(pokračuje Patrik Nacher)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 /sněmovní tisk 94/ - druhé čtení

Tento vládní návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová, kterou prosím, aby se ujala slova - už sedí za stolem se zpravodajem. Pak dostane slovo zpravodaj Vladimír Pikora a pak jsou přednostní práva.

Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi krátce shrnout aktuální stav projednávání tohoto sněmovního tisku, kterým je vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, včetně rozpočtové dokumentace, ve druhém čtení.

Poslaneckou sněmovnou Parlamentu byly v prvním čtení schváleny základní parametry vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 v těchto výších: příjmy státního rozpočtu činí 2 117,8 miliardy korun, výdaje státního rozpočtu jsou schváleny ve výši 2 427,8 miliardy korun, deficit státního rozpočtu na rok 2026 byl schválen ve výši 310 miliard korun v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl přikázán a projednán v příslušných výborech Poslanecké sněmovny.

S druhým čtením návrhu zákona o státním rozpočtu souvisí několik zásad, které nyní stručně zmíním. V rámci druhého čtení budou načítány pozměňovací návrhy, které jsou ovšem limitovány již zmíněnými základními parametry, které musí zůstat neměnné. Stejně tak nelze změnit způsoby pořádání navrhovaného deficitu, výši celkového vztahu k rozpočtům krajů, obcí a hlavnímu městu Praha a zmocnění pro ministryni financí.

Dalším pravidlem pro navržené poslanecké změny je zákonem stanovená minimální výše vládní rozpočtové rezervy, která nesmí klesnout pod úroveň 0,3 procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Absolutně vyjádřeno se jedná o minimální částku této rezervy ve výši 7 283 511 440 korun.

Každý pozměňovací návrh, který by některou z těchto zmíněných zásad nerespektoval, je nehlasovatelný. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji paní ministryni. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím tento návrh přikázal k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 94/2.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, poslanec Vladimír Pikora. Pane poslanče zpravodaji, předsedo rozpočtového výboru, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu spíše stručný a případná vystoupení si nechám mimo zpravodajskou zprávu. V této chvíli bych vás seznámil s výsledky jednání rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor jednal o jednotlivých kapitolách státního rozpočtu a také o samotném tisku 94 dne 25. února 2026. Na jednání výboru byly předneseny čtyři pozměňovací návrhy, ale žádný z nich nebyl přijat.

Seznámím vás se zněním usnesení, které rozpočtový výbor přijal:

"51. usnesení rozpočtového výboru z 10. schůze ze dne 25. února 2026 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, sněmovní tisk 94, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2026.

Po úvodním slově ministryně financí Aleny Schillerové, předneseném k prvnímu čtení, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Pikory a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny

I. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2026 podle usnesení Poslanecké sněmovny číslo 84 ze dne 12. února 2026 a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport, který ke kapitole 321 Grantová agentura České republiky usnesení nepřijal;

II. konstatuje dále, že výbor pro bezpečnost doporučil Poslanecké sněmovně přijmout toto doprovodné usnesení:

(a) ,Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby jak v rozpočtu pro rok 2026, tak ve střednědobém výhledu zohlednila investiční a provozní požadavky Bezpečnostní informační služby tak, aby nedocházelo ke zpomalení, odložení či zrušení rozvojových projektů.‘,

b) výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a sport nad rámec schválených příjmů a výdajů, kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučuje podporu případných pozměňovacích návrhů načtených ve druhém čtení, které povedou k navýšení v oblasti podpory činnosti mládeže a v oblasti vědy a vysokých škol;

III. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, sněmovní tisk 94, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2026 přijala následující usnesení: ,Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2026 včetně návrhu rozpočtů všech jeho kapitol podle sněmovního tisku 94 ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou podle příloh tohoto usnesení.‘;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu."

Usnesení, se kterým jsem vás právě seznámil, máte k dispozici jako sněmovní tisk 94/2 a bylo vám rozesláno dne 27. února 2026. To je z mé strany pro tuto chvíli vše a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu zpravodaji. V této chvíli otvírám podrobnou rozpravu.

Teď vám řeknu scénář, abyste věděli, co vás čeká. Nejprve vystoupí s přednostním právem, poté vystoupí poslanci se stanovisky klubu. Takhle jsme se i dohodli dle jednacího řádu. To znamená, přednostní právo má přednost před přednostním právem se stanoviskem klubu. Pořadí je Zdeněk Hřib, Olga Richterová, Martin Kupka, Marek Výborný, místopředseda Kučera. Pak se stanoviskem klubu Vendula Svobodová, Lucie Sedmihradská a Miroslav Ševčík. Poté vystoupí poslanec, kterého vidíte na tabuli na prvním místě, Ivan Bartoš. Takže poprosím Zdeňka Hřiba s přednostním právem.

Než přijde, přečtu ještě omluvy. Matěj Hlavatý od 9.15 do 10.30 - pracovní důvody, Eva Šrámková celý jednací den - rodinné důvody, Ivan Bednárik od 9.45 do 11 - pracovní důvody. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, než se dostanu k samotnému rozpočtu Aleny Schillerové, který je velice nezodpovědný, prohlubuje strukturální deficit a zároveň ale míjí skutečné potřeby lidí, tak bych se tady stručně vrátil ještě k výlevu pana premiéra, který on tady měl vůči mně. Jde totiž o to... Já se tedy samozřejmě nebudu snižovat na jeho úroveň, abych tady házel jakýmisi psychiatrickými diagnózami. Jednak proto, že to považuji za společensky nevhodné, za druhé proto, že mně jakožto členovi České lékařské komory tohleto zapovídá náš etický kodex, ale především kvůli tomu, že to, co tady vyvádí pan premiér, je medvědí služba pro téma duševního zdraví, kterým se tady tak vehementně ohání, protože ten problém, který on tady naopak vytváří, což je psychiatrizace jazyka, kdy se nejrůznější záležitosti označují nějakými pseudopsychiatrickými nebo pseudopsychologickými termíny, pochopitelně deklasuje reálné problémy lidí, kteří mají nějaké často velmi závažné psychické problémy, což je nemoc mimochodem jako každá jiná a je potřeba ji léčit odborně, samozřejmě, a nepouštět se tady do nějakých laických výlevů. Samozřejmě se jedná v některých případech třeba i o děti. Ty děti mají třeba nějaké rodiče a i tihleti rodiče tyhlety výlevy politiků zahrnující psychiatrizaci běžného jazyka potom mohou třeba mrzet. Tak bych chtěl požádat pana premiéra, aby se třeba podíval do zrcadla někdy a zamyslel se nad sebou. Chápu, že asi od člověka, který tady všechny ostatní označuje za lháře, a přitom on sám je opakovaně soudem uznaný lhář, možná chci hodně, ale přece jenom si myslím, že by to bylo pro začátek fajn. Připomenu, že Andrej Babiš je poslední, kdo by měl označovat lidi nějakými psychiatrickými diagnózami, když sám ve volných chvílích mluví s kohoutem.

Teď tedy k tomu rozpočtu. Vláda nám tedy předkládá rozpočet Aleny Schillerové, u kterého se zoufale tváří, že to není jejich rozpočet, přestože zcela zjevně je to jejich rozpočet, protože si vzali několik měsíců, během kterých uvrhli tuto zemi do rozpočtového provizoria, aby ho mohli kompletně udělat znovu. Dnes to tady máme, v dalším čtení se o něm bavíme.

Jak jsem zmiňoval, ten rozpočet je velice nezodpovědný, prohlubuje strukturální deficit a hlavně míjí skutečné potřeby lidí, protože v době ekonomického růstu nám navrhuje schodek 310 miliard korun. To je evidentně promarněná příležitost, protože v takovýchto chvílích se má investovat do budoucnosti, mají se snižovat závislosti, budovat rezervy, a tahle vláda místo toho utrácí bez jakýchkoliv jasných priorit do budoucna.

Já se ptám, co budete dělat, až přijde nějaké skutečné zpomalení ekonomiky? Kde budete mít ten prostor reagovat? Protože ta situace ve světě je velice nestabilní, to vidíme. Může se velice snadno stát, že ceny energetických komodit poletí nahoru a to samozřejmě bude mít vliv na naši ekonomiku. Ta situace je velice reálná jako riziko, které rozhodně hned tak nezmizí, protože mezinárodní situace je velmi nestabilní, takže mě by skutečně zajímalo, jakým způsobem na to případně budete chtít reagovat.

Druhá věc je, že rozpočet by měl zrcadlit nějaké priority a to, co je důležité pro občany. Tím myslím všechny občany, ne jenom pár vyvolených, protože rozpočet Aleny Schillerové působí skutečně jako spíš úlitba pro nějaké vyvolené než plán pro většinu společnosti, což odpovídá koaličnímu programovému prohlášení, protože prostě vláda tady neřeší to, co lidi pálí nejvíc. To je dostupné bydlení, to je podpora rodin, to jsou vysoké životní náklady a skutečná bezpečnost naší země a našich obyvatel. Ve všech těchto oblastech je totiž vláda nevnímá jako reálnou prioritu, protože na ně nedává peníze, které jsou v rozpočtu potřeba, aby tam byly.

My Piráti jsme předložili prorodinný balíček, ten sníží daně 90 procentům rodin. Navrhli jsme také valorizaci rodičovského příspěvku, ale vláda tyhle návrhy ani nezařadila na jednání, takže podpora rodin zůstává zjevně pouze u slov a žádné reálné činy se nekonají. Stejné je to i s dostupným bydlením, protože vláda o něm mluví, ale 14 miliard, které jsou potřebné pro dofinancování a kofinancování úvěrů obcím, v rozpočtu prostě chybí. Přitom právě tyhle peníze by mohly nastartovat projekty za zhruba 60 miliard korun, což jsou peníze, které jsou jednak potřeba na dostupné bydlení, ale také je to impulz pro naši ekonomiku, protože stát, respektive obce, mají tyhle projekty připravené a ty mohou okamžitě pomoct lidem i naší ekonomice. Je to prostě investice do stability rodin, do ekonomiky i do budoucích příjmů státu, protože pochopitelně i v dostupném bydlení se platí nájem.

Proto my dnes budeme předkládat pozměňovací návrh, který přesně vyčísluje, odkud se má vzít těch 14 miliard bez dalšího zadlužování a jak se mají dát na dostupné bydlení, protože my nechceme zvyšovat schodek, my chceme změnit priority. O tomhle tématu budou podrobně mluvit mé kolegyně poslankyně Pirátů, Vendula Svobodová a architektka Veronika Kovářová.

Jinak je tedy zcela zjevné, že to, jak ten rozpočet vypadá, bohužel zase a znovu ukazuje, že u téhle vlády bohužel pravá ruka neví, co dělá levá, protože ten rozpočet vůbec nereflektuje ani vlastní hospodářskou strategii vlády, protože ta celkem správně identifikuje problémy, které naše země má, problémy české ekonomiky, a navrhuje nějaká řešení, od podpory bytové výstavby až po zrychlení povolování energetických staveb. Jenomže ten problém je v tom, že mezi hospodářskou strategií a realitou státního rozpočtu je obří propast, protože i kdybych mohl souhlasit s těmi východisky, i s těmi řekněme návrhy řešení v té strategii, hlavní problém je to, jak si vláda představuje, že by se tahle opatření měla převést do reality, protože těch strategických priorit, které jsou tam uvedeny, je prostě strašně moc a jednotlivé body nejsou ani seřazeny podle toho, co je nejdůležitější, na co se vláda chce zaměřit jako první. A pokud tedy vláda nemá jasno v těch prioritách, tak tím oslabuje sama sebe, ale hlavně oslabuje naši ekonomiku.

Takže strategie mluví třeba o výstavbě obecního a státního bytového fondu, o tisících bytech navíc ročně. Jasně souhlasím, ale v rozpočtu na to nejsou prostředky.

Strategie mluví o energetické bezpečnosti, o rychlejší výstavbě zdrojů, ale přesto část koalice blokuje akcelerační zóny, brzdí ty projekty, které by snížily naši závislost i na nejrůznějších autoritářských režimech a nestabilních zemích. Podobně ani ta naše bezpečnost nemůže přece zůstat jenom na papíře, v té dnešní době obzvlášť. Protože ten konflikt na Blízkém východě reálně ohrožuje životy našich občanů.

Ukrajina už přes čtyři roky bojuje i za naši bezpečnost. A přesto v tom rozpočtu chybí naprosto neuvěřitelných 21 miliard korun.

Podnikatelé i rodiny potřebují předvídatelnost, potřebují vědět, kam tahle země směřuje a každý z nás potřebuje bezpečí a jistotu. A proto my chceme našimi pozměňovacími návrhy tenhle nepoměr narovnat. A to, aniž bychom zvyšovali ten už tak děsivý schodek. My chceme prostě jenom přesun mezi těmi jednotlivými položkami rozpočtu. Navrhujeme prostě změnu priorit, změnu plánu této vlády. Investice do bydlení, podporu rodin, posílení bezpečnosti, odpovědné přesuny v rámci toho rozpočtu bez dalšího prohlubování schodku. Prostě tak, aby ty peníze byly na to, co lidé reálně potřebují a chtějí. Ostatně to vláda slibovala nejenom v kampani, ale slibuje to i v té hospodářské strategii. Protože ten rozpočet není jenom nějaká tabulka čísel. To je způsob, jak posouvat naši zemi dopředu. A bohužel rozpočet Aleny Schillerové, který nám donesla tato vláda Andreje Babiše, naši zemi dopředu neposouvá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli je na řadě Olga Richterová. Připraví se Martin Kupka. Připomínám, že je otevřena podrobná rozprava, abychom věděli, v jaké jsme fázi. Tak paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji, pane předsedající. Takže je-li otevřena podrobná rozprava, tak já se i v rámci té řeči přihlásím k pozměňovacímu návrhu.

Vážené dámy, vážení pánové, předkládám návrh řešení, které se týká rodin a mladých lidí. Ale nás všech taky. Týká se celé společnosti, protože jde o to, aby tento stát zajistil předvídatelný přístup k mladým lidem a k rodinám. Jde o rodičovský příspěvek a jeho automatickou valorizaci. O to, aby takzvaný rodičák nebyl roky zamrzlý, ale zvyšoval se pravidelně. Obdobně jako důchody. Je to něco, s čím veřejnost souhlasí, protože jako ve starobním důchodu člověk potřebuje podporu poté, co celý život pracoval, tak když se stará o malé dítě, tak zase potřebuje podporu, protože pracovat na chvíli nemůže. Je to jednoduché a současně naše země akceptuje, že mladým rodinám inflace postupně ujídá obrovský kus z hodnoty rodičovského příspěvku.

Proto máme konkrétní řešení. Jenže tato vláda má jiné priority a opakovaně zamítá projednávání sněmovního tisku 4, což je kompletní prorodinný balíček z pera Pirátů, kde také navrhujeme jasné řešení, jak navyšovat rodičovský příspěvek, aby to právě pokrývalo hodnotu, kterou ujídá inflace.

Ještě komentář k tomu, jak jednotná je v tomhle tématu veřejnost. Nedávno vyšel průzkum agentury IPSOS a ten ukazuje, že přes 85 procent lidí si myslí, že rodičovský příspěvek by se měl automaticky zvyšovat podobně jako právě ta valorizace penzí. A je to dost jednoznačné; 51 procent jasně, rozhodně ano, 34,5 procenta spíše ano. To jsou vysoké hodnoty. Je to názor napříč generacemi, ne nějaký postoj jedné bubliny a jenom u té generace úplně nejstarší převažuje to opatrné spíše ano. Ale stále podpora takové předvídatelnosti pro rodiny s malými dětmi zůstává velmi vysoká.

A když se lidé vyjadřovali právě k tomu, jakým způsobem by se ten rodičovský příspěvek měl navyšovat, tak ta nejčastější odpověď byla - o inflaci. Je to ten typ řešení, které dává smysl. Není to nějaký nárazový jednorázový politický slib, není to dáreček, ale je to předvídatelné pravidlo, které by platilo pro každou rodinu stejně a zajišťovalo by obdobnou hodnotu rodičovského příspěvku pro rodiny, ať už mají dítě letos, příští rok, anebo za deset let.

A proč je to tak důležité právě teď? Protože procházíme obdobím, kdy obrovsky rapidně klesá porodnost. A jasně, ať mají lidé tolik dětí, kolik chtějí a klidně žádné, když nechtějí, ale spousta lidí má dětí méně nebo žádné kvůli finančním obavám. A právě proto chceme za Piráty tuhle finanční předvídatelnost rodičovského příspěvku zajistit. Co ukázaly roky vysoké inflace naplno? Že důchody mají svůj systém a je to dobře a my to podporujeme, ale rodiče, ti si musí počkat. Počkat si, až dojde k nějakému handrkování o jednorázové navýšení rodičovského příspěvku jednou za řadu let. Takže důchody se valorizují, důchody mají svoji mechaniku, své pojistky. Je to správně. Je to důležité. Ale proč nepřistoupit úplně stejně i k rodičovskému příspěvku? Ten neskutečně dlouho vždycky stagnuje.

My jsme sice jako Piráti prosadili to jeho navýšení na 350 000 korun v minulém období, ale bylo to stále málo, ani tu inflaci to nepokrylo, to víme. A zároveň není předvídatelné. Už zase od té doby uplynuly další tři roky. A nyní, když se podíváme na další souvislost, tak vidíme, že náklady na děti, náklady na domácnost, ty rostou pořád. Navíc data o životní úrovni lidí ukazují velice znepokojivý trend, který je podporován napříč lety. Ale stoupá. Rodiny s dětmi se častěji propadají do příjmové chudoby. Důchodcovské domácnosti - a zase to je dobře, se po roce 2022 z chudoby naopak spíše dostávají. Mluvím čistě o statistice, nejde o nějakou soutěž mezi generacemi. Ale stát by měl zajistit rovné podmínky pro všechny, kdo jsou zasaženi růstem cen a kdo jsou v situaci, že objektivně potřebují státní podporu.

A navíc, už jsem zmínila ten pokles porodnosti, my prostě chceme reagovat, chceme přidat ten dílek do mozaiky, který řekne, stát s vámi počítá a nebude vám každý rok na nezvýšené nevalorizované rodičovské ubírat desítky tisíc korun. Chceme, aby lidi věděli, stát zajistil rovné férové podmínky pro rodiče, stejně jako třeba pro seniory. Takže proto navrhujeme to automatické navyšování podle inflace a zároveň proto navrhujeme nyní v debatě o rozpočtu na tento rok skrze sněmovní dokument 516, aby bylo na navýšení rodičovského příspěvku. Jde o návrh, který spolupodepsala řada dalších poslanců.

Přečtu je zde, ať zazní jejich jména. Hlásím se tedy k pozměňovacímu návrhu s číslem sněmovního dokumentu 516 který podpořili další. Paní poslankyně Lenka Martínková Španihelová, Pavla Pivoňka Vaňková, Barbora Pipášová, Helena Langšádlová, Veronika Kovářová, Monika Brzesková, Vendula Svobodová, Martin Šmída, Hana Ančincová, Ivan Bartoš, Eva Šrámková a Jana Patková.

Je to návrh, který umožní této vládě, aby mohla navýšit rodičovský příspěvek pro rodiče, aby měla tuto položku v rozpočtu a jedná se o pouhou miliardu a půl. Proč pouhou? Protože jinak náklady na valorizaci na celý rok jsou vyšší. Ale v okamžiku, kdy máte ten návrh pouze na období půlroční pro děti narozené od 1. 7. a ještě řada rodičů pobírá takzvanou mateřskou, tak opravdu ta částka stačí takováto.

Nicméně shrnu, že jako Piráti tedy tlačíme automatickou valorizaci rodičovského příspěvku celé roky. Myslím, že je to šest let, co jsem předložila první návrh na to, jak automaticky valorizovat rodičovský příspěvek, ať je přístup k mladým lidem, k rodinám předvídatelný a férový. Ty pozměňovací návrhy jsme předkládali dlouhodobě jak k navyšování částky, tak k tomu, aby skutečně v systému, jaký dneska funguje, rodiny nepřicházely o desítky tisíc korun, ale naopak měly zaručenou stabilní hodnotu. A tím, že to téma vracíme do veřejné debaty, že připomínáme, že inflace na rodiny s dětmi dopadá nesmírně tvrdě, tak upozorňujeme i na to, že jako společnost budeme pouze tak silní, jak budeme schopni zajistit svou budoucnost i skrze mladé lidi a rodiny. Takže chceme zajistit skutečnou, prosperující budoucnost naší země, ne jen nějaké uplácení určitých skupin jako to vypadá, že to chce dělat premiér Babiš. Za nás je to chybná priorita, za nás tou správnou prioritou jsou předvídatelná a férová pravidla pro všechny. Pozměňovací návrh, který podáváme spolu s kolegy, který se týká přesunu částky 1,5 miliardy z kapitoly 329 Ministerstva zemědělství ve specifickém ukazateli Podpora agrárního sektoru a Dotace Státnímu zemědělskému intervenčního fondu se přesouvá do kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, a to ve specifickém ukazateli Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče. Ten pozměňovací návrh je tedy rozpočtově neutrální, jak o to žádala paní ministryně financí. Tento bod tedy rozhodně plníme, protože my rozpočtovou odpovědnost držíme.

Připomínám, že ten obrovsky nepříznivý demografický vývoj se v konkrétních číslech promítl tak, že v roce 2024 se narodilo přibližně 84,3 tisíce dětí a dlouhodobě se dostáváme na 1,37 dítěte na ženu. To je velice rapidní pokles v obou těch ukazatelích. A má to samozřejmě dopad, dopad na naši budoucnost z hlediska fungování trhu práce, z hlediska budoucí udržitelnosti veřejných financí a celkově z hlediska toho, jestli naše země žije v atmosféře pozitivní naděje, radosti z budoucnosti, anebo spíše obav. A my chceme to první, chceme být země, která roste a lidé v ní chtějí mít děti.

Když tedy navrhujeme toto řešení, jak navýšit kapitolu 313, Ministerstvo práce a sociálních věcí, nabízíme taky, jak skutečně posílit dobrou budoucnost naší země, a to, aby lidé, když se rozhodují, se rozhodovali skutečně na základě férové a předvídatelné státní podpory, ne na základě toho, že si budou vědomi, že jsou vždycky ti poslední na řadě, že na mladé lidi a rodiny tahle vláda prostě kašle. Mě to štve a tímto pozměňovacím návrhem, což je sněmovní dokument číslo 516, chceme udělat první krok, aby se tohle změnilo.

Navýšení rodičovského příspěvku míří na fázi života domácností, kde je rozpočet logicky nejvíc napjatý - předtím oba dva pracovali, potom se jeden z rodičů stará o malé dítě. Je to namířeno na fázi života, kdy se člověk adaptuje na velkou změnu, a z hlediska právní jistoty a administrativní proveditelnosti je velice důležité, že my máme jasná pravidla pro mateřskou, ale u rodičovské prostě dochází čas od času k politickému handrkování a jednorázovým změnám. A na to míří moje výzva. Prosím, zajistěte konečně férovou předvídatelnost i pro rodiče malých dětí a pro pobírání rodičovského příspěvku.

Rozpočtovou neutrálnost toho návrhu jsem už zmiňovala, zmiňovala jsem už, že náš návrh je logický, sociálně spravedlivý a ekonomicky racionální, protože trh práce a fungování naší země do budoucna, to je to, co znamená i naši budoucí prosperitu. Proto to není jenom o opatření, které má umožnit skutečnou svobodu volby pro rodiny, ale i krok, který pomůže úplně nám všem, aby Česko v budoucnu mohlo bohatnout. Já tedy chci posílit stabilitu finanční situace rodin s malými dětmi, snížit ekonomické bariéry vůči rodičovství a přispět k tomu, že dlouhodobě je ve společném zájmu nás všech, aby se změnila nepříznivá křivka českého demografického vývoje, aby opět šla nahoru. To si přeji, a proto spolu s kolegyněmi a kolegy předkládám tento pozměňovací návrh, je to také samozřejmě návrh z pera poslaneckého klubu Pirátů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní předsedkyně. V této chvíli je na řadě Martin Kupka, kterého v sále nevidím, tak ho dám na konec přednostních práv. A další s přednostním právem je Marek Výborný, kterého také nevidím, takže také propadá na konec přednostních práv. A vystoupí místopředseda Kučera. Já jenom připomínám, že při projednávání rozpočtu se nevede obecná rozprava, jsme rovnou v podrobné rozpravě, proto tam vidíte jména, že jsou jako červená, nejsou tam zelená a červená, to znamená, když přednášíte svoje projevy a máte pozměňovací návrh, tak se rovnou přihlašte i s tím k tomu číslu pozměňovacího návrhu. Tak to jsem jenom tady chtěl dle jednacího řádu, kdyby to někoho zajímalo, § 105.

Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji taky za edukaci, teď budu vidět, jak mám postupovat. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s tím, že poslanci TOP 09 předložili ve druhém čtení státního rozpočtu soubor pozměňovacích návrhů, které snižují plánovaný schodek, který naplánovala tato vláda na 310 miliard, tak tento schodek 310 miliard snižuje o 64 miliard. A zároveň s tím snížením, s těmi minus 64 miliardami jsme našli prostředky, které posilují obranu, bezpečnostní složky, vědu, zdravotnictví, ochranu přírody i například zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Myslím si, že to všechno jsou věci, které obzvlášť v této situaci jsou naprosto klíčové. Podle nás schodek 310 miliard korun není konsolidací veřejných financí, ostatně to si myslím, i všichni uvědomujeme. Česká republika potřebuje rozpočet, který je odpovědný, a zároveň rozpočet, který je strategický. My navrhujeme konkrétní úspory a ta výše, jak už jsem zmiňoval, je 64 miliard, a jasně říkáme, že bezpečnost a budoucnost země musí být naší prioritou, musí být nejen prioritou TOP 09, ale musí být prioritou celé vlády. Úspory ve výši 64 miliard navrhujeme ve smyslu snížení právě schodku 310 miliard korun a je to kombinace cílených úspor, snížení výdajů v celkovém objemu 64 miliard. Úspory směřují především do omezení plošných a národních dotací, směřují do Ministerstva zemědělství a dále u Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj či revizi slev na jízdném, které považujeme za skutečně rozhazovačný nesmysl. Slevy na jízdném jsou podle nás rozhazovačný nesmysl a myslím si, že si to uvědomuje i pan ministr Havlíček, který sedí tady za mnou, ale nemůže to přiznat, protože by to asi neprošlo u něj ve vládě, ale je to prostě naprosté rozhazování peněz.

Cílem je uvést návrh státního rozpočtu do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Samozřejmě víme, že tento předložený návrh rozpočtu překračuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, že je v tuto chvíli nezákonný, a otázka je, zda bychom o něm vůbec měli hlasovat. Zároveň TOP 09 přesouvá prostředky do strategických priorit, a to takto: 21,34 miliardy korun do obrany a bezpečnosti, 1,5 miliardy přesouváme - nebo navrhujeme přesunout 1,5 miliardy korun do vědy a výzkumu a 1,2 miliardy korun do lůžkové péče, což si myslíme taky, (že) je nezbytné, 300 milionů korun potom dáváme na ochranu přírody a krajiny, protože každá odpovědná a vyspělá společnost musí chránit přírodu a krajinu - to je znakem, jedním z největších znaků právě vyspělé a kulturní společnosti.

A samozřejmě 70 milionů korun dáváme i na národní parky, protože to je věc, která vlastně je tím highlightem právě ochrany přírody a krajiny. Ty přírodní parky jsou naší největší cenností a já potom s tím pozměňovacím návrhem tady na závěr svého vystoupení i vás seznámím. Takže to je tato oblast.

Samozřejmě zmínil bych se o obraně a bezpečnosti. Ty naše pozměňovací návrhy, které postupně mí kolegové z TOP 09 tady budou představovat, znamenají plus 21 miliard pro Ministerstvo obrany, plus 300 milionů korun pro Bezpečnostní informační službu. Já jsem tady už ve své předchozí řeči mluvil o možnosti zvýšení terorismu nebo hrozby terorismu právě kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Takže my tady navrhujeme navýšení právě 300 milionů korun pro Bezpečnostní informační službu a myslím si, že v této době to je velmi prioritní a důležitá záležitost.

A stejně tak 43 milionů korun pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. To je s tím spjato, protože samozřejmě ty kyberútoky, které dneska zažíváme a zažíváme je už vlastně všichni tady v České republice, tak jsou už nedílnou součástí toho světového terorismu a právě to posílení o těch 43 milionů pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost pomůže právě v boji proti kybernetickým hrozbám a kybernetickému terorismu. Cílem je posílit obranu, obranyschopnost státu a kybernetickou bezpečnost v době rostoucích bezpečnostních hrozeb.

Samozřejmě věda a výzkum je klíčovou oblastí. I tady předkládáme pozměňovací návrhy, které jsou důležité, a nechceme, aby došlo k propadu institucionální podpory výzkumných organizací a aplikovaného výzkumu. A tady TOP 09 navrhuje navýšení prostředků na výzkum, vývoj a inovace o 1,5 miliardy korun. To znamená, skutečně posilujeme to stabilní financování vědy, které je podle nás, podle TOP 09 podmínkou dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky.

Zmiňoval jsem tady na začátku zdravotnictví a lůžkovou péči. Tady TOP 09 navrhuje opět navýšení, a to o 437 milionů korun na lůžkovou péči a zejména pro nemocnice v regionech. Víme, že nemocnice v regionech jsou často podfinancovány právě na úkor těch velkých pražských nemocnic, kdy ty nemocnice v regionech čelí rostoucím nákladům, čelí personálním tlakům. Víme, jak je obtížné získat lékaře v regionech, kteří samozřejmě upřednostňují vědecká pracoviště v těch velkých fakultních nemocnicích, a cílem, který si tady TOP 09 vytyčila a dlouhodobě prosazuje, je stabilizace dostupnosti akutní péče. Takže tímto navýšením, které tímto pozměňovacím návrhem, mí kolegové ho představí, právě sledujeme toto.

Samozřejmě nezapomínáme na hasiče a integrovaný záchranný systém. To je věc, o které asi nemá smysl hovořit. Myslím si, že každý poslanec, každá poslankyně tady v Poslanecké sněmovně podpoří návrh, který navyšuje peníze pro hasiče a integrovaný systém. Je to věc, která opět i třeba v souvislosti s tou krizí na Blízkém východě si myslím, že je velmi, velmi důležitá a je velmi aktuální. A jsou to právě hasiči, integrovaný záchranný systém, kteří by nedejbože v krizi, která by přišla, ji pak museli řešit bez nějakých peněz. To určitě by nešlo. Takže tady navyšujeme ty peníze, 250 milionů korun, a ty jsou určeny zejména na modernizaci techniky, posílení připravenosti na mimořádné události a samozřejmě také na extrémní klimatické jevy. Všichni si pamatujeme ty povodně, které před pár lety byly třeba na Jesenicku, ale i v dalších místech. Bez peněz by to zvládnout skutečně nešlo.

Národní parky a ochrana přírody. Zmiňoval jsem. Poslanci TOP 09 navrhují plus 300 milionů korun na program obnovy přírody a chtějí přidat 70 milionů korun pro Národní park Šumava a KRNAP. Myslím si, že to je velmi důležitá záležitost. Opět, zmiňoval jsem, národní parky jsou klenotem České republiky. Je znakem vyspělé společnosti, vyspělé demokratické společnosti, že se o taková území stará. A připomenu, že první národní park byl zřízen ve Spojených státech amerických a zřídil ho republikánský prezident, což je myslím důležité, takže se nejedná o žádnou levicovou úchylku, ale o výsostně konzervativní či pravicové téma.

A jako poslední bych chtěl zmínit věc, která se týká zahraničního vysílání. Velmi nás zarmoutila snaha snížit rozpočet právě zahraničního vysílání. Přijde nám to velmi nelogické, že právě v této době, kdy dnes tady řešíme lidi, kteří kvůli krizi na Blízkém východě jsou uvězněni v nejrůznějších místech, tak chceme snižovat rozpočet právě na zahraniční vysílání, ale také i co se týká informovanosti právě lidí, kteří jsou v nejrůznějších regionech naší planety, poslouchají české vysílání s tím, že se dozvídají zprávy o situaci jako takové.

Chtěl bych říct, že návrh TOP 09 ukazuje, že lze současně významně snížit schodek rozpočtu a zároveň posílit obranu, vědu, zdravotnictví i bezpečnostní složky. Stát musí začít šetřit na neefektivních výdajích, nikoliv na ochraně občanů a budoucnosti země. To je naprosto zásadní.

Já bych chtěl i v tomto poděkovat našemu předsedovi panu Honzovi Jakobovi, který odvedl kus práce právě na přípravě - jako člen rozpočtového výboru - těchto pozměňovacích návrhů, které tady předkládáme. Oceňuji to, že skutečně přinášejí výrazné úspory do rozpočtu, to znamená těch zmiňovaných 64 miliard. Díky těmto návrhům kolegy Jakoba se ten rozpočet stává zákonným, to znamená, neporušuje zákon a současně posiluje ty oblasti, o kterých jsem tady hovořil.

A já bych využil toho, že jsem tady vystoupil, a tak jak mě edukoval pan místopředsedající, chtěl bych se přihlásit ke dvěma sněmovním dokumentům, které i stručně zdůvodním. Nejdříve je to sněmovní dokument 359. Je to pozměňovací návrh pana poslance Jana Jakoba, Michala Kučery, Jiřího Pospíšila, Vlastimila Válka, Heleny Langšádlové a Matěje Ondřeje Havla k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, a tento návrh se týká právě zahraničního vysílání.

To znamená, já to tady stručně odůvodním. Předkládaný pozměňovací návrh reaguje na snížení prostředků určených na zahraniční vysílání Českého rozhlasu v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 oproti předchozímu rozpočtovému období. Cílem návrhu je navrátit financování této činnosti alespoň na úroveň roku 2025, to bychom chtěli snad všichni, a zajistit tak její stabilní a nepřerušené fungování. Navrhované navýšení v kapitole 306 Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně v rámci výdajů na plnění úkolů ministerstva v položce Zahraniční vysílání rozhlasu představuje návrat na úroveň financování schválenou v předchozím roce. Nejde tedy o rozšíření činnosti nad dosavadní rámec, ale o zachování stávající kapacity a kontinuity vysílání. Zahraniční vysílání rozhlasu je dlouhodobě významným nástrojem veřejné diplomacie České republiky. Jeho role spočívá v tom, že poskytuje objektivní informace o dění v České republice, přispívá k šíření demokratických hodnot a principů právního státu, působí proti dezinformacím a cílené propagandě, udržuje kontakt s krajany a podporuje dobré jméno České republiky v zahraničí.

V době zvýšeného geopolitického napětí, o tom jsem již tady mluvil, a informačních kampaní namířených proti demokratickým státům je zachování stabilního zahraničního vysílání nezbytné. Snížení rozpočtu by mohlo vést k omezení jazykových mutací, redukci obsahu či technickému oslabení distribuce, což by mělo přímý dopad na schopnost České republiky komunikovat své postoje a hodnoty v zahraničí.

Samozřejmě tento pozměňovací návrh je fiskálně odpovědně krytý, to znamená, navržené navýšení je i spárováno s další oblastí. Smyslem pozměňovacího návrhu je zabránit oslabení nebo faktickému utlumení zahraničního vysílání z důvodu rozpočtového poklesu oproti předchozímu roku, jak už jsem zmiňoval. Takže tímto se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 359.

A poslední sněmovní dokument, který tady mám, to je sněmovní dokument 439, který se týká právě národních parků a ochrany přírody, to znamená, tady navrhujeme v kapitole 315 - Ministerstvo životního prostředí zvýšit výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje ochrana přírody a krajiny o částku 70 milionů korun, což je provozní příspěvek Národního parku Šumava - 35 milionů korun a Krkonošský národní park 35 milionů korun taktéž. Za druhé v kapitole 329 - Ministerstvo zemědělství pak se snižují souhrnné ukazatele v kapitole Výdaje celkem.

Odůvodnění: předkládaný pozměňovací návrh reaguje na meziroční snížení provozních příspěvků pro národní parky a navrhuje jejich dorovnání na úroveň roku 2025, což považujeme za správné. Já jsem o tom už dneska tady několikrát hovořil. Konkrétně se jedná o navýšení prostředků pro Národní park Šumava a Krkonošský národní park, a to shodně o 35 milionů pro každý park. Národní parky představují nejcennější území ochrany přírody v České republice, jejich správy zajišťují nejen zákonem stanovenou ochranu přírody a krajiny, ale taky péči o návštěvnickou infrastrukturu, environmentální vzdělávání, vědecký monitoring, péči o lesní a nelesní ekosystémy, boj s invazními druhy či opatření reagující na dopady klimatické změny. Tyto činnosti mají dlouhodobý charakter a nelze je přerušovat či omezovat bez negativních dopadů na stav chráněných území.

Samozřejmě je třeba zmínit, že v poslední době dochází k nárůstu nákladů jak na provoz - to znamená v oblasti energií, služeb, stavebních prací, mezd odborných zaměstnanců - a snížení příspěvků by mohlo vést k omezení péče o cenné lokality, zhoršení stavu infrastruktury pro návštěvníky a potenciálně i ke snížení bezpečnosti území. Pozměňovací návrh je samozřejmě fiskálně neutrální a sleduje veřejný zájem na zachování kvalitní péče o nejcennější přírodní území České republiky při současném respektování rozpočtové odpovědnosti, o které jsem tady již několikrát mluvil.

Dámy a pánové, toto byl můj komentář k pozměňovacím návrhům, které tady dnes budou předkládat poslanci TOP 09. A ke dvěma sněmovním dokumentům, ke kterým jsem se tady i takto přihlásil. Ještě jenom zopakuji: hlásím se k sněmovnímu dokumentu 439 a 359 děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní bych tedy požádal o vystoupení s přednostním právem - pan předseda Výborný. A potom se připraví se stanoviskem klubu paní poslankyně Vendula Svobodová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, pane vicepremiére, dámy a pánové, já bych tady rád v tuto chvíli přednesl stanovisko za poslanecký klub KDU-ČSL. Jednotliví kolegové poslanci potom samozřejmě vystoupí v rozpravě podle jednacího řádu a odůvodní své pozměňovací návrhy. Já na začátek chci ale říct, že my plníme slova, která jsme řekli nejenom našim voličům, ale i občanům, že budeme opozicí, která je tvrdá, nesmlouvavá, ale konstruktivní. A pokud ten návrh státního rozpočtu - a já teďka ponechám stranou to, o čem vláda i paní ministryně velmi dobře ví - to znamená, že ten návrh, a to je, myslím, jeho základní vada, je podáván v rozporu se stále platným a účinným zákonem o rozpočtové odpovědnosti. A myslím, že tohle to je ta zodpovědnost, kterou si na sebe vláda i paní ministryně prostě musí vzít, ale je potřeba, aby to všichni věděli. Předkládat zákon, protože státní rozpočet je zákonem - to pro veřejnost - který je vlastně v rozporu s platnou právní normou, já považuju prostě za chybné a těžko odůvodnitelné nebo omluvitelné. Nicméně to tady teď ve druhém čtení samozřejmě nevyřešíme.

A já znovu říkám: tak, jak ten rozpočet byl sestaven i s touhletou zásadní vadou, tak my lidovci se ale domníváme, že tam je celá řada věcí, která je vysoce problematická právě pro občany České republiky, pro naše rodiny, pro domácnosti tady v České republice, a to i v kontextu toho aktuálního mezinárodního vývoje. Protože jsme ale říkali, budeme konstruktivní, tak předkládáme -  já za to chci poděkovat poslankyním a poslancům našeho klubu - předkládáme 20 - jestli se nepletu - pozměňovacích návrhů, kde na ty nejkřiklavější problémy, které jsme tam identifikovali v jednotlivých kapitolách, se snažíme reagovat. Nepředkládáme vše, kde vidíme ty problémy, protože vnímáme i to, že tady byla už předložena a bude dnes odůvodněna řada pozměňovacích návrhů od našich kolegů i z jiných politických klubů a stran, které ty problémy, na které my dlouhodobě upozorňujeme, také řeší, a jsme samozřejmě připraveni je podpořit.

To základní a to zásadní a důležité, na co tady ale musím v tuto chvíli upozornit, tak nejsou jednotlivé kapitoly, ale je celková skladba těch výdajů, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost vás - občanů České republiky, bezpečnost našich rodin, domácností. Já jsem očekával pod dojmem a s vědomím toho, že i vláda se věnuje a sleduje tu mezinárodní situaci - ráno, jsme tady opět slyšeli od nejvyššího dispečera informace o tom, kde se aktuálně nacházejí jednotlivé lety a sloty a které telefonáty, s kterým majitelem aerolinií, ať už českých nebo zahraničních, proběhly. Úplně nechávám stranou to, že tohle přece není role premiéra, ale je zjevné tedy, že vláda ví o té situaci. Já jsem očekával, že využijete situace, která se vlastně nabízela. Pro vládu je vysvobozením to, že druhé čtení státního rozpočtu je až dnes, to znamená, že vláda měla dostatečný prostor a čas, a já pořád čekám, že i mezi těmi přihlášenými budou vládní poslanci, kteří budou po domluvě s paní ministryní předkládat takové pozměňovací návrhy, které opět alespoň částečně posílí ty kapitoly, které se dotýkají právě bezpečnosti a obrany České republiky.

Vláda Andreje Babiše - přečtěte si programové prohlášení vlády, tak hovoří o tom, že obrana je jednou z priorit. Přesto na ni vyčlenila méně peněz, a Česku hrozí, že nedosáhne ani těch dvou procent závazku, dvou procent HDP, což je závazek vůči našim spojencům. Považujeme to právě i v kontextu toho velmi turbulentního vývoje v mezinárodních vztazích vlastně za ohrožení České republiky, ohrožení bezpečnosti nás všech občanů na prvním místě. Nikdo asi nevyzýváme vládu nebo nebudeme pranýřovat vládu za to, že se v rozpočtu roku 2026 nepostaví po bok Polska. Já jenom připomenu, že Polsko se svými výdaji je na 4,5 procentech hrubého domácího produktu, to znamená, je nad těmi závazky, které vyplývají ze summitu v Haagu. My bohužel, pokud ten rozpočet nebude v těchto kapitolách alespoň částečně posílen, tak se zařadíme, dámy a pánové, zařadíme se na konec toho seznamu 32 zemí Severoatlantické aliance. Já jsem docela zvědav, jak toto bude chtít premiér Andrej Babiš vysvětlit Donaldu Trumpovi, který bude, dnes bych řekl, zcela nesmiřitelný, až dostane v Ankaře na červnovém summitu Severoatlantické aliance ten seznam států a Česká republika tam bude poslední, tam bude tou fixou Donaldu Trumpovi budou označeni jasně ti černí pasažéři. A my bohužel tímto postupem budeme poslední. Opravdu toto dokážeme nějakým způsobem zohlednit? Dokážeme reagovat na tyto věci? Dokážeme reagovat na tuto situaci, kdy budeme jedinou zemí, jedinou zemí Aliance, kde výdaje na obranu stagnují, respektive reálně klesají? Já chci pořád doufat, že vláda si toto uvědomuje, a vyzývám paní ministryni, vyzývám ministra obrany, aby toto zohlednili ještě v rozpočtu roku 2026. Ano, umíme číst, čteme a chci pochválit, abych nebyl jenom kritický, chci pochválit pana ministra Zůnu, protože když se podívám na střednědobý výhled na roky 2027, 2028, tak tam si myslím, že pan ministr Zůna - a klobouk dolů, že dokázal přesvědčit svého předsedu Tomia Okamuru, že je potřeba se té kapitole skutečně intenzivně věnovat. Tam totiž ty částky, které jsou ve střednědobém výhledu uvedeny, znamenají výrazné posílení kapitoly právě obrany, a to o desítky miliard korun. Je to v pořádku. Pana ministra Zůnu chválím. Je vidět, že zapracoval i v rámci své politické stáje a svého předsedu o tom přesvědčil. To je dobře.

Jsem zvědav, jak ten rozpočet potom bude tedy sestavován, ale myslím to zcela upřímně a poctivě. Ano, tohle je dobrá zpráva, ale bylo by potřeba, aby to bylo zohledněno i v rozpočtu roku 2026, a to bohužel v tom návrhu není, a právě v situaci, kterou vnímáme dnes v zahraničí, to považuju za chybné a nebezpečné. Vyzývám vládu, aby to zohlednila.

Prosím, zkuste se podívat na to, jak to mají vaši přátelé - protože vy se k nim často obracíte, často k nim vzhlížíte - na Slovensku, v Maďarsku. Tam je potřeba vidět, že jsou bezpečně nad 2 procenty hrubého domácího produktu. Bylo by fajn se tedy v tomto smyslu na to podívat, přehodnotit - a k tomu vyzývám vládu - a nesnižovat výdaje na obranu. Stejně tak i pod tlakem informací, které vidíme na světových burzách a trzích s energiemi - zemní plyn, ropa - nedokážeme vůbec predikovat, jaký bude vývoj. Vidíme, jak ty ceny skutečně lítají, a to může mít bezprostřední dopad na peněženky našich občanů.

Je potřeba v těch kapitolách, které se dotýkají možnosti, jak ušetřit, jak by mohly naše domácnosti ušetřit právě na energiích, tak určitě neškrtat, naopak tyto kapitoly posílit. Bude tady o tom zcela jistě hovořit kolega Hladík. Týká se to obnovitelných zdrojů, týká se to Nové zelené úsporám. Tam, kde skutečně můžete vy občané reálně šetřit, tak by bylo dobře, kdyby vám to tato vláda umožnila právě i tím, že nebude tyto podpory skutečně reálně škrtat. To si myslím, že tedy je to zásadní, klíčové a důležité.

A pokud jde o ty další body, další kapitoly, tak samozřejmě pro nás, pro lidovce, je a bude důležitá samozřejmě schopnost financovat zajištění základních sociálních služeb. Oceňujeme, že vláda přistoupila k tomu, co nakonec bylo i za nás plánováno, to znamená, že od 1. dubna dojde k navýšení platů, dojde k navýšení platů i těch, kteří právě v sociálních službách působí. Stal se drobný problém, drobný asi omyl u pana ministra Juchelky, že se na to už nepamatovalo v kapitole státního rozpočtu. Chceme panu ministrovi pomoct, je to vlastně podaná ruka. Pokud podpoří ten návrh, který tady bude předkládat Marian Jurečka, tak ten slib bude moci být naplněn a nebude ohrožena dostupnost, kvalita sociálních služeb po 1. dubnu. Stát se to může, že se něco slíbí a pak se to zapomene propsat do rozpočtu. Nebylo by to ani poprvé, ani naposled. I nám se to stávalo, budu sebekritický, ale tady tohleto je zcela jistě podaná ruka, a prosím, přijměte ji a dokážeme tímto způsobem společně pro občany České republiky tady skutečně dělat pozitivní věci.

Další věci, které se dotýkají kapitoly například sportu, které se dotýkají kapitoly organizací, které pracují s mládeží, skauti a další - tady si myslím, že to paní ministryni financí uteklo, a chápu to, protože to je pod její rozlišovací schopnosti, a teď to nemyslím nějak pejorativně. Skutečnost (skutečně?) v tom bilionovém rozpočtu 50 milionů jsou skutečně drobné.

Tak já jsem rád, že i na základě našeho soustavného tlaku - a nejenom nás, ale i dalších politických stran - snad toto se podaří také napravit v rámci samozřejmě prevence práce s dětmi a s mládeží. Jsou to peníze, které pro ně jsou zásadně důležité, pro státní rozpočet fakticky zanedbatelné.

Čili ještě jednou, dámy a pánové - tolik pozice KDU-ČSL. Budou tady načteny pozměňovací návrhy, odůvodněny. Věřím, že alespoň v části z nich vláda dokáže zaujmout rozumné, moudré a konstruktivní stanovisko, protože jsme na jedné lodi a chceme společně ve prospěch vás, občanů České republiky, schválit alespoň částečně rozumný rozpočet roku 2026. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní bych vyzval paní poslankyni Vendulu Svobodovou s přednesením stanoviska klubu, tak prosím vás (o vaše) slova. Připraví se paní poslankyně Lucie Sedmihradská se stanoviskem. Prosím.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám tady teď představím stanovisko klubu Pirátů.

Projednáváme státní rozpočet s rekordním schodkem 3,10 miliardy korun, rozpočet, který podle odborníků i podle Národní rozpočtové rady porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A co je na tom nejhorší? I přes takto historicky vysoký deficit neřeší nejpalčivější problémy českých občanů - krizi bydlení, rostoucí životní náklady ani obranu. Za Piráty přicházíme s klubovým pozměňovacím návrhem, který přesouvá 14 miliard korun do podpory bydlení prostřednictvím SFPI. Je to rozpočtově neutrální návrh, který nemění celkový deficit, ale pouze upravuje priority. Bereme z méně adresných dotací na MPO a ze zemědělských podpor a investujeme do oblastí, které dnes pálí miliony lidí.

Místo výstavby 200 000 dostupných a obecních bytů vláda pomáhá zase jenom vyvoleným. My taky chceme, aby se stavělo, ale samotná výstavba nestačí. Musí být koncepční a musí pomoct tomu, že opravdu vyrostou tolik potřebné dostupné - například obecní - byty. Chceme, aby obce měly prostředky na dostupné nájemní a sociální bydlení, aby mladé rodiny nemusely dávat polovinu příjmů za nájem. V tomto kontextu také navrhujeme vrátit 250 milionů korun na zákon o dostupném bydlení, který vláda prakticky vykostila. Zákon, který měl pomáhat lidem v bytové nouzi, nesmí skončit jako prázdná schránka bez financí. Druhou prioritou je 1,5 miliardy korun na valorizaci rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek v posledních letech ztrácel reálnou hodnotu, zatímco ceny bydlení, potravin i energií rostly. Pokud to s podporou rodin myslíme skutečně vážně, musíme posílit jejich finanční jistotu v době, kdy mají malé děti. Na tento důležitý krok navrhujeme přesunout prostředky z nafouklých zemědělských dotací. A třetí oblast - obrana. Dlouhodobě říkáme, že v obraně chybí desítky miliard korun. Dnes navrhujeme minimální, ale smysluplný krok - přesun 2 miliard korun do chytré armády 21. století - do dronů, kybernetické obrany, umělé inteligence a podpory českých inovací. Moderní válku nevyhrávají jen tanky, ale data a technologie. Pokud chceme být důvěryhodným spojencem a chránit vlastní bezpečnost, musíme investovat chytře.

A v neposlední řadě bych ještě chtěla připomenout, že se nedá zapomenout na podporu vysokých škol. Opakovaně slyšíme, že chceme být mozkovna, a ne montovna, ale ono se to samo neudělá. Na vysoké školy právě teď přichází populačně silné ročníky, ale státní rozpočet tuhle demografickou realitu vůbec nepokrývá. My navrhujeme navýšení 1,5 miliardy vysokým školám, z čehož ta miliarda by šla přímo vysokým školám na provoz a půl miliardy na výzkum, experimentální vývoj a inovace, kde klademe důraz právě na udržení mezinárodní vědecké spolupráce, jelikož škrty ohrozily významné spolupráce s významnými infrastrukturami a programy, jako je CERN nebo ESA. Tyto programy jsou velmi důležité proto, aby česká věda byla i nadále konkurenceschopná a my z ní mohli těžit.

Tohle jsou naše klíčové návrhy. Moji kolegové a kolegyně budou navrhovat další pozměňovací návrhy, celkem jich myslím máme dvanáct, z toho ještě jedno doprovodné usnesení k rozpočtu. A musím tedy zmínit, což je důležité a reflektuje to i to, co tady paní ministryně zmiňovala, že naše návrhy jsou rozpočtově neutrální, nezvyšují deficit. Jen říkáme, že peníze daňových poplatníků mají sloužit lidem, ne vyvoleným skupinám a neprůhledným dotacím. Děkuji.

A teď bych se tedy přihlásila rovnou k našemu klubovému pozměňovacímu návrhu. Ten pozměňovací návrh najdete pod číslem sněmovního dokumentu 512. Je to pozměňovací návrh poslankyň a poslanců Venduly Svobodové, Veroniky Kovářové, Ivana Bartoše, Olgy Richterové, Zdeňka Hřiba, Kateřiny Stojanové, Samuela Volpeho, Kateřiny Demetrashvili, Jany Patkové, Hany Ančincové, Barbory Pipášové, Michaely Moricové, Andrey Hoffmannové, Martina Šmídy, Lenky Martínkové Španihelové a Evy Šrámkové k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky za rok 2026.

A krátce ho představím. Pozměňovací návrh je konstruován jako rozpočtově neutrální, celkové výdaje státního rozpočtu se nemění, mění se pouze jejich struktura ve prospěch oblasti s přímým dopadem na kvalitu života a stabilitu domácností. Krytí je navrženo kombinací úprav v kapitole MPO a Ministerstva zemědělství tak, aby šlo o přesuny z výdajů s nižší adresností nebo sporným přínosem do výdajů s jednoznačným veřejným efektem.

V kapitole 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu se snižují výdaje ve dvou specifických ukazatelích. Za prvé se snižují výdaje ve specifickém ukazateli dotace na obnovitelné zdroje energie o 7,3 miliardy korun. Tato úprava představuje zrušení pouze té části, o kterou došlo k navýšení podpory POZE v důsledku rozhodnutí vlády Andreje Babiše, tedy návrh neomezuje podporu POZE nad rámec tohoto navýšení, ale vrací rozpočtové nastavení na úroveň před uvedeným zvýšením. Tímto se uvolní prostor pro financování bydlení, aniž by se zásadně přepisovala dlouhodobá konstrukce podpory obnovitelných zdrojů.

Za druhé se snižují výdaje ve specifickém ukazateli podpora podnikání o 2,7 miliardy korun. Z těchto prostředků se v uplynulých letech financovaly i problematické či obtížně obhajitelné dotační projekty, například dotace firmám na novou Teslu nebo linky na inovativní toastový chléb.

Dalším zdrojem krytí je kapitola 329, Ministerstvo zemědělství, kde se snižují výdaje ve specifickém ukazateli podpora agrárního sektoru, konkrétně dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu o 4 miliardy korun. V oblasti zemědělských dotací je dlouhodobě diskutována otázka adresnosti a nastavení podpory, zejména riziko, že významná část prostředků končí u největších příjemců.

Z těchto kapitol, které jsem přečetla, jde 14 miliard ve prospěch podpory dostupného bydlení. A tady tedy přečtu celé to usnesení, kdy za prvé výdaje kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj se v souhrnném ukazateli, výdaje celkem a ve specifickém ukazateli podpora bydlení a v tom dotace SFPI na podporu bydlení zvyšují celkem o částku 14 miliard korun.

Za druhé výdaje kapitoly 322 ministerstvo průmyslu a obchodu se v souhrnném ukazateli výdaje celkem snižují o částku 10 miliard korun, a to ve specifických ukazatelích, ve specifickém ukazateli dotace na obnovitelné zdroje energie se snižují celkem o částku 7,3 miliardy, ve specifickém ukazateli podpora podnikání se snižují celkem o částku 2,7 miliardy korun.

A za třetí výdaje kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství se v souhrnném ukazateli výdaje celkem a ve specifickém ukazateli podpora agrárního sektoru a v tom dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu snižují celkem o částku 4 miliardy korun. Tak a to je asi celé. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní vystoupí se stanoviskem klubu paní poslankyně Lucie Sedmihradská a připraví se se stanoviskem klubu pan poslanec Miroslav Ševčík. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych zde představila stanovisko poslaneckého klubu Starostové a nezávislí a naznačila, jaké pozměňovací návrhy budeme v průběhu dne podávat. My jsme zde v prvním čtení jasně pojmenovali, že tento státní rozpočet je nezodpovědný k budoucnosti, bezpečnosti a bohužel i k zákonům této země. Vláda navrhla schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun, čímž vědomě porušila zákonem stanovený limit o 64 miliard korun. My v průběhu dnešního dne, dnešního druhého čtení představíme více než 30 pozměňovacích návrhů, které s poměrně malými částkami významně posouvají řadu veřejných politik a výdajových programů do budoucnosti.

V oblasti vnější a vnitřní bezpečnosti nemůžeme akceptovat vládní hazard, kdy se rozpočet na obranu fakticky snižuje o více než 20 miliard. Proto kolegové Vít Rakušan, Josef Flek a Matěj Hlavatý navrhují vrátit do kapitoly Ministerstva obrany 17 miliard korun. Tyto peníze navrhujeme vzít i z neadresných dotací na elektřinu, takzvaných POZE, protože jsme přesvědčeni, že obranyschopnost země je důležitější než plošná sleva 150 korun na složence. Stát nesmí rezignovat na modernizaci armády a kybernetickou bezpečnost na úkor předvolebních slibů. Proto také mimo jiné navrhujeme dofinancování DIA a NÚKIB ve výši nižších stovek milionů korun.

Pro starosty je prosperita našich regionů naprostou prioritou. Vládní návrh alokoval na opravy krajských silnic druhé a třetí třídy nulu. Náš kolega Jan Sviták proto předloží návrh na přesun 6 miliard korun právě na tyto komunikace, po kterých lidé v regionech denně jezdí do práce a do škol.

Lukáš Vlček zase usiluje o miliardu korun pro obce v okolí Dukovan, tak aby se v souvislosti s plánovanou výstavbou zajistilo bydlení a infrastruktura pro tamní občany i ty nové občany.

V souladu s naším přesvědčením, že prevence je vždy levnější než řešení následků, podáváme sérii návrhů v oblasti vzdělávání, sociálních věcí a zdravotnictví i sportu. Michaela Šebelová společně s Barborou Urbanovou navrhují posílit protidrogovou prevenci. Eliška Olšáková pak usiluje o 1,5 miliardy korun na provoz sociálních služeb v krajích a dalších 120 milionů na asistenci bydlení, protože právě tyto služby tvoří záchrannou síť pro ty nejzranitelnější.

Současně nezapomínáme ani na budoucnost naší vědy. Jan Berki navrhuje posílit mezinárodní spolupráci ve výzkumu o půl miliardy korun, tak aby české instituce nezaostávaly za světem a mohly být i nadále součástí mezinárodních vědeckých sítí.

A konečně myslíme i na ty nejmenší a na aktivní občanskou společnost. Věra Kovářová předloží návrh na přesun 50 milionů korun na podporu mládežnických organizací, jakými je třeba skaut nebo dobrovolní hasiči, kterým vláda nepochopitelně snížila rozpočet až na hodnotu, která je pro část z nich likvidační.

Všech našich více než 30 pozměňovacích návrhů, ať už jde o humanitární pomoc z dílny Barbory Urbanové nebo podporu exportu od Lukáše Vlčka, mají společný cíl: vrátit do státního rozpočtu vizi budoucnosti. Všechny návrhy jsou připraveny rozpočtově neutrální, tak jak na začátku uvedla paní ministryně, takže tuto normu splňujeme a postupně jednotliví poslanci představí své návrhy. Děkuji mockrát za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy vystoupí pan poslanec Miroslav Ševčík se stanoviskem SPD a připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil se stanoviskem klubu. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci za klub SPD konstatuji, že předložený návrh rozpočtu je na rozdíl od toho návrhu předchozí vlády, který byl živý, neúplný a nereálný, tak tento je pravdivý, úplný, reálný, transparentní a zodpovědný. Proto doporučujeme tento návrh rozpočtu schválit s tím, že v rámci druhého, třetího čtení na základě požadavků a po dohodě vládní koalice může docházet k drobným přesunům v oblasti výdajů.

