Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Já bych byl velmi nerad, kdyby se pan ministr Bednárik stal Vítkem Bártou této vlády. To, co provedl Vítek Bárta, to si všichni pamatujeme. Nechvalně známý, nechvalně proslulý ministr dopravy, který zastavil přípravu dálnic a díky tomu nebo kvůli tomu stála výstavba dálnic mnoho let.
Bylo to skutečně velmi nekompetentní rozhodnutí a já věřím, že pan ministr Bednárik se nechce stát právě ministrem, který bude vzpomínán, stejně jako je vzpomínán Vítek Bárta. Myslím si, že je skutečně tady vážný důvod pro to, aby tento bod tady byl zařazen, aby pan ministr Bednárik tady vystoupil a ujistil nejenom poslance a lidi z Ústeckého kraje, ale i z ostatních regionů, kam vysokorychlostní tratě nepovedou, protože skutečně, jak jsem říkal, je to spojeno pouze s metropolemi. Já tady zmíním, dlouho volá po vysokorychlostní trati například Plzeň, to znamená propojení Praha, Plzeň a potom dál napojení na Německo. Dává to logiku, dává to logiku. A místo abychom to rozšiřovali, abychom skutečně udělali, posunuli tuto zemi na další level, na další úroveň dopravy, tak jdeme právě opačnou cestou a opět zase tady se preferují ty hlavní města, ty největší metropole, kde už teď prostě se nedají koupit byty, kde teď už je všechno předraženo, místo aby se to více rozprostřelo těch regionů a právě vysokorychlostní tratě tomu měly napomoci. Vůbec nechápu toto rozhodnutí, je to špatné rozhodnutí a věřím, že je to jenom teď aktuálně nějaké rozhodnutí pod tlakem, pod tlakem rozpočtu a věřím, že právě tento bod, který navrhuju na zařazení, dá šanci panu ministru dopravy, aby vysvětlil tyto kroky a abychom se mohli kvalifikovaně o tom pobavit a zvrátit toto rozhodnutí, protože pokud to jednou takhle bude rozhodnuto, už dál, další možnost na nápravu bude velmi obtížná. Proto si dovoluji tady navrhnout zařazení bodu a to po již pevně zařazených bodech, jako první bod s názvem Rušení vysokorychlostních tratí, pardon, Rušení přípravy vysokorychlostních tratí v Ústeckém i dalších krajích. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Další přihlášený ke změně pořadu schůze je pan poslanec Václav Pláteník.
Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové, všechny vás zdravím. Já si tady dovoluju navrhnout bod s názvem Pomůže Aleš Juchelka neformálně pečujícím tak, jak slíbil? Dovoluji si ho navrhnout jako bod číslo 1 dnešního programu. Netěší mě to, bylo by to bezvadné téma na klasickou i ústní interpelaci, bohužel ty nemáme, protože je neustále odsouváte. Mohl by pan ministr odpovědět třeba e-mailem, ale to taky neudělal, stejně tak jako nikdo z jeho úřadu, tak předpokládám, že ho tam chce hovořit tady ve Sněmovně.
Dámy a pánové, v minulém volebním období se podařila sice nevýrazná, ale podstatná změna zákona o sociálních službách, která rozšířila kompetence pracovníků v sociálních službách. Jde o situace, které všichni dobře znáte, kdy některé zdravotní úkony nebo činnosti pro osoby, které jsou vážně nemocné nebo třeba trpí nějakým kombinovaným postižením, může v našem systému dělat pouze vysokoškolsky vzdělaná všeobecná sestra nebo kdokoliv jiný na této planetě, kdokoliv jiný například maminka, partnerka, sourozenec vám může třeba podat nějaký lék, pomoci vám s přijímáním stravy skrze břišní stěnu, takzvaným PEGem nebo třeba pomoci s kyslíkovou maskou nebo cokoliv namazat a podobně. Tento rozpor, kdy tyto základní jednoduché úkony péče o zdraví v našem systému aktuálně může dělat pouze vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický pracovník nebo úplně kdokoliv jiný na této planetě, ale nikoliv terénní pracovník, například odlehčovací sociální služby, se nám podařilo překonat novelou zákona o zdravotních službách, kdy jsme právě zavedli, že do kompetencí těchto pracovníků patří tyto základní úkony péče o zdraví. A jediné, co bylo na této vládě, bylo připravit prováděcí vyhlášku 505, která stanoví, definuje náplň této činnosti a taky stanoví kurz