Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Takže já to chápu, že to tak je. Mimochodem celý ten dnešní den zatím není o ničem jiném než o přechodu od toho usnesení obecné povahy k vládnímu nařízení. Jako jestli si někdo myslí, že se tady bavíme o zastropování těch cen, no, tak to už se stalo. To se stalo, vláda zastropovala a stropuje, vesele a bude stropovat. Já doufám, že co nejkratší dobu tedy mimochodem. Ale stropovat bude. Teď je to jenom o tom, a já si myslím, že nakonec samozřejmě vzhledem k složení této ctihodné Sněmovny se to změní na to vládní nařízení a prostě holt ta vláda získá jistotu, že ty její kroky budou těžce soudně napadnutelné, protože přece jenom dneska rozhýbat Ústavní soud, dát žalobu k Ústavnímu soudu nemůže každý, nemůže každý živnostníček a je to tak, že vlastně je to skoro v tuto chvíli nemožné. Ale říkám, že to chápu, já to nerozporuju. Já rozporuju to, že se stropuje tímto způsobem. Co se týká a co mi na tom vadí, že vlastně dobře, je snaha udělat veřejné blaho občanům. To chápu, to chceme všichni. A když si opozice nebo koalice občas, jak se prohodíme, myslí o té druhé partii něco jiného, ale není to tak. Všichni chceme to blaho, proto nás taky ti lidé volí nebo nevolí podle toho, jak vidí, jak jim zajišťujeme blaho, žití v té společnosti. Ale prostě já si myslím, že je to trošku blaho na úkor těch vlastníků a provozovatelů těch čerpacích pump.

A řeknu jednu věc, která tady už dneska zazněla a která mě trošku znervózňuje, abych byl opatrný, nechci žádná silná slova tady používat, protože v krizi se nemají používat silná slova a nemají se dávat takové návrhy, které vlastně znemožňují tu řekl bych možnost rychlých pohybů vládě. Protože všechno, co tady padalo, nějaké ještě další porovnávání, posuzování, no, tak to je zpomalování procesu. A to si můžeme dovolit při schvalování řádných zákonů, ale v krizi to takhle nefunguje. To si řekněme na rovinu. Já si dokonce myslím, že vláda nechce žádné plánované hospodářství. Možná se mýlím. Možná je to moje naivita. Ale myslím, že to nechce, že jenom chce vyřešit tu krizi. A řeší, jak umí.

Já si vzpomínám, tehdy, když byla první krize, kdy byl nedostatek ropy, tak tehdy vlastně došlo k tomu, co tady popisoval pan emeritní ministr Jurečka, a samozřejmě opozice kritizovala. Já jsem to bral jako opozice, ta ať kritizuje, od toho tady je. Ale ať nám taky občas dává nějaké dobré rady zadarmo, jak se říká. To se moc nestalo a chtělo se taky stropovat v té době. Zaplaťpánbůh, a to jsem ateista, že se tak nestalo, že se nestropovalo. Přežili jsme to. Nakonec jsme měli ceny nafty, benzinu nejlevnější v Evropě, až do té chvíle, než prostě se to zbláznilo s válkou v Íránu. A myslím si, že když sleduju vyjádření pana prezidenta Trumpa, tak si vůbec nejsem jistý, kdy tam ta šarvátka skončí. To, že jeden den slyším, že už je po válce, a pak se zase dozvím, že není po válce, protože se zaútočilo někde jinde, někdo něco vypustil, tak to mě fakt znervózňuje. Ten svět se opravdu velmi mění. Takže ta doba může být relativně i delší, než si myslíme.

A mně fakt vadí to, že tady vlastně se vůbec nebere ohled na to, jak ty pumpy mohou dopadnout. Máme hustou síť pump. Možná si někdo řekne, že když nějaká zmizí, tak se nic nestane. Ale všichni jsme zvyklí přijet k pumpě, zajet ke stojanu, natankovat a odjet. A kde jsou fronty, tak to jedině u ONO, protože ti zvolili jinou obchodní strategii a tam vždycky ty pohonné hmoty byly výrazně levnější.

