Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Jiří Pospíšil)
Dovolte mi ještě, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 477, což je podpora živého umění. Vystupuji tady z pozice bývalého radního pro kulturu, víme, jak je strašně důležitá podpora živého umění, peněz určených pro kulturní projekty, Praha velmi výrazně podporuje kulturu v řádech několika set milionů ročně, rozděluje přes 400 milionů korun na granty. A je opravdu smutné, pokud částka Prahy se postupně navyšuje, drží se a stát o třetinu v tom návrhu rozpočtu škrtá peníze v oblasti právě živé kultury, podpora konkrétních projektů. Takže prosím, zvažte tento návrh, je to v oblasti státní podpory profesionálních divadel a profesních symfonických orchestrů, navýšení o 100 milionů korun. Pak jsou tam dále peníze určené přímo v oblasti kulturní aktivity, podpora živého umění o 189 450 000 korun, 189 milionů, to znamená celkový nárůst v oblasti Ministerstva kultury vyšel o necelých 300 milionů korun, a tím bychom se přiblížili k tomu, kolik se v oblasti kultury, v oblasti podpory živého umění dávalo za předchozí vlády. Ten pokles, zkrátka i při růstu cen nákladů bude pro kulturu mít velký dopad, říkám to tady zcela jaksi nepoliticky jako člověk, který v oblasti kultury se docela (nesrozumitelné) s profilem věnuji se tomu.
Kdyby se nám podařilo získat těch 289 miliard pro kulturu, navrhujeme omezit dotační programy v oblasti Ministerstva zemědělství, to tak zkrátka je, jako nechat umřít kulturu a navýšit peníze pro velké podniky v oblasti zemědělství nám připadá jako nepřijatelné, a proto předkládáme tento pozměňovací návrh.
Dámy a pánové, děkuji, že jste mě vyslechli, shrnuli to tedy, TOP 09 jasně říká, schodek má být nižší, navrhujeme o 64 miliard, aby byl zákonném rámci a peníze na obranu mají být vyšší, minimálně navyšujeme 21 miliard pro českou armádu. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení předsedu ODS Martina Kupku s přednostním právem. Není přítomen. Takže přejdeme tedy ke standardním přihláškám v rozpravě.
Nejdřív přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Langšádlová Helena od 18 hodin se omlouvá z osobních důvodů.
A nyní vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš. Pan poslanec Ivan Bartoš není přítomen, takže další v pořadí je paní poslankyně Vendula Svobodová.
No, tak dobře, jo, v pohodě. Já už jsem vás odmazal, ale stihl jste to. Tak pan poslanec Bartoš, prosím.
Poslanec Ivan Bartoš: Já se omlouvám za drobné zmatky. Já jsem z předsálí sledoval, jak budou naskakovat přednostní práva, ale kolegové tedy nebyli přítomní. Já bych začal trochu zeširoka, než uvedu ten pozměňovací návrh Pirátů, který se týká oblasti obrany. My jsme včera s Piráty navrhovali zařadit na jednání Sněmovny bod s názvem Jste ohroženi na životě, stiskněte jedničku. Protože právě to naši občané na Blízkém východě slyší, když se snaží dovolat na krizové linky státu, namísto jasných instrukcí, jak se mají v této kritické situaci zachovat. A já jsem následně i ustanovení, které zahrnuje potřebné kroky, které by měla Česká republika dělat, respektive její vláda, chtěl předložit i na obranném výboru, který tedy probíhal v režimu, neboť jsme dostávali i citlivé informace týkající se toho konfliktu, nicméně jednání výboru bylo přerušeno a následně jsme i některá usnesení navrhovali na plénu Poslanecké sněmovny, nicméně opět vládní koalice návrh těchto bodů neschválila.
Jedna část toho usnesení, pak byla jasné k odsouzení útoku nebo respektive hrozby Íránu na ty cíle mimo tedy to území, včetně Kypru, o kterém jsme se tady včera bavili, ale zároveň jsme vyzývali vládu k aktivnímu postupu na úrovni evropské. Je to podstatné, protože Evropa, a když se podíváme na současné rozdělení a na geopolitiku světa, kde skutečně máme ty velké mocnosti jako Rusko válčící na Ukrajině, Ameriku, která v danou chvíli intervenuje v různých částech světa, často překvapí i své trvalé spojence a zároveň Čínu, bude to právě Evropská unie, která bude hrát velmi důležitou roli, ať už v oblasti obchodní, tak už v oblasti obranné. A Evropa nesmí hrát roli úžasného diváka. Ono s tím velmi souvisí debata, kterou tady vedeme už prakticky čtyři roky, a to je otázka, zda Česká republika je připravena na řešení krizí, popřípadě krizí vojenských? A jakým způsobem Česká republika reaguje na situace, které se týkají jejich občanů, ať už na našem území a nebo v zahraničí.
