Předcházející zahájení jednacího dne schůze

 

(Schůze pokračovala v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 16. schůze Poslanecké sněmovny a aby byla zaznamenána vaše účast, nejprve vás všechny odhlásím, což jsem teď udělal, a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami. Vy, kteří jste nahlásili náhradní karty, tak to nahlášení platí ze sedmnácté schůze i na tu šestnáctou, která pokračuje. Stejně tak omluvy. Takže nemusíte znovu hlásit karty ani se znovu omlouvat, pokud tak už bylo řečeno.

Jenom tedy přečtu ještě omluvy, které jsou: takže pan poslanec Stanislav Fridrich od 18 hodin omluven ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Zuzana Majerová od 21 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vít Rakušan od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Štěpán Slovák od 19 do 21 hodin z osobních důvodů a pan ministr Adam Vojtěch od 17.30 hodin z pracovních důvodů.

Dnes bychom měli zahájit jednání následujícími body. Bodem číslo 118, Stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně potom bod 63, sněmovní tisk 167, Novela stavebního zákona, první čtení, navrhováno podle § 90 odst. 2. Bod číslo 6, sněmovní tisk 124, Novela zákona o státní sociální podpoře, druhé čtení. Bod číslo 7, sněmovní tisk 125, Novela zákona o sociálních službách, druhé čtení. Bod číslo 1, sněmovní tisk 16, Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se smlouvami o finančních službách, druhé čtení. Bod číslo 2, sněmovní tisk 83, novela zákona o silničním provozu, druhé čtení, a bod číslo 3, sněmovní tisk 113, Vládní návrh zákona o ekodesignu výrobků, druhé čtení.

A nyní tedy případná vystoupení poslanců na změnu schváleného pořadu 16. schůze. Mám tady před sebou návrhy, které byly podány. S přednostním právem paní předsedkyně Táňa Malá, potom paní předsedkyně Šebelová, potom pan předseda Rakušan, potom pan ministr Boris Šťastný jako předseda klubu, potom paní předsedkyně Richterová, potom pan poslanec Radim Fiala, který je opět v postavení... Pan předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. A potom už bez přednostního práva pan poslanec Michal Zuna a pan poslanec Jan Berki. Omlouvám se, pokud někomu nepřečtu funkci, ale snažím se, aby to bylo rychlejší. Tak prosím, paní předsedkyně.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já přicházím z několika návrhy. První můj návrh je, abychom dnes předřadili tři body a jeden z nich je z bloku zákonů z prvního čtení a je to bod 68, sněmovní tisk 167, MMR, stavební zákon. Ten navrhuji, abychom dnes projednali jako první bod. Jako druhý bod, abychom projednávali sněmovní tisk 124, poslanecký, o státní sociální podpoře, a následně po něm sněmovní tisk 125 o sociálních službách. A současně vzhledem k tomu, jakým způsobem probíhá poslední dny jednání Poslanecké sněmovny, tak si dovolím jménem tří poslaneckých klubů navrhnout, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali po devatenácté i jedenadvacáté hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tento návrh musíme hlasovat hned. Všechny jsem vás před chvilkou odhlašoval, tím pádem si myslím, že odhlašovat znovu nemusím.

 

Zahajuji hlasování o návrhu paní předsedkyně Malé. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 130 poslanců, pro 76, proti 12. Návrh na jednání a hlasování po 19. a 21. hodině byl přijat.

 

Nyní tedy ještě omluva: od 20 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Robert Králíček.

Tak a nyní tedy v pořadí je paní předsedkyně Michaela Šebelová.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové já se také vyjádřím a přednesu návrh na změnu programu. Chtěla bych ocenit návrh paní předsedkyně Malé. Myslím si, že je to dobře, určitě náš poslanecký klub tento návrh podpoří. Je to něco, po čem jsme volali a říkali jsme už včera, že jsme se chtěli domluvit na tom, aby se projednávaly body. Myslím si, že klidně mohla být učiněna i dohoda, že tyto tři body, které jste navrhla předřadit, by se mohly stihnout do 19 hodin a nemusely jsme prodlužovat jednání po této hodině, protože se může, mohlo by se teoreticky jednat o nekonfliktní tisky a já jsem dokonce přesvědčená o tom, že nemáme předřazovat pouze tyto tři body, protože máme tam další druhá čtení, máme tam ještě zákon o finančních službách, zákon o silničním provozu, zákon o ekodesignu výrobků.

Takže já přicházím s návrhem, aby byl pořad schůze takto: abychom dnes jako první bod projednávali bod 63, stavební zákon, ten zjednodušený, tedy sněmovní tisk 167, který předkládá paní ministryně Mrázová. Potom jako druhý bod 6, tedy zákon o státní sociální podpoře ve druhém čtení, sněmovní tisk 124, ministra Aleše Juchelky. Jako bod 3, bod 7, zákon o sociálních službách ve druhém čtení, sněmovní tisk 125, ministr Juchelka a kolegyně Jana Pastuchová. Jako bod 4 sněmovní tisk – tedy jako čtvrtý bod dnes bod 1 Smlouvy o finančních službách Evropské unie, druhé čtení, sněmovní tisk 16. Jako další bod, tedy myslím pátý, dvojkus, Zákon o silničním provozu ve druhém čtení, tedy sněmovní tisk 83, který předkládá ministr dopravy. Další šestý bod, trojka, Zákon o ekodesignu výrobků, Evropská unie, ve druhém čtení, sněmovní tisk 113, který předkládá ministr průmyslu a obchodu a až poté, jestliže si to vládní koalice přeje, tak opravdu je na nich, jestli budou chtít bod 118, tedy stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.

Jsem přesvědčena o tom, že tento bod bychom projednávat neměli, že by měl být ze schůze vyřazen. Ale předkládám tento kompromisní návrh, aby všechny návrhy zákonů předcházely tomuto bodu 118, neboť jej považuji za nadbytečný a konfliktní.

Chtěla bych ale ještě vyjádřit – protože včera jsem zaznamenala na sociálních sítích nebo obecně jsem zaznamenala – byla tady demonstrace v Praze na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Sešly se opravdu tisíce lidí na Staroměstském náměstí a šly následně přes Český rozhlas podpořit tyto nezávislé instituce, zatím nezávislé. Zaznamenala jsem na sociálních sítích, že tu demonstraci nebo ten občanský apel šel podpořit i předseda mediálního výboru František Talíř. Myslím si, že to je správně a já mu za to tleskám. (Potlesk z pravé strany sálu.)

Viděla jsem také komentáře na sociálních sítích: Pane Kolego, víte o tom, že jedná Poslanecká sněmovna? Zajímavé je, že jsem viděla na sociálních sítích také pozvánku a záběry z debaty v Karviné, 5. května 2026, v 17.30 až 19 hodin, Andrej Babiš a ministr Aleš Juchelka, jež měl předkládat a projednávat zákony, které jsou tak zásadní. To je trošku dvojí metr. Jak to, že pan ministr Juchelka nemusí být v Poslanecké sněmovně a pan kolega Talíř má být? (Potlesk z lavic poslanců opozice.)

Dneska to stejné – 17 až 18.30, Ostrava Jih, Dům kultury Akord. Já jsem narozena v Ostravě. Já se k tomu hrdě hlásím. Chodila jsem tam do tanečních, roky. Je to tam moc krásný kulturní sál. Dneska tam dokonce bude pan premiér Babiš, bude pan vicepremiér Havlíček, pan ministr Juchelka. Tak taky jedná Poslanecká sněmovna a budeme dokonce zákony pana ministra projednávat. Tak to vám nevadí, že tady nejsou v Poslanecké sněmovně?

Pokud se kolegové řádně omluví a jako předseda mediálního výboru se zúčastní demonstrace na podporu veřejnoprávních médií, tak si myslím, že je to správně. Tak okay, ale pokud potom jsou tady komentáře, že má být v práci, no tak viděli jsme také záběry kolegyně z nákupu v obchodním domě. Nebudu to komentovat. Myslím si, že prostě máme právo se někdy z Poslanecké sněmovny omluvit.

Já tady jenom upozorňuju na ten dvojí metr, že tady mistrujete předsedu mediálního výboru za účast na demonstracích, kdy prostě projevil svůj občanský apel – ale vlastně je i správně, že z pozice předsedy mediálního výboru se o to téma zajímá – a zároveň vám nevadí, že ve stejnou dobu vaši ministři... Je dobře, že ministři a premiér jezdí debatovat s občany – je to samozřejmě správně – ale mají si to naplánovat v době, kdy nejedná Poslanecká sněmovna. Rozhodně si to nemají plánovat v době, kdy jsou projednávány jejich zákony, což zákony pana ministra Juchelky včera být projednávány měly a vy jste tady i prezentovali, že je to pro vás tak zásadní.

Tak na tento dvojí metr jsem tady chtěla upozornit a myslím si, že byste si ty komentáře příště mohli nechat od cesty. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců opozice.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní předsedkyně. Dalším v pořadí je pan ministr a předseda poslaneckého klubu Boris Šťastný.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já budu velice stručný. Já jsem vás chtěl poprosit o to zda bychom mohli zrychlit. Chci poprosit opozici, zda by mohla přestat obstruovat tuto Poslaneckou sněmovnu. Už jsem o tom hovořil dopoledne. Za dnešní den jsme neprojednali nic. Začali jsme v 9 hodin přesně. Je 18.14 hodin. Ani předchozí schůze nepřinesla žádné hlasování o zákonech. Nepřinesla projednání žádného zákona ani ve druhém čtení. Opět je vše zablokováno.

