Neautorizováno!
(15.10 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
Přesto je páteřní infrastruktura státu postupně modernizována, ovšem kapacita je také posilována, nicméně funkčnost je zásadně ovlivněna kvalitou navazujících komunikací nižšího řádu. V podstatě tedy dnes tady hovoříme o krajských komunikacích. Silnice II. a III. tříd jsou financovány převážně z rozpočtu jednotlivých krajů, jejichž investiční možnosti jsou dlouhodobě omezené. V důsledku podfinancování oprav a údržby dochází k situaci, kdy modernizovaná nadřazená síť z pohledu uživatele končí na infrastruktuře, která je v nevyhovujícím technickém stavu. Tento požadavek snižuje bezpečnost a plynulost dopravy, prodlužuje přepravní časy, zvyšuje provozní náklady a do určité míry znehodnocuje prostředky již vložené do výstavby páteřní infrastruktury.
V minulých letech poskytoval Státní fond dopravní infrastruktury každoročně finanční prostředky na opravy a modernizaci silnic II. a III. tříd a na komunikace nahrazující nedokončený silniční okruh kolem hlavního města Prahy, a to v rozpětí přibližně od 1,9 miliardy do 6 miliard korun ročně. Výpadek těchto zdrojů v roce 2026 by měl výrazný negativní dopad na kvalitu regionální silniční infrastruktury napříč celou Českou republikou. Navrhovaná úprava je tedy realizována prostřednictvím převodu finančních prostředků do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Cílem je zachovat kontinuitu podpory komunikací nižšího řádu a zajistit funkční návaznost z celé dopravní soustavy.
Tedy ještě jednou se přihlašuji k návrhu pana poslance Jana Svitáka. Tento pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem 503. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji paní poslankyně a na řadě je paní poslankyně Helena Langšádlová. Připraví se Jakub Janda a Michal Zuna. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane ministře. (Ministr Juchelka hovoří mimo mikrofon: Dobrý den.) Dobrý den. Dovolte mi, dámy a pánové, abych vás seznámila se dvěma pozměňovacími návrhy.
První, který vám tady budu představovat, je pozměňovací návrh, sněmovní dokument 381, čímž se k němu přihlašuji, a týká se životního prostředí. Dovolte mi předložit tento pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, který posiluje kapitolu Ministerstva životního prostředí o 300 milionů korun. Při současně plně krytém a fiskálně neutrálním snížení výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství ve stejné výši. Cílem tohoto návrhu je zachovat a stabilizovat financování klíčových programů ochrany přírody a krajiny, zejména programu obnovy přírody. Ten je zásadní pro revitalizaci vodních toků a mokřadů, obnovu krajinných prvků zadržujících vodu, ochranu biodiverzity a adaptaci krajiny na dopady změn klimatu.
Česká republika dlouhodobě čelí suchu, degeneraci půdy a úbytku druhové rozmanitosti. Investice do zdravé krajiny nejsou jen ekologickým opatřením, ale také ekonomicky odpovědnou prevencí budoucích škod, které by jinak musel stát řešit výrazně vyššími náklady. Součástí návrhu je také stabilizace financování domů přírody, které hrají důležitou roli v environmentálním vzdělávání, osvětě veřejnosti a rozvoji šetrného cestovního ruchu v našich regionech. Bez odpovídajících prostředků hrozí omezení jejich provozu, což by negativně dopadlo jak na ochranu přírody, tak na místní ekonomiky. Navýšení prostředků dále umožní udržet podporu neziskovým organizacím, záchranným stanicím pro handicapované živočichy, zoologickým zahradám, které se podílejí na ochraně ohrožených druhů, výzkumu i vzdělávání veřejnosti. Tyto subjekty plní nezastupitelnou veřejnou službu. Navržené snížení části zemědělských dotací představuje omezený zásah v rámci celkového objemu podpor a neohrožuje stabilitu sektoru. Ochrana přírody není v protikladu se zemědělstvím, naopak je investicí do dlouhodobě udržitelného hospodaření a funkční krajiny.