Ta pozice těch jednotlivých států, která zrovna teď se nějakým způsobem tříbí, reaguje se na ten konflikt v Íránu, je poměrně zásadní. My jsme slyšeli vyjádření zahraničních politiků, slyšeli jsme i nějaké vyjádření pana ministra Macinky i pana premiéra Babiše a ve všech případech se ten postup vlastně dělí do dvou takových oblastí. První, jakým způsobem vláda řeší problémy občanů, problémy občanů v místě. Jenom chci zdůraznit, že ve Spojených arabských emirátech, to je největší turistické místo pro Čechy a jen 3 500 Čechů tam uvízlo, tak jak se stará občany, které jsou přímo zasaženy konfliktem? A pak druhá linka, kam budeme jako Evropa postupovat dál? Já jsem včera byl v několika diskusích, ostatně na sociálních sítích se vždy vyrojí řada odborníků na geopolitické otázky.
My jsme zde ve Sněmovně zvedali situaci Kypru, na jehož území je britská vojenská základna a kterému bylo vyhrožováno a očekával jsem, že Ministerstvo zahraničí nebo Česká republika začne aktivně jednat i na poli Evropské unie, protože přece jenom Kypr už je členským státem EU a je-li vyhrožováno členskému státu EU, měly by se ostatní evropské země ozvat. Ta linka domácí, která tady byla zmiňovaná i na začátku, ostatně předseda Zdeněk Hřib tady i chtěl reagovat na několik vyjádření Andreje Babiše i pana Macinky, je taky podstatná. Já nebudu číst na plénu Poslanecké sněmovny, děkuji, já nebudu číst na plénu Poslanecké sněmovny, já jsem to včera zmínil v jednom tweetu, nicméně jsem necitoval, co nám chodí od lidí, kteří uvízli v té oblasti. Těžko jako opoziční strana můžeme nějakým způsobem úkolovat armádu, bezpečnostní složky nebo něco dojednávat na mezinárodní úrovni.
My se často musíme uchýlit k tomu mikromanagementu. A já bych chtěl poděkovat svým kolegyním a kolegům nejen tady z poslaneckého klubu, ale vůbec i přátelům v České republice, neboť i nám se podařilo několik lidí schopně odnavigovat zpátky do České republiky. Proč to děláme? Jenom proto, že občané, kteří se obrátili v tuto chvíli, ať už třeba na aplikaci DROZD nebo se snaží nějakým způsobem zjistit potřebné informace, tyto informace nemají a stát je v danou chvíli nemá jakým způsobem doručit. Já jsem se koukal na informace z toho systému DROZD a skutečně esemesky sledujte, sledujte místní média nebo obraťte se na nějakou centrální informační linku, kde skutečně jdete tím automatickým zpracováním, zmáčkněte jedničku, pokud jste ohroženi, ta citace je volná, tak tohle není postačující.
Skutečně je důležité proaktivně řešit, jak ta situace dál bude probíhat, jak se Češi dostanou zpátky do České republiky, ale hlavně, jestli máme a současná vláda by s nimi podle mě měla být seznámena, protože v minulé vládě jsme s nimi seznámeni byli, jasné scénáře pro řešení takovýchto situací. Já se omluvím.
Já to zkrátím. Lidi potřebují slyšet jasnou větu. Jsme tady, víme o vás, situaci řešíme, stane se to, a to. Tohle zatím žádnou chvilkou, v žádný moment vlastně vzniku té krize se ti lidé nedozvěděli. Oni potřebují konkrétní návod, kde se registrovat, jak se mohou navrátit, co dělat při uzavřeném letišti, kam volat ve dne, kam volat v noci. A když se nic nezmění, i to musí zaznít, jo, prostě ticho v nejisté době není klid. ***