Já bych tady dál už nereagoval, ale protože jsem tady vyslechl řadu příspěvků, které se neopírají o standardní statistická data, vy nám tady chcete namluvit, že snižujeme obranyschopnost republiky. Není tomu tak, prosím. Upozorňuji na poslední zprávu z NATO, která byla vydána 3. června 2025, a když se na ni podíváte, tak ze známých dat za rok 2024, protože jiná data v té době známá být nemohla, tak jako nemohou být známá data za rok 2025, protože nevíme výší hrubého domácího produktu, tak z těchto čísel, když se na to podíváme, tak 10 zemí, prosím, 10 zemí nesplňovalo ten limit 2 % podílu výdajů na HDP, výdajů na zbrojení. Když se tady dávají velmi často za příklad Spojené státy a požadavek na pět procent, Spojené státy v roce 2024 daly 3,21 %, předtím to bylo 3,10 %, prosím. Tak to není ani těch 3,5 procenta, které Spojené státy požadují.

Zaznamenal jsem tady, že se tady vychvaluje Polsko. Vážení přátelé, ano, Polsko vydalo v roce 2024 3,79 % podílu na HDP na zbrojení. Ale víte vy, za jakou cenu? Víte, jaký má deficit ve vztahu k HDP Polsko? Za rok 2024 6,5 % To je ta cena těchto výdajů.

Tak jenom abyste to dávali do souvislostí, abyste nemátli veřejnost a neříkali, že jsme nezodpovědní, že nechceme tady zabezpečit vnitřní i vnější zodpovědnost.

Samozřejmě tady jsem zaznamenal taky u svého předřečníka jednoho, že se dlouhodobě snaží o změny. Tak se ptám, proč ta vláda, která tu vládla do 15. prosince loňského roku, ty změny neudělala. V tu dobu tady vládli, takže to je další moje otázka.

A pak vám tady řeknu jednu věc, se kterou jsem nechtěl vystupovat. Kdybych dneska tady neslyšel vystoupení některých kolegů poslanců, vůbec bych na to nereagoval, kdyby tady opakovaně nevystupoval pan poslanec Hřib. Já jsem pro, aby se tady posílily samozřejmě finanční prostředky na duševní zdraví, ale teď v této souvislosti bych chtěl poukázat, že ano, potřebujeme zvýšené výdaje na návrat k duševnímu zdraví. Je tady takové nové označení, já bych to řekl DDDD, dezoláti, dezinformátoři, debilové a dementi. Prosím ne, nejsou to představitelé a členové stran současné vládní koalice, kterým to tady chtěl takto dokumentovat pan poslanec Hřib, ale jsou to jiní. A protože jsem slušný, tak bych chtěl, abyste věděli, že debil je v medicínském slova smyslu stav mysli, není to nadávka, je to diagnóza, zamyslete se nad tím. Představuje to slabomyslného člověka. Dement je osoba s globální poruchou intelektu, paměti a osobnosti, to je opět diagnóza. No a dezoláti, to jsou životní ztroskotanci a lháři. Takže se potom podívejme, jak to tady s těmi pravdami, které tu zaznívají, je.

Takže na závěr ještě bych znovu konstatoval, že za klub doporučujeme schválit státní rozpočet tak, jak byl navržen, protože je pravdivý, úplný, reálný, transparentní a zodpovědný.

A ještě jedna poznámka, jestliže je rozpočet podle některých z vás sestaven v rozporu se zákonem o rozpočtové zodpovědnosti, tak bych předpokládal, že budete natolik seriózní, že podáte nějakou žalobu a bohužel jsem ještě nezaznamenal nebo bohudík, protože vám to asi těžko půjde, že by nějaká taková žaloba byla podána. Takže i na toto bych byl velmi opatrný, abyste nemátli veřejnost něčím, co tady nenastává. Děkuji za pozornost, příjemný den.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl poslanec Miroslav Ševčík se stanoviskem SPD a nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Jiřího Pospíšila se stanoviskem TOP 09 a připraví se pan předseda ODS Martin Kupka s přednostním právem. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedo, já mám tu čest vystoupit se stanoviskem TOP 09, ale dovolte mi ještě malou reakci na pana docenta Ševčíka k tomu stavu nezákonnosti a možné žaloby, prostřednictvím pana předsedajícího. Pane docente, ne každý protizákonný stav je žalovatelný, to znamená musel by tu být nějaký právní petit, nějaká možnost, aby případně byla podána žaloba. To znamená to, že není možnost podat žalobu, ještě neznamená, že určitá situace nemůže být protizákonná. Takže to jenom reakce. Respektuji vás jako předního ekonoma, ale asi k právu nechte mluvit právníky.

A teď ke stanovisku TOP 09, k našim pozměňovacím návrhům. Já mám tu čest načíst a přihlásit se k našemu hlavnímu pozměňovacímu návrhu, což je pozměňovací návrh číslo 436, který takto oficiálně načítám. Nazýváme ho úsporným balíčkem. ,A hlavní myšlenka a filozofie TOP 09 je snížit schodek státního rozpočtu. To je to hlavní poselství. Pro nás schodek 310 miliard je nepřijatelný nejen proto, že přináší protizákonný stav a my zde paradoxně projednáváme zákon, který je v rozporu s jiným zákonem. Zavnímal jsem filipiku některých právníků i Ministerstva financí, že lex specialis derogat generali, to je samozřejmě k nějaké debatě. Ale hlavně proto, že ten schodek obrovským způsobem zadlužuje naši zemi a budoucí generace. To znamená můžeme vést filipiku, zda to je či není v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech. TOP 09 si myslí, že nikoliv, že to není v souladu se zákonem, ale to nic nemění fakt na tom, že tento obří schodek povede k tomu, že jenom na dluhové službě letos zaplatíme, to je pro občany třeba říci, pouze na úrocích zaplatíme přes 100 miliard korun, a to vůbec tu základnu dluhu nesnižujeme. A to je zkrátka dlouhodobě pro nás nepřijatelné, a proto ten hlavní náš návrh je snížit schodek o 64 miliard korun. Pokud by se takto snížil, tak my jsme schopni rozpočet podpořit, jsme konstruktivní opozice, no a takto snížený schodek by totiž už byl v souladu s rozpočtovými pravidly, to znamená s tím jiným zákonem. Takže jedna filozofie našeho hlavního návrhu celého našeho klubu, podepsali ho všichni poslanci TOP 09, pan kolega Jakob, pan kolega Havel, paní kolegyně Blišťanová, pan kolega Kučera, paní Langšádlová, moje maličkost, pan profesor Válek, pan Ženíšek a pan Zuna, všichni za tím stojíme, tedy snížit ten dluh a na druhé straně zvednout výdaje na obranu. Už to tady dneska mnohokrát bylo řečeno. My si myslíme, že v této chvíli, kdy válka na Ukrajině bohužel, to slovo dvakrát podtrhuji, pokračuje, taky bychom rádi měli mír, ale k tomu se zatím, bohužel neblížíme, když vidíme, co se děje na Blízkém východě, tak nám připadá nerozumné, že vláda zkrátila výdaje na obranu oproti návrhu Petra Fialy. Jinými slovy, že ta částka není přes 2 procenta hrubého domácího produktu. To je ten návrh, který tu načítám, ten přináší 21 miliard navíc pro Ministerstvo obrany, a protože jde o výdaje převyšující 2 procenta hrubého domácího produktu, tak podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se do celkového salda tato částka nezapočítává.

Já souhlasím s tím, že ty peníze musí být využívány efektivně, že to není jenom o rubrice, utratíme tolik a tolik za každou cenu, že ty peníze musí být vynaloženy účelně. Ale když slyšíme slova představitelů české armády, shodou okolností dneska je významná konference na Pražském hradě, která se týká tématu naší bezpečnosti, tak zkrátka je možné tu částku utratit efektivně ku prospěchu zvýšení bezpečnosti této země a nejde o nějaké předražené a zbytečné zakázky.

Takže my zastupujeme tady naše voliče, kteří chtějí, aby tato země byla bezpečná, aby svojí přípravou na válku odrazovala potenciálního agresora. Aby Putin přestal mít choutky posilovat svůj vliv ve střední Evropě, v takzvaném blízkém zahraničí, to znamená v oblastech, kam dříve sahala sféra Sovětského svazu, bohužel tedy i k nám.

Jsou tam i menší položky, třeba ve prospěch Bezpečnostní informační služby 300 milionů korun, protože je třeba mít kvalitní informační služby v době složité geopolitické situace. A stejně tak posilujeme peníze pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, 43 milionů.

Když se podíváte na ty výdaje, tak jak jsem řekl, my snižujeme schodek, je tam přímo popsáno logicky jednotlivé kapitoly, kde peníze bereme, kde si myslíme, že je možné škrtat. Když to takhle zhodnotím velmi obecně, jedná se v zásadě o dotace, dotační politiku, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, je tam také otázka dalších úspor v oblasti provozních a administrativních výdajů státu. Myslíme si, že zkrátka je možné tuto částku ještě seškrtat. Ostatně, když nastoupila Fialova vláda před čtyřmi roky, tak také seškrtala 90 miliard z rozpočtu, který předložila předchozí vláda.

Zkrátka a dobře v tuhle chvíli nezvýšit výdaje na obranu my považujeme za obrovský hazard, a proto říkám, priorita TOP 09 číslo jedna je právě obranyschopnost naší země, více peněz v této oblasti. Naši poslanci zde během dneška budou vystupovat v podrobné rozpravě, vystoupil už pan místopředseda Kučera, který přednesl určité návrhy v oblasti životního prostředí, ale další oblasti, kde budeme prezentovat naše pozice, je oblast věda a výzkumu, zdravotnictví, pan profesor Válek, posílení peněz pro hasiče a tak dále. To budou ty jednotlivé návrhy, které kolegové budou předčítat a jako odpovědná strana budeme současně navrhovat, kde sebrat tak, aby ten schodek, jak jsem řekl, klesl a nikoliv narostl.

Dovolte mi ještě, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 477, což je podpora živého umění. Vystupuji tady z pozice bývalého radního pro kulturu, víme, jak je strašně důležitá podpora živého umění, peněz určených pro kulturní projekty, Praha velmi výrazně podporuje kulturu v řádech několika set milionů ročně, rozděluje přes 400 milionů korun na granty. A je opravdu smutné, pokud částka Prahy se postupně navyšuje, drží se a stát o třetinu v tom návrhu rozpočtu škrtá peníze v oblasti právě živé kultury, podpora konkrétních projektů. Takže prosím, zvažte tento návrh, je to v oblasti státní podpory profesionálních divadel a profesních symfonických orchestrů, navýšení o 100 milionů korun. Pak jsou tam dále peníze určené přímo v oblasti kulturní aktivity, podpora živého umění o 189 450 000 korun, 189 milionů, to znamená celkový nárůst v oblasti Ministerstva kultury vyšel o necelých 300 milionů korun, a tím bychom se přiblížili k tomu, kolik se v oblasti kultury, v oblasti podpory živého umění dávalo za předchozí vlády. Ten pokles, zkrátka i při růstu cen nákladů bude pro kulturu mít velký dopad, říkám to tady zcela jaksi nepoliticky jako člověk, který v oblasti kultury se docela (nesrozumitelné) s profilem věnuji se tomu.

Kdyby se nám podařilo získat těch 289 miliard pro kulturu, navrhujeme omezit dotační programy v oblasti Ministerstva zemědělství, to tak zkrátka je, jako nechat umřít kulturu a navýšit peníze pro velké podniky v oblasti zemědělství nám připadá jako nepřijatelné, a proto předkládáme tento pozměňovací návrh.

Dámy a pánové, děkuji, že jste mě vyslechli, shrnuli to tedy, TOP 09 jasně říká, schodek má být nižší, navrhujeme o 64 miliard, aby byl zákonném rámci a peníze na obranu mají být vyšší, minimálně navyšujeme 21 miliard pro českou armádu. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení předsedu ODS Martina Kupku s přednostním právem. Není přítomen. Takže přejdeme tedy ke standardním přihláškám v rozpravě.

Nejdřív přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Langšádlová Helena od 18 hodin se omlouvá z osobních důvodů.

A nyní vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš. Pan poslanec Ivan Bartoš není přítomen, takže další v pořadí je paní poslankyně Vendula Svobodová.

No, tak dobře, jo, v pohodě. Já už jsem vás odmazal, ale stihl jste to. Tak pan poslanec Bartoš, prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já se omlouvám za drobné zmatky. Já jsem z předsálí sledoval, jak budou naskakovat přednostní práva, ale kolegové tedy nebyli přítomní. Já bych začal trochu zeširoka, než uvedu ten pozměňovací návrh Pirátů, který se týká oblasti obrany. My jsme včera s Piráty navrhovali zařadit na jednání Sněmovny bod s názvem Jste ohroženi na životě, stiskněte jedničku. Protože právě to naši občané na Blízkém východě slyší, když se snaží dovolat na krizové linky státu, namísto jasných instrukcí, jak se mají v této kritické situaci zachovat. A já jsem následně i ustanovení, které zahrnuje potřebné kroky, které by měla Česká republika dělat, respektive její vláda, chtěl předložit i na obranném výboru, který tedy probíhal v režimu, neboť jsme dostávali i citlivé informace týkající se toho konfliktu, nicméně jednání výboru bylo přerušeno a následně jsme i některá usnesení navrhovali na plénu Poslanecké sněmovny, nicméně opět vládní koalice návrh těchto bodů neschválila.

Jedna část toho usnesení, pak byla jasné k odsouzení útoku nebo respektive hrozby Íránu na ty cíle mimo tedy to území, včetně Kypru, o kterém jsme se tady včera bavili, ale zároveň jsme vyzývali vládu k aktivnímu postupu na úrovni evropské. Je to podstatné, protože Evropa, a když se podíváme na současné rozdělení a na geopolitiku světa, kde skutečně máme ty velké mocnosti jako Rusko válčící na Ukrajině, Ameriku, která v danou chvíli intervenuje v různých částech světa, často překvapí i své trvalé spojence a zároveň Čínu, bude to právě Evropská unie, která bude hrát velmi důležitou roli, ať už v oblasti obchodní, tak už v oblasti obranné. A Evropa nesmí hrát roli úžasného diváka. Ono s tím velmi souvisí debata, kterou tady vedeme už prakticky čtyři roky, a to je otázka, zda Česká republika je připravena na řešení krizí, popřípadě krizí vojenských? A jakým způsobem Česká republika reaguje na situace, které se týkají jejich občanů, ať už na našem území a nebo v zahraničí.

Ta pozice těch jednotlivých států, která zrovna teď se nějakým způsobem tříbí, reaguje se na ten konflikt v Íránu, je poměrně zásadní. My jsme slyšeli vyjádření zahraničních politiků, slyšeli jsme i nějaké vyjádření pana ministra Macinky i pana premiéra Babiše a ve všech případech se ten postup vlastně dělí do dvou takových oblastí. První, jakým způsobem vláda řeší problémy občanů, problémy občanů v místě. Jenom chci zdůraznit, že ve Spojených arabských emirátech, to je největší turistické místo pro Čechy a jen 3 500 Čechů tam uvízlo, tak jak se stará občany, které jsou přímo zasaženy konfliktem? A pak druhá linka, kam budeme jako Evropa postupovat dál? Já jsem včera byl v několika diskusích, ostatně na sociálních sítích se vždy vyrojí řada odborníků na geopolitické otázky.

My jsme zde ve Sněmovně zvedali situaci Kypru, na jehož území je britská vojenská základna a kterému bylo vyhrožováno a očekával jsem, že Ministerstvo zahraničí nebo Česká republika začne aktivně jednat i na poli Evropské unie, protože přece jenom Kypr už je členským státem EU a je-li vyhrožováno členskému státu EU, měly by se ostatní evropské země ozvat. Ta linka domácí, která tady byla zmiňovaná i na začátku, ostatně předseda Zdeněk Hřib tady i  chtěl reagovat na několik vyjádření Andreje Babiše i pana Macinky, je taky podstatná. Já nebudu číst na plénu Poslanecké sněmovny, děkuji, já nebudu číst na plénu Poslanecké sněmovny, já jsem to včera zmínil v jednom tweetu, nicméně jsem necitoval, co nám chodí od lidí, kteří uvízli v té oblasti. Těžko jako opoziční strana můžeme nějakým způsobem úkolovat armádu, bezpečnostní složky nebo něco dojednávat na mezinárodní úrovni.

My se často musíme uchýlit k tomu mikromanagementu. A já bych chtěl poděkovat svým kolegyním a kolegům nejen tady z poslaneckého klubu, ale vůbec i přátelům v České republice, neboť i nám se podařilo několik lidí schopně odnavigovat zpátky do České republiky. Proč to děláme? Jenom proto, že občané, kteří se obrátili v tuto chvíli, ať už třeba na aplikaci DROZD nebo se snaží nějakým způsobem zjistit potřebné informace, tyto informace nemají a stát je v danou chvíli nemá jakým způsobem doručit. Já jsem se koukal na informace z toho systému DROZD a skutečně esemesky sledujte, sledujte místní média nebo obraťte se na nějakou centrální informační linku, kde skutečně jdete tím automatickým zpracováním, zmáčkněte jedničku, pokud jste ohroženi, ta citace je volná, tak tohle není postačující.

Skutečně je důležité proaktivně řešit, jak ta situace dál bude probíhat, jak se Češi dostanou zpátky do České republiky, ale hlavně, jestli máme a současná vláda by s nimi podle mě měla být seznámena, protože v minulé vládě jsme s nimi seznámeni byli, jasné scénáře pro řešení takovýchto situací. Já se omluvím.

Já to zkrátím. Lidi potřebují slyšet jasnou větu. Jsme tady, víme o vás, situaci řešíme, stane se to, a to. Tohle zatím žádnou chvilkou, v žádný moment vlastně vzniku té krize se ti lidé nedozvěděli. Oni potřebují konkrétní návod, kde se registrovat, jak se mohou navrátit, co dělat při uzavřeném letišti, kam volat ve dne, kam volat v noci. A když se nic nezmění, i to musí zaznít, jo, prostě ticho v nejisté době není klid.

To, že se dozvíme, že kvůli uzavření třeba nočních letišť v Egyptu nebo v Jordánsku znamená, že se otvírá nějaký letový prostor možná zítra dopoledne nebo odpoledne, úplně ta doba čekání není moment, kdy ti lidé se cítí nějakým způsobem v bezpečí, naopak opět se obrací přes různé kanály, jsou to whatsappové skupiny, facebooky a vypisují často politikům nebo svým přátelům, jak tedy mají postupovat, neboť ty informace z České republiky nemají.

Ve válečném konfliktu jakýkoliv chaos stojí lidské životy. A i když se bavíme jak o péči o naše občany v zahraničí, tak i ve věci samotného bezpečí v Evropě, a ten Kypr je v Evropské unii. Druhá ta rovina je, jak budeme postupovat dál.

Já jsem byl trošku smutný, když jsem se včera dočetl, myslím, že to bylo na Prima CNN, různá vyjádření politiků, kteří byli tedy na výboru pro obranu, který byl režimový, a bavili se se zpravodajci a následně komentovali do médií informace, které tam asi zazněly, nicméně ne v té obecné rovině, jak by se to slušelo. Ale dobře. Evropa v tuhle chvíli řeší válku na Ukrajině. Bavíme se o nákladech na naši společnou obranu, bavíme se o tom, co dělat, když Amerika nebo Čína nebo Rusko se rozhodnou nějakým způsobem řešit geopolitickou situaci nebo bezpečnost, a jak bude Evropa pokračovat.

Ten problém na Blízkém východě je ve své povaze poměrně nový. Máme to zhruba pět dní nebo čtvrtým dnem. Ale válka na Ukrajině trvá už roky. A my jako Česká republika a Evropa bychom měli mít jasnou odpověď na to, zda je bezpečnost našich občanů naší země, Evropy jako takové, naše priorita nebo ne?

A teď to stáhnu na debatu, která je dnes na místě, neboť se bavíme o rozpočtu. Já jsem měl možnost studovat kapitoly rozpočtu i v těch jiných oblastech. A dokonce jsme na výboru pro obranu s panem ministrem Zůnou několikrát probírali, jakým způsobem bude pokračovat vývoj a rozvoj české armády, zda jsou potřebné peníze, zda budou potřebné peníze, zda Česká republika v těch potřebných krocích, kdybychom potřebovali zrychlit, skutečně zrychluje a byli jsme ujištěni, že žádný rozvoj do budoucna není ohrožen, že pouze dochází k nějakému strategickému přeskupení projektů a podobně.

Přesto, když se podíváme na poslední dohodu, která zazněla v rámci členských států NATO a jedno i z posledních vlastně setkání minulé vlády s opozicí, kterého se Piráti na rozdíl od ANO a SPD setkání účastnili, tak k obranným výdajům, které by do budoucna měly mířit k 3,5 procentům hrubého domácího produktu, se neblížíme ani smykem. My dokonce v tomto roce pravděpodobně nedosáhneme ani 2 procent hrubého domácího produktu. A to ať už sčítám tedy klasické výdaje, které jsou vylistovány v rozpočtu Ministerstva obrany a dalších organizací pod něj spadající, i když se podívám na to, kolik těch, řekněme, procentních bodů nebo respektive kolik miliard hodlá tahle vláda uplatnit v těch jiných rezortech, protože nejen investice obranné jsou ve své povaze, jsou ty investice, které nám jednak zbytňují obranyschopnost České republiky, ale dají se uplatnit i v rámci oněch zákonem stanovených 2 procent, které Česká republika má vydávat na svoji obranu tak, aby splňovala závazky vůči NATO.

Když jsem slyšel vyjádření premiéra, no tak on řekl, že pro něj vlastně tento závazek neplatí. A dokonce řekl, že to je závazek, který neudělal on, který neudělala Česká republika, který neudělala ta současná vláda. Když jsme nastupovali v roce 2021 - Piráti - do vlády, ó, jak by bylo příjemné vzít ten balík věcí, který mi tam nechala ministryně Dostálová, končící nyní europoslankyně, a říct, toto jsou závazky, které udělala paní ministryně Dostálová, podíval bych se do Zlínského kraje, kde byly rozjeté projekty, do Královéhradeckého kraje, kde jsme slíbili, že podpoříme budování nové nemocnice, podíval bych se na Terezín a na Josefov, kde ministryně slíbila miliardy na záchranu těch kasárnen. A mohl jsem říct, to je slib ministryně Dostálové, to není můj slib, nebudu to dělat.

Ale teď domácí politika. A neudělali jsme to. Neudělal to nikdo z této vlády. Proto mi přijde kladně nezodpovědné a hlavně vůči partnerům v NATO nezodpovědné tvrdit, že ten závazek, který Česká republika na summitu spolu s dalšími státy udělala, a některé státy už ho naplňují v těchto rozpočtech, míří k 5 procentům, tak tento závazek popírat a tvrdit, že to není závazek České republiky, že to je závazek nějaké vlády.

Dokonce Andrej Babiš řekl, že téma Ukrajiny, která se brání ruské invazi, není prioritou. Já bych se skoro zeptal, jestli se Andrej Babiš nespletl, nebo o čem se baví s kolegy a kolegyněmi z jiných vlád, protože podle mé zkušenosti, a je pravdou, že ta válka teď již trvá čtyři roky, a za naše období trvala tedy dva tři roky, tak téma Ukrajiny se nevynechalo na jediném jednání zástupců hlav státu EU a prakticky na všech mezinárodních jednáních, ať už se to týkalo cen energií, ať už se to týkalo rozvoje regionů. Na to všechno má v současné chvíli válka na Ukrajině a ruská agrese na Ukrajině zásadní dopady. Andrej Babiš tvrdí, že to pro něj není prioritou.

Dokonce nedávno, když Andrej Babiš hovořil o tom, že ani se k tomuhle tomu cíli do budoucna blížit nehodlá, tak prohlásil: Naše priorita je zdraví našich občanů, aby žili dlouho. To, s tím bych možná se i shodl, to je chvályhodné, ostatně si myslím, že to je prioritou i Pirátů. Ale jak budou žít lidé ve zdraví a dlouho, když se jako země nebudeme schopni bránit případné agresi? A bagatelizace... A lidé tady rádi citují různé výroky zahraničních politiků, tak bagatelizace přímo vyřklých hrozeb, které zaznívají od Ruska, kdy Česko je dokonce na seznamu nepřátel, si myslím, že není nějaká zaslepenost. Myslím si, že to je prostě ignorace, ignorace reality a tendenční bagatelizace toho, jaké nebezpečí potenciálně nám či jiným evropským státům může do budoucna hrozit. Ví o Finsko, ví to Estonsko, ví to Polsko, které se snaží co nejrychleji urvat z té už prehistorické V4, kde doufám, že nezůstaneme společně s Maďarskem a se Slovenskem, což jsou státy, které tedy i skrze své vlády výrazně jsou náklonnější k Putinovi, než k tomu, aby obrana Ukrajiny byla pro ně prioritou. Já bych řekl, že Česká republika mezi toto nemá patřit.

A proč o tom mluvím? I kdybychom nezažili vlastně, nebo kdyby se nestal ten útok Ameriky a Izraele na Írán a následující události, tedy zpětných odvet, i tak by byla debata o státním rozpočtu a rozpočtu na obranu zcela zásadní. I tak v navrhovaném rozpočtu vláda brala 21 miliard. I tak my jsme měli možnost dívat se na strategické projekty a na projekty, které mají dodat naše kapacity, a kapability, které jsme slíbili našim spojencům, i tak by byly tyto cíle ohroženy. Myslím si, že kdo umí do pěti počítat, tak si uvědomí, že pokud snížíme výdaje na obranu, tak rozhodně nepřispějeme k rychlejšímu naplnění těchto cílů.

Já bych byl nerad, kdy v momentě, kdy jiné státy v Evropě, a bohužel už se objevil i titulek, Česká republika nikoliv černý pasažér, pasažér NATO, ale raubíř, aby v momentě, kdy všechny moderní státy západní Evropy chápou bezpečnost svých obyvatel, což je mimo jiné jeden z hlavních úkolů státu, uskupení státu zajišťovat bezpečnost svých obyvatel, aby Česká republika se vydávala směrem přesně opačným, ignorovala náklady, které je potřeba vydat na naši bezpečnost, rušila projekty a vlastně hleděla spíše na země, které jsou blíže ideologicky nyní Rusku, což je třeba Maďarsko. To je strašná vizitka.

Když jsem říkal, že Andrej Babiš z mého pohledu ohrožuje bezpečnost České republiky, respektive strukturou rozpočtu to i podtrhují, neboť co je priorita, na to peníze dávám, ostatně peníze jdou třeba na dotace pro velké agropodniky, tak je vidět, kde ta vláda má priority, co pro mě není priorita, na to peníze nedávám. 21 miliard z rozpočtu obrany ukazuje, že obrana pro Andreje Babiše není priorita. Ale stále to je domácí situace lidí a jejich bezpečí v České republice. Ale to reputační riziko, ten moment, kdy státy, ke kterým se chceme řadit, s kterými se chceme srovnávat kvalitou života, rozvojem, vědí, že obranyschopnost i v rámci NATO, i v rámci EU, i domácí je důležitá, tak Česká republika jde přesně opačným směrem. To mně osobně velmi vadí.

My jsme měli možnost s panem ministrem Zůnou diskutovat nejen rozpočet, ale i programové prohlášení vlády, které - já už jsem to řekl několikrát zde na plénu - je vlastně ve své povaze velmi dobře napsáno a adresuje ty nejpalčivější otázky připravenosti české armády. Ať už je to otázka personálního zabezpečení, náboru, ale i rozvoje ve strategických projektech.

Mě tedy zarazilo právě to, že ministerstvo, ačkoliv v programovém prohlášení vlády deklaruje ambici posílit protivzdušnou obranu, zejména protidronové schopnosti, a opakovaně zdůrazňuje nutnost rychlých investic v této oblasti a zároveň tvrdí, že bez zahájení projektů v letošním roce toho vlastně nelze dosáhnout. My se proto fakt ptáme. Když se berou ty prostředky třeba na slibované posílení protivzdušné obrany, kde se vezmou, když se ten rozpočet krátí? Pokud chceme plnit naše sliby NATO Capability Targets - teď se nebavme o těch minulých v roce 2025 - jak naplníme ty Capability Targets, když se fakticky odkládá plnění toho cíle vzniku těžké brigády? Jak dokonce chceme zahájit nové projekty, když v tuto chvíli není pro ně finanční krytí?

Opět to byl, myslím, že ministr Zůna nebo někdo na výboru pro obranu, kdo hovořil o tom, že žádné nové projekty se tedy startovat nebudou. Na jednu stranu říkáme, že je potřeba modernizovat armádu, zejména s ohledem na moderní typy války, což je otázka dronů, protivzdušná obrana, nově jsou to třeba bezpečná datová centra... Viz poslední útok na centrum Amazonu, kde byl výpadek cloudových služeb, takže i datová centra už se stávají cílem útoků. Takže pokud chceme mít chytrou armádu a reagovat na výzvy 21. století, otázkou je, jak se to projevuje ve struktuře státního rozpočtu.

Chápu, že paní ministryně Schillerová - ostatně takhle jedná každý ministr financí - pravděpodobně přišla a takhle řekla: Tak, tady budeme všichni krátit a vy sundáte tohle, tohle, tohle, tohle, pět procent plošně. Tak nějak ten výkop vždycky je. Pan náměstek Tyll... On už není náměstek? Je náměstek? (Ministryně Schillerová: Vrchní ředitel.) Vrchní ředitel Tyll. Pardon, paní ministryně. To nebylo úplně to nejdůležitější, co jsem chtěl ve vládě Petra Fialy dělat a změnilo se to, ale s panem vrchním ředitelem Tyllem jsem několikrát jednal. Přesně vím, jak ten proces probíhá.

Na druhou stranu jsou ale kapitoly a rezorty, kde se peníze přidávají. Takže evidentně zde byla deklarována nějaká nutnost snížení. Odnesla to kultura, odneslo to vzdělávání, všichni jiní, ale třeba Ministerstvo zemědělství navyšuje. Takže je vidět, že priorita úplně není v té obraně, ale na některých rezortech se priorita projevila výrazným navýšením.

Když jsem hovořil o tom, že ty věci nejsou kryty. Já bych skutečně chtěl, aby vláda vysvětlila své kroky a předložila tedy konkrétní plán, jak se v následujících letech bude zajišťovat obranyschopnost České republiky v době rostoucích bezpečnostních hrozeb. My celou dobu - každý o tom furt mluví dokola, znovu to zopakuju - říkáme, že v rozpočtu na obranu chybí 21 miliard. Ergo kladívko, oproti původnímu návrhu je ten rozpočet o 21 miliard nižší, za předpokladu toho, že Česká republika bude dál plnit naše cíle a budeme dělat to, co pan ministr Zůna slíbil.

Mě strašně překvapilo... To se opět obrátím možná na paní ministryni, neboť ona předkládá ten rozpočet. Já jsem tedy byl za a stalo se to asi běžnou rutinou, že když někdo přinese na vládu rozpočet, ministr financí, ten návrh, vypořádá se ten požadavek jednotlivých rezortů, tak se ten rozpočet, který vláda posílá do Sněmovny, na vládě schvaluje. Schvaluje se včetně takzvaného střednědobého výhledu. To je, jaké budou tedy výdaje v roce 2027 a jaké budou výdaje v roce 2028, tedy na dva roky dopředu po tom daném roce. Když to vláda schválí, tak deklarativně s tímto návrhem souhlasí, včetně výhledů pro následující dva roky.

Musím říct, že mě velmi překvapilo - ale vlastně jsme i tady s paní Janou Černochovou byli na té obraně - od pana ministra Zůny, on říkal: Podívejte, my teďka nějak uděláme jiné priority, ale v roce 2027 tady budeme mít o 60 miliard dokonce ještě víc a tady to všecko jako nakoupíme. Říkám: OK, tak dobře, přebírá se ministerstvo, můžou ty věci trochu trvat, tak jsme to nějak akceptovali. Já jsem tedy panu ministrovi říkal, že si myslím, že neexistuje vesmír, kde by od paní ministryně Schillerové v roce 2027 dostal o 60 miliard navíc, že si to úplně nedokážu představit. On říkal, že si to představit dokáže.

Každopádně druhý člověk, co si to rozhodně nedokáže představit, je Andrej Babiš, protože v momentě, co toto ministr Zůna řekl - a řekl to i novinářům právě pro obranu, kde nám tento, řekněme, optimistický výhled na financování armády v následujících letech sdělil - tak to byl právě pan Babiš, který vystoupil a řekl, že to tedy vůbec není pravda, že žádných 60 miliard v roce 2027 navíc nebude.

Jenom chci zdůraznit, že se Andrej Babiš se vyjadřoval ke schválenému rozpočtu této vlády, který nám tady vy navrhujete ve Sněmovně, který obsahuje ten střednědobý výhled, ježto jednotliví ministři vyjednali tady s paní ministryní Schillerovou, popřípadě s panem vrchním ředitelem, včetně střednědobých výhledů. Takže nejenom, že teďka chybí 21 miliard, ale dokonce ani příslib na následující roky, s kterým my jsme tedy akceptovali vysvětlení pana ministra Zůny, a výbor ten návrh schválil, tak koalice v něm má většinu, tak vlastně neplatí. Kdo byl tedy obelhán? Lidé, koaliční partneři, poslanci, že hlasují o rozpočet, o kterém premiér za 10 minut po tom, co vystoupil ministr Zůna, tak vlastně hlásí, že tohleto neplatí? Mně to přijde jako těžká nezodpovědnost a chaos.

To, že jsme všichni chtěli, aby bylo financování armády předvídatelné - na tom jsme se tady dokonce shodli ještě před těmi lety 2021, když jsme chodili na (Naše) bezpečnost není samozřejmost, konferenci pořádanou na Pražském hradě. O čem všichni generálové hovořili? O víceletém financování garantovaným rámcem a předvídatelnosti. Tak, aby se mohly dělat i složité projekty, které se dokonce někdy táhnou přes dvě volební období, přes různé vlády.

Tak nejenom že armáda nemá garantovány ta dvě procenta, nemá garantovaný ani trvalý růst, který jsme my přislíbili v rámci našeho členství v NATO, ale ještě nemůže plánovat ani na ten rok ve střednědobém výhledu, protože tady není žádná garance, že ty peníze od Ministerstva financí nebo od Andreje Babiše na příští rok budou. Fakt to jde, objednávat na střednědobý výhled. My jsme takhle spouštěli projekty - věděli jsme, že se budou realizovat v roce 2020 - třeba tři. Tak jsme v roce 2022 ty peníze v rozpočtu neměli. Ty věci jsme nastartovali.

Pak se občas ministr financí Stanjura zacukal, že nám je nechtěl v roce 2023 dát, tak jsem mu vysvětlil, že už jako musí, když na to máme smlouvy. OK, ale tohle si ta armáda, zejména, pokud ty zakázky jsou řešeny na mezinárodní úrovni, nemůže dovolit. Oni nemůžou rozjednat přece projekt a pak se někde dočíst, že pan premiér Babiš říká: Ty peníze nebudou, priorita je zemědělství.

Já bych tedy poprosil a doufám, že tady nebudu sám, kdo to bude navrhovat a že se možná i ozvou lucidní kolegové z vládní koalice z ANO, kteří sledují vývoj české armády a její potřeby, takže ještě tady ve Sněmovně se nám podaří některé věci změnit, aspoň aby ten rozpočet podporoval programové prohlášení vlády.

My celou dobu, když jsme hovořili o tom rozpočtu jako celku, tak jsme hovořili o těch prioritách. Já jsem už je dneska jednou vypíchl. Já jsem se proto rozhodl za Piráty, že předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat přesun dvou miliard. Já si netroufnu v tuhletu chvíli seknout 21 miliard do dluhu nebo do rozpočtové rezervy, což ani vlastně není možné. Je nějaká hladina, ale pro 2 miliardy jsme zdroj našli. Jsou to podle mě nejpotřebnější miliardy v tuto chvíli a reflektují to, co si myslíme, a i odborníci si myslí, že je v tuto chvíli důležité, a to je skutečně investice do moderních technologií, které dnes, jak vidíme, skutečně rozhodují ty konflikty.

Investice jsou potřeba i do dalších technologií, včetně budování těžké brigády. Ale jak říkám, mé ambice na takto velký přesun jako opozičního politika nejsou. Věci, do kterých by ty investice měly jít, jsou bezpilotní systémy, kybernetická obrana, digitalizace a využití umělé inteligence. Podle mě je to naprosté minimum, které je potřeba udělat, aby se naše armáda mohla posouvat dopředu dál a chránit nás. Naším cílem je mít prostě chytrou a moderní armádu 21. století a našli jsme i zdroj pro ty peníze, z kterého by se toto dalo převést. Ostatně je to v tom pozměňovacím návrhu.

Je to kapitola Ministerstva průmyslu a obchodu a jsou to neefektivní dotace, které se týkají v některých případech obnovitelných zdrojů. Já si myslím, že zajistit bezpečnost občanům je nejdůležitější povinnost státu a v momentě, kdy ta bezpečnostní situace se objektivně zhoršuje, tak bychom fakt neměli podceňovat výdaje zejména na moderní postupy, moderní technologie a i třeba nástroje, kterými se nám podaří odstranit nebo odstrašit potenciální agresory. Ten můj návrh míří právě na tyto hrozby, kde ten rozpočet je významně nedostačující.

Já jsem jenom zmínil tu kybernetickou bezpečnost. Ještě kolega Samuel Volpe bude navrhovat několik pozměňovacích návrhů, které nejdou přímo do rozpočtu ministerstva, výdajů na obranu, ale týkající se bezpečnostních služeb, ať je to BISka, ať je to vojenská rozvědka. Já jsem zmiňoval už včera, myslím, že na plénu, rozhodně na výboru jsme se o tom bavili, je dobré vědět, že Írán má jednu z nejaktivnějších a bohužel i nejlepších hackerských skupin na svém území. Jsou schopni zasahovat kritickou infrastrukturu formou poměrně sofistikovaných hackerských útoků, vyřadit nemocnici, dopravu a podobně. Tudíž NÚKIB, ale i třeba rozpočty jednotlivých aktivních složek armády, které pracují s kybernetickou bezpečností, jsou nyní i do budoucna velmi důležité.

Jinak ten pozměňovací návrh je konstruován jako rozpočtově neutrální, což myslím, že byl jeden z požadavků, jak sem do Sněmovny tedy ty věci předkládat. Celkové výdaje státního rozpočtu se tedy nemění a návrh mění pouze jejich strukturu.

Já bych teď šel do detailu, tedy kolik, kam a z čeho. Jako zdroj krytí se v kapitole 322 Ministerstva průmyslu a obchodu sníží výdaje ve specifickém ukazateli dotace na obnovitelné zdroje energie o 2 miliardy. Tahle úprava představuje zrušení té části, o kterou došlo k navýšení podpory POZE, to je v důsledku rozhodnutí vlády Andreje Babiše.

Proč mluvím jenom o takovéhle částce? Občané samozřejmě jsou rádi, když zaplatí o pár stovek míň na energiích, ale je nutno říci, že tohleto vlastně stát, kdy převzal za sebe tu povinnost platit ten podíl za ty obnovitelné zdroje, tak samozřejmě přispívá řadě firem, které to nepotřebují. Přispívá řadě firem, které dokonce jsou v holdingu pana premiéra Babiše. Jsou to například chemické závody v Ústeckém kraji a další. Takže to není tak, že Andrej Babiš tady strašně pomáhá všem tím, že jim zlevňuje energie nebo zlevňuje, tím, že za ně hradí část energií a občané ušetří několik stovek ročně, ale samozřejmě ty největší výdaje jdou tím směrem právě do toho bigbyznysu. I třeba do podniků, které roky neinvestovaly do nějaké inovace, snížení energetické náročnosti, tak já si myslím, že ty peníze tam, kde si je tam vláda alokovala, takže ty 2 miliardy to snížení minimálně tady v této oblasti unesou.

Návrh navíc vrací rozpočtové nastavení blíže k úrovni před tím, než se uvedlo tohleto nekoncepční navýšení a vlastně uvolňuje tak prostor pro financování akutních bezpečnostních potřeb státu, aniž by se zásadně přepisovala dlouhodobá konstrukce podpory obnovitelných zdrojů.

Já vím, že někdo by zas právě mohl vyskočit jako čertík z krabičky a říkat Piráti, oni jsou tady ekologicky chtějí žít, ale berou tady ty peníze. Tak proto zdůrazňuju, ta úprava, které je navrhovaná, nemá, nemá dopady na dlouhodobou koncepci podpory obnovitelných zdrojů v České republice. A reaguje na to nesystémové a populistické vlastně převzetí té části plateb, s čímž přišla vláda Andreje Babiše a prezentovala to jako zlevnili jsme energie. Energie stojí furt stejně, jenom to občané platí z jiné kapsy, tedy přes rozpočet státu, neplatí to ze své peněženky.

Ty ušetřené prostředky pak plně realokujeme nebo ten návrh realokuje do kapitoly 307 Ministerstva obrany. Tyto výdaje jsou účelově vázány do čtyř klíčových oblastí, které reagují na charakter moderního válčiště, kde o vítězství skutečně nerozhodují počty vojáků. A vlastně, když vidíme konflikt na Ukrajině, ani ten počet těžké techniky, ale datová nadvláda, bezosádkové systémy a faktická kybernetická odolnost toho vybavení.

Tak a teď konkrétně drony a obrana proti nim. To se jedná o 700 milionů korun. Ty zkušenosti z moderních konfliktů prokazují, že levné bezpilotní prostředky dokážou eliminovat techniku za stamiliony. Česká armáda by měla masivně zrychlit nákup FPV dronů, vyčkávací munice a prostředků C-UAS obrany proti dronům. Ty zachraňují pak životy vojáků.

Další přesun je v oblasti kybernetické obrany a Vojenského zpravodajství. To se jedná o 600 milionů korun. Ta válka v informačním a kybernetickém prostoru už probíhá. Je nutno adekvátně financovat technologické zázemí a špičkové IT experty armády, vojenských zpravodajců. Proč? Aby byli konkurenceschopní vůči soukromému sektoru a dokázali efektivně chránit kritickou infrastrukturu státu. Včetně třeba nemocnic, včetně třeba energetiky, včetně třeba důležitých dopravních uzlů.

Já jsem byl trošku smutný, když od některých kolegů, překvapilo mě, že i od kolegů, kteří jsou ve Sněmovně teď poprvé, čímž nějak to prvenství, jako, nebo, nebo tím to nějak neshazuju, já jsem také byl ve Sněmovně v roce 2017 poprvé, ale vlastně jako co přebírají rétoriku o tom, že si odloží, že si tady rozvědka odloží nákup služebních vozů a podobně.

Já jsem měl možnost řešit třeba s Bezpečnostní informační službou mzdovou politiku v těchto institucích. Uvědomme si, že když děláte někde i třeba na rezortu, na ministerstvu, Ministerstvu místního rozvoje ajťáka, tak ona to není úplně platová diskoška, nicméně ta práce ve své povaze je standardní. Vy chodíte do práce, můžete si práci vzít domů, můžete si do té práce přivést do kanclu děti, můžete pracovat home office, nejste nějakým způsobem vázáni. Pokud děláte v oblasti, ať už je to NÚKIB, ať je to rozvědka, pokud děláte v kybernetické obraně České republiky, tak samozřejmě to jsou pracoviště, která mají velmi přísná pravidla. Pracovat v takovéhle instituci má řadu nároků na váš život navíc. A to nemluvím o nějakých prověrkách, ale skutečně nemůžete si nosit domů na flešce práci, kterou si doděláte večer po tom, co se kouknete třeba na oblíbený seriál nebo můžete uložit děti. A tato práce není v tuto chvíli dobře honorovaná. Nám se podařilo udělat změnu u platového hodnocení Bezpečnostní informační služby, v dalších oblastech se tak nepodařilo. Ale pokud chceme mít dobré lidi, kteří neutečou do toho soukromého sektoru, který je přeplácí dvojnásobně až trojnásobně, tak bychom měli myslet na to, že nejenom špičkové vybavení a zázemí, ale hlavně i dobré platy armádních IT expertů a vojenských zpravodajců jsou naprosto zásadní.

Další část toho přesunu těch 2 miliard je oblast digitalizace bojiště a umělé inteligence ukazatel. Tam navrhujeme přesun 400 milionů korun. Ty prostředky jsou určeny na rychlou integraci systému velení a řízení do jedné bezpečné datové sítě a nasazení umělé inteligence pro vyhodnocení satelitních a senzorických dat v reálném čase.

A - už se blížím ke konci, ten poslední navrhovaný ukazatel je akcelerační Inovační fond, je to 300 milionů korun. Ministerstvo obrany je ostatně jako celá řada ministerstev svázáno byrokratickými procesy, které významně brání rychlému zavedení inovací. A tenhle ten fond má armádě umožnit rychle nakoupit v nějakém beta režimu otestovat a nasadit řešení od českých technologických firem, startupů, univerzit. To se týká robotiky, softwaru, například i pokročilých materiálů.

Finanční prostředky, které převádíme, tam zůstávají v domácí ekonomice a podpoří český průmysl s vysokou přidanou hodnotou, včetně ambiciózních českých startupů. Já jsem rád, že pan ministr Havlíček, který tady není, ale on není ministr financí, tak tady nemusí zrovna sedět v tuto chvíli, ani obrany, tak jde tou cestou napřed startupům, má zmocněnce pro startupovou komunitu, ale i třeba akcelerační Inovační fond je právě to místo, které může výrazně pomoci této komunitě, protože startupisté si nedělají ty věci úplně jen tak do šuplíku, ať už to byla covidová krize nebo nutnost vývoje například z důvodu pomoci Ukrajině, technologií, dronových technologií a dalších, tak samozřejmě to je taky velká oblast, kde probíhá výzkum, ale jsou tam i ambiciózní startupové projekty. Vezměme si příklad z jiných zemí, často pak tyto projekty dodávají přímo do bojových linií na Ukrajinu, kde jsou ty věci dokonce testovány už bojem.

Tak to byly ty jednotlivé ukazatele. Já jenom se ještě vrátím, já nevím, jestli tady pan ministr Zůna byl, já mu strašně fandím, protože on tady na půdě slíbil, že teda příští rok tam bude o těch 60 miliard víc. Já už jsem se na tom jednou otočil.

Je to podle výhledu a rámce z Ministerstva financí schválené vládou, ale premiér to následně dementoval a ministryně financí taky. Já jsem se tady paní Schillerové už ptal. Kdyby to nebylo vážné, tak bych se vlastně smál, jak jako kreativně vlastně vláda vykládá přístup k dokumentu, jako je státní rozpočet a střednědobý výhled. Pojďme se bavit o tom, jestli tedy furt platí ten závazek, těch 60 miliard navíc v příštím roce, pokud bychom akceptovali to, co pan ministr Zůna nám řekl na výboru pro obranu.

Já už se blížím k závěru. Jednoduše řečeno, my máme schodek, který je výrazně vyšší, než plánovala tedy dosluhující Fialova vláda v rozpočtu Aleny Schillerové, který tedy přichází do Sněmovny v měsíci březnu, takže to není opravený Stanjurův nebo bůhvíkoho rozpočet, už je to rozpočet této vlády, vláda měla promítnout do tohoto rozpočtu své priority a schodek je 310 miliard korun. Když se podívám na ožužlaný rozpočet vzdělávání, inovací, když se podívám na kulturu a vlastně na obranu, tak všude se škrtá, ale v oblasti bezpečnosti to škrtání je skutečně hazard. Je to hazard s životy českých občanů a s budoucností České republiky. Já doufám, že se tedy společně zasadíme aspoň o to, aby na obranu šly ty nejpotřebnější peníze, byť třeba představa, co skutečně teď je potřeba, může v té diskusi se ukázat jiná. Proto my navrhujeme tento přesun 2 miliard korun na projekty, které bych nazval moderními projekty armády pro 21. století. Děkuji. (Místopředseda Barták: Děkuji. Poslanec Bartoš se vrací k pultíku.) Pardon. (Místopředseda Barták: Ano.)

A teď tu formalitu. Jedná se o pozměňovací návrh pod číslem 523, je to financování pro koncept chytré a moderní armády pro 21. století, což je tisk, který realizuje ten finanční přesun, tak jak jsem vám ho tady popsal.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní s přednostním právem paní poslankyně Michaela Šebelová.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, je mi líto, mám smůlu, že zrovna odešla paní ministryně financí, ale chápu, že není v lidských silách tady sedět celý den. Já budu mluvit o třech pozměňovacích návrzích, které jsem přišla podrobně odůvodnit a přihlásit se k nim, které považuji za nekonfliktní, zejména v tématech, kterých se týkají. Myslím si, že témata, jako je sport a podpora prevence, jsou témata naprosto apolitická, témata, na kterých bychom měli hledat shodu napříč politickým spektrem, protože pokud budeme podporovat sportování dětí a mládeže, pokud budeme podporovat prevenci protidrogovou a budeme do těchto oblastí investovat, tak se nám ta investice dlouhodobě vyplatí a vrátí se nám v podobě zdravé a odolné společnosti. Proto tady přicházím odůvodnit tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na letošní rok. První je ve sněmovním systému označen jako sněmovní dokument číslo 533, předkládám jej já spolu s kolegyní Lucií Sedmihradskou, poslankyní za Prahu, a kolegyní Zdenou Kašparovou, která je předsedkyní podvýboru pro mládež a volnočasové aktivity, a týká se finanční podpory Olympiády dětí a mládeže. Navrhujeme v kapitole 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zvýšit výdaje specifického ukazatele Podpora činnosti v oblasti sportu, školní a vysokoškolský sport, o částku 20 milionů korun, a snižujeme adekvátně v kapitole Všeobecná pokladní správa, výdaje vládní rozpočtové rezervy, ve stejné výši.

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajištění dostatečné alokace peněz pro pořádání Olympiády dětí a mládeže v roce 2026, kterou bude historicky poprvé hostit hlavní město Praha. Současný návrh rozpočtu dostatečně nereflektuje mimořádný rozsah a celonárodní význam této akce, která se svým dopadem a technickou náročností řadí mezi nejvýznamnější události sportovní v České republice. Ročník 2026 bude nejrozsáhlejší v historii projektu, bude se prezentovat 23 sportů na 33 špičkových sportovištích. Navýšení prostředků je nezbytné pro naplnění standardu olympijského zážitku, který zahrnuje profesionální branding, takzvaná čistá sportoviště bez cizích reklam a tak dále a také přítomnost edukativních moderátorů na všech místech.

Uznávám a je pravda, že hlavní město Praha jistě je v takové finanční kondici, že by dokázalo financovat Olympiádu dětí a mládeže, ale musíme si uvědomit, že to je projekt, který se pravidelně opakuje každý rok a každý rok jej hostí jiný kraj. V minulosti se olympiáda konala například v Moravskoslezském kraji, v kraji Libereckém, Královéhradeckém, v příštím roce bude hostit olympiádu Plzeňský kraj a v roce 2028 Zlínský kraj. Není stoprocentně jisté, že vždy každý kraj najde dostatek peněz na tuto akci, a myslím si, že to je akce velmi významná i máme v našich skutečných olympionicích celou řadu sportovců, kteří nakonec byli úspěšní a kdysi byli úspěšnými reprezentanty právě na Olympiádě dětí a mládeže.

Je pravda, že tato záležitost také není legislativně ukotvená, a myslím, že bychom se měli bavit s ministrem školství, mládeže, tělovýchovy, s ministrem sportu, prevence a zdraví, jakým způsobem nastavit pravidla financování těchto významných sportovních akcí tak, aby se s nimi pravidelně počítalo ve státním rozpočtu, protože Olympiáda dětí a mládeže prokazatelně zvyšuje motivací dětí k pohybu a ovlivňuje úroveň sportu v celé České republice, má obrovský dosah, bylo změřeno, že o projektu slyšelo 61 procent populace a aktivně ji sleduje 1,5 milionu lidí. Já jsem měla možnost se v minulých letech zúčastnit některých těchto olympiád a musím potvrdit, že se jedná opravdu o profesionální akci na vysoké úrovni a opravdu podporuje sounáležitost nejen s celou naší Českou republikou, ale i s jednotlivými kraji, podporuje spolupráci a je to velmi přínosný projekt. Začíná přenosy vysílat i Česká televize, kdy zásah se očekává až kolem 800 000 diváků, pak jsou tam další on-line streamy, to znamená, my můžeme předpokládat, že to pozitivní ovlivnění dopadne na mnohem větší oblast lidí. Navržený přesun prostředků z vládní rozpočtové rezervy je rozpočtově neutrální a pokud by pozměňovací návrh prošel - a já tímto prosím o jeho podporu - tak úprava umožní hlavnímu městu Praze důstojně reprezentovat Českou republiku a uspořádat akci, která svým významem daleko přesahuje hranice regionálního sportu a tvoří základ pro budoucí sportovní úspěchy.

Druhý pozměňovací návrh je označen jako sněmovní dokument číslo 535, podávám jej tentokrát sama a jedná se o navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury, kdy v kapitole 362, Národní sportovní agentura, navrhuji zvýšit výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem, specifického ukazatele Výdaje - dotace do oblasti sportu, konkrétně Rozvoj a podpora sportu, o částku 3 miliardy korun, kdy tuto částku, aby to bylo rozpočtově neutrální, přesouvám z dotací na obnovitelné zdroje energie.

Tady bych chtěla říct, že opravdu je potřeba i v rámci státního rozpočtu se dívat do budoucna, a myslím si, že není dobře, že Babišova vláda dotací na obnovitelné zdroje rozhazuje peníze z vrtulníků. My všichni tady v sále, jak tady sedíme, také budeme mít levnější energii o zhruba 150 korun. Jsou to peníze, které bychom jistě nepotřebovali dostat od státu, a takových občanů je celá řada. A protože rozdáváme tyto krátkodobě populární dárečky, tak se nám potom nedostává v rozpočtu peněz na investice, které opravdu potřebujeme do budoucna.

A můj pozměňovací návrh reaguje na dlouhodobý a kritický nedostatek finančních prostředků v oblasti podpory regionální sportovní infrastruktury a organizovaného sportu dětí a mládeže. Ze zkušenosti vím a čísla to dokazují, že je převis poptávky v dotačních programech, obce mají připravenou celou řadu projektů. Často to je tak s dotacemi, že vy připravíte projekt, podáte jej a potom se prostě nedostanete, spadnete do nějakého zásobníku, nedojde na vás a ty projekty se nedaří realizovat. Myslím si, že pokud bychom opravdu - a já prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, chápu, že pravděpodobně neprojde, ale moc prosím o zamyšlení se nad tím z pohledu vlády, zda třeba příští rok s nějakým rozmyslem, s nějakou přípravou, adekvátní prezentací dopředu byste nenavýšili alokaci - významně - peněz na investice v regionech, protože je celá řada sportovišť v obcích a městech, která nejsou v dobrém stavu, není to jenom o tom, že potřebujeme vystavovat novou infrastrukturu, ale potřebujeme ji často taky technicky zhodnotit, a opravdu, kdyby ve všech městech a obcích měli občané, mládež, děti a senioři možnost sportovat, tak by významně - už to tady dneska padlo - se nám zvedla pravděpodobnost, že lidé dožijí ve zdraví, že se nám zvýší úroveň a kvalita života a že budeme mít zdravější a odolnou společnost, což se nám hodí ve všech časech, vyplatí se nám to všem dlouhodobě, jak tady sedíme, ovšem výsledky bude sklízet ne tato vláda, ani ne příští vláda, ale možná se je dozvíme za 20 let.

Proto je potřeba začít konat dnes a nečekat pouze na ty efekty, které jsou okamžité. Podpora sportování dětí a mládeže představuje jednu z nejefektivnějších forem prevence v oblasti veřejného zdraví, kdy pravidelná organizovaná činnost v rámci sportovních klubů je klíčovým nástrojem v boji proti nárůstu dětské obezity a celkovému oslabení fyzické odolnosti mladé generace. Vedle fyzických přínosů má sport nezastupitelnou roli také v péči o duševní zdraví dospívajících, neboť kolektivní aktivita a pravidelný režim pomáhají předcházet psychickým obtížím, úzkostem a sociálně patologickým jevům.

Proto prosím, pokud by neprošel pozměňovací návrh v tomto roce, prosím znovu ještě o zamyšlení, jakým způsobem koncepčně přistoupit k financování a podpoře sportu do toho dalšího období. Tímto, vlastně takový oslí můstek - prevence sociálně-patologických jevů, se dostávám ke svému třetímu a poslednímu pozměňovacímu návrhu, který je nahrán jako sněmovní dokument číslo 536, a také se tímto k němu hlásím. Jedná se o pozměňovací návrh můj, kolegyně Barbory Urbanové a Toma Philippa, kdy v kapitole Úřad vlády České republiky zvyšujeme výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády a v něm výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády navyšujeme částku o 315 milionů korun a jedná se o finance na protidrogovou prevenci.

Podfinancovaná protidrogová politika jde přímo proti zájmům a potřebám společnosti a strategickým cílem našeho pozměňovacího návrhu je snížit zdravotní a společenské dopady návykového chování skrze stabilní a dostupnou síť adiktologických služeb. V terénu máme celou řadu odborníků, kteří každý rok nejsou si jisti, jestli dostanou dostatek peněz na provoz, přestože bylo avizováno panem premiérem, že vrátí rozpočet na tu úroveň, kterou navrhla ještě předchozí vláda, tedy navýší o oněch chybějících 100 milionů korun, tak přesto odborníci upozorňují na to, že i tato částka nebude dostatečná, protože dostatečně nepokrývá nárůst nových prostředků, a to, jaké terénní a další aktivity bychom mohli v terénu poskytovat, těch je mnohem více. Odhaduje se, že ideální, a já vím, že nežijeme v ideálním světě, ale ideální celková částka by byla navýšit tuto kapitolu rozpočtovou až o miliardu. Je mi jasné, že není možné takto skokově navýšit, že i terén by na to nebyl připraven, ale proto navrhuji aspoň zdvojnásobení rozpočtu tak, jak je navrženo v současném rozpočtu.

Opravdu upozorňuji, že adiktologické služby jsou z velké části závislé na systému dotací, je to ale roztříštěné, administrativně zatěžující, nepředvídatelné, proto prosím i v rámci činnosti národního protidrogového koordinátora o zamyšlení se nad tím, zda by ten systém financování nemohl být předvídatelnější, na dlouhodobějším, střednědobém horizontu, protože by to prospělo ve finále nám všem. Bez konkurenceschopného hodnocení jednotlivých expertů dochází k jejich odlivu a dále to devastuje kvalitu sítě. Základním principem moderní protidrogové politiky je fakt, že prevence je dlouhodobě levnější než řešení následků, a podfinancovaná protidrogová politika je v konečném důsledku drahá pro celou společnost. Prevence a včasná pomoc jsou dlouhodobě levnější než řešení následků, ať už jde o zdravotní péči, kriminalitu nebo sociální problémy. A to je společný ukazatel všech mých tří pozměňovacích návrhů, kdy říkám, že je mnohem výhodnější investovat peníze do prevence, ať už co se týče podpory sportu, nebo třeba právě adiktologických služeb, než potom následně řešit jejich následky. Tedy tímto ještě jednou prosím o podporu svých tří pozměňovacích návrhů pod čísly 533, 535 a 536, ke kterým jsem se tímto přihlásila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní předsedkyně. A nyní v pořadí je paní poslankyně Vendula Svobodová.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Dobrý den dnes ještě jednou a nevím, jestli naposled. Já tady vám chci představit sněmovní dokument číslo 524, který se týká rozpočtového výboru. Proto mi to podáváme i s kolegyněmi a kolegy právě z rozpočtového výboru. Není to tak úplně přesně pozměňovací návrh, jako spíše doprovodné usnesení k návrhu státního rozpočtu. My to navrhujeme s dalšími poslankyněmi a poslanci. Jsem tam tedy já - Vendula Svobodová, Jana Patková, Věra Kovářová, Lucie Sedmihradská, Jan Papajanovský, Benjamin Činčila a Jan Jakob, a je to tedy doprovodné usnesení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026.

