Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.30 hodin)
(pokračuje Jan Papajanovský)
Nakonec i paní ministryně o tom opakovaně hovořila, že by bylo potřeba posílat peníze leckam, ale že zkrátka není moc kde brát. Takže v takovém kontextu si dovolím upozornit na to, že ten náš pozměňovací návrh, pokud by byl přijat, by státním rozpočtu podle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ušetřil 2 miliardy korun. Takže to stručně ke zdůvodnění našeho pozměňovacího návrhu, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak pan poslanec Jurečka, prosím. Je zatím jako poslední v obecné rozpravě.
Poslanec Marian Jurečka: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si dovolím tady vystoupit k tomuto bodu ve druhém čtení a poprosit, abyste znovu zvážili, jestli to je opravdu moudrý a smysluplný krok, který chcete udělat.
Řeknu k tomu docela dost argumentů, proč si myslím, že to není úplně dobré. Pokud chceme používat argument, že chceme pomoci podnikání v České republice, tak všechny odborné studie OECD i Evropské komise říkají, jestli v něčem Česká republika má opravdu strukturální problém, tak je vysoké zdanění práce zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tam pokud chceme podporovat českou ekonomiku a zlepšovat konkurenční prostředí českých firem, tam případně zaměřme naše úsilí, pokud si to státní rozpočet může dovolit.
Jít cestou, že říkáme, že chceme snížit minimální odvody v případě OSVČ, tak argumenty, které používáte, na to úplně nesedí. Tady zaznívalo, že je potřeba je podporovat, aby se jim mohlo lépe dařit. Já s ním v principu souhlasím. Sám jsem ve druhém ročníku vysoké školy začal jako OSVČ podnikat, 11 let jsem tu práci dělal. Vím, že to není žádná legrace. Každého živnostníka, který to riziko bere na sebe, si velmi vážím.
Ale jsou tady nějaká tvrdá fakta, která je potřeba do té debaty přinést a která tady nezazněla a nejsou teda na rovinu ani v té důvodové zprávě. Když se podíváme na počet OSVČ v České republice, tak je jich teď aktuálně k roku 2025 na hlavní činnost 692 000, na vedlejší 486 000, celkem 1 178 514 OSVČ. Když se podíváme jenom na ten vývoj za poslední čtyři roky za vlády Petra Fialy - a paní ministryně to tady tak jako líčila podprahově, jak to bylo hrozné, úkorné období - tak jenom za ty čtyři roky vlády předchozí narostl počet OSVČ v České republice o více jak 103 900 OSVČ, z toho z nich bylo 61 800 na hlavní činnost, 42 100 na vedlejší činnost. To jsou tvrdá data, která evidentně vypovídají, že podnikání ve formě OSVČ v České republice se daří.
Je to dobrá zpráva, samozřejmě není to zásluha žádné konkrétní vlády, myslím si, že je to zásluha toho, že v české ekonomice, otevřené ekonomice jsou dobré příležitosti. Samozřejmě, kdybychom šli do detailu, tak už bychom viděli, že nárůsty zdaleka nejsou v těch tradičních OSVČ, jak bychom řekli, řemeslech - pokrývačů, klempířů, tesařů, truhlářů, ale díky nastavení kombinace paušální daně a výdajových paušálů nám za posledních 10 let přibývají především standardní bývalí zaměstnanci sektoru služeb, IT a podobně, kteří z těch zaměstnaneckých poměrů odcházejí na OSVČ, to je nepopiratelný fakt a trend, který se tady děje. Potvrdí vám to každý, kdo dělá v oblasti personalistiky. To si myslím, že je potřeba opravdu jako vidět a nezpochybňovat to.
Když se podíváme na nějaké mezinárodní srovnání, které je dobré v takovýchto rozhodnutích dělat, tak se podívejme třeba na Slovensko. Vycházíme ze stejných původních podmínek devadesátých (let), nastavování podpor a odvodů u OSVČ. Tak na Slovensku teď při současném platném znění zákona, u kterého říkáte, že je to příliš vysoké a chcete to snížit, tak slovenské minimální odvody jsou o 30 procent vyšší. Na Slovensku je ta odvodová minimální zátěž o 30 procent vyšší. Tam je dneska minimální sociální pojištění zhruba 303 eur měsíčně, u nás je to 230 euro.