Jsme v další schůzi, začínáme znovu s čistým štítem. Můžeme se zlepšit, můžeme zrychlit. Já jako ministr pro sport bych k tomu chtěl apelovat. Zrychleme prosím, nastartujme se a pokusme se prosím aspoň jeden, dva, tři, body, které tam jsou, projednat. Tady paní poslankyně Šebelová, prostřednictvím pana předsedajícího, navrhuje dokonce deset, možná více dalších bodů. Myslím, že bychom měli zvládnout alespoň ty tři, jak navrhla předsedkyně poslaneckého klubu ANO, paní Taťána Malá.

Takže moje prosba. Zrychleme prosím. Je 18.15 hodin. Jsme tu od 9 hodin. Každá hodina Poslanecké sněmovny stojí obrovské peníze daňové poplatníky. Svítíme tady, jsou tady úředníci, sněmovna je otevřena. Mnozí z nás by mohli pracovat ve svých kancelářích, být mezi svými voliči, mohli bychom být na svých ministerstvech. Neprojednali jsme nic. Vyzývám opozici, prosím, odblokujte Sněmovnu. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců vládní koalice.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Potom pan poslanec, předseda klubu Radim Fiala. Nyní požádal o přednostní právo ještě předseda klubu KDU-ČSL. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Krásný večer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Zareaguji tedy na to, co zaznělo od pana předsedy a ministra Borise Šťastného. Co je návrhem nového bodu? Návrh nového bodu zní: Kdy si přestane vláda Andreje Babiše blokovat Sněmovnu kvůli SPD Tomia Okamury? (Potlesk a smích z lavic poslanců opozice.)

Stručné odůvodnění. Proč o to jde, pane ministře? Tato vláda se sama rozhodla si zablokovat Sněmovnu kvůli jednomu koaličnímu partnerovi. Pravda menšímu, ale rozumím tomu, jaké to je. Jistě tam dochází k různým vyostřeným situacím a nyní to musí dotáhnout do konce. Tomio Okamura tady stojí, tváří se, že se ho to vůbec netýká, ale je to on, kvůli komu se tady utrácejí statisíce za úplně zbytečné hodiny a hodiny. Kvůli komu tady jsou s námi zaměstnanci sněmovny. Je to Tomio Okamura, který se rozhodl, že toto se prostě projedná, protože nemusíme řešit krizi bydlení, nemusíme řešit tady klíčové věci pro posouvání naší země dopředu. Ne, Tomio Okamura se chce podívat roky dozadu a zatáhnout nás všecky s sebou nazpět.

Takže proto navrhuji tento bod: Kdy si přestane vláda Andreje Babiše blokovat Sněmovnu kvůli SPD Tomia Okamury? Abychom samozřejmě řešili i něco pozitivního, tak navrhnu druhý nový bod, který by velice slušel této Sněmovně, a sice: Kdy vláda Andreje Babiše zavede valorizaci rodičovského příspěvku jako u důchodů? To je druhý bod, který tady navrhuji.

Zároveň zdůrazním, že ty tři věcné body, které mají být projednány, my podporujeme a budeme pro, aby se normálně probraly. Co nechceme, je zbytečné a škodlivé usnesení. Proto pro vás máme řešení. Přestaňte si sami blokovat tuto Sněmovnu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom pardon, prosím – valorizovat valorizaci rodičovského příspěvku stejně jako...?

 

Poslankyně Olga Richterová: U důchodů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším v pořadí je pan předseda Radim Fiala, potom pan předseda Jurečka a potom pan předseda Okamura.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, budu velmi stručný. (Reakce z lavic ODS.) Nebojte se, já chci říct něco jiného. (Pobavení v sále.)

Paní předsedkyně Šebelová nám říkala, že tady nejsou ministři, že tady není pan premiér. Je to samozřejmě pravda. Co by tady dělali? Já už dva dny sedím v kanceláři, sleduju to všecko na monitoru a dělám nějakou práci, která bude pro nás důležitá do budoucna. Ale oni vlastně o nic nepřišli tím, že tady dva dny nebyli, protože ta Sněmovna prostě nejede. Vy tady něco čtete, něco říkáte. Stejně to už nikdo nesleduje, protože schopní jsme sledovat třeba 2 hodiny, 4 hodiny, ale ne 12, ani 19.

Takže já se připojuji k tomu, abychom začali něco dělat. Je tady spousta zákonů. A vy také víte, že je potřebujeme schválit. Třeba ty sociální věci a podobné zákony, které tady jsou a čekají v řadě. (Reakce zprava.) No, tak pojďme se na tom domluvit a pojďme něco dělat.

Já prosím, abyste přestali obstruovat. Řekněte tedy, co chcete. Co chcete? A přestaňte obstruovat. A pojďme začít něco dělat. Vždyť ti lidi se na nás dívají. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s přednostním právem předseda klubu KDU-ČSL pan Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Když jsem poslouchal pana ministra Šťastného a teď pana předsedu Radima Fialu, tak kdybych byl arogantní Motorista, tak řeknu: No, hrozný jsme. (Potlesk zprava.) Ale já nechci být arogantní Motorista.

A já jsem čekal, že Radim Fiala tady přichází proto, aby nám ve Sněmovně řekl, že se jde omluvit, protože jsem zaznamenal, že to v nějaké nepřímé řeči... (Potlesk zprava.) Že to v nějaké nepřímé řeči řekl ve svém vyjádření, které bylo zaznamenáno v nějakém výstupu na článku Seznam.cz. A já jsem kvitoval, že to zaznělo v tom článku, byť ne jako úplně přímá věta. Čekal jsem, že prostě Radim Fila přichází a řekne jednu větu s tím, že se omlouvá za včerejší přestřelený výrok.

Ale já tady přicházím proto, abych navrhl jiný bod a taky se týká omluvy. Já už jsem tady řekl jednou a dneska to řeknu znovu. Navrhuji zařazení bodu Omluva Tomio Okamury za lživé obvinění Markéty Pekarové Adamové ve věci nákupu služebního auta pro předsedkyni Sněmovny z rozpočtu Sněmovny. Opakovaně se ukázalo, že to nikdy Sněmovna nekoupila, že jste, pane předsedo Okamuro, lhal. Tak přijďte a omluvte se, že jste neříkal pravdu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Můžete prosím jenom mi to ještě jednou zopakovat? Je to docela dlouhý název.

 

Poslanec Marian Jurečka: Omluva předsedy Tomio Okamury za lež o Markétě Pekarové Adamové – jako první bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dalším v pořadí s přednostním právem je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. A potom s posledním přednostním právem je pan předseda Havel.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, naše vládní koalice má tady připraveno spoustu skvělých zákonů, kterými jsme připraveni zlepšit životy našich občanů. (Posměch zprava.) Chceme, abyste měli více peněz. Ale je tady opozice, která obstruuje, zdržuje to tady už mnoho dní. Nemají žádné pozitivní návrhy.

A já bych chtěl vyzvat tímto opozici, aby přestala obstruovat, aby umožnili, abyste měli lepší životy. Aktuálně opoziční strany vrátily, hlasováním Senátu dneska odmítly snižování odvodů živnostníků. My chceme, abyste měli, vážení živnostníci, je vás statisíce, abyste měli nižší odvody. Naštěstí jsme to očekávali, takže jsme ten zákon napsali tak, že od ledna zpětně vám ty zvýšené odvody budou vráceny. Takže samozřejmě teď se to nějakou dobu odloží. A to je jeden z mnoha příkladů zákonů, které tady máme v pořadí, měli jsme ho, měsíce to trvalo, teď to tady zase bude. A my prostě chceme, abyste měli levnější životy.

Stejně tak kvůli těm opozičním obstrukcím tady máme stále v pořadí zamrazení platů politiků. My jsme to tady navrhli už před mnoha měsíci, protože chceme, aby se nezvyšovaly platy politiků. A samozřejmě těmi obstrukcemi se to neustále oddaluje. To znamená, já jsem chtěl tímto vyzvat opozici, protože máme takových návrhů tady spoustu. Teďka aktuálně naše vláda projednala zpřísnění trestů za týrání zvířat například. Jsou to otřesné činy, kdy prostě vidíme, jak někdo natáčí na video, jak týrá psa nebo kočku. My tomu chceme zabránit. A už zase slyšíme, že k tomu mají někteří z opozice různé výtky. A mám takovou obavu, že se to tady zase bude protahovat.

Takže já jsem chtěl požádat tímto opozici, aby nás nechala pracovat, aby nechala, abychom prosadili ty pozitivní návrhy pro občany, abyste měli lepší životy, více peněz, bezpečí, spravedlnosti, ale i ti domácí mazlíčci, aby i ten přístup k těm, kteří je chtějí týrat nebo je týrají, aby byl zpřísněný. A to je mnoho příkladů toho, co tady máme teďka v pořadí.

