Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Takhle se dobré zákony nedělají. Takhle se ničí práce, na kterou bylo možné navázat a posunout řešení krize bydlení o kus dál.

A připomínám ještě jednu procedurální věc. Zásadní pozměňovací návrh načtený paní poslankyní Fialovou až v pátek podle mě výbor vůbec neprojednal, takže nejzásadnější změny této novely neprošly ani standardní parlamentní odbornou debatou. Opravte mě prosím, jestli se mýlím.

Bytová nouze stojí stát víc než pomoc a na tom se myslím všichni shodneme. Často slyšíme argument ceny. Tak si řekněme fakta. Investice do podpory bydlení má přijít asi na 1,5 miliardy korun ročně. To je v rámci státního rozpočtu částka poměrně marginální. Paní ministryně financí tady naštěstí není, takže si můžu dovolit tuhletu větu. Ale říkám ji proto, že je to o srovnání. Příspěvek na péči stojí například přes 30 miliard ročně, samotná bytová nouze stojí stát podle konzervativních odhadů nejméně 4,5 miliardy korun ročně. Takže nechat problém být, neřešit ho dostatečně nebo se jeho řešení vyhýbat, je dražší než ho řešit.

Takže závěrem. Tato novela podle mě – a po vyslechnutí celé té diskuse minule i dnes – nepřináší zjednodušení, vytváří duplicity, oslabuje prevenci, zmenšuje okruh lidí, kterým pomůže, a bourá obranné bariéry proti obchodu s chudobou. Takže to není modernizace systému, ale jeho oslabení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A máme tady tři faktické poznámky. S první přichází pan ministr Aleš Juchelka, s druhou potom paní poslankyně Marie Pošarová a s třetí potom paní poslankyně Eva Fialová. Tak, vaše dvě minuty.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Já jenom k tomu, co jsme tady nyní slyšeli. Tak my chystáme, protože jsme se dnes i na schůzce s panem hejtmanem Brabcem i s panem náměstkem v Ústeckém kraji i s panem starostou Šluknova domluvili na tom, že budeme v Šluknovu jako v projektu pokračovat. V tuto chvíli se shánějí peníze. My tam budeme dodávat jako Ministerstvo práce a sociálních věcí sociální práci. A v rámci toho jsme se domluvili, že budeme chystat i legislativu, která bude potírat byznys s chudobou. Úž jednou provždy by mělo tady toto skončit. Budeme to pravděpodobně navazovat a budeme o tom diskutovat i s vámi, na standardy v tom bydlení, na nějaký možná rating, musíme definovat, co to je ubytovna, co vlastně třeba pod číslem popisným se ukrývá v rámci těch bytových jednotek, kolik lidí tam pobírá superdávku, zdali tam opravdu funguje to sociální začleňování, abychom samozřejmě nemuseli kontrolovat hygienu u každého pronájmu, který si pronajme soukromník, který má třeba nějaký byt navíc. Takže v tomto my budeme pokračovat.

Ale ten návrh o podpoře bydlení tady toto vůbec neřeší a naopak my tady toto skutečně nebouráme, racionalizujeme, děláme tu nástavbu právě proto, aby ty duplicity, které v tuto chvíli tam byly, tak nevznikly, abychom ten proces mohli logicky dát právě pod úřad práce, který má na starosti finanční toky z hlediska sociálních dávek, to znamená do budoucna superdávky i dávky a komponenty na bydlení, a samozřejmě ví o té rodině, o těch, kteří jsou v té společné domácnosti nejvíc, i z hlediska té jejich další sociální vlastně jakoby práce nebo situace i z hlediska zaměstnanosti, nezaměstnanosti, rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, jakým způsobem to funguje se starostou a tak dále. A ta kontaktní místa bydlení by měla být pomocna samozřejmě (Předsedající: Čas!) tady tomuto systému. To nikdo nebourá.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Další přihlášenou s faktickou poznámkou je paní poslankyně Marie Pošarová. Vaše dvě minuty.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla tady vyjádřit ke kolegyni, protože ona řekla, že nechce vytvářet paralelní systém, ale právě ta kontaktní místa by vlastně byla paralelní systém. Proto právě to budou dělat ty úřady práce, aby se nezatěžovaly zbytečně obce. Když hovoříte s nějakým starostou, tak oni to tam nechtějí. Oni na to nemají lidi, i kdybyste si tam chtěli, já nevím, dát cokoliv. Takže nechme to na úřadech práce, kde ti lidi jsou zkušenější, mají zkušenosti v rámci doplatků v různých podporách.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Faktická poznámka – paní poslankyně Eva Fialová a potom faktická poznámka – pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já bych se ráda také vyjádřila, a to k jedné věci, která se tu opět vyskytla opakovaně, a připomínkovala, že pozměňovací návrh nebyl projednán standardním způsobem. Od toho máme jednací řád, kdy máme přesně popsáno, kdy jaký poslanec může kam podat poslanecký návrh, když ho zaštítí, a není to poprvé, ani naposled, kdy byl podán nějaký větší pozměňovací návrh, který mění nějakým způsobem parametry přímo při druhém čtení. Já to avizovala i na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který je výborem garančním, kde jsme o tom diskutovali. Před samotným jednáním jsem obešla všechny poslanecké kluby, abych diskutovala o tom, co jim tam nejvíce vadí, co jsou zásadní problémy. Vzali jsme jednotlivé pozměňovací návrhy a snažili se nějakým způsobem reagovat s tím, že kde bylo moje neutrální stanovisko u těch pozměňovacích návrhů, tak jsem garantovala, že se s nimi budeme nějakým způsobem zaobírat a dáme je. A nadstandardně jsem všem oznámila den, kdy budu nahrávat pozměňovací návrh, abyste všichni mohli na něj v dostatečném předstihu reagovat a dávat k němu pozměňovací návrhy. Takže myslím si, že to bylo velice vstřícné gesto oproti normálně popsanému legislativnímu procesu, který je popsán v jednacím řádu.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