kvalifikační, který vybaví ty pracovníky v sociálních službách vzděláním a kompetencemi k tomu. No a co se nestalo? V připomínkovém řízení MPSV právě vyhláška 505 leží a v její podobě tak, jak je, je úplně osekaná, nepomůže pracovníkům v sociálních službách, nepomůže klientům těch služeb a nepomůže ani neformálně pečujícím. Ty pravomoci nebo úkony, kterými je nadává, jsou úplně ty nejzákladnější, ty, které snad ani nestojí za to a rozhodně by si pro ně nikdo nedělal žádný kvalifikační kurz. Nejsem to já, kterého to mrzí, přestože jsem se na té změně podílel v minulém období, ale celá řada organizací pana ministra oslovila. Například Aliance pro individualizovanou podporu, asistence nejrůznější další, které ho žádají, pane ministře Juchelko a pane ministře Vojtěchu, připravte tu změnu tak, aby podpora neformálně pečujících v tomhle byla opravdu dostatečná, aby i terénní pracovníci v sociálních službách mohli tyto základní úkony péče o zdraví dělat a ty lidi, o které je pečováno 24/7 nezůstali sami bez pomoci, nezůstali odkázáni jenom na ty svoje neformální pečující a nemohli čerpat některé služby, například terénní odlehčovací službu a podobně. Byli odkázáni třeba jenom na několik hodin té domácí zdravotní agentury
to, co je aktuálně v připomínkovém řízení, nepomůže ani jedné skupině. Naopak se domnívám, že může tu situaci ještě zhoršit, protože bude vyžadován kurz, který zvýší kvalifikaci, ale nedá žádné kompetence. Jak já vyzývám pana ministra, aby se tomuhle věnoval nejen pana Juchelku, ale i pana Vojtěcha, protože oba dva deklarovali, že neformální pečující jsou prioritou a já jsem tady připraven garantovat i podporu, jak jen to bude možné a vím a můžu ujistit pana ministra nebo oba, že podpora z terénu, od poskytovatelů pro toto opatření je. Proto mi prosím dovolte vytvořit tady prostor, aby se k tomu pan ministr Juchelka vyjádřil a navrhnout bod, který jsem už tam popsal. Pomůže Aleš Juchelka neformálně pečujícím tak, jak slíbil? Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Berki. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Berki: Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, jenom bych lehce navázal na pana poslance Kučeru, zmiňoval například Plzeňský a týká se to třeba toho Libereckého kraje také s vrtkami. Kolega Sviták, kdyby nebyl nemocen, určitě by vystoupil a podobný bod by navrhnul nebo by to minimálně podpořil, tak tak činím já.
Každopádně já vás chci požádat o zařazení nového bodu a to na tento pátek jako prvního bodu, který jsem nazval Stav podpory odkladové novely. Nepojímám ho jako konfrontační bod, ale jako prostor pro diskusi, neboť já jsem se pana nového ministra dotazoval v rámci interpelací, na kterých nebyl přítomen. Odpověď jsem dostal písemně, z té odpovědi jsem trochu nabyl dojmu, že ty kroky, které měly následovat nebo provázet tu legislativní úpravu, mají nějaké zdržení.
Domnívám se, že úkolem té novely není jenom vyřešit ty odklady legislativně, tedy technicky, tedy udělat si čárku, ale fakticky. A nerad bych, abychom právě tím, že budeme trvat na tom náběhu legislativy, bez té podpory vlastně nezadělali na větší problém. Proto bych chtěl, abychom o tom diskutovali, abychom si připomenuli, co bylo smyslem té odkladové novely. Do této doby v zásadě se testovaly na konci předškolního vzdělávání děti v tom, jestli jsou schopny nastoupit do základní školy, ale ta novela měla přinést jiný pohled. Měla přinést to, že dáváme dětem v mateřských školách zavčas podporu tak, aby mohly nastoupit do toho základního vzdělávání. Jedny z těch nejdůležitějších opatření, která měla v rámci té odkladové novely být realizována, je právě diagnostika v mateřské škole, což je ale potřeba právě podpořit u těch učitelek a učitelů, aby jí uměli provádět.
Ne že by teď jí neuměli, ale někteří k tomu tu podporu potřebují. Zároveň aby tam byly možné v případě potřeby depistáže ze strany pedagogicko-psychologické poradny, k čemuž ale potřebují zase mít prostor, čas, lidi. ***