Samozřejmě máme tady v plánu i například zvyšování rodičovské, budeme zavádět, zvýšíme slevy na studenta, chceme teďka vracet školkovné. No a to jsou všechno návrhy, které v letošním roce chceme prosadit, aby od příštího roku platily. Samozřejmě chystáme také valorizace důchodů a tak dále.

Takže to jsou všechno věci, které pro vás máme, vážení občané, přichystány. A tím, že tady právě opozice, máme květen, tak tady pět šest měsíců obstruují, tak se to všechno oddaluje. Takže my samozřejmě budeme, vážení a milí občané, dál za vás bojovat.

A znovu bych chtěl tímto svým vystoupením vyzvat a apelovat na opozici, aby přestali obstruovat a bránit prosazení těchto zákonů, aby nás nechali pracovat, protože my chceme, aby se vám dařilo lépe. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. A nyní s přednostním právem tedy pan předseda Matěj Ondřej Havel. Potom požádal o vystoupení s přednostním právem pan předseda Radim Fiala a potom s přednostním právem předsedkyně Olga Richterová. Máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já jsem zaslechl, že po mně žádá o slovo opět pan kolega Radim Fiala, tak doufám, že se dočkáme té omluvy, které jsme se nedočkali v jeho prvním vystoupení za ten včerejší výrok.

Já nejdřív zareaguju na ty obstrukce. Já jsem se včera nezapojil do debaty o tom sudetoněmeckém sjezdu v Brně. Něco k tomu jenom krátce řeknu. Ale já myslím, že si Poslaneckou sněmovnu obstruujete sami, když tady projednáváte takovou věc, která sem vůbec nepatří. (Potlesk zprava.) Nemáme tady se zabývat takovými věcmi. Já myslím, že je to naprosto účelové otvírání kulturních válek, vyzývání veřejnosti k tomu, abychom si lízali rány z minulosti, které jsou prostě překonané. Historie to nějakým způsobem zpracovala. Máme se na ty věci dívat pravdivě, ne že ne. Máme kriticky pojmenovávat, kdo za co může, a to právě proto, abychom pak v nějaké smířlivé atmosféře dokázali fungovat jako jednotná Evropa dál. Ale o tom jsem teď mluvit nechtěl.

Já jsem byl minulý týden ve Štrasburku v Evropském parlamentu, kde jsem se tedy mimo jiné setkal i s Berndem Posseltem, se šéfem sudetoněmeckého landsmanšaftu, a hovořili jsme o tom setkání tady v Brně. Pokud by ten bod byl ještě otevřen, já vám k tomu něco rád řeknu. Bylo to velmi smířlivé, inspirativní, jaksi velmi noblesní setkání s člověkem, který má podle mého názoru velmi jasné a správné postoje k tomu, jak máme přistupovat k naší společné minulosti, ve které se bohužel stala tedy spousta ran. Ale o tom mluvit nechci.

Já bych rád navrhl bod, který se týká: Postoje vlády České republiky k debatě o právu veta v Evropské unii. Budu velmi stručný. Máte to, pane místopředsedo, napsané přímo na té mé přihlášce. Jak jsem říkal, minulý týden jsem ve Štrasburku v Evropském parlamentu absolvoval řadu schůzek jednak napříč politickým spektrem europoslanců, ale taky s vedením europarlamentu a s vedením EPP. A je to debata, která se tam skutečně teďka stává naléhavou, a v České republice to není. A já si myslím, že by měl český parlament minimálně vyslechnout informace od vlády a otevřít tu debatu o tak zásadní věci, která se nás všech týká. (Velký hluk v sále.)

My všichni jsme Evropská unie. My všichni jsme Evropa. A jde tady o otázku...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane předsedo. Prosím, prosím o klid sále. Děkuji.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: My všichni jsme Evropská unie, Evropa. A jde tady o otázku, jak má Evropa rozhodovat v době války, v době ruské agrese, v době nejistoty transatlantických vztahů a v době, kdy se bezpečnostní prostředí mění mnohem rychleji, než jak jsou evropské instituce schopny často reagovat? A dobře víte, na co narážím. A dobře víte, na co naráží i ta debata v Evropském parlamentu. Týká se to prostě toho, že některé státy, donedávna Maďarsko, a dělá to někdy Slovensko, prostě blokují tu evropskou jednotu právě v těch zásadních bezpečnostních otázkách.

Já si myslím, že Poslanecká sněmovna by v tomto směru neměla v tuto chvíli stát mimo hru a měla by to být debata, kterou tady povedeme. A já bych chtěl znát názor vlády, jak bude vyjednávat třeba právě s ohledem na tyto otázky. A jaký je postoj české vlády k právu veta nebo k té jednomyslnosti nebo kvalifikované většině v rozhodování v Evropském parlamentu? Ono totiž to veto evropské není nějakou modlou, ale není to ani hračka. A ta česká debata se podle mého názoru často zjednodušuje na takovou karikaturu, nebo dvoukarikaturu, kdy jedna říká kdo sáhne na veto, ten nám bere suverenitu, a ta druhá říká, kdo hájí veto, je automaticky brzda Evropy. Já si myslím, že obojí je špatně.

Velmi stručně. Myslím si, že to veto je nástroj, ale není to symbol státní moci nebo státní symbol, který se má uctívat bez ohledu na okolnosti a ty jsou teď přece velmi naléhavé. Ale není to ani zbytečná brzda, kterou lze škrtnout jedním politickým gestem. A z našeho českého pohledu bychom měli rozlišovat. Jinak se rozhoduje o technické sankční implementaci, jinak o daních, rozpočtu nebo třeba změně smluv, vstupu nových členů a nebo o obraně a vysílání vojáků. A současné unijní smlouvy říkají, že rozhodnutí ve společné zahraniční a bezpečnostní politice přijímá Evropská rada a rada jednomyslně, pokud smlouvy nestanoví jinak. Český zájem je Evropa, která umí jednat.

A já si myslím, že právě přehodnocení toho práva veta kvůli tomu, jak se chovalo Maďarsko, jak se chová Slovensko, tak je v zájmu České republiky. Český zájem je Evropa, která je akceschopná a která umí jednat. A zároveň je českým zájmem, aby Evropská unie dokázala chránit určité pojistky pro české, pardon, pro menší státy. Česká republika nemůže přistoupit na žádnou změnu, která by znamenala, že se o zásadních otázkách národní suverenity bude rozhodovat bez nás. Proto bychom se přece do té debaty měli zapojit. A ptám se, jaký teda je postoj vlády, a chtěl bych, abychom to v rámci aktuální schůze prodiskutovali.

Slíbil jsem že nebudu dlouhý, tak tady své krátké zdůvodnění bodu ukončím a rád se potom zapojím do té debaty a v rozpravě vysvětlím třeba svůj postoj, postoj TOP 09 jak by měla Česká republika v tomto směru se chovat a co navrhujeme, aby naše zahraniční diplomacie v tom udělala. Rád bych, pane místopředsedo, aby se to zařadilo dnes jako druhý bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: A já děkuji všem, kteří tak krásně připravili ten bod stejně jako pan předseda, že se mi to krásně zapsalo. Děkuju. Tak a poslední, kdo je přihlášen s přednostním právem, je paní předsedkyně Pirátů Olga Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Jenom velice stručně. U těch návrhů bodů pořadu vystoupil pan předseda hnutí SPD Tomio Okamura o tom, jak by chtěl pracovat, ale přitom jeho prací by mělo být neblokovat tuto Sněmovnu, aby se dostalo na skutečné návrhy zákonů a ne na to, co chce kvůli bůhvíjakým důvodům projednávat hnutí SPD. Protože jsou to oni, kdo se kamarádí s protičeskými extremisty, ať už z AfD, nebo kdo se přímo kamarádí s rakouskými Svobodnými. Takže já jen chci upozornit, že všechna ta krásná slovíčka tady za a) zabírala čas a za b) prostě nebyla pravda. Takže to je předstírání práce ze strany Tomia Okamury.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní předsedkyně. A děkuji, že jsme zachovali i klid v Poslanecké sněmovně relativní. A nyní tedy přejdeme k návrhům těch, kteří nemají přednostní právo. Prvním je pan poslanec Michal Zuna. Než přijde, tak bych přečetl omluvenky. Od 18 do 20 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Benjamin Činčila, od 21.15 do 23.15 z pracovních důvodů poslanec Jan Jakob. A od 18.30 ze zdravotních důvodů poslanec Jan Síla. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já možná přicházím s řešením, které by mohlo odblokovat tu Sněmovnu. Já jsem včera nevystupoval v bodě Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, ale já si dovolím dnes navrhnout vyřazení tohoto bodu z pořadu schůze. A to by možná mohlo být tím řešením, po kterém tady voláte. A teď mi dovolte, abych tento návrh na vyřazení toho bodu odůvodnil.

Víte, ta včerejší rozprava, to byl prostě hnus, to byl hnus hnusů. A já považuji za hluboce nešťastné, aby Poslanecká sněmovna teď vůbec otevírala takovou debatu, která nevede nikam. Nevede ke smíření, nevede k řešení žádného aktuálního problému této země a ve svém důsledku jen znovu rozdmýchává staré křivdy, emoce a nepřátelství.

