Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.30 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
To znamená za nás, když to shrnu, my jasně říkáme jako lidovci, jsme si vědomi toho, že pro takovou mimořádnou krizovou situaci je dobré mít lepší krizový nástroj. Nařízení vlády podle nás je lepší než opatření obecné povahy, ale ty návrhy, které předkládáme, říkají, aby tady byl jasný časový limit s pojistkou Sněmovny, jasnější podmínky použití, povinné odborné podklady v nařízení takto vydaném a kontrolovanou argumentaci vlády, která také jasně říká nějakou míru předvídatelnosti. To jsou asi ty podstatné věci, které jsou součástí našich čtyř pozměňovacích návrhů, které jsme jako klub KDU-ČSL předložili. Děkuji moc za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Michal Zuna a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo, pane předsedo. Já budu výrazně stručnější než můj předřečník. A já bych začal tím, o čem jsem hovořil v průběhu rozpravy, o potvrzení stavu legislativní nouze. Já mám za to, že tato novela zákona o cenách nenaplňuje ty znaky stavu legislativní nouze. Ale to už to už je pozdě, ten už je schválený, máme to tady na stole, v podstatě protlačíte to během asi 12 hodin, jestli se nepletu, v 10 byl rozpočták, v 10 budeme hlasovat, za 12 hodin hotový zákon, to si myslím, že je slušný výkon v uvozovkách.
No, po týdnech nečinnosti vlády, přicházíte s tímhle s tímhle návrhem, který protlačíte vlastně bez připomínkových řízení, s nulovými lhůtami a v podstatě bez diskuse a prostoru projednat pozměňovací návrhy řádně tak, abychom měli čas je připravit, abychom měli čas se seznámit s návrhy kolegů.
Nicméně věcně k tomu návrhu. Já mám za to, že tak jak je ten návrh předložen, kdy cenové stropy pohonných hmot, jsou v podstatě socialistické inženýrství, nikoliv zdravá hospodářská politika. Regulace jako taková tak potlačuje volný cenový mechanismus a ty administrativní zásahy do těchto cen tak otevírají v podstatě cestu k centrálnímu plánování.
A já už jsem tady kladl řečnickou otázku, jestli nás čeká i další omezování jiných trhů, nejenom nejenom trhu s pohonnými hmotami, ať už s nějakým pocitem, když vás napadne, že je něco drahé, zdali tedy budete řídit nařízením vlády nebo nějakými dekrety i něco jiného, než jsou ceny pohonných hmot, v momentě, kdy vám přijde, že nějaké jiné ceny jsou někde rozdílné, například v turistických lokalitách pivo je příliš drahé, že někde stojí 70, jinde stojí 150, tak to nějak jako omezíme.
Nicméně jak už říkám, jde o posun k administrativně řízené ekonomice a mě by zajímalo, co na co na to říkají zástupci Motoristů sobě například, kteří o sobě ještě před volbami, v průběhu voleb nebo i teď říkají, jak jsou autentická pravicová strana a on tady nikdo z nich v podstatě není a ano, to nevadí, takže se k tomu těžko vyjádří, anebo i zástupce Svobodných tady taky není, což dříve byla téměř Libertariánská strana a teď tady vlastně budou podporovat takto centrálně řízené plánování.
Takže otázka je, jestli to opravdu podporujete namísto například nějaké cílené pomoci těch zasažených sektorů, nikoliv takhle plošné socialistické inženýrství.
No, a jaká jsou z mého pohledu rizika a očekávání selhání toho trhu? Tak za prvé riziko narušení trhu. Já bych tady použil přirovnání ke Slovinsku. Slovinsko před několika lety, vlastně po po energetické krizi, po zahájení ruské agrese na Ukrajině, tak přišlo s podobným opatřením a tam ty potíže čerpacích stanic byly poměrně zásadní, některé z nich, myslím, že to byla síť Petrol, tak dokonce některé z nich zcela uzavřela. Tuším, že to byly čtyři stanice, protože prostě výnosy nepokrývaly náklady. A já bych se vůbec nedivil, kdyby tomu tak bylo i u nás v České republice. Přece jenom výnosy, aby pokryly náklady, tak jsou v různých oblastech jiné. Některé čerpací stanice jsou otevřené 24/7, některé jsou otevřeny několik hodin denně. Náklady v Praze třeba jsou také odlišné než v regionech.
