Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak další v pořadí vystoupí pan poslanec Baxa, připraví se pan poslanec Talíř. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych se mohl skoro připojit k potlesku panu poslanci Babkovi. S větší částí toho, co řekl, souhlasím, ale dovolte mi, abych pronesl v tomto případě trošku obšírnější úvod, protože celá ta problematika se týká také mého působení v čele Ministerstva kultury, naší legislativy a také naší komunikace s paní senátorkou Kordovou Marvanovou, díky níž ten návrh došel vlastně do Poslanecké sněmovny a dnes už ho máme tady na plénu.

Ten návrh na to, aby byla kontrolována veřejnoprávní média ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu žije už v českém prostředí delší dobu. Dokonce byla jistá doba, kdy ta právní konstrukce byla taková, že lze vykládat zákon o NKÚ tak, aby umožňoval kontrolu veřejnoprávních médií, ale tato konstrukce asi oprávněně byla zamítnuta, že by byla příliš extenzivní a vlastně k tomu nikdy, k naplnění této věci, reálně nedošlo.

Na straně druhé je třeba říct, že současná úprava kontroly hospodaření médií veřejné služby není bezzubá. Já nechci, aby v té debatě vzniknul, jakkoliv je to debata relativně odborná, ale zaslouží si i toto veřejné konstatování, aby vzniknul názor, že vlastně média veřejné služby nejsou dostatečně kontrolována a tento návrh má odstranit nějakou vadu, která je v tom systému dlouhodobě dána. Od samého počátku činnosti veřejnoprávních médií byly nastaveny kontrolní mechanismy, ať už to, že zprávy o hospodaření projednávala, projednává Poslanecká sněmovna, podle zákona existuje dozorčí komise, která má velké kompetence.

To chci zdůraznit. Dozorčí komise zřízená při mediální radě České televize a Českého rozhlasu má opravdu velkou působnost - může vstupovat do dokumentů, seznamovat se s těmi, co nemůže být navenek zveřejněno kvůli obchodnímu tajemství, prostě ta kontrola existuje. Na straně druhé ten samotný princip, to znamená to, že nemalé finanční prostředky získávají média veřejné služby přímo od občanů je podle mě dostatečně legitimizující k tomuto návrhu. To znamená k tomu, aby byla opravdu zavedena kontrola hospodaření médií veřejné služby ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.

A já tady tuto větu říkám proto, že se po nějaké historické vsuvce vrátím k tomu, co tady říkal pan předseda Okamura a co vlastně jenom potvrzuje moje pochybnosti o tom, co v současné době vládní koalice s médii veřejné služby chystá. Ta vsuvka, kterou do toho chci dát, se týká našeho působení v čele Ministerstva kultury. Ano, my jsme ten návrh na zavedení kontroly NKÚ měli v programovém prohlášení vlády, byla tehdy učiněna dohoda, že komplexní návrhy nebo všechny návrhy na novely ústavy bude zpracovávat úřad pana ministra pro legislativu Michala Šalomouna, který na tom opravdu dobře pracoval, on odvedl velký kus práce na novelách ústavy.

Nicméně ve chvíli, kdy došlo v roce 2024 ke změnám ve vedení nebo ve formátu koalice, tak s Michalem Šalomounem odešlo i angažmá na přípravě novely ústavy ohledně zavedení kontroly NKÚ. Není to žádná ani omluva, ani výmluva, je to prostě konstatování toho, že my jsme tento slib opravdu nesplnili. Ale současně v tom nebyl žádný záměr, ani vedlejší cíl a nic dalšího. Mimo jiné proto, že to je jedna z mála věcí, která je prostě podporována všemi.

Já dnes tedy nově, vyjma postoje kolegů z hnutí STAN, vlastně neznám ve veřejném prostoru nikoho, kdo by zavedení kontroly NKÚ do médií veřejné služby odmítal. Souhlasí s tím samotná média veřejné služby, souhlasí s tím obě mediální rady. Je v tom shoda odborné veřejnosti, paní senátorka Kordová Marvanová už není v tomto ohledu pouhou senátorkou nebo členkou parlamentu, ale ona má zásadní podíl na vzniku mediální legislativy v naší zemi. Tak váš názor, paní senátorko, prostřednictvím pana místopředsedy, je už i názorem opravdu, bych řekl, autoritním v této věci, protože desetiletí se podílíte na tom, jak tady ta legislativa vypadá. Takže je to prostě návrh, který je všeobecně sdílen.

Ale teďko k tomu dořeknu to ale. Za nás ten návrh na zavedení kontroly NKÚ byl komplementární s velkou mediální novelou. My jsme jednoznačně, cíleně a nakonec úspěšně velkou mediální novelou stabilizovali fungování médií veřejné služby, zvýšení jednotlivých poplatků, rozšíření okruhu poplatníků. Všechno to, co vlastně do této věci patří, a to zavedení kontroly NKÚ mělo být komplementární. Ale musím vlastně přiznat, že mi není v tuto chvíli zcela zjevné a určitě třeba při debatách na výborech se na to budu, budeme ptát - jaká je vlastně teďko jako motivace té vehementní podpory ze strany vládní koalice?

Protože když jsem tady poslouchal vystoupení pana předsedy Okamury, tak to nesměřovalo k tomu, že by pan předseda Okamura vyjadřoval principiální souhlas s existencí veřejnoprávních médií a že by pan předseda Okamura cílil k tomu, co zde zmínil pan poslanec Babka, tedy to, že zavedení kontroly ze strany NKÚ by mohlo vést k posílení důvěryhodnosti.

Mně vlastně v současné chvíli připadá neobvyklé, to řeknu takto - neobvyklé - že vládní koalice postupuje naprosto obráceně, než by bylo logické, aby postupovat měla. Teď tedy znovu, není pan ministr Klempíř, ale pokud si vláda do programového prohlášení dá: zrušíme koncesionářské poplatky a zavedeme kontrolu ze strany NKÚ, tak je evidentní spěch na zavedení kontroly NKÚ veřejnoprávních médií. Já to vítám, že to projednáváme už teď, má to nějaké zpoždění. Já jsem to vždycky podporoval, podporuji už teď, ale upřímně řečeno, mám velký otazník, proč zrovna vládní koalice při všech těch prioritách, které jsou tady deklarovány, teď dala na první bod dnešního jednání zrovna toto, zatímco návrhy na zrušení koncesionářských poplatků jsou v mlze. A když řeknu větu, že jsou v mlze, tak to znamená, že za tou mlhou něco je. A já se obávám, že dokonce ani to není, že neexistuje žádný reálný plán, který by vlastně, nebo kterému by se dalo věřit tak, jak píše programové prohlášení vlády, že je prioritou zachování nezávislosti médií veřejné služby.

Takže na straně jedné se tady ostře tlačí na zavedení kontroly NKÚ, já to podporuji. Na straně druhé ale ta hlavní část, to znamená zrušení koncesionářských poplatků a všechno to, co s tím souvisí, vlastně je úplně neznámé. Proto mám k tomu určitou obavu. To nás vede k tomu, že, a to zatím jenom avizuji, neříkám, že je to nějaký hotový návrh, že využijeme projednávání návrhu novely ústavy k hlubší diskusi a možná k tomu, zda toto otevření ústavy nevyužít k tomu, aby se zákony o České televizi a Českém rozhlasu staly takzvanými organickými zákony, to znamená zákony, jejichž změny, schválení nějakých novel, by vyžadovalo souhlas Senátu i Poslanecké sněmovny.

Je to jenom zatím impuls. Není jako nijak propracovaný, ale nějakou logiku to v tom má, protože prostě atmosféra, ve které se přijímá novela ústavy zaměřená na kontrolu NKÚ v médiích veřejné služby je jiná, než to bylo za naší vlády. Naše vláda, naše vládní koalice důvěřovala principu médií veřejné služby, samotné existence médií veřejné služby. Současná vládní koalice toto nemá a vystoupení pana předsedy Okamury to tady jenom potvrdilo.

Takže závěr mi dovolte říct, že jako emeritní ministr kultury jsem rád, že sem ten návrh doputoval. Ještě jednou děkuju paní poslankyni, paní senátorce Kordové Marvanové, která z urputnosti sobě vlastní to dovedla opravdu až k tomuto výsledku. Ten návrh je legislativně určitě v pořádku, mimo jiné ho tehdy vlastně konzultovala i legislativa Ministerstva kultury, která je opravdu na vysoké odborné úrovni. Takže děkuju, paní senátorko, ještě jednou.

A to ostatní uvidíme při projednávání ve výborech, protože pochybnosti, které v současné době máme ohledně působení vládní koalice ve vztahu k veřejnoprávním médiím jsou silné. Dnes jste prosadili, aby první bod jednání byla kontrola NKÚ médií veřejné služby, ale můj návrh na to, aby vládní koalice předložila svou jenom třeba stručnou představu o tom, jak vypadá příprava nové mediální legislativy, byl zamítnut. Tak to samo o sobě vlastně svědčí o jisté pochybnosti, kterou já k té věci mám a pozornosti, kterou tomu musíme věnovat. Takže my určitě podpoříme, aby se tento návrh dál projednával, ale určitě během toho projednávání k tomu budeme mít konkrétní dotazy a spojíme tu debatu. Předpokládám, že Sněmovna rozhodne o zařazení tohoto návrhu do působnosti výboru pro mediální záležitosti také znovu s debatou tím, co vlastně má být kontrolováno, nebo jaká média, jaká bude právní podoba těch médií veřejné služby po naplnění toho vládního záměru, u kterého by bylo lepší, kdyby se nenaplnil, ale to není v mých rukou. Děkuju. ***