Opravdu potřebujeme v době bezpečnostních hrozeb, ekonomických tlaků vyplývajících z blízkovýchodního konfliktu a napětí ve světě vést ve sněmovně bitvu o téma, které má být především otázkou historické reflexe, občanské zralosti, politického konsenzu a hlavně a především vzájemného smíření? Já mám za to, že rozhodně nepotřebujeme. Nikdo soudný přece nezpochybňuje, že český národ utrpěl před nacismem strašlivé zločiny. Nikdo soudný nezpochybňuje, že okupace, teror a vyvražďování českých občanů byly historickou zkušeností, která po válce vedla k obrovské bolesti, hněvu a touze po odplatě.

Ale právě proto bychom měli být i schopni říct i druhou část té pravdy, že poválečný odsun měl vedle svého historického kontextu také tvrdé a neadekvátní dopady na řadu nevinných lidí. A že tato jizva je v českém pohraničí i v česko-německých vztazích cítit dodnes. To není projev slabosti, to je projev historické poctivosti. A právě proto tvrdím, že rozdmýchávat starou nenávist není vlastenectví. V národním zájmu České republiky je usilovat o smíření, nikoliv znovu otevírat příkopy.

A je tu ještě jedna důležitá věc. Na rozdíl od Ruska se moderní demokratické Německo ke zločinům nacismu přihlásilo, přijalo za ně odpovědnost a česko-německé vztahy byly postaveny na vědomém úsilí nepřenášet minulost do dnešních politických sporů. Česko-německá deklarace z roku 1997 výslovně říká, že obě strany nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. Proto považuji za velmi nešťastné, že právě Sněmovna má být dnes opět místem, kde se tato minulost znovu politicky rozdmýchává. A považuji za mimořádně trapné, že se to děje ve dnech, kdy zaznívají ze strany ministra Macinky, nepřítomného ministra, výroky o méněcenných lidech. Méněcenných lidech, kdy tato slova připomínají nacistickou rétoriku třicátých a čtyřicátých let, kdy nacisté těmito slovy dehumanizovali občany a ospravedlňovali násilí a masové vraždění.

Pojďme si to tedy shrnout. Namísto smíření živíte historickou nenávist. Namísto uklidnění poměrů zaséváte hlubokou dlouhodobou zatrpklost a zášť. A namísto důstojného vztahu k dějinám si z nich děláte klacek pro dnešní politický boj. To je podle mě nedůstojné této Sněmovny i této země. Debata na toto téma zde navíc není jen zbytečná. Je i ohavná ve své logice, protože nevede k ničemu jinému než k tomu, aby se z historické bolesti stalo současné politické populistické palivo. A to zcela odmítám. A to jsou vše důvody, proč navrhuji, aby tento bod byl z pořadu dnešní schůze vyřazen.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Mám, mám a tím pádem máte ještě jeden bod takže vám pouštím nových pět minut teď.

 

Poslanec Michal Zuna: Tak já moc děkuji. Myslím, že pokud by Sněmovna vyslyšela můj návrh na vyřazení tohoto bodu, že bychom byli schopni zvládnout projednat třeba ještě další. Proto přicházím i s konstruktivním návrhem, abychom přeřadili bod číslo 48 sněmovní tisk 107, což je Návrh zákona skupiny poslanců Michala Zuny, Elišky Olšákové, Karla Dvořáka, Lucie Sedmihradské, Julie Smejkalové, Jiřího Horáka a Zdeňky Blišťanové, který se týká nastavení pravidel pro sdílené ubytování.

Jde o, jak už jsem říkal, sněmovní tisk 107 a je to tisk, ke kterému vláda zaujala neutrální stanovisko. A já mám za to, že se nejedná o okrajový problém. Jsme na začátku turistické sezony a celá řada měst – a není to jen Praha, jsou to i další turistické oblasti, ať už jsou to Karlovy Vary, Brno, Český Krumlov, Kutná Hora nebo horské obce, tak právě tyto obce a tato města by ocenily to, abychom vyřešili poměrně rychle tímto jednoduchým a snadným, minimalistickým návrhem zákona nebo novely zákona tuto problematiku.

Všechny lokality, které jsem jmenoval, tak se potýkají s dramatickým úbytkem obyvatel nebo respektive ne obyvatel v případě Prahy, ale úbytkem bytového fondu potýkají se díky této problematice s narušováním občanského soužití, rušením nočního klidu, zátěže společných prostor v bytových domech a dochází k vylidňování center a samozřejmě i znečišťování veřejného prostoru. A to jsou všechno aspekty, které si zaslouží pozornost, a já vím, že paní ministryně jedná, že něco připravuje, ale čas běží. A myslím si, že tato sezona bude opět taková jako ty předchozí. My ten zákon máme připravený, vy jste k tomu dali neutrální stanovisko, já mám za to, že jsme schopni ho opravdu projednat během 20, 30 minut díky tomu, že je na tom široká politická shoda, že i kolegové z hnutí ANO, Bára Rázga a Patrik Nacher, připravují k tomu seminář. Než vše proběhne, než se všech připraví, tento zákon už by mohl být schválen v té podobě, ve které je připraven. A jak už jsem říkal, jde o rozumný, minimalistický návrh bez nějakých plošných zákazů, bez nějakých plošných příkazů, pouze dává možnost dle aktuálních podmínek rozhodnout obcím a městům, jak nastavit pravidla, ať už v podobě stanovení období, ve kterém nebude možné sdílení ubytování poskytovat, nebo určením nejvyššího počtu dnů v roce, po které opět sdílené ubytování lze poskytovat.

Takže já mám za to, že tady by na tom mohla panovat širší shoda, že to je zákon minimalistický, respektive novela minimalistická, že by mohla být projednána poměrně rychle, a proto zařazuji, respektive navrhuji přeřazení tohoto bodu 48, sněmovní tisk 107 jako čtvrtý bod pořadu dnešní schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, mám poznačeno. A nyní pan poslanec Jan Berki. Vašich pět minut.

 

Poslanec Jan Berki: Pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, taková hezká náhoda. Já mohu navázat jednak na kolegu Zunu, ale vlastně moc hezky i na pana ministra Šťastného – a především na pana předsedu Okamuru, protože jedním z řešení, jak odblokovat to jednání, je skutečně vyřadit bod 118. Takže já se připojuju svým návrhem k tomu a navrhuji, abychom bod 118 vyřadili.

A jenom se mi teď chce parafrázovat pana předsedu: Vážení občané, byla to ale koalice a speciálně Tomio Okamura, který dal přednost kulturní válce před projednáváním těch skvělých zákonů, které jsou připraveny. Vážení občané, vláda nemá na zaplacení těch všech slibů, proto na program tlačí rozvolnění rozpočtových pravidel. A kvůli těmhle dvěma věcem opravdu opozice obstruuje, aby se tyhle věci nedostaly na projednání. A řešení? Řešení je přicházet s méně kontroverzními návrhy a naopak upřednostňovat ty skvělé, ty, na kterých se tedy shodneme. A zároveň mě docela zajímá – a tady bych chtěl Tomia Okamuru poprosit, jestli by někdy mohl odpovědět, jestli někdy čte všechny body, protože opozice tam má svoje návrhy. A zajímá mě tedy, jestli pan Tomio Okamura navrhne zařazení těch bodů na projednání někam dopředu. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A další přihlášenou je paní poslankyně Ester Weimerová, která tady má tři body, to znamená, že máte třikrát pět minut. Já jenom prosím, abych to měl nějak jako jednodušeji pro mě pro zaznamenání: první bod by mělo být přeřazení bodu číslo 8, potom je úplně nový bod a potom je další nový bod. Sedí to? (Poslankyně Weimerová přikyvuje.) Děkuju.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Ano, přesně tak. A budu k nim vystupovat přesně tak, jak jste je říkal, vím, v jakém jsou pořadí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobře. Máte máte svých pět minut pro první bod.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych navrhnout znovupředřazení české úpravy Evropského aktu o svobodě médií, což je sněmovní tisk 10, jako čtvrtý bod dnešního jednání.

Implementace Evropského aktu o svobodě médií je krokem k tomu, aby Česká republika splnila své závazky pro zajištění ochrany fungování mediálního trhu plynoucí z tohoto nařízení, s jehož implementací jsme už několik měsíců v prodlení. Já jsem se na plán projednání české úpravy chtěla zeptat pana ministra na interpelacích a bohužel na mě nevyšla řada, ani tu nebyl přítomen, nicméně věřím, že by se úprava Evropského aktu o svobodě médií, takzvaná EMFA, měla projednat co nejdříve.

Kromě toho by za mě dávalo smysl, abychom nejdřív schválili konkrétní podobu nařízení upravujícího řadu aspektů mediálního prostředí, včetně fungování veřejnoprávních médií, než se vůbec začneme zabývat vládními návrhy na změnu jejich financování a také fungování, abychom věděli, z čeho vycházet. Mimochodem pan kolega Samuel Volpe tady měl na jiné schůzi nějaké nápady na zvýšení transparentnosti výběru členů mediálních rad a úpravu podmínek, za jakých do nich někdo může kandidovat. Právě to by byl možný prostor pro případné pozměňovací návrhy vztahující se k této implementaci. A pokud by měla projít verze ohrožující plnění veřejné služby (u?) České televize a Českého rozhlasu, bylo by nakonec důležité i to, v jaké míře bude svobodný mediální trh jako takový, ke kterému se EMFA také vztahuje. Proto mi dává smysl předřadit tento bod. (Otáčí se k předsedajícímu.) Tak to je k tomuto předřazení.