A o co jde? V rámci rozpočtu se bavíme o takzvaných samostatných kapitolách. Ono se jim tak říká. Jsou to ve výčtu vlastně kapitola Kanceláře prezidenta republiky, kapitola Poslanecké sněmovny, Senátu, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře Veřejného ochránce práv a Úřadu Národní rozpočtové rady. Rozhodování o těchto kapitolách, o těch základních parametrech přísluší pouze a jenom rozpočtovému výboru. Vychází to ze zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

V návrhu zákona vlastně toho původního, toho Stanjurova se vycházelo tady z těch schválených čísel z rozpočtového výboru v roce 2025, nicméně ten nový vládní návrh, o kterém se tady bavíme dnes a ještě nějakou dobu bavit budeme, tak nerespektoval rozhodnutí rozpočtového výboru právě z toho roku 2025 a navrhl si vlastní čísla. Tím, že ještě všem tady těmto kapitolám snížil ty částky, tak se ani nedá říct, že vycházel právě z toho, o čem rozhodl ten rozpočtový výbor. Takto rozdělení té moci je právě proto, aby se to rozprostřelo, jelikož se tam jedná i o tu naši kapitolu.

Takže to je takové krátké odůvodnění a já vám teďka přečtu celé znění toho doprovodného usnesení, které zní, že Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby při přípravě návrhu státního rozpočtu a výše základních ukazatelů samostatných kapitol, které jsou - v závorce - Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady - konec závorky - postupovala v souladu s § 8 odst. 4 a 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a tedy respektovala hodnoty schválené rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny v platném termínu do 20. června běžného roku. Děkuji. Sněmovní dokument 524.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji moc paní poslankyni a další, kdo je přihlášen, tak je pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, veřejnosti. Já se možná na úvod jenom zeptám tady třech členů vlády, jestli jsou nějaké nové zprávy z Irska, jestli Michael O´Leary poslal nějakou zprávu panu předsedu Babišovi. On před třemi hodinami ho tady vyzýval, že má Ryanair poslat nějaká letadla. Tak určitě to v Irsku sledovali, vystoupení našeho premiéra, tak jestli máme nějaké novinky, tak kdybyste to mohli třeba během dne tady dookomentovat. Je to ironie, stejně jako mně přišlo úplně ironické, aby tady premiér od pultíku poslal nějaký vzkaz do Irska, že má šéf aerolinky poslat letadla. Tak já jenom jsem to chtěl takhle trošku jako zarámovat.

Teď už naprosto věcně a vážně ke druhému čtení zákona o státním rozpočtu. Já jsem si dovolil za sebe, ale především za nás, za lidovecký klub navrhnout tři klíčové změny v oblasti rozpočtu, a sice jde mně o dofinancování sociálních služeb. Vláda zvýšila od 1. 4., dala tomu velkou publicitu, zvýšila platy, včetně platů v sociálních službách. Dokonce pan ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka minulý týden v jednom svém statusu říkal, jak jsou sociální služby důležité, ale že tam nejsou peníze, že je tam Marian Jurečka nedal a že je to potřeba řešit. Tak já také vyzývám tady koalici a pana ministra. Ano, já s tím souhlasím. Není možné dát peníze na papíře a nedat je ve skutečnosti a čekat, že se ty peníze někde vytvoří.

Takže proto navrhuji za nás, za lidovce na dofinancování platů v sociálních službách zvýšení kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí o 2,8 miliardy korun, aby to bylo možné pokrýt. Prostě není myslitelné, aby jezdil ministr po regionech a vykládal zástupcům krajů, zástupcům měst a obcí, že na to vláda ty prachy nedá, ať si to jako vyřeší oni nějakým způsobem sami. To jsou slova, která jsem slyšel od některých představitelů poskytovatelů sociálních služeb, kteří se s panem ministrem v posledních týdnech potkali. Parafrázuji to, v tomhle duchu, tam pan ministr mluvil, že nebude žádné dofinancování, že s ním nepočítá.

Je to 2,8 miliardy korun. To fakt není málo. A nemůže vláda chodit a na jedné straně se chlubit a říkat, my jsme ti hrdinové, my jsme zvýšili ty platy - a nedat na to ani korunu. Takže prosím pěkně, doplňme 2,8 miliardy korun do rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, aby se sociální služby, které jsou zařazeny v těch dvou oblastech - v A i B, mohly dofinancovat, aby ti lidé od toho 1. 4. v té květnové výplatě, která jim přijde za duben, mohli skutečně reálně ty peníze navíc míti. Já to tam dávám ve dvou variantách, jedna varianta to bere z vládní rozpočtové rezervy, druhá varianta to bere z Všeobecné pokladní správy. A doplňme to tam.

Já, když jsem byl ministrem práce a sociálních věcí, tak jsem každý rok za naší vlády, tak jsme zvyšovali financování sociálních služeb. Každý rok jsme také pravidelně se dívali na valorizace některých dalších finančních toků, které jdou do segmentu sociálních služeb. Zvyšoval jsem pravidelně úhradovou vyhlášku, protože to je příjem poskytovatelů sociálních služeb, aby mohli poskytovat kvalitní služby především v oblasti těch takzvaných hotelových služeb. Za naší vlády jsme dvakrát výrazně zvýšili příspěvek na péči. To první zvýšení bylo v druhém, třetím a čtvrtém stupni, ročně to bylo navíc zhruba o 7,5 miliardy korun, a v tom čtvrtém stupni jsme udělali takzvaný ještě stupeň čtyři plus, kde jsme zvýšili příspěvek na péči pro osoby, které jsou doma v domácí péči. Tam to zvýšení bylo o víc jak 40 procent na částku převyšující 27 000 korun měsíčně.

V loňském roce tato Sněmovna schválila zvýšení příspěvku na péči, které platí od letošního roku, a je to zvýšení v prvním a druhém stupni. Udělali jsme také úpravy, které zvyšovaly například částky v oblasti speciálních pomůcek, které lidé s handicapem potřebují. A udělali jsme také ještě zvýšení speciálního nového příspěvku pro lidi, kteří mají doma nějaké energeticky náročné přístroje a bez kterých se neobejdou - například oxygenerátory. Takže my jsme udělali celou řadu konkrétních věcí v řádu desítek miliard korun za naší vlády, které směřovaly na pomoc lidem, kteří potřebují pomoc někoho jiného, jsou na ně odkázáni plně nebo částečně, a to jak cestou přímo do těch domácností, tak cestou, která směřuje do sociálních služeb "áčkové" a "béčkové" sítě. Tady si dovolím malou odbočku. Pan premiér Babiš teď v nějakém videu mluvil o některé z krizových linek a říkal, že jsou v nějaké síti, že to je jako, jako nějaká béčková služba. Tak já bych chtěl poprosit, aby se pan premiér podíval na to, co dlouhé roky platí. Prostě platí kategorizace, která má označení síť A - to je síť, která je provozovaná v jednotlivých krajích a kam stát posílá peníze přes kraje a kraje je přerozdělí těmto poskytovatelům, kteří jsou v této áčkové síti. A pak je takzvaná síť B, a to je celonárodní síť, kde jsou právě tyto krizové linky, a tam to posílá těm poskytovatelům přímo MPSV ze státního rozpočtu. Takže to není, že to je jako nějaká béčková služba, že je horší, ale dlouhé roky zavedený terminus technicus odborný. A mě překvapuje, že Andrej Babiš jako premiér, jako bývalý ministr financí, jako poslanec za ty dlouhé roky, co je v politice, neví, jaký je tady systém financování sociálních služeb a co financují kraje prostřednictvím převodu peněz od státu a co financuje stát napřímo. Tak jenom jsem si dovolil tady jako malou odbočku, aby to bylo jasné, protože v tom videu to vidí desetitisíce lidí. A potom nechápu ten kontext, který zjevně nepochopil ani Andrej Babiš.

Druhá oblast, kde za nás za lidovce navrhujeme zvýšení financování, tak je podpora sportu. Jako fakt si myslíte ve vládě, že rozdáte cedulky k výtahům tady ve Sněmovně a že to jako zlepší fyzickou kondici obyvatel v České republice? Andrej Babiš, Boris Šťastný chodí a říkají, jak záleží této vládě na tom, aby zdravotní kondice lidí v této zemi byla lepší, jak jim záleží na tom, aby se více sportovalo, aby mladí lidé sportovali, naše děti, aby nehleděly tak často do mobilů, aby se zvedly a šly dělat něco aktivního. Mluví tady tak často o duševním zdraví, ty věci dost často spolu také souvisí. A mezitím, co vidíme? Skutek utek. Vidíme cedulky u výtahu tady ve Sněmovně, které mi přijdou úplně absurdní. Každý normální člověk ví, že jít po schodech prostě je dobrá sportovní nebo zdravotní aktivita. Když mohu, tak po těch schodech jdu. Na to nepotřebuju mít tady k tomu cedulky.

A mezitím je ten skutek, který utekl. A to je, že tato vláda sebrala 800 milionů korun v rozpočtu Národní sportovní agentuře. Takže my naším pozměňovacím návrhem za nás za lidovce vracíme 800 milionů korun do rozpočtu Národní sportovní agentury proto, aby běžné sportovní oddíly a kluby na našich vesnicích, v našich městech, aby infrastruktura, kterou potřebujeme, aby se postavila, aby se mohla profinancovat. Jako nedává logiku vykládat tady za vládu, jak je důležitý sport, jak ho ta vláda podporuje, když tam škrtá peníze. Tak já moc prosím, ať tam ty peníze vrátíme, ať NSA Národní sportovní agentura může prostě normálně fungovat, podporovat sportovní infrastrukturu, sportovní aktivity, práci s mládeží, práci s dětmi, práci se všemi generacemi, ať prostě sport je důležitou součástí naší veřejné politiky.

A tu třetí oblast, kam směřuje taky ten poslední pozměňovací návrh, jsou to úplně drobné, jsou to úplné drobné peníze ve státním rozpočtu - taky nechápu, proč se tam škrtalo - a to je podpora mediační a probační služby, aby mohli mít alespoň nějakou úplně minimální částku, kterou mohou podporovat práci s lidmi, kteří se vrací z výkonu trestu, s jejich nejbližšími rodinami. Jestli Česká republika má fakt v něčem obrovský problém dlouhodobě - a já jsem se snažil i jako ministr práce a sociálních věcí pomoci toto řešit například tím, že jsme provázali Vězeňskou službu s úřady práce, aby ti lidé, když odchází z výkonu trestu, aby měli nějakou pravděpodobnou šanci, že budou mít střechu nad hlavou, že dostanou práci, nebo že budou mít nějaký jiný příjem ze sociálního systému, než si tu práci najdou, aby nám nezačali okamžitě v pár dnech páchat opakovanou recidivu.

Jestli jsme v něčem bohužel na smutné špici, tak je to, že tito lidé se nám velmi často v té recidivě vrací zpátky do výkonu trestu, protože s nimi neumíme systematicky dobře pracovat. A tyto peníze se fakt nám jako vrací. Sedí tady pan ministr spravedlnosti - já teďka nevím z hlavy, kolik je denní náklad na člověka, který ve výkonu trestu, ale bude to někde určitě mezi tisícovkou až dvěma tisíci korunami - a my nemáme 3,8 milionu korun na to, abychom podpořili mediační a probační službu, abychom s těmito lidmi mohli aspoň nějaké minimální záchovné dávce pracovat? Já bych si představil, že bychom na těch peněz mohli dát víc, protože celkové náklady na výkon trestu v České republice jdou do řádu desítek miliard korun. Takže moc prosím, abychom toto udělali a doplnili, případně kdyby Ministerstvo spravedlnosti mělo větší ambice, tak já říkám za nás lidovce, určitě to podpoříme. To jsou fakt smysluplné věci, které jako máme ve vyspělé společnosti dělat. A ať to řeknu naprosto konkrétně, tak vlastně jsou to sněmovní dokumenty pod čísly 431 - to je ten přesun 800 milionů korun na Národní sportovní agenturu, pak je to dokument sněmovní pod číslem 432 - to je dofinancování sociálních služeb - těch 508 miliardy korun, to je z vládní rozpočtové rezervy, pak je to dokument pod číslem 525 - to je dofinancování sociální služeb v téže částce, ale ze Všeobecné pokladní správy, a pak je to sněmovní dokument - pozměňovací návrh pod číslem 511 - a to je těch 3,8  milionu korun na probační službu. Tak k těmto se hlásím. To odůvodnění je samozřejmě v těch pozměňovacích návrzích a chtěl jsem to tady dovysvětlit. A kdyby byla nějaká zpráva z Irska, tak za ní určitě budu rád. Děkuju. (Potlesk z pravé strany sálu).

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Tak s faktickou poznámkou se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher a potom s přednostním právem pan ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak pěkné odpoledne. Děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem poslouchal svého kolegu Mariana Jurečku, a proto jsem se tady přihlásil s tou faktickou poznámkou, abych reagoval na ten návrh nebo na ty poznámky ironické či uštěpačné kolem toho sportu. Protože Marian Juračka určitě ví, že tam je pozměňovací návrh, který vrací těch 800 milionů. Ten pozměňovací návrh načte premiér, jsou tam připodepsáni další poslanci, včetně mě. Já jsem o tom hovořil úplně od samého začátku. Premiér se k tomu postavil a vyjádřil tuším už na dvou tiskových konferencích vlády. Takže vy to víte, že ty peníze se tam vrátí, a přesto vám to nezabránilo v tom, abyste tady na mikrofon řekl, že někdo chce vzít 800 milionů sportu, a zároveň ten sport, pohyb a zdraví se snaží propagovat.

Ne, snaží se propagovat. Snažíme se ty věci měnit včetně cedulky, která nestojí daňové poplatníky ani korunu - i to vám vadí, takže my u vás neuspějeme nikdy. Když něco nestojí nic, tak vám to vadí, považujete to za automatické, když ty peníze tam naopak přidáváme - říkáme to dopředu, je to jeden z pozměňovacích návrhů, který říkám dopředu - tak přesto vy řeknete, že tam ty peníze chybí a vy to tady zachraňujete a tak dále. Tohleto můžete dělat samozřejmě, ale myslím si, že tím, kdybych chtěl být ironický, snižujete svoji vlastní vážnost, že přicházíte s pozměňovacím návrhem a ještě kritizujete něco, co víte, že v tom systému je a k čemu se tady přihlásí odpoledne premiér země. Mně to přijde jako zbytečné, ale tak jestli vám to za to stojí, tak to tak dělejte dál. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu prvnímu místopředsedovi Poslanecké sněmovny a přibyly nám další tři faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Marian Jurečka, s druhou pan poslanec Václav Pláteník a s třetí pan poslanec Jakub Janda. Takže prosím pana poslance Mariana Jurečku, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju moc. Já budu velmi stručný. Já jsem - teď se obracím na Patrika Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího - já jsem zažil mnoho situací, kdy Andrej Babiš něco říkal. Říkal to ještě večer a ráno to bylo jinak. Do momentu, dokud nebude ten zákon schválený ve třetím čtení, tak se omlouvám, ale mohu to brát jako proklamaci od Patrika Nachera, jako dobré vstřícné slovo, ale já mám zkušenost s Andrejem Babišem, jakou jsem popsal.

Moje druhá poznámka - když se na jedné straně mluví o spoustě věcí typu, jak je důležitý sport, volnočasová aktivita, Skaut a podobně, tak proč ta vláda to tam nedala za startu hned, když ten návrh šel do Sněmovny? Mohli jsme si to odpustit. Mohlo to tam být hned jako vládní návrh.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní přichází s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Pláteník. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát. Já budu taky reagovat na ctěného kolegu, pana poslance Nachera, vaším prostřednictvím. No, já jsem pochopil, že tak to máme dělat, že pokud se nám něco nelíbí, tak na to musíme upozorňovat, a pokud je to opravdu, skutečně nepřiléhavé, tak vy si to osvojíte. Stejně tak to bylo třeba s podporou mládeže a spolků, že jo. Kolem toho se rada dětí a mládeže musela ozvat, musela se ozvat řada poslaneckých klubů, a protože to skutečně není moudré, škrtat v tomhle, tak potom si to vláda osvojí a dá to tam. Já to vnímám jako součást opoziční práce a naopak bych počítal s tím, že ji dělám špatně. To, co vy uznáte za dobré, si samozřejmě osvojíte a připíšete to panu premiérovi, který to potom milostivě odpoledne předloží. To já chápu, že to tak je, ale nevyčítejte nám prosím, že tuto práci děláme, protože se skutečně domnívám, že kdybychom takto netlačili jak jako poslanecké kluby, tak (jako) zástupci těch dotčených subjektů, že by to třeba tak snadné nebylo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Jakub Janda a potom s další faktickou poznámkou pan místopředseda Patrik Nacher.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já musím tady opět taky reagovat, vaším prostřednictvím, na pana místopředsedu Nachera. 800 milionů přidáváte, to je pravda, ale až po naší kritice, kdy jste je sebrali. Kolik tam dneska svítí - 7,4. Pane Nachere, já mám třeba dneska připraveny dva pozměňovací návrhy - v jednom přidávám sportu 1,3 (a) v jednom 1 miliardu. Tak můžete to třeba podpořit, protože až po naší kritice - a co řekl pan premiér Babiš k panu Borisi Šťastnému: Když on je neprůbojný, on si o ty ani peníze neřekl - a až po naší kritice najednou přijdete s rychlým pozměňovacím návrhem. Tak to je a dělali jste to samé. Když se vám něco nelíbilo, tak jste přidávali všude. Ano, my ty peníze tam chceme vrátit a chceme tam dokonce víc peněz, než jste navrhli vy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou tedy pan první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher a s další faktickou poznámkou se připraví pan poslanec Petr Hladík. Tak, vaše 2 minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Tak jsem rád, že jsem faktickými poznámkami tady rozhýbal to druhé čtení. Bylo to takové uspávací, ale já vám to neberu. Dávejte ty pozměňovací návrhy, já jenom - tak to nekomentujte tak, že tady něco zachraňujete, když dopředu víte, že tady pozměňovací návrh je, který tam ty peníze vrací, je v systému, má nějaké číslo. Jak říkám, premiér o tom hovořil x-krát, takže mně jde o tenhleten kontext, nic jiného.

Jinak není pravda, že bychom reagovali až na kritiku opozice. Já jsem na to upozorňoval hned, když jsem se díval do těch tabulek, bylo to níže. Klidně kolegovi Jakubovi Jandovi bez vašeho prostřednictví napřímo mu ukážu reportáž České televize, která vyšla tuším v sobotu nebo v neděli minus čtrnáct dní nebo tři týdny, kdy já jsem jako otevřeně na to upozornil a že by se tam ty peníze měli vrátit, což vy jste ještě ani nevěděli, kolik tam těch peněz je. Ale klidně před veřejností se k tomu připojte, já vám to neberu. Mně zas neberte to, že já to tady vysvětluju na pravou míru, protože já jsem si to dal jako cíl. Kolega to ví, protože jsme byli na spoustě kulatých stolů, že se tomu budu věnovat. Snažím se tomu věnovat i tady na úrovni Poslanecké sněmovny. Máme takovou neformální pracovní skupinu, kdy bychom to měli tady rozpohybovat, aniž by to stálo peníze daňové poplatníky - i to jde, ale samozřejmě směrem navenek my musíme investovat do sportovní infrastruktury, která je v průměru 51 let stará.

O tom já pak všechno u toho pozměňováku budu hovořit, jenom jsem tady prostě na pravou míru chtěl vysvětlit, že ten pozměňovák tam je, že jsme reagovali okamžitě. Ale jestli vy se tolik u toho pochválíte, udělejte to tak a já vždycky potom vystřelím ze svého místa a řeknu, jak je to ve skutečnosti.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo, a přibyly nám další faktické poznámky. Teď s tou první přichází pan poslanec Petr Hladík, s další potom pan poslanec Jiří Havránek a potom pan poslanec Marian Jurečka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji. Já se moc omlouvám, ale co je práce opozice? Přece práce opozice je hlídat vládu, kontrolovat, co vy děláte jako parlamentní většina, a naše nástroje jsou upozorňovat na ty věci, o kterých se domníváme, že jsou špatně, ukazovat, jakým způsobem bychom to dělali my, pokud my bychom vládli, a dávat alternativní návrhy. A je logické - a já to považuju za úspěch opozice, když některé z těch věcí si vy vezmete jako vládní koalice, předložíte si je a pak si je odsouhlasíte. Tohle já považuji za úspěch opozice. Takže to, že se přidá na sport, to, že se přidá skautům a možná ještě některým, tak to považuju za úspěch opozice, protože kdybychom na to neupozornili, kdyby se tady nezvedla celá řada subjektů sportovních, rada dětí a mládeže a dalších, tak by to prostě nebylo. Takže ano, toto je role opozice, a jsem rád, že je děláme dobře. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, a já jsem si (myslel), že těch faktických bude trošku méně, tak s dovolením bych do toho vstoupil omluvenkami. Od 12.40 do 18.15 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Libor Vondráček a od 12 hodin z osobních důvodů pan ministr a poslanec Robert Plaga.

A nyní, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásné dopoledne, kolegyně, kolegové, vlastně už poledne. Já si dovolím ke ctěnému kolegovi Patriku Nacherovi, samozvanému lordu korektorovi Poslanecké sněmovny, drobnou korekci. My opravdu ve chvíli, kdy se objevily - a nebylo to ihned po tiskové konferenci Ministerstva financí, ale zhruba o dva dny později - návrhy, respektive rozpisy toho, jak se pohybují výdaje, a nebylo to jenom směrem ke sportu, ale třeba i k Bezpečnostní informační službě nebo třeba i ke kultuře, kritizovali od první chvíle to, že opravdu tam k poklesu dochází. Nějak probíhá vládní diskuse, je to naprosto přirozené, objevil se pozměňovací návrh, nechci říkat z dílny, ale z podnětu pana premiéra Babiše, že nechápe, že pan ministr Šťastný si nedokázal vybojovat finance pro sport, že je to vlastně jeho chyba. Tak já nevím, jestli se za týden nestane to, a možná bych si to dokonce i přál, že na základě toho, co se objevuje v diskusi mezi divadelníky nebo správou památek, přijdete s tím: chybí půl miliardy, která má směřovat právě směrem do oblasti Ministerstva kultury. Může takto přijít například pan ministr spravedlnosti, kterého zde vítám a vidím ho, že je zde přítomen, s tím, že chybí třeba nějaké peníze do probačních programů. No akorát, že ta vládní rozpočtová rezerva tak, jak je komponovaná, tak v tuhletu chvíli, pokud se nepletu, je tam nějakých 920 milionů korun navíc a je naprosto logické, že my přicházíme s pozměňovacími návrhy, které nečerpají pouze z té vládní rozpočtové rezervy, ale ukazují třeba na jiné možné zdroje financování, například v tom, že zhruba o 10 miliard jsou přestřelené výdaje na sociální služby, anebo v tom, že jste se rozhodli přidávat poměrně výrazně finance v oblasti Ministerstva zemědělství. My vám dáváme možnost a prostor předejít právě tomu, aby docházelo k dalším rozporům ve vládní koalici, očerňování některých ministrů, že si nebyli schopni vyvztekat, zařídit finance. Prostě můžete sundat ten pomyslný šátek ze svých očí, vidět tyto problémy a hlasovat ve třetím čtení zhruba za čtrnáct dní nebo na kdy jej máme plánováno, o našich pozměňovacích návrzích. (Místopředseda Nacher hovoří mimo mikrofon.) Za týden, výborně - děkuju za korekci lordu korektorovi a vám všem za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr spravedlnosti si ještě stále musí počkat, protože tady máme další tři faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Benjamin. Činčila, s druhou potom pan poslanec Robert Králíček a s třetí faktickou poznámkou opět místopředseda Poslanecké sněmovny poslanec Patrik Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem chtěl pokračovat v tom, navázat na kolegu Jiřího Havránka. Pane Nachere, prostřednictvím předsedajícího, já bych chtěl vlastně další poznámku k tomu, co byste ještě mohli napravit, protože někde jste to nepřiznali. Třeba to, že se snížily, že nejsou doplaceny mandatorní výdaje Senátu České republiky, to na rozpočtovém výboru jaksi vládní koalice nepotvrdila, nicméně, že chybí peníze Energetickému regulačnímu úřadu, tak to naopak hospodářský výbor včetně poslanců a poslankyň vládní koalice schválil, že tam těch 60 milionů chybí a že by se tam měly doplnit, a přesto v systému tento pozměňovací návrh, který by Andrej Babiš přišel a zase zachránil situaci, tak nevidím. Tak dávám vám prostor, abyste to mohli zachránit, abychom to nemuseli dělat zase jenom my. Případně tam s Róbertem Telekym ten pozměňovací návrh je, tak můžete se k němu připojit a podpořit nás, aby Energetický regulační úřad, na který jsme v posledních letech navalili výrazně více práce, tak aby mohl fungovat tak, jak budeme potřebovat, protože určitě nás nečeká jednoduchá situace ohledně energií v České republice i do budoucna. Energetická krize může být za rohem, i s tím, co se děje ve světě. Tak je potřeba, aby tady byl dobře fungující Energetický regulační úřad, a budeme moc rádi, když nás podpoříte. Díky za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Robert Králíček.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já budu reagovat na pana Činčilu prostřednictvím vás. Pane Činčilo, vy jste se pro mě stal symbolem pokrytectví, protože já když poslouchal váš včerejší projev a dnešní, tak vy nás poučujete s tím, co máme dělat, ale věci, spoustu věcí jste mohli udělat vy za poslední čtyři roky. Neudělali jste z toho vůbec nic. A dnes tu pan Jurečka a další nás školí od toho, jak za tři měsíce vládnutí už má být všechno vyřešeno.

A na kolegu Hladíka bych ještě také reagoval prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem vás poslouchal, já s vámi souhlasím, je to vaše právo, ale zase naše právo a právo Patrika Nachera je vystoupit a vyvracet ty vaše lži. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S přednostním právem první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne přednostní právo. Faktickou mám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Faktickou, faktickou.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jinak by musely být přede mnou ty faktické. Tak já reaguju znovu. Tak já nevím, jakým jazykem to mám říct, ale myslím si, že trošičku ty hysterické reakce vaše na tu moji první faktickou ukazují, že jsem se trefil, protože to není jako obvykle, aby už reagovalo asi pět nebo šest poslanců. Tak to zrekapituluju znovu.

Byl tady, je tady nějaký návrh rozpočtu. Já jsem se ozval okamžitě, zanechalo to i elektronickou stopu, že jsem to neřekl tady někde vám na chodbě, ale byla to i reportáž na České televizi, na to můžete podívat. Když ne, tak já vám na to jako najedu, já jsem si to mezitím tady najel na tu reportáž, můžu vám ji ukázat. Načež od první chvíle premiér této země řekl, že tam ty peníze vrátí. Vy to víte, ptali jste se na to xkrát, dokonce jsme to tady už, mám pocit, probírali minus 14 dní, když se tady bavíme o tom sportu. Na to jsem reagoval, že když vy dáte pozměňovací návrh, že zachraňujete situaci, že tam vracíte peníze, tak moc dobře víte, že dáváte vlastně pozměňovací návrh, který už existuje a s kterým přichází premiér a jsou tam připodepsáni další politici koalice. Nic více, nic méně.

Vy samozřejmě máte právo si dávat pozměňovací návrhy, jaké chcete. Já to jenom dal do nějakého rámce a kontextu, aby to pro diváky nevypadalo, ýe vy zachraňujete tady situaci, protože to není pravda za prvé, a za druhé že bez toho vašeho tlaku by se tam ty peníze nevrátily. A to také není pravda. To jsem tady také vysvětlil, nic víc, nic méně.

To, že si k tomu ještě přidáte takovéto klasické vaše kopnutí, že vám vadí i cedule tady pod schodama, která nestojí peníze daňových poplatníků ani korunu, tak jenom ilustruje trošičku zoufalost vaši.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane místopředsedo. Já upozorňuji pouze, že jsme stále ve faktických poznámkách, ano, a máme před sebou další čtyři faktické poznámky. S první přichází pan poslanec Jakub Janda, potom pan poslanec Benjamin Činčila, potom pan poslanec Marian Jurečka a potom pan poslanec Jiří Havránek. Pane poslanče Jando, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji, děkuji za slovo. Já opět tady budu mluvit k mému ctěnému kolegovi Patrikovi Nacherovi prostřednictvím vás, pane místopředsedo, a přečtu, budu ho citovat z jeho digitální stopy. Minimálně jako signál veřejnosti, že s tím sportem to myslíme vážně, myslím si, že v tomto bychom nějaké přesuny ke sportu měli udělat. To jste řekl, ano. Já s tím souhlasím. Ale pokud to s tím sportem myslíte vážně, můžete pak podpořit můj pozměňovací návrh na 1,3 miliardy nebo na 1 miliardu. A pokud jste to s tím sportem mysleli tedy opravdu tak vážně, tak proč jste ten rozpočet, nebo z vlády šel schválený rozpočet na 7,4. Proč nešel na těch 7,9 nebo 8,2? Ano, ozval jste se, za to vám děkuji, ale až po nějaké kritice nás opozice najednou přišel Andrej Babiš a začal zvyšovat. A tak to prostě je.

A jestli vy říkáte, jako že si občas do vás kopneme, vy jste do nás tady kopaly čtyři roky. (Poslanec Králíček ze sálu: Málo.) Ne, až dost, jo. A že se občas kopneme, ne. My uvádíme jenom fakta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, děkuji. Prosím, prosím, aby diskuse opravdu probíhala cestou předsedajícího. Vím, že mnozí se navzájem dobře znáte, ale měli bychom zachovat pravidla. Tak prosím s faktickou poznámkou pana poslance Benjamina Činčilu. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane Králíčku, jako Činčila Králíček bychom měli být spíš kamarádi, než se tady, říkat o mně, že jsem pokrytec, nebo že lžu. (Smích, potlesk.) To myslím, že je trošku přehnané. Já jsem jenom kritizoval, včera to, že rozvolňujete zákon o rozpočtové odpovědnosti, že navrhujete státní rozpočet v rozporu se zákonem. To jsou věci, které se mi rozhodně nelíbí. Že bychom měli vynakládat ty peníze efektivněji, o tom možná budu ještě mluvit, až se ke mně dostane, protože nám to bude šetřit ty výdaje v budoucnu. To je další věc.

Myslím si, že za poslední čtyři roky se té práce udělalo hodně. Udělali jsme taky některé chyby, některé věci jsme nedotáhli, to je potřeba si přiznat, ale tvrdit, že jsme neudělali nic, je prostě holý nesmysl. Tak prosím, brzděme s těmi slovy. Já si taky o vás nemyslím, že jste pokrytec, ale rozhodně tady kritizuju to, že navrhujete rozpočet v rozporu se zákonem, že ty peníze vynakládáte prostě plošně, bouchnete to ven a nedíváte se na to vůbec adresně, cíleně, to prostě ode mě čekejte, že budu kritizovat vždycky. A to, že schodek státního rozpočtu jste navrhli vyšší než Fialova vláda v posledním roce, to je prostě taky holý fakt. To si tady nevymýšlím, a to ode mě není nic pokryteckého. Děkuju za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou přichází pan poslanec Marian Jurečka. Než přijde, tak tady mám dvě omluvy. Pan poslanec Ivan Bartoš od 12.45 do 13.45 se omlouvá z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Pospíšil od 12.15 do 15 hodin se omlouvá z osobních důvodů.

A já prosím pana poslance Jurečku. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: S dovolením budu reagovat na dva kolegy z vládní koalice, Patrika Nachera a pana kolegu poslance Králíčka. Tak první na pana kolegu Králíčka. Vy jste tady mluvil o nějaké míře pokrytectví a podobně. Víte, včera jsme tady všichni společně podle § 90 večer schválili hned v prvním čtení zákon o správě dat. Víte, co mně přijde pokrytecké? Když stejnou novelu, úplně stejnou jsem tady přinesl já loni v dubnu, úplně stejně navrženou, aby se schválila podle § 90 v prvním čtení. Víte, kdo to zablokoval? Kdo uplatnil to veto? Hnutí ANO. Takže jako systém, které by pomohl lepšímu nakládání s daty, s kterým může pracovat, veřejnost, lidi, firmy, aby opravdu státní instituce měly opravdu dobré formáty dat k dobrému využití a tak dále, tak jste vy o rok zpozdili. Mimochodem, je to implementační věc.

Včera bez debaty, stejný zákon, který já jsem ještě přinesl na vládu znovu po volbách, poslal jsem ho sem za vlády Petra Fialy, tak tady stál Aleš Juchelka, on to přiznal, a stejný zákon se projednal bez jakékoliv veta. My jsme ho neuplatnili. Mohli jsme uplatnit. Tak to je první poznámka.

Druhá poznámka na Patrika Nachera. Já jsem slyšel spoustu výroků Andreje Babiše, ale platí to, co se děje. A prosím prostřednictvím pana předsedajícího, ať se Patrik Nacher podívá do systému sněmovny a podívá se, kdo ty návrhy podal. My jsme ten návrh podali 25. února. Andrej Babiš ho podal včera.

Proč ho Andrej Babiš nepodal hned, když Patrik Nacher vystoupil v médiích a řekl, že to bude napravovat hnutí ANO, kromě toho, že jste to mohli udělat napoprvé jako (pája?), hned správně a mohlo to být hned už na té vládě dáno s těmi 800 miliony korun. Prostě platí to, co je opravdu reálně uděláno a prostě Jurečka a lidovci to podali 25. února. Já budu rád, když se to bude hlasovat, jak to je podle zvyklostí, bude se hlasovat první a koaliční poslanci to podpoří. Děkuju za podporu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pro vaši orientaci, máme před sebou čtyři faktické poznámky. Nyní s faktickou poznámkou přichází pan poslanec Jiří Havránek. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji, vážený pane předsedající. K tomu, co zde zaznívá, budu v podstatě reagovat na všechny ctěné kolegy. Já jsem rád, že se rozproudila diskuse, stejně jako Patrik Nacher. Co se týče toho, jak se postupně v rámci sebe inspirujeme, tak pojďme se podívat na to, co se stalo na rozpočtovém výboru zhruba před jedním týdnem, kde doslova zaznělo, že opravdu pozměňovací návrh, který předložila kolegyně Věra Kovářová, pan kolega Berky, kolegyně Decroix, kolegyně Hofmanová, kolega Filip, kolega Matěj Ondřej Havel, kolegyně Zajíčková, kolegyně Richterová, kolega Výborný a kolega Jakob, který právě přesouvá 50 milionů korun a zvyšuje výdaj kapitoly školství, mládeže a tělovýchovy, podpora činnosti v oblasti mládeže, o 50 milionů korun, zaznělo od ctěného pana místopředsedy rozpočtového výboru Pařila, že je to dobrý pozměňovací návrh a že se jím vládní kolegové inspirují a předloží vlastní návrh. Proto ten náš v uvozovkách opoziční byl zamítnut. A já bych byl rád, když se tady bavíme o těch pokrytcích, a můžeme udělat nějakou koalici zvířecí říše, Činčila, Králíček, Havránek, a podívali se třeba na oblast a další z výborů, a to konkrétně pro bezpečnost, jehož členem byl dlouhé roky a možná je i v tomto volebním období Robert Králíček, a podíváme se na usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby jak v rozpočtu pro rok 2026, tak ve střednědobém výhledu zohlednila investiční a provozní požadavky Bezpečnostní informační služby tak, aby nedocházelo ke zpomalení, odložení či zrušení rozvojových projektů. Ta koalice té zvířecí říše může právě takovýto pozměňovací návrh podpořit. Nalezneme ho tam a je to přesně o tom, že tam vypadává nějakých 300 milionů korun. A věřím, že bezpečnost domácí je pro nás všechny důležitá. A takových pozměňovacích návrhů najdeme celou řadu. Zaznělo tady ERÚ, ten pozměňovací návrh byl předložen, neměl tam čerpání. Napravili to kolegové Činčila, Teleky. Další možný zdroj inspirace je například u kolegy Ivana Adamce. Takže určitě prostor pro jakékoliv, nejenom zvířecí koalice, tu je. (Předsedající: Čas!)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní s přednostním... Pardon, ještě stále s faktickými, tedy s faktickou poznámkou pan ministr Boris Šťastný a máme za vámi ještě další tři faktické poznámky. Vaše dvě minuty.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Hezký den. Pane předsedající, paní ministryně, ministři, dámy a pánové, dovolte mi jenom krátce ve faktické poznámce reagovat na předchozí debatu týkající se peněz do sportu. Jak dobře víte, tak rozpočet pro sport byl redukován o těch 800 milionů korun Ministerstvem financí tak, jak vy poukazujete jako opozice. Ale ono je potřeba - a ti, co jsou tady v sále, tak dobře vědí, jak to funguje, ale veřejnost to vědět nemusí. Tak já chci upozornit na jednu věc. Byl redukován proto, protože po předchozí vládě zbylo nevyčerpaných ještě 1,4 miliardy korun. Jinak řečeno jsou to peníze, které byly narozpočtovány v minulých letech, ale nebyly zužitkovány v rámci toho roku a je možné je snadno využít v roce následujícím. Takže zcela jednoduše, kdybychom sečetli ten stávající návrh rozpočtu, přidali bychom k tomu 1,4 milionu korun, tak bychom se dostali na rozpočet, který by umožnil včetně těch nespotřebovaných nároků zužitkovat zejména do investic o 0,6 miliardy víc.

Ano, jsme velice rádi, že se nám podařilo díky panu premiérovi Babišovi po dohodě s paní ministryní financí najít ještě k tomu těch dalších 800 milionů. Čili jinak řečeno, příští rok bude možné ve sportu utratit, investovat částku 8 miliard korun, která bude v tom rozpočtu, který schválíme po načtení a schválení našeho pozměňovacího návrhu, a plus 1,4 miliardy korun z minulých let. Taková je realita. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. A s faktickou poznámkou je přihlášený první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já jsem to začal, tak já to snad ukončím. Já bych chtěl pozitivně. Jsem rád, že tou faktickou poznámkou jsem tady vyprovokoval debatu o sportu, pohybu, zdraví. Doufám, že opozice bude setrvávat v podpoře této vlády v těch nových výzvách, jak vy máte rádi to slovo výzva. Jedna z nich je právě například nová pozice ministr bez portfeje, ministr sportu, prevence zdraví. Teď tady vystoupil Boris Šťastný. Protože před volbami jste s tím souhlasili, tak doufám, že tento souhlas bude i nadále pokračovat, protože jsem zachytil některé kritické ohlasy. Takže za to já dopředu děkuju. Stejně tak za té první vlády Andreje Babiše vlastně vznikla Národní sportovní agentura. Takže pokud jde o to, tak ten pohled hnutí ANO je, že my v té oblasti sportu prostě udáváme nějaký tón.

My jsme přišli v tom minulém volebním období, v tom předminulém s Národní sportovní agenturou. Teď to má nějakou hlavu tak, aby to bylo koordinováno z jednoho místa. To si myslím, že je dobře. Na tom jste se shodli všichni před volbami. Půjde tam více peněz. Teď to i Boris Šťastný zarámoval. To znamená i tohle je uděláno. Já jsem si mezitím našel tu reportáž, ta byla z 1. února, takže jsem nečekal na váš pozměňovací návrh, který byl načten 25. února, ale ta reportáž na České televizi je z 1. února, to znamená všechno je v naprostém pořádku. Jenom jsem chtěl říct, že pro vládu je tohleto priorita. Vy tady budete načítat pozměňovací návrhy, jaké potřebujete, nicméně jenom jsem chtěl říct, skutečně my to myslíme vážně a tu změnu jsme chtěli udělat úplně od začátku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji a prosím, prosím, abychom dodržovali klid v Poslanecké sněmovně. A já nyní s faktickou poznámkou zvu do řečniště paní poslankyni Věru Kovářovou. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na kolegu Havránka a budu pokračovat v tom pozměňovacím návrhu, O kterém byla řeč, a to jsou peníze pro mládež. Víte, jak to bylo? No bylo to jednoduché. Minus 50 milionů v rozpočtu, v návrhu rozpočtu na tento rok vláda sebrala mládežnickým organizacím, které se věnují 230 000 dětí. Trošku jsme to v uvozovkách rozjeli, podali jsme pozměňovací návrh a světe, div se, přichází koalice a bude zachraňovat. Ne, náš návrh nemůže podpořit, protože činí 50 milionů, ale má svůj pozměňovací návrh, který, světe, div se, také činí 50 milionů a oni nejprve seberou a potom jako zachránci dají 50 milionů.

Abych to shrnula. Pro mě to znamená, a pro kolegy, kteří tento pozměňovací návrh podepsali, že cíl je splněn. Peníze pro mládežnické organizace budou, ale musí to být tímto způsobem? Tak já pevně věřím, že se to nebude opakovat příští rok, protože pokud ano, tak čekejte opět pozměňovací návrh a pak zase můžete zachraňovat. Tak zkrátka a dobře. Mrzí mě, mrzí mě, že se tady zavedly ty pořádky, že žádný opoziční pozměňovací návrh neprojde. Já jsem pamětnicí toho, kdy tedy mně osobně každý rok procházel minimálně jeden pozměňovací návrh na dobré věci samozřejmě a nebyly to jednotky milionů, bylo to třeba například na mateřské školky 400 milionů. Takže já pevně věřím, že pokud chceme zakopat ty příkopy, tak že něco nového zavedeme, že opoziční návrhy budou také procházet, samozřejmě, pokud jsou dobré. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s faktickou poznámkou přichází pan poslanec Jakub Janda. Podle všeho, co se dívám, tak je to zatím poslední faktická poznámka. Vaše dvě minuty poslední.

 

Poslanec Jakub Janda: Už poslední, já už asi nebudu vystupovat, jenom tady směrem k panu ministrovi. 1,4 nespotřebováno, ano, většina těch peněz je zas nárokována já jsem rád, že mohl byste poděkovat vládě Petra Fialy, že ty peníze vám tam zůstaly, že do toho sportu tedy půjde víc. 7,9 bylo spotřebováno.

A tady směrem k panu Nacherovi, vaším prostřednictvím, tady už musím mluvit vaším prostřednictvím. Pane kolego, vy víte, že pozměňovací návrhy se podávají vždycky před druhým čtením, takže jestli vy jste reagoval 1. února a dneska máme, pokud se nemýlím, máme čtvrtého, vidíte 4. 3. Ano, včera jsem ty pozměňovací návrhy podal, jak jsem je měl podávat dřív, vždycky se pozměňovací návrhy podávají až před druhým čtením. Tak to tedy tady bylo, nevím, možná jsem tady asi osm let špatně, že se podávaly ještě před předložím rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A přibyly nám tedy další tři faktické poznámky. S první faktickou poznámkou první místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher, potom pan ministr Boris Šťastný a potom pan poslanec Jiří Havránek, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. No, dámy a pánové, já snad naposled, ale nebudu to slibovat, abych to pak, kdybych to nesplnil, abyste mi to nevyčítali. Nejprve na ctěného kolegu Jakuba Jandu, vaším prostřednictvím. No, já nevím, proč se vždycky chytnete něčeho, co nikdo tady neřekl, nekritizoval. Vy můžete rád do toho systému pozměňovací návrhy v momentě, kdy to projde prvním čtením, to je jasný, že ne předtím. Já vám jenom říkám, že v té chronologii já jsem na to upozornil 1. února, takže neplatí teze, že vy jste něco objevili, my jsme se toho zalekli a začali jsme najednou dávat pozměňovací návrhy. Když vám říkám, že už 1. února běžela reportáž. Tečka. Já nevím, teďka, čemu furt nerozumíte? Jako můžu to tady vyťukat morseovkou a asi by mi na to ta faktická nestačila.

Teďka na ctěnou kolegyni Věru Kovářovou, vaším prostřednictvím. Ona říkala, že bylo zvykem, že tady procházely i pozměňovací návrhy opozice. No, není to pravda, není to pravda.

Například za minulý rok prošel jediný pozměňovací návrh, jediný, jediný. Ne, že jako procházely... za ten předchozí vůbec ne. A to byl shodou okolností můj zrovna, ke kterému se připodepsal, pak jsme to dali spolu, ministr Vlček a šlo o nějaký přesun peněz v rámci kapitoly MPO na Organizace pro ochranu spotřebitele. Jinak všechny ostatní návrhy opozice, jak vy říkáte rozumné, tak ta předchozí vláda zabila. Takže prosím pěkně, je vždycky dobré, tak jsem ten korektor. Já vím, že to kolegovi vadí zřejmě, ale je dobré to takhle tady říct, protože pak to vypadá, že předchozí vláda opozici jako nastavila vlídnou tvář. Skoro nás tady obejmula, zatímco my vám všechno jako zasekáme a navíc ještě ani nevíte, jak to dopadne, vždyť jsme teprve ve druhém čtení, když už jsme tedy u toho, jo? Takže, ale tolik (Předsedající: Čas.), tolik, abych to napravil tady.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak s faktickou poznámkou přichází pan ministr Boris Šťastný. Vaše dvě minuty.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Dámy a pánové, tak sportovci se tady férově utkali. Kdyby tady byl videorozhodčí, tak já bych určitě ho požádal, aby nějakým způsobem nám více objasnil to, co tady říkal a musím tedy říct, prostřednictvím pana předsedajícího, se obracím na pana kolegu, poslance Jandu. Ano, vy říkáte, nechali jsme vám tam 1,4 miliardy nespotřebovaných nákladů a poděkujte nám za to. Děkujeme za to, děkuji. Sport vám děkuje, je to strašně dobře, ale asi vám nepoděkují za to ty sportovní organizace, které čekaly, že se v minulých letech ty peníze zužitkují tak a postaví se ta hřiště a ty peníze dostanou a budou moci je využít. Takže já za to děkuji, že tam ty peníze zbudou, k tomu přidáme ještě těch 800 milionů a v tu chvíli tady budeme mít s největší pravděpodobností nejvíce peněz v historii, které do sportu můžeme vynaložit. A já tady chci slíbit jednu věc. Zatímco vy jste v minulosti například pro infrastrukturu do 10 milionů korun tam alokovali 150 milionů korun, což umožnilo několik málo desítek projektů, tak díky této naší změně a tomuto našemu přístupu já chci slíbit, že to nebudou desítky, ale budou to stovky projektů. To znamená, my ty peníze, a to tady skutečně na tom intenzivně pracujeme spolu s novým managementem Národní sportovní agentury, my řádně vyčerpáme a cílem je, aby skutečně na konci roku všechny ty peníze, ať už na základě toho pozměňovacího návrhu, o kterém se dohadujeme, tak i těch nezužitkovaných rezerv, byly řádně, efektivně a transparentně vynaloženy. A já za to moc děkuju, že i opozice se k takovému záměru přidá. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Havránek a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já už budu opravdu velmi krátký. Vážený pane ministře, díky vám jsme už i na to video asistenta rozhodčího připraveni, už jsme to tady jednou absolvovali, takže to můžeme zkusit podruhé.

Co se týče ctěného kolegy Patrika Nachera, ten výraz lord korektor je výrazem neutuchající úcty. A neberte to, pane kolego, prosím, vůbec špatně. No, a teď úplně, úplně fakticky. Zaznělo tady, že díky hnutí ANO a vláda hnutí ANO se udává tón v rámci financování sportu. Já budu velmi rád, když ten tón opravdu nebude hrát a nebude znít falešně, když zmizí veškeré skandály, které se děly, které se děly v těch minulých volebních období. A budu rád, když třeba se budeme bavit i věcně, tak, jako to zaznívá tady, protože všichni, kdo teď vystupujeme, jsme na krajských úrovních, popřípadě i na těch celorepublikových, působili v různých sportovních výborech a organizacích. Když se budeme bavit například o tom, že nemají jít peníze pouze do výstavby nové infrastruktury, ale třeba navýšit podíly na rekonstrukci, protože každé okresní město opravdu má ten svůj bazén, který byl postaven. Nechci to shazovat, nebudu říkat z Akce Z, ale prostě v sedmdesátých, osmdesátých letech a teď opravdu ty jejich v uvozovkách vany jsou mnohdy v havarijních stavech. A pojďme se bavit a pojďme zapojovat tak, jak to bylo v tom minulém volebním období v rámci vedení NSA, nejenom kolegy koaliční, ale právě opoziční, protože ta řada těch odborníků je v těch jednotlivých našich lavicích a těší mě, že si tedy vyměňujeme naše názory naprosto věcně právě k financování sportu. A mám radost, že dorazí těch více než 800 milionů korun, že ten rozpočet se navýší a pojďme se bavit třeba o tom, zda není prostor pro to přijmout naše pozměňovací návrhy, které neříkají 800 ale 1 miliarda nebo 1,3 miliardy. Pouze přerovnáváme naše versus vaše priority a budu rád se účastnit zrovna dnes, pokud se nepletu, je den boje proti obezitě. Takže kdy jindy by k takovýmto shodám mělo docházet, než právě dnes?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče a s faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Kovářová, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já budu reagovat na kolegu Patrika Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího. No, pane poslanče, říkal jste, že byste chtěl být tím konektorem a já si myslím, že byste mohl být korektorem a zároveň kolektorem, že byste lapal ty opoziční pozměňovací návrhy a provedl nějaké korekce v rámci těch návrhů. A co se týká toho pozměňovacího návrhu na ochranu spotřebitele, který jste připodepsal v tom minulém volebním období a prošel, tak bychom si to mohli zopakovat, protože pan poslanec Vlček podal opět pozměňovací návrh, kde navyšuje peníze právě v oblasti ochrany spotřebitele. Pokud byste to připodepsal a mohli byste si to jaksi vyměnit ty role, tak by to mohlo projít, a to bych byla ráda, že byste byli takovým tedy ne ani konektorem, ani kolektorem, ani ničím jiným, ale nicméně takovým průkopníkem toho, že by takový krásný pozměňovací návrh, i když ojedinělý, mohl, mohl projít. Takže budu doufat. V naší tabulce jste uveden s otazníkem. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní přichází prostor pro přednostní právo, se kterým přichází pan ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se vrátím k tématu, které tady zaznělo a které bylo zmíněno a týkalo se pozměňovacího návrhu na probační programy, které zaznělo opakovaně, jedná se o částku přibližně 3,5 milionu korun. A chci upřesnit, že se nejedná o peníze pro Probační a mediační službu, Probační a mediační služba funguje. Probační a mediační služba, která je součástí rezortu Ministerstva spravedlnosti, byla rozpočtově posílena, to znamená, my za rezort spravedlnosti můžeme garantovat, že probační programy budou fungovat dále, to znamená, všichni ti, kteří odcházejí z vězení, případně mají nařízený jiný druh trestu a mají se podrobit probačnímu programu, tak budou obsloužení. Já bych souhlasil s tím, že skutečně je důležité z hlediska prevence recidivy, abychom pracovali na tom, že lidé, kteří opouštějí věznice, mají nějaké záchytné síto, že jaksi nepřejdou z bodu, kdy se o ně staráme absolutně každý den od rána do noci do bodu, kdy se o ně nestará nikdo.

A v zásadě, pokud oni nemají v sobě disciplínu, a to bohužel většinou ti lidé, kteří skončí ve vězení, s tou disciplínou jsou někdy na štíru, tak potřebujeme, aby tam byl určitý přechod z té fáze, kdy nad nimi je stoprocentní kontrola, do fáze, kdy nad nimi žádná kontrola není.

Už jsem tady uváděl příklad, my, když je někdo ve vězení, tak ho ráno vzbudíme, dáme mu snídani, odvezeme ho na pracoviště, tam ho hlídáme, řekneme mu, co má dělat, pak ho zase odvezeme zpátky, dáme mu večeři, umožníme mu mít volný program nějakou chvíli a pak jej uložíme do postele a necháme spát. Ve chvíli, kdy ti lidé vyjdou ven z toho vězení, tak samozřejmě pokud nemají v sobě disciplínu, nebo pokud k tomu nemají podmínky doma, tak velmi často se zpronevěří tomu, co si možná sami někdy slibují, že už nebudou páchat trestnou činnost.

A já rozumím tomu, že ty probační programy, o kterých se tady bavíme, mají svůj smysl. Mají svůj smysl i sociální programy a další, ale zůstanu u těch probačních.

Problém je, že ty probační programy, které se týkají desítek lidí, možná stovek v některých případech, kdy se jedná o sezení s těmi lidmi ze stran organizovaná neziskovými organizacemi, někdy je to psychoterapeutická péče, někdy je to nějaké vzdělávání, tak ty programy, na které se čerpalo v minulosti přibližně 3,5 milionu korun, byly škrtnuty už v návrhu minulé vlády. To bych chtěl zdůraznit. Byly škrtnuty v návrhu už, který nám předložila minulá vláda. A přiznám se, ano, měl jsem nějaké priority, které jsem sjednával, ale ty byly s cílem zachránit alespoň provoz organizací, které jsou přímo v rezortu, to znamená především zajistit prostředky na platy zaměstnanců a na provoz Vězeňské služby, probační služby a dalších.

Ten problém dnes nespočívá ani tak v tom, že bychom ty prostředky tam neuměli dát. Ten problém spočívá v tom, že je rozpočtové provizorium. A ve chvíli, kdy ty projekty jsou vždy psány na rok, my bychom je začali soutěžit někdy po rozpočtovém provizoriu, to znamená v dubnu, v květnu, tak se dostáváme někdy do června, a ty projekty už by musely být s maximální délkou půl roku, přičemž většina těch kvalifikačních kritérií byla nastavena tak, že ti lidé tam musí docházet a musí v těch programech fungovat a musí mít určitý počet sezení, což je přibližně devět nebo deset měsíců nebo celý rok. Takže my, i kdybychom získali nějakou částku na rozjezd těch probačních programů, tak i kdybychom všechny termíny uspíšili, tak je vypíšeme tak, že bude velmi složité naplnit ta kritéria, budeme ta kritéria muset pozměnit. A nevím, jestli to bude opravdu efektivní.

Já jsem v rámci provozu rozpočtu Ministerstva spravedlnosti ušetřil a zajistili jsme prostředky jako v minulých letech na programy pro oběti. Ty zůstávají. A chtěl bych, aby i programy na tyto aktivity, které provádí neziskové organizace, příští rok v rozpočtu se objevily. Dokonce si myslím, že by se mohly objevit ve dvojnásobné výši, než jak je potom poptávka nyní. Ale skutečně je to věc, která se bohužel z technických důvodů může stát až příští rok.

Jsem si vědom toho, že spolupráce s neziskovými organizacemi je důležitá. Taky první úkol, který jsem uložil vedení, vedení Vězeňské služby a Probační a mediační služby, bylo to, aby našly společné synergie jak mezi sebou právě při snaze postarat se o ty, které propouštíme, tak aby nepropadly tím sítem, tak aby našli společnou řeč v této věci s neziskovými organizacemi, tak abychom se nepřekrývali, nedublovali a aby se skutečně využil ten potenciál na maximum.

To znamená, tak jak to bude i v případě obětí trestné činnosti, v příštích letech budeme určitě využívat a budeme platit nemalé peníze neziskovým organizacím, které se věnují práci s oběťmi. Ale budeme to dělat tam, kde naše kapacity nestačí. To znamená například Ústecký kraj, je tam řada trestných činů, je tam řada logicky tedy i obětí. A bohužel kapacity ani neziskových organizací, ani našeho rezortu na vše úplně nestačí. A myslím si, že je správné, abychom tu pomoc cílili jak regionálně, tak samozřejmě podle typu trestné činnosti. A budeme tedy vypisovat ty dotační tituly tak, abychom pokryli všechny oblasti, nejen Prahu, nejen Brno, nejen tam, kde už dnes není problém, ale skutečně tam, kde ten problém je.

Takže zopakuji, jsem přesvědčen, že ty programy mají smysl, rozhodně nebudu zpochybňovat. Nevím úplně, jestli se dá říct, rozhodně nemohu souhlasit s tím, co říkají ty organizace, že ušetří stovky milionů nebo 130 milionů. To je prostě neměřitelné. Já jsem se tím dlouhodobě zabýval ještě v roli náměstka. A skutečně si nemyslím, že se dá vůbec měřit efektivita těch jednotlivých programů. Ale je to věc, která může pomoci, rozhodně asi pomáhá v některých případech. Takže byl bych rád, aby pokračovaly, ale v tuhle chvíli, i kdyby ty prostředky na účtu Ministerstva spravedlnosti v řádu těch 3 milionů korun přistály, tak s ohledem na to, kdy ty programy bude možné vypsat a jak bude dlouhý ten proces a jak budou nastaveny ty podmínky, to znamená, že to příliš úspěšné nebude. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou poslanec Matěj Gregor. Než přijde, tak prosím, mám tady další čtyři omluvy. Od 12.45 do 13.45 pan poslanec Ivan Bartoš z pracovních důvodů, od 13 do 15 pracovních důvodů pan poslanec Zdeněk Hřib, od 15 do 16.30 z pracovních důvodů paní poslankyně Jana Krutáková a od 13 do 22 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Lubomír Wenzl. A nyní dvě minuty, pane poslanče, pro vás.

 

Poslanec Matěj Gregor: Tak děkuju, pane místopředsedo. Já děkuju panu ministru Tejcovi, že tu situaci osvětlil. Já jsem ten e-mail od toho obecně prospěšného sdružení dostal taky ohledně jejich preventivních programů, tak jsem se jich zeptal formou e-mailu na průběh toho, jak ta jejich práce funguje, jaké jsou výstupy té práce. A ten dotační titul ve výši zhruba 2 milionů korun, který oni obdrželi v roce 2025, tak tím programem prošlo 17 lidí. To znamená 17 lidí za 2 miliony korun, kteří absolvovali nějaký preventivní program. Do toho programu vstoupilo 34 lidí, ale polovina toho počtu ho nedokončila, to znamená, byli z toho programu vyloučeni.

Já si myslím, že to nejsou efektivně vynaložené peníze. A je na tom evidentně shoda opozice i koalice, protože jak pan ministr zmínil, ty peníze chyběly už v návrhu rozpočtu končící vlády Petra Fialy. Já si myslím, že mnohem smysluplnější je dávat ty peníze do té prevence, aby k té trestné činnosti těch mladých lidí nedocházelo, což bohužel není úplně silná stránka našeho systému, protože například útoků ve školách ze strany žáků na učitele a podobně masivně přibývá. A to jsou věci, kterým už se v té nové vládě věnujeme mezi poslanci i ve spolupráci s ministry, abychom tu prevenci mohli podchytit v počátku, aby k tomu nedocházelo.

