Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(17.50 hodin)
(pokračuje Eliška Olšáková)

A bylo to z toho důvodu, že už dopředu byla obava, že na tuto agendu nepůjdou peníze, což se vlastně potom taky stalo. Takže se ta orpéčka bránila výkonu té agendy z důvodu toho, že už dnes doplácí minimálně 50 procent na výkon přenesené působnosti, a nechtěla vlastně mít další náklady s agendou, kterou jim stát zákonem ukládá. Takže to mám tady poznámku, i co bylo řečeno paní zpravodajkou. Ano, orpéčka vlastně neměla zájem tu agendu dělat, ale opravdu v tom byly peníze. Ne to, že by nechtěla komunikovat se svými lidmi, ale z toho důvodu, že stát na to nedal peníze.

Co se týká asistence v bydlení, tak já jsem podávala pozměňovací návrh, který vracel do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí 120 milionů korun, kde vlastně tato částka byla vyčíslena na osobní asistenci. To tam bylo, vlastně tuto částku jsem tam objevila v rozpočtu po předchozím panu ministrovi a v novém rozpočtu to nebylo, tak jsem tímto pozměňovacím návrhem to chtěla napravit. On neprošel, ale vím, že to tam tedy bylo. Takže třeba i toto byla částka, která byla na jedno z podpůrných opatření v zákonu o bydlení uvedeno.

Co se týká takových těch vyjadřování, ten zákon o podpoře bydlení nikdy nikomu nesliboval, že bude řešit dostupné bydlení, že přibude více bytů. Ono to musí jít opatření ruku v ruce, musí to jít s výstavbou nájemních bytů a navyšovat počet bytů, aby se bydlení stalo dostupným. Ale určitě to neměl být tento zákon.

Ale proč jsem se já teď přihlásila, je proto, abych představila svoje tři pozměňovací návrhy, vlastně ke kterým se pak už jenom v podrobné rozpravě přihlásím. Mé tři pozměňovací návrhy se týkají těch problematik, které jsem podávala v podstatě už na garanční výbor a nebyly přijaty. Ten jeden se týká zvážení případů hodných zvláštního zřetele při vyhodnocení žádosti o podpůrné opatření. Kontaktní místo ten zápis o potřebě bytového podpůrného opatření neprovede, pokud je žadatelem osoba, které bylo v bezprostředně předcházejících letech, dvou letech před podáním žádosti poskytováno bytové podpůrné opatření a toto bylo ukončeno. A tam je právě potom možnost, že ten žadatel, že se to vlastně přehodnotí a ta výjimka bude jenom v případě, kdy ten žadatel žije v domácnosti s někým, kdo trpí závažným onemocněním, a bytová nouze vede ke zhoršení jeho zdravotního stavu.

Já bych tímto pozměňovacím návrhem doplnila obecněji formulovanou výjimku, která by zahrnula i další případy hodné zvláštního zřetele, a to by mohly být třeba oběti domácího násilí. Takže to je pozměňovací návrh číslo 1. Já mu říkám jedna. Můj číslo 1 ze tří a je nahrán v systému jako sněmovní dokument číslo 840.

Dalším pozměňovacím návrhem se vracíme k zachování cílové skupiny pro poradenství v bydlení, protože zúžení cílové skupiny poradenství určitě nesníží výdaje veřejného sektoru. V důvodové zprávě se to moc ani nepočítá, o kolik by se mělo uspořit tím, že se to zacílí jenom na ty, kteří jsou v bytové nouzi, a na ty, kteří jsou ohroženi bytovou nouzí během následujících tří měsíců. Jak už jsem říkala, ta důvodová zpráva je obsáhlá. Citujeme tam právě, kolik se bude spořit. Nebudu to číst, nechci tady tím opravdu zdržovat, protože číst umíme všichni, takže je možné se s tím seznámit.

Poradenství je primárně preventivní nástroj a předpokládáme, že pokud bychom poskytovali poradenství, tak bychom mohli zachránit spoustu lidí, kteří by se do bytové nouze mohli dostat. A my určitě všichni víme a dáte mně zapravdu, že pokud je člověk v bytové nouzi, tak tomu už poradenství moc nepomůže. Tam už musí přijít další nástroje, které budou potřeba, abychom takového člověka pomohli zabydlet a udržet mu to bydlení. Tento pozměňovací návrh je nahrán v systému pod číslem sněmovního dokumentu 841.

Třetí pozměňovací návrh, který je nahrán v systému pod sněmovním dokumentem 842, se týká navrácení kontaktních míst pro bydlení na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Já vím, že to obsahuje pozměňovací návrh vládní, který tady máme nebo koaliční. Domnívám se, kdybyste si to náhodou rozmysleli a nepodávali jste ho nebo jste ho nějakým způsobem neprohlasovali, tak aby se tam dostalo 205 úřadů, protože to považuju za velice důležité, aby opravdu to poradenství bylo zachováno pro všechny a aby kontaktní místa byla na 205 úřadech.