Potom bych chtěla navrhnout jako nový bod Zachování zahraniční...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vydržte, já vám musím pustit vašich dalších pět minut. Tak, už.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Poté bych chtěla navrhnout jako nový bod a konkrétně jako čtvrtý bod dnešní schůze Zachování zahraničního/cizojazyčného vysílání Českého rozhlasu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom – pardon, paní poslankyně. (Poslankyně Weimerová se otáčí k předsedajícímu.) Vy jste navrhovala poskytováním mediálních služeb dát jako čtvrtý bod dnes? (Poslankyně Weimerová: Ano.) Takže tím pádem teď nemůžeme dát znovu ten čtvrtý bod – takže jako pátý bod navrhujete. Nemůžeme navrhovat jakoby dva body, dvě různé věci jako jeden stejný bod. (Poslankyně Weimerová: No, myslela jsem...) Takže jako pátý.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Myslela jsem, že to jde – a potom se to jakoby nějak vyřeší procedurálně, protože vždycky se tady navrhovaly jako první, jako první a potom... ale...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: My tohle potom můžeme posunout, ale není možné říct: Tento bod navrhujeme jako čtvrtý a tento bod navrhujeme taky jako čtvrtý. To odporuje i logice. Dobře, já napíšu jako pátý, když by to nevyšlo, posuneme to na čtvrtý.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Prostě po těch... dobře. A asi je zřejmé, jak jsem to myslela. Dobře.

My jsme svědky omezování rozpočtu zahraničního vysílání Českého rozhlasu a očekávání ukončení jeho provozu, přestože má svou významnou roli. Proto bych byla ráda, kdyby zde proběhla diskuse o jeho významu. Záměrně říkám ještě cizojazyčné kromě toho zahraničního vysílání, protože nejde jen o šíření informací o dění v České republice do zahraničí, zvyšování zájmu o ni a podporu jejího dobrého jména, což se může v některých situacích hodit... (Odmlčí se pro hluk v sále.)

Jde i o poskytování velmi kvalitního obsahu Českého rozhlasu cizincům žijícím v České republice, kteří také spolu s námi rozvíjejí naši zemi, žijí mezi námi a mají zájem poslouchat Český rozhlas. Nejsem si... (V sále je hlučno.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak jenom prosím, my jsme tady ještě něco diskutovali, ale my jsme opravdu prodiskutovali k věci a prosím ostatní, aby ztišili své hlasy, abych já slyšel paní poslankyni a zapisoval si správně to, co mi říká. Děkuji.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Nejsem sice členkou zahraničního výboru, přestože se o zahraniční politiku zajímám a zajímala jsem se o ní odmala, ale jsem členkou mediálního výboru, který jsem si vybrala právě kvůli tomu, že vím, jak důležitou roli média hrají v našem životě. Spojují nás se společností, poskytují nám pohled na témata, která se objevují ve veřejném prostoru. Poskytují nám například právní poradenství, informují nás o tom, co se děje kolem nás. Rozvíjí naše kulturní povědomí. Je toho ještě mnohem víc a zrovna u veřejnoprávních médií jsou to zejména ty složky, u nichž se shodneme, že nám v mnohém pomáhají. Díky cizojazyčnému vysílání Českého rozhlasu dostáváme tento obsah nejen za hranice k lidem zajímajícím se o Českou republiku a české reálie, ale také k lidem, kteří nerozumí češtině do takové míry, aby bez problémů rozuměli českému vysílání. Kdybychom přišli o cizojazyčně a zahraniční vysílání Českého rozhlasu, této skupině obyvatel by rozhlasové vysílání chybělo a v obou případech bychom ztratili jeden ze zdrojů velmi kvalitního obsahu Českého rozhlasu, na který můžeme být pyšní.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. A máme zde poslední návrh, vašich 5 minut.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Chtěla bych navrhnout jako nový bod Regionální vysílání České televize a Českého rozhlasu, navrhla bych ho tedy jako šestý bod v případě, že by neprošly ty dva návrhy předtím, tak by to byl...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ne, já bych to... To už potom posuneme, mně šlo jenom o to, abychom teď to měli v pořádku. Pak už to budeme stejně měnit ta čísla. Děkuji.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Dobře. Regionální vysílání České televize a Českého rozhlasu a chtěla bych to navrhnout kvůli tomu, že vládní návrh zákona... (V sále je opět hluk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, prosím opravdu o klid v jednacím sále Děkuji.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Vládní návrh zákona, který se vztahuje ke změně fungování a financování veřejnoprávních médií, neobsahuje právní ukotvení regionálních stanic a nejsou tam záruky toho, aby pokračovaly. Proto si myslím, že bychom si měli připomenout jejich význam. Český rozhlas si provádí svůj vlastní průzkum u veřejnosti toho, co veřejnost nejvíc oceňuje, co ji nejvíc zajímá na Českém rozhlase a nejvíc je právě veřejností oceňované regionální vysílání. Přemýšlela jsem o tom, proč to tak je. Ty regionální stanice si vždycky přizpůsobují specifikum toho daného kraje. Například v Praze je větší zaměření na dopravu, v okrajových částech republiky jsou tam pořady pro národnostní menšiny v jiném jazyce než je český, na jižní Moravě je více zastoupen folklor. Mimochodem, stanice Brno je nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu.

Možná je to podobně i u České televize. Já mám data konkrétně k Českému rozhlasu a nicméně vidíme tam, že ty stanice mohou reagovat právě na to, co je pro ty regiony specifické. Potom tady máme...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, promiňte, promiňte, promiňte, prosím opravdu, pokud si potřebujete vyřídit nějaké své věci, ať už s kolegyní, s kolegou, tak prosím, buď tak, abychom vás neslyšeli, anebo mimo tento sál. Děkuji.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji. Pak tu máme významný bezpečnostní aspekt možná Českého rozhlasu jako celku, když přijde nějaká krize. Asi jste mohli číst už i v té příručce pro krizové situace je dobré mít s sebou rádio, protože je to zdroj informací k tomu, co se děje, jak na to reagovat. Je to důležité vlastně i potom, co krize pomine nejen bezprostředně poté, ale i v tom následujícím období. Rozhlas může poskytovat cílené regionální zpravodajství o tom, kde například najít pomoc, jak řešit situaci, která s tou krizí souvisí. Bohužel, když sledujeme to, co se děje... (Předsedající zvoní zvoncem pro neklid a hluk v sále.)

Můžeme bohužel očekávat spíše více než méně krizí. Zhoršuje se nám bezpečnostní situace ve světě, pozorujeme extrémnější výkyvy počasí. Proto je potřeba ochránit si zdroj informací pro veřejnost, aby věděla, jak reagovat v čase krize a také po ní.

A potom my jsme tady včera, vlastně i část dneška, byli svědky polarizace, která bohužel prostupuje naši společnost. Já osobně věřím, že jakékoliv zaměření na regiony, na propojení komunit je trošku tou cestou k tomu, abychom tu společnost trochu více spojili. Možná když jsme rozdělení na města a venkov, Prahu a regiony, mladé a staré, což občas zaznívá, právě obsah, jaký poskytuje Český rozhlas, poskytuje ho v regionech, tak by mohl být klíčem právě k té lepší změně, lepšímu vycházení, po kterém tady často voláme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já děkuji. Opravdu promiňte, jako ne každý má silný hlas, ne každý je zvyklý se prát za to, aby ho všichni slyšeli. Pojďme se chovat opravdu kolegiálně a nechme i ty, kteří ten hlas nechtějí přepínat, aby nás všechny slyšeli. Opačně, abychom je slyšeli. Opravdu se dají věci vyřizovat i venku mimo tento sál. Děkuju.

Tak další, kdo je přihlášený, tak je poslankyně Helena Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem vás chtěla poprosit o zařazení bodu Nařízení vlády k zákonu o kybernetické bezpečnosti. Jenom pro pana předsedu, navrhuji tento bod jako bod šestý této schůze. Ten důvod, proč dnes požaduji a prosím vás o zařazení tohoto bodu je ten, že jsme v minulém volebním období přijali zákon o kybernetické bezpečnosti, který považuju za nesmírně důležitý a musím říct, že už při projednávání toho zákona jsem měla velmi nepříjemný pocit, že ne všichni si uvědomují bezpečnostní rizika v této oblasti a ne všichni vyhodnocují tato rizika dostatečným důrazem a vidí možná více ekonomické zájmy některých subjektů, ale já jsem přesvědčena, že v této oblasti musíme vidět především ty bezpečnostní zájmy České republiky. Já bych nejdříve chtěla říci, jak se jmenují s odkazem na tento zákon ta navrhovaná nařízení vlády a chtěla bych znát od vlády odpověď, kdy budou tato nařízení přijata vládou České republiky, protože je to naprosto zásadní pro plnou účinnost toho přijatého zákona o kybernetické bezpečnosti č. 265/2025, který je účinný od 1. 11. loňského roku.