Ale jenom, aby to zaznělo. Protože ono každé škrty na straně neziskových organizací jsou okamžitě brány jako podceňování nějaké hrozby, jako nezájem řešit nějaké problémy. Ale 2 miliony korun za 17 lidí si myslím, že není výhodný preventivní program, a myslím si, že tuto službu můžeme ze strany státu zajistit levněji, že ji můžeme směřovat na více organizací, že můžeme poskytovat tu podporu těm lidem, u kterých hrozí ta recidiva už rovnou na těch pracovištích nebo právě ve spolupráci s těmi probačními službami. Ale zamysleme se nad tím, jestli je ten rozpočet ve stavu, kdy právě ony 2 miliony na 17 lidí můžeme brát jako něco, co bylo pro ten stát prospěšné. Tak děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní tedy... Pan ministr se hlásí, takže s přednostním právem pan ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Já snad jen doplním a využiji věcné debaty, že my jsme připraveni ta vyhodnocení těch programů jednotlivých, tak jak jsem se s nimi seznámil i včera, myslím, předložit ideálně ve výborech, budete-li mít zájem, případně jednotlivým poslancům. A chci nabídnout, že chceme, a budu zvát i zástupce neziskových organizací, které se zabývají oběťmi, už jsem se na tom dohodl s paní vládní zmocněnkyní, paní poslankyní Malou, že budeme společně jednat o tom, jak nastavit programy právě pro neziskové organizace ve vztahu k pomoci obětem trestných činů. Byl bych rád, aby na tom byla shoda, abychom se na tom shodli ideálně i s opozicí, protože může se stát, že nakonec dojde i k tomu, že bychom mohli upravit ten návrh tak, aby ty peníze, které na tom zvláštním účtě budou, se využily ve prospěch některých resocializačních programů nebo programů prevence.

Ale byl bych rád, aby byla shoda na tom, jak ty programy nastavíme, aby byly smysluplné, aby byly skutečně funkční a ideálně, aby byly alespoň z velké části měřitelné. Protože největší problém je, že někam poslat peníze je to nejjednodušší. My musíme umět vyhodnotit, jestli se to vrací právě veřejnosti tak, jak o tom mluvil už pan poslanec. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní přichází pan poslanec Benjamin Činčila a pokračujeme.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já vlastně děkuju za tu diskusi, která tady proběhla před chvílí, protože už jsem k rozpočtu vystupoval mnohokrát, k rozpočtové udržitelnosti. Myslím si, že jsem to tady i mnohokrát kritizoval. Nicméně jako lidovci jsme vždycky stáli za tím, aby ty změny v rámci rozpočtu se nedělaly kvůli nějakým tabulkám nebo jednotlivým kapitolám, ale aby se dělaly kvůli konkrétním rodinám a konkrétním situacím.

Právě jsem chtěl se přihlásit tady k pozměňovacímu návrhu číslo 511, který se týká Probační a mediační služby tak, jak o tom tady mluvil pan ministr i kolega Gregor. Jsem rád, že zmiňují to, že to chtějí zefektivnit, že chtějí, aby podobné programy fungovaly dál, a proto jsem společně s Marianem Jurečkou připravil tenhle pozměňovací návrh. Budu velmi rád, pokud se o tom s panem ministrem a s dalšími budeme moct bavit tak, jak to zmiňoval ve svém posledním výstupu.

Tohle totiž nejsou jenom abstraktní programy. Je možné, že se do nich zapojilo třeba méně lidí v počátku. Nicméně jsou to právě ty situace, kdy můžeme podpořit to, aby zůstal nějaký kontakt rodiče se svými dětmi, aby se s těmi lidmi pracovalo, abychom právě ty náklady do budoucna ušetřili. Nejedná se tady o žádné miliardy ani stovky milionů, dokonce ani o desítky, ale opravdu o nízké jednotky milionů korun, které můžou být v konečném důsledku výrazným ušetřením veřejných prostředků do budoucna. Proto, pokud existuje tady pochybnost o tom, jestli ten program fungoval doteďka ideálně, tak si myslím, že není cesta to jenom škrtnout, ale nastavit třeba ty programy lépe, efektivněji, tak, abychom prostředky v budoucnu vynakládali efektivněji, jak už jsem zmiňoval.

Opravdu nejde o nějaké tabulky. Nejde o to, že, viděli jsme škrt, tak hned musíme přispěchat s pozměňovacím návrhem a napravit to, abychom si tady odehráli nějaké politické píár. Jde o ty konkrétní rodiny, o jejich situace, o to, aby zůstaly v kontaktu se svými dětmi, aby uměly fungovat, aby s nimi někdo po tom, co skončí odpykání trestu, tak aby s nimi někdo pracoval.

Jak znovu opakuji, nejedná se o žádnou rozpočtovou bitvu tady, ale je to odpovědná politika, na níž nám záleží a na níž budeme rádi spolupracovat i se současnou vládní koalicí. Proto se ještě jednou tedy připojuji k tomu pozměňovacímu návrhu číslo 511 a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, krásné dobré odpoledne. Budu hovořit a přihlašovat se k několika pozměňovacím návrhům. Začnu u kapitoly Ministerstva průmyslu. Konkrétně mně jde o 200 milionů pro Diamo. Vaše vláda navýšila celkový rozpočet o víc jak 60 miliard, ale někde škrtala. Když se podíváme, tak škrtla 700 milionů Diamu, státnímu podniku, který dělá sanace, rekultivace, především staré doly. Mně jde o 200 milionů pro Diamo, které má sloužit na sanaci v Hustopečích nad Bečvou po havárii vlaku s benzenem, který tam proběhl před rokem.

Sanace celý rok probíhala, probíhala velmi úspěšně. Víc jak 100 tun benzenu je pryč, ale desítky tam ještě zůstávají. Nemusím připomínat, že i malá koncentrace benzenu ve vodě je smrtelná. Proto chci z položky Dotace na obnovitelné zdroje - protože tam to navýšení je obrovské a peněz tam máte dost - přesunout 200 milionů korun právě pro Diamo, konkrétně na sanaci v Hustopečích nad Bečvou. Přihlašuji se tedy k pozměňovacímu návrhu 451.

Dále tady mám sedm pozměňovacích návrhů pro kapitolu Ministerstva životního prostředí. Proč? Protože vy jste všude navýšili tomu dala, tomu víc, ale jenom obrana a Ministerstvo životního prostředí dostalo méně, než v návrhu Fialovy vlády. Já vlastně nedělám nic jiného, než jako bývalý ministr tady zase vracím finanční prostředky pro kapitolu 315 a to v těch konkrétních položkách, které vy jste škrtli. Velmi často jsou to drobné položky a velmi často vůbec nechápu, proč jdete proti těm lidem, proti těm organizacím, proti těm službám, které pro stát zajišťují. Protože kdyby to měl stát objednávat a stát dělat, tak to bude mnohem, mnohem dražší.

První pozměňovací návrh, k němuž se přihlašuju - 492 - se týká domů přírody. Je to 15 milionů na domy přírody. Domy přírody stát jenom kofinancuje. Zbytek tam dávají samy ty organizace. Samozřejmě si samy na sebe vydělávají. Podporují je třeba obce, kraje nebo i soukromý sektor. Stát dává na každý dům přírody půl milionu. To je opravdu drobná částka. To jsou Bílé Karpaty, Blaník, Brdy, Český ráj, Český les, Hodonínská Dúbrava, Jizerské hory, Litovelské Pomoraví a tak dále a tak dále a tak dále. Takže proto z toho důvodu 15 milionů, pane ministře - je to fakt málo - na domy přírody. Ale teďka tam je nula.

Další věc, investice Obnova majetku. Tam se škrtlo 60 milionů korun. V pozměňovacím návrhu 493... Já si myslím, že obnovovat majetek ministerstva příspěvkových a zřizovaných organizací je potřeba, a když se investiční obnova podcení, tak z toho potom za rok je průšvih. Takže z toho důvodu, vzhledem k tomu, že tam bylo škrtnuto 160 milionů, navrhuji to vrátit.

Další jsou nestátní neziskové organizace. Tam bývalo dlouhodobě 20 milionů, v návrhu na letošní rok jenom šest. Proto navrhuji tam vrátit těch 14 milionů. Nebudu zdůrazňovat, že tyto organizace zase dělají služby za stát - různé environmentální vzdělávání, praktická ochrana přírody, dobrovolnictví, péče o krajinu a tak dále a tak dále. Myslím si, že to je velmi dobře zdůvodněno. Je to návrh 494 - 14 milionů korun. Opět nevelká částka, ale pro zachování těchto služeb naprosto klíčová.

Dál tady máme obnovu přírody. Vy na tom ministerstvu velmi často říkáte, že klima a dekarbonizace jsou sprosté slovo, že se to má všechno řešit biodiverzitou a adaptacemi. To je hezké. Chci pochválit i tady kolegy, že program péče o krajinu nechali. Za to chci opravdu pochválit, ale tu investiční část, program obnovy přírody tam už nedali. Je to 300 milionů korun. Chci tedy navrhnout podporu obnovy přírody tak, aby byla zajištěna kontinuita do adaptačních opatření, do těch realizačních částí adaptačních opatření. Pozměňovací návrh 495.

Další. On už tady byl načítán některými mými kolegy, ale já ho načítám trochu sumárněji. Jsou to státní příspěvkové organizace. Netýká se to jenom národních parků. Tam ta díra je zhruba 75 milionů, ale dalších 25 je na ČHMÚ. Teď má ředitel Českého hydrometeorologického úřadu bez snížení administrativy, bez nějakého konkrétního posunu, bez změny legislativy, vyhodit dalších 27 odborníků. To mně fakt přijde nedůstojné, když tahle organizace zachraňuje nejenom lidské životy, majetky, ale pomáhá státu. Při povodních jsme to viděli. Proto celkově navrhuji do té položky vrátit pro státní příspěvkové organizace, tedy národní parky a ČHMÚ celkem 100 milionů korun. Je to pozměňovací návrh 496.

Pak tady máme pozměňovací návrh 497. Jedná se o záchranné stanice volně žijících druhů. Záchranné stanice volně žijících druhů - stát na ně přispívá zhruba třetinou těch potřeb.

Zbytek dají kraje, obce, donátoři a i běžní lidé, kteří se na to skládají. Máme tady úžasně fungující záchrannou síť nebo síť záchranných stanic, to znamená, když se poraní, když se poraní třeba o dráty, to je nejčastější, nějaký pták, tak může zavolat na záchrannou stanici. Oni odvezou tu káni nebo tu labuť, dokážou jí dát tu péči, a pokud jí dokáží vyzdravit, tak ji zase zpátky vrací do té volné přírody. 60 až 70 procent zvířat se vrací zpátky. Týká se to samozřejmě veverek, jelenů, týká se to veškerých jezevců, všech volně žijících druhů v české přírodě. Tyto záchranné stanice mají okresní působnost a fungují velmi dobře. Proto chci navýšit o 10 milionů korun, protože na ministerstvu je koncepce postupného navyšování a spolupráce s kraji tak, aby vlastně toto mohlo fungovat, tedy načítám pozměňovací návrh 497, a to 10 milionů korun pro zajištění financování záchranných stanic.

Poslední věc jsou zoologické zahrady. Tam každý rok bývalo v té položce 20 milionů korun, teď tam nejsou. Proto navrhuji přesunout do té položky 20 milionů korun. Je to pozměňovací návrh 498. Všechny tyto návrhy na Ministerstvu životního prostředí, tedy přesun do kapitoly 315, navrhuji z kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa. A všech těchto sedm pozměňovacích návrhů jsem předložil spolu s kolegy Bohuslavem Němcem, Janem Burešem, Helenou Langšádlovou, Zdenou Kašparovou, Janou Krutákovou, Martinem Šmídou, Gabrielou Svárovskou a Františkem Talířem. Tedy zdůrazňuji, že všech těchto sedm pozměňovacích návrhů je dáváno za všech pět opozičních klubů. Poslední věc, a tu teď nenavrhuji, ještě připomínám, že ten pozměňovací návrh v kapitole Ministerstva průmyslu, pozměňovací návrh 451 jsem podal s kolegou panem Bohuslavem Němcem.

Poslední věc, kterou chci říct a budu načítat až za týden, protože až za týden bude otázka Státního fondu životního prostředí, tak tam chci přesunout celkem 4,2 miliardy korun v rámci rozpočtu SFŽP na Novou zelenou úsporám. Protože vy jste navýšili kapitoly Ministerstva zemědělství i Ministerstva pro místní rozvoj a v tomto kontextu nevnímám potřebné tam ty peníze posílat z emisních povolenek a naopak využít ty finance z emisních povolenek právě pro Novou zelenou úsporám. Tady se kolem Nové zelené úsporám vede dezinformační válka, protože pan premiér na tiskové konferenci v pondělí sdělil, že prý já jsem někde si vymyslel 25 miliard. Tak jenom chci říct panu premiérovi, že to není pravda. V tom rozpočtu, který jsme předložili v září, bylo 12 miliard, ty jsou reálné a relevantní. Nikdo mně neukázal zatím z ministerstva žádná jiná čísla. Tak až mi je ukáží, tak je rád budu reflektovat. Tak jenom chci zmínit, že přesuny ve Státním fondu životního prostředí navrhnu za týden.

Možná na závěr mi dovolte jednu poznámku. Já se dívám, že pan ministr hovoří s panem vládním zmocněncem, panem poslancem Turkem. To je fajn. Dívají se spolu do očí, ale já chci říct, že tam jsou fakt malé položky. ZOO, domy přírody, záchranné stanice, to nejsou velké peníze. Já budu rád, budu rád, když ty finanční prostředky najdete, protože toto je opravdu péče o naši krajinu, je to dobrovolnictví, je to zachování těch věcí, které ze zákona, chci zdůraznit, ze zákona ochraně přírody a krajiny má dělat stát. A když je nebudou dělat tyhlety organizace, no tak si je stát asi bude muset vysoutěžit a objednávat u nějakého komerčního subjektu. A já vám garantuji, že budou dvakrát až třikrát dražší, než když to děláte teď přes tyhlety organizace.

Tak jenom chci poprosit, zamyslet se, jsem otevřen jakékoliv debatě, pan ministr teďka nevnímá, jsem otevřen jakékoliv debatě o těchto problémech, protože si myslím, že jsou důležité. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Červený.

 

Poslanec Igor Červený: Vážená vládo, vážení kolegové a jménem samozřejmě pana místopředsedy bych rád zareagoval na pana exministra. Začneme Nová zelená úsporám. Pane kolego, je zajímavé, že i lidé, kteří neuznávají příliš náš pohled na svět, například jako byl pan Bursík, jednoznačně řekl, že za Novou zelenou úsporám my nemůžeme. To byla asi jediná věc, kdy on o nás něco řekl pěkného a jednoznačně v tom rozhovoru řekl, že vy jste to prostě rozdal. Ono je velmi snadné vzít určité množství finančních prostředků, rozdat i ty, které nemám, a když potom předám klíčky nebo účet druhému, tak to má zaplatit. Takže my jsme jednoznačně jako tato vláda, obzvláště my Motoristé řekli našim voličům, že se k financím, ke státnímu rozpočtu musíme opět chovat udržitelně. Nemůžeme přečerpávat ty peníze, nemůžeme si půjčovat peníze na dluh, protože bychom už ten dluh, teď ten státní dluh dělá 3,6 bilionu korun a jenom za vás vzrostl o 1,2 bilionu korun a jenom za vás odvádíme navíc 60 miliard korun ročně na to, že máme ten dluh., možná, kdybyste nenasekali těch 1,2 bilionu korun, tak jsme těch 60 miliard mohli rozdělat a třeba by to Ministerstvo životního prostředí mělo rázem o 20 miliard navíc.

Takže my musíme hrát s těmi kartami, co máme. A my jsme jednoznačně deklarovali a deklarovali jsme to shodou okolností s panem premiérem, že ve velmi brzké době představíme upravený program Nová zelená úsporám. Já v tento moment to nebudu komentovat, protože to říkám i všem novinářům, jako i za Ministerstvo životního prostředí, že tuto skutečnost budeme ve velmi brzké době komentovat. To znamená, dobrá zpráva pro Českou republiku je, že forma bude nějakým způsobem zachovaná a ve velmi brzké době ji dokonce představíme.

Teď k těm jednotlivostem. Máte pravdu. My jsme museli ušetřit přes 900 milionů korun. Přišlo nám méně peněz ze státního rozpočtu a přišlo nám méně peněz z evropských fondů. Na základě této věci zasedl ten tým a neudělal někde nějaký škrt. Sedělo se týdny a hledalo se opravdu po korunách, aby to bylo zodpovědné, abychom některé věci mohli udržet buď v maximální míře, anebo některé věci prostě osekat v nějaké realizovatelné výši.

Napadáte nás dost často za národní parky, že díky nám Motoristům národní parky v uvozovkách zřejmě vykrvácí, uschnou. To přece není pravda. My se chováme jenom zodpovědně k těm našim penězům a když je tam ta finanční rezerva, tak chceme, aby ty parky během letošního roku využily tuhletu možnost. Shodou okolností jsme o této věci dokonce mluvili i s řediteli těch národních parků a sami potvrdili, že ano, pokud nedojde k nějaké neočekávané kalamitě, je možné tento rok takto s tím pracovat. My jsme se zase zavázali za ministerstvo, že pokud by k nějaké kalamitě skutečně došlo, tak samozřejmě jako Ministerstvo životního prostředí v komunikaci s vládou a s paní ministryní financí bychom hledali finanční prostředky, abychom samozřejmě ty národní parky nenechali umřít. To je dost důležité říct.

K těm jednotlivým věcem. Máte pravdu, museli jsme prostě škrtat. To je tak strašně jednoduché sem přijít a tady přihoďte 20 milionů, tady přihoďte 10 milionů, tady prosím, přihoďte 15 milionů, tady bych teda chtěl 30 a možná tady 40 a sem ještě přihoďte 4,5 miliardy. To je krásné, ale já jsem bohužel od paní Schillerové nedostal navíc 6 miliard, kdyby mi je třeba dala, tak já bych toho rád využil. Samozřejmě. Máme Ministerstvo životního prostředí, ale celá vláda se jednoznačně zavázala, že se bude chovat finančně udržitelně, že už to prostě není možné takhle jako dál jakoby žít.

Vezměte si třeba ty emisní povolenky, o kterých často mluvíte. My jsme viděli vaši původní predikci, která evidentně je v rozporu s realitou. Prvotní návrhy, které jste měl s ministrem financí, byly, že očekáváte výběr každý rok 30 miliard korun. Pak jste to opravili a změnili jste to na 13 miliard korun. Ale jaká je skutečnost? Skutečnost je taková, že se očekává, že se vybere mezi 4,2 až 5,6 miliardy korun.

To se potom jakoby dobře rozdává z Excelu, který vám potom ke konci roku nevychází, protože když si napíšu číslo 13 miliard, no tak samozřejmě tuhle najdu 10 milionů, tuhle najdu 100 milionů a ještě si říkám, je to dobrý, ještě mi zbývá 8 miliard.

Ne, my přece musíme se chovat jako řádný hospodář. Mimochodem, to byla jedna z věcí, která byla v roce 2024 - v uvozovkách - předkládána panu prezidentovi, jeho poradci, kde říkali, že vstupy, které vy očekáváte, nejsou reálné. Tehdy jste tvrdili 30 miliard, přišlo vám něco kolem 14 miliard. Tak jste to letos - v uvozovkách - na rok 2026 upravili, ale ti experti vám znovu řekli ne. Proto paní ministryně financí jasně řekla, když představovala návrh rozpočtu v prvním čtení, že tentokrát vycházíme z reálných čísel - to je ta nejpodstatnější část - že už nemáme fiktivní výnosy, které nikdy neobdržíme, protože jak by to jako fungovalo v domácnosti? Vy si naplánujete celoročně nějakým způsobem fungování té domácnosti, to znamená příjmy, výdaje, a řeknete si: tak my už v únoru si vybereme nějaké peníze na krásnou dovolenou, protože očekáváme, že třeba vyhrajeme ve Sportce. No, tak my na to nespoléháme, já třeba doufám, že pan doktor Pikora občas něco vsadí a vyhrajeme, třeba nám to potom přihodí na Ministerstvo životního prostředí, ale v tomto případě my se chováme udržitelně.

A k poslednímu bodu. Zmiňoval jste tady některé EVVO projekty, zmiňoval jste například domovy v přírodě (?), tak tam vám mohu říct jednu zásadní věc - v tento moment hledáme v interních zdrojích možnost to zafinancovat. To znamená, my vnímáme, že některé z těch věcí jsou pozitivní a že je nutné je nějakým způsobem udržet při životě. Už to bylo na základě setkání s panem vicepremiérem Petrem Macinkou, následně s vládním zmocněncem panem Filipem Turkem, mě ta jednání teďka čekají, já sám jsem se historicky na některých projektech podílel. To znamená, vnímáme, že některé z těch věcí jsou skutečně přínosné pro stát. A pokud vyhodnotíme, že ten projekt je přínosný jak pro stát, tak pro naši společnost, budeme v interních rezervách hledat způsoby, jak to nějakým způsobem jakoby ufinancovat.

Ale, pane exministře, ono je hrozně snadné tady stát a říkat si, co bych si přál k Vánocům, věřte mi, já bych si toho přál mnohem víc, ale potom máte jako zodpovědný politik tu kapitolu, kde vidíte očekávané příjmy, a ty tam prostě nejsou. Emisní povolenky prostě nedonesou těch 14 miliard, co jste predikoval, bude to 4,4 a ještě za to budeme rádi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Hladíka. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju, pane místopředsedo. Prosím, já se hlásím znovu, pokud to nestihnu za dvě minuty. Tak já chci k panu ministrovi říct jednu věc. No, vy jako Motoristi jste chtějí Novou zelenou úsporám zrušit - to řekl pan premiér, to je jako reálný fakt. Chtěli, nezrušili, zaplaťpánbůh. Zaplaťpánbůh za to, za náš tlak, za tlak lidí, za tlak všech a za to, že pan premiér nakonec tedy řekla, že se to nezruší. Nebalamuťte tady lidi, že chcete šetřit jako Motoristi. Vy jste normální levice populistická, protože jste navýšili o 60 miliard, žádné šetření, tak musíte (?) brát jako celek. Tak jenom kapitola obrany a životního prostředí dostala méně, všem ostatním jste navyšovali. Tak já tady hovořím jako opoziční politik za všechny a upozorňuji na to, že životní prostředí na rozdíl od všech ostatních kapitol dostalo méně.

Třetí věc, nepleťte si jablka s hruškami. My jsme odfinancovali, každá koruna do Nové zelené úsporám, 450 000 projektů, je zaplacená, je vyfinancovaná, je podepsaná a na to ty peníze byly. A já vám řeknu ty zdroje - Národní plán obnovy, (nesrozumitelné), Modernizační fond, obchodované emisní povolenky. Všechny jsou vykryté a všechny tam jsou. Tak prosím vás, nevěřte těmhletěm lžím, které se tady opakují.

Další věc. Já jsem bojoval za to - a teď byste mně měli poděkovat - že se nekreslí emisní povolenky do státního rozpočtu. V minulém volební období tady byly velké debaty, paní ministryně Schillerová si na to pamatuje a já jsem bojoval za to, aby skončily ve fondu, aby se s tím nepodvádělo, aby se neříkalo, kolik tam je nebo není. Já budu rád, když mně dáte ty výpočty. Já jsem ty výpočty měl v srpnu na 12 miliard a dal jsem ne 14, ale 12 miliard do rozpočtu. A měl jsem je tam namalované. Vy jste do rozpočtu dali 6 miliard, ne 4,4, ale 6, ve Státním fondu životního prostředí máte 6. Tak já jenom chci od vás, pane ministře, vidět ty výpočty. Já teď nemám aparát Ministerstva životního prostředí a já nezpochybňuji, že třeba jsou jiné, ale já chci vidět ty výpočty. A jsou ve fondu a máte být vděční za to, že jsou ve fondu, protože to nebude znamenat, že by tady byly dohady (Předsedající: Čas, pane poslanče.), kolik do toho fondu doteče po financí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Červený. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Igor Červený: Děkuji. Aby to nezačalo negativně - já vás asi překvapím, pane exministře, ale já vás skutečně pochválím. Já vás chválím za to, že ty peníze jdou do toho fondu. Ale z toho fondu jdou ty peníze právě na jednu z těch věcí, jako je třeba Nová zelená úsporám. A když jste tam naprojektoval těch 11,6 a my očekáváme v těch predikcích 4 až 6, tak já z toho nemůžu - (Poslanec Hladík mimo mikrofon: Ukažte mi ty výpočty.) i když, já jsem - (Předsedající: Pane poslanče, prosím, nekomunikujme spolu napřímo.) - je vtipné, že právě vaši kolegové potom říkají, že na vás pokřikujeme. My na vás vždycky křičíme až jako druzí, takže nechme ten prostor na komunikaci. Když napíšete, samozřejmě my vám ty výpočty rádi doložíme, to zas není problém.

K tomu, co jste řekl, dál - už budu taky rychlý, slíbil jsem to panu Rakušanovi - vy říkáte, že jsme vlastně ten rozpočet nafoukli. Ne, my jsme ho zhmotnili do reálných čísel a potom jsme škrtali. To, že pan Stanjura udělal svoji klasickou akci Stanjurovo letadlo, kde na poslední chvíli ještě v roce - například - 2025 z peněz vědy a výzkumu financoval potom nepedagogické pracovníky, no, tak jako my jsme taky mohli říct, že už vám tu sekeru neuděláme, mohla tady paní Schillerová třeba napsat, že dluh bude jenom 100 miliard, a pak bychom se ke konci roku divili. Ne, my jsme jasně řekli veřejnosti, že musíme jako stát být predikovatelní, transparentní a řekli jsme číslo, jaké bylo reálné. A to číslo reálné číslo bylo mnohonásobně vyšší a my jsme museli prostě škrtat, škrtali jsme 900 miliard. Některým se musely peníze zvedat, některým se musely prostě snižovat. Museli jsme narovnávat třeba v rámci rozpočtu některé věci, jako jsou platy. Vy jste si v prvním roce uzákonili, že učitelé mají mít 130 procent jakoby svého platu. No, tak já nevím, no, tak když se podívám na rok 2025, bylo to 130 procent? Tak já přece bych neměl porušovat jako politik zákon, ne, když si ho ještě navíc sám sobě odsouhlasím. To znamená, my se k tomu chováme udržitelně, zodpovědně a protože jsme pravicová strana, tak jsme samozřejmě vnímali, že budeme škrtat, když jsme to slíbili našim voličům. My naplňujeme náš program, ne váš, s tím se nedá nic dělat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Hladík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Já budu možná pokračovat. Pane ministře, vy jste tady řekl 6 miliard - to prostě není pravda. Já svými návrhy spolu s kolegy přesouvám v rámci rozpočtu Státního fondu - to není ani koruna navíc, to jsou jenom přesuny, 4,2 miliardy, aby tam bylo na Novou zelenou úsporám, ten základ. Je potřeba 10 a já vím a já vám rád poradím, kde těch 5,8 je. Rád vám poradím, jo, zatím jste se mě nikdo nezeptal. (Ministr Červený se směje.) A ano, přesouvám tam zpátky, vracím těch 500 milionů korun a ty jsou z Všeobecné pokladní správy - máme tady dva možné zdroje, já si myslím, že tenhleten zdroj je o něco nafouknut a těch 500 milionů se tam vejde, tak jak jsem to konzultoval s našimi odborníky.

Interní zdroje - já jsem rád, že se tomu věnujete. Já jsem si teď ověřil u paní ministryně Schillerové, že nároky z nespotřebované budou, možné čerpat, tam jsou některé nespotřebované nároky - já to samozřejmě vím jako bývalý ministr - takže ano, pokud to zapojíte, tak vás i pochválím, protože si myslím, že to, o čem jsem tady hovořil - a jsem rád, že věcně jsme ve shodě, za to děkuji - že zhruba těchto 500 milionů je potřeba opravdu tam navrátit, pokud to uděláte z nespotřebovaných zdrojů, za mě, za mě správně.

Poslední věc. Já se nevěnuji školství, vy se nevěnujete školství, no, ale já vám rád někdy vysvětlím, že těch 130 procent tam tedy je a že díky tomu, co jsme udělali s nepedagogy, tak tam budou moci být. Neveďme tady teďka školskou debatu, protože - ale já vám to rád někdy (Ministr Červený hovoří z lavic.), někdy, někdy vysvětlím, že konečně učitelé mají 130 procent průměrné hrubé mzdy. A ty prostě předtím neměli. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A tím jsme blok faktických poznámek vyčerpali. A další s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Pravděpodobně už využiji ten čas do avizované pauzy. Chtěl bych se přihlásit k několika svým pozměňovacím návrhům, některé z nich jsem předkládal spolu se svými kolegy, zároveň se budu věnovat i jednomu návrhu doprovodného usnesení, všechno je řádně zaneseno ve sněmovním systému.

První záležitost se týká sněmovního dokumentu 475, Obrana. My navrhujeme 17 miliard korun, to je největší pozměňovací návrh svým obsahem a rozměrem pro Ministerstvo obrany.

Daný pozměňovací návrh předkládám společně s Josefem Flekem, Matějem Hlavatým a Julií Smejkalovou. Je potřeba si skutečně uvědomit, že naše obranyschopnost v této chvíli, v té napjaté geopolitické situaci nemůže být vystavována rozpočtovému hazardu. Hazardu, který je v zemích, které jsou si vědomi svého rizika, něčím zcela nevídaným. Podívejme se do Estonska, podívejme se do Finska, podívejme se na ostatní členské země Severoatlantické aliance, které logicky i tak, jak se zavázaly, navyšují své výdaje na obranu.

A tady nejde o to, že přichází kritika od našich spojenců ze Spojených států amerických a podobně, to prostě není to, proč to děláme. Děláme to ze strategického důvodu. Pokud chceme naplnit všechny věci, které říkáte ve svém programu, jaký tady bude blahobyt a bude se žít lépe a lépe, naše země bude tou nejlepší zemí na této planetě, to jsme slyšeli od pana premiéra, tak, aby jí byla, tak primárně musíme našim občanům zaručit, aby žili v bezpečné zemi.

A ve chvíli, kdy právě čelíme rizikům nejenom ruské agrese na Ukrajině, ale i velmi napjaté situaci na Blízkém východě, já bych očekával od vlády samotné, že tenhle pozměňovací návrh nebudu muset podávat já jako opoziční politik. Já bych očekával, že vláda přijde s tím, že vnímá změněnou realitu, vnímá napětí, které ve světě je, a nebude hazardovat s tím, abychom byli zemí, která je schopna zajistit našim vlastním občanům bezpečnost. A znovu říkám, věty o tom, že my takový závazek jako vláda nemáme, jsou liché. Máte, protože jsme členy Severoatlantické aliance, a to je závazek členské země.

Proto přichází tento pozměňovací návrh. A sluší se vždycky i říct, kde takové finanční prostředky v tak obrovském rozsahu můžeme vzít. My vycházíme z toho, že navýšení obranných výdajů o 17 miliard korun je plně kryto snížením výdajů v oblastech, které mají v současné bezpečnostně napjaté době nižší prioritu, jako například navrhujeme zrušení plošného dotování POZE ze státního rozpočtu a navrácení k systému k dřívějšímu modelu. Domníváme se, že dotovat v této chvíli vysokopříjmové rodiny ve chvíli, kdy škrtáme z rezortu, jakým je obrana, je prostě návrhem, který nedává hlubší logiku a není strategický pro naši zemi.

V souvislosti s tímto návrhem budu podávat návrh doprovodného usnesení, sněmovní dokument 564 rovněž v systému, které zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, ukládá vládě, aby s ohledem na napjatou geopolitickou situaci a naše závazky v rámci NATO při sestavování rozpočtu na rok 2027 adekvátně zvýšila výdaje na obranu a postupný růst promítla také do přípravy rozpočtu na další roky.

Další pozměňovací návrhy se týkají většinou záležitostí nějak spojených s rezortem Ministerstva vnitra, i když ne přímo v mnoha případech to jsou mnohorezortní záležitosti. Sněmovní dokument 462 bezpečné dětství, ten předkládám s poslankyněmi Barborou Urbanovou a Adrianou Chochelovou. Navrhujeme 120 milionů pro Úřad vlády, dané finance chceme vzít z kapitoly zemědělských dotací, kde je alokace 250 milionů, konkrétně podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu. Z toho mají čerpat především velké agropodniky. Jistě si umíme některé i podle názvu konkrétně představit.

Bezpečné dětství byl nadrezortní projekt, který ještě připravila naše vláda. Pracovala na něm bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková a v jeho rámci se mají dotovat velmi užitečné věci. Slyšeli jsme tady od pánů poslanců z vládních lavic, že je potřeba věnovat prevenci zvýšenou pozornost, ne potom hasit požáry, když už se ten trestný čin stane. Je potřeba věnovat dětem a hasit agresi ve školách, která je silná. Absolutně s tím souhlasím. Proto navrhujeme, aby právě tyto finanční prostředky šly do programu, který mimochodem v sobě obsahuje to, aby se děti dovolaly na linku bezpečí 24/7, aby existovaly takzvané advokační týmy na školách, kde je detekována šikana, aby byli dostupní školní psychologové ve větší míře, než je tomu doposavad. A abychom byli schopni z krajské úrovně koordinovat veškeré procesy, aby naše děti mohly žít v bezpečí a byli jsme schopni detekovat věci, které v jejich vývoji nejsou zdravé, a předejít tam těm nejhorším tragédiím, které jsme bohužel i v Česku také zažili. Tenhle program vychází také z koncepce reakce na nešťastné události z prosince roku 2023 z Univerzity Karlovy.

Další sněmovní dokument je sněmovní dokument 465, projekt MEDEVAC. Navrhujeme 120 milionů pro Ministerstvo vnitra. Chce i premiér Babiš po nějaké naší veřejné debatě o tom. Cením si této reakce, proto kterýkoliv návrh bude hlasován jako první, naši podporu určitě bude mít. MEDEVAC je dlouholetá zcela nadstranická pomoc civilním obětem nejrůznějších konfliktů. Třeba pomáháme MEDEVAC na Ukrajině, nikoliv zraněným vojákům, ale zraněným civilistům, a je to i nejlepší prevence, aby tito lidé v rámci nějaké sekundární migrace nepřicházeli do zemí Evropské unie, protože se jim pomůže na místě.

To, že se vůbec MEDEVAC v prvním návrhu rozpočtu škrtnul, považuji za absolutně nepochopitelné. Je to výkladní skříň naší efektivní pomoci, která probíhala i za minulé Babišovy vlády, i za Sobotkovy vlády, i za vlád mnoha předchozích. Byli jste první vládou, která MEDEVAC škrtla. Tak jsem rád, že se tam těch 120 milionů vrací. Samozřejmě jsem připraven hlasovat i pro pozměňovací návrh, který není z naší dílny, jde o tu sumu 120 milionů korun do MEDEVAC, nejlepšího, nejkrásnějšího projektu naší charitativní humanitární pomoci. Na vlastní oči jsem viděl, jak naši porodníci pomáhají třeba v Africe. A nejenom, že tam přijedou a odjedou, ale oni to naučí ty, kteří tam potom operují a zachraňují životy třeba malým novorozencům nebo jejich maminkám. Toto se prostě vrátit musí.

A stihnu to před přestávkou, to jsem rád. Poslední dokument, který představím, je sněmovní dokument 539 protidrogová politika. Navrhujeme, jo a ještě se omlouvám, u toho MEDEVAC, i tady bereme, vychází nám to, z titulu podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu.

A poslední ta zmíněná protidrogová politika, dokument 539. Já moc nerozumím tomu, proč se v této době, kdy podle veškerých statistik drogová scéna nijak neuvadá, a naopak počet závislých mladých lidí podle oficiálních statistik stoupá,

se berou peníze při schodku 310 miliard z titulu protidrogové prevence. Opravdu tomu nerozumím, i po těch slovech vládních poslanců, tady každá koruna investovaná do prevence se nám dalece vrátí ve chvíli, kdy máme hasit a řešit následky. Tady se nejedná o žádné velké prostředky. Prosím, nehrajme tady žádnou velkou politickou bitvu a zamysleme se nad tím, jestli tento návrh opravdu nedává smysl, a tyto finanční prostředky se nenajdou.

Jeden pan vládní kolega, myslím, že pan ministr Hladík, neříkal pravdu v jedné věci. Říkal, že dva rezorty mají méně, než navrhovala Fialova vláda. Já přidávám třetí. Je to Ministerstvo vnitra České republiky, které oproti návrhu Fialovy vlády, který jsme ještě schválili, má -1,3 miliardy korun. Mimochodem tam ubylo i nějakých 460 - 70 milionů korun na investice do policie, třeba do balistické ochrany, do prvosledových hlídek a podobně. Prostě jste tam dali méně. A škrtla se i ta protidrogová prevence, odvrácení kolapsu sítě služeb, které poskytují v rámci prevence velmi efektivně svoji činnost.

Je tady odborný konsenzus, že tyto finanční prostředky potřebné jsou, a znovu opakuji, je tady nepoměr mezi výnosy a investicemi. Stát ročně vybere desítky miliard korun na spotřebních daních z legálních návykových látek, jako je alkohol a tabák, a je neobhajitelné, že bereme peníze z řešení negativních dopadů a z protidrogové politiky jako takové.

Financování se navrhuje opět z kapitoly zmíněných zemědělských dotací. Moc bych požádal, aby se vláda zamyslela především u toho prvního návrhu, který výrazným způsobem navyšuje peníze do naší obranyschopnosti. Jsme v době, kdy se doslova a do písmene láme chleba. Kdy sice vláda tvrdí, že ve svém programu nemá válku, ale svět se neřídí podle programového prohlášení Babišovy vlády. Ta válka je něco, co si nepřejeme nikdo, ale to, že o ní nebudeme hovořit, ji určitě neodvrátí. Válku může odvrátit to, že na ní budeme připraveni, že budeme silní, a právě investice do zbrojení armády Ministerstva obrany v této chvíli přece znamená to, že my chceme ten mír, a ne tu válku. A chceme být připraveni na nejrůznější krize. Prosím samotnou vládu, ať přijde s návrhem, který podpoříme konsenzuálně všichni tady dohromady. Bude to jednodušší, než se tady přetahovat. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju. Využil jste čas zcela, protože je 14 hodin. Tak mi, vážené, paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych nyní přerušil schůzi, a to do 15 hodin. Zároveň připomínám členům organizačního výboru, že schůze organizačního výboru se bude konat za pět minut. Tak zatím pěkný den.

(Jednání přerušeno v 14.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, které tady ovšem nevidím, tak poprosím člena vlády sem pozvat, poprosím koaliční poslance.

Zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Než začneme, než tady bude člen vlády, faktická poznámka Jan Bartošek, tak než s tím začneme, tak mám tady omluvy. Petr Hladík od 17 do 19 - pracovní důvody, Jana Pastuchová od 15.30 - zdravotní důvody a Jan Richter od 15 - zdravotní důvody.

Vítáme ministra Aleše Juchelku, tudíž můžeme pokračovat v jednání. Faktická poznámka, Jan Bartošek. A pak, pokud nebude žádná, připraví se Věra Kovářová.

Vaše dvě minuty a mikrofon teď teprve zapnu. Ano, děkuju.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Pane místopředsedo, vážení dámy, vážení pánové, za mě jenom krátká poznámka. Já jsem velmi pozorně poslouchal debatu, která probíhá ohledně letošního rozpočtu nebo jeho přípravy, a chci zde říct jednu důležitou věc.

Rozpočet na rok 2026, tak jak ho připravilo hnutí ANO, SPD a Motoristé, porušuje zákon. Je připraven tak, že porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V tomto kontextu je důležité říct, že všichni členové vlády, kteří hlasovali pro tento rozpočet, tak porušili ústavní slib, v kterém slibují, že slibují věrnost České republice a budou zachovávat její ústavy (?) a zákony. Je potřeba také dopředu říct, že všichni poslanci, kteří budou pro případný rozpočet na rok 2026, budou porušovat tento svůj ústavní slib, protože i poslanci se zavazují k tomu, že budou respektovat zákony České republiky. Takže říkám to zde a vrátím se k tomu i v třetím čtení, ano, tento návrh zákona porušuje zákon a poslanci, kteří ho schvalují, tak porušují svůj ústavní slib. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. A děkuji i za dodržení času. Žádná faktická poznámka není, tak přichází na řadu Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych vám představila dva pozměňovací návrhy. První je veden pod sněmovním dokumentem číslo 378 a k němu se tedy přihlašuji. Jedná se o pozměňovací návrh Věry Kovářové, Jana Berkiho, Evy Decroix, Andreji Hoffmannové, Toma Philippa, Matěje Ondřeje Havla, Renáty Zajíčkové, Olgy Richterové, Marka Výborného a Jana Jakoba.

Čeho se tento pozměňovací návrh týká? Možná už víte, zaznamenali jste, že zde o něm již byla řeč ve faktických poznámkách. Týká se navýšení výdajů v oblasti podpory činnosti mládeže, a to o částku 50 milionů korun, a tuto sumu bereme z vládní rozpočtové rezervy.

Jak jistě víte, stát má dlouhodobě zájem na kvalitní nabídce výchovně vzdělávacích volnočasových aktivit pro děti a mládež, a z toho důvodu také podporuje takzvané mládežnické organizace. V těchto organizacích pracují převážně dobrovolníci, kteří vkládají do systému především hodnotu své práce. Stát, respektive společnost tím získá službu neformálního vzdělávání mnohem levněji, než kdyby ji zajišťovala prostřednictvím svých, respektive veřejných organizací.

Aby mohly tyto organizace fungovat, to jsou organizace skautů, mladých hasičů, turistické oddíly mládeže a dalších 650 po celé České republice, aby mohly kvalitně pracovat, samozřejmě potřebují zajistit zázemí a podporu pro své dobrovolníky. A to se děje právě prostřednictvím programu MŠMT, v jehož rámci se poskytují především nezbytné dotace na činnost, ale také investiční dotace na udržení a vytváření podmínek pro smysluplné trávení volného času dětí a mládeže.

Samozřejmě snížení financování tohoto programu, jak jsem již zmínila, jde o 50 milion korun, vláda toto navrhuje a závažně tak ohrožuje dostupnost aktivit, které tyto organizace poskytují, jelikož s rostoucími cenami základních potřeb na správu mládežnické organizace nedokážou tyto náklady bez státní pomoci pokrýt.

Další snižování finančních prostředků v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko útlumu až zániku mládežnických organizací, zejména těch menších. Pro udržení rozsahu této veřejné služby by pak musely být náklady přeneseny na rodiny, což rozhodně nechceme. V dnešní době je nabídka smysluplného trávení volného času velmi důležitým prvkem prevence digitální závislosti. Samozřejmě tyto organizace také pomáhají se začleňováním nejenom dětí se speciálními potřebami, ale i těm ze sociálně znevýhodněných rodin a samozřejmě tím se posiluje prevence kriminality a závislosti a dalšího rizikového chování již v rané fázi.

My s takovýmto krácením finančních prostředků určených na podporu činnosti stovek dalších mládežnických organizací rozhodně nesouhlasíme, a proto tedy navrhujeme tento ukazatel zvýšit o 50 milionů korun. Pro 250 tisíc dětí a mladých lidí do 26 let se tedy jedná o navrhované dorovnání o 200 korun za každého.

Možná jste zaznamenali, že tento pozměňovací návrh jsme podali již v rozpočtovém výboru a tam tento pozměňovací návrh nebyl schválen s tím, že si koaliční poslanci podají návrh svůj, což tedy nechápu, když půjde o úplně stejný pozměňovací návrh. Zároveň ovšem konstatuji, že jsem velmi ráda, že toto naše upozornění povede k tomu, že cíl bude dosažen a mládežnické organizace nepřijdou o oněch 50 milionů korun. A já pevně věřím, že tento náš pozměňovací návrh budiž tedy jakýmsi upozorněním do budoucna a doufám, že se tato situace nebude opakovat.

Zároveň na závěr tohoto představení pozměňovacího návrhu mi dovolte, abych poděkovala všem dobrovolníkům, kteří se starají o naše děti a o naši mládež, protože bez nich by to skutečně bylo poměrně nákladné pro stát, a také v té oblasti prevence to šetří řadu finančních prostředků. Takže ještě jednou velké díky, a myslím, že hovořím za všechny poslance a poslankyně.

Ještě tedy opakuji, že se přihlašuji k tomuto sněmovnímu dokumentu číslo 378.

Dále mi dovolte, abych představila pozměňovací návrh, který vložil do systému pan poslanec Jan Sviták, který bohužel svůj pozměňovací návrh nemůže dnes představit, a to z vážných zdravotních důvodů, je omluven. Přihlašuje se tedy k tomuto pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 503. Tento pozměňovací návrh se týká navýšení specifického ukazatele Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury v části Ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, a to o částku 6 miliard, tato částka se bere z výdajů Dotace na obnovitelné zdroje energie, tedy o stejnou částku.

Dovolte, abych zdůvodnila tento pozměňovací návrh. Jak jistě víte, z pohledu uživatele celkové dopravní sítě představuje velmi specifický a dlouhodobě podceňovaný problém takzvaná Poslední míle, tedy návaznost silnic druhých a třetích tříd na nadřazenou dopravní síť, která je tvořena dálnicemi a silnicemi první třídy.

Přesto je páteřní infrastruktura státu postupně modernizována, ovšem kapacita je také posilována, nicméně funkčnost je zásadně ovlivněna kvalitou navazujících komunikací nižšího řádu. V podstatě tedy dnes tady hovoříme o krajských komunikacích. Silnice II. a III. tříd jsou financovány převážně z rozpočtu jednotlivých krajů, jejichž investiční možnosti jsou dlouhodobě omezené. V důsledku podfinancování oprav a údržby dochází k situaci, kdy modernizovaná nadřazená síť z pohledu uživatele končí na infrastruktuře, která je v nevyhovujícím technickém stavu. Tento požadavek snižuje bezpečnost a plynulost dopravy, prodlužuje přepravní časy, zvyšuje provozní náklady a do určité míry znehodnocuje prostředky již vložené do výstavby páteřní infrastruktury.

V minulých letech poskytoval Státní fond dopravní infrastruktury každoročně finanční prostředky na opravy a modernizaci silnic II. a III. tříd a na komunikace nahrazující nedokončený silniční okruh kolem hlavního města Prahy, a to v rozpětí přibližně od 1,9 miliardy do 6 miliard korun ročně. Výpadek těchto zdrojů v roce 2026 by měl výrazný negativní dopad na kvalitu regionální silniční infrastruktury napříč celou Českou republikou. Navrhovaná úprava je tedy realizována prostřednictvím převodu finančních prostředků do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Cílem je zachovat kontinuitu podpory komunikací nižšího řádu a zajistit funkční návaznost z celé dopravní soustavy.

Tedy ještě jednou se přihlašuji k návrhu pana poslance Jana Svitáka. Tento pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem 503. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji paní poslankyně a na řadě je paní poslankyně Helena Langšádlová. Připraví se Jakub Janda a Michal Zuna. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane ministře. (Ministr Juchelka hovoří mimo mikrofon: Dobrý den.) Dobrý den. Dovolte mi, dámy a pánové, abych vás seznámila se dvěma pozměňovacími návrhy.

První, který vám tady budu představovat, je pozměňovací návrh, sněmovní dokument 381, čímž se k němu přihlašuji, a týká se životního prostředí. Dovolte mi předložit tento pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, který posiluje kapitolu Ministerstva životního prostředí o 300 milionů korun. Při současně plně krytém a fiskálně neutrálním snížení výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství ve stejné výši. Cílem tohoto návrhu je zachovat a stabilizovat financování klíčových programů ochrany přírody a krajiny, zejména programu obnovy přírody. Ten je zásadní pro revitalizaci vodních toků a mokřadů, obnovu krajinných prvků zadržujících vodu, ochranu biodiverzity a adaptaci krajiny na dopady změn klimatu.

Česká republika dlouhodobě čelí suchu, degeneraci půdy a úbytku druhové rozmanitosti. Investice do zdravé krajiny nejsou jen ekologickým opatřením, ale také ekonomicky odpovědnou prevencí budoucích škod, které by jinak musel stát řešit výrazně vyššími náklady. Součástí návrhu je také stabilizace financování domů přírody, které hrají důležitou roli v environmentálním vzdělávání, osvětě veřejnosti a rozvoji šetrného cestovního ruchu v našich regionech. Bez odpovídajících prostředků hrozí omezení jejich provozu, což by negativně dopadlo jak na ochranu přírody, tak na místní ekonomiky. Navýšení prostředků dále umožní udržet podporu neziskovým organizacím, záchranným stanicím pro handicapované živočichy, zoologickým zahradám, které se podílejí na ochraně ohrožených druhů, výzkumu i vzdělávání veřejnosti. Tyto subjekty plní nezastupitelnou veřejnou službu. Navržené snížení části zemědělských dotací představuje omezený zásah v rámci celkového objemu podpor a neohrožuje stabilitu sektoru. Ochrana přírody není v protikladu se zemědělstvím, naopak je investicí do dlouhodobě udržitelného hospodaření a funkční krajiny.

Dámy a pánové, tento pozměňovací návrh reaguje na aktuální environmentální výzvy, je fiskálně odpovědný a přispívá ke kvalitě života v naší zemi, proto si vás dovoluji požádat o jeho podporu.

Dále bych vás, dámy a pánové, ještě chtěla seznámit s druhým pozměňovacím návrhem, který naleznete jako sněmovní dokument číslo 382 a týká se vědy a výzkumu. Není zde v tuto chvíli můj kolega Marek Ženíšek, ale jako bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace si vám dovolím také odůvodnit tento pozměňovací návrh.

Dovolte mi ho prosím stručně představit. Je to návrh ke státnímu rozpočtu, jehož cílem je posílit financování vědy, výzkumu a inovací, tedy oblastí, které jsou klíčové pro dlouhodobou konkurenceschopnost a prosperitu České republiky. Navrhujeme navýšení celkem o 1,5 miliardy korun rozdělené rovnoměrně do tří pilířů výzkumného systému.

Za prvé, jde o základní výzkum, konkrétně o navýšení prostředků Grantové agentury České republiky o 500 milionů korun. To umožní zvýšit úspěšnost kvalitních grantových projektů, stabilizovat excelentní výzkumné týmy a lépe podpořit mladé vědce i návraty odborníků ze zahraničí. Základní výzkum je fundamentem všech budoucích inovací a jeho dlouhodobé podfinancování vede k odlivu talentu.

Za druhé, navrhujeme posílení kapitoly Ministerstva školství v oblasti vědy a vysokých škol rovněž o 500 milionů korun. Tyto prostředky pomohou stabilizovat výzkumné programy na vysokých školách, zlepšit podmínky doktorandů a mladých výzkumníků i zvýšit schopnost našich univerzit zapojovat se do mezinárodních projektů. Silné vysoké školy jsou motorem inovací a regionálního rozvoje.

Za třetí, navrhujeme navýšení prostředků Technologické agentury České republiky o též 500 milionů korun, a to na podporu aplikovaného výzkumu. Ten má přímý dopad do praxe, posiluje spolupráci s podniky a přináší výrazný multiplikační efekt v podobě soukromých investic, nových pracovních míst a vyšší přidané hodnoty naší ekonomiky.

Návrh je plně krytý a fiskálně neutrální. Prostředky přesouváme z části plošných výdajů, konkrétně ze slev na jízdném, a zčásti národních dotací do agrárního sektoru. Jde o revizi méně cílených transferů ve prospěch strategické investice do naší budoucnosti. Česká republika dlouhodobě zaostává za inovačně nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie, proto chceme přejít k ekonomice založené ne na levné práci, ale k ekonomice založené na znalostech a nemůžeme si dovolit vědu a výzkum oslabovat. Tento pozměňovací návrh posiluje základní, aplikovaný i vysokoškolský výzkum a představuje investici s dlouhodobým ekonomickým i společenským přínosem. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Jenom připomenu, že jsme přímo v podrobné rozpravě, aby tam zaznívala ta čísla. (Poslankyně Langšádlová hovoří mimo mikrofon.) Já vím, že jste to říkala, já to jenom všem připomínám, protože tady není obecná a podrobná, ale jenom podrobná. Ale já jsem vás slyšel. (Poslankyně Langšádlová hovoří mimo mikrofon.) Ano, vy jste to řekla, paní poslankyně. Ano ano, ale říkám to pro všechny radši, aby to bylo všechno pinktlich.

Než přijde Jakub Janda, tak mám tady jednu omluvu: Štěpán Slovák od 15.15 do 16.15 - pracovní důvody.

Pane poslanče, máte slovo. (Dívá se vlevo na galerii pro veřejnost.)

Jeden z poslanců je nahoře na balkoně.

 

Poslanec Jakub Janda: Já vám děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych zde vystoupil k pozměňovacím návrhům, které společně s kolegy Jiřím Havránkem a Karlem Haasem předkládáme k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2026 a které se týkají kapitoly 362 Národní sportovní agentura.

Vládní návrh rozpočtu počítá s tím, že financování sportu klesne na 7,44 miliardy korun. I když vím, že dneska dopoledne k tomu byla debata, tak je to psané v prvním čtení rozpočtu.

Připomínám, že skutečné výdaje v roce 2025 činily 7,91  miliardy korun a že pro stabilní fungování systému byla jako minimálně potřebná diskutovaná částka 8,26 miliardy korun. To znamená jediné, že český sport má v příštím roce hospodařit s méně prostředky než letos, a to v situaci, kdy čelí rostoucím nákladům, investičnímu dluhu a enormnímu tlaku na regionální infrastrukturu. Nejde o abstraktní čísla v tabulce. Jde o konkrétní sportovní kluby. V obcích jde o děti, jejich rodiče a tisíce dobrovolných trenérů, jde o sportoviště, která bez základní podpory nebudou schopná fungovat.

Proto předkládáme dva pozměňovací návrhy, které mají za cíl jediné: vrátit financování sportu na úroveň, která zabrání destabilizaci celého systému. První návrh navyšuje rozpočet Národní sportovní agentury o 1 miliardu 350 milionů korun. Krytí navrženo snížením výdajů v kapitole Ministerstva dopravy, konkrétně u prostředků určených na další navyšování slev na jízdném. Neříkáme, že slevy nemají existovat, říkáme, že v situaci, kdy chybějí prostředky na základní fungování sportovního prostředí, není odpovědné navyšovat plošnou podporu mobility nad současnou úroveň a stačí ponechat slevy v současném rozsahu.

Druhý návrh navyšuje rozpočet Národní sportovní agentury o 1 miliardu a krytí navrhuje přesunem z kapitoly Ministerstva zemědělství, konkrétně ze snížení dotací Státního zemědělského intervenčního fondu. Nejde o útok na zemědělce, jde o otázku priority. (Řečník čeká, až utichne hovor dvou poslanců v sále.) Děkuju. Plošné navyšování dotačních titulů, které často končí u největších subjektů, nemůže mít přednost před stabilitou systému, který pracuje s dětmi a mládeží napříč regiony.

Oba návrhy jsou rozpočtově neutrální. Nemění saldo státního rozpočtu, nemění fiskální odpovědnost, mění pouze rozložení priorit. Investice do sportu není výdaj navíc, je to výdaj do zdraví, prevence a každá koruna vložená do sportu snižuje budoucí náklady ve zdravotnictví. Pokud dnes připustíme, že financování sportu může klesnout pod úroveň předchozího roku, vysíláme jasný signál do regionů, že práce všech trenérů a komunit není prioritou státu. Já si to nemyslím. Sport je jedním z mála prostředí, kde se přirozeně buduje disciplína, odpovědnost, týmovost a respekt k pravidlům. Pokud mluvíme o budoucnosti této země, mluvíme i o podmínkách, které dnes vytváříme dětem. Proto vás žádám o podporu předložených pozměňovacích návrhů. Nejde o politické gesto, jde o stabilitu systému, který funguje jen tehdy, když má elementární jistotu financování. Přihlašují se k těmto dvěma pozměňovacím návrhům v systému nahraných pod číslem 467 a 468. 

Dále zde mám pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Vojtěch Munzar a jsme tam společně s Pavlem Žáčkem připodepsaní i my a návrh míří na podporu organizací, které dlouhodobě pečují o naši historickou paměť, připomínají hodnoty demokracie a vyrovnávají se s dědictvím totalitních režimů. Tyto instituce systematicky pracují s veřejností, i mladou generaci. Vydávají odborné publikace a edice, pečují o archivy a historické fondy, organizují vzdělávací programy pro školy, přednášky, výstavy i pietní akce. Akty, pardon. Připomínají osudy legionářů, odbojářů, obětí nacismu a komunismu, pečují o válečné hroby, podporují veterány a uchovávají autentické historické prameny pro další generace. Významná část jejich práce směřuje právě k mladým lidem formou soutěží, vzdělávacích projektů, interaktivních programů či veřejných debat. Nejde jen o připomínání minulosti, ale o obranu demokratických hodnot v současnosti. Podpora těchto paměťových organizací byla ze státního rozpočtu poskytována dlouhodobě prakticky od počátku devadesátých let. Nejde tedy o nový či mimořádný požadavek, ale o pokračování zavedené praxe, která má své jasné opodstatnění. Jsem přesvědčen, že stát má nést odpovědnost za uchování historické paměti a podporu institucí, které tuto práci vykonávají odborně, systematicky a ve veřejném zájmu. Proto vás žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a tímto se k němu přihlašuji. V systému je nahraný pod číslem 499. Tímto vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu poslanci za jeho výstup a přihlášení se k těm pozměňovacím návrhům. Zároveň tedy vítám tady studenty pravděpodobně asi z jižních Čech, když tam běhá, nebo ne, pan poslanec Bauer, tak když nám pak dáte informace, tak vás budeme vítat jako jednotlivé školy. Pro vaši informaci jsme při projednávání státního rozpočtu ve druhém čtení. A na řadě je Michal Zuna, který už mezitím přišel k mikrofonu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, já bych se dovolil přihlásit a odůvodnit pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 360, který se věnuje zejména bezpečnosti a obraně. Mě mrzí, že tady není pan ministr Zůna, který by mohl případně na některé ty věci reagovat. Já vás nejprve seznámím s parametry toho pozměňovacího návrhu. Jedná se o přesun finančních prostředků ve výši 21 miliard 343 milionů korun, a to ve prospěch kapitoly Ministerstva obrany. Tam je ta výše 21 miliard ve prospěch kapitoly Bezpečnostní a informační služby, tam je to 300 milionů korun, a ve prospěch kapitoly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, tam je to 43 milionů korun.

Ty přesuny my stavíme na principu odpovědného hospodaření a omezení plošných či málo cílených podpor. Proto na té druhé straně, tak my považujeme za zcela nesystémové a navrhujeme přesuny prostředků z kapitoly Ministerstva dopravy, konkrétně tedy v části slev na jízdném, stejně tak i v Ministerstvu průmyslu a obchodu, zčásti dotací na obnovitelné zdroje, tedy tam se jedná o vrácení přibližně 7 miliard z výdajů státu zpět na spotřebitele, a také z Ministerstva zemědělství ohledně podpory agrárního sektoru. Tam je také 7 miliard, tam nevidíme důvody pro dotace, například pro Agrofert.

Bezpečnostní výdaje... Jo, ještě bych uvedl, že se jedná o pozměňovací návrh celého poslaneckého klubu TOP 09, tedy všech poslanců a poslankyň, konkrétně tedy Jana Jakoba, Matěje Ondřeje Havla, Michala Zuny, Zdeňky Blišťanové, Michala Kučery, Heleny Langšádlové, Jiřího Pospíšila,  Vlastimila Válka, Marka Ženíška.

