Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.40 hodin)
(pokračuje Veronika Kovářová)
Stále přitom platí, že tyto domácnosti by musely být v prokazatelné bytové nouzi. Volnější příjmový limit zároveň znamenal přístup k poradenství pro ty, kde je toto prvkem prevence, aby se domácnosti nepropadaly do bytové nouze, tedy tam, kde stačí drobné intervence, díky kterým domácnost zvládne vyřešit svůj problém, aniž by ztratila bydlení a spadla do ekonomicky nákladné kategorie domácností, které pak budou potřebovat podporu ve formě bytových opatření, tedy těch nejdražších. Pozměňovací návrh tak naplňuje záměr efektivního a hospodárného využití dostupných zákonných opatření a záměr posílení preventivní role zákona.
Ve stejném duchu se nese i pozměňovací návrh číslo 784, také předkládaný poslankyněmi Olgou Richterovou, Eliškou Olšákovou, Zdeňkou Blišťanovou a Veronikou Kovářovou. Akorát, že tento pozměňovací návrh se vyjadřuje k pozměňovacímu návrhu poslankyně Evy Fialové, ale je to v podstatě to samé, že se slovo 1,6násobku nahrazuje slovy 2násobek. Pozměňovací návrh číslo 767, také poslankyně Olgy Richterové, Elišky Olšákové, Zdeňky Blišťanové a Veroniky Kovářové, řeší podobný problém, jenom trochu rozšířeněji, že kromě částky, která se mění na 2násobek, se následně rozšiřuje i výpočet pro odůvodnění budoucích nákladů na bydlení. Zároveň také tento pozměňovací návrh škrtá § 20, kdy vláda může zasahovat do úpravy částek rozhodných pro vydání závazného stanoviska.
Dalším pozměňovacím návrhem, který bych ráda uvedla, je 769 poslankyň, opět, Olgy Richterové, Elišky Olšákové, Zdeňky Blišťanové a Veroniky Kovářové. Jedná se o městské části a městské obvody, které by měly být poskytovateli podpůrných opatření. Vkládáme zde celý § 140a, který řeší postavení městských částí a městských obvodů. Navrhuje vylepšit postavení městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst a městských částí hlavního města Prahy.
Podle stávající právní úpravy sice mají městské části hlavního města Prahy právní subjektivitu, ale nemohou vlastnit majetek. Navrhuje se proto stanovit, že pro účely zákona o podpoře bydlení na městskou část nebo městský obvod, který je podle zákona o obcích nebo zákona o hlavním městě Praze svěřen byt, hledí jako na vlastníka bytu.
Dále podle stávající právní úpravy není možné, aby se městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města staly poskytovateli podpůrných opatření v bydlení podle zákona o podpoře bydlení. Navrhujeme stanovit, že městskému obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města může být na základě jejich žádosti uděleno pověření postupem podle části sedmé, přičemž se na ně pro účely řízení a jiných postupů podle části šesté a sedmé hledí právě jako na samostatnou obec.
Dalším pozměňovacím návrhem, který bych ráda představila, je pozměňovací návrh 770, opět poslankyně Olgy Richterové, Elišky Olšákové, Zdeňky Blišťanové a Veroniky Kovářové. Týká se toho, že původní návrh zákona o podpoře bydlení, předložený vládě 30. listopadu 2023, počítal s vydáním vyhlášky, kterou by byly stanoveny standardy kvality činnosti kontaktního místa pro bydlení. Po vzoru po vzoru § 111 zákona o sociálních službách navrhujeme stanovit, že obec, městská část nebo městský obvod (?) zajišťování kvalifikace úředníků svého kontaktního místa pro bydlení.
Navrhuje se také stanovit, že Ministerstvo pro místní rozvoj může, tedy nemusí, stanovit některé další organizační požadavky na výkon působnosti kontaktního místa pro bydlení. Cílem je samozřejmě zajistit vysokou kvalitu výkonu působnosti kontaktního místa pro bydlení napříč územím České republiky – nebo tedy úředníkům na Úřadu práce, pokud se to tam přesune.
Dále bych chtěla okomentovat pozměňovací návrh 855 poslankyně Olgy Richterové, Elišky Olšákové, Zdeňky Blišťanové, Veroniky Kovářové a Adriany Chochelové. Opět se týká limitu, tentokrát se jedná o snížení spodního limitu podle § 85 odst. 1 písm. c), uplatitelnost bytu. Náš pozměňovací návrh v závěrečné části ustanovení za slovo „nejméně“ vkládá slovo „polovina“. Tímto pozměňovacím návrhem by došlo ke snížení spodní hranice příjmového testu z hodnoty životního minima na polovinu životního minima.