Za další je to riziko nadměrné poptávky a riziko nedostatku. Dobře víme, že v Maďarsku cenové stropy vedly k nedostatku paliv, k panickým nákupům, k frontám na čerpacích stanicích. Ostatně něco z toho tady v průběhu toho dnešního dne tak zaznívalo, že se děje i v České republice, tuším, že tady padl příklad Děčína a dalších.
No a za další, za třetí, tak návrh zvyšuje samozřejmě regulatorní nejistotu a politizuje cenovou tvorbu trhu, který by měl být za mě volným trhem.
A co naopak tedy by mělo být tím řešením? Tak jak už jsem uvedl, nikoliv plošné centrální plánování nebo centrální socialistické inženýrství, ale cílená pomoc zasaženým a dotčeným sektorům. To znamená ten dotaz, který bych směroval na paní ministryni, která tady není, je, zdali jste zvažovali jiný způsob pomoci zasaženým sektorům, ať už to je doprava, distribuce, zemědělství, stavebnictví nebo živnostníci. Zkrátka ti, kteří jsou vyššími cenami pohonných hmot zasaženi primárně. Ale namísto toho upřednostníte plošná opatření právě s prvky centrálního plánování a já mám za to, že stát má řešit konkrétní problémy trhu a ne centrálně přepisovat ceny. Takže jestli by paní ministryně nebo někdo z podporovatelů koalice mi na to dal odpovědi, budu za to rád. Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. My jsme se vystřídali při řízení schůze. Já vám přeju pěkný večer. V této chvíli je na řadě pan poslanec Ivan Adamec. Než sem přijde, přečtu jednu omluvu. Vendula Svobodová od 14.30 do 17.30 z pracovních důvodů. Faktická poznámka není žádná, takže pane poslanče Adamče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych také řekl několik vět k té materii, kterou dneska tady projednáváme. A možná bych začal tím, co tady říkal kolega Zuna. Ono s tou krizí je to asi jako na vojně. Na vojně se taky čeká a pak se spěchá. Prostě to tak je, protože nikdo neví, jak se ta krize vyvine. Krize není standardní stav, to je potřeba taky říct na obranu. A je pravda, že každá vláda se s tím musí nějak popasovat. To je pravda.
Na druhé straně samozřejmě to zastropování ceny, každodenní stropování podle mě je něco, co mně osobně připadá jako úplně nejbrutálnější nástroj. A vlastně možná pak porovnám ty regulace zastropování v té době energetické krize, kdy jsem měl možnost se účastnit těch procesů a tohoto a řeknu, že není regulace jako regulace a není stropování jako stropování.
Já si myslím, že kdybych byl v pozici této vlády, člen vlády, paní ministryní, říkám to jako teoreticky, tak bych taky chtěl, aby to usnesení obecné povahy se změnilo na vládní nařízení. Chtěl bych to, ale říkám to kdyby, kdyby, protože řekněme si na rovinu, ono to nebude úplně beztrestné, tato činnost a najde se spousta podnikatelů, spousta vlastníků těch malých benzínových pump, kteří prostě budou mít problémy, budou je mít a už je mají. A já se k tomu pak vrátím. A samozřejmě budou mít snahu z toho státu dostat ty peníze a budou se soudit přes ten správní soud. A jistota toho, že ten správní soud rozhodne ve prospěch státu, není zas tak úplně příliš vysoká, protože ono se to velmi těžko prokazuje tyhlety věci. ***