A ještě na závěr, opravdu to zmíním znovu. Úřady práce nepřinesou zjednodušení tím, že jsme je zrušili ve všech orpéčkách. To je směrem, prostřednictvím pana předsedajícího, na mého kolegu Mariana Jurečku. Tím, že úřady práce jsou prostě dva třeba v okresních městech, jsou zrušeny, takže dojezdná vzdálenost těch lidí, kteří jsou opravdu v bytové nouzi, bude velmi, velmi komplikovaná, vzdálená a budou ti lidi přecházet z kontaktního místa na úřad práce, zpátky na kontaktní místo a podle mě to bude jenom komplikovanější. Děkuju mockrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším vystupujícím v pořadí je pan poslanec Ivan Bartoš.

Než přijde, tak máme zde zase omluvy. Od 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Benda, od 18 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jan Síla a od 18 hodin z pracovních důvodů pan ministr Boris Šťastný.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já bych možná začal trochu zeširoka. Když se politické strany chystaly k volbám, před vlastně volbami, to je více než rok, kdy ty kampaně jely úplně naplno, tak předpokládám, že téměř každý v této Sněmovně, kdo kandidoval někde nebo někde vystupoval nebo kdo se chystal na ministerský post, tak měl v rukou analýzu, co občany v České republice nejvíce trápí, kde vnímají největší problém.

Když si vezmeme situaci, že 80 procent v České republice bydlí ve vlastním, tudíž mají nějaké bydlení, a zhruba 20 procent lidí bydlí v nájmu nebo teprve jsou v nějakém stadiu života, kde ten byt hledají, tak si všimněte toho paradoxu. I lidé, kteří bydlí ve vlastním, a vychází to z těch čísel, z analýz, které, vám garantuji, mají všechny politické strany, tak ty problémy v drahém bydlení, vůbec ekonomické situaci nebo problémy s drahým bydlením vnímají úplně stejně. Je to jeden z největších problémů. Kromě bezpečí, ekonomické situace rodin a dalších je krize s bydlením v České republice.

Proč tomu tak je, když ti lidé bydlí? Ti lidé mají děti nebo mají studenty na vysokých školách už, kteří samozřejmě, jakmile dostudují, tak také budou řešit situaci s tím bydlením. To je ta šťastnější část. Ale i lidé, kteří v tuto chvíli bydlí, a my, když jsme ten zákon začali v roce 2018 tedy jako opoziční strana koncipovat, tak se hovořilo, že ohroženo ztrátou bydlení je zhruba milion až milion a půl lidí. Ono to ostře koresponduje i s tím, a když jsme se nedívali jenom na problematiku bydlení, ale každý měsíc skoro vyjde, ať už je to v časopise Ekonom nebo v jiném, statistika, kolik mají Češi uloženo na nějakých účtech, ne třeba na důchodovém spoření, ale disponibilně peněz, jestli to je třeba jedenkrát jejich výplata, dvakrát jejich výplata, na to už moc lidí nemá, tak je to dáno vlastně celkovou ekonomickou situací rodin. A spolu s energiemi jsou ty náklady na bydlení největší položkou té domácnosti, té rodiny. Když pak už jste jako rodina zabezpečená, dva lidi pracují, vy máte děti v kroužcích, už to může být trochu jiné, ale u většiny lidí energie a cena bydlení tvoří největší nákladovou položku měsíčně.

Za tu dobu do toho roku asi 2021 až 2022, kdy tedy my už jsme měli možnost být na Ministerstvu pro místní rozvoj, a do toho začala válka na Ukrajině, tak číslo těch lidí, kteří jsou ohroženi ztrátou bydlení, vzrostlo nad rámec toho, co my jsme začínali někde mezi 1,5 až 2 miliony lidí. To jsou prostě lidi, kterým když vypadne příjem, podobně jako když se jim třeba rozbije pračka, tak si jdou půjčit do Home Creditu nebo do nějakého – prostě vezmou si úvěr, nemají peníze na to, aby si koupili za 8-10 000 novou pračku, mají napnutou tu ekonomiku domácnosti, tak to jsou lidi, kterým když se stane nějaká situace v životě, například blokově zdraží nájem na Hůrce tady v Praze, kdy ten panelák má jednoho majitele, tak on to zvedne, tak najednou se poměrně velké množství lidí v té části Prahy může dostat do problémů s tím, že nemohou platit ten vysoký nájem.

Ono se to nepromítá všude stejně, a dokonce to, že v nějaké chvíli teďko není problém s dostupností bydlení nebo nejsou ti lidi, kteří mají problém si to bydlení udržet, proto jsme říkali, nepřipravujme zákon, který pomáhá těm lidem, co už to ztratili, ale připravujme zákon, který preventivně dokáže reagovat na tyhlety situace. ***


Související odkazy


Videoarchiv17:50


Přihlásit/registrovat se do ISP