Co se týká energetiky, no, tak to je trošku jiný příběh. To je potřeba si tady říct, že to mě fakt jako trošku nadzvedlo, že to srovnáváme s tímto případem a případem, který se stal před lety při té řekl bych ropné krizi. Přece celý problém začal už před válkou na Ukrajině, asi dva nebo tři měsíce, kdy Francie vypnula řadu svých jaderných elektráren. Mně říkali a dušovali se, že to je z důvodu sucha, že nemají vodu na chlazení. Já si myslím, že ten problém byl hlubšího charakteru, že prostě servis po francouzsku se projevil v plné síle a v tu ránu začal být nedostatek proudu. Do toho jsme zjistili, že nemáme v plynových zásobnících plyn, protože holt Gazprom nedodával v té době. A najednou cena elektrické energie i plynu se dostávala do závratných výšin a dokonce to skončilo tak, že prostě zkrachovala Lipská burza, která určovala ceny třeba elektřiny. Prostě ta cena se vyšplhala na tisíc euro za megawatthodinu a byl konec s obchody. A teď jsme to řešili, zaváděli jsme sociální tarify. Byla to peripetie, která fakt byla dlouhá a musím říct, že hospodářský výbor, a teď budu mluvit úplně na rovinu, všichni členové se snažili, abychom prostě našli takové podoby zákonů, abychom se z té krize dostali. A nakonec se to podařilo. Na některé věci nejsem úplně jako hrdý, že by byly stoprocentní, které by chtěl někdy opakovat, to říkám zcela otevřeně. Prostě tak to nebylo. Vzpomeňte si na windfall tax. Ta byla kritizovaná. Nakonec se ukázalo, že ta její účinnost je úplně někde jinde,než se vůbec předpokládalo. Ale v té krizi jsme našli řešení. Při tom zastropování se stropovala pouze cena té komodity, nikoliv ten zbytek, který prostě byl hlídán ERÚ a kde prostě to bylo. Bylo to připraveno, ty firmy se mohly připravit. Schvalovalo se to někdy na podzim roku 2022, platilo to od ledna 2023. Tady nic takového není v tomto případě. Tady je to rána z vrchu rovnou za ucho, jak se říká. Takže nesrovnávejme ty věci. A když jsme konečně zastropovali, tak jsem slyšel od vás, od opozice, a nebudu se na nikoho dívat radši: špatně, málo, pozdě. No, tak já teď říkám: brzo a špatně.

A jen tak mimochodem popřál bych nám všem, ať ta krize trvá co nejkratší dobu. Děkuji za pozornost. (Malý potlesk v pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Děkuji, pane poslanče. Žádná faktická poznámka, takže poprosím pana poslance Jana Bureše který je na řadě. Připraví se Vendula Svobodová a Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane první místopředsedo. Vážení členové, členko vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi vystoupit k předloženému vládnímu návrhu zákona o regulaci cen pohonných hmot.

Ačkoliv lze rozumět snaze vlády disponovat nástrojem pro řešení mimořádných tržních situací, navržený způsob provedení obsahuje několik závažných systémových a zřejmě asi i ústavněprávních defektů, na které chci z věcného hlediska a musím z věcného hlediska upozornit. Klíčovým problémem této novely je samotný mechanismus, jakým má být cenová regulace nově prováděna. Je to omezení práva na soudní přezkum. Je to změna z opatření obecné povahy na nařízení vlády. Podle dosavadní praxe a platného zákona o cenách vydávají cenové orgány svá rozhodnutí formou opatření obecné povahy. Tento institut je z právního hlediska plně přezkoumatelný. Pokud je subjekt trhu, například distributor pohonných hmot nebo provozovatel čerpací stanice přesvědčen, že regulace je nezákonná, nedůvodná nebo diskriminační, má aktivní legitimaci, podnět k jejímu zrušení u Nejvyššího správního soudu. Vláda nyní navrhuje vydávat cenové výměry formou nařízení vlády. Nařízení vlády je však podzákonný právní předpis. Tímto krokem dochází k naprostému vyloučení soudního přezkumu ve správním soudnictví. Jedinou instancí, která může nařízení vlády zrušit, je Ústavní soud. K němu ovšem běžný podnikatel nemá přímý přístup. Návrh musí podat privilegovaný subjekt, typicky skupina poslanců nebo senátorů. Z věcného hlediska jde tedy o skryté, ale velmi radikální omezení práva dotčených subjektů na efektivní soudní ochranu.

Za druhé vyloučení standardního legislativního procesu a snížení předvídatelnosti. Návrh zákona vyloženě výslovně počítá s tím, že nařízení vlády bude vydáváno bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, takzvané eLegislativy a mimo standardní mezirezortní připomínkové řízení. Chybět bude i hodnocení dopadů regulace, takzvaná RIA.

Pohonné hmoty jsou strategickou komoditou, na které je závislý celý dodavatelský řetězec. Vyloučení standardních procesů znamená, že trh nebude mít žádný časový prostor se na regulaci připravit. Z hlediska tvorby podnikatelského prostředí je taková míra nepředvídatelnosti vysoce riziková a zhoršuje stabilitu trhu. ***