Tak jenom to říkám zase pro srovnání těch konkrétních hodnot - tady nám už dávají nějakou vypovídající hodnotu. Když ta argumentace stojí na tom, že to zlepšení podnikatelského prostředí a lepší motivace je zhruba 700 korun měsíčně, tak to při dnešní běžné ceně řemeslníka, kterého si pozve domácnost domů - obkladač, zedník - tak jsou zhruba necelé 2 hodiny práce. Necelé 2 hodiny práce měsíčně mají být rozhodujícím faktorem, jestli já jako OSVČ budu fungovat, podnikat, budu úspěšný nebo neúspěšný? Já si to jako OSVČ, který má přerušenou činnost a 11 let se tak živil, fakt nemyslím.
Pak tady byla strašně marginalizovaná věc z pohledu dopadu na důchody. Tomio Okamura ten poměr tak jako marginalizoval. Tak já jenom chci říct: když je odvod, těch 690 korun na to konkrétní sociální důchodové pojištění, tak to znamená, měsíčně toho živnostníka připravíte jednou, až přijde do důchodu při dnešní úrovni odvodů o 1 652 korun měsíčně. Je potřeba jim to férově říct.
To tady v té debatě vždycky ze strany předkladatelů, je schováno bokem. Já jsem tady při minulé debatě, v prvním čtení říkal paní ministryni, že se s ní vsadím, vsadím se s ní a teď vsadím s Alešem Juchelkou, který tady sedí za ni, že ten výpadek do státního rozpočtu - nebude to částka, kterou tady uvádí předkladatelé. Já jsem říkal, že bude minimálně 3,5 miliardy korun ročně. Díval jsem se na ten propočet, aktuálně na aktuální čísla OSVČ. Já se vsadím, že to budou 4 miliardy korun ročně. 4 miliardy korun ročně, které budou chybět a které si jdeme jako stát půjčit. To znamená, to není tak, že ti OSVČ to nezaplatí, OSVČ, daňový je poplatník.
Jediným příjmem tohoto státu jsou daně občanů a daně firem. Ten živnostník to zaplatí jednou na nákladech dluhové služby. Zaplatí to - nebo jsou snad tady nějaké jiné virtuální zdroje příjmů, které ten stát má? Nejsou.
Takže já fakt říkám, děje se ten krok v situaci, kdy to není potřeba. Není to potřeba. Kdyby byla nějaká krizová situace, viděli bychom, že počty OSVČ klesají, tak se o tom pojďme bavit, pojďme takový návrh udělat, pojďme ho třeba adresně cílit, ale fakt potřebuje ajťák, který má 60 procentní výdajový paušál a chce začít podnikat, tak potřebujeme mu dát zálohy v prvním roce na této minimální úrovni? Potřebuje stát letos se připravit o tuto částku odvodů?
Já myslím, že to fakt potřeba úplně není. Souhlasím s těmi konkrétními návrhy, které tady kolegyně představily - nebo kolegyně a kolega - myslím si, že to dává logiku. Kolega Benjamin Činčila představá ještě některé, které jsme připravili my. Já si tady dovolím ještě uvést ten konkrétní příklad - když se podíváme na tu situaci kolem výše odvodů, jaké to vlastně má konkrétní dopady?
Minimální výše záloh platí do hranice 39 200 korun, přímo OSVČ měsíčně. A když to srovnám se stejným, adekvátním příjmem u zaměstnavatele a zaměstnance na stejném příjmu, tak zaměstnanec z toho zaplatí ze stejné výše příjmu měsíční 2 548 korun, to je těch 6,5 procenta a zaměstnavatel z toho zaplatí 9 722 korun, a to je těch 24,8 procenta. Dohromady zaměstnanec, zaměstnavatel na stejném příjmu zaplatí 9 722 korun. Když se na to podíváme u OSVČ, tak ten zaplatí 5 720 korun.
To znamená, ze stejně zaměstnaného člověka se stejným příjmem zaplatí zaměstnanec za zaměstnavatel (?) na odvody na sociálním důchodovém pojištění dvakrát tolik než při dnešní hladině odvodové zátěže OSVČ. To není, že by to byla nějaká malá nerovnost, to je poměrně velká nerovnost. A já jenom říkám, já jsem nikdy nevolal po tom, že to máme srovnat na stejnou úroveň, nikdy. Vždycky tam má být nějaká úroveň rozlišení, protože uznávám, OSVČ má menší ochranu na trhu, má složitější podmínky, bere veškerá rizika sám na sebe - než třeba někdo, kdo má eseróčko.
Ale vy tady ze státního rozpočtu každý rok teďka setnete v dnešních cenách zhruba 4 miliardy korun, i ten OSVČ to jednou zaplatí, ta sleva nebude zadarmo. A není to nutné. Není ekonomická situace, aby to bylo potřeba dělat. ***