My máme za to, že bezpečnost a výdaje na obranu nejsou položkou, se kterou lze experimentovat. Bezpečnost je základním úkolem státu a ochrana území, ochrana obyvatel, snaha o zajištění územní celistvosti, suverenity a budoucnosti státu, stejně tak jako pevné ukotvení a odpovědné ukotvení ve spojeneckých strukturách, tak považujeme za zásadní a za prioritu. My můžeme vidět, že Armáda České republiky tak stále potřebuje pokračovat v modernizaci a v inovaci, navázat na ty uplynulé čtyři roky, kdy se postupně navyšovaly výdaje na obranu, a nikoliv jít o krok zpět, třeba tak, jak tomu bylo v těch uplynulých osmi letech vlády Andreje Babiše. A tady se nebojím dát přílepek ostudné vlády z pohledu přístupu k Ministerstvu obrany, kdy ty výdaje nepřesahovaly dvě procenta HDP a pohybovaly se někdy mezi 1,3, 1,6 procenty. Docházelo tam v těch letech například i k handlu s komunistickou stranou ve výši 10 milionů, pardon, 10 miliard, dnes zřejmě dochází k handlu, k SPD, vidíme tedy podobné kroky.

Já bych byl moc rád, kdyby nebylo třeba opakovat, jak důležitou a zásadní položkou výdaje na obranu jsou v dnešní době, když vidíme jen několik set kilometrů od našich hranic pokračující ruskou válku, když vidíme vlastně proklamace ruské strany ohledně obnovení sféry vlivu i na země bývalého východního bloku, a stejně tak aktuální blízkovýchodní konflikt potvrzuje, že snížení výdajů na obranu je zcela, zcela nezodpovědné.

Mně se chce říct, že každá odpovědná vláda, tak by měla bezpečnost jako prioritu, stejně tak jako to třeba vidíme v zemích, které mají tu smůlu, že jsou blíže k hranici Ruské federace, ať už to je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva či Lotyšsko, což jsou země, které již dlouhodobě vydávají někde mezi čtyřmi a šesti procenty HDP na obranu.

Cílem toho našeho pozměňovacího návrhu, tak je tedy pokračující modernizace techniky a infrastruktury Armády České republiky, rozvoj schopností protivzdušné obrany, budování systému obrany státu, posílení strategického zpravodajství.

Bohužel, co však vidíme v tom návrhu Ministerstva obrany, tak je krácení prostředků prakticky ve všech kapitolách a oproti návrhu z bývalé, bývalé vlády, tak jde tedy o těch zmíněných 21 miliard, které my se snažíme prostřednictvím tohoto pozměňovacího návrhu vrátit zpátky. Je tam za mě zcela zásadní například snížení v části strategického programu pozemních sil o 7,5 miliardy nebo prostředků pro speciální síly Armády České republiky, tam jde o téměř o 2 miliardy, či ve strategickém programu vzdušných sil také 1,5 miliardy.

Za mě zásadní nezodpovědností toho návrhu tak je však krácení, ono je to součástí některých těch částí, které jsem uvedl, v rámci investičních akcí. Tady bych chtěl zdůraznit, že odložení nějaké investiční akce v oblasti obranného průmyslu o jeden rok, tak jak to právě nepřítomný ministr Zůna velmi často obhajuje, tak v praxi neznamená to, že ty, že ty prostředky nebo ty zbraňové systémy, že také o jeden rok později získáme. Tam se může stát to, že odložení o jeden rok může způsobit vlastně dodání těch požadovaných požadovaných zbraní třeba o tři nebo čtyři roky i s ohledem právě na to, jak vysoká poptávka nejenom v Evropě, ale celosvětově v tuto chvíli, jak je vysoká. Takže to považuji za zcela nevhodné v té dnešní době.

Já bych chtěl uvést i některé konkrétní položky. Tam se to dotýká například pásových bojových vozidel pěchoty, které vlastně jsou plánovány v rámci financování mezi lety 2023 až 30, ale ve chvíli, kdy se oproti tomu původnímu plánu zkrátí rozpočet o 2,5 miliardy, tak zase to dodání toho kontraktu může být výrazně, výrazně prodlouženo. Je tam například i dodávka potřebných radiostanic a kryptografických prostředků. A to je zajímavé, to je právě na základě mezinárodní dohody, vláda se Spojenými státy, tak tam nevím, jak je pan ministr domluven s panem ministrem obrany tedy na tom odložení, ale jde tam o krácení o 2 miliardy. Ale je tam i celá řada dalších, například modernizace letištní infrastruktury v Čáslavi, odložení nákupu samohybných děl, protiletadlových baterií a tak dále. Já to považuji za zcela flagrantní ohrožení plnění závazků. A nejde mi jen o ta dvě procenta vůči HDP, protože to je pouze jeden z několika závazků, které vůči Severoatlantické alianci máme.

Tam, co já považuji za důležitější, tak je plnění takzvaných Capability Targets, což jsou závazky právě v podobě toho, jak my jsme připraveni, jak my jsme vyzbrojeni, jak my máme dostatečně velkou personální kapacitu, a v případě vlastně krácení toho rozpočtu o takto vysokou částku, tak budeme v prodlevě i vůči tomuto dalšímu velmi důležitému závazku.

To byla tedy kapitola pro Ministerstvo obrany. A pak jsem tam ještě uváděl tedy ty další dvě položky, 300 milionů ve prospěch Bezpečnostní a informační služby, tedy služby v oblasti kontrarozvědné činnosti, která je v této době bezpochyby stejně tak důležitá, ať už v oblasti boje proti terorismu, odhalování hybridních hrozeb či ochrany ekonomických zájmů. Já se omlouvám. Proto tam tedy také navrhujeme těch zmíněných 300 milionů.

A v poslední části, kde je tedy navýšení o 43 milionů pro Národní úřad pro kybernetickou informační bezpečnost, tak i s ohledem na narůstající počet kybernetických incidentů, potřeby dohledu nad kritickou infrastrukturou. A vy, kteří jste tady byli minulé volební období, tak dobře víte, jak složitá a dlouhá byla debata ohledně novely zákona o kybernetické bezpečnosti. A tam právě považuji za velmi důležité, aby i v oblasti dohledu NÚKIB ty finanční prostředky nechyběly.

Já jsem se snažil tady o tuto změnu už v rámci návrhu na výboru pro bezpečnost, ta debata se kolem toho vedla, bohužel, nebylo pro to dostatečný počet nebo dostatečná podpora.

Takže jenom mi dovolte na závěr zrekapitulovat, že bezpečnost a obrana je opravdu tím, co představují základní funkci státu. My, kdybychom tady vedli nějakou libertariánskou debatu, což se tady bohužel asi nikdy nestane, o tom, jaká role a funkce státu je, tak by určitě tím výstupem bylo, že právě zajištění bezpečnosti, obrany, územní celistvosti, ochrany obyvatel, bezpečnosti a budoucnosti toho státu, tak by mělo být tím absolutním minimem. A měla by to být právě ta položka, kam by zvlášť v tak vyhrocené době, jako je ta dnešní, mělo jít postupně více peněz.

A bez dostatečného financování právě obrany a bezpečnosti nelze zajistit stabilitu, nelze zajistit ochranu obyvatel a nelze zajistit ani dlouhodobou ekonomickou prosperitu. Proto bych byl moc rád, kdybyste, vážená paní ministryně, vážené členky a členové vládní koalice, tento pozměňovací návrh zvážili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli je na řadě Vlastimil Válek, připraví se Zdeňka Blišťanová. Stále připomínám, že je potřeba se přihlásit přímo potom i k tomu číslu toho pozměňovacího návrhu. Já to jenom připomínám, že to bylo pro všechny.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuju, děkuji, pane předsedající. Starého muže připomínky vždycky potěší. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, shodneme se na tom, že zdravotnictví je prioritou České republiky a této vlády bezesporu, minimálně to zní z úst pana premiéra, a je to priorita nejenom z hlediska medicínsko-etického, ale i ta ekonomická priorita, protože zdravý pacient, to je to, co každý stát bezesporu chce. Každý zaměstnavatel to chce.

Já jsem kdysi ještě dávno, než jsem byl v politice pro jednoho ministra z financí, dělal analýzu vlastně nákladů na léčbu cévní mozkové příhody pomocí mechanické trombektomie. A již v tom roce, pokud jsme zavedli tu metodu, která stála tehdy řádově téměř milion korun u jednoho pacienta, tak i v tom roce se ty náklady bohatě z placení daní vracely, protože ti pacienti, pokud byli rychle, efektivně léčeni, tak se vraceli zpátky do práce vlastně během několika měsíců, nebyli invalidizováni, a ten efekt byl velmi vysoký a bylo až překvapivé, jak pozitivně to vycházelo.

V rozpočtu na rok 2025 činily výdaje na lůžkovou péči více než 3 miliardy korun, více než 3 miliardy korun. V návrhu rozpočtu na rok 2026 který předložila vláda, jejímž jsem byl členem, to byly bohužel už jenom 2 miliardy 257 milionů, nicméně i tato částka byla dostatečná k tomu, aby došlo k zachování stability systému.

 

V aktuálním návrhu ale ta částka klesla na miliardu 48 milionů, tedy rok 2025, 3 miliardy v návrhu naší vlády 2 miliardy a čtvrt, v současném návrhu je to miliarda 48 milionů, což je ve srovnání s tou částkou, která byla potřeba v roce 2025, pokles o 65 procent. 60 procent je vysoké procento. Ano, chápu, státní rozpočet bude schválený pravděpodobně do konce března. Pan prezident už avizoval, že ho podepíše. Tak nejedná se o celý rok, bude se jednat, řekněme, o devět, možná osm měsíců, ale ani tak podle mého názoru tento pokles není pouze parametrická korekce toho řekněme kratšího roku, pro který ten státní rozpočet bude platit, ale je to podle mého názoru citelný zásah do financování lůžkové péče, který by mohl mít bezprostřední dopad na stabilitu nemocniční sítě.

Proto mi dovolte představit pozměňovací návrh sněmovního dokumentu číslo 421, ke kterému se rovněž v rámci podrobné rozpravy hlásím. V kapitole 335 navrhujeme za poslanecký klub TOP 09 navýšit výdajovou položku lůžková péče o 437 milionů korun, tedy přibližně o částku, o kterou byly sníženy celkové výdaje ministerstva oproti původnímu návrhu rozpočtu, který této Sněmovně předložila ještě vláda Petra Fialy.

Tady je potřeba zdůraznit a dovolte mi tedy krátké zdůvodnění tohoto návrhu a připomenout možná těm, co to neví, o jaké výdaje se jedná, co se skrývá vlastně pod položkou lůžková péče. Je to vlastně hrazení samostatného provozu nemocnic a přímé transfery na jejich chod v těch oblastech, kde nejsou kryty a nemohou být ani kryty z veřejného zdravotního pojištění. Jsou to náklady na některá vysoce specializovaná lůžka, která ale nezůstávají obsazena a jsou připravena například na vysoce infekční pacienty, na pacienty se závažnou, s tuberkulózou a další. Jsou to lůžka třeba pro dětské psychiatrické pacienty, která musí být připravena, ale nejsou obsazena a tím pádem nejsou hrazeny z pojištění ani být hrazena nemohou.

Jsou to například stabilizační programy pro nemocnice tak, aby zvládaly některé krizové situace. Musí mít připraveny například prostory pro zvládání situací typu jaderná příhoda v elektrárně - to ve světle výstavby nových bloků je o to důležitější. A samozřejmě je to podpora specializované péče, díky níž lze udržet špičkové týmy v centrech traumatologie, onkologie, kardiologie při zavádění nových metod, které nejsou hrazeny z pojištění, ale jsou zaváděny tak, aby se ověřila opravdu jejich efektivita. Těch věcí, které jsou z tohoto financovány, je podstatně více, ale já jsem vyjmenoval ty klíčové.

Navrhované navýšení o 437 milionů korun přitom nepředstavuje návrat pochopitelně na úroveň roku 2025. I po přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by výdaje na lůžkovou péči zůstaly o více než 1,5 miliardy nižší než v předchozím roce. Nicméně vzhledem k tomu, že ten rozpočet se bude týkat devíti měsíců, tak není důvod žádat o návrat k výdajům z předchozích let. Žádáme pouze o zmírnění nejtvrdšího dopadu, alespoň nějakou kontinuitu toho financování tak, aby ty provozy mohly dále pokračovat.

Krytí návrhu je plně zajištěno přesunem prostředků v kapitole 313, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, konkrétně snížením výdajů na podporu v nezaměstnanosti. Tento krok vychází z aktuální situace na trhu práce a realistického předpokladu dalšího vývoje. Návrh je fiskálně tedy neutrální, nepřidává k deficitu ani korunu. Já myslím, že tento pozměňovací návrh je v zájmu nás všech. Všichni potřebujeme mít specializovaná zdravotnická zařízení, specializovaná lůžka, všichni potřebujeme mít kvalitní zdravotní péči.

A proto vás, vážené kolegyně a kolegové, prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, o zvážení tohoto pozměňovacího návrhu ve třetím čtení a děkuji vám za vaši pozornost. A tak, jak je v intranetu uvedeno, i když se mi to zdá absurdní, ale provedu to, máme ve třech kopiích odevzdat písemně, tak odevzdávám paní ministryni. (Dále odevzdává zpravodaji a předsedajícímu. Ti jsou překvapeni.) Je to tam napsané. Pro jistotu plním tak, jak je to v intranetu písemně uvedeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já se na to zeptám na organizačním odboru. V této chvíli pozvu k řečnickému pultíku Zdeňku Blišťanovou, připraví se Václav Pláteník. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, podzim roku 2024 zůstane v paměti obyvatel Jeseníků a celého Jesenicka jako čas nepředstavitelné zkázy, ale také neuvěřitelné solidarity. Když se valila voda, byli to právě dobrovolní hasiči, kdo bez nároku na cokoliv nasazovali své životy, aby zachránili to nejcennější. Pomáhali nejen ve svých domovech, ale přijížděli z celé republiky, aby svojí pomocí vraceli lidem naději, že na to nejsou sami.

Jen v loňském roce se tito dobrovolníci podíleli na zdolávání přibližně 80 000 mimořádných událostí. Dnes však místo poděkování přichází chladná odezva. Vláda ve svém programovém prohlášení sice slibovala modernizaci vybavení a důstojné zázemí pro hasiče, realita návrhu rozpočtu pro rok 2026 je však taková, že finanční podpora obcím na techniku a zbrojnice má klesnout na pouhých 310 milionů korun.

Tento propad je pro obce a naše dobráky tvrdou ranou. Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí jsou přitom nedílnou součástí Integrovaného záchranného systému. V řadě menších obcí a venkovských regionů představují často první a klíčovou složku, která zasahuje u požárů, dopravních nehod, technických zásahů, ale také při povodních, vichřicích a dalších mimořádných událostech. Pro menší obce je přitom pořízení nové techniky bez pomoci státu prakticky nemožné. Bez dotací se obnova zastaví, akceschopnost jednotek klesne a bezpečnost občanů může být přímo ohrožena.

Dobrovolní hasiči nejsou jen záchranáři. Jsou také součástí komunit, které vychovávají mladou generaci k odpovědnosti, disciplíně a ochotě pomáhat druhým. Na základě řečeného předkládám tento pozměňovací návrh, který byl nahrán jako sněmovní dokument 380. Tento pozměňovací dokument navyšuje prostředky v kapitole 314 Ministerstvo vnitra o 250 milionů korun na dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí.

Navrhované navýšení je tedy určeno zejména na obnovu a modernizaci požární techniky, na rekonstrukce a výstavbu hasičských zbrojnic, na ochranné vybavení členů jednotek a na poslední jejich připravenosti. Investice do dobrovolných hasičů není výdaj, navíc je to investice do bezpečnosti našich občanů a našich obcí. Krytí tohoto návrhu je zajištěno přesunem prostředků z kapitoly Ministerstva zemědělství, konkrétně z podpory agrárního sektoru poskytované prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši 250 milionů korun. Návrh je tedy rozpočtově neutrální a nezvyšuje schodek státního rozpočtu. Investice do dobrovolných hasičů a do jejich důstojnosti, kdy tisíce dobráků dýchají za nás první linii. Dobrovolní hasiči jsou páteřní bezpečností v našich regionech.

Tímto se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu číslo 380. Děkuji za pozornost a našim dobrovolným hasičům za jejich nasazení a srdcem odváděnou práci.

K tomuto pozměňovacímu návrhu se připojili všichni poslanci TOP 09, tedy Jan Jakob, Jiří Pospíšil, Marek Ženíšek, Vlastimil Válek, Michal Zuna, Michal Kučera, Matěj Ondřej Havel a Helena Langšádlová.

A když už jsem mluvila o hasičích a povodních z roku 2024, chtěla jsem se prostřednictvím pana předsedajícího obrátit na vás, paní ministryně Mrázová, s otázkou týkající se financování obnovy území po povodních, které zasáhly například Jesenicko, Šumpersko, Krnovsko a další oblasti. Můj dotaz se týká dotačních programů Živel 1, 3 a 4, které spadají pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Občané i starostové potřebují jasnou odpověď, zda jsou v rozpočtu na rok 2026 skutečně zajištěny prostředky na obnovu tohoto území. A pokud ano, kde v rozpočtu jsou konkrétně alokovány.

Obce sice začaly čerpat prostředky už v loňském roce, ale největší potřeba financí začne právě letos a v dalších letech, protože stále procházíme velmi složitým administrativním procesem. V rozpočtových dokumentech Ministerstva pro místní rozvoj je v položce Podpora obnovy a rozvoj regionu uvedena částka 420 milionů korun, která zatím není dále rozdělena. Ministerstvo zároveň uvádí, že rozdělení prostředků bude záviset na finální změně státního rozpočtu a aktuálních potřebách území a že mohou být využity také nespotřebované výdaje ve výši více než 1,2 miliardy korun.

Chtěla bych zdůraznit, že obnova území po povodních nebude stát miliony, ale miliardy korun. Prognóza při mapování obcí, které byly postiženy povodněmi, se tato částka blíží 6 miliardám. A proto se tedy ptám a prosím paní ministryni, jestli by mi mohla zareagovat: Zajistí Ministerstvo pro místní rozvoj dostatek finančních prostředků na obnovu území zasažených povodněmi? Protože i za těmi čísly jsou skuteční lidé, lidé, kteří dodnes trpělivě čekají, kdy se jim opraví jejich obec nebo jejich domov. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. Jinak připomínám, že na ministry lze se obracet přímo, ne mým prostřednictvím, stejně tak ministři vám můžou odpovídat přímo.

Poprosím, pan Václav Pláteník, žádnou faktickou ani přednostní právo tady nemám.

Ještě jedna omluva: Petr Macinka se omlouvá, pan ministr zahraničních věcí, od 15.30 do 17 z pracovních důvodů. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já se tedy hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který v systému najdete pod číslem sněmovního tisku 450. A tedy moc poprosím paní ministryni, aby mi věnovala drobátko pozornost, protože je to velmi zajímavé. Ze všech asi 90 pozměňovacích návrhů je ten můj ten úplně nejmenší, protože pracuje pouze s částkou 1,5 milionu korun, ne miliardy, ne stovky milionů, ale 1,5 milionu korun. Paní ministryně, to je částka, kterou když uvidí váš vrchní ředitel pan Tyl, tak ji zaokrouhlí na nulu. Já v kapitole 336, Ministerstvo spravedlnosti, navrhuji navýšit výdaje o těchto 1,5 milionu a naopak o stejnou částku ponížit kapitolu 398, Všeobecná pokladní správa.

A teď stručně k tomu proč. Návrh státního rozpočtu nepočítá s malou, ale velmi smysluplnou položkou 1,5 milionu na podporu probačních programů pro mladistvé. Jde o cílenou a systematickou práci s pachatelem, která má snížit riziko, že trestnou činnost zopakuje. Podle údajů Asociace organizací v oblasti vězeňství patří probační programy k nejefektivnějším nástrojům prevence opakované trestné činnosti, stejně tak to potvrzují i zahraniční data. Roční náklad na výkon trestu odnětí svobody činí přibližně 670 000 korun na osobu, zatímco roční náklad na jednoho klienta probačního programu se pohybuje okolo 40 000. Program je tedy zhruba sedmnáctkrát efektivnější nebo levnější než pobyt ve vězení.

V kontextu, kdy se bavíme o podpoře mládeže, volnočasových aktivit a zároveň o návrhu na snížení trestní odpovědnosti na 13 let, mi připadá nanejvýš varovné, že bychom měli oželet i tuto činnost na probaci s mladými delikventy. Tyto peníze jsou v rozpočtu zcela zanedbatelné a navíc prokazatelně nákladově efektivně vynaložené.

Jako křesťanský demokrat v tom vidím i ještě jednu příležitost, kterou vám nabízím. V politice chci - nebo chceme vlastně všichni - denně hledat konkrétní nástroje, jak aplikovat hodnoty, které zastáváme. A probační programy pro mě představují i určitou formu milosrdenství, což věřím, že hodnota blízká nejenom mně, ale celé řadě poslanců a poslankyň.

Děkuju vám mockrát za pozornost a prosím tímto o podporu sněmovního tisku 450, 1,5 milionu korun, probační programy pro mladistvé. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji - drobátko, jak jste řekl, to je hezké slovo. A poprosím k řečnickému pultu Marii Krškovou, připraví se Jiří Horák. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, než představím konkrétní pozměňovací návrhy, považuji za důležité říci jednu zásadní věc - za největší slabinu návrhu státního rozpočtu na rok 2026 považuji snížení rozpočtu Ministerstva obrany. V době, kdy bezpečnostní rizika v Evropě narůstají, kdy naši partneři masivně posilují své obranné kapacity, jsme jedinou zemí, která výdaje na obranu snižuje. Minulý týden jsem se spolu s přibližně 30 poslanci zemí Evropské unie zúčastnila programu v Kyjevě. V rámci jednání jsme se mimo jiné bavili právě o výši obranných výdajů. Žádná z těchto zemí není ve výborné ekonomické situaci, žádná z nich nemá peněz nazbyt, a přesto výrazně navyšují výdaje na obranu, často na úkor jiných oblastí.

Není pravda, že Česká republika je v zásadně jiné situaci a že si navýšení výdajů na obranu nemůžeme dovolit. Jsme ve stejné situaci jako ostatní evropské země a v mnoha ohledech jsme na tom ekonomicky lépe než řada z nich. Je to otázka priorit. Pokud má být Česká republika na prvním místě, musí být na prvním místě její bezpečnost a obrana. Mrzí mě, že o této základní prioritě zatím neprobíhá dostatečná politická debata. Mrzí mě, že vláda není ochotna otevřít zásadní diskusi o tom, zda má být bezpečnost skutečně prioritou číslo jedna. Proto dnes představuji dva pozměňovací návrhy a možná to jsou detailní položky ve srovnání s celkovým objemem rozpočtu, ale jsou to oblasti, které mají přímý dopad na společnost a které, věřím, mají naději na to, aby byly schváleny. První z nich se vlastně i částečně dotýká bezpečnosti, i když v jiné oblasti.

První pozměňovací návrh číslo 490 se týká investičních prostředků pro Horskou službu. V návrhu rozpočtu na rok 2026 dochází k dramatickému poklesu investiční dotace z 50 milionů korun v roce 2025 na pouhých 10 milionů korun, to znamená, pokles na 20 procent loňské úrovně. Takto výrazné snížení nebylo při projednávání ve výboru nijak vysvětleno. Horská služba přitom pořizuje moderní technologie, včetně systému řízení dronů pro rychlé zásahy, obnovuje a buduje stanice v horských oblastech, rekonstruuje energeticky náročné objekty, potřebuje modernizovat dopravní techniku a rozvíjet vlastní komunikační a informační systémy, včetně investic do specializovaného záchranářského vybavení. 10 milionů korun ročně na celé území České republiky je na tyto potřeby objektivně nedostatečných. Navrhuji proto vrátit investiční prostředky na úroveň roku 2025, tedy navýšit je o 40 milionů korun. Krytí navrhujeme z vládní rozpočtové rezervy. Jde o odpovědnou a realistickou úpravu. Bezpečnost lidí v horách nemůže být položkou, na které budeme experimentovat.

Druhý pozměňovací návrh číslo 453 jsme připravili společně s kolegy z klubu KDU-ČSL. Týká se podpory činnosti v oblasti mládeže v kapitole Ministerstva školství. V návrhu rozpočtu dochází ke snížení o 48 milionů korun, to by znamenalo, že objem prostředků by se dostal dokonce pod úroveň roku 1990. Za posledních 20 let se nominální výdaje zvýšily pouze přibližně o 51 procent, po započtení inflace to znamená reálný pokles. Tyto prostředky směřují k organizacím, které zajišťují smysluplné trávení volného času dětí a mladých lidí. Jen Česká rada dětí a mládeže zastřešuje přibližně 250 000 členů. V době, kdy mluvíme o prevenci rizikového chování, o duševním zdraví mladých lidí a o potřebě posilovat komunitní vazby, by další oslabování této oblasti bylo krátkozraké. Navrhujeme proto vrátit 48 milionů korun zpět do oblasti mládeže. Krytí navrhujeme přesunem z programu rozvoje materiálně technické základny veřejných vysokých škol, kde podle údajů ze státních závěrečných účtů dochází opakovaně v posledních letech k výraznému nedočerpání prostředků. Nejde tedy o zvyšování celkových výdajů, ale o rozumné přeskupení v rámci kapitoly.

Oba návrhy spojuje několik principů - nezvyšují celkový schodek, přesouváme prostředky tam, kde dávají větší smysl, reagujeme na konkrétní a doložitelné problémy, dbáme na bezpečnost i budoucnost mladé generace. Tímto se tedy přihlašuji k pozměňovacím návrhům vedeným jako čísla sněmovních dokumentů 453 a 490 a prosím kolegy o jejich podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. V této chvíli je na řadě pan poslanec Jiří Horák. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Horák: Krásné dobré odpoledne. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu 415, který předkládám společně s Monikou Brzeskovou, Janou Filipovičovou a Marií Krškovou a stručně ho odůvodnil.

Navrhujeme navýšit kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj na podporu dostupného nájemního bydlení o 3,5 miliardy korun. Položku bychom přesunuli z položky Ministerstva průmyslu a obchodu, kapitoly 322 na obnovitelné zdroje. Proč? Protože dostupnost bydlení patří mezi nejzávažnější sociální problémy současné České republiky a naší společnosti. Za posledních 10 let se bydlení v České republice, respektive jeho ceny v podstatě zdvojnásobily. Není to výtka minulým vládám nebo koalicím nebo opozicím, je to zodpovědnost celé politické reprezentace tím, že to narůstá víc jak 10 let.

A musím říct, že když jsme dělali různé rešerše a když se na ně podíváte, tak bez výstavby dostupného nájemního bydlení, které je podporováno státem, tak v podstatě v žádné evropské zemi se s tím fenoménem zdražování bydlení nedá bojovat, protože pozitivní efekt neviditelné ruky trhu je v případě bydlení velmi omezený. Na rozdíl od jiných komodit, totiž stavební parcely, které nelze rozmnožit, tak tady ta konkurence nefunguje, protože ty parcely jsou omezené, a tím, jak společnost bohatne, tak určité skupiny obyvatelstva je využívají jako investiční produkt, takže ty ceny jdou neustále nahoru.

Někteří by mohli argumentovat, že města a obce mají dostatek finančních prostředků, že mají kapitál, který můžou investovat do podpory bydlení. Je ale potřeba si uvědomit, že mnohdy ta města a obce peníze šetří na dlouhodobé investiční záležitosti, jako jsou kanalizace, sportovní zařízení a opravy škol. Když se podívám třeba na naše sedmitisícové město, tak kdybychom vystavěli z vlastních zdrojů bez jakékoliv státní podpory řekněme bytovku pro 10, 15, 20 domácností, tak nás to vyjde na 30, 40 milionů, což v podstatě by nám vyčerpalo veškerý investiční rozpočet, pominu-li nějaké kvazimandatorní výdaje, které musíme investovat nebo přerozdělit každý rok. Takže v podstatě bychom postavili bytovku pro 10, 15, 20 domácností, ale ten rok bychom neudělali vůbec nic jiného.

Takže já chci tady zopakovat, že v celé Evropě, tam, kde trošku se s tím daří bojovat, tak pomáhá stát, většinou tedy prostřednictvím měst a obcí. A navíc ty prostředky, kdyby stát na to dal, řekněme, ročně tři čtyři miliardy, tak věřím, že by se do budoucna vrátily, protože v současné době dává stát v podstatě 20 miliard ročně. Minulý rok to bylo už 23 miliard na příspěvky na bydlení, ale do podpory bydlení minimum. Takže my věříme, že tímto ta situace by se podstatně zlepšila, a mimochodem jenom náš návrh podporuje Sdružení místních samospráv. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, a pozvu k mikrofonu Martina Baxu, připraví se Jan Berki. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Pane premiére, pane místopředsedo, paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych vystoupil s pozměňovacími návrhy, které se týkají v první části Ministerstva kultury a v druhé části Ministerstva životního prostředí, a já bych to své vystoupení rozdělil na čtyři části, přičemž pouze, protože pan první místopředseda mě upozornil na to, že není běžné mít pokrývku hlavy tady v Poslanecké sněmovně, tak pouze v té první části toho prvního bloku si vezmu na hlavu tuto kšiltovku, na které je napsáno make art great again. Je to dárek, který jsem dostal a který podle mě může dobře vystihovat to, co bych si přál, aby se opravdu stalo. A jenom dodám, že já si myslím, že česká kultura, živé umění v Česku je ve skvělé kondici, ale že pro něj musíme připravovat, vytvářet dobré podmínky, a to návrh státního rozpočtu Ministerstva kultury nebo návrh státního rozpočtu v kapitole Ministerstva kultury bohužel úplně nevytváří. Takže make art great again. (Nasazuje si kšiltovku s tímto nápisem.)

Abych učinil formalitám za dost, tak mi dovolte, abych se přihlásil ke sněmovním dokumentům pod čísly 487 - pozměňovací návrh na podporu živého umění, 488 - pozměňovací návrh na podporu živého umění, 489 - pozměňovací návrh směřující k podpoře živého umění. Všechny tři tyto pozměňovací návrhy jsou stejné tou částkou, která je navrhována na zvýšení, akorát v těch třech případech každý pochází z jiného zdroje - z vládní rozpočtové rezervy, z POZE a ze slev na jízdné.

A teď k tomu samotnému věcnému zdůvodnění. Skvělá kondice české kultury, a teď budu hovořit o živém umění, je faktem, který bychom si měli stále a znovu připomínat a stále a znovu o ní mluvit. Když byly peníze z Národního plánu obnovy, bylo možné, aby čeští kulturní aktéři mohli více cestovat do zahraničí, tak bylo najednou vidět, jak v tom mezinárodním srovnání jsme - ani nechci použít slovo konkurenceschopní, ale jak prostě česká kultura je v zahraničí respektovaná, jak jsme schopni obstát na velkých festivalech, jak to, co se tady vytváří v tom našem českém prostředí, má vlastně mezinárodní rozměr. Taková kultura se neobejde bez toho, aniž by byla podporována z veřejných zdrojů, z rozpočtu Ministerstva kultury. V době mého působení - čtyřletého - v čele Ministerstva kultury jsme měli roky, které byly, řekl bych, skvělé, co se týká rozpočtu, měli jsme také roky, kde ten rozpočet byl slabší, konkrétně třeba rok 2024. Nicméně nám se podařilo v roce 2025 pro Ministerstvo kultury vyjednat rozpočet, který na podporu živého umění, konkrétně na kulturní aktivity, směřoval více než miliardu korun, který směřoval 400 milionů korun na program divadel a orchestrů. A já tu záměrně nechci hovořit o celkovém rozpočtu Ministerstva kultury v roce 2025. Chci hovořit o těch kapitolách, k nimž směřují moje pozměňovací návrhy.

Ta částka okolo jedné miliardy korun na podporu kulturních aktivit, to znamená to, co směřuje do jednotlivých podpor v rámci dotačních řízení, společně se sumou 400 milionů korun na podporu programu státních profesionálních divadel a orchestrů znamená nikoliv to, že je peněz na kulturu dost, ale znamená to, že jsou vytvořeny v rámci přísně rozdělovaných prostředků, dotačních programů dobré podmínky k tomu, aby mohli kulturní aktéři fungovat a aby vznikaly dobré kulturní projekty. Když jsme připravovali návrh rozpočtu na rok 2026, ta vyjednávání nebyla jednoduchá, ale nakonec v tom rozpočtu, který schválila vláda Petra Fialy 30. září 2025, byla zhruba podobná suma na živé umění. Něco málo přes miliardu korun na kulturní aktivity, na podporu kulturních aktérů a kulturních projektů a 400 milionů na podporu profesionálních divadel a symfonických orchestrů.

Bavíme se o sumách, které v celkových objemech státního rozpočtu jsou nikoliv zanedbatelné, ale nejsou to nijak dramatické částky. To je velmi důležitá věc. A boj za to, aby česká kultura měla dostatečnou podporu z rozpočtu Ministerstva kultury, je mnohaletý, úspěšný jenom z nějaké míry, ale každopádně ten rozpočet roku 2025 a návrh rozpočtu na rok 2026 schválený naší vládou tyto dobré podmínky doprovázel.

Změnila se vláda, změnila se administrativa, vznikl nový státní rozpočet, který je v těch rozpočtových schodcích výrazně vyšší, než byl náš, a je jinou debatou, za jakých okolností, ale v každém případě Ministerstvo kultury při tomto zvyšování schodku, zvyšování veřejných výdajů ostrouhalo. Ministerstvu kultury, bych řekl, s motoristickou terminologií došla šťáva a je to velká škoda. Ten rozdíl, který znamená dobrou podporu pro českou kulturu, se pohybuje v řádech stovek milionů korun. Nebavíme se o miliardách, nebavíme se o celkovém rozpočtu Ministerstva kultury - 18, 19 miliard korun. Mimochodem Ministerstvo kultury přišlo o více než miliardu korun, ale já se bavím o té podpoře na živé umění, na podpoře kulturních aktérů napříč celou zemí od velkých projektů v Praze nebo i někde mimo Prahu, až po projekty lokální, které ale leckdy mají pro úroveň kultury v jednotlivých regionech České republiky zásadní význam.

Já se s tím, dámy a pánové, pane ministře, paní ministryně, nechci smířit, a proto podávám tento pozměňovací návrh, který znamená v součtu 300 milionů navýšení na živou kulturu, 200 milionů na tu výdajovou položku Kulturní aktivity, ze které jsou financovány dotace dotačních řízení ve všech oblastech české kultury.

Bavíme se o tom, že 1 miliarda korun znamená dobré fungování na základě přísných dotačních řízení české kultury. Prostě tanec, divadlo, hudba, literatura, hudba klasická, hudba alternativní, až i po podporu filmových festivalů. Takže tato suma 1 miliarda korun podle našeho názoru a zkušenosti z roku 2025 může zásadně pomoci. A ta tam není. Těch chybějících 200 milionů, ten dvacetiprocentní pokles znamená opravdu vážné a já si dovolím říct i ohrožení projektů, které jsou dlouhodobě připravovány, mají své publikum, naplňují funkce, které ze státní kulturní politiky chce Ministerstvo kultury mít, přispívají k sociální soudržnosti, šíří kulturu nejenom po velkých metropolích, ale i do hlavních, pardon, ale i do oblastí, které jsou mimo metropole. Těch 100 milionů korun - navýšení Programu státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů je ze 300 milionů na 400 milionů, to snížení bylo o 25 procent, znamená vlastně vyjádření jakoby státní sounáležitosti s tím, jak kraje a města financují kulturu, konkrétně svoje zřizované organizace, divadla a orchestry.

Já si myslím, že pan ministr Klempíř měl toto své úsilí napnout na to, abych alespoň těch 200 nebo 300 milionů získal. Dneska, když paní ministryně financí představovala tento návrh rozpočtu, tak se hovořilo o pozměňovacích návrzích, které nakonec revidují některé oblasti. 800 milionů se přidává na sport, 100 milionů na adiktologii, 50 milionů na mládežnické organizace. Myslím, že tam prostě mělo být, pane ministře, těch 200 milionů na živou kulturu a mělo tam být v tomto navýšení těch 100 milionů na Program podpory divadel a profesionálních orchestrů. A jsou to vlastně peníze, které neznamenají nějaké jakoby čechrání si peří, že má Ministerstvo kultury vyšší rozpočet, je to každý ten milion, 10 milionů z toho znamená mnoho a mnoho podpořených projektů, které s tím nemohly počítat. Dotační řízení není nárokové. Ale kde byla dobrá víra v tom, že ten rozvoj české kultury bude pokračovat? Takže já věřím tomu, že ta podpora může být. A znovu připomenu, já si myslím, že české umění, česká kultura je skvělá a make art great again. A věřím tomu, že pokud se takový pozměňovací návrh přijme, tak se situace v kulturním sektoru výrazně vylepší.

Další dva moje pozměňovací návrhy, pane místopředsedo, kšiltovku sundavám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za ten kompromis. Teďka už sundal, pane kolego. (Se smíchem.)

 

Poslanec Martin Baxa: Jak to tak má být. Tak další dva pozměňovací návrhy směřují na podporu kulturního dědictví, přihlašuji se tedy tímto k pozměňovacím návrhům pod čísly 485 - podpora kulturního dědictví a 486. V obou případech se jedná o 200 milionů korun do specifického ukazatele Záchrana a obnova kulturních památek veřejné služby, muzeí. V jednom případě na úkor rozpočtové rezervy Všeobecné pokladní správy, pardon, v druhém na slevy na jízdném. Zde ten rozdíl není tak markantní jako u živé kultury, ale když pan ministr Klempíř ve svém inauguračním projevu říkal to, že památky jsou naše moře, tak to je bezpochyby záslužné přirovnání. Já to tedy rád opakuju, akorát v tom rozpočtu se to prostě neodrazilo, jestliže se snižuje výdaj v rozpočtové kapitole Programu na záchranu a obnovu kulturních památek o 15 procent, tak to prostě není tato zpráva o podpoře kulturního dědictví. A stejně tak v té části, která se týká, zjednodušeně řečeno, podpory movitého kulturního dědictví.

Já navrhuji, aby se těch 200 milionů rozdělilo tak, že 140 milionů na Program na záchranu a obnovu kulturních památek a 60 milionů na Programy ochrany a péče o kulturní statky. V tomto případě se jedná o sumu, která je nižší, ale každopádně může znamenat velkou pomoc a velkou podporu tak, jako tomu bylo v tom minulém našem rozpočtu a také v návrhu rozpočtu na rok 2026.Oba tyto pozměňovací návrhy, aby to zaznělo úplně, předkládám společně s mým poslaneckým kolegou Jiřím Havránkem. Já si myslím, že - a teď jenom završím část svého vystoupení, která se týká Ministerstva kultury, já považuju za zásadní, aby veřejná debata v tomto funkčním období o veřejných výdajích na kulturu pokračovala. Myslím, pane ministře, že měly tyto finanční prostředky v tom rozpočtu být. Bavíme se o 300, respektive 500 milionech korun.

Určitě znovu čeká český veřejný prostor diskuse o financování kultury, o zapojení samospráv, měla by se také naplňovat státní kulturní politika, kterou se nám podařilo velmi participativním způsobem schválit na sklonku mého působení na Ministerstvu kultury a já tento pozměňovací návrh podávám proto, abych vyjádřil sounáležitost s tím, že má stát kulturu podporovat a z těch důvodů, které jsem tady zmínil, a koneckonců i proto, že kultura samotná si to bezpochyby zaslouží. Takže tolik můj obecný závěr k těmto dvěma pozměňovacím návrhům.

A teď už si dovolím jenom v rychlosti předložit ještě dvě další skupiny, tu třetí tvoří jeden pozměňovací návrh, přihlašuji se tímto ke sněmovnímu dokumentu 484, jedná se o kooperaci Ministerstva kultury s Českou tiskovou kanceláří. Projekt digitalizace fotoarchivu ČTK. Fotoarchiv ČTK představuje mimořádné kulturní dědictví naší země. Jsou to vlastně ve fotografiích dějiny Československa a posléze Česka od samého počátku existence našeho státu.

Ten fotoarchiv si zaslouží digitalizaci, ten projekt je velmi ambiciózní, vyžaduje velkou technologickou dovednost a um těch, kteří je dělají, to už je naplněno, ale vyjadřuje také, pardon, vyžaduje také nějaké finanční prostředky. To, ten základ současné digitalizace byl postaven v roce 2019, kdy bylo vytvořeno to speciální pracoviště, pak se ale nedařilo ji financovat. V době mého působení v čele Ministerstva kultury od roku 2022 jsme opakovaně zajistili každoročně 10 milionů korun. Bylo to, myslím, třikrát formou pozměňovacího návrhu, který jsem předložil jako poslanec a po domluvě s panem ministrem Stanjurou, se tento pozměňovací návrh akceptoval. Pro rok 2025 jsme poprvé tento výdaj měli v rozpočtu, přímo už nebyl jako pozměňovací návrh v návrhu rozpočtu na rok 2026, ta částka byla v tom návrhu, který předložil pan ministr Klempíř, už ta částka není.

Tato operace se provádí prostřednictvím, myšleno ta digitalizace, Národní knihovny. Takže tento pozměňovací návrh směřuje 10 milionů korun z Všeobecné pokladní správy do specifického ukazatele příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím v rozpočtu Ministerstva kultury a slouží k tomu, aby se financovaly především mzdové náklady těch expertů, opravdu jako skvělých zaměstnankyň a zaměstnanců Národní knihovny, kteří provádějí tuto digitalizaci. Tak tolik pozměňovací návrhy, které se týkají buď Ministerstva kultury, anebo Ministerstva kultury ve vazbě na ČTK.

A nyní si dovolím představit, myslím, že 7 pozměňovacích návrhů, které se týkají rezortu životního prostředí. Jedná se o společný pozměňovací návrh poslanců Jana Bureše, Jiřího Havránka, Martina Baxy a Zdeňky Němečkové Crkvenjaš.

Přihlašuji se tedy tímto k pozměňovacímu návrhu pod číslem 566. Jedná se o částku 19 400 000 korun ve prospěch Českého hydrometeorologického ústavu. Odůvodnění je podáno písemně v důvodové zprávě tohoto pozměňovacího návrhu.

Dále k pozměňovacímu návrhu pod číslem 568, což je 5 milionů korun na nezbytné investice a stavební obnovu ve správě Českého báňského úřadu.

Následně pozměňovací návrh pod číslem 573, což je 10 300 000 korun ve prospěch České geologické služby. Mimochodem organizace opravdu jako mimořádných kvalit, která nemá všude obdoby, bych řekl, po světě s takovým jako odborným renomé.

Pozměňovací návrh pod číslem 571, 12 milionů korun, což je posílení prostředků na příspěvek zoologickým zahradám. Takže to je pozměňovací návrh 571.

Pozměňovací návrh 572 - Český hydrometeorologický ústav, tentokrát z jiné položky, opět 19 400 000 korun.

574, znovu Český báňský úřad, tentokrát z kapitoly Ministerstva zemědělství.

565, což je 12 milionů korun - zoologické zahrady, tentokrát z vládní rozpočtové rezervy.

A konečně pozměňovací návrh 567 - geologická služba, tentokrát také na úkor vládní rozpočtové rezervy.

Dámy a pánové, to jsou tedy pozměňovací návrhy, moje společně s Jiřím Havránkem, které se týkaly Ministerstva kultury, a pozměňovací návrhy skupiny poslanců ve prospěch převážně Ministerstva životního prostředí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Vy jste byl nesmírně plodný s těmi pozměňovacími návrhy. Já jsem vždycky myslel, že už to končí a vy jste přisadil další. Jinak děkuji za dodržení gentlemanské dohody, kterou jsme učinili před vaším vystoupením.

S přednostním právem požádal o slovo ministr kultury Oto Klempíř a premiér Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji, pane předsedající. Paní vicepremiérko, paní ministryně, vážené kolegyně a vážení kolegové, děkuji panu bývalému ministru kultury, panu Baxovi, že se v trumpovské čepici o kulturu takhle zajímá, stejně jako Trump hází miliony, jako kdyby je měl. Ale jeho postřehy a návrhy byly podnětné. A já si toho vážím, protože je cítit, že máme společný zájem, a to je zájem o naši kulturu.

Víte, schopnosti a dovednosti ministra se neměří tím, kdo kolik a kam alokuje peněz, ale efektivitou a smysluplností investic. Já od začátku říkám, že jsem na úřad přišel s tím, že chci podpořit kulturu i umělce a věnovat se péči o naše památky. Proto jsem si také zvolil ono už jmenované panem Baxou heslo, že památky jsou naše moře.

Víte, rozpočet naší vlády je realistický. A všichni v něm museli ustoupit ze svých požadavků. Já chápu, že se řada lidí dívá na nový rozpočet v kultuře s obavami, protože je nižší než loni. Pro nikoho to není příjemné, ale věřte mi, že s ohledem na státní rozpočet je to prostě nutné.

Když mluvíme o kultuře totiž, mluvíme o lidech. O lidech, kteří drží pohromadě naši paměť, naši identitu, naši vzdělanost, naši schopnost předat něco dalším generacím. Mluvíme o hercích, mluvíme o muzikantech, technických profesích, knihovnících, restaurátorech, pracovnících památkové péče, kurátorech, pořadatelích, nakladatelích a spoustě dalších, kteří nejsou psáni na plakátech, ale bez nichž by se nerozsvítilo jediné jeviště a neotevřela jediná výstava. A právě na tyto lidi musíme myslet. Proto jim také zvyšujeme ohodnocení o 10 procent.

Ale nemohu se připojit k návrhům, které tu můj předřečník pan Baxa načetl a požaduje zvýšit dotace na živé o 300 milionů korun či na obnovu kulturních památek o 200 milionů korun, protože na to prostě v rozpočtu peníze nejsou.

Chci ale říct, že nebudeme šetřit slepě. Chceme šetřit chytře. Nechceme škrtat mechanicky. Chceme rozhodovat odpovědně. Nechceme oslabovat kulturu. Chceme ji udržet v kondici a v situaci, kdy stát musí hospodařit s maximální rozvahou.

Tento rozpočet proto stojí na třech základních principech. Princip první je kontinuita. Budeme pokračovat v projektech, které jsou rozpracované, které mají jasný veřejný přínos a které stát nemůže opouštět podle momentální nálady. Stát musí být důvěryhodný partner. Když něco zahájí, musí umět také nést odpovědnost za dokončení.

Princip B - priorita. V roce 2026 si prostě nemůžeme dovolit financovat všechno se stejnou intenzitou jen proto, že tomu tak bylo včera. Budeme rozlišovat. Budeme rozlišovat mezi tím, co je pro kulturní život země skutečně nosné, a tím, co je jen pokračováním zaběhlých nároků bez dostatečně silného veřejného dopadu. To prosím, není cynismus. To je správa veřejných peněz.

Za třetí - hospodárnost, efektivnost, účelnost. Chci, aby Ministerstvo kultury fungovalo projektověji, přesněji, s větším důrazem na vyhodnocování, na dopad a na odpovědnost za výsledek. Veřejné peníze nemohou proudit do projektů a řízení setrvačností. Každá koruna podle nás má mít svůj smysl, svůj účel a svůj obhajitelný výstup.

To je mimochodem i odpověď všem těm, kteří se ptají, zda vláda podporu kultury oslabuje. Má odpověď zní jednoznačně: Ne. Vláda ji chce postavit na pevnější a poctivější základ.

Rozpočet jsme sestavovali tak, aby bylo dost financí na klíčové priority - jak na knižní festival ve Frankfurtu, tak třeba i na zahájení velkých rekonstrukcí, od Nové scény až po nový depozitář Národní galerie. Rozpočet jsme sestavili tak, aby zůstala zachována podpora projektů, které reprezentují Česko a zároveň přináší do Čech excelenci, která je tolik potřebná. Proto se může s naší podporou mezinárodní festival v Karlových Varech dále rozvíjet. Proto podporujeme Smetanovu Litomyšl, která třeba z pohledu návštěvnosti postupně se stává největším festivalem svého druhu v České republice. A tak bych mohl dále pokračovat.

Dámy a pánové, kultura si zaslouží zastání. Ale kultura si zaslouží především pravdu. A ta pravda je, že rok 2026 bude rokem střídmějším. A já vám tím pádem nemohu slíbit, že to bude lehký rok. Ale slibuji vám velmi aktivní ministerstvo. Proto vás žádám o podporu tohoto návrhu a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky pro tuto chvíli. První Martin Baxa a připraví se Andrea Hoffmannová. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Já jenom, abych uvedl na pravou míru, co se týká investičních velkých akcí v rozpočtu Ministerstva kultury, tak to je vládní usnesení, které jsme připravili ve spolupráci s Ministerstvem financí a které garantuje financování těchto projektů na několik let dopředu. Tak bylo by, pane ministře, dost nezvyklé, kdyby do tohoto jste se rozhodl zasahovat, protože to jsou finanční prostředky, které jsou dlouhodobě alokované na ty velké investiční akce - Nová scéna, Invalidovna, depozitář Jinonice. Samozřejmě bude potom důležité nalézt finanční prostředky i na ten provoz.

Ale já bych chápal tahle slova, já jsem takový rozpočet předkládal třeba na rok 2024, kdy to konsolidační úsilí vlády znamenalo jako reálné snižování schodku státního rozpočtu a reálný pokles podílu státního dluhu na HDP. To ale tento rozpočet není. Ten rozpočet, který tady obhajuje paní ministryně Schillerová, je rozpočet, kde státní výdaje nabývají, a dokonce v některých oblastech, které pravděpodobně tedy určil pan premiér Babiš, tak se jednorázově pozměňovacími návrhy ty finanční prostředky navyšují.

Pokud se našlo 100 milionů na adiktologii - což naprosto podporuju - tak si myslím, že by bylo - chce-li vláda považovat kulturu za svou prioritu - na místě přidat 300, 500 milionů na kulturu samotnou.

Pak bych, pane ministře, chtěl ještě jednu věc. Já si tedy myslím, že ta slova o setrvačnosti a důsledném posuzování prostě neznějí dobře. Na Ministerstvu kultury fungují dlouhodobě dotační programy postavené na důsledné práci dotačních komisí, které každý rok podporují jednotlivé projekty na základě velmi pečlivého projednávání, naplnění všech kritérií. Předkládají je po velké debatě a nemyslím si, že bychom měli mluvit o tom, že Ministerstvo kultury podporuje setrvačnost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli pozvu Andreu Hofmannovou. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Dobrý den, děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího bych ráda komentovala výstup pana ministra. Samozřejmě kvituji to, že navyšujete platy zaměstnanců v kultuře, ale řekněme si, kdo to zaplatí, protože stát a rozpočet Ministerstva kultury sanuje jenom malou část příspěvkových organizací, které zřizuje ministerstvo. Ta největší zátěž zůstává na obcích, na krajích, na jiných zřizovatelích. Takže kde se vezmou ty peníze? V jejich rozpočtech. Takže neříkejme, že vlastně tento rozpočet bude sanovat platy.

Nehledě na to, že tady máme velkou nezřizovanou část kultury, která je velmi důležitá. Nejsou to možná prestižní prioritní věci, které nás reprezentují v zahraničí, ale jsou neméně důležité, možná ještě důležitější. Řekněme si, že ten návrh pana Baxy, který také podporuji, je jenom bazální výpomoc tomu podstatnému, protože ten rozpočet se snížil o 3,9 miliardy korun. My vlastně díky výpadkům evropských peněz nezajišťujeme udržitelnost těch projektů, které se rozjely. Takže zase po vzoru, který opakujeme historicky, rozjedeme projekty na evropských penězích, které s evropskými penězi končí a vlastně jsou doslova promarněny.

Kultura - někdy mi to tak přijde - není prostě nadstavba. Je to základna, dělají ji srdcaři, kteří ji dělají opravdu za minimální peníze. Takže mně nezní úplně dobře to, když se tady zpochybňuje nějaká hospodárnost vynaložených peněz, kterou jste tady zmínil. Jestli pro to máte nějaké důkazy, že ty peníze nejsou vynakládané hospodárně, tak by to možná nejenom mě zajímalo. Protože v rámci HDP opravdu Česká republika na kulturu neinvestuje moc peněz, přitom jsme kulturní národ. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Máme ještě před sebou dvě faktické poznámky. První je Martin Baxa, připraví se Matěj Gregor. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuju. Já bych to chtěl ještě dovysvětlit - už mi tam nezbylo moc času - s tou setrvačností. Já to, pane ministře, považuju za nedobrý komentář nebo komentář, který nezní dobře z toho důvodu, že to opravdu neodpovídá realitě toho, jakým způsobem Ministerstvo kultury rozděluje - zdůrazňuji, podle zákona o rozpočtových pravidlech a podle vládních zásad o rozdělování dotací - finanční prostředky na podporu kultury. Tím, že Ministerstvo kultury - vyvolává to samozřejmě dlouhodobě nesouhlas, podle mě oprávněně, kulturní scény - neposkytuje víceleté granty, tak prostě každý žadatel, seberenomovanější, sebelepší, s dlouhodobější pověstí, mezinárodním ohlasem a tak podobně, každý rok musí předložit žádost a každý rok dotační komise ministerstva ty žádosti velmi důsledně, pečlivě, projednávají, bodují, hodnotí, navrhují.

Já jsem za ty čtyři ministerské roky zažil mnoho ne úplně jednoduchých debat. Psal jsem o tom nedávno i na svých sociálních sítích na téma, zda jsou ta kritéria spravedlivá, jestli zohledňují víc umělecká kritéria, nebo hodnotí kvalitu rozpočtu a podobně. Ale takto to má být. Není prostě pravda, že Ministerstvo kultury něco financuje setrvačností a už vůbec ne, že by to bylo na základě nějakých vazeb, známostí a podobně.

Myslím si, že je třeba to znovu a znovu veřejně říkat, protože pokud se toto zpochybňuje - to slovo setrvačnost je poměrně mírné, ale stejně to v tom cítím - tak to prostě snižuje důvěryhodnost, kterou česká kultura má naprosto oprávněně. Podle mě není správné notabene, aby ministr kultury sám toto vystavoval takovým jakoby podezřením visícím ve vzduchu. Takže věřme dotačnímu řízení, věřme dotačním komisím. Koneckonců, pane ministře, i ti aktéři sami jsou leckdy rozčíleni z toho, jak nakonec to řízení dopadlo, proto, že se postupuje spravedlivě a podle jasných pravidel.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: (Změna předsedajícího.) Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gregor. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Gregor: Děkuju za slovo, pane předsedo. Zareaguju, vaším prostřednictvím, na paní poslankyni Hoffmannovou. Já si z principu nemyslím, že je špatně, když kulturní akce podporují obce a města. Často si myslím, že ty kulturní odbory mohou nejlépe vědět, kde je potřeba třeba kulturu zrovna podpořit, jakým věcem se jmenovat (věnovat). Ale vy jste se ptala pana ministra - já za něj rozhodně nechci odpovídat - jaké třeba jsou projekty. Tak já nechci pořád vytahovat tu knížku Zrušte rodinu. Pan ministr se k tomu mnohokrát vyjadřoval.

Ale mně teď do poslaneckého emailu od občanů přišel třeba projekt podpořený Ministerstvem kultury v roce 2025, který se jmenuje Teplá Praha. Je to nějaká interaktivní mapa, která má pomáhat queer komunitě. Nevím, jestli už samotný ten návrh neevokuje nějakou homofobii třeba, ale to jsou prostě projekty, na které se vynaložily statisíce korun, za interaktivní mapy, které si v době umělé inteligence mohou nadšenci prakticky dělat zdarma.

Já si myslím tedy, můj osobní názor je, že je to pouze nástroj pro to, aby někdo vytáhl z Ministerstva kultury nějaké peníze, které by se právě mohly dávat na ty památky, na ty výstavy, které by se mohly investovat do péče o národní kulturu, o folklor, o ty věci, které mezigeneračně nám z té společnosti mizí a bude nás velmi mrzet, že jsme je třeba nezachovali. To znamená, já rád podporuji, když se třeba zachovává jazyk, když se věnujeme slangovým výrazům.

Nicméně, myslím si, že právě jak mluvil pan ministr o tom, že nás čeká střídmý rok, tak knihy jako Zrušte rodinu nebo projekty Teplá Praha nám rozhodně chybět i přes snížený rozpočet nebudou. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky, mám přihlášku. Pan poslanec Martin Baxa a připraví se paní poslankyně Andrea Hoffmanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Já, pane poslanče Gregore, prostřednictvím pana předsedy Poslanecké sněmovny, pevně věřím, že to opravdu bude jenom věc, kterou vy si myslíte. Já bych se tedy úplně hrozil toho, že by pan ministr Klempíř nasáknul radami paní ministryně Šimkovičové, která opravdu na Slovensku veřejně vyhlašuje to, že nebudou podporovány z rozpočtu Ministerstva kultury Slovenské republiky LGBTQ+ projekty a podobně. Tak já, pane ministře Klempíři, vás vyzývám, abyste zavřel uši před dobrými radami pana kolegy Gregora z vašeho poslaneckého klubu. (Potlesk z pravé strany sálu.) Já nijak nezpochybňuju, že máte právo to tady takhle říkat - zastáváte názory své strany, předpokládám - ale opravdu tomu nenaslouchejte, protože to by fakt nedopadlo dobře. Opravdu by to nedopadlo dobře. Fakt to považuju za hodně důležité takhle říct.

Jenom podotknu, pane poslanče Gregore, že jsem tu knihu Zrušte rodinu přečetl. Myslím si, že to není dobře napsaná kniha, není argumentačně vybavená. Není to kniha, ve které by ten abolicionismus byl vysvětlen nějakým argumentačně silným způsobem. Ale je prostě správné, když Ministerstvo kultury má dotační programy, dotační komise něco doporučí, takže ministr v tom neselektuje podle toho, co se mu právě líbí, notabene ještě v takových otázkách. Fakt je důležité to takhle říct.

Jste poslancem za stranu, za níž je ministrem kultury Oto Klempíř, tak s tímhle opravdu opatrně! Není to prostě pro kulturu dobré. Není to správný přístup. Je to přístup, který je obdobný tomu, jakým způsobem se rozhodovalo o projektech za komunismu, kdy se ideologicky kádrovaly. Nedělejte to.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktické poznámky. Takže, paní poslankyně Andrea Hoffmannová, pan poslanec Matěj Gregor, a pak se hlásí pan ministr Oto Klempíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Děkuji. Já nebudu opakovat to, co říkal pan Baxa, spíše navážu. Já jsem myslela a doufám, že to je tedy jenom ojedinělý názor pana Gregora, že už jsme pryč tomu, aby o tom, co podpoříme v kultuře a co je kvalitní kultura, rozhodovali politici, a ne odborníci. To se tady dělo před rokem 1989 a nebylo by dobré, abychom tady toto znovu opakovali. Věřme odbornému hodnocení. Věřme, že tady máme lidi, kteří dokáží posoudit, co je kvalitní a co ne. Máme tady opravdu velmi dobře vybudovaný systém odborných komisí při Ministerstvu kultury a doufám, že toto bude zachováno a že se tady nebude reagovat na velmi neodborné a osobní názory jednotlivých poslanců. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Gregor. Pan ministr stahuje. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Gregor: Tak, děkuju za slovo. No, víte, ono si to trošičku protiřečí, protože když budeme kulturu nechávat nějakým odborníkům, a já opravdu nevím, jak se pozná odborník na kulturu, já mám za to, že kultura je odrazem celé společnosti, celá společnost ji podporuje, celá společnost ji nasává, celá společnost ji tvoří. Ale budiž, ten systém rozdávání nějakých grantů tady prostě je, je to v pořádku. Já mluvím o tom, že existují priority v kultuře, a my jsme za minulé vlády, proto jsem zmiňoval knížku Zrušme rodinu nebo projekt Teplá Praha, rušili řadu důležitých věcí. Památník v Lidicích si všichni pamatují, že nebylo na opravu Památníku v Lidicích.