Dámy a pánové, tento pozměňovací návrh reaguje na aktuální environmentální výzvy, je fiskálně odpovědný a přispívá ke kvalitě života v naší zemi, proto si vás dovoluji požádat o jeho podporu.
Dále bych vás, dámy a pánové, ještě chtěla seznámit s druhým pozměňovacím návrhem, který naleznete jako sněmovní dokument číslo 382 a týká se vědy a výzkumu. Není zde v tuto chvíli můj kolega Marek Ženíšek, ale jako bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace si vám dovolím také odůvodnit tento pozměňovací návrh.
Dovolte mi ho prosím stručně představit. Je to návrh ke státnímu rozpočtu, jehož cílem je posílit financování vědy, výzkumu a inovací, tedy oblastí, které jsou klíčové pro dlouhodobou konkurenceschopnost a prosperitu České republiky. Navrhujeme navýšení celkem o 1,5 miliardy korun rozdělené rovnoměrně do tří pilířů výzkumného systému.
Za prvé, jde o základní výzkum, konkrétně o navýšení prostředků Grantové agentury České republiky o 500 milionů korun. To umožní zvýšit úspěšnost kvalitních grantových projektů, stabilizovat excelentní výzkumné týmy a lépe podpořit mladé vědce i návraty odborníků ze zahraničí. Základní výzkum je fundamentem všech budoucích inovací a jeho dlouhodobé podfinancování vede k odlivu talentu.
Za druhé, navrhujeme posílení kapitoly Ministerstva školství v oblasti vědy a vysokých škol rovněž o 500 milionů korun. Tyto prostředky pomohou stabilizovat výzkumné programy na vysokých školách, zlepšit podmínky doktorandů a mladých výzkumníků i zvýšit schopnost našich univerzit zapojovat se do mezinárodních projektů. Silné vysoké školy jsou motorem inovací a regionálního rozvoje.
Za třetí, navrhujeme navýšení prostředků Technologické agentury České republiky o též 500 milionů korun, a to na podporu aplikovaného výzkumu. Ten má přímý dopad do praxe, posiluje spolupráci s podniky a přináší výrazný multiplikační efekt v podobě soukromých investic, nových pracovních míst a vyšší přidané hodnoty naší ekonomiky.
Návrh je plně krytý a fiskálně neutrální. Prostředky přesouváme z části plošných výdajů, konkrétně ze slev na jízdném, a zčásti národních dotací do agrárního sektoru. Jde o revizi méně cílených transferů ve prospěch strategické investice do naší budoucnosti. Česká republika dlouhodobě zaostává za inovačně nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie, proto chceme přejít k ekonomice založené ne na levné práci, ale k ekonomice založené na znalostech a nemůžeme si dovolit vědu a výzkum oslabovat. Tento pozměňovací návrh posiluje základní, aplikovaný i vysokoškolský výzkum a představuje investici s dlouhodobým ekonomickým i společenským přínosem. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Jenom připomenu, že jsme přímo v podrobné rozpravě, aby tam zaznívala ta čísla. (Poslankyně Langšádlová hovoří mimo mikrofon.) Já vím, že jste to říkala, já to jenom všem připomínám, protože tady není obecná a podrobná, ale jenom podrobná. Ale já jsem vás slyšel. (Poslankyně Langšádlová hovoří mimo mikrofon.) Ano, vy jste to řekla, paní poslankyně. Ano ano, ale říkám to pro všechny radši, aby to bylo všechno pinktlich.
Než přijde Jakub Janda, tak mám tady jednu omluvu: Štěpán Slovák od 15.15 do 16.15 - pracovní důvody.
Pane poslanče, máte slovo. (Dívá se vlevo na galerii pro veřejnost.)
Jeden z poslanců je nahoře na balkoně.
Poslanec Jakub Janda: Já vám děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych zde vystoupil k pozměňovacím návrhům, které společně s kolegy Jiřím Havránkem a Karlem Haasem předkládáme k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a které se týkají kapitoly 362 Národní sportovní agentura.
Vládní návrh rozpočtu počítá s tím, že financování sportu klesne na 7,44 miliardy korun. I když vím, že dneska dopoledne k tomu byla debata, tak je to psané v prvním čtení rozpočtu. ***