Pozměňovací návrh 858, také poslankyně Olgy Richterové, Elišky Olšákové, Zdeňky Blišťanové, Veroniky Kovářové a Adriany Chochelové, se týká stejného problému, kdy ale navrhujeme, že by byla spodní hranice úplně zrušena.
Závěrem. Velká část našich pozměňovacích návrhů se týká nastavení limitů. Podle Platformy pro sociální bydlení se zákon týká v tuto chvíli přibližně 20 až 30 000 obyvatel. Při nastavení limitů se můžeme dostat i na méně než polovinu. Je to velká škoda, protože zákon mohl mít původně velice preventivní funkci s dosahem až 1 milion lidí. Mohl být zaměřen na všech 160 000 lidí, kteří jsou aktuálně v bytové nouzi. V současnosti je osekána (?) přibližně 20 až 30 000 lidí, tedy pouhou pětinu, když beru ten lepší odhad platformy. A my se takto chceme dostat tedy ještě na méně než polovinu. A to se ještě vyhýbáme těm zcela nejchudším, ačkoliv víme, že housing first funguje. Proto prosím o zvážení našich pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Lenka Martínková Španihelová.
A předtím, než vám dám slovo, tak prosím: od 19 hodin z pracovních důvodů je omluvená paní poslankyně Věra Kovářová a od 19 hodin z osobních důvodů paní poslankyně Jana Pastuchová. Máte slovo.
Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, krásný dobrý den. Zákon o podpoře bydlení je velmi zásadní, dotýká se zranitelných skupin a já moc prosím o podporu pozměňovacích návrhů, které přede mnou přednesla kolegyně Veronika Kovářová. Já jsem z celé té agendy vypíchla balík, který se týká spolupráce s Úřadem práce. Je to úřad, se kterým já jsem ve své profesi spolupracovala, vím, jak obtížné to fungování je, a proto si tady dovolím pár bodů a obav, které mám z toho, jak bude ta spolupráce vypadat.
Úřad práce je už roky přetížený. A podle mě a nejen podle mě není vhodné na něj přesouvat nové agendy. Historicky to byl: antivirus, energetická krize, válka na Ukrajině, pak změny v dávkách, valorizaci důchodů, 5 000 pro rodiny, digitalizace agend a další. Teď do toho přišla superdávka. Aktuálně se Úřad práce potýká zejména s přetížením, které je spojeno s dávkovou reformou – ve Sněmovně to velmi intenzivně řešíme. A zřejmě nepomohlo ani propouštění stovek úředníků a úřednic z Úřadu práce v posledních letech.
Zákonem č. 35/2026 již musely být prodlouženy lhůty pro vyřízení žádosti o superdávku z minulého roku a vypadá to, že ani to nebude bohužel dostatečné. Pokud Úřad práce přizná složku na živobytí v rámci superdávky do konce roku 2026, bude mít vypracování takzvaného podpůrného plánu až půl roku. Rozhodování o žádostech Úřadem práce vykazuje chyby. Žadatelům například není superdávka přiznávána, údajně kvůli nedoložení příloh, přestože se je podle webového rozhraní Jenda podařilo nahrát a podobně. Odvolací řízení se vlečou a ten dopad je opět na klienty a na ty nejzranitelnější skupiny obyvatel. Dokud nedojde ke stabilizaci na Úřadu práce, není vhodné přesouvat na něj novou agendu podpory bydlení, zvláště, když se již téměř rok připravují obce s rozšířenou působností, kde jsou zřízena kontaktní místa pro bydlení.
Moje druhá obava se týká toho, že se zpomalí vyřizování žádostí o podpůrné opatření v bydlení. Přetížený Úřad práce nebude mít dostatečné kapacity, aby v rozumných lhůtách vyřizoval žádosti lidí o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření v bydlení do evidence. Tento zápis je přitom podmínkou pro poskytnutí bytového podpůrného opatření nebo asistence v bydlení. Návrh vysloveně počítá s dočasným prodloužením lhůt pro rozhodnutí ze 30 na 60 dnů v běžných případech a ze 60 na 120 dnů ve složitých případech – to už je opravdu dlouhá doba. ***