Takže já možná nejsem odborník na kulturu, nevím teda, jaká škola by mi chyběla, mám bohemistiku, historii, ale myslím si, že Památník v Lidicích je prostě pro kulturu všeobecnější zájem než kniha, která sice, jak říká pan ministr, není dobře napsaná, říká, že nikdo vám v životě nemůže ublížit tak jako rodina, budiž, ale jde zkrátka o to, že kultura nemá sloužit jako program, který stahuje dotace, dává je na ministerstvo, a ta (?) jednotlivě podporuje projekty, které jí půjdou. Já si myslím, že to nepřísluší ani politikům, přesně na tyto projekty slouží to, aby se ta kultura platila a živila sama, koneckonců to byla vždycky ta kultura nejvznešenější. To znamená, prioritou pro Ministerstvo kultury musí být zachovávání té kultury, která je nejzranitelnější ve společnosti, a to jsou skutečně památky, to je skutečně kultura orální historie, to je skutečně kultura, která se nemůže bránit.

Já jsem pouze poukazoval na to, že je zcela běžné v literatuře, a já myslím, že vy to, paní poslankyně, prostřednictvím pana předsedajícího, víte moc dobře, že spisovatelé si mohou formou crowd fundingu z té (své?) knihy nastavit sami, že IT projekty se mohou udržovat z podpory nadšení, a těch kulturních projektů, které se živí samy, protože jim lidé investují svou energii, svůj čas, tak jsou naprosto skvělé a je jich spoustu ve společnosti, které nepotřebují stát, aby ho (je?) dotoval a aby určoval ten směr, kterým ta kultura půjde. Ale pak je tady část lidí, kteří by si na svou kulturní práci nikdy peníze nevydělali, a ti právě dusí ten stát. A pak není třeba na Památník v Lidicích.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tři faktické poznámky, pan poslanec Hlavatý, čtyři, pan poslanec Baxa, paní poslankyně Hoffmannová, pan poslanec Berki. Takže pan poslanec Hlavatý, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Tak, dobrý den. Já se zapojím trošku do diskuse. Byl bych velice nerad, abychom tady určovali, jaká knížka by měla vyjít, nebo neměla vyjít. Přece jenom nechceme tady žádnou cenzuru a nechceme někomu diktovat, podle jakých kritérií může rozhodovat o tom, jaká knížka vyjít může, nebo ne. Ale já bych moc chtěl poděkovat za ten typ (tip?) té knížky Teplá Praha, protože já tady z ní přečtu kousek z předmluvy.

Turisté, kteří dnes stojí před budovou Národního divadla, fotografují mozaiku s kněžnou Libuší na průčelí Obecního domu, netuší, že někde v okolí, možná na záchodcích na dnešním náměstí Republiky, se v roce 1902 seznámil Gustav Volf z Františkových Lázní s vojákem, který ho po několika okamžicích vášně nedaleko potoka Brusnice zavraždil. Že jeden z mužů Října, kteří 28. 10. 1918 vyhlásili republiku, byl po 10 letech obětí vymyšlené kampaně v novinách, že měl podíl na homosexuální aféře ve Vrútkách. Že v dnešní budově Komerční banky vlevo od Obecního domu v roce 1956 politbyro KSČ jednalo o odtrestnění homosexuality, ale nakonec rozhodlo o odtrestnění raději umělého přerušení těhotenství. A že když se otočí vpravo do Hybernské ulice, spatří bývalé sídlo sudetoněmecké strany, kde byl v roce 1937 zatčen kvůli § 129 její čelní politik Heinz Rutha, který za měsíc spáchal ve vězení sebevraždu.

Já si nemyslím (?), že když už tady jmenujeme takovéto knihy, tak bychom je měli hodnotit i právě kvůli obsahu, a jestli je tam knížka, která dokazuje to, jak v průběhu let bylo nakládáno s menšinami v našem státě, tak je to jedině dobře, když se o tom dozvíme. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní pan poslanec Baxa a připraví se paní poslankyně Hoffmannová. Prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Já už nebudu vystupovat k tomuto tématu. Pane poslanče Gregore, poslechněte si někdy opravdu to, co vy jste tady teď zmiňoval o těch věcech a zamyslete se nad tím v kontextu, když jste vystudoval bohemistiku a historii, když jsem mluvil o těch nejzranitelnějších, no, tak to byly právě takové menšiny, vezměte si pronásledování menšin etnických, sexuálních a dalších za nacistického režimu, tak jenom prostě na tohle to téma. Mimo jiné si myslím, že právě jednou z rolí Ministerstva kultury je podporovat ty, kteří jsou nejzranitelnější a působí v kultuře, tak. Ale já považuju teda za zásadní... Nebo vytvářejí kulturní projekty. A já považuju za fakt důležité tady zdůraznit, že v době, kdy já jsem byl ministrem kultury, tak paměťová agenda patřila mezi nejvýznamnější priority mého ministerstva. Není pravda, že nebyly peníze na opravu Památníku Lidice. Proběhla sbírka na opravu toho sousoší Marie Uchytilové, byl to koneckonců participativní projekt takového druhu. Ale já jenom připomenu zahájení výstavby, nebo generální rekonstrukce Památníku ticha, místa, které připomíná desítky tisíc našich rasově označených spoluobčanů, kteří byli deportováni z Prahy během protektorátu a z nichž se většina nevrátila. Příprava nové expozice Ghetta Terezín, unikátní vykoupení Rudé věže smrti, posledního funkčního nebo funkčního... Posledního místa, kde je patrné, co znamenalo jáchymovské peklo a jak byli pronásledováni tentokrát komunističtí vězni v padesátých letech. Paměťovým projektem je koneckonců i Muzeum+ v Ostravě, které ve čtverce a v šestce, jak se tomu říká, se nám podařilo zachránit. Já jsem považoval připomínání... A Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Já opravdu jsem považoval tuhletu agendu za naprosto zásadní a jsem schopen se kdykoliv s kýmkoliv utkat v debatě o tom, kdy který ministr podporoval paměťovou agendu. A já jsem hrdý na to, co jsem v čele svého týmu a expertů na Ministerstvu kultury udělal pro připomínání temných kapitol naší země. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní paní poslankyně Hoffmannová a připraví se pan poslanec Berki. Prosím.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Já bych ráda skrz pana předsedajícího ještě naposledy zareagovala na pana Gregora, a to třemi poznámkami.

Trochu, pane kolego, děláte asi medvědí službu panu ministrovi, ale to tak někdy bývá. Kultura se neživí sama, neuživí se nikdy sama, odjakživa kultura potřebuje finanční podporu, především kultura, která není komerční a kultura, která není takzvaná zábava, ale dál se nebudu do těchto diskusí pouštět.

Ptal jste se na to, jak poznáme odborníka. Odborník má většinou formální odborné vzdělávání v daném oboru a dále praxi v daném oboru. Například já mám doktorát z americké a britské literatury, tudíž jsem odbornice na americkou, britskou literaturu. Takto se pozná odborník velmi jednoduše.

Bohužel nastáváme (nastávají?) a zůstáváme tady v časech, kdy se odborné znalosti lidí velmi degradují. Nyní tady vítězí odborná škola života a každý, kdo jednou byl v divadle nebo chodil do školy, si myslí, že je odborník na kulturu nebo na vzdělání, což mě velmi mrzí. Říkám schválně paralelu se školstvím, protože v kultuře a ve vzdělání bohužel si každý myslí, že je odborník, protože někdy chodil do školy a někdy byl v divadle. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní pan poslanec Berki. Zatím poslední přihláška. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Pane předsedo, já bych se vaším prostřednictvím kolegy zeptal, protože já jsem se snažil pochopit, co vlastně se snažíte sdělit, a mně z toho vyplynuly dvě věci, kterým úplně nerozumím, nebo s nimi minimálně nesouzním. Má to znamenat, že prioritou je pouze oprava památek a živá kultura tam nepatří?

Druhá otázka, máme tedy podporovat to, co si na sebe vydělá? Nebo naopak máme podporovat to, co si na sebe nevydělá, protože to, co si na sebe vydělá, právě nepotřebuje tu podporu? A pořád mám jako pocit, že stát má právě podporovat i ty menšinové kulturní počiny, protože právě chceme, aby ta škála těch počinů byla velká, a ty, co si na sebe vydělají, tak tu podporu nepotřebují. Tak jenom bych potřeboval já od vás si teď ujasnit, co jste tím vlastně chtěl říct, co jsou vlastně ty priority v té oblasti kultury.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, a nyní je to poslední faktická poznámka. Mám avizováno, že pan premiér chce představit s přednostním právem ty pozměňovací návrhy, a následně se teď připraví pan poslanec Berki. Tak prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak, děkuju za slovo. No, já jsem si vyslechl tu debatu o kultuře, to mě zajímá. Když jsem přišel do politiky, tak jsem si říkal, že by lidi měli vidět kromě projevů něco konkrétního. Takže v té kultuře za nás, co se stalo. Zrekonstruovali jsme Národní muzeum. Zrekonstruovali jsme Státní operu, Památník Lety, o kterém mluvili všichni 20 let, to jsme udělali. Památník Bati, to všechno jsem dělal s ministrem kultury Hermanem. No, a Císařské Lázně, které jsem náhodou navštívil. Zdravím tečku.cz, zdravíme pro-opozičního novináře (?), určitě to bude skvělý komentář.

A co ta věznice v Uherském Hradišti? Vždyť se tam všichni vyfotili, ne, pane ministře? Proč jste změnili název Muzea totality? Vždyť to bylo Muzeum totality. Já jsem vám to připravil, převedl jsem vám to na Úřad pro zastupování státu věcí majetkových, a co jste udělali? Nic jste neudělali. Národní galerie - na otevření rekonstrukce Národního muzea 26. října - myslím, že to byl pátek - 2018 byl tady Emmanuel Macron a (já) jsem ho vzal, ukázal jsem mu francouzskou sbírku, a měli jsme skvělý projekt Národní galerie - taky nic. Památník ticha, ano, u toho jsme byli. Nová scéna za čtyři roky, tak snad už něco bude. Takže žádná sláva, ale já nechci zase mluvit tady - Invalidovna, to byly všechno projekty, které jsme dělali, a já jsem vždycky byl protagonista rekonstrukce našich památek, které přinášejí turisty a které přinášejí filmová studia, která tady točí filmy. Takže tolik k té kultuře.

Já tady mám čtyři návrhy pozměňovací. První je pozměňovací návrh na navýšení prostředků pro sport. Dovolte mi, abych představil návrh uvedený v systému pod číslem 478, kterým chceme navýšit celkové výdaje kapitoly 362 Národní sportovní agentura o 800 milionů korun na vrub kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa.

Sport je důležitý. Určitě znáte mé opakované vystoupení - když jsem se stal ministrem financí, na sport šlo 3,5 miliardy, když jsme končili 2021, tam bylo 11,5 a měli jsme skvělé programy jako Kabina, Můj klub. My chceme tady navýšit investiční dotační program č. 162 52 Regionální sportovní infrastruktura, jehož cílem je zajištění přístupnosti sportovišť co největšímu počtu organizovaných sportovců a současně vytváření a zlepšování podmínek zabezpečení nekomerčních oblastí sportu pro všechny.

V rámci programu jsou podporovány zejména aktivity, které zajišťují obnovu a rozvoj sportovní infrastruktury středně velkých sídel, a to včetně školní sportovní infrastruktury, a dále projekty, které zajišťují dostupnost sportu pro osoby se zdravotním postižením. Takže je to priorita - ano, je to stále málo, proto my se budeme snažit, a protože tenhle rozpočet je dědictví minulé vlády - i když ano, je to náš rozpočet, ale dopad toho našeho je tam, že jsme dali lidem peníze na zlevnění elektřiny, a proto máme v lednu nejnižší inflaci od roku 2016 - 1,6 procenta, protože jsme to jednoznačně srazili. Samozřejmě ta válka nám nepomůže s inflací, protože plyn exploduje, ropa exploduje, ale bohužel, s tím se nedá nic dělat, ale uvidíme.

K tomu sportu - program Kabina jsme měli, klíčový byl program Můj klub, klíčový nástroj pro financování mládežnického sportu. V roce 2021 jsme podporovali 7 500 mládežnických klubů částkou 1,5 miliardy korun a program Kabina zaměřený na sportovní infrastrukturu v obcích do 3 000 obyvatel přinesl rekordní 3 miliardy investic do infrastruktury. My jsme založili Národní sportovní agenturu. Minulá vláda tam dala šéfa, který si z toho udělal cestovní kancelář, takže od Baham přes Singapur a nevím, co všechno - neuvěřitelné ego. Fakt to je - to snad někdy pan ministr sportu vám to tady přednese, jak se tam plýtvalo, utrácelo a kradlo. To my neděláme.

Je to jenom začátek, protože samozřejmě prostředků do sportu budeme potřebovat podstatně více na investice, a tady ten návrh se dostává na úroveň minulého roku, ale je to stále málo. Takže já tady žádám, aby Sněmovna podpořila navýšení kapitoly Národní sportovní agentury o 800 milionů korun a umožnila tak pokračování investic, které Česká republika potřebuje, takže bych poprosil o podporu tohoto návrhu.

Další pozměňovací návrh je návrh na zachování MEDEVAC, takže tady předkládám pozměňovací návrh uvedený v systému pod číslem 479, který se týká financování programu humanitárních evakuací postižených obyvatel MEDEVAC, respektive zvýšení výdajů pro Ministerstvo vnitra na jeho financování o 120 milionů korun na úkor kapitoly Všeobecná pokladní správa, a k tomuto návrhu se tady přihlašuji.

Je pravda, že v rámci rozpočtové konsolidace došlo ze strany ministerstva ke škrtům. Myslím to původně bylo na Ministerstvu zahraničních věcí. To se dotklo i tohoto programu, ale samozřejmě tenhle program MEDEVAC je vládní zdravotně-humanitární program České republiky, který se zaměřuje na poskytování lékařské péče zranitelným skupinám obyvatelstva v regionech zasažených migrací, zatížených velkým množstvím uprchlíků, nebo v místech, kde není dostupná specializovaná odborná péče. MEDEVAC se zaměřuje na pacienty s takovým typem onemocnění, které si nevyžádá intenzivní léčbu v řádech několika let, ale jedná se o pacienty, pro které léčení v České republice nebo operace v zahraničí znamená podstatnou změnu jejich zdravotního stavu. Takže není to okrajová aktivita, ale symbolické gesto zahraniční politiky. Od roku 2023 vyjíždějí na Ukrajinu specializované týmy českých lékařů a zdravotníků, poskytují péči civilním obětem války a pacientům s mimořádně závažnými poraněními. Jedná se o případy, které vyžadují špičkovou odbornost, rekonstrukční chirurgii, traumatologii, léčbu rozsáhlých popálenin, ortopedické výkony a tak dále, takže dlouhodobá přítomnost českých odborných týmů vytváří vazby, které mají význam i pro budoucí rekonstrukci, a otevírá to prostor pro spolupráci českých firem v oblasti zdravotnických technologií. Já si myslím, že ten program je důležitý, měl by pokračovat. Já jsem dostal i dopis od našich lékařů, kteří to realizují, jsou to renomovaní odborníci, a proto tady předkládám návrh, aby ten program byl zachován, předkládám tento pozměňovací návrh a chci vás požádat o jeho podporu.

Další pozměňovací návrh je v systému pod číslem 481, který má jediný cíl, a to je navýšení rozpočtu na podporu činnosti v oblasti mládeže. Je (to) zajištění takových činností (a) aktivit, které napomáhají rozvoji, rozšiřování a zkvalitňování práce nestátních neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží, snižování nerovnosti v přístupu k neformálnímu vzdělávání, budování udržitelné společnosti či ochraně životního prostředí. K tomuto návrhu se přihlašuji. Zmiňovaných 50 milionů korun z hlediska rozpočtu státu není moc velká částka, ale pro tisíce oddílů a statisíce dětí je to rozdíl mezi stabilním fungováním a existenčním tlakem. Výsledkem by pak bylo zvyšování členských příspěvků a poplatků za akce. Zdražení by rozhodně nemuselo být symbolické, ale v některých případech pěti- až šestinásobné, aby se pokryl nájem a energie. Pro řadu rodin s více dětmi je to zásadní částka, pro samoživitelky nebo sociálně slabší rodiny to je pak nepřekonatelná bariéra. Stát ale nesmí připustit, aby kvalitní volnočasové aktivity byly dostupné jen dětem z rodin, které si to mohou dovolit. A nejde jen o trávení volného času - skauti, pionýři, mladí hasiči, ochránci přírody jsou spolky, které vychovávají děti k odpovědnosti, spolupráci, samostatnosti. V menších obcích často představují jedinou pravidelnou organizovanou aktivitu pro děti. Dlouhodobá a stabilní podpora organizací pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase je nezbytná pro rozvoj neformálního vzdělávání. Podpora činnosti v oblasti mládeže vede k smysluplnému trávení volného času, podpoře pohybu, socializaci, zlepšení duševního zdraví a prevenci patologických jevů, což je v souladu s programem prohlášení vlády i se strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2030, takže je to důležité samozřejmě pro budoucí generace, hlavně v období, kdy samozřejmě věnujeme obrovskou aktivitu organizování duševního zdraví pro naše děti.

Pokud mě sledujete na sítích, tak skutečně ty zážitky z linky bezpečí, kde denně je 400 kontaktů, že tady máme obrovské nebezpečí, že malé děti a mládež páchají sebevraždy a další věci, tak proto si myslím, že toto je velice, velice důležité, a samozřejmě i v období, kdy řešíme, jestli školy mají regulovat používání mobilů nebo zakazovat dětem sociální sítě, tak samozřejmě právě peníze na tyto aktivity jsou velice důležité. Nejedná se o velkou částku a myslím si, že by si zasloužily podstatně více, ale znovu opakuji, že ten rozpočet jsme zdědili s takovou dírou, o které určitě mluvila paní ministryně financí.

No a poslední návrh je pozměňovací návrh na navýšení prostředků na protidrogovou problematiku. Dovolte mi, abych představil pozměňovací návrh uvedený v systému pod číslem 482, kterým chci navrhnout navýšit kapitolu 304 Úřad vlády České republiky o 100 milionů korun, a to na vrub kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa.

Jsou to prostředky, které konkrétně směřují na výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády v oblasti prevence závislosti. Cílem je vrátit financování protidrogové politiky, respektive dotace na prevenci před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými závislostmi alespoň na úroveň předchozího roku, aby nedošlo k omezení adiktologických služeb a preventivních programů. K tomuto návrhu se přihlašuji. Jde o stabilitu systému, který dlouhodobě funguje a přináší výsledky. Česká republika je dnes jedinou zemí v Evropské unii s téměř nulovým výskytem HIV mezi injekčními uživateli drog a velmi nízkou prevalenci žloutenky typu C. Máme jednu z nejnižších úrovní úmrtí na předávkování drogami v Evropě. Nicméně včera jsme měli sezení se šéfem protidrogovky a policejním prezidentem a musím říct, že jsem velice zděšen tím, co jsem se vlastně dozvěděl, co minulá vláda tady předvedla s tím kratomem. Já chápu, že minulá vláda vlastně byla pod diktátem těch pirátských fanatiků, kteří samozřejmě by rádi, abychom všichni užívali drogy, ale to, co jste předvedli s kratomem, to je neuvěřitelné. A pokud vidíme, co se tady děje, když sem přijde turista a jde z Karlova mostu na Staromák, po cestě vidí samý kanabis obchod. Tak jsem se ptal, že co s tím uděláme, než to zavřeme? No, tak jsem se dozvěděl, že minulá vláda vlastně tady dala pozici kratomu takovou - 18 členských zemí Evropské unie to zakazuje. Kolik těch dětí končí na těch jipkách? To je úplně neuvěřitelné, co tady se stalo. A teď jsem se dozvěděl, že dokonce jsme dali asi 125 firmám licenci na prodej kratomu. Ano, dobře posloucháte. A dokonce je revolvingová. To je neuvěřitelné, co jste vy tady předvedli. Takže věřte mi, že to beru jako výzvu a hned v pátek máme na to jednání a přijdeme s legislativou, kde tohle svinstvo zakážeme, protože vy normálně ničíte naše děti. A to, že pan premiér si nebyl schopen srovnat Piráty ve vládě a ve všem jim ustupoval, i v tomhle, je absolutně nepřijatelné. Takže těch 100 milionů tady, co navyšuju a žádám o podporu, je proto, abychom zkrátka ochránili hlavně naše děti a dospívající mládež proti tomuto drogovému svinstvu. A kratom je svinstvo. My,určitě mi věřte, s tím něco uděláme, uděláme to. Takže to neznamená, že když tady navyšujeme tyhle peníze, že budeme akceptovat tu minulou protidrogovou problematiku, ale to není dnešní téma. Takže já jsem tady předložil čtyři ty návrhy, ke kterým jsem se přihlásil a chci vás požádat o jejich podporu. Děkuju za pozornost.

 

Poslanec Hayato Okamura: Tak nyní s přednostním právem ministr sportu Boris Šťastný a připravený je pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane premiére, vážený pane předsedající, milá vládo a kolegyně kolegové, dovolte mi jen stručně, abych se připojil k žádosti o podporu pozměňovacího návrhu pana premiéra a dalších poslanců o navýšení rozpočtu v oblasti sportu. Já už jsem o tom dnes tady několikrát hovořil v podobě faktických poznámek, ale dovolte mi ještě několik málo k této věci.

Ten problém, který se týkal financování sportu v minulýchch obdobích, byl v podstatě zakotven v několika věcech. Tou první věcí je často nehospodárné nakládání s provozními prostředky Národní sportovní agentury. My poté, co naše vláda rozhodla o změnách ve vedení agentury, okamžitě se nám podařilo snížit provozní výdaje o 14 procent v průběhu jednoho měsíce. Pan premiér tady hovořil o nehospodárnosti ve výdajích na cestování představitelů agentury, ale jsou to i další smlouvy, které se týkají například právních služeb či různého poradenství, které byly okamžitě ukončeny, anebo nebudou do budoucna aplikovány.

Co se týče těch prostředků a jejich využití, tak já chci připomenout, že bohužel, přestože ten rozpočet pro minulá období minulé vlády byl nějakým způsobem nastaven, dalo by se říci, možná uspokojivým způsobem, ale - a byla to naše vláda, rozpočet, který byl upraven - kritizováni za to, že nechceme přidávat prostředky, tak ta situace byla odlišná v jedné věci, a to je využití prostředků. Jestliže zbývá a zbylo 1,4  miliardy korun nevyčerpaných nároků z minulých let, tak to znamená, že předchozí vláda nedokázala kvalitním způsobem, a především vedení Národní sportovní agentury, kvalitním způsobem, transparentně a efektivně vlastně investovat prostředky, které byly rozpočtovány. To je věc, na které my významně zapracujeme. A jako jednoduchý příklad mohu říci, že v oblasti standardizované sportovní infrastruktury, to jsou třeba projekty do 10 milionů korun, to jsou právě ta hřiště pro děti, mládež nízkoprahová hřiště, sportoviště, opravy sportovišť na vesnicích, městech, po čem nejvíce volají municipality, sportovní organizace, a co se dotkne největšího počtu sportovců, zejména dětí a mládeže. A tak jak programové prohlášení vlády v tomto ohledu hovořilo, tak se chceme právě této oblasti věnovat. Tak skutečně v minulých letech šlo o jednotky desítek projektů, dvacet, třicet, pětatřicet projektů, které každý rok byly schváleny a realizovány. A touto změnou, tímto pozměňovacím návrhem a také efektivním a racionálním využitím těch nespotřebovaných výdajů se dá skutečně slíbit, že budeme schopni už v letošním roce toto číslo téměř o řád zvýšit. To znamená mít ne 20 až 30 projektů, ale třeba 150 až 200 nových zařízení nebo nově zrekonstruovaných zařízení, , která se otevřou nebo zpřístupní nově veřejnosti a sportovním organizacím.

To pokládám za to nejdůležitější. Samozřejmě část těch prostředků bude využita i v rámci provozních dotací pro podporu dětí, mládeže, ale i třeba školního sportu. Máme dohodu s ministrem Robertem Plagou, ministrem školství, na tom, že podpoříme sportovní školy, sportovní třídy, a chceme hovořit i o kustodech a trenérech právě pro sportovní organizace ve školách, protože to, co je dneska největší problém, tak je, že mnohdy se třeba podaří vybudovat nebo opravit infrastrukturu, dětská hřiště, sportoviště a školní hřiště, ale zůstanou zavřená, protože nemá je kdo otevřít, nemá kdo ty sportovce tam nějakým způsobem uvést, hlídat a večer zase zavřít, zamknout a dát to zařízení do pořádku. My prostě potřebujeme, aby ta sportoviště byla otevřena od rána do večera, aby byla využívaná, a ne aby byla využita pouze v omezených časech, protože nejsou prostředky na to, aby si školy nebo sportovní kluby zaplatily někoho, kdo by se o to postaral.

Takže já vám ještě jednou chci poděkovat předem za to, že podpoříte tento pozměňující návrh. Já slibuji z pozice ministra pro sport, prevenci a zdraví, že osobně dohlédnu na to, že vedení Národní sportovní agentury tyto prostředky skutečně využije řádně, transparentně a efektivně vést prospěch českého sportu. A současně bych chtěl poděkovat tady předsedovi vlády Andreji Babišovi a ministryni financí Aleně Schillerové za to, že skutečně se rozhodli podpořit navýšení prostředků do sportu, tak, že pokud tento návrh bude schválen a využijeme nevyužité prostředky z minulých let, tak se do českého sportu v roce 2026 dostane nejvíce peněz v historii od státu. Děkuji vám za to.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Jan Berki a připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Berki: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já navážu na vystoupení pana premiéra, co se týká podpory v oblasti mládeže. Možná ho to překvapí, možná ne, ale já to podpořím, protože mně na rozdíl od jiných v zásadě moc nezáleží na tom, v jakém pozměňovacím návrhu to projde. Pro mě je velmi důležité, aby to prošlo. Já jsem v tom předchozím období byl jeden z těch, kdo chodil a vysvětloval, proč je tato podpora důležitá, a tak děkuju, že tuto štafetu svým způsobem převzal kolega Pařil, který naopak toto vlastně začal dělat teď. Tak já za to děkuju a opravdu podpořím kterýkoliv návrh, který toto dorovnání, a to chci zdůraznit, nakonec učiní. Protože my se tu jako velmi bavíme o tom, že chceme tu aktivitu podporovat, ale všechno to snažení, i to mé v předchozím období, ve skutečnosti směřovalo pouze k dorovnání té částky předchozího roku. Někdy se mi to podařilo, někdy se mi to nepodařilo.

A tady bych chtěl jenom poprosit Ministerstvo financí, aby přestalo ten pozměňovací návrh vnímat jako jednorázovou podporu. Ten návrh je prostě dorovnání toho předchozího stavu, a to se vůbec nebavíme zatím o tom, že tato kapitola by si samozřejmě zasloužila navýšení, protože to je částka, která tam vlastně zůstává a táhne se poměrně dlouho, a ty náklady reálné se samozřejmě zvyšují. A už tady Věra Kovářová mluvila o tom, že to je služba, kterou si ten stát platí a kterou kdyby ji měl zajišťovat vlastními nebo veřejnými institucemi, tak by ho vyšla daleko, daleko dráž, protože tam vkládají dobrovolníci tu svoji práci.

Tak jenom chci poprosit opravdu, aby Ministerstvo financí přestalo tento pozměňovací návrh, protože pevně věřím tomu, že projde, vnímat jako jednorázovou podporu a aby pro příští rok, když Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si tam napíše minimálně stejnou částku, aby ji nekrátilo v tom projednávání.

A teď k dalším pozměňovacím návrhům, ke kterým se i přihlásím, a to je, ten první je pod sněmovním dokumentem číslo 472, je to pozměňovací návrh můj, Věry Kovářové a Zdeny Kašparové, a v jiných variantách ho ještě tady budou představovat i jiní kolegové, budeme se v zásadě lišit v tom, ze které kapitoly naopak ty peníze bereme, a to je navýšení v oblasti institucionální podpory na mezinárodní spolupráci. Přiznávám, protože se snažím být opravdu korektní a snažil jsem se tak být i na školském výboru, že tato kapitola nebyla zcela naplněna ani v původním návrhu rozpočtu.

Také korektně přiznávám, že to je kapitola, která není úplně mandatorní, je pseudomandatorní a dala by se dosypávat v průběhu roku. Ale na druhou stranu od ní se odvíjí naše spoluúčast v mezinárodních výzkumných institucích, a tu nechávat jaksi v nejistotě, jestli tam ty peníze přijdou nebo nepřijdou, mi nepřijde úplně strategické. Dokonce ta zpráva ministerstva nebo ten kapitolní sešit vyjmenovává, v jakých oblastech bychom teoreticky museli ty úspory činit, pokud by ta částka tam nepřišla. A jsem moc rád, že na můj podnět školský výbor právě tuto oblast zároveň s tou oblastí mládeže podpořil usnesení, které by mělo vést k navýšení těchto výdajů. Tolik ve stručnosti k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu

A druhý pozměňovací návrh tu načítám za kolegu Svitáka, který připravil právě pozměňovací návrh týkající se podpory do Státního fondu dopravní infrastruktury, ale speciálně tento, který je pod sněmovním dokumentem číslo 501, se týká vlakového napojení k nám do Libereckého kraje, do Liberce. My jsme se tu několikrát bavili o tom, že máme regiony, které ty podmínky nemají tak úplně jednoduché. A jedna z věcí, která se právě začala projevovat u nás v Libereckém kraji, je právě klesající podíl na HDP, a to mimo jiné proto, že právě, když u nás investoři přemýšlí, jestli do toho půjdou nebo nepůjdou, tak řeší právě to dopravní napojení. A co se týká toho rychlostního vlakového, tak to bezesporu má významnou roli i ale v dopravě osob. Takže tímto bych vás chtěl poprosit právě i o podporu tohoto sněmovního dokumentu, aby mimo jiné Liberecký kraj se mohl nadále rozvíjet. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Klišková Marie se omlouvá od 17.30 z osobních důvodů a pan ministr Šebestyán Martin od 17 hodin bez udání důvodu. Tak nyní vystoupí paní poslankyně Eliška Olšáková a připraví se pan poslanec Matěj Hlavatý. Prosím.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, poslankyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych v podrobné rozpravě stručně, ale věcně představila čtyři pozměňovací návrhy, které podávám spolu s kolegy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026. Tyto pozměňovací návrhy reagují na konkrétní legislativní závazky státu a na reálné dopady schválených právních předpisů do praxe obcí, krajů i poskytovatelů služeb. Zároveň se tímto hlásím ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které byly nahrány a zdůvodněny, nahrány jsou v systému pod číslem sněmovního dokumentu 491, 502, 504 a 580.

První pozměňovací návrh, který byl nahrán v systému, jak už jsem zmínila, pod číslem sněmovního dokumentu 491, předkládám nebo předkládám s kolegy Janem Berkim a Pavlou Pivoňkou Vaňkovou. A týká se zajištění finančních prostředků pro výkon asistence v bydlení. Pozměňovací návrh směřuje do kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí. Asistence v bydlení je jedním z klíčových podpůrných opatření zákona číslo 175 z roku 2005, o podpoře bydlení, který nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku. A konkrétně v § 118 odst. 2 se přímo uvádí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplácí na účet kraje peněžní prostředky určené k financování příspěvků na poskytování asistence v bydlení.

Asistence v bydlení, je odborná, dlouhodobá a individualizovaná práce s domácností s cílem udržet ji ve vhodném bydlení. Účinnost této části zákona nastává 1. července roku 2026 a podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí má být v roce 2026 podpořeno přibližně 1250 domácností.

Výše příspěvku pak činí 92 000 ročně na domácnost s možností navýšení u zvlášť náročných případů. Navrhovaná částka 120 milionů korun je tedy minimální objem potřebný k tomu, aby stát mohl naplnit vlastní zákon. Bez rozpočtového krytí zůstane asistence v bydlení pouze deklaratorním ustanovením bez praktické realizace. Navržený přesun prostředků z Vládní rozpočtové rezervy v kapitole 398 do kapitoly 313 je rozpočtově neutrální operací, která nezvyšuje schodek státního rozpočtu a zároveň je dodržen § 27 zákona o rozpočtových pravidlech, který stanoví, že vládní rezerva je tvořena nejméně ve výši 0,3 procenta výdajů státního rozpočtu na příslušný rok.

Druhý pozměňovací návrh, který byl do systému nahrán jako sněmovní dokument 502, rovněž předkládám s kolegy Janem Berkim a Pavlou Pivoňka Vaňkovou. Tento pozměňovací návrh se týká zajištění finančních prostředků pro fungování kontaktních míst pro bydlení, která vznikla v některých ORP od ledna letošního roku. A pozměňovací návrh směřuje do kapitoly 317 do Ministerstva pro místní rozvoj a zajišťuje právě financování provozu kontaktních míst pro bydlení podle zákona 175 z roku 2025. A toto ministerstvo vlastně má metodicky vést.

Zákon, který nabyl účinnosti, jak už jsem zmiňovala v předchozím pozměňovacím návrhu, 1. ledna 2026, přičemž klíčová ustanovení týkající se podpůrných opatření budou vstupovat do účinnosti až 1. července 2026. My jsme tímto zákonem o podpoře bydlení uložili obcím nové povinnosti, aniž by současně jsme adekvátně navýšili příspěvek na výkon přenesené působnosti, anebo zajistili financování na takzvaná bytová podpůrná opatření, která jsou také v této kapitole a ke kterým se vztahuje můj pozměňovací návrh, který budu představovat posléze. A taky tady bych jenom chtěla připomenout, že vlastně na výkon přenesené působnosti se částka jednak nezvýšila ani o valorizaci, ani o žádné jiné procento.

Jak jsme dospěli k částce, kterou bych ráda převedla na činnost kontaktních míst pro bydlení? Vycházeli jsme ze závěrečné zprávy RIA, která byla k tomuto zákonu o podpoře bydlení zpracována. Tam mělo dojít k navýšení prostředků pro obce s rozšířenou působností o částku 347,7 milionu korun při cenové hladině z roku 2023. A k tomu potom teda připočítat musíme nárůst platů zaměstnanců veřejné správy a celkový nárůst cenové hladiny. Přesto v tomto případě navrhujeme zvýšit pouze o pět procent, tedy na částku 365 milionů korun.

Za mě jde o minimální, odpovědné a rozpočtově neutrální řešení. Tyto prostředky navrhujeme přesunout ze specifického ukazatele Dotace na obnovitelné zdroje energie, aniž by byl dotčen objem cílené podpory energeticky náročným podnikům. Nenavyšujeme schodek státního rozpočtu, pouze napravujeme nesoulad mezi zákonnou povinností a jejím finančním krytím.

Další, třetí pozměňovací návrh se týká kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí a tento návrh reaguje na situaci v sociálních službách. Pozměňovací návrh byl se zdůvodněním nahrán v systému jako sněmovní dokument číslo 504 a předkládám jej s kolegy Pavlou Pivoňka Vaňkovou, panem poslancem Vítězslavem Schrekem, Hanou Ančincovou a Zdeňkou Blišťanovou. Tento návrh se týká navýšení výdajů na neinvestiční nedávkové transfery o částku 1,5 miliardy korun na zajištění prostředků na platy zaměstnanců v sociálních službách.

Od 1. dubna roku 2026 dochází k navýšení platových tabulek podle novelizovaného nařízení vlády. A tady bych chtěla říct, že je to správný krok, protože zvýšení platových tabulek pro sociální pracovníky je velmi důležité. Jednak to pomáhá udržet kvalifikované odborníky a také přilákat nové pracovníky do sociálních služeb. Adekvátní finanční ohodnocení odpovídá náročnosti jejich práce a odpovědnosti, kterou nesou vůči zranitelným skupinám obyvatel. Vyšší platy zároveň přispívají ke stabilitě služeb a kvalitnější pomoci lidem, kteří ji potřebují. Kraje však již dnes avizují, že původně stanovený objem finančních prostředků nebude dostačovat na zajištění dostupnosti sociálních služeb v zákonném rozsahu.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, která je největším profesním sdružením v oblasti sociálních služeb, hovoří o výpadku ve výši přibližně 2,8 miliardy korun. Náš pozměňovací návrh, který je ve výši 1,5 miliardy, samozřejmě nepředstavuje plné pokrytí tohoto deficitu. Jedná se o odpovědný kompromis s ohledem na stav veřejných financí. A jak uvádí prezident asociace, pan Jiří Horecký, který tento pozměňovací návrh podpořil, tak uvádí to, že se jedná o částku, která nezajistí dostatek potřebných financí, ale zcela jistě zajistí stabilní prostředí bez nutnosti zásadních škrtů, úspor, anebo případného snižování počtu pracovníků v letošním roce.

A proto vás zdvořile žádám o podporu zvláště tohoto pozměňovacího návrhu. Prostředky jsou zajištěny ze dvou kapitol, jednak je to přesun z Vládní rozpočtové rezervy, kde je dodrženo povinné minimum i v případě zajištění 120 milionů korun na asistenci v bydlení. A dále částečně úpravou výdajů na plošnou podporu obnovitelných zdrojů energie.

Opět se jedná o rozpočtově neutrální operaci, která nezvyšuje schodek státního rozpočtu a současně zachovává cílenou podporu energeticky náročnému průmyslu. Určitě se tady všichni shodneme, že sociální služby nejsou volitelným výdajem, jsou zákonnou povinností krajů a zároveň základním předpokladem sociální stability státu.

Čtvrtý pozměňovací návrh byl nahrán do systému jako sněmovní dokument číslo 580 a předkládám ho s kolegy Janem Berkim a Pavlou Pivoňka Vaňkovou. Tento návrh se týká zajištění finančních prostředků pro podpůrná opatření v souladu s již zde zmiňovaným zákonem o podpoře bydlení, to je číslo zákona 175 z roku 2025. Mezi bytová podpůrná opatření patří poskytování obecního podporovaného bydlení, poskytování bydlení s ručením a poskytování podnájemního bydlení. Příspěvky na realizaci těchto podpůrných opatření budou moci od července 2026 čerpat poskytovatelé podpůrných opatření s pověřením, které jim bude udělovat krajský úřad. Ten také bude rozhodovat o výplatě jednotlivých příspěvků ve správním řízení. A vzhledem k tomu, že toto je mandatorní výdaj státního rozpočtu, tak je nezbytné, aby byl taky adekvátně v rozpočtu pokryt.

Zajištění financování těchto nástrojů je nezbytné pro jeho úspěšnou implementaci, pro úspěšnou implementaci zákona o podpoře bydlení. Tento zákon je milníkem v rámci Národního plánu obnovy a v případě nedostatečné efektivity zavádění této reformy hrozí České republice sankce ve výši 9 miliard korun. V původní podobě návrhu zákona o státním rozpočtu byla na tento výdaj alokována částka 250 milionů korun, kde část prostředků představovala i závazky a zálohy na rok 2027. Vzhledem k tomu, že aktuálně zákon prochází novelizací, poskytovatelé budou pravděpodobně také vyčkávat s žádostmi o pověření na letní měsíce. Tudíž lze považovat, že na tato opatření bude dostačovat částka 94 milionů korun. Tato částka 94 milionů korun vychází z detailní závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace RIA, kde bylo pro první rok počítáno s těmito penězi za prvé na garance pro majitele a podnájemní bydlení jako nástroj za bydlení, to byla částka 64 milionů korun, a na podporované obecní bydlení jako nástroj za bydlení 30 milionů korun. To znamená, že tímto pozměňovacím návrhem navyšujeme výdaje kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj 317 Specifický ukazatel, podpora bydlení o částku 94 milionů korun. Tyto prostředky navrhujeme přesunout ze specifického ukazatele dotace na obnovitelné zdroje, samozřejmě zase s tím, aniž by byl dotčen objem cílené podpory energeticky náročným podnikům.

Takže co bych řekla na závěr, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, všechny čtyři pozměňovací návrhy mají společný jmenovatel, nenavyšují schodek státního rozpočtu, respektují fiskální odpovědnost, reagují na již schválené zákonné povinnosti státu a chrání obce, kraje a poskytovatele služeb před přenesením finanční odpovědnosti bez odpovídajícího krytí. A věřte mi, že nejde o politické gesto, ale jde o elementární rozpočtovou konzistenci a o respekt k právní jistotě. Pokud stát ukládá povinnosti, musí k nim zajistit i odpovídající finanční prostředky.

Já vám děkuji moc za pozornost a ještě jednou se hlásím ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsou pod číslem sněmovního dokumentu 491, 502, 504 a 580.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Matěje Hlavatého a připraví se pan poslanec Róbert Teleky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Hlavatý: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi vystoupit k pozměňovacímu návrhu ke státnímu rozpočtu na rok 2026, který jsem předložil společně s kolegy Vítem Rakušanem, Jakubem Krainerem, Josefem Flekem a kolegyní Michaelou Opltovou. Nacházíme se v době, kdy se bezpečnostní prostředí kolem nás výrazně mění. Na Ukrajině už čtvrtým rokem probíhá válka, v Evropě. Desítky tisíc mrtvých, zničená města, miliony lidí vyhnaných ze svých domů. Každý den nám připomíná, co znamená, když se agresor nezastaví. Současně sledujeme rostoucí napětí na Blízkém východě, konflikt mezi Izraelem a Íránem, do kterého vstupují i další mocnosti. Ukazuje, jak rychle se může regionální krize proměnit v širší bezpečnostní problém. A do toho vidíme ještě něco dalšího.

Autoritářské režimy po celém světě zbrojí, investují obrovské prostředky do nových zbraní, raketových systémů, dronů a technologií, které mají schopnost zasahovat cíle nejen v sousedství, ale tisíce kilometrů daleko. Tohle je svět, ve kterém, bohužel, nyní žijeme a stát má v takové době jednu základní povinnost, zajistit bezpečnost svých občanů a chránit svobodu své země. Obrana není luxus v kapitole státního rozpočtu, obrana je základní funkce státu. Přesto návrh státního rozpočtu na rok 2026 snižuje výdaje Ministerstva obrany o 21 miliard korun. Proto předkládám pozměňovací návrh, který tyto prostředky do kapitoly obrany vrací. Zvyšujeme výdaje na rozvoj a operační schopnosti ozbrojených sil o 19,4 miliardy korun, výdaje na výzkum, vývoj a inovace o 500 milionů korun a prostředky na zpravodajskou činnost o 1,1 miliardy korun. Tyto prostředky nejsou abstraktní čísla v tabulce, jsou to konkrétní schopnosti armády, těžká technika, dělostřelectvo, munice, komunikační systémy, protivzdušná obrana, ochrana proti dronům, technologie, které dnes rozhodují o podobě moderního bojiště. Součástí návrhu je také posílení výzkumu a zpravodajství, protože bezpečnost nezačíná ve chvíli, kdy dopadne první raketa. Začíná ve chvíli, kdy stát dokáže hrozby včas rozpoznat a připravit se na ně. Je důležité zdůraznit ještě jednu věc. Tento návrh je rozpočtově odpovědný. Navýšení výdajů na obranu je plně kryto snížením výdajů v jiných kapitolách státního rozpočtu. Snižuje výdaje tam, kde dnes nejsou tak zásadní a přesouváme je tam, kde rozhodují o bezpečnosti a suverenitě státu. Je to otázka priorit. Bezpečnost není samozřejmost, bezpečnost je základní podmínka svobody, stability a prosperity naší země.

Proto vás chci požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, hlásím se tedy k pozměňovacímu návrhu s číslem sněmovního dokumentu 526. A ještě na závěr. Vážený pane nepřítomný premiére, vážená paní nepřítomná ministryně financí, vážený pane nepřítomný ministře obrany. Já vím, že zřejmě tento pozměňovací návrh bohužel neprojde, ale já bych si stejně neodpustil vás velice požádat o to, abyste zvážili a zkusili se zamyslet alespoň nad navýšením výdajů na zpravodajské služby o 1,1 miliardu a také o 500 milionů korun na vědu a výzkum. Jsem velice rád, že se vrátila paní ministryně (Schillerová mluví mimo mikrofon). V pořádku, já to asi zopakuji, že vím, že tento celý můj pozměňovací návrh zřejmě neprojde, protože je v částce 21 miliard korun a vím na tom, jak je celkově rozpočet, ale velice bych vás chtěl poprosit o zvážení, jestli by nebylo možné, a v této situaci, kterou vidíme na Blízkém východě, je velice důležité posilovat zpravodajské služby, proto vím, že byl rozpočet snížen o 1,1 miliardu korun a byl bych velice rád, kdyby bylo možné alespoň částečně tyto prostředky znovu navýšit a dále také prostředky na vědu a výzkum zhruba o půl miliardy korun, jelikož je to velice důležité v moderním bojišti, kdy jde především o vývoj a výzkum dronové techniky a myslím si, že bychom se na tomto mohli shodnout i s kolegy od Motoristů, kteří to ve svém předvolebním programu často zmiňovali.

Děkuji velice za pozornost, mějte pěkný den.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Róbert Teleky a připraví se paní poslankyně Kateřina Stojanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Róbert Teleky: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu číslo 424. Je to pozměňovací návrh poslanců Róberta Telekyho, Martina Kolovratníka a Benjamina Činčily, sněmovní tisk číslo 94 a tento pozměňovací návrh zajišťuje finanční stabilitu Energetického regulačního úřadu. Vzhledem k nezastupitelné roli Energetického regulačního úřadu, plnění jeho zákonných povinností a potřeby zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie v době zásadní transformace tuzemské energetiky navrhujeme zvýšení výdajů Energetického regulačního úřadu v návrhu státního rozpočtu pro rok 2026 z částky 343 255 522 korun na částku 410 210 271 korun, konkrétně se jedná o navýšení investičních výdajů, úhradu o 20 milionů korun, provozních výdajů o 16 845 181 korun a výdajů na platy včetně příslušenství o 30 109 568 korun.

Tomuto navýšení odpovídá návrh na navýšení jednotlivých specifických ukazatelů v kapitole 349, přílohy číslo 4 zákona. Uvedené navýšení je v souladu s doporučením hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který dne 19. 2. 2026 projednal navržený rozpočet Energetického regulačního úřadu, kapitola 349, a jednomyslně odsouhlasil návrh na jeho navýšení v oblasti výdajů, 28. usnesení hospodářského výboru. Především je třeba konstatovat, že příjmy pro účely rozpočtového financování úřadu jsou zajištěny, a to výběrem poplatků na činnost Energetického regulačního úřadu, který je příjmem státního rozpočtu. Poplatek na činnost úřadu hradí odběratelé elektřiny a plynu a jeho parametry byly v průběhu roku 2025 navýšeny usnesením vlády tak, aby výše odpovídala narůstajícím kompetencím úřadu.

Výběr poplatků pro rok 2026 je předpokládán v částce 463 432 000, to jest překračuje výdaje Energetického regulačního úřadu i po navrhovaném navýšení. V praxi tak dochází k situaci, kdy je zákonem stanoven účelově určený poplatek, který je určený k financování nezávislého regulátora, ale prostředky vybrané na základě tohoto poplatku nejsou z velké části použity k jeho financování, ale využívají se k jinému účelu. Vzhledem k významu fungování regulátora nejen pro oblast energetiky, ale pro celou ekonomiku, je třeba zajistit prostředky na jeho efektivní činnost a investovat do jeho rozvoje a modernizace. Je nezbytné a žádoucí Energetický regulační úřad posílit po stránce technického zabezpečení, které povede především ke zefektivnění činnosti a digitalizaci procesu, včetně služeb poskytovaných veřejnosti. Klíčové je pak odborné personální zajištění Úřadu, které je při platovém srovnání se zaměstnavateli v energetice stále složitější. Navrhujeme proto nastavit rozpočet Úřadu tak, aby byla zajištěna jeho efektivní činnost a byl schopen plnit výkon svěřených pravomocí, což je v zájmu všech zákazníků i podnikatelů působících v oblasti energetiky.

Je třeba uvést, že několika posledními novelami energetického zákona od doby energetické krize dostal Energetický regulační úřad množství nových kompetencí, na jejichž výkon přitom nebyl navýšen počet služebních míst a které kladou další nároky na odbornost pracovníků Úřadu. Úřad musel připravit podmínky technické, cenové i právní regulace nových činností na energetickém trhu, vydat množství podzákonných předpisů, udělovat oprávnění dalším subjektům v oblasti energetiky, licence na ukládání elektřiny, vyřizovat z hlediska obsahu daňovou agendu odvodů z nadměrných zisků výrobců.

Vedle toho došlo k významnému navýšení úkolů Úřadu v oblasti monitoringu hospodářské soutěže, kybernetické bezpečnosti, nových schvalovacích a povolovacích procesů a v neposlední řadě musel Úřad řešit problematiku kompenzací dodavatelů energií ve vztahu k zastropování cen. V roce 2026 a pravděpodobné i dalších letech bude Úřad stát před úkolem zajištění energetické bezpečnosti a spolehlivosti české energetické soustavy prostřednictvím udělování povinností výroby elektřiny nad rámec licence v případě výrobců elektřiny, kteří z důvodu nerentability výroby hodlají skončit a provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí jejich další pokračování jako nevyhnutelné pro zajištění bezpečnosti soustavy. Zajištění dodávek tepelné energie prostřednictvím uložení povinnosti nad rámec licence bude nutné i v případě dodavatelů v teplárenství, kteří taktéž z důvodu nerentability hodlají ukončit svou činnost.

Po významných změnách, které v poslední době probíhaly a stále probíhají v oblasti elektroenergetiky, čekají energetiku další výzvy i v oblasti plynárenství, kde se bude nastavovat regulace vodíku, s klíčovou rolí regulátora. Všechny tyto procesy budou velmi náročné časově a zejména personálně s obrovským důrazem na odbornost zaměstnanců Úřadu. S uvedenými hodnotami bude třeba dále počítat i ve střednědobém výhledu na roky 2027 a 2028. Děkuji za pozornost a prosím o podporu. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Stojanová a připraví se pan poslanec Vojáček.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se hlásím hned k třem pozměňovacím návrhům, takže je tady postupně uvedu. Jeden z nich je vedený jako sněmovní dokument číslo 513. Já už jsem jak při prvním čtení státního rozpočtu, tak i na ústavně-právním výboru svým kolegům a kolegyním avizovala, že jej předložím, takže tak tedy činím, přičemž ráda bych podotkla, protože vím, že v rámci státního rozpočtu těch úprav je předloženo několik, některé spíš technického charakteru, tak ta moje není úplně klasická technická úprava, ale spíš test toho, jestli bereme vážně své vlastní protikorupční závazky, které jsme navíc v minulosti na plénu Sněmovny, byť tedy bez mé přítomnosti, samozřejmě, přijali, nebo zda zůstávají jenom na papíře.

Tato Sněmovna přijala zákon o regulaci lobbování, přijala i zákon o ochraně oznamovatelů. Vznikl díky tomu registr lobbování jako jeden z ústředních nástrojů transparentnosti. Tato jednání a tyto zákony tak mají přinést světlo tam, kde se dříve rozhodovalo ve stínu. Jenže zákony bez vymahatelnosti - a právě k tomu směřuje můj pozměňovací návrh - zůstávají pouze na papíře. Ministerstvo spravedlnosti díky přijetí těchto dvou klíčových zákonů dnes nese zodpovědnost za dvě klíčové protikorupční agendy - je to jednak dohled nad regulací lobbování a také ochrana oznamovatelů, to znamená, kontrolu nad dodržováním pravidel, vyřizování podnětů, metodickou pomoc institucím, provoz a rozvoj registru, ale také reálná právní pomoc lidem, kteří na porušení práva upozorní.

Bez dostatečných kapacit ale vznikne pouze nebezpečná iluze té pravé, kýžené kontroly. Registr bude existovat, ale nebude jej mít kdo skutečně kontrolovat. Podněty sice přijdou, ale nebudou včas zpracovány a metodická pomoc, o které jsem hovořila, bude pouze formální. Lidé, kteří se pak rozhodnou korupci oznamovat, ztratí důvěru ve státní ochranu. Proto v rámci tohoto svého pozměňovacího návrhu navrhuji navýšení o 6,8 milionu korun na vznik příslušných šesti systematizovaných (?) míst právě na příslušném útvaru Ministerstva spravedlnosti. Tím příslušným orgánem je odbor střetu zájmů a boje proti korupci a já chci možná trošku preventivně předejít možnému argumentu, který by se mohl objevit, že personálně podhodnocený tento odbor není. Proto současně předkládám ještě druhý pozměňovací návrh, který je vedený jako sněmovní dokument číslo 581, který se týká výhradně financování právě těchto šesti systematizovaných (?) míst určených pro plnění této agendy. Ten důvod je úplně jednoduchý - považuji je za naprostý základ, bez nichž prostě nemůže fungovat reálné plnění těchto zákonných povinností. Nejde také o žádné rozšiřování úřednického aparátu - v uvozovkách - navíc, neboť z kapitolního sešitu Ministerstva spravedlnosti na straně 45 je zřejmé, že právě tyto pozice si vyžádal sám rezort a nebyly přitom v návrhu rozpočtu nijak zohledněny. Čili ministerstvo samo identifikovalo, že k plnění těchto svých zákonných povinností potřebuje personální kapacitu. Můj návrh tedy v tomto slova smyslu pouze reaguje právě na oficiální požadavek Ministerstva spravedlnosti, který je součástí těchto rozpočtových podkladů. Předkládám je (nesrozumitelné) samostatně právě proto, aby bylo zřejmé, že oddělujeme dvě věci, tedy jednak systémovou podporu služeb pro oběti a pak minimální personální zajištění agendy na straně státu. I kdyby zde tedy nebyla širší shoda na navýšení prostředků, byť by mě to mrzalo a jsem přesvědčená o tom, že by to mělo reálné dopady v oblasti protikorupční politiky, tak alespoň těchto šest systematizovaných (?) míst za mě představuje elementární podmínku, aby stát zkrátka dokázal plnit to, co mu ukládá zákon. Bez nich totiž zůstane protikorupční politika jenom na papíře.

Obecně pak samozřejmě ve vztahu k těmto oběma pozměňovacím návrhům platí, že protikorupční politika není pouze o postihu - poté, co jsme všichni svědky ve veřejném prostoru různých skandálů, které se probírají - je především o prevenci, kterou já vnímám jako vytváření prostředí, kde je korupce komplikovanější, méně výhodná a významně rizikovější právě pro ty pachatele, kteří konají. Právě k tomu mnou navrhované prostředky v rámci státního rozpočtu mají sloužit.

Současně mi, prosím, k tomu dovolte ještě stručný legislativní kontext, takové historické okénko, které je ale podle mě důležité pro pochopení toho, jak zde ve skutečnosti různé vládní garnitury přemýšlí dlouhodobě nad plněním právě protikorupčních závazků. Současný vládní návrh rozpočtu úplně vyškrtl dotační titul Prevence korupčního jednání, ale ve skutečnosti k tomu bohužel došlo již při přípravě státního rozpočtu v minulém roce, a to navzdory tomu, že ještě předtím vláda schválila strategie a koncepce, které právě s těmito dotacemi počítaly.

Je tedy zřejmé, že pokud tento návrh nyní přijmeme bez mnou vám nabízené změny, tak neziskové organizace, které právě v oblasti postihování korupce poskytovaly právní poradenství, přijímaly podněty a odborně pomáhaly oznamovatelům a institucím, přijdou o miliony korun. Přitom bych připomněla, že jde o organizace, které ročně obdrží stovky takových podnětů, a to právě často od lidí, kteří narazili na korupční jednání, ať už na lokální nebo regionální úrovni.

Jejich práce přitom není aktivismem. S tímto pojmem se podle mě často ale velice nespravedlivě setkávají. Je to praktická podpora veřejného zájmu a posilování transparentnosti, kterou sám stát, jak už jsem říkala v úvodu, na základě svých přijatých zákonů, a je tomu tak dobře, vyžaduje. Tento škrt přitom není jenom administrativní rozhodnutí, je to politická volba. Politická volba, která oslabuje nástroje boje proti korupci ve chvíli, kdy je jejich funkčnost naprosto klíčová. Podpora neziskových protikorupčních projektů přináší veřejnosti bezplatné právní poradenství. A já to zmiňuji právě proto, že pan premiér Babiš se často ptá, co z těch našich návrhů bude mít veřejnost.

Tak tedy mimo jiné bezplatné právní poradenství, osvětové aktivity a taky pomoc při nastavování vnitřních oznamovacích mechanismů. Čili pokud tuto kapacitu oslabíme, tak tím prostě oslabíme i schopnost korupci včas a hlavně efektivně řešit. Přitom doufám, že všichni víme, že korupce nepodkopává stát jen finančně, ale podkopává ji především hodnotově. Každý nevyřešený střet zájmů, každé netransparentní ovlivňování rozhodování, každé odvetné opatření vůči oznamovateli vysílá veřejnosti jasný signál, že pravidla v tomhle státě bohužel neplatí pro všechny stejně a právě rovnost před pravidly je základním kamenem důvěry v demokratický a fungující právní stát. V programovém prohlášení - a já už jsem to tu také připomínala, vláda explicitně slíbila, vytyčila si to jako jeden ze svých ústředních cílů, že bude postihovat korupci a obnovovat důvěru občanů ve spravedlnost a fungování státu. Čili já nabízím vstřícně tento svůj pozměňovací návrh jako právě možný konkrétní krok k naplnění tohoto vládního slibu občanům. Součástí toho mého návrhu, který je širší, tedy toho prvního pozměňovacího návrhu, ke kterému se tímto vracím, je také obnova prostředků na resocializační a probační programy, které snižují recidivu a podporují funkční trestní politiku, což znovu dále posiluje důvěru ve spravedlivou reakci státu, nikoliv jen v represivní aparát.

Celková částka v tom mém pozměňovacím návrhu činí 16 milionů korun a je plně kryta přesunem v rámci rozpočtu, a to zdůrazňuju zcela jaksi konkrétně právě proto, že zde padla pravdivá slova o tom, že ten současný návrh státního rozpočtu porušuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti, tak já jsem se snažila o to, aby v rámci těch mých pozměňovacích návrhů k dalšímu prohlubování rozpočtového deficitu nedocházelo, čili v případě, že se rozhodnete podpořit tyto mé pozměňovací návrhy, tak nerozhodujeme o navýšení schodku, rozhodujeme o tom, čemu dáváme ve veřejné politice prioritu. Rozpočet je ostatně dokument hodnotový, nejen účetní, takže ukazujeme tím, co považujeme za opravdu důležité. Pokud chceme, aby regulace lobbování nebyla alibi, aby ochrana oznamovatelů nebyla pouze formální a aby opravdu postihování korupce mělo reálné a funkční nástroje, tak musíme těmto oblastem dát alespoň základní finanční rámec, protože bez něj ten boj proti korupci zůstane pouhým heslem ve vládním programovém prohlášení a přijatými zákony, které nebudou moct být plně aplikovány, zatímco tedy stát ztratí tu skutečnou šanci na důslednou politiku.