Protože to mám pouze takto, tak mi dovolte, jedná se o nařízení vlády o neopomenutelných funkcích stanoveného rozsahu a nařízení vlády o regulovaných službách, které splňují podmínky strategicky významné služby, a o částech strategicky významných služeb tvořících nezbytných rozsah k  zajištění dostupnosti strategicky významných služeb.

Milí kolegové, proč já toto navrhuju v tuto chvíli? Jsou dvě možnosti, jak zejména prověřovat dodavatelské řetězce. Jedna z možností je právě naším zákonem, který v tuto chvíli není dokončen, protože nejsou přijata tato nařízení a druhá možnost je jít cestou celoevropskou. Já jsem přesvědčena, že máme jít tou celoevropskou cestou, ale jsem velmi, velmi znepokojená tím, že bod, který se tohoto týká, to znamená akt o kybernetické bezpečnosti byl zablokován na poslední žlutou kartou na posledním jednání Evropského výboru, a to nejenom ze strany ze strany vládní koalice a z mé mé opravdu velké lítosti ze strany kolegů z ODS.

A já jsem přesvědčena, že děláme velkou chybu z hlediska naší bezpečnosti. V tom usnesení, a je potřeba, abychom hovořili mezi sebou otevřeně, se dokonce říká, a to mě velmi znepokojuje, že návrh zavádí plošné určování rizikových dodavatelů. Já si myslím, že je to naprosto správně, abychom měli, ať už na té národní úrovni, nebo celoevropské jasný přehled určení rizikových dodavatelů, což omezuje individuální zacílení opatření a problematické, jak stanovili kolegové, je rovněž možnost označit za rizikový celý stát. Já si myslím, že je velmi dobře, abychom si řekli, že do kritické infrastruktury v tuhle chvíli nemají přicházet, do české kritické infrastruktury, nemají přicházet komponenty z Číny. Víte, milí kolegové, já jsem tady už před mnoha lety varovala před čínským a ruským vlivem a chtěla jsem vyšetřovací komisi. To se nestalo, ale v případě Ruska dnes už mnozí pochopili, že to bylo naprosto relevantní, a v případě Číny opravdu buďme velmi obezřetní i v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Ano, je potřeba si říct, že nechceme prvky kybernetické infrastruktury, strategické kybernetické infrastruktury, do které budou zkrátka dodávky z Číny. To, čemu dnes v Evropě čelíme, tak opravdu jsou to rostoucí rizika vlastně, která se týkají jak průmyslové špionáže, tak nepřátelské kyberšpionáže, aktivitě či koordinované kampani proti Evropské unii nebo členským státům. Jedná se opravdu i o už dlouhodobé zneužívání dat či narušení celých systémů, které mohou ohrozit, tak jak jsme zažili v případě například i koronavirové krize, kybernetické útoky vůči našim nemocnicím. Jedná se o útoky na naše instituce, jedná se o útoky na nás, na naši společnost, na náš stát, ale třeba i na komerční subjekty, jako jsou banky nebo firmy. Proto já považuju kybernetickou bezpečnost a dotažení toho zákona a za mě i neblokování toho celoevropského řešení za naprosto zásadní, protože kybernetická bezpečnost je jednou z platforem, kde jsme v tuto chvíli velmi zranitelní, a prosím přispějme k tomu, abychom byli odolnější společností. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já taky děkuji a ten název zůstává tedy Nařízení vlády k zákonu o kybernetické bezpečnosti? A jako druhý bod dnes? (Ano.) Děkuji.

Nyní prosím paní poslankyni Pavlu Pivoňka Vaňkovou, která tady má tři návrhy, tak vám spouštím pět minut pro první.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych chtěla, protože tu máme dnes dva tisky ze sociální oblasti...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě prosím vydržte, než začnete. Opravdu prosím o klid v sále! Děkuji.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: ...tak navrhnout ještě k tomu tři další body právě z této oblasti, která je tak důležitá pro naše občany. Prvním bodem navrhuji zařadit novelu zákona o státní sociální podpoře, který řeší velmi důležitý nástroj, a to valorizaci rodičovského příspěvku, a reaguje na problém, který je dlouhodobě zřejmý. Současná právní úprava neobsahuje žádný pravidelný mechanismus valorizace této dávky. V praxi to znamená, že rodičovský příspěvek se v čase znehodnocuje vlivem inflace a jeho reálná hodnota klesá. Rodiny, které jsou na této dávce existenčně závislé nebo pro ně představuje zásadní součást rodinného rozpočtu, se tak dostávají do nejistoty. Zvláště citelné je to u domácností, kde jeden z rodičů dočasně nevykonává výdělečnou činnost právě proto, aby pečoval o dítě. Dnes je možné rodičovský příspěvek zvýšit pouze změnou zákona. To je postup zdlouhavý, málo pružný a ve svém důsledku vede k tomu, že se dávka po delší dobu nemění a následně přichází jednorázové skokové navýšení. Takový model ale není dobrý ani pro rodiny, ani pro stabilitu systému. Rodiny potřebují předvídatelnost, ne čekání na to, zda a kdy se politická reprezentace shodne na další změně.

Právě proto je cílem tohoto návrhu zavést automatický a transparentní mechanismus valorizace rodičovského příspěvku navázaný na úhrnný index spotřebitelských cen. Smyslem je, aby rodičovský příspěvek byl alespoň částečně chráněn proti inflaci a aby si zachovával svou reálnou hodnotu. Nejde tedy o mimořádné nebo nahodilé zvyšování dávky, ale o vytvoření předvídatelného systému, který bude odpovídat vývoji životních nákladů.

Za důležité považuji i to, že návrh reaguje na konkrétní zkušenost posledních let. Od posledního navýšení rodičovského příspěvku od 1. ledna 2024 došlo do konce roku 2025 ke kumulované inflaci přesahujících pět procent. I proto náš návrh počítá s navýšením částky rodičovského příspěvku od 1. ledna 2027 tak, aby nebylo nutné bezprostředně po účinnosti zákona znovu otevírat další mimořádné navyšování. Je to tedy řešení, které kombinuje okamžitou reakci na dosavadní vývoj cen a zároveň nastavuje systém do budoucna. Podstatné je také to, že tímto krokem můžeme předejít nežádoucím dopadům takzvaných skokových navýšení po dlouhém období stagnace. Takové nárazové změny nepřispívají ke stabilitě ani důvěře v systém. Naopak pravidelný mechanismus valorizace dává rodinám jasnější rámec, ve kterém se mohou rozhodovat a plánovat své fungování.

Ano, tento návrh má dopad na státní rozpočet. Ten v důvodové zprávě otevřeně je popsán a vyčíslen, ale je to určitě investice do budoucna a tato debata by měla být otevřená, protože není jenom o číslech, ale je i o tom, zda chceme, aby stát uměl reagovat na reálné životní náklady rodin včas, předvídatelně a důstojně. Tento návrh nepředstavuje nahodilý zásah, ale systémové řešení. Posiluje jistotu rodin, přináší větší předvídatelnost a odstraňuje současný nevyhovující stav, kdy je rodičovský příspěvek odkázán pouze na občasné politické rozhodnutí. Proto jsem přesvědčena, že je správné, abychom tento tisk projednali přednostně, a dovoluji si jej navrhnout jako první bod této schůze.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já si ověřuji prosím, jestli – protože tady to není v té přihlášce uvedeno – jedná se o číslo bodu 51, sněmovní tisk 112? (Ano.) Takže nám to sedí. Děkuji a můžeme jít k dalšímu bodu a vašich nových pět minut.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za podporu. Budu ráda, pokud se budeme tímto tiskem zabývat, a připojuji další tisk, který si myslím, že je neméně důležitý, a to je zařazení návrhu novely zákona o integračním sociálním podniku jako třetí bod této schůze.

Důvod je velmi praktický a věcný. Nejde o ideologickou debatu, ani o otevírání nového rozsáhlého systému. Jde o technickou, ale důležitou úpravu, která reaguje na první zkušenosti s aplikací zákona č. 468/2024 Sb. v praxi. Současná právní úprava zavedla povinnost vytvářet takzvaný integrační fond. Jeho smysl byl správný, tedy posilovat činnost integračních sociálních podniků a podporovat zaměstnávání osob se specifickými potřebami. Ukazuje se ale, že způsob, jakým byl tento fond nastaven, přináší v praxi řadu problémů. Zejména menší integrační sociální podniky upozorňují na to, že je tento mechanismus administrativně i účetně příliš složitý. V některých případech dokonce podniky omezuje ekonomicky, protože vyžaduje trvalé navyšování fondu bez jasně stanoveného stropu, a zároveň svazuje tyto podniky využít prostředky pouze na úzce vymezené investiční účely.

Jinými slovy zákon sledoval správný cíl, ale zvolený nástroj se v praxi neukázal jako dostatečně funkční. Navrhovaná úprava na tuto zkušenost reaguje, nahrazuje stávající integrační fond fondem reinvestice zisku, tedy modelem, který je přehlednější, ekonomicky realističtější a pro samotné sociální podniky lépe uchopitelný. Důležité je i říci, že se tím neopouští základní princip zákona a nadále zůstává zachována povinnost využívat více než polovinu dosaženého zisku na činnosti integračního charakteru. To znamená, že společenský účel zákona je zachován. Mění se pouze forma tak, aby byla smysluplnější, méně zatěžující a více odpovídala realitě fungování těchto podniků.

Tento návrh tedy nesnižuje odpovědnost integračních sociálních podniků, naopak posiluje transparentnost, právní jistotu a efektivitu hospodaření. Zároveň zpřesňuje pravidla pro situace, kdy podnik ztratí status integračního sociálního podniku, což je důležité pro kontinuitu a předvídatelnost. Za podstatné považuji také to, že navrhovaná úprava nemá přímý negativní dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Nemění dotační mechanismy, nezvyšuje veřejné výdaje a nezakládá nové finanční nároky, což by se vám mohlo, dámy a pánové, líbit. Naopak lze důvodně očekávat sekundární pozitivní efekt. Pokud budou integrační sociální podniky fungovat stabilněji a efektivněji, může to vést k lepšímu zaměstnávání osob se specifickými potřebami a tím i k nižším veřejným výdajům v sociální oblasti.

Stejně tak je důležité zdůraznit, že návrh má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v oblasti sociální ekonomiky. Snižuje administrativní zátěž, zpřesňuje pravidla a může zvýšit motivaci dalších subjektů, aby o status integračního sociálního podniku vůbec usilovali. To je důležité zejména tehdy, pokud chceme, aby sociální podnikání nebylo jen formálně podporováno, ale aby bylo v praxi skutečně životaschopné. Proto navrhuji, aby tento bod, jak už jsem říkala na začátku, byl zařazen do této schůze jako bod třetí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já opět jenom kontrolní otázka. Jedná se o číslo bodu 35, sněmovní tisk 59?

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Ano.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A vašich nových 5 minut.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: A můj třetí bod je také neméně důležitý, proto si ho dovoluji zařadit jako druhý bod dnešního jednání. Jmenuje se nebo pojednává o žalostné situaci na úřadech práce. Navrhuji jej proto, že situace na úřadech práce už není jen dílčí provozní problém, ale stává se vážným tématem fungování státu, které má přímý dopad na občany. Úřad práce je dnes institucí, přes kterou prochází klíčové sociální dávky, agenda zaměstnanosti, podpora rodin, agenda vůči zaměstnavatelům i další správní činnosti. A právě u takto důležité instituce vidíme, že se dlouhodobě kumuluje tlak, který už nelze přehlížet. Oficiální materiály samy potvrzují, že kapacity úřadů práce jsou napjaté. Ve zprávě o činnosti úřadů práce se uvádí, že hlavním úkolem bylo zabezpečit personální kapacity pro včasný a kvalitní výkon všech agend, přičemž přetrvávaly problémy se získáváním nových zaměstnanců v Praze a některá místa zůstávala i dlouhodobě neobsazená.

Dalším varovným signálem je, že ani digitalizace zatím zaměstnancům úřadů práce výrazně práci neulehčila. Nejvyšší kontrolní úřad ve své tiskové zprávě z prosince 2025 konstatoval, že digitalizace zvýšila komfort klientů, ale zaměstnancům práci neurychlila. Naopak uvedl, že místo většího soustředění na osoby ohrožené na trhu práce řešili zaměstnanci chyby v online žádostech, kterých bylo pětkrát více než u žádostí podaných osobně. Závažnost situace potvrzuje i samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí, které letos v březnu uvedlo, že posun zavedení nové dávky státní sociální pomoci u stávajících klientů z dubna na červenec 2026 byl nutný kvůli reálné připravenosti Úřadů práce ČR na zavedení nového dávkového systému. Já tady nechci otevírat tento bod proto, abychom pouze kritizovali tu situaci, která se tam reálně děje. Ale zařazuji ho také hlavně proto, že další agendy se na úřad práce pravděpodobně nahrnou, a to je konkrétně agenda spojená s dostupným bydlením.

Chtěla bych proto zahájit již na této schůzi debatu o tom, zda je to správně a jestli bychom kapacity úřadů práce neměli zefektivnit tím, že posílíme jak činnosti jednotlivých zaměstnanců, tak i například jejich navýšení v těch jednotlivých pobočkách. Nejde o okrajové téma, jde o dostupnost pomoci lidem v těžké životní situaci, o včasné vyřízení dávek, o fungování trhu práce i o důvěru občanů ve stát. Pokud už dnes víme, že úřady práce čelí personálním problémům, že digitalizace zatím práci nezjednodušila tak, jak se očekávalo a že další velké změny bylo nutné odkládat kvůli jejich reálné připravenosti, pak je zcela na místě, abychom tuto věc projednali přednostně. Doplňující dotaz?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Aha, já jsem myslel, že ještě budete chtít něco dodávat.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: To už je vše děkuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Přednostně znamená, tak, jak jste mi tady napsala, jako druhý bod dnešního jednání? (Poslankyně Vaňková mluví mimo mikrofon) Mám poznačené. A nyní přichází s návrhy na změny pořadu pan poslanec Hladík a ten je poslední, který tady návrhy má.

Tak já vám budu vždycky ke každému pouštět těch pět minut.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásný dobrý večer. Já mám celkem pět bodů a začnu prvním bodem. Chci zařadit nový bod a fakt jsem poctivě poslouchal a čekal jsem, kdy tady vystoupí předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala s omluvou před plénem této Poslanecké sněmovny. Dneska brzy ráno, někdy o půl druhé, tady zazněl hrubý, nehorázný, urážející výrok od pana předsedy a já jsem rád a přečetl jsem si na médiu Seznam Zprávy, že se za to omluvil. To je fajn, ale já si myslím, že ta omluva má být od tohoto pultíku a čekal jsem, že když teda nepřijde pan předseda klubu SPD se s přednostním právem omluvit, že třeba přijde aspoň pan místopředseda Patrik Nacher, jako morální maják, který tady často stojí a říká, co by se mělo a co by se nemělo, a navrhne bod, který budu navrhovat já. Nestalo se ani za a ani za b a vzhledem k tomu, že se tak nestalo, ani jeden z pánů tady není, tak chci zařadit jako bod číslo 1 na projednání této schůze a může to být, myslím si, velmi rychlý bod , že o něm ani nemusíme hlasovat a ten bod může být za 20 vteřin hotový a ten bod se bude jmenovat omluva předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy.

Za co, víme všichni. Jsem rád, že to zaznělo v médiích, ale myslím si, že je nutné, aby to zaznělo tady na plénu této Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Mám poznačeno. Děkuji.

Máte znovu 5 minut.

 

 

Poslanec Petr Hladík: Dále bych chtěl a respektuji tady předsedkyni poslaneckého klubu hnutí ANO Taťánu Malou, která předřazuje tři body, myslím si, že jsou fér, jsou potřeba projednat. Ale chtěl bych doplnit další body na program schůze. A to jsou první čtení, která si myslím, že je potřeba projednat. Jako bod 9 programu schůze Sněmovní tisk 14 chci předřadit jako čtvrtý bod, a to je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů a další související předpisy.

Jsme tady více jak rok po implementační lhůtě. Je to zákon, na kterém je jasná shoda, myslím si, že napříč politickou reprezentací. Je to zákon implementační a vzhledem k tomu, že úpěnlivě na něho čeká byznys sektor, který ho potřebuje, tak vás chci požádat,abychom zařadili tento bod, projednali. Myslím si že může být projednán velmi rychle v prvním čtení a abychom ho potom rychle také dokázali doprojednat. Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak ještě jednou, číslo bodu tedy 9, sněmovní tisk 14, jako čtvrtý bod dnes. Tak pouštím vám nových pět minut.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Z podobného ranku chci navrhnout bod číslo 16 sněmovní tisk 114, vládní návrh zákona o některých pravidlech pro mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích jako bod číslo 5. Opět jedná se o čistě implementační normu, normu, kterou jsme tady měli mít už k 1. lednu letošního roku. Bohužel Poslanecká sněmovna se k tomu v minulém volebním období nedostala.

Je to norma, kterou doposavad musí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo financí překlenovat výkladem. Je to věc, která se týká Celní správy České republiky. Myslím si, že je špatně, aby Celní správa tady jednala pouze na základě nějakého výkladového stanoviska ministerstev, že je nutné upravit tuhle implementační část do legislativy.

Chci jenom podotknout, že to je ochrana výrobců uvnitř evropské sedmadvacítky před nekalou konkurencí, tu z Číny, tu z jiných částí, že to je potřebná věc pro český průmysl, že to opět má podporu zřejmě širokého politického spektra, že byznys toto potřebuje, a proto chci navrhnout, abychom se dnes tomuto zákonu věnovali, abychom ho v prvním čtení projednali a pustili ho dál. Ten zákon je navržený podle § 90. Tak já věřím, že možná i bychom se mohli dneska dostat k tomu, že ho projednáme rovnou. Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pouštím vám tedy dalších pět minut.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Chtěl bych navrhnout jako bod číslo 6 dnešní schůze novelu, která je pod číslem 38, sněmovní tisk 74, a je to návrh poslanců Petra Hladíka, Bohuslava Niemiece, Václava Pláteníka Moniky Brzeskové, Jany Filipovičové, Marie Krškové, Jany Krutákové, Gabriely Svárovské a Heleny Langšádlové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony.

Toto je norma, kterou v Česku máme. Ta norma se nepoužívá. Ta norma je špatná. Ta norma se chtěla použít při fatálním problému na řece Bečvě. Je špatně napsaná, a proto jsme napsali její novelu, kompletní novelu. Potřebujeme jasně říct, kdy se má rozhodovat podle složkových zákonů Ministerstva životního prostředí a kdy je možné aplikovat tuto evropskou směrnici, tedy kdy je možné aplikovat ekologickou újmu.

Zároveň tato norma také dává finanční prostředky České inspekci životního prostředí na odstraňování ekologických újem, a to z programu a budgetu, který drží Státní fond životního prostředí.

Vzhledem k tomu, že tady máme celou řadu havárií a problémů, které by se daly podle tohoto zákona řešit, posilujeme pravomoci České inspekce životního prostředí, proto chci také tento bod dneska zařadit jako bod číslo 6. Děkuji, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Já jenom prosím kolegy a kolegyně, kteří přicházejí do sálu, neboť jsem je přizval, protože budeme za chvilku hlasovat, tak aby přicházeli v klidu a nerušili poslední návrh, který nás nyní čeká.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji mnohokrát. Jako bod číslo 7 dnešního programu jednání chci navrhnout bod číslo 39 sněmovní tisk 75 a to je návrh poslanců Petra Hladíka, Bohuslava Niemiece, Václava Pláteníka, Moniky Brzeskové, Jany Filipovičové, Marie Krškové, Jany Krutákové, Gabriely Svárovské a Heleny Lanšádlové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, takzvaný vodní zákon, a to v prvním čtení.

Jedná se o to, že chceme do českého právního řádu zapracovat domácí čistírny odpadních vod, jejich soustavy i provozování domácích čistíren odpadních vod, které se velmi často v menších sídlech... Já už neslyším ani sám sebe.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vidím, že, nadšení z toho, že se bude hlasovat a to nadšení projevují hlasitostí. Prosím nechte pana Hladíka, ať může dokončit (Výkřiky z pléna: myšlenku.) ne myšlenku, své vystoupení. Myšlenku si myslím, že má dobrou.

 

Poslanec Petr Hladík: Jedná se o normu, která do českého právního řádu zavádí domácí čistírny odpadních vod, jejich soustavy, možnost provozování. Vzhledem k tomu, že evropská silnice počítá s odkanalizováním sídel nad 1.000 obyvatel, tak do 1.000 obyvatel to jsou místní části, menší obce, kde se nevyplatí velká čistírna odpadních vod, tak soustavy domácích čistíren budou potřebné. Jde ale o povolovací proces, o to, aby mohly být udržovány, aby byly kontrolovány a provozovány vlastně podobným způsobem, jako jsou dneska velké čistírny. Rozšiřuje možnost, kdo může investovat, kromě vlastníka nemovitosti také obec nebo právě nějaká akciová společnost nebo firma...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové. Opravdu nechte řečníky, ať mohou dokončit svá slova. Každý z nás se tam chvilkama dostává a každému z nás vadí, pokud nás není slyšet. Děkuju.

 

Poslanec Petr Hladík: ...která vlastní nebo provozuje čistírny odpadních vod. Z tohoto důvodu navrhuji to zařadit jako bod číslo 7 dnešního pořadu schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Před sebou už nemám... Tak hlásí se s přednostním právem předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Máte slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolila jménem tří poslaneckých klubů zavetovat návrhy nových bodů na dnešní jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Takže tím pádem budeme hlasovat jenom ty, co jsou v programu. A o tomto návrhu tedy začneme za chvilinku hlasovat. Já vás pro jistotu teď ještě všechny odhlásím. A nyní prosím, se přihlaste svými hlasovacími kartami. A teď to bude pro mě složitější protože doufám, že neudělám chybu v tom, co jsou úplně nové návrhy. Takhle. Nevidím problém při přeřazení tisku. To jo. Snad se v tom vyznám. Tak. Všichni, vypadá, že už jsme se nějakým způsobem přihlásili.

Ještě přečtu omluvu. Od 21.15 se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Bohuslav Niemiec. Tak.

Začínáme tedy hlasování.

 

Prvním je návrh paní předsedkyně Malé, abychom číslo bodu 63, sněmovní tisk 167, stavební zákon, první čtení zařadili dnes jako první bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 127 poslanců, pro 127, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu opět paní předsedkyně Malé, číslo bodu 6, sněmovní tisk 124, zákon o státní sociální podpoře, druhé čtení přeřadit jako druhý bod do dnešního programu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 129 poslanců, pro 127, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu paní předsedkyně Malé na přiřazení čísla bodu 7, sněmovní tisk 125, o sociálních službách, druhé čtení jako třetí bod dnešního programu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 129 poslanců, pro 129, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Tak přesně tohle pořadí a i čísla... Pardon, protože přesně tyhle zákonné normy i pořadí navrhovala ve svých prvních třech vystoupeních paní předsedkyně Šebelová, tím pádem o nich nemusíme hlasovat. A pokračujeme přeřazením sněmovního tisku číslo 1, pardon, číslo bodu 1, sněmovní tisk 16, smlouva o finančních službách, druhé čtení, kdy paní předsedkyně Šebelová navrhuje zařadit tento bod jako čtvrtý. Přeřadit jako čtvrtý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 131 poslanců, pro 51, proti 30. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem paní předsedkyně Šebelové je číslo bodu 2, sněmovní tisk 83, silniční provoz, druhé čtení a navrhuje ho zařadit tím pádem jako čtvrtý bod dnešního programu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 132 poslanců, pro 52, proti 29. Návrh nebyl přijat.

 

A posledním návrhem paní předsedkyně Šebelové je číslo bodu 3, sněmovní tisk 113, o ekodesignu výrobků EU, druhé čtení a navrženo přeřadit jako bod číslo 6 dnešního programu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 133 poslanců, pro 53, proti 23. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je nový bod paní poslankyně Richterové... Jo, pardon. Nové body jsou... Ano. Teď jsem si to uvědomil. Tím pádem ani druhý bod, který navrhovala paní poslankyně Richterová, nemůžeme zařadit, nemůžeme zařadit ani bod pana předsedy Jurečky, ani bod navrhovaný panem předsedou Havlem.

 

Takže se dostáváme k bodu číslo 118, který se týká sudetoněmeckého sjezdu. Je to bod, který navrhuje pan poslanec Zuna, a navrhuje tento bod z jednání vyřadit.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 132 poslanců, pro 53, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Dalším návrhem je opět návrh pana poslance Zuny, který navrhuje přeřadit číslo bodu 48, sněmovní tisk 107, cestovní ruch na pozici čtvrtého bodu dnešní schůze.

Tak zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 133 poslanců, pro 52, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Ten samý návrh dával i pan poslanec Berki, takže o tomto návrhu už jsme hlasovali.

 

Nyní půjdeme na návrh paní poslankyně Weimerové, která chce přesunout číslo bodu 8, sněmovní tisk 10, poskytování mediálních služeb jako čtvrtý bod dnes.

Tak zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 133 poslanců, pro 53 poslanců, proti 76. Návrh nebyl přijat.

Potom paní poslankyně měla úplně nové body, takže ty neprojednáváme v tuhle chvíli. Paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková navrhuje číslo bodu 51, sněmovní tisk 112, novela zákona o státní sociální podpoře přeřadit jako první bod dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 133 poslanců, pro 52, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní zde máme druhý návrh paní poslankyně Pivoňka Vaňkové, číslo bodu 35, sněmovní tisk 59, zákon o integračním sociálním podniku zařadit jako třetí bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 133 poslanců, pro 54, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Potom zde máme několik zas nových bodů a dostáváme se k návrhům pana poslance Hladíka, který navrhuje číslo bodu 9, sněmovní tisk 14, zákon o látkách poškozujících ozonovou vrstvu zjednodušeně a navrhuje ho zařadit jako čtvrtý bod dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 133 poslanců, pro 51, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Máme zde další návrh, a to je číslo bodu 16, sněmovní tisk 114, o uhlíkovém vyrovnání, zase zjednodušeně, a tím pádem tedy by to byl čtvrtý bod dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne ruku – ne, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. I zmáčknutou se dá hlasovat. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 133 poslanců, pro 54, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Čekal jsem, že udělám chybu. Máme zde další návrh pana poslance Hladíka. Jedná se o číslo bodu 38, sněmovní tisk 74 o předcházení ekologické újmě, navrhováno tedy jako čtvrtý bod dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 133 poslanců, pro 53, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

A máme zde poslední hlasování, opět návrh pana poslance Hladíka, číslo bodu 39, sněmovní tisk 75, vodní zákon a navrhováno jako – a tím pádem se můžeme posunout vlastně zpět na bod 4 – navrhováno jako bod 4 dnes.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 133 poslanců, pro 53, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

V tuto chvíli jsme probrali všechny návrhy, které nebyly nové, tak jak jsme si to odhlasovali a můžeme tedy přistoupit ke schválenému programu schůze. A než k němu přistoupíme, tak se vymění předsedající. Já vám zatím děkuji za pozornost a určitě se dneska ještě uvidíme.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak máme před sebou

Aktualizováno 7. 5. 2026 v 13:21.