Poslanec Marian Jurečka: Já tady chci zmínit dvě věci. Kdybych byl pokrytec, tak tady budu kritizovat, že tady je podáván takovýto pozměňovací návrh, ale protože jsem to dělal jako ministr ve dvou vládách, ve své koaliční tehdejší partě taky, dělali jsme to před těmi posledními – nebo ty poslední čtyři roky a i v tom období 2014-2017, tak prostě to říkat nebudu. Ale jenom připomenu, že to minulé období jsme to tady slyšeli na naši hlavu velmi často, když jsme takovouto formou podávali pozměňovací návrhy od ministerstev na naše poslance a poslankyně, kteří to tady přednášeli.

Myslím si, že je rozdíl v tom, když ten pozměňovací návrh vidíme, pokud se nepletu, od pátku v systému, máme možnost si ho přečíst, máme možnost na něj reagovat, tak já tohle úplně kritizovat nebudu. To, že to není ideální, víme všichni, kdo jsme to někdy podstupovali. Na druhou stranu vždycky je aspoň rozumné, když potom můžeme těmito pozměňovacími návrhy napravit ty věci, a pak si vždycky ten ministr vyposlechne v Senátu, jak se to nemá dělat. To pan ministr Juchelka taky uslyší od senátní legislativy, jak je to hrozně špatně, když takovýto princip uplatňujeme.

Ale teď ještě druhá poznámka. Kdyby standardně fungovaly obce a naplňovaly by zákon o obcích, tak to vlastně vůbec nemusíme řešit. Zákon o obcích říká, co se má dít na úrovni obce z pohledu sociální práce s občany na svém území. Ale protože pro část těch komunálních politiků, kdy se to mění jednou za čtyři roky, někdo vydrží déle, někdo nevydrží, tak vlastně jak se tohle dá prodávat voličům jako rychlé řešení, že tohle děláte dlouhodobě a ty výsledky se objevují velmi, velmi pomalu? Takže řada obcí to nedělá a nikdy to ani nebude. Je prostě tam nějaká politická reprezentace, která v té oblasti, kde ten problém je třeba tak velký, že do toho prostě ani nemá – ani peníze, i kdyby chtěla. Takže já říkám, ano, my v nějaké situaci krizové teď lepíme problém, který tady je dlouhé roky tímto způsobem. Tak já jenom připomínám, kdyby to ty obce chtěly dělat, tak už to dělají 36 let.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme zde poslední dvě účastnice obecné rozpravy. Já bych rád přivítal v řečništi paní poslankyni Arianu Chochelovou.

Poslankyně Adriana Chochelová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem to už dost proškrtala a zkrátila v reakci na tu dosavadní diskusi, takže budu krátká, ale chci tu znovu zopakovat dvě věci, které tu už padly, ale přijdou mi prostě zásadní a přijde mi, že je tu vládní politici prostě do nějaké míry stále jsou rozhodnutí ignorovat. Jedna z nich je ten příjmový limit pro vstup vůbec do toho systému a druhou je ta agenda – právě přesun na úřad práce, která se tu celou dobu diskutuje. ***