Hlásím se také ke třetímu pozměňovacímu návrhu, který už je z trochu jiné oblasti, ten je evidovaný jako sněmovní dokument číslo 578 a jde o pozměňovací návrh rovněž paní poslankyně Ireny Ferčíkové Konečné, paní poslankyně Gabriely Svárovské a poslance Ivana Bartoše, který navrhuje navýšit prostředky na dotační titul rozvoje služeb pro oběti trestné činnosti poskytovaný podle zákona o obětech trestných činů, a to o 7,1 milionu korun, tedy ze stávajících 7,9 milionu korun na 15 milionů korun. Podstata tohoto mého třetího pozměňovacího návrhu je jednoduchá. Stát má podle zákona povinnost zajistit zvlášť zranitelným obětem bezplatnou odbornou pomoc a znovu ten narativ i v tomto případě zůstává stejný. Nejde o dobrovolnou službu, jde o plnění zákonných povinností v té podobě, ve které ji přijala Poslanecká sněmovna. Jde především o oběti sexualizovaného násilí, dětské oběti a další oběti zvlášť závažných trestných činů, které mají především právě díky té své zranitelné roli právo na bezplatnou právní pomoc. Ta zahrnuje právní informace v rámci probíhajícího trestního řízení, ochranu před sekundární viktimizací, pomoc při uplatňování nároku na náhradu škody, ale i informace o možné pomoci při uplatňování peněžité pomoci.

Každý rok se tyto případy týkají alarmujícího počtu zhruba 18 tisíců osob, z čehož tvoří zhruba 5 000 dětí. V praxi tyto služby zajišťují akreditované a státem kontrolované organizace financované právě zejména prostřednictvím dotačního programu Ministerstva spravedlnosti. V roce 2025 činila ta podpora přibližně 15 milionů korun pro 23 subjektů. Nicméně i přesto pro rok 2026 je v návrhu rozpočtu alokováno pouze 7,9 milionu korun. V celostátním měřítku pro vaši představu to odpovídá přibližně osmi poradenským úvazkům pro celou republiku, pro tisíce obětí ročně. Důsledky jsou zřejmé a dlouhodobé. Jsou to čekací lhůty, regionální nerovnosti v dostupnosti pomoci, odchody kvalifikovaných odborníků ze sektoru. V situaci, kdy mluvíme o ochraně obětí násilí, o podpoře dětí, o citlivém zacházení se zvlášť zranitelnými osobami, je takové financování nejen neudržitelné, ale i v rozporu s duchem takového zákona.

To mnou navrhované navýšení o zhruba 7,1 milionu korun pouze vrací objem prostředků na minimální úroveň roku 2025, tedy znovu opakuji, na těch 15 milionů korun, tedy nejde o rozšiřování programu, ale o zachování toho nebo té základní dostupnosti právního a i odborného poradenství v jednotlivých regionech. Ta včasná pomoc je navíc i samozřejmě nákladově efektivní, protože pomáhá předcházet sekundární viktimizaci, snižuje dlouhodobé sociální a zdravotní dopady trestné činnosti a zvyšuje samozřejmě i šanci, že taková oběť bude schopná v trestním řízení svá práva hájit samostatně. Dovolte mi i v tomto případě ještě upozornit na jeden důležitý legislativní kontext. Zákon č. 269/2025 Sb., který je účinný od 1. ledna 2026 novelizoval mimo jiné zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkové trestné činnosti, pardon, z majetkových trestních sankcí. Tato novela výslovně zakotvila nový účel použití těchto prostředků, a to právě poskytování dotací podle zákona o obětech trestných činů. Zároveň stanoví, že z prostředků zbývajících na zvláštním účtu po uspokojení majetkových nároků oprávněných osob náleží Ministerstvu spravedlnosti podíl určený právě na tento dotační účel. Jinými slovy, zákonodárce vytvořil nový zákonem předvídaný zdroj financování podpory organizací právě pracující s oběťmi trestných činů.

Navzdory tomu ale návrh rozpočtu Ministerstva spravedlnosti právě na rok 2026 tuto změnu nijak nepromítá. Ta alokace zůstává stále na úrovni 7,9 milionu korun a nereflektuje tak ten nově vytvořený zdroj financování, které má právě tyto služby posílit. To považuji za ten zásadní rozpor mezi zákonnou úpravou a rozpočtovou praxí. Tento pozměňovací návrh tedy nejen reaguje na to dlouhodobé podfinancování, ale také napravuje situaci, kdy rozpočet nereflektuje zákonem výslovně zakotvený účel použití prostředků z těch majetkových trestních sankcí. V tomto případě tedy rozhodujeme o tom, jestli budeme práva obětí trestných činů brát vážně i v naší sněmovní rozpočtové politice, tedy zda to právo na bezplatnou odbornou pomoc zůstane dál reálně dostupné nebo se stane pouze formální deklarací, kterou nebude možné v praxi uplatnit.

Částka 7,1 milionu korun v kontextu státního rozpočtu, jak asi vnímáte i vy, nepředstavuje žádný zásadní fiskální zásah, ale pro tisíce obětí násilných a sexuálních trestných činů představuje rozdíl, zásadní rozdíl mezi dostupnou pomocí a čekací lhůtou a mezi kvalifikovanou pomocí a bezradností v jejich už tak těžké situaci. Proto vás tedy žádám o podporu i tohoto mého třetího pozměňovacího návrhu. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem vystoupí místopředseda Sněmovny Jan Skopeček.

Přečtu dvě omluvy. Jan Bureš od 18 hodin ze zdravotních důvodů a Taťána Malá od 18.30 bez udání důvodů.

Prosím.

 

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju pěkně za slovo. Já jsem se rozhodl využít přednostního práva, omlouvám se za to kolegům, nicméně měl bych za malý moment vystřídat pana předsedu Okamuru v řízení schůze, tak jsem si dovolil takto předběhnout.

Jsme ve druhém čtení zákona o státním rozpočtu. Já bych si dovolil představit jeden z pozměňovacích návrhů, které poslanci Občanské demokratické strany k tomuto bodu navrhují. V mém případě, respektive v případě mém, kolegy Havránka, Munzara a Turka si dovoluju představit pozměňovací návrh, který je v systému vložen pod číslem 579. A tímto se k němu také hlásím.

Tento pozměňovací návrh je návrhem, který reaguje na situaci, kdy podle našeho názoru je v současné ekonomické situaci, kdy se česká ekonomika nenachází pod svým potenciálem. Nepotřebuje umělými fiskálními impulsy pomáhat, ale naopak je to období poměrně silného ekonomického růstu tak, jak včera zveřejnil Český statistický úřad zpřesněný výsledek růstu za minulý rok ve výši 2,6 procent a příznivé jsou i predikce na ta období nadcházející, tak v takové chvíli by deficit rozpočtu rozhodně neměl růst oproti tomu původnímu návrhu, naopak by měl být ten schodek nižší, protože vláda i ve chvíli, kdy začala předělávat a přepracovávat návrh rozpočtu z dílny vlády Petra Fialy, tak dostala do vínku lepší ekonomickou prognózu, která jí samozřejmě přináší i více zdrojů na rozdělování.

Čili ten náš pozměňovací návrh pod číslem 579 přináší úspory ve výši 27 285 250 793 korun. Je to z různých kapitol, od kapitoly 312 Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Digitální agentury. Z těchto kapitol se nám podařilo ušetřit více jak 27 miliard korun. A protože jsme ve druhém čtení a samozřejmě nejde měnit celkovou bilanci státního rozpočtu, tak v rámci toho pozměňovacího návrhu tyto prostředky směřujeme do specifického ukazatele, respektive do kapitoly 396 Státní dluh, do specifického ukazatele Výdaje na obsluhu státního dluhu.

Tak to je náš příspěvek k tomu, že skutečně si nejenom rétoricky stěžujeme, že ten deficit je vysoký nad a v neprospěch současné situace české ekonomiky, kdy bude znamenat to, že bude proinflačním rozpočtem, proinflačním deficitem. Ten deficit by měl možná smysl ve chvíli, kdy by se nějakým způsobem česká ekonomika dostala do recese, byla pod svým potenciálem a potřebovala by fiskálními impulsy pomoci, pak by mohli keynesiánští ekonomové, kterých je určitě v řadách hnutí ANO výrazná většina, argumentovat tím, že ta ekonomika potřebuje.

Ale i keynesiánec v době ekonomického růstu a nulové produkční mezery uzná, že zvyšovat deficit v takové chvíli je prostě ekonomický nesmysl a povede to pouze k přehřívání ekonomiky, respektive k větším proinflačním rizikům, což zase povede k tomu, že Česká národní banka bude mít svázanější ruce v tom, jak rychle nebo jak výrazně bude moci v budoucnu snižovat úrokové sazby, což zase samozřejmě bude mít dopad na naše firmy, které jsou na úvěrech závislí, ale i na domácnosti, které třeba financují své bydlení prostřednictvím hypoték, a touto politikou se jim ty náklady na hypotéky nebudou snižovat tak rychle, jak by mohly.

Já chci ještě zmínit rétoriku, kterou jsem zaslechl z úst pana premiéra v souvislosti s otázkou veřejných financí, kdy pan premiér vlastně ve srovnání se Spojenými státy, kde je míra státního dluhu ve výši 124 procent, nebo vlastně i Evropské unie, nemusíme chodit tak daleko, kde je průměr zadlužení 82 procent vůči hrubému domácímu produktu, v eurozóně je to pak 89 procent, vlastně zmiňuje, že Česká republika, která je zadlužena a odhad ke konci roku 2026 činí 46,2 procent hrubého domácího produktu, tak je zadlužena výrazně méně. A pan premiér to dává k úvaze ve srovnání právě s těmi Spojenými státy, že tu je prostor pro Evropskou unii, pro evropské ekonomiky, potažmo pro Českou republiku si na dluh půjčovat ty peníze, investovat, jak on říká, a na základě toho zajistit hospodářský růst, který bude generovat další zdroje příjmů do státního rozpočtu.

Ale dámy a pánové, takto ekonomika opravdu nefunguje. Perpetuum mobile nefunguje nejenom v tom fyzikálním slova smyslu, nejenom ve fyzice, ale nefunguje ani v ekonomice. Už jenom to, že se srovnává to zadlužení Spojených států a Evropské unie, popřípadě některých evropských zemí s Českou republikou, je samozřejmě ošidné, protože každý vám řekne, že jinou míru zadlužení si může dovolit malá Česká republika, jinou míru zadlužení si můžou dovolit Spojené státy americké a jiným způsobem hodnotí samozřejmě to riziko zadlužení investoři pro Českou republiku, jinak pro Francii, Německo a jinak pro Spojené státy.

Je tedy zřejmé, že pokud by chtěla Česká republika, já to ani nechci přivolávat a nechci tím varovat, následovat ten příklad, který opravdu není následováníhodný, Spojených států, aby se zadlužila do takové míry, tak pro Českou republiku by to znamenalo samozřejmě drasticky větší náklady na obsluhu státního dluhu než pro Spojené státy nebo ty větší evropské ekonomiky. A samozřejmě ta míra negativních důsledků pro samotnou českou ekonomiku by byla neskonale větší.

Věc je ještě komplikovanější v tom smyslu, že asi si těžko chceme představit, že se výdaje na obsluhu státního dluhu stanou jednou z nejvýraznějších položek ve státním rozpočtu, jako je tomu právě ve Spojených státech. Jestli mě zdroje neklamou, tak tam ty výdaje na obsluhu státního dluhu jsou třetí nejvyšší položkou federálního rozpočtu. To bychom určitě v České republice nechtěli - už jenom proto, že v České republice ze státního rozpočtu financujeme celou řadu politik, které ve Spojených státech si financují přímo spotřebitelé, konzumenti. Ať už se bavíme o zdravotnictví, které je tam samozřejmě výrazně zpoplatněno více než v České republice, ať už se bavíme o školství, ať už se bavíme o jiných veřejných politikách, které v České republice jsou výrazně financovány nebo dominantně financovány státním rozpočtem.

Takže to srovnání se Spojenými státy opravdu nedává jakoukoliv logiku, nedává jakýkoliv smysl. A hraní si s tím je podle mého názoru hraní si se sirkami v tom pověstném stohu, protože to jsou věci, které opravdu nejsou následováníhodné.

Navíc v České republice je potřeba si přiznat a zdůraznit, že to nízké zadlužení, v uvozovkách nízké zadlužení, ve výši 46,2 procent máme dnes, máme v roce 2026. Ale každý, kdo zná demografické predikce, každý, kdo vidí, jakým způsobem v následujících letech bude ubývat podíl ekonomicky aktivních obyvatel a naopak bude narůstat podíl seniorů, kteří budou muset být financováni prostřednictvím státního penzijního systému, tak tuší, že míra ohrožení našich veřejných financí je právě z titulu toho demografického trendu velmi závažná a že těch dnešních 46,2 procent nás nemůže nějakým způsobem nechat klidným, když vidíme ty predikce, zejména souvislosti s nástupem takzvaných Husákových dětí do důchodu, kdy ta zátěž na veřejné rozpočty bude drastická.

Samozřejmě ten podíl zadlužení bude růst z titulu toho, jak budeme nuceni v rámci mandatorních výdajů financovat nejenom důchody, ale třeba i sociální služby a zdravotnictví, které jsou na to stárnutí populace rovněž citlivé a které znovu v České republice jsou financovány dominantně prostřednictvím státního rozpočtu, nikoliv prostřednictvím plateb přímo těch klientů, kteří by ty služby využívali.

Takže z tohoto důvodu já opravdu prosím kolegy hnutí ANO, aby těmito čísly nějakým způsobem si neodůvodňovali to svoje, ten nástup v rámci toho hospodaření a už v prvním roce zvyšování výdajů nad zákonný limit schodku, který podle Národní rozpočtové rady je spočítán na 246 miliard korun. Čili bavíme se o překročení toho zákonného limitu o 64 miliard.

Nesnese ani srovnání to číslo a argumentace, že jde o poměrně malý nárůst oproti tomu schodku schváleného vládou Petra Fialy, protože je potřeba si uvědomit, že v tom schodku rozpočtu připravovaného naší předešlou vládou je potřeba vědět, že je tam například těch cca 20 miliard korun na dostavbu Dukovan, které v tom rozpočtu byly, byly nad rámec té výjimky, ale byla to bezúročná půjčka, která měla být společností ČEZ splácena, čili nezvyšovala by v tom období, na které by ta půjčka byla půjčena, nezvyšovala by ten státní dluh. Čili ten rozpočet připravený Alenou Schillerovou a připravený touto novou vládou je daleko horší, než jak vypadá z toho prvotního účetního srovnání, nemluvě o tom, že tam, kde naopak by ten rozpočet měl být výjimečně, a to říkám já, který velí k fiskální odpovědnosti výrazně větší, a to zejména v oblasti obrany a bezpečnosti, což snad každý rozumný racionální člověk musí v kontextu toho, co se děje v mezinárodní politice, a nesouvisí to ani tak zdaleka jen s tím, že Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Ale ty tektonické změny, ty tektonické pohyby ve světovém nebo mezinárodním politickém řádu vidíme, a to, že dneska i síla jakékoliv země a vliv v mezinárodní politice souvisí s ekonomickým výkonem, ale i nějakou vojenskou silou a schopností, schopností tu vojenskou silu využít v té diplomacii, tak to si myslím, že je lekce, kterou nejenom Česká republika, ale celá Evropská unie, která se stává spíše jakýmsi pozorovatelem těch mezinárodně politických událostí, aniž by měla jakýkoliv vliv a sílu do nich zasáhnout, tak vidíme, že ten upadající vliv a síla tkví i v tom, že se podcenila bezpečnost a podcenila role armády a výdajů na armády v evropských zemí v těch posledních letech, zejména v těch devadesátých, kdy nastal v uvozovkách ten falešný dojem toho, že dějiny skončily.

Nicméně to jsou pozměňovací návrhy, které tady bezesporu budou dostatečně pregnantně představovat a vysvětlovat moji kolegové. Já znovu chci vrátit pozornost k pozměňovacímu návrhu kolegy Munzara, kolegy Havránka, kolegy Turka a pozměňovacímu návrhu mému pod číslem 579, který má ambici ušetřit v tomto návrhu státního rozpočtu tu částku přes 27 miliard korun, což i v kontextu toho, že na krize, které mohou přijít i z důvodu toho útoku Spojených států na Írán, nikdo nevíme, jak dlouho ten konflikt bude trvat, co bude znamenat například pro ceny ropy, ceny energií, které samozřejmě budou mít, jejich případný růst bude mít dopady nejenom do státního rozpočtu České republiky, ale na celou ekonomiku. A tak je bezesporu lepší být fiskálně střízlivý a na tu nedobrou dobu se připravit, než utratit cokoliv, o co si ministři paní ministryni Schillerové řekli, a jak se ukázalo, tak paní ministryně jim téměř ve všem vyšla vstříc. Ale to není odpovědné rozpočtování. Rozpočtování je o tom, aby vláda byla schopna určit své priority v rámci svých omezených zdrojů, ty zdroje nenafukovat uměle, ale umět ty priority seřadit, setřídit a vybrat ty nejpodstatnější, protože už slovo priorita znamená, že to má být jedna věc. Kdybych byl méně přísný, tak to má být několik oblastí, na kterých ta vláda má mít shodu, má na ně dostatečné finanční prostředky alokovat, ale jinde v těch oblastech, které prioritami nejsou, má samozřejmě šetřit. Tak to má za cíl náš pozměňovací návrh, a budu rád v rámci nějaké fiskální odpovědnosti a i toho, co se ve světě děje, jestli ho podpoříte. Trošku tím vyspravíme ten Alenou Schillerovou neodpovědně připravený s vysokým deficitem schválený schodek státního rozpočtu, a myslím, že se to může v tom nadcházejícím složitém období více než hodit. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já jsem chtěla zareagovat na to, co říkal pan místopředseda Skopeček. Myslím, že to se dá shrnout slovy o upadajícím vlivu Evropy. A chtěla jsem za Piráty zdůraznit, že právě proto, že my jsme zastánci opravdu silnější a jednotné Evropy, chceme, aby byla jasná naše strategie jako menší země vůči našim spojencům a abychom v tom rozpočtu na obranu, na naši bezpečnost byli čitelní dlouhodobě a aby v něm tato vláda zkrátka bez rozmyslu neškrtala. Takže v tomto bych chtěla zdůraznit, že ten postoj, že Evropa musí být v plné síle, protože je to něco, co zajistí naši bezpečnost, ten rozhodně považujeme za zásadní, a to, že se škrtá v rozpočtu na obranu, je prostě riziko. Konkrétně to tady představoval Ivan Bartoš. Upozorňoval na to Zdeněk Hřib.

Já jenom chci si dovolit jednu poznámku. Vedle těch peněz na obranu, kde se tady s řadou zástupců řady stran shodneme, je to pak ještě druhý aspekt, a to je nepodemílat Evropskou unii jako projekt, který prostě jde směrem posilování naší společné evropské bezpečnosti a obrany a potřebuje k tomu i politickou podporu.

A proto reaguji na pana Skopečka, že v minulosti prostě mně přišlo, že k tomu podemílání je někdy zbytečně blízko a že to je škoda, protože jinou variantu než bezpečné Česko v silné Evropě, nemáme, a jestli na něčem máme pracovat, tak je to na zfunkčňování Evropy a toho, aby opravdu silná, jednotná a bezpečná být mohla. My jsme přesvědčeni, že to je v zájmu České republiky. Přemýšlím, jestli je důvod, proč tady stojí pan poslanec přímo. (Poslanec stojící zády k pultu ustupuje stranou.) Děkuju.

Co se týče těch rozpočtových záležitostí, tak ale aby bylo co bránit, tak jsem tady už ráno načetla ten pozměňovací návrh týkající se společenské soudržnosti, týkající se podpory mladých a rodin, návrh číslo 516. Je to pozměňovací návrh podaný s řadou kolegyň a kolegů, už jsem ho zde načítala. Jenom to opakuji, že na jedné straně je potřeba zajistit bezpečí, předvídatelnost pro spojence, na straně druhé soudržnou společnost, aby bylo za čím stát, aby bylo co bránit.

Ale pak je tady ještě třetí aspekt, ta společnost musí dobře fungovat v řadě různých menších věcí. A proto ještě stručně načtu pozměňovací návrh číslo 562 a doplňuji tedy tím návrh 516, který jsem už načetla předtím a odůvodnila a týká se rodičovského příspěvku. Ten 562 se týká menší věci, ale opět řeknu proč. Také důležité. Jde o zvýšení výdajů kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu, ve specifickém ukazateli výdaje spojené s další činností rezortu o částku 25 milionů korun.

Proč? Pro neinvestiční transfery nestátním neziskovým organizacím působícím v ochrany spotřebitele. Jde zejména o spotřebitelské poradenství, dluhové poradenství, vzdělávání a osvětu. A kde bereme? Protože my podáváme čistě rozpočtově neutrální návrhy, opět ve stejné kapitole 322, a to ve specifickém ukazateli podpora podnikání. Jde o snížení o 25 milionů korun. Tam byly takové ty dotace v minulosti na toastové linky skryté za podnikatelské inovace. Jsou to velice diskutované a diskutabilní věci, které třeba Nejvyšší kontrolní úřad setrvale kritizoval v minulosti, a proto bereme v téhle kapitole.

A teď ten obecnější závěr, proč navrhuji tu podporu neziskového sektoru v téhle oblasti dluhového poradenství, ochrany spotřebitelů a tak. No, protože to je vedle role státu, který má zajišťovat bezpečnost, obranu, infrastrukturu, vedle nás politiků, kteří máme dodávat ty vize, reagovat na měnící se potřeby ve společnosti, tak je nesmírně důležitá role občanského sektoru, včetně toho sektoru neziskového, a právě na spolupráci těch různých segmentů společnosti stojí naše odolnost a obranyschopnost do budoucna. A já jsem hluboce přesvědčena, že když budeme ignorovat výzvy jako zadluženost poměrně velké části české populace, když budeme ignorovat řešení skrze dluhové poradenství, oddlužování a vymaňování těch lidí, kteří do dluhových pastí spadli, když budeme ignorovat to, že společnost, která je rozdělená, nemůže dobře fungovat při čelení vnějšímu nepříteli, kterým aktuálně je třeba Rusko útočící na suverénní stát, tak že se nám to vymstí.

 

Proto závěrečný apel. Při těch škrtech, které právě na neziskový sektor v poslední době míří hodně, nezapomínejme, že to je sektor, který zajišťuje obrovskou část sociálních služeb, obrovskou část preventivních služeb v různých oblastech společnosti. Právě ten návrh číslo 562, který jsem právě načetla a hlásím se k němu, míří na jeden drobnější segment. Jsou to služby dluhového poradenství a jiného, ochrany spotřebitele a dalších, podporované v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu dlouhodobě.

Role občanské společnosti, neziskového sektoru, státu a politiků je tak provázaná a měla by jít alespoň v těch klíčových oblastech jedním směrem, že škrty z roku na rok z určité poměrně stabilní podpory na nulu prostě nedávají smysl. To byl případ téhle kapitoly, proto tento škrt chci vrátit zpátky. Ale ve spoustě dalších oblastí takové nepromyšlené škrty samozřejmě kritizují moje kolegyně a kolegové, ať už jde o škrty v národních parcích, ať už jde o škrty týkající se jiných oblastí, včetně těch sociálních služeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Poprosím nejdřív Jana Skopečka, připraví se Josef Kott a pak jsem s přednostním právem já. Pan předseda mě vynechal. Pane místopředsedo, máte dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Cítím se trošku vyvolaný paní kolegyni, tak na ni budu reagovat. Nejprve bych reagoval na to, že jsem nikdy nezpochybňoval, že proto, abychom žili v bezpečné zemi, tak také potřebujeme do bezpečnostních složek investovat. Samozřejmě jako člověk, který má na starosti nebo který považuje za důležitou fiskální odpovědnost, tak si myslím - kolegům jsem říkal - že máme-li za prioritu obranu, jiné priority musí jít trošku stranou a není možné mít 20 priorit najednou. Ale to není nic, čím bych si jakoby protiřečil.

Co se týče vaší poznámky směrem k Evropské unii, paní kolegyně. Já si přeji silnou Evropu, přeji si silnou Evropskou unii, a považuji za chybu politiku vašeho ražení, kteří jste zdůrazňovali poslední léta, poslední desetiletí, že jedinou cestou k silnější Evropě je politická unifikace a centralizace. Tak to považuju právě za příčinu toho, proč je dneska Evropa tak ekonomicky a díky tomu i politicky silná. Dokud byla Evropa o tom integrovat se ekonomicky, odstraňovat bariéry, odstraňovat překážky, tak to mělo mojí jednoznačnou podporu a bude to mít moji podporu, stejně jako snaha o otevírání se mezinárodnímu obchodu prostřednictvím nejrůznějších mezinárodních obchodních smluv, což Evropa naštěstí v posledních měsících dělá.

Ale jestli máte pocit, že další unifikací, další centralizací, která měla být lékem na neduhy Evropské unie poslední desetiletí a ukázalo se, že je díky nim Evropská unie slabší a slabší, tak jestli si myslíte, že tou cestou k silnější Evropě je další předávání pravomocí národní úrovně, další unifikace, další regulace, další byrokrati v Evropské unii, tak jestli si myslíte, že poté bude Evropská unie silnější, tak se fatálně mýlíte. To, že se fatálně mýlíte, ukazuje i historie toho, jakým způsobem vliv Evropské unie ekonomicky a politicky slábne s tím, jak a čím více se politicky centralizuje a čím více pravomocí z té národní úrovně na tu Evropskou unii jde. Sama jste ukázala, jak se to dělat v Evropě nemá.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli poprosím Josefa Kotta, připraví se Zdeněk Hřib. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane předsedající. Já bych velice rád vystoupil na obranu dotačního titulu na zpracování zemědělských produktů, který tady je už vlastně vykostěn možná od 20, možná od 25 poslanců, kteří na těch 250 milionů, které byly notifikovány před 14 lety. Těch 14 let, kromě posledních čtyř let, tam vždycky byly finanční prostředky vyšší jak 350 milionů korun a teď je tam pouhých 250 milionů po čtyřech letech, kdy tam byla nula. Tak s tím teď mají všichni obrovský problém.

Jenom chci říct, jestliže se tady bavíme o bezpečnosti, tak samozřejmě to podtrhuji a je to to nejdůležitější, co můžeme vlastně pro Českou republiku a české občany udělat. Nicméně potravinová bezpečnost a soběstačnost si myslím, že je taky velice důležitá. Ty prostředky, které tam jsou, tak nejsou pro agrobarony, jak je tady pořád podsouváno všem a zkratkovitě uváděno v médiích. Jsou to zemědělské podniky skutečně nad 200 lidí, ale nejsou to žádní agrobaroni. Jsou to podniky, které tady finalizují české suroviny a přece nechceme, abychom vyváželi ven české suroviny a dováželi si sem hotové výrobky, když můžeme některé citlivé komodity zpracovat tady u nás a zkracovat výrobní řetězce k našim spotřebitelům.

Tak prosím, já tomu rozumím, že je to velice jednoduché a zkratkovitě se to dá velice dobře použít, ale teď tak, jak tady říkáte, že jste zodpovědný, tak už je to tak, že jste v podstatě z 250 milionů už vzali možná 10 (Předsedající: Čas, pane poslanče.), možná 25 miliard.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Hřib. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Nevím, jestli to stihnu za dvě minuty. Můžu si vzít když tak přednostní právo, abych...? (Předsedající: Ne.) Ne, tady v tomhletom? OK. Heleďte, já bych rád zareagoval tady na pana místopředsedu Skopečka, protože přece jenom si myslím, že je potřeba si některé věci říct naprosto jasně.

Za prvé, pokud se bavíme o nějaké evropské integraci v debatě o rozpočtu, tak pokud chceme ušetřit na dluhové službě, tak nejjednodušším způsobem, jak to udělat, je přijmout euro. Protože země, které mají euro, tak mají v průměru, řekněme, o jedno procento nižší úrokové sazby a tohle je věc, která by radikálně zlevnila obsluhu státního dluhu. Takhle. Nebo ne možná takhle, protože samozřejmě ty úvěry jsou na nějakou dobu a než by se to přetočilo, tak to pochopitelně chvilku potrvá. Ale výhoda je, že nutné není to euro přímo přijmout, stačí jenom vstoupit do toho ERM II a už tehdy začnete využívat výhody, které vám plynou z toho, že vás věřitelé začnou vnímat jako kredibilnějšího dlužníka. Takže to je první věc. Pochopitelně by to pomohlo i lidem, kteří by měli levnější hypotéky. To je opět empirická zkušenost, že prostě v zemích, které platí eurem, mají levnější hypotéky.

Co se týče té Evropy, tak momentálně se nám Evropa začíná dělit, začíná být dvourychlostní, jak v ekonomické rovině, tak i v bezpečnostní rovině. My bychom si měli rozmyslet, pane Skopečku, prostřednictvím pana předsedajícího - to zní asi trochu divně - ale měli bychom si rozmyslet, jestli tedy chceme zůstat na té vedlejší koleji, čekat, až nás posvačí velmoci - ať už to bude USA nebo Čína - anebo jestli skutečně chceme hrát někde v něčem první housle. To je ta úvaha, kterou bychom měli provést namísto nějakých ideologických tady fantazií. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Richterová. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já bych ráda fakticky zareagovala na pana místopředsedu Skopečka, protože tady ty ideologické fantazie z jeho strany zazněly, co by si možná přál, abych si myslela. Ale já si to rozhodně nemyslím. Já jsem tady pouze věcně připomněla, že podemílání podpory neziskového sektoru a občanské společnosti se nám může všem šeredně vymstít, že jde ruku v ruce to, jakým směrem hovoříme jako politici o Evropské unii a jak je potom veřejností vnímána. Čili, její síla a akceschopnost odvisí i od toho, jak my jsme ochotni opravdu s odpovědností, s kterou si tohohle prostě budeme všichni vědomi, ten projekt vylepšovat, ale zároveň na něj neházet věci, za které nemůže, a současně nedémonizovat lidi, kteří si myslí něco trošku jiného než já.

Tímto se už vyjadřuji k panu místopředsedovi Skopečkovi, protože já si třeba myslím, že základem toho, na čem opravdu demokratičnost evropského projektu stojí, je právě ta různost, velmi silná lokální identita mnoha lidí, ale i schopnost vidět, že právě ekonomické výhody projektů, jako je euro, jsou tak obrovské, že v tom jednom aspektu se člověk je ochoten té lokální identity vzdát, ale v těch jiných ji prostě žije a je spjatý s tím místem, které je mu blízké a které je mu domovem.

To je příklad toho, jaké dezinterpretace, jaké lži o lidech potom někteří šíří, protože je to líbivé, ale je to laciné. Ohrazuji se proti tomu a myslím, že si lidé dokážou sami vyhodnotit, to, jak tady kdo vystupoval a jaké myšlenky kdo zastával. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji. My se tady tak jako dobrodružně střídáme v řízení, neboť další přihláška s faktickou je pan místopředseda Jan Skopeček a já mu spouštím dvě minuty. Připraví se Jana Černochová.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, děkuju pěkně za slovo, budu reagovat na kolegy zamilované do evropské společné měny. No, tak ono je to s tím trošku složitější. Ono se stačí podívat na to, co bychom zažili, kdybychom podle vás, kteří jste chtěli vstoupit do eurozóny dávno, zažívali v tuhletu chvíli, respektive v těch posledních měsících a letech vysoké inflace. Tam se právě ukázal ten významný rozdíl mezi námi a Evropskou centrální bankou a ukázala se ta výrazná výhoda v tom, mít českou korunu, protože když srovnáte reakci České národní banky a Evropské centrální banky na tu vysokou míru inflace, tak zjistíte, že Česká národní banka zareagovala rychleji a zvýšila úrokové sazby rychlejším tempem, než to udělala ECB. ECB, jakkoliv by to podle predikcí inflace udělat chtěla také a měla, tak byla mnohem omezenější kvůli předluženým státům eurozóny, kterým by zvýšení těch úrokových sazeb dramaticky zdražilo financování a přiblížilo je k bankrotu. Takže v té nejsložitější ekonomické chvíli v době vysoké inflace se jednoznačně ukázala pozitivní role a výhoda vlastní měnové politiky, která je s českou měnou spojena.

Co se týče vstupu do RN2 před tím, než jakákoliv země vstupuje do Evropské unie, je to nesmysl. Česká národní banka upozorňuje a doporučuje, abychom v tomto systému byli nejkratší možnou dobu. Takže ani to se s nějakým odborným názorem nedá srovnávat.

Co se týče toho, jak kdo mluvíme o Evropské unii, já si myslím, že o ní mluvím racionálně, o Pirátech si myslím, že o ní mluví v říši snů, neracionálně, spíše nějakým způsobem hejtují ty, kteří si myslí, že Evropa udělala v tom přenosu pravomocí příliš mnoho a že by bylo potřeba se soustředit na daleko méně věcí a ty dělat lépe, než zasahovat do dalších a dalších sfér života a unifikovat, unifikovat, unifikovat veškeré lidské oblasti, které vůbec Evropská unie může vymyslet.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas. Děkuji, Poprosím Janu Černochovou, faktická poznámka a vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Já navážu na svého kolegu Honzu Skopečka a uvedu tady jeden praktický příklad z praxe, když jsem byla ministryní obrany. Paní Richterová, prostřednictvím pana místopředsedy, říká vám něco taxonomie? Víte, co taxonomie způsobila v Evropě? To, že Evropa ani čtyři roky, nebo vlastně tři roky, čtyři roky, už teď jsme si připomněli to výročí, od vypuknutí konfliktu na Ukrajině, tak nebyla schopna přeskupit svůj zbrojní průmysl tak, aby v Evropě mohly vznikat nové fabriky. Muniční iniciativu, kterou tady všichni hájíme, a já si za to velmi vážím i vás, vy jste také hájili muniční iniciativu, tak je vlastně alternativa, respektive nějaká jakoby nutnost, ke které jsme se museli uchýlit, abychom sháněli vojenský materiál, munici všude po světě, kde tato sešněrovaná přísná opatření neplatila, kde pro ty evropské státníky nebyl zbrojní průmysl dirty byznys, a to je ten praktický příklad toho, jak Evropa nefunguje. A neříkejte, že si vy tohleto neuvědomujete, vždyť jsme tady, i když jsme působili v jedné vládě, na tohleto téma častokrát hovořili. Pan Zbyněk Stanjura jako ministr financí a já jako ministryně obrany jsem častokrát na faxu vyjednávala se svými kolegy to, abychom se k tomu jasně v Evropě postavili, abychom řekli taxonomii jasné ne, abychom dali prostor našemu zbrojnímu průmyslu a zbrojnímu průmyslu i jinde po zemích Evropské unie, aby se mohl rozvíjet a ne, aby si vzájemně ty země třeba rozvoj toho zbrojního průmyslu blokovaly. Tohle je jeden z příkladů, který tady uvádím, jak to fungovat nemá. A to je přesně to, co tady myslel i pan kolega místopředseda Skopeček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a s další faktickou poznámku vystoupí paní kolegyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já myslím, že se debata už velice brzy vrátí k té debatě o rozpočtu, ale znovu. Znamená to tedy, že se shodneme s řadou kolegů, kolegyň na tom, že rozpočet na obranu... Je prostě chybné, že vláda Andreje Babiše ho vykosťuje, že ho škrtá, a to je podle mě to zásadní. Shodneme se na tom, že bezpečnost nemá být záležitost jedné vlády, ale má to být strategická priorita, kde se drží ty sliby dané spojencům. Stejně tak se shodneme na tom, že prostě nejsme ostrov, fungujeme a v rámci té společné Evropy je potřeba vyjednávat. O tom tady mluvila bývalá paní ministryně. Já se domnívám, že to je naprosto očividné, že je spousta věcí, kde je potřeba jednáním ty návrhy měnit a že to přece opět není něco, kde bychom byli v jakémkoliv rozporu. Ale pak je tady podsouvání věcí, co prostě pravda nejsou, věcí, které prostě znamenají očerňování názorového soupeře, a tam se musíme ozvat. A já jsem tady pouze a jenom upozornila, že způsob, jakým o tom společném domově, kterým pro nás nakonec Evropa je, v domově, kde každý máme to svoje místo, tu svoji lokální identitu, ale potom i ty velké bezpečnostní a ekonomické souvislosti celé Evropy, takže o tomhle společném domově máme mluvit určitým způsobem, pokud chceme, aby zůstal bezpečný a silný a aby do budoucna posiloval ještě o něco víc, protože tam prostě ty nedostatky jsou, ty opět vidíme všichni. Lišíme se - za mě - v těch řešeních. A právě u eura to je dobře vidět. Já si myslím, že ty ekonomické argumenty, týkající se třeba právě sousedního Slovenska a jejich mnohem nižších sazeb u hypoték, jsou velice silné a je dobré si je nastudovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hřib.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já otevírám (?) malé faktické okénko teda ohledně míry inflace a tak podobně. Já nevím, kdo, jak, kdy teď rychle reagoval, jestli to byla centrální banka ta či ona. Mě vlastně zajímá hlavně ten výsledek. Ten výsledek je teda takový, jestli to tady chápu správně z toho souhrnu, nebyl jsem připraven, abych pravdu řekl, na tuhle tu debatu, ale co se mi podařilo rychle dohledat, tak v roce 2023 byla průměrná míra inflace v ČR 10,7 procenta, jedna z nejvyšších tedy v EU, přičemž země eurozóny jako celek měly inflaci nižší. Jo, takže není pravda, že by ta česká koruna nás zachránila před inflací, to prostě objektivně není pravda, a když se podíváme zpětně na ta data, tak to v tom přece musí každý vidět. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji za dodržení času a faktická poznámka, místopředseda Jan Skopeček. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, pane kolego Hřibe, prostřednictvím pana předsedajícího, je potřeba si ta čísla o inflaci v eurozóně rozkliknout, protože pak byste zjistil, že ten průměr eurozóny byl sice nižší, než byla inflace v České republice, ale našel byste v té skupině zemí eurozóny jak ekonomiky, které měly nižší inflaci než Česká republika, tak byste v ní našel i ekonomiky, které měly vyšší inflaci v tom období, než Česká republika. Čili vašimi slovy, jako nezachránila česká koruna inflaci v české ekonomice, tak ani euro nebylo zárukou neinflace ve všech zemí eurozóny. A co já jsem se vám snažil vysvětlit, je to, že zatímco Evropská centrální banka prostě, to je fakt, to je realita, to je dohledatelné, zareagovala zvyšováním úrokových sazeb později, než Česká národní banka a zvýšila je o méně, než je zvýšila Česká národní banka, tak proti té inflaci bojovala slabšími nástroji a bojovala pomaleji. Naopak Česká národní banka zareagovala více a rychleji, což znamenalo, že jsme se s tou inflací utkali lépe, než bychom se s ní utkávali ve chvíli, kdy bychom byli v Evropské centrální bance a neměli bychom šanci ovlivnit ten růst úrokových sazeb a rychlost růstu úrokových sazeb, jako jsme to měli šanci ovlivnit ve chvíli, kdy dozorovala Česká národní banka podle situace v české ekonomice, bez ohledu na to, aby musela brát v úvahu ekonomiky jiné. Zatímco Evropská centrální banka měla, jak jsem říkal, svázané ruce, zejména kvůli tomu, že v eurozóně je celá řada předlužených ekonomik, pro něž zvýšení úrokových sazeb je nebezpečné a ohrožuje stabilitu existence eurozóny, a musí ty země, respektive musí Evropská centrální banka trošičku pozapomenout na ten svůj hlavní cíl stability cenové hladiny a dát přednost i tomu, aby udržela sama sebe, tedy neohrožovala ty nejpředluženější ekonomiky tím, že by zvyšovala úrokové míry tak, aby to ony nebyly schopny přežít.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: (Místopředseda Nacher: Tak teď dvě minuty, ano.)

No, já bych s dovolením zareagoval na pana místopředsedu Skopečka. Určitě se shodneme na tom, že příčiny inflace mohou být mnohé, to nepochybně ano. Například odborníci se shodují, že to, co bylo příčinou inflace u nás, bylo například to, že jste tady v rukou společnou, nerozdílnou s ANO a ještě s SPD zrušili superhrubou mzdu za vlády Andreje Babiše, díky čemuž se tady roztočila inflační spirála. To je záležitost, na které se shoduje tady ekonomický mainstream, to není žádný hoax nebo nějaká alternativní realita, nějaká alternativní fakta, to je prostě pravda, na tom se shodují ekonomové, že to bohužel bylo uděláno naprosto nevhodným způsobem. (My) jsme navrhovali způsob tedy lepší, ale vy jste si nenechali poradit, a nebyli jsme to jenom my, kdo říkal, že to neděláte dobře, jo? Říkali to třeba i tady kolegové z TOP 09, pokud si pamatuju správně.

To znamená, ano, nepochybně příčin zvýšení inflace může být více, ale já tady teďka koukám - protože jak říkám, nebyl jsem úplně připraven na tuhletu debatu - ale koukám tady třeba na mapu meziroční inflace v EU za duben 2022, kde mi z toho nevyplývá, že by v některých zemích eurozóny byla inflace nějak extrémní, zatímco jinde by byla, že by tam byl nějaký ten rozdíl. Naopak, země v eurozóně mají plošně inflaci nízkou. Jediný outlier, který tady vidím na první pohled, je Estonsko, které samozřejmě tu inflaci má tlačenou velice pravděpodobně v té době nárůstem cen energií, což je dané nějakou jejich lokální závislostí extrémní tam na energiích z Ruska, což (je) samozřejmě pochopitelné, ale jinak to rozhodně není tak, že by nás česká koruna ochránila před inflací, a i teď hypotéky v eurozóně jsou prostě (Místopředseda Nacher: Čas, čas.) nižší.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Prosím o dodržení času. Další faktická poznámka - Olga Richterová. Vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Já budu mnohem kratší. Já to vrátím opět k tomu českému státnímu rozpočtu a dopadům na něj.

Paní ministryně financí, využiju to, že jste zde, sledujete debatu: je pravdivý údaj, že 120 miliard je ta částka, kterou nás stojí obsluha státního dluhu, že to je rozpočtované na tento rok (na) 120 miliard korun? Myslím, že řádově to sedí. Ujišťuju se kvůli tomu, jestli to je opravdu přesně takto.

Proč se na to táži - obsluha státního dluhu, to není, že ho splácíme, to jsou prostě jenom náklady na to, že ten dluh máme, a co se týče obsluhy státního dluhu, pro jiné země je levnější si půjčovat. Já zdůrazňuji - nemluvím zde, abychom se dál dostali do debaty o euru, mluvím zde, abychom se vrátili k debatě o rozpočtu. Nebylo by pro Česko z hlediska toho, že si půjčujeme a žijeme na dluh, velice významné zvážit, že kdybychom měli lepší úrokové sazby, kdybychom měli přinejmenším vstup do toho ERM II vyjednaného čili navázání měny, stabilní kurzy, nebylo by to výhodné pro byznys i pro náš státní rozpočet z hlediska těchto obrovských čísel, které představuje právě to, že ten dluh máme? Ten dluh roste a my na jeho obsluhu vydáváme 120 miliard korun ročně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Já už nebudu reagovat, protože bychom se točili v kruhu, tak se nebudu dál hlásit k faktickým poznámkám, ačkoliv bych chuť měl, ale dám přednost Patriku Nacherovi, který se přihlásil s přednostním právem, a výhody, nevýhody eura si nechám na někdy jindy.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážená paní ministryně financí, ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, on to teďka trochu popletl předseda Sněmovny Tomio Okamura, protože já jsem tam byl přihlášen s přednostním právem, on nějak na mě zapomněl, pak tam tudíž se dostala Olga Richterová, začala tahleta debata o Evropské unii a o euru a my jsme se tady takhle střídali. A když už jsme u toho, tak než tady se přihlásím a podpořím ty dva pozměňovací návrhy, které tady načetl premiér Andrej Babiš, tak pár vět k debatě, která tady byla před chvilkou ohledně Evropské unie, eura a podobně. Já jsem si mezi tím, co jste se tady přeli na faktických poznámkách - a v tomhle musím dát za pravdu místopředsedovi Janu Skopečkovi, jeho vlastním prostřednictvím mu dávám za pravdu - tak mám tady několik čísel. Když se podíváte třeba na vývoj HDP, jakým způsobem srovnání - Spojené státy, Evropská unie, Čína, rok 2002 až 2023 - a od té doby se to ještě zhoršilo, my jsme byli hluboce nad Čínou, ta nás předehnala, byli jsme 17 procent pod Spojenými státy, jsme 30 procent pod Spojenými státy. Když se podíváte na byznys, jak se daří byznysu, v této chvíli je mezi 100 největšími firmami přes 60 ze Spojených států, nějakých 18 z Asie a z Evropské unie10 v roce 2024. Teď se to spíš zhoršilo ještě, zatímco o deset let zpátky nebo o patnáct let zpátky dominovaly firmy z Evropy a z Evropské unie. Ztrácíme konkurenceschopnost - kolik čísel chcete mít, abyste dali za pravdu, že jak se to vyvíjí, že to není dobře? To znamená: HDP za celou Evropskou unii dolů ve srovnání s těmi velkými konkurenty - Spojené státy, Čína - a zobrazí se to i v tom, jak se tady daří velkým firmám.

Kdo bude mít zájem, tak můžu pak ty grafy a srovnávací tabulky, koneckonců si to dejte do Chat GPT, tam si to srovnejte, abyste si to ověřili. Takže to mně přijde úplně jasné. S tím zavedením eura tam na začátku - říkalo se, že má dojít ke konvergenci těch ekonomik, a došlo k pravému opaku, když se podíváte na rozdělení jižní části a severní části Evropy. To si myslím, že je úplně jasné. Takže je to politický projekt, zavedení eura, nikoliv ekonomický, smysl to nedává, ale to je asi na jinou debatu. Tolik k těm faktickým poznámkám. Nedalo mi to, když už jsem tady musel (u) mikrofonu předávat ta slova, tak se za to omlouvám, protože to asi do druhého čtení nepatří. Teďka bych chtěl říct pár slov k těm dvěma pozměňovacím návrhům. U jednoho z nich jsem přímo připodepsán - to je ten sport - druhý velmi podporuju - to jsou ty peníze 100 milionů na protidrogovou politiku.

Nejprve k tomu sportu - pan premiér tady se k tomu přihlásil pod číslem 478. Je to návrat neboli zvýšení o 800 milionů korun. Trochu srovnání pro kontext - v roce 2024 šlo do sportu 8,27 miliardy, loni 7,94, teďka po tom zvýšení, po schválení tohoto pozměňovacího návrhu 8,24, takže se dostáváme někam na úroveň 2024. Já si myslím, že je to užitečná věc. Já jsem řekl hned na začátku, aniž bych věděl, v jaké podobě ten pozměňovací návrh bude navržen, že je to nějaký signál do společnosti, že když vláda se vydala s tím, že sport, zdraví, prevence, zdravý životní styl je priorita, že chceme jet i čistě prevenci, mluvit o tom, upozorňovat na to, vnímat to jako investici svého druhu, protože když se podíváte, kolik nás stojí řešení obezity každý rok - pokud já mám správná čísla, u VZP je to 50 miliard ročně - tak jakákoliv cesta, která povede ke snížení nebo zastavení teďka nárůstu obezity, například u dětí, povede nejenom ke zlepšení zdraví, ale i evidentně k úsporám.

To znamená - a to se také říká, to se ví - 1 koruna investovaná do sportu se vám vrátí 4 korunami minimálně. A to je otázka, jestli jsou tam započítané všechny, nejenom ty pozitivní, ale (i) ty negativní externality. Tady připomenu na tomto místě, že průměrné stáří sportovní infrastruktury je 51 let.

Takže dámy a pánové, když se na to podíváte, většina těch sportovišť, co máme, tak vznikla před rokem 1989. Je to neuvěřitelné, je to nějakých 88 procent. Možná teď se to trochu zlepšilo, ale furt jsme přes 85 procent, 15 procent vzniklo po revoluci.

Když se podíváte na množství obézních dětí, a já byl nedávno v Olivovně, byl jsem se podívat, jakým způsobem, jak se to řeší, jak tam fungují ty programy. Počet obézních dětí se zpětinásobil za posledních 25 let. A přesto, že oni to nazývají velmi trefně pandemie, tak člověk by čekal, že tam bude fronta rodičů, kteří tam budou přihlašovat ty děti a těch lůžek bude nedostatek a ono to tak není. Oni sami musí dělat proaktivní marketing. Takže i tohleto je úloha naše, my sami bychom tady měli jít příkladem, proto já se snažím rozpohybovat tu Sněmovnu. Takže já jsem rád, že tenhleten pozměňovací návrh pod číslem 478 tady načetl premiér, je tam připodepsán i ministr sportu, a věřím, že projde.

Ten druhý se týká protidrogové politiky pod číslem 482 a dává tam 100 milionů korun. Oba dva ty, proto já o nich mluvím, u toho prvního jsem přímo připodepsán, tady ho podporuji výrazně, protože u obou dvou bych já - oba dva ty spojuje pozměňovací návrhy spojuje slovo prevence, je to prevence a prevence je vždycky levnější než potom ex post nějaké řešení nebo jak říkám, ty negativní konotace z toho vycházející. Pár čísel zase, víte, že jsem na ta čísla. Podle souhrnné zprávy o závislostech za rok 2024 denně nebo téměř denně kouří až 2 miliony lidí, rizikově pije alkohol více než 1,3 milionu osob a statisíce dalších se potýkají s problematickým užíváním psychoaktivních léků, nelegálních drog či rizikově hrají hazardní hry. Ty závislosti, závislosti naší společnosti stojí podle některých odhadů 270 miliard korun ročně.

Já se snažím tímto tématem zabývat. Minulý týden jsem třeba tady měl kulatý stůl ohledně léčebného konopí a dekriminalizace konopí. Protože ono to všechno spolu souvisí. Včasná pomoc je v tomhletom levnější než ta pozdější léčba. To znamená to navýšení o těch 100 milionů korun představuje, respektive vlastně nepředstavuje - v této chvíli to představuje výdaj, ale v zásadě je to svého druhu investice do zdraví, stejně jako těch 800 milionů do toho sportu.

Já jenom tady chci podtrhnout u těchto dvou věcí, protože se bavíme, jsme ve druhém čtení, tak se bavíme o těch pozměňovacích návrzích, teď to nemá být politický projev, že ty výsledky těch investic v tomhletom případě u obou dvou, tak jsou na roky, za čtyři, za osm, za deset let. Jestli má někdo pocit, že teď, když se začnou stavět ta hřiště, ta infrastruktura, začnou se do toho dávat peníze, modernizovat, stavět se haly a tak dále, takže najednou se sníží na polovinu počet obézních dětí, dospělých a podobně, tak takhle to není. Ono to má obrovskou setrvačnost, proto je to taková Popelka. Já jsem hrozně rád, že vláda so to vzala za svoje jako prioritu, protože vlastně ty výsledky uvidí až ty následující vlády, někdy za čtyři, za osm, někdy za deset let. Teď se nebavím o medailích na olympiádě, teď se bavím čistě o nějakém zdravém životním stylu, který se potom promítne do výdajů i nákladů, ale i do příjmů.

Ve výsledku by naším cílem společným mělo být prodloužení věku, dožití ve zdraví, nikoliv jenom prodloužení věku dožití, protože to samo o sobě ještě není úplně určující. To se tady daří, ale když se podíváte, jestli se daří prodlužovat věk dožití ve zdraví, tak to stojí posledních deset patnáct let víceméně na místě. Když se podíváte na skandinávské země, tam se jim to podařilo posunout a mají mnohem, v té chvíli samozřejmě se vám to zobrazí, ty výdaje před patnácti lety najednou ve vyšších příjmech za těch patnáct let. Tak já rozumím tomu, že to prostě pro spoustu politiků je taková Popelka, protože ten výsledek pak uvidí generace politiků, kdy my už tady nebudeme, abych tak řekl.

Takže dva pozměňovací návrhy, sport, protidrogová politika, hlásím se k nim, prosím o podporu a já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to bylo přednostní právo pana poslance Nachera. Teď tu máme přednostní právo pana poslance Hřiba, který nicméně, zdá se - pan Výborný je po panu Hřibovi, ale pan Hřib poprosil o přednostní právo. Není tady. Tak pan Výborný bude pokračovat. Pane poslanče, je to vaše. Přesně tak. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vládo, kolegyně, kolegové, já se jdu přihlásit a stručně odůvodnit své dva, respektive tři pozměňovací návrhy. Určitě nebudu nějak dlouhý, ale je to to, co jsem ráno neučinil, když jsem samozřejmě prezentoval stanovisko klubu.

Dovolte mi ale na začátek jenom několik málo vět. A teď nechci zneužít druhé čtení státního rozpočtu, ale pan premiér tady ráno také vystupoval. Já musím říct, že jsem teda zděšen z toho, co čtu v médiích a veřejných vystoupeních. Paní ministryně Schillerová, vy zcela jistě jste v kontaktu s panem premiérem. Moc prosím, ten způsob komunikace ohledně lidí, našich lidí, českých občanů v zahraničí, které odtamtud chceme dostat, v tom máte naši jednoznačnou podporu, já jsem tady opakovaně říkal, že vás ani nebudu kritizovat za to, jestli ty repatriační lety byly organizovány včas nebo nebyly, protože vím, že to je složité, ale prosím pěkně to, co se tedy děje a co vidím, je opravdu k uzoufání. Jestli můžete vyřídit panu ministru Macinkovi místo toho, aby šaškoval někde s Rudým právem, to ať si opravdu nechá stranou a ať ladí komunikaci s panem premiérem a pan premiér s ním. Fakt myslíte, že to, že ve 14 hodin dostanou naši občané v zahraničí, kteří opravdu, jsou tam lidi, kterým začínají docházet léky, ne lidi v jednoduché situaci, dostanou esemeskou zprávu z Ministerstva zahraničních věcí a ze systému Drozd, že let z Jordánska pro ně bude zorganizován, pak je zase opětně zrušen. Mně píší od včerejška lidé, kteří tam uvízli, já nemám šanci jim dát jiné informace, než které dostanu z veřejných zdrojů, případně tady z poměrně chaotických vystoupení pana premiéra. Slaďte tu komunikaci a není možné ve 14 hodin říct, budete to mít za 15 000, můžete se večer nalodit, aby v 16 hodin pan premiér oznamoval ne, bude to zadarmo a za půl hodiny byl ten let úplně zrušen. Je to neuvěřitelně chaotické. Mně je to hrozně líto, já hlavně vůči těm lidem, já nechci tady teď, abyste to vnímali jako nějaký politický boj, není to o politickém boji, je to jenom o nutnosti sladit krizovou komunikaci. Místo šaškování s Rudým právem vašeho vicepremiéra se, prosím, začněte domlouvat a komunikovat jednotně, jasně, srozumitelně a pravdivě a ne to měnit každé dvě hodiny. Tečka. Víc k tomu nechci říct. A jenom poprosit, jestli byste tohleto dokázali vyřídit. Děkuju.

A teď ke státnímu rozpočtu. Já se tady chci tímto přihlásit jednak ke sněmovnímu dokumentu 378, což ale už učinila kolegyně Věra Kovářová a nebudu tím zdržovat. Je to pozměňovací návrh, kde jsme s řadou dalších kolegů navrhli převod 50 milionů korun právě ve prospěch organizací, které pracují preventivně s mládeží. Já samozřejmě vím, že jste nakonec díky i tlaku, který jsme tady vyvolali i na sítích a ve veřejném prostoru, nakonec ten pozměňovací návrh připravili sami. Chci vám za to poděkovat. Je to vlastně dobrý výsledek, protože těm organizacím se ty finanční prostředky dostanou a jak už jsem říkal, chápu, že to je pod rozlišovací schopnosti, a to neberte jako nějaké pejorativní vyjádření, ministryně financí. Jsou to drobné, ale děkuju za to, že tak realizováno bude, a to i na základě tlaku těch pozměňovacích návrh, které tady jsou.

Další dva jsou ale pozměňovací návrhy, které jsou podány mnou osobně a které tady chci stručně uvést a přihlásit se k nim na závěr zcela konkrétně. Jedná se o pozměňovací návrh, který se dotýká kapitoly 329 Ministerstva zemědělství. Ten první převádí nebo zvyšuje výdaje průřezového ukazatele na výzkum vývoje a inovace o 150 milionů. Já tady chci zdůraznit, že to je zcela v souladu s programovým prohlášením vaší vlády. Účelová institucionální podpora na vědu, výzkum a inovace je poskytována v souladu se zákonem 130 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a ty institucionální výdaje jsou navrhovány pro rok 2026 v celkové výši 531 a nějaké drobné milionů s tím, že ten návrh rozpočtu na účelovou podporu je potom snížen o 60 milionů korun.

Já jsem přesvědčen o tom, že pokud chcete a máte v tom moji podporu, docílit toho, že věda a výzkum jsou naprosto klíčové pro konkurenceschopnost, trvalou udržitelnost a zajištění těch základních cílů zemědělského a potravinářského sektoru, jako je produkce potravin, produkce zemědělských komodit, ochrana přírodních zdrojů, jako je půda či voda. Je to otázka také prosperity venkova, je to otázka aplikování moderních trendů, jako je precizní zemědělství, regenerativní zemědělství a další. Tak se bez adekvátní podpory vědy a výzkumu, a to ani v sektoru zemědělském a potravinářském, neobejdeme.

Nenavrhuji to, co bylo v tom původním našem návrhu státního rozpočtu, ale dovoluji si navrhnout a požádat o podporu alespoň 150 milionů korun na institucionální podporu vědy a výzkumu v rámci rezortu zemědělství. Znovu říkám, je to ve prospěch naplnění vašich, ale i našich cílů, které máme.

Druhý pozměňovací návrh, který jsem si dovolil předložit, se týká také kapitoly 329, Ministerstvo zemědělství. Chci tady ale zdůraznit, že se jedná o převod v rámci kapitoly, to znamená, že tady nenavrhuji to, aby se převádělo z jiné kapitoly nebo snad z obsluhy státního dluhu. Jedná se o částku 250 milionů korun. Byla tady opakovaně dneska už zmiňována, z mé strany to není reakce, která by podle mě nebyla realizovatelná. Musím opravit kolegu Josefa Kotta, prostřednictvím pana předsedajícího, který tady hovořil o tom, že tady je uváděno, protože se jedná a já skutečně navrhuji, aby tyto prostředky 250 milionů korun byly vzaty z programu podpory agrárního sektoru, dotace státnímu zemědělskému garančnímu fondu, jsou to ty takzvané národní dotace a je to skutečně z toho programu 13, který se vaše vláda rozhodla otevřít. Není pravdou to, že to je pro agroholdingy. To má Josef Kott pravdu. Ono se jedná o podporu potravinářů nebo velkých potravinářských firem a společností, ale nikoliv nad 200, ale dokonce nad 250 zaměstnanců. Tak mohu vám skutečně říct, že 250 a více zaměstnanců nejsou ani malé, ani střední podniky, to se skutečně jedná o velké potravinářské holdingy, které zcela jistě k vylepšení svého hospodaření tuto národní dotační podporu nepotřebují.

Já jsem přesvědčen o tom, že to skutečně vůbec nesouvisí s nějakou potravinovou bezpečností ani soběstačností. Jde to samozřejmě fungovat i bez toho. Paní ministryně financí moc dobře ví, stejně tak jako pan vicepremiér Havlíček, že obecně v oblasti průmyslu, podnikání dotace nejsou něco, co by, a teď nechávám stranou zemědělství, protože to je evropsky zatížený sektor, kde to je něco jiného, ale v případě dalších podnikatelských aktivit je to spíše něco, co ten trh křiví.

Protože moje otázka je 250 milionů, čtvrt miliardy pro jeden velký podnik bude, pro druhý nebude. Kdo bude určovat, kdo bude mít nárok na tu podporu, kdo nikoliv? Opravdu si nemyslím, že to je šťastný krok, a proto navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu, aby tyto prostředky ve výši čtvrt miliardy korun, které tady nebyly v posledních čtyřech letech, nic dramatického se neudálo, tak aby byly ale ponechány v kapitole 329 a pouze se přesunuly do specifického ukazatele Výdaje, podpora agrárního sektoru, ostatní výdaje, a to zcela konkrétně na navýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.

Dovolte mi jenom krátce citovat, proč si nemyslím, že ten program 13je důležité realizovat a citovat ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z 9. ledna 2023, který mimo jiné konstatoval: Kontroloři zjistili, že ačkoliv podpora měla podle strategie Ministerstva zemědělství, evropského dotačního programu směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, ministerstvo pro ně žádný národní dotační program v uvedených letech nepřipravilo. A nepřipravuje ani letos, protože ten program 13 jsem před chvílí popsal. Naopak vyhlásilo program na zvyšování konkurenceschopnosti určený pouze pro velké zpracovatelské podniky v letech 2018 až 2021, čili za vaší vlády, z něj Ministerstvo zemědělství velkým podnikům vyplatilo 1,7 miliardy korun. Podporu ze zdrojů České republiky a Evropské unie tak čerpaly každoročně především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky. Ministerstvo zemědělství nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost, ani přínosy vynakládání národních dotací. Při poskytování evropských prostředků Ministerstvo zemědělství neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace nebo se jednalo o pouhou výměnu strojů, zařízení a technologií. Konec citace ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, na základě které naše vláda přistoupila k tomu, že ten program 13 nebyl dále vypisován, protože se ukazuje tak, jak tedy konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad, že ten program neplní ty cíle, které byly stanoveny, je neměřitelný a není tam vyhodnocována hospodárnost.

Proto považuju za daleko smysluplnější a efektivnější, když tyto prostředky budou použity na navýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Aby bylo jasno, ty peníze zůstanou v zemědělství a v potravinářství, ale budou použity pro finanční nástroje, které zcela jistě uvítá i paní ministryně financí, protože to není jednoduchá dotace v uvozovkách, ale jedná se o podporu programů na podporu úroků u úvěrů, které si jednotliví podnikatelé, ať už v zemědělství či potravinářství, musí sami vzít na své vlastní riziko, na svoji vlastní odpovědnost, ale je jim nabídnuta ta takzvaná úroková dlouhodobá podpora, nebo případně si chtějí snížit riziko svého podnikání. V případě zemědělství se jedná například o podporu pojištění a další.

Vaším návrhem jste rozpočet PGRLF snížili téměř o 100 procent nebo o 50 procent a já jsem přesvědčen o tom, že alespoň drobné navýšení v tomto případě o těch 250 milionů z toho jiného specifického ukazatele v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství je zcela jednoznačně na místě.

Myslím, že toto je konstruktivní návrh, není to vyvádění finančních prostředků z kapitoly rezortu zemědělství někam jinam. Ponecháme je tam ale jsem přesvědčen o tom, že je lze využít smysluplněji a efektivněji. Tak děkuji za pozornost. A tímto se, tímto se kolegyně, kolegové hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému načteny pod čísly sněmovního dokumentu 433 a sněmovního dokumentu 434. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Králíček. Tak prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, mně nedá nezareagovat na začátek projevu a vystoupení pana Marka Výborného. Pane předsedo, prostřednictvím pana předsedajícího, vy moc dobře víte přece, jak ten konflikt se vyvíjí. Moc dobře víte, jak to bylo za vaší vlády v Izraeli. Díky paní ministryni, bývalé ministryni obrany, se ta repatriace těch občanů povedla, a to se týkal konflikt v jedné zemi.

Ta situace v daném regionu je poměrně komplikovanější, ty podmínky bezpečnostní tam nejsou stoprocentně stabilní. Vyvíjí se v čase, spousta slotů je rušena, spoustu letů je rušena a je opravdu velmi těžké to koordinovat. A vláda dělá maximum pro to, aby ty informace k občanům dostala a myslím, že dostala v krátkém čase velmi mnoho občanů zpátky do České republiky. A já bych využil té příležitosti a vyzval naše občany, kteří samostatně cestovali bez cestovních kanceláří, jsou stále v daném regionu a nejsou ještě zaregistrováni v DROZDu, pořád máme spoustu takových občanů, kteří jsou překvapeni, že s nimi stát nekomunikuje, ale my je nešmírujeme, my nevíme, že tam jsou, pokud se nezaregistrují do DROZDu a cestují na vlastní pěst, tak je stát nemůže odvézt domů.

Takže nezlobte se na mě, pane předsedo, já tu vaši kritiku nepřijímám, protože se domnívám, že vláda dělá maximum a přijde mi velmi laciné za každou cenu kritizovat to, že v takto komplikované situaci se prostě nepodaří informovat včas všechny a ty si, ty věci se prostě v reálném čase mění tak, jak se mění bezpečnostní situace v daném regionu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Tady se mi objevil, že se přihlásil s faktickou poznámkou Tom Philipp, ale předpokládám, že jste se asi, pane poslanče, přehmátnul, nicméně asi tuším, že to nebyla nějaká zlá vůle. Prosím, vaše dvě minuty. Připraví se paní poslankyně Černochová.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane místopředsedo, přijměte moji omluvu. To byl omyl, já (Místopředseda Skopeček mluví mimo mikrofon.) jsem mačkal tlačítko za sebou. Moc se velmi omlouvám, ale vaším prostřednictvím, panu poslanci Králíčkovi, já jsem taky, snad jste mě vnímal, pane poslanče, to neříkal jako s nějakou kritikou, kterou bych chtěl využívat k nějakému politickému souboji. Já jsem chtěl jenom, a rozumím té situaci, byl jsem to mimochodem, říkal jsem tady včera, já, který se před tím rokem a půl vracel z obchodní mise, moc dobře vím, jak jsme s paní ministryní ty věci realizovali, že to není jednoduché. Mně šlo o jediné. Požádal jsem tady, jestli byste dokázali apelovat na pana ministra Macinku a pana premiéra, aby dokázali sladit tu komunikaci. Není nic horšího, než když opravdu potom ta komunikace se mění v řádu minut, a to zásadním způsobem, jenom proto, že se oni dva nedokáží dopředu dohodnout. Nic víc, nic méně, to, že se sloty mění, víme, to nekritizuju, a je potřeba, aby ta komunikace, pokud možno, byla koordinovaná, jednotná, nic víc.

Samozřejmě ty výzvy, které jste vy říkal, já je podepisuju. Je potřeba se registrovat v DROZDu, je potřeba sledovat informace, a to, že vláda dělá maximum, já nezpochybňuju, jenom poprosím o nějakou větší míru komunikace a koordinace tak, abychom nevytvářeli ještě větší chaos, než je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Černochová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já budu reagovat na oba předřečníky a přihřeju si svoji armádní polévku. Pan premiér tady děkoval armádě, já bych jim určitě chtěla poděkovat taky, ale chtěla bych varovat před těmi škrty v rozpočtu na rezortu Ministerstva obrany, protože vzpomeňte si na to, když tady vystupoval pan premiér a říkal Černochová nakupuje letoun, který armáda nechce. Ne, ten letoun armáda chce a kdyby ten letoun nekupovala Černochová, ale kupoval ho Metnar, paní Šlechtová, pan Stropnický, tak nemusíme najímat Smartwings a jiná letadla cestovních kanceláří, ale můžeme přepravovat naše občany naším letounem, takže já bych se tady chtěla opravdu i postavit za to naše rozhodnutí, které jsme učinili, poděkovat mým kolegům z vlády, že vyčlenili 11 miliard korun na nákup dvou letounů Embraer C-390 Millennium, jeden ten letoun má přiletět teďka v květnu, ten letoun pojme až 80 cestujících, a prosím pěkně, je to letoun, který má maximální dolet přes 6 tisíc kilometrů s přídavnými nádržemi až 8000 kilometrů, což, když si představíte na mapě světa, tak těch 8 tisíc je Praha - Chicago, když si představíte těch 6 tisíc, tak je to celý Middle East, takže přesně to je ten typ letounu, který bude umět tyto věci řešit. Neškrtejte peníze armádě, nakupujte další techniku, protože je tady zapotřebí i to, aby opravdu ty Airbusy, ten jeden malý a ten jeden velký, už budou za chvíli na hranici svojí životnosti. Vy byste měli zvažovat, milá vládo, nákup ještě dalšího letounu na přepravu i ústavních činitelů, i právě přepravu do těchto zemí v době nějakých krizí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan kolega Výborný se asi přihlásil už předtím, takže to nebudu akceptovat. Dobrá. Vracíme se do obecné rozpravy. A nyní by měl podle pořadí vystoupit pan poslanec Vojáček. To je docela dobré jméno na to, že navazuje na armádu.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Vážení kolegové, děkuju za krásné uvítání. Já se pokusím vrátit k těm věcem, které se týkají rozpočtu a nebudu tedy řešit ani Blízký východ, ani euro, a tak podobně, ale chtěl bych se přihlásit k tomu materiálu, který je tam uložen pod číslem 483. Jedná se tedy o poslanecký pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 94, který podáváme tedy já, jiří Vojáček, Monika Brzesková, Jana Filipovičová, Marian Jurečka, Hayato Okamura, Václav Pláteník, František Talíř a Marek Výborný.

Mám poměrně jednoduchou úlohu, protože ten můj pozměňovací návrh nebo ten náš pozměňovací návrh je poměrně snadný, přehledný a jednoduchý., tak to zkusím jenom stručně říci. Zkrátka a dobře navrhujeme přesunout do kapitoly 333, do souhrnného ukazatele výdaje celkem a průřezového ukazatele institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích částku 450 milionů korun, a to z ukazatele 329 - Ministerstvo zemědělství, výdaje celkem a specifického ukazatele výdaje, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu o částku také 450 milionů korun. Tedy jedná se, co se týče celého rozpočtu, o neutrální, samozřejmě, návrh.

A teď několik slov, kterým bych to chtěl představit blíže. Ono totiž v tom ukazateli, který se týká institucionální podpory mezinárodní spolupráce, tak tam ty peníze chybí na mezinárodní spolupráci českých vědců s naprosto jednoznačně renomovanými a jednoznačně důležitými institucemi, jako jsou například CERN. Kdo nevíte, co je CERN, tak to je instituce, která vlastní velký urychlovač ve Švýcarsku a naši vědci tam už celá desetiletí řeší mezinárodní vědecké úkoly, které se týkají fyziky, elementárních částic, jaderné fyziky, a podobně. Vůbec si neumím představit, a považuju za naprosto skandální, kdyby naši vědci z této spolupráce vypadli. Zdá se mi to vůbec jako nemožné, protože my všichni tady tvrdíme a říkáme, my chceme tu naši zemi zaměřit na budoucnost, na to, co je pro budoucnost naší země důležité. Říkáme jaderná energetika, ta je úplně na 1. místě, chceme stavět reaktory, chceme rozvíjet modulární reaktory, a tak dále, a škrtáme v téhle úplně naprosto klíčové věci a já si neumím představit, jak se na to budou tvářit naši partneři, proto mám za to, že tento můj návrh je úplně stejně jednoduchý jako je podpora mládežnických organizací typu Skaut, Junák, Pionýr, že i toto se prostě nemůže stát, abychom na toto prostě nedali peníze. Ty další instituce jsou instituce typu ESA - European Space Agency. Máme v Česku sídlo největší vesmírné evropské agentury Galileo a my našim vědcům zrušíme členství v evropské vesmírné organizaci? To úplně nechápu, nerozumím tomu, myslím si, že se to nemůže stát, a proto pevně věřím, že k mému pozměňovacímu návrhu a těch dalších asi 8 lidí, kteří se k tomu připojují, se připojíte i vy všichni ostatní, protože opravdu nejde o veliké peníze a ve hře je budoucnost naší vědy. Ve hře je budoucnost moderního Česka a ve hře je mezinárodní skandál, který by určitě následoval, kdybychom z těchto institucí jednoduše vypadli.

Děkuji za pozornost a ještě jednou se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 483. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní by měla vystoupit paní poslankyně Ančincová Hana z Pirátů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit tímto ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 577, který jsem podala za sebe a za poslankyni a poslance Hana Ančincová, Lenka Martínková Španihelová, Barbora Pipášová, Vendula Svobodová, Monika Brzesková a Eliška Olšáková. Můj pozměňovací návrh se týká navýšení finančních prostředků na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a také na realizaci výkonu sociálněprávní ochrany dětí. Můj předkládaný pozměňovací návrh právě reaguje ve dvou oblastech - první se týká, jak už jsem zmiňovala, ZDVOPů, jsou to zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jsou to velmi specifická zařízení sociálních služeb krizového charakteru, která poskytují ochranu a pomoc dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče, a nebo také dětem, jejichž životy nebo příznivý vývoj nebo základní práva jsou vážně ohroženy. A tato zařízení jsou v provozu 24 hodin denně, musí být v případě volné kapacity připraveny vždy přijmout dítě. A účelem mého pozměňovacího návrhu je právě úhrada nákladů na péči o dítě po dobu, kdy v takovém zařízení právě pobývají na základě rozhodnutí soudu. Ten návrh na navýšení cílí zejména na pokrytí zvyšujících se nároků na služby tohoto typu zařízení především v souvislosti se zhoršujícím se psychickým zdravím dětí a mládeže a právě se zvýšenou potřebou využívat tento druh sociálních služeb, ty potřeby vlastně v regionech opravdu velmi, velmi dynamicky narůstají. A právě, jak už tady několikrát zaznělo v předchozích pozměňovacích návrzích, které se týkaly sociální oblasti, kdy bylo, vlastně došlo k navýšení tarifů, platů pracovníků v sociálních službách, za což my jsme rádi, ale nebylo to reflektováno v následných dotačních titulech, tak právě proto dáváme tento pozměňovací návrh, protože právě toto je velmi specifický druh sociální služby, který není krytý prostřednictvím dotací, které poskytují kraje poskytovatelům sociálních služeb.

Tou druhou rovinou jsem zmiňovala transfery na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálněprávní ochrany dětí, jedná se o přenesenou působnost a právě tady řešíme v regionech a s obcemi s rozšířenou působností problém s mzdovými výdaji na dlouhodobě (?), kdy to vlastně nereflektuje a nekoreluje s platy sociálních pracovníků třeba v pobytových a terénních službách. A velmi často se nám právě stává, že tito velmi vysoce specializovaní odborníci pak nám přechází do jiného typu služeb a právě nám chybí na oerpéčkách tam, kde jsou teďka potřeba.

A také ještě chci reflektovat tím návrhem to, že současně novelou zákona teďka došlo od 1. 1. roku 2026 k zavedení možnosti hrazení takzvaného intervenčního balíčku a právě rodinné asistentky ze strany obcí z transferu na výkon právě sociálněprávní ochrany. A právě z tohoto důvodu i očekáváme zvýšený nárůst těchto výdajů ze strany obcí s rozšířenou působností.

Ještě jednou se tímto právě přihlašuji k pozměňovacímu tisku číslo 577. A tolik je z mé strany vše k nějakému stručnému představení. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní v pořadí vystoupí pan poslanec Slovák.

Než tak učiní, načtu dvě omluvy: paní poslankyně Richterová se omlouvá od 19.30 hodin z rodinných důvodů a paní poslankyně Válková od 19 hodin z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Hezký večer. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 506 a dovolte mi k němu několik poznámek obecně k financování lůžkové péče v návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Mezi návrhem vlády Petra Fialy a aktuální verzí rozpočtu dochází u položky Lůžková péče k poklesu zhruba o 1,2 miliardy korun, což je tedy přibližně o 53 procent během jediného roku, což já vnímám, že se nejedná pouze o drobnou korekci, ale je to poměrně velký zásah. Ano, já si myslím, stejně jako velká část mých kolegů z hnutí ANO, že české zdravotnictví potřebuje změny a dlouhodobě víme, že máme relativně vysoký počet akutních lůžek, ale současně nedostatek kapacit následné rehabilitační a dlouhodobé péče. Případná transformace těchto lůžek je za mě určitě správným směrem.

Pokud snížíme financování o více než polovinu během jednoho roku, nemocnice - za mě - nebudou řešit restrukturalizaci, budou řešit provoz, personál, okamžitou likviditu, a to mi nepřipadá jako koncepční změna, protože ty příliš prudké zásahy mohou v konečném důsledku způsobit spíš vyšší náklady ekonomické i celkově systémové. Proto považuji za rozumné tento dopad zmírnit. Jedná se o pozměňovací návrh, který je rozpočtově neutrální. Já určitě nejsem žádný fanda žádného zadlužování, zvyšování výdajů, ale tenhle návrh, jak jsem již říkal, to zmírnění je o 30 procent, znamená částku 362 milionů korun - a i po této úpravě zůstává rozpočet na lůžkovou péči výrazně nižší než v původním návrhu. Nejde o obranu nějakého starého modelu, ale za mě spíše vytvoření nějakého stabilního procesu pro řízenou změnu.

Současně navrhuji plné krytí této částky snížením výdajů v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně v položce dotací na obnovitelné zdroje energie a celkový objem státního rozpočtu se nemění, jak jsem říkal, návrh je fiskálně neutrální. Jde za mě o nějaké vyjádření priorit a pro mě je stabilita zdravotní péče v České republice a obecně poskytování zdravotních služeb základní veřejnou službou. A pokud máme rozhodovat o tom, kde dočasně omezit výdaje, jsem přesvědčen, že základní dostupnost nemocniční lůžkové péče a celkově transformace, o které jsme se již bavili a pan ministr o ní opakovaně mluví, musí mít přednost. Tento pozměňovací návrh předkládám společně s paní kolegyní Němečkovou a panem kolegou Sokolem.

Možná se sluší ještě říct i něco pozitivního k rozpočtu, k té kapitole Ministerstva zdravotnictví. Já chci ocenit nárůst v položce Zdravotnické programy - to si myslím, že je velmi správně. U čeho mám trošku otazníky a o čem se opakovaně v médiích mluví a nevím, zda bychom se o tom třeba případně ještě neměli bavit, je - co se týká rozpočtu - výstavba nové nemocnice v Praze. Myslím si, že to bude velmi významný projekt v českém zdravotnictví, projekt, který bude v řádu za mě určitě minimálně desítek miliard korun, výstavba této nemocnice. Tak asi případně počítám s tím, že to spíše bude otázkou při projednávání rozpočtu pro rok 2027, ale myslím, že bychom se o tom mohli bavit i v případě rozpočtu pro rok 2026.

Opakuji tedy, že se přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu číslo 506, a dovolte mi, abych načetl ještě pozměňovací návrh a přihlásil se k pozměňovacímu návrhu 510, jehož autorkou je paní kolegyně Němečková, která přesunuje 350 milionů z kapitoly 398 do kapitoly 304. Týká se to již tady zmiňovaného programu protidrogové politiky. Obecně naší vizí je udělat z prevence v České republice love brand, vnímáme tento krok jako krok, který může posílit financování prevence, jak tady již zaznělo od některých kolegů - prostě prevence je mnohem levnější, zvláště primární prevence, než hašení nějakých případných důsledků.

Tedy přihlašuji se i k tomuto pozměňovacímu návrhu číslo 510, obdobně jako k pozměňovacímu návrhu číslo 506. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se ke slovu dostává paní poslankyně Černochová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju. Tak já se pokusím být maximálně stručná, protože asi všichni předpokládáte, co jako bývalá ministryně obrany budu navrhovat. Chci se přihlásit k sněmovnímu dokumentu číslo 509, kde je můj pozměňovací návrh, který tedy předkládám k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Ten pozměňovací návrh samozřejmě předám předsedajícímu a panu nepřítomnému zpravodaji, krátce ten svůj pozměňovací návrh odůvodním. Už jsem tady zmiňovala, že se tady opakovaně děkovalo armádě za všechno to, co teďka vlastně v důsledku krize na Blízkém východě, tak naši vojáci absolvují, jakým způsobem se snaží dostat zpátky naše občany do bezpečí. Zmiňovala jsem i to, že mně bylo jako ministryni obrany vyčítáno, že nakupujeme vojenskou techniku, mimo jiné i letoun C-390 Embraer Millennium. Tento letoun jsme nakoupili po dvou, jeden přiletí v květnu, kdyby ho nakoupil můj předchůdce, pan Metnar, už tady mohl být a mohli jsme přepravovat tímto letounem nejenom techniku, nejenom vojáky, ale samozřejmě naše občany a ten letoun by naprosto v pohodě doletěl do destinací, jako je Omán. Tím chci jenom demonstrovat to, jak se nevyplácí škrtat v kapitole Ministerstva obrany, protože opravdu ten vnitřní dluh je obrovský. A když jsem nastupovala na rezort Ministerstva obrany, tak jsem dělala od prvního dne maximum pro to, aby se ten vnitřní dluh snížil.

Rozhodovala jsem věci, které se bál rozhodnout můj předchůdce, který možná se více choval jako ministr sebeobrany, než jako ministr obrany a musela jsem rozseknout mimo jiné nákup bojových vozidel pěchoty, tanků, stíhaček nebo stíhacích letounů, rozhodnutí o dalším využívání těch stávajících a nákupů další techniky, která bude odpovídat 21. století. Tohle všechno, aby se dalo dělat, tak samozřejmě armáda musí mít dostatek finančních prostředků. Proto jsem také hned zkraje svého volebního období předložila zákon o financování obrany, zákon, který má garantovat rezortu Ministerstva obrany, ta dvě procenta. Dostali jsme se do situace, kdy bohužel podle těch propočtů se nedostaneme na dvě procenta HDP v roce 2026 a já myslím, že to ví jak paní ministryně Schillerová, tak pan ministr Zůna a možná vlastně všichni členové té vlády, protože určitě jste o tom na vládě diskutovali.

Částka, o kterou přichází rezort Ministerstva obrany, je ve výši 21 miliard, a to je opravdu hodně. My jsme na výboru pro obranu se ptali pana ministra Zůny, jestli si je vědom toho, že když se letos ty peníze budou takto zkracovat, že se mu pro to příští období pro rok 2007 zvedne ta položka, kterou bude muset žádat a že to pak už nebude teda 21 miliard, ale bude to nějakých, myslím, že 63, 64 miliard. Pan ministr nám na výboru přislíbil, že to ví a že ty finanční prostředky v roce 2027 v tom rozpočtu budou, aby právě armáda mohla v tom střednědobém horizontu ty akvizice plánovat. Pak jsme se dozvěděli z médií a z různých vystoupení pana premiéra a paní ministryně, že nic takového v plánu není a že tedy ten deficit bude nadále prohlubován, ten vnitřní dluh se nebudeme snažit nějakým způsobem i z těch dob, kdy rezort Ministerstva obrany 8 let řídili ministři za ANO. Takže to, že vlastně tam vzniknul takhle hluboký vnitřní dluh, je i jejich vina, je to vina i našich ministrů, je to vina i ministrů za ODS. Já tady neříkám, že za to mohou pouze kolegové, kteří na tom rezortu byli v posledních letech, ale ta bezpečnostní situace a dneska to tady zaznělo opakovaně, bohužel lepší nebude, nebude lepší ani v Evropě, nebude lepší ani ve světě.

A proto opravdu varuju. A prosím vás jako koalici, abyste přehodnotili tento návrh rozpočtu, abyste podpořili návrh, který já předkládám, byť chápu, že jste součástí koalice, kde paradoxně ministr za SPD, který je sám bývalý voják, jeden z nejvyšších vojáků, kteří vlastně v armádě působili, byl prvním zástupcem náčelníka generálního štábu, tak moc dobře ví, jak velký ten vnitřní dluh v modernizaci armády je a určitě i já, když si pamatuju pana ministra Zůnu, pana generála Zůnu v době svého působení na ministerstvu, tak vím, že i on opravdu rozhodně nepatří mezi lidi, kteří by tu situaci chtěl podceňovat, a proto se tady dostáváme do paradoxní situace, že ministr za ANO chce navyšovat rozpočet, ministr za SPD chce navyšovat rozpočet, určitě i kolegové z výboru pro obranu za hnutí ANO také vědí, že ten vnitřní dluh, jaký je a že je obrovský a že je zapotřebí ho snižovat, ale zástupci jedné z vašich koaličních stran se tomu brání.

My vám ty hlasy dáme na to, abyste mohli schválit tento návrh, pozměňovací návrh a rozpočet, tak myslím si, že to je velmi férová nabídka od občanských demokratů, kteří i v tom předminulém volebním období, kdy jsem byla předsedkyní výboru pro obranu, tak se vůči obraně a bezpečnosti chovali velmi zodpovědně, velmi státotvorně. Já sama jsem iniciovala několik návrhů změny zákona například o aktivních zálohách, kterými jsme vlastně posilovali také naší obranyschopnost. Pomáhala jsem tehdejšímu ministrovi Metnarovi prosadit tady některé věci, na které hnutí ANO nemělo už tehdy dostatek hlasů, my vám ty hlasy teďka nabízíme a žádáme vás o to, abyste armádě nejenom děkovali, ale abyste armádě nebrali 21 miliard korun. Tady došlo k tomu, že těch 21 miliard byly v kapitole 307 na uvedené ukazatele původně alokovány a Ministerstvo obrany České republiky, respektive především ta armáda s nimi počítaly v těch plánech a zásah do těch plánů opravdu je velmi problematický. Paní ministryně financí ví, že ona nepodepíše panu Zůnovi žádný nový akviziční projekt, pokud tam nebude financování v té střednědobé úrovni, v tom střednědobém horizontu. Prostě není možné konkrétně na Ministerstvu obrany spouštět akviziční procesy tehdy, pokud tam není souhlas Ministerstva financí a souhlas Ministerstva financí je samozřejmě podmíněn tím, že ty finanční prostředky v těch plánech pro budoucnost jsou a tady je ta nejistota, že tam nejsou, nebudou nebo možná jsou ve snech pana ministra Zůny, jako jsou ve snech mých, ale ta realita bude jiná.

A to je opravdu něco, před čím já tady varuji. A prosím, abyste to ještě zvážili, protože rezort Ministerstva obrany je opravdu dlouhodobě podfinancován, obrana státu jako veřejný statek par excellence musí být prioritou státního rozpočtu. Shodli jsme se vlastně tady na tom téměř všichni a zajištění té naší bezpečnosti nestojí jenom na armádě, na dalších složkách, ale samozřejmě i na našem ukotvení v těch mezinárodních organizacích, ať už je to Evropská unie a nebo je to Severoatlantická aliance. Jakékoliv neplnění dohod, příspěvků v oblasti obrany, bude podkopávat důvěru ve spojenectví, ochotu ostatní nějaké další dohody potom s námi uzavírat. To přece také je něco, co všichni víme a cítíme, že tak bude.

Česká republika se mimo jiné zavazuje v rámci aliančního plánování k výstavbě specifických schopností, říká se jim capability targets, jsou vlastně základem té obranyschopnosti NATO. A přestože to také všichni víte, a moc dobře to ví i pan Zůna, pan ministr Zůna, tak v sešitu kapitoly 307 se uvádí - a cituji - "Česká republika nebude schopná naplnit závazky výstavby schopností v rámci NATO z roku 2025, ale ani plně nezíská schopnosti", ke kterým se zavázala v roce 2021 paní ministryně Schillerová, k tomu se zavázal váš ministr, k tomu se zavázal váš premiér, k tomu se zavázal tehdejší prezident České republiky, protože to se opět schvalovalo na nějakém summitu tak, jako se v roce 2025 to schvalovalo na summitu v Haagu. A to, že - cituji dál - "bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, a to přinejmenším ve střednědobém horizontu, dále se tak navýší vnitřní dluh Armády České republiky, náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu pak v budoucnu násobně převýší momentální krátkodobé úspory z rozpočtových škrtů."

Tady přece všichni víme, že i ty zakázky budou dražší. Proto třeba i v některých případech my používáme zálohové platby, používal je ministr Metnar, používala je ministryně Šlechtová, používal je velmi často ministr Stropnický. A vy jste tady z toho vlastně dělali kritiku naší vlády, že děláme zálohové platby. Zálohové platby nejsou sprosté slovo. A naopak v dnešní době, kdy ty fronty na získání nějakého vojenského materiálu jsou strašně dlouhé, tak častokrát ty zálohové platby jsou nějakým prostředkem, jak se do té fronty můžeme dostat na přednější místo.

To, co jsem citovala z toho vašeho kapitolního sešitu, tak vlastně všichni víme, že tento fakt způsobený škrtem ve výši 21 miliard oproti plánovanému rozpočtu, tak zpochybňuje i vůli České republiky se podílet na obraně, oslabuje naši pozici, oslabuje celkovou bezpečnost naší země.

Jak jsem říkala, dokonce na tom summitu v Haagu se zavázala Česká republika vedle 31 dalších zemí k navýšení poměru obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP v takzvaných tvrdých obranných výdajích, to jsou opravdu ty nákupy té techniky, a 1,5 procenta toho HDP výdajů v souvislosti s obranou, související, takové ty soft věci, jako třeba může být nějaká dopravní infrastruktura nebo vlastně, jak je Česká republika zemí Host Nation Support, tak to jsou vlastně i nějaké možnosti, které nám tady Severoatlantická aliance v tomto nabízí, že z toho můžeme ty finanční prostředky do této kolonky zahrnovat.

A tady opravdu tento navržený škrt v oblasti obranných výdajů jde proti celé té logice a ohrožuje splnění těchto slibů. A přece to není o tom, že se k tomu zavázala jiná vláda. Vy jste se zavázali k těm jedenadvacítkovým capability targets - cílům rozvoje schopností - strašný překlad. A k tomu jste se zavázali vy v tom roce 2021. A my jsme to také nezpochybňovali.

Tak prosím, nezpochybňujte to, že někdo přijal nějaké závazky ze summitu v Haagu, kde se sešlo 32 hlav států nebo vlád. Každá ta země to může mít jinak, někdo tam má prezidenta, někdo tam má premiéra. A prostě na tom se ty státy dohodly. Tak to prosím, nezpochybňujte. Protože já bych si vlastně přála, aby tam jel i pan Andrej Babiš, aby to slyšel na vlastní uši a viděl na vlastní oči, tu atmosféru toho summitu, kdy tam jsem zažila vlastně třikrát Joe Bidena, jednou jsem tam zažila Donalda Trumpa, kdy opravdu Spojené státy velmi kritizovaly evropské státy za to, že právě neplní ta dvě procenta. A Česká republika se dostane do té pozice, kdy opravdu bude na chvostu těch 32 zemí s plněním závazku.

Já vím, že je ta situace nelehká, že jste hledali finanční prostředky, určitě i že jste měli nějakou dobrou vůli, třeba se aspoň pokusit najít ty prostředky na obranu. Já vám tady dávám nějaký pozměňovací návrh a návod na to, jak by se to dalo udělat.

Já vás chci poprosit, abyste opravdu o tom přemýšleli, protože nevěřím tomu, že v této Sněmovně není většina poslanců a poslankyň, kterým by nebyla lhostejná situace na poli obranyschopnosti naší země právě v době, ve které jsme, právě v tom období, ve kterém tady i Andrej Babiš, jak si tady s nadsázkou i on řekl, že dělá leteckého dispečera a vlastně přesně se tady ukazuje ten deficit toho, co se tady mělo nakupovat právě v těch minulých letech, a nenakupovalo.

Já jsem se to snažila změnit. Myslím si, že těch projektů, které jsme realizovali, bylo hodně. Budou to projekty, které budou přicházet do České republiky za vaší vlády, za vaší éry. Mně to nevadí. Já si myslím, že se opravdu nemáme za co stydět. A mrzí mě i slova Andreje Babiše, který čas od času někde v médiích řekne, že audity, zlodějiny, trestní oznámení...

Pan ministr Metnar na nás podal trestní oznámení, prověřuje policie něco kolem dvaceti zakázek. Víte, já jsem mohla udělat to samé, když jsem na ten rezort přišla. Ale já opravdu jsem se snažila dělat ty věci od první minuty tak, abych dohnala ten obrovský dluh, který tady způsobený mými předchůdci byl. A neměla jsem čas na blbosti. Možná pan Metnar měl čas na blbosti a na podávání bezdůvodných trestních oznámení. To nechť posoudí orgány činné v trestním řízení.

Ale já se tady chci ohradit proti slovům o zlodějinách. A chci se proti tomu ohradit právě proti Andreji Babišovi, protože nemůže Andrej Babiš jedním dechem říkat, že jemu někdo škodí, ubližuje tím, že ho osočuje z nějakých nekalostí na některých jeho projektech, můžeme zmínit Čapí hnízdo, a pak úplně stejnou rétoriku používat vůči jiným lidem. Vždyť přece to musíte cítit i vy sami, že v tomhle tedy se má Andrej Babiš chovat tak, jak nechce, aby se někdo choval k němu, tak by se neměl chovat on k jiným lidem a neměl by jiné lidi na rezortu Ministerstva obrany obviňovat ze zlodějiny. Jako kam jsme se to dostali?

Mě opravdu tohle mrzí. Já nesu odpovědnost i trestněprávní. Já jsem samozřejmě udělala spoustu kroků k tomu, abychom poskytli maximální možnou součinnost orgánům činným v trestním řízení. Ale není možné bez obvinění, bez obžaloby a bez odsouzení, aby někdo tady zmiňoval, že nebude dávat víc peněz na obranu, protože se tam děly zlodějiny. To mně prostě přijde, že je nevhodné a nevkusné. A já vás chci poprosit, abyste se tohoto zdrželi.

A pokud chcete, aby dál Česká republika šla tím směrem a tou trajektorií k tomu, aby měla moderní a dobře vybavenou armádu, tak vás prosím, podpořte můj pozměňovací návrh, který jsem vložila do systému pod číslem 509. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní s přednostním právem místopředseda klubu ODS, pan poslanec... (Dohady v sále.) Pardon. Je to pravda, je tady faktická. Naskočila mi tady faktická. Takže s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Brázdil. A potom je pověřen přednést stanovisko klubu pan poslanec Jiří Havránek. Tak máte své dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuju, že jsem si to probojoval. Teď jsme před chvilkou slyšeli paní poslankyni, která mluvila o obraně. Peníze do obrany. Jsou potřeba prachy do obrany. Kdokoliv z nás, když tady bude mít kupu milionů peněz kovových, papírových... Já vám garantuju, že ty prachy nikoho nezachrání. Ty prachy, které tam chcete vy opozice dát, vůbec nikomu nepomůžou. Víte, za čím, kdo vám pomůže? Lidi.

Dneska mluvil, pan premiér říkal, děkuju naší armádě a tak dále. On vlastně chtěl, já to tak cítím, poděkovat tomu pilotovi, možná pozemnímu personálu. Nebyli podle mého, kdy si žiju, a já jsem na té palubě strávil 30 let, na palubě v záchranné službě, to není žádná sranda. A takhle se postupuje ve všech těch věcech. Prachy nikomu žádnou bezpečnost neumožní, neudělají. Prachy vás neochrání. I za málo peněz uděláte takovou muziku, ale musíte to tady cítit, musíte chtít, že to je moje republika, že chcete. Ale mezi námi děvčaty, v naší republice jsou lidé, všichni jsou mírumilovní. Poslouchali jste nebo víte o tom, že v naší republice téměř nikdo, tedy nikdo nechce bojovat? Tady nejsou lidé, kteří by chtěli někoho ohrožovat. Nechtějí válčit. Mimochodem, my zde nikdy neválčili. Možná Žižka. Ten možná kdysi něco bojoval, ale my nechceme bojovat. My chceme... (Poslanec Lipavský bouchá dlaní do lavice.) Ťukáte? Vy chcete bojovat? Vždyť vy to neumíte. Ani jste na vojně nebyl, prosím vás!

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Je čas, pane poslanče! Je čas. Já jsem vám odebral na začátku možnost a teď vám musím odebrat i ten konec. Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Sokol. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Sokol: Vážený pane předsedající, já bych chtěl zareagovat, vaším prostřednictvím, na slova kolegy z Olomouckého kraje. Já myslím, že by v české Poslanecké sněmovně nikdy a už nikdy neměla zaznívat slova, že jsme nikdy nebojovali, protože celá řada našich národních a nebojím se použít slovo hrdinů se po takových slovech musí obracet v hrobě. Legionáři, čeští vojáci na všech frontách druhé světové války a celá řada lidí, která se zapojila v boji za svobodu naší země a za hodnoty, na kterých naše země stojí, na mnoha bojištích světa. Prosím, tohle už neříkejme! (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní tedy se stanoviskem poslaneckého klubu ODS je pověřen vystoupit ke státnímu rozpočtu pan poslanec Jiří Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Krásný teď už večer, kolegyně, kolegové. Věřte mi, já se budu snažit opravdu nebýt dlouhý, ale je tu řada pozměňovacích návrhů, ke kterým se musím přihlásit, ať už za sebe, nebo za některé ze svých ctěných kolegů.

Musím ale reagovat trošku na tu diskusi, která tu proběhla, protože takový hezký text: štěstí je tak krásná a přepychová věc, ale prachy si za něj nekoupíš. A myslím si, že stejně tak potřebují ty v uvozovkách, zaznívalo to tu, prachy, byť pro mě je to výraz, který úplně nepatří na plénum Poslanecké sněmovny, ale ty peníze a platy, které opravdu rostly v době vlády Petra Fialy, rostly v době, kdy byla ministryní obrany ctěná kolegyně Jana Černochová, i těm nejnižším - v pozicích nejnižším - jednotlivým vojákům o v průměru 9 000 korun. To vám přesně ukazuje a potvrzuji to, co říkal pan kolega Brázdil, že ty války, ty boje, tu obranu vám zajišťují lidé. Zajišťují vám je lidé, kteří musí být dobře zaplaceni a dobře vybaveni. Můžeme se neshodnout na tom, zda mají v jakési úrovni růst, nebo nerůst výdaje. Můžete nás obviňovat z mnohého. Já věřím, že se ukáže pravda, a opravdu v tomto já kolegyni Černochové věřím, ale - ale, a to je důležité, víme proč s ohledem na geopolitickou situaci by bylo správné, aby výdaje směrem k Ministerstvu obrany rostly, rostly v té navrhované výši tak, jak bylo v původním návrhu státního rozpočtu, a mrzí mě, že se na tom neshodneme, a věřím, že kolegové, kteří mají stejný názor jako já, podpoří pozměňovací návrh, který je pod číslem 509 a k němuž se zde přihlásila a podrobně jej odůvodnila kolegyně Jana Černochová, prostřednictvím pana předsedajícího, která zároveň tady i zmínila poměrně přesně, kam ty finance by měly směřovat, protože a poněvadž naprosto logicky obrana, respektive Ministerstvo obrany a jednotlivé složky, s nimi počítaly, počítaly ve svých plánech, a tím pádem i očekávaly, kam by tyto finance měly směřovat.

Co se týče těch jiných dalších pozměňovacích návrhů, které předkládáme spolu s kolegy z poslaneckého klubu ODS, je jich zhruba 31, prostě s jistotou přes 30, veškeré reagují na dění na plénu Poslanecké sněmovny při prvním čtení, v jednotlivých výborech, některé dokonce reagují i na to, jak jsme se spolu v rámci nejenom koalice, ale i opozice třeba přeli v televizních vysíláních. A také samozřejmě reagují i na to, lidé nám píšou, taková častá věta, píšou panu premiérovi, píšou i nám ostatním pouhým poslancům a i samozřejmě podle toho předkládáme jednotlivé pozměňovací návrhy. Ale také reagujeme na ty výbory, protože když se podíváme například na pozměňovací návrhy, které předkládá kolega Pavel Žáček spolu se mnou, tak reagují na usnesení výboru pro bezpečnost, které jsme dostali i my na rozpočtovém výboru, kdy výbor pro bezpečnost opravdu vyzývá Poslaneckou sněmovnu k úpravám státního rozpočtu, aby jak v rozpočtu na rok 2026, tak ve střednědobém výhledu byly zohledněny investiční a provozní požadavky Bezpečnostní informační služby. Tedy pokud opravdu souhlasíte s tím, že má být naplněno usnesení bezpečnostního výboru, budu moc rád, když podpoříte jeden z těch návrhů, které předkládáme spolu s ctěným kolegou Pavlem Žáčkem.

Nevěnujeme se pouze BIS, věnujeme se i dalším jednotkám české národní bezpečnosti, ať už to je NÚKIB, ať už to je NBÚ, a jednotlivé pozměňovací návrhy naleznete pod čísly sněmovních dokumentů 548, 550, a 551; pardon, ještě 552 a těší mě, že tady i z těch vládních lavic zaznívá slovo určitě. Budu moc rád, protože to znamená, že v tu chvíli jistě naplníme usnesení bezpečnostního výboru a samozřejmě také tedy pokladny - pokladny a to, co očekávali ve svých výdajích ti kolegové v těch jednotlivých státních institucích české bezpečnosti.

Dále, co se týče dalších pozměňovacích návrhů, jsou to návrhy, které předkládám ve spolupráci s kolegy Pavlem Žáčkem a Janem Burešem. Naleznete je pod čísly 585 a 586. To je zrovna ta sorta návrhů, které vychází z toho, jak jsme se s některými koaličními kolegy přeli v rámci televizních vysílání, a opravdu si pamatuji vysílání Událostí, komentářů České televize zhruba 14 dní nazpátek, kde jsme byli s panem docentem Ševčíkem, který tu teď bohužel není, prostřednictvím pana předsedajícího, a také náměstkem Sboru dobrovolných hasičů panem Salivarem a řešili jsme to, že jedna věc je, jak rostou, nebo nerostou finance směrem k technickému vybavení, ale druhá věc je u těch jednotek Sboru dobrovolných hasičů, že dlouhodobě stagnuje částka, která je placena směrem k těm jednotlivým hasičům za jejich výjezdy nebo třeba i na podporu spolkové činnosti. A pokud se tedy podíváte na ty sněmovní dokumenty 585 a 586, naleznete, že dochází ke zvýšení v souhrnné částce o 90 milionů, nicméně směrem k výdajům u Hasičského záchranného sboru, konkrétně položce 522 - neinvestiční transfery spolkům o 17,5 milionu korun a v položce 532 - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 32 milionů korun, a na ty pověstné cisterny ještě dalších 40 milionů korun. Jsou to možná drobné, proto je možná naleznete i v těch 900 milionech korun, které jsou navíc ve vládní rozpočtové rezervě. Pokud ne, máte tam jako druhou variantu pozměňovacího návrhu i jiný zdroj případně financování.

Další, a to je téma, o kterém jsme se přeli velmi, velmi, velmi dlouze na rozpočtovém výboru. Týká se to vlastně nenaplněných mandatorních výdajů Senátu. Znovu, můžete si vybrat ze třech variant pozměňovacího návrhu, ať už je to pod číslem 547, 549 nebo 537. Všude dochází k jednoduchému kroku - navýšení mandatorních, znovu opakuju, mandatorních výdajů Senátu, jejich naplnění ve výši 8,7 milionu korun. Nic výrazného, žádná výrazná suma, ve třech možných variantách zdrojů financování od vládní rozpočtové rezervy, přes výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu Ministerstva financí, protože pokud Ministerstvo financí je tím, kdo by měl přece z logiky věci dodržovat zákony, které se týkají rozpočtů, tak nechť tedy je přesunuta tato částka ze strany Ministerstva financí.

Třetí možností financování je samozřejmě mnohokrát omílaná podpora agrárního sektoru, kde věřím, že opravdu 8,7 milionu - znovu opakuju, milionu - korun se nalezne naprosto bez větších problémů.

Nyní k pozměňovacím návrhům, které si dovolím zde načíst za nepřítomnou kolegyni Evu Decroix, jež je řádně omluvena. Jsou to návrhy 554 a 555, respektive sněmovní dokumenty 554 a 555. Ty se týkají, konkrétně reagují na zrušení dotačního titulu Ministerstva spravedlnosti zaměřeného na rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy. Znovu opakuji, je to přesun ve výši 1,5 milionu korun. Nikterak závratná částka, pokud si opravdu vezmeme, že celkové výdaje státního rozpočtu již přesahují dva biliony.

Další dva pozměňovací návrhy, které znovu načítám za řádně omluvenou kolegyni Decroix, jsou 556 a 558. Ty se týkají programu podpory práce s rodinami osob odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody. Tento program také nebyl naplněn oproti předchozím požadavkům. Zde se jedná o přesun ve výši jednoho milionu korun, a to tedy buď ve variantě, kterou naleznete ve sněmovním dokumentu 556, tedy z Vládní rozpočtové rezervy, popřípadě 558, z Podpory agrárního sektoru. Znovu opakuji, jedná se o jeden milion korun.

Dále si dovolím načíst pozměňovací návrhy, u nichž jsem spolupředkladatelem spolu s hlavním předkladatelem, kolegou Janem Lipavským, kolegou Petrem Sokolem a tedy mnou. První je tisk 582, který se týká přesunu v rámci Ministerstva zahraničních věcí, kdy se celkové výdaje kapitoly 306 zvyšují o 600 milionů. Jsou to přesuny, které se týkají humanitární pomoci a dále programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině.

Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale naprostou pravdou je, že opravdu válka na Ukrajině pokračuje. My se zde vypořádáváme s jednotlivými uprchlíky. Jejich humanitární pomoc je pomocí, která opravdu je pomocí směrem k bezpečnosti České republiky, podobně jako to jsou rostoucí výdaje na obranu.

Co se týče dalšího pozměňovacího návrhu, znovu z pera Jana Lipavského, Petra Sokola a tímto i mým prostřednictvím, tisk 583. Zde znovu dochází k úpravě kapitoly Ministerstva zahraničních věcí, tedy kapitoly 306, konkrétně v příloze číslo 4, kde u ukazatele Zahraniční rozvojová spolupráce dochází k navýšení o nějakých 131 milionů korun a u programu Transformační spolupráce o 70 milionů korun, tedy celkově bratru o nějakých 201 679 000. Tento pozměňovací návrh upravuje státní rozpočet tak, aby posílil dva klíčové nástroje zahraniční politiky České republiky, zahraniční rozvojovou spolupráci a program transformační spolupráce TRANS.

Co se týče ještě dalších pozměňovacích návrhů. Teď jich bude celá řada, protože opravdu si cením a chci za to poděkovat kolegům z našeho poslaneckého klubu, protože když se podíváte na šíři pozměňovacích návrhů, tak jsou opravdu ne od Šumavy k Tatrám, ale opravdu od Ministerstva životního prostředí, přes Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, až například po ten nejdůležitější pozměňovací návrh, který se týká navýšení kapitoly Ministerstva obrany o 21 miliard.

Proto se souhrnně tímto přihlašuji, protože jsem k nim připodepsán, k pozměňovacím návrhům pod čísly 554, 555, 556 a 558, kdy jsem tedy spolupředkladatelem spolu s kolegyní Evou Decroix. Dále k jednotlivým dokumentům 582 a 583, kde jsem spolupředkladatelem s Janem Lipavským a Petrem Sokolem. Ještě jednou pro jistotu k mým pozměňovacím návrhům, které naleznete pod čísly 547, 549, 585 a 586. Následně, protože nevím, zda se dostane na jednotlivé kolegy s ohledem na jejich časový program. Směrem za pana kolegu Žáčka k dokumentům 548, 550, 551 a 552.

Dále za kolegu Jana Bureše to jsou důležité pozměňovací návrhy. Znovu přesuny opravdu v jednotkách milionů korun směrem ke kapitolám a jednotlivým podsložkám Ministerstva životního prostředí. (K řečnickému pultu se chystá ministryně Mrázová.) Ještě prosím tři minuty, vážená paní ministryně. Děkuji za to. Ministerstva životního prostředí, konkrétně na podporu Českého hydrometeorologického úřadu nebo zoologických zahrad nebo Českého báňského úřadu, opravdu v řádech jednotek milionů korun. Jsou to návrhy 565, 566, 567, 568, 571, 572, 573, 574.

Úplně poslední pozměňovací návrh, ke kterému se opravdu rád přihlašuji, je pozměňovací návrh Jana Skopečka pod číslem 579. Je to hrozně jednoduché. Pokud se neshodneme na tom, že máme navyšovat výdaje na obranu, tak pojďme udělat jednoduchou věc. Pojďme vzít to, co my jsme chtěli nasměrovat směrem k Ministerstvu obrany. Když se neustále dohadujeme, hádáme v jednotlivých televizních relacích o tom, jak nám roste dluhová služba, jak nám roste zadlužení České republiky, tak prosím pojďme vzít těchto cirka 28 miliard, které zde představil kolega Jan Skopeček, a přesunout je tedy směrem ke snížení státního zadlužení a dluhové služby.

Kolegyně, kolegové věřím, že jsem nebyl dlouhý. Děkuju vám za vaši pozornost. Těší mě, že budeme pokračovat ve třetím čtení. Věřím, že mnohé z těchto pozměňovacích návrhů najdou vaši podporu. Splnil jsem, paní ministryně, to, že jsem řekl tři minuty. Byly to dokonce dvě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo poslaneckého klubu. Prosím, než pozvu dalšího řečníka nebo další kolegyni, která se postaví do řečniště, tak prosím omluvy. Omlouvá se od 19 hodin do 23.59 poslanec Zdeněk Hřib z rodinných důvodů, od 20.00 z osobních důvodů pan poslanec Jakub Janda, od 19.30 z pracovních důvodů pan poslanec a ministr Petr Macinka a z pracovních důvodů od 20.00 pan ministr Jeroným Tejc.

To jsou omluvy a nyní prosím paní poslankyni a ministryni Zuzanu Mrázovou.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, předstupuji před vás s pozměňovacím návrhem uvedeným v systému pod číslem 508. K samotnému pozměňovacímu návrhu. Zákonem č. 175/2025 Sb., o podpoře bydlení, byly schváleny zcela nové mandatorní výdaje, kterými jsou příspěvky na bytová podpůrná opatření, tedy na financování příspěvků na správu a příspěvků na poskytování garancí podnájemního bydlení nebo podporovaného obecního bydlení.

Přestože současná vláda předkládá změny tohoto zákona, vybraná podpůrná opatření předpokládá zachovat, tudíž pro jejich úhradu navrhujeme provést přesuny výdajů v rámci dotačních programů v rámci celkových výdajů kapitoly 317 Ministerstva pro místní rozvoj, které se tímto nemění. Národní dotační programy budou v roce 2026 z velké části saturovány i z disponibilních volných nezazávazkovaných nároků z nespotřebovaných výdajů, a to ve výši zhruba 1,27 miliardy korun.

Další případné potřeby na podpůrná opatření dle zákona o podpoře bydlení, které by bylo nutno v roce 2026 hradit, budou operativně řešeny na vrub stávajících plánovaných výdajů kapitoly 317 Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Michaela Opltová.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představila svůj pozměňovací návrh číslo 454, který předkládám společně s Jakubem Krainerem. Týká se kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Žijeme v době, kdy se bezpečnostní prostředí zásadně proměňuje. Kybernetické útoky už nejsou hypotetickou hrozbou, jsou každodenní realitou. Také Česká republika se v uplynulém období stala závažným terčem závažných incidentů. Roste jejich sofistikovanost, jejich intenzita i dopad.

Stále častěji míří na kritickou infrastrukturu, jako jsou třeba nemocnice, veřejná správa či energetika. Hybridní hrozby a geopolitická nestabilita jasně ukazují, že kyber prostor je dnes jedním z hlavních bojišť moderního světa.

Státní rozpočet vždy vyjadřuje naše priority a já jsem přesvědčena, že schopnost státu reagovat na kybernetické hrozby musí patřit mezi naše nejvyšší priority. Proto navrhuji navýšit o 50 milionů korun prostředky na operativní činnost NÚKIB a zároveň o stejnou částku snížit výdaje v rámci programového financování. Můj návrh je tedy plně rozpočtově neutrální. Tento krok umožní rychlé nasazení speciálních týmů, provedení forenzních analýz a bezpečnostních auditů, také operativní nákup potřebných technologií a cloudových služeb, mimořádné testování kritické infrastruktury a zvládnutí situací při vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí. A hlavně je nutné řešit personální problémy, které se v této problematice objevují, a to hlavně platy IT specialistů, přičemž nůžky, které se právě v téhle oblasti mezi soukromým a veřejným sektorem otvírají, už jsou příliš velké.

Naší odpovědností je předvídat rizika a vytvářet podmínky, aby stát obstál v krizové situaci. Tento návrh tuto odpovědnost naplňuje, posiluje operativní připravenost, aniž by zvyšoval celkové rozpočtové výdaje. Je to návrh rozpočtově neutrální a jeho dopad na naši schopnost reagovat v případě kybernetického útoku může být zásadní. Není to otázka politická, je to otázka bezpečnosti, proto se hlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu číslo 454 a doufám v jeho podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já bych jenom zase poprosil, pokud někdo budete mít potřebu si něco vyřídit, tak prosím, v předsálí, neboť ten hluk se nám tady postupně opět zvyšoval. Tak, máme tady další omluvy, od 20.30 z osobních důvodů paní poslankyně Lenka Dražilová, od 20.10 z pracovních důvodů pan poslanec Vojtěch Krňanský a od 18 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Martin Kupec. A já bych nyní pozval k řečništi paní poslankyni Barboru Pipášovou.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený ministře, milí kolegové a kolegyně, dovolte mi krátce představit pozměňovací návrh, který navrhuje navýšit rozpočet Ministerstva školství o 1 miliardu korun na financování takzvané indexace škol, tedy podpory škol, které vzdělávají vyšší podíl žáků se sociálním znevýhodněním. Tyto prostředky nejsou abstraktní položkou v tabulce, jsou to zejména školní psychologové, školní pedagogové, sociální pracovníci nebo asistenti pedagoga, kteří realizují doučování, preventivní programy nebo například takzvané snídaňové kluby. Jinými slovy nástroje, které často dětem pomáhají zvládnout školu a školám zvládnout náročnější podmínky.

Indexace byla pilotována v rámci Národního plánu rozvoje, obnovy, pardon, a Česká republika zároveň deklarovala, že bude v tomto nástroji pokračovat ze státního rozpočtu. Pokud financování nepokračuje, školy přicházejí o stabilitu a o personální kapacity. To, co už jsme si stihli vytvořit, se zkrátka možná rozpadne, pokud tam nepřesuneme finance.

Zároveň je třeba říct i tu druhou rovinu. Česká republika dlouhodobě čelí řízení Evropské komise kvůli nedostatečným opatřením proti segregaci ve vzdělávání. V krajním případě hrozí nejen finanční sankce, ale i pozastavení části evropských fondů v oblasti vzdělávání. Toto se děje už i na Slovensku a v Maďarsku. Tedy společně s kolegyní Andreou Hoffmanovou se hlásím k pozměňovacímu návrhu, navýšit rozpočet kapitoly Ministerstva školství, Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o 1 miliardu korun na úkor rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu z kapitoly Dotace na obnovitelné energie. Jde o sněmovní tisk číslo 515.

Ještě mi na závěr dovolte dvě krátké poznámky. Chtěla bych se vyjádřit k ranním slovům pana premiéra Babiše, ve kterých diagnost... (Problém s výslovností.) Dneska už nemůžu, diagnostikoval pana Zdeňka Hřiba. Nebudu zde vůbec hájit pana Zdeňka Hřiba, myslím si, že on to zvládne sám, ale já bych chtěla hájit lidi, kteří opravdu trpí duševním onemocněním, a to, že my budeme ve veřejném prostoru šermovat s diagnózami od stolu, tak ty lidi to stigmatizuje. Děje se to, že když už je někdo rozhodnut, že by teda třeba tu odbornou pomoc vyhledal, tak právě taková vyjádření od nás, od politiků, ale od i veřejných osobností je z toho rozhodnutí můžou odvést, protože nikdo z nás nechce být zařazen ve škatulce psychopat, deviant, a je to nebezpečné. Tak se tomu, prosím, vyhněme a myslím, že můžeme sahat do svědomí napříč politickými kluby. Tak jenom na to apeluji.

A ještě má poznámka k tomu kratomu. Pokud já vím, tak už několik měsíců ta regulace kratomu je, děti už mají plošný, nebo prodejci mají plošný zákaz prodeje kratomu. Tam je bohužel problém v tom, že jde stále sehnat ilegální cestou, to znamená, že my potřebujeme posílit především to, aby se to nařízení vymáhalo a byli postihováni ti nelicencovaní prodejci, kteří ten kratom dětem pořád nabízejí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji moc za vystoupení. Prosím opravdu o klid v sále, jak jsem říkal, tady u sebe mám reproduktor, ale ani přes ten mnohdy neslyším. Děkuji.

Máme tady další omluvu, od 19.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr a poslanec Boris Šťastný. A já bych pozval k řečništi paní poslankyni Michaelu Moricovou.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Dobrý večer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se v zastoupení přihlásila za kolegyni Janu Patkovou, která je řádně omluvena, k pozměňovacímu návrhu číslo 518, o financování národních parků. Cílem pozměňovacího návrhu je posílit financování péče o chráněná území v kapitole Ministerstva životního prostředí, konkrétně v rámci specifického ukazatele Ochrana přírody a krajiny. Návrh se zaměřuje na zajištění činnosti Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a na posílení rozpočtu všech čtyř národních parků České republiky.

Klíčovým důvodem pro navýšení rozpočtu o celkem 53 milionů korun je zajištění bezpečnosti návštěvníků a realizace nezbytných opatření v krajině. Finanční prostředky budou využity na sanaci následků kůrovcové kalamity a na obnovu ekosystému v nejcennějších částech naší přírody.

Nezbytnou součástí je také nákup moderní techniky pro správu území, která umožní efektivnější zásahy v terénu, údržbu cestní sítě a operativní řešení krizových situací. V oblasti aktivní péče o přírodu budou prostředky směřovat do revitalizace mokřadů a rašelinišť, které hrají klíčovou roli v zadržování vody v krajině a adaptaci na klimatickou změnu.

Návrh dále počítá s financováním péče o cenná bezlesí a důležitou složkou je rovněž odborný monitoring velkých šelem.

Z hlediska bezpečnosti návštěvníků je prioritou údržba dřevěných mostů, lávek a turistických stezek, které jsou vystaveny náročným povětrnostním vlivům. Bez pravidelných oprav hrozí zhoršení jejich technického stavu a riziko úrazů. Prostředky budou využity i na obnovu informačního systému a turistického značení, což je klíčové pro bezpečnou navigaci v terénu a prevenci nákladných pátracích akcí.

Pozměňovací návrh je koncipován jako rozpočtově neutrální. Navýšení výdajů na ochranu přírody je plně kryto sníženým výdajům v kapitole 322, Ministerstvo průmyslu a obchodu, ve specifickém ukazateli Podpora podnikání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Španihelová Martínková. Naopak, Martínková Španihelová.

 

Poslankyně Lenka Martínková Španihelová: Dámy a pánové, krásný dobrý den. Předkládám spolu s poslankyněmi Veronikou Kovářovou, Olgou Richterovou, Monikou Brzeskovou a Eliškou Olšákovou pozměňovací návrh, který reaguje na prohlubující se krizi bydlení.

Téma bydlení řeší všechny politické strany a deklarují silnou potřebu je řešit. Z pohledu agendy MPSV pak krize bydlení nejvíce dopadá na zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou rodiny s dětmi, lidé s postižením a senioři. Na základě schváleného zákona o podpoře bydlení se ustanovují nové formy podpory včetně takzvané asistence v bydlení, která cílí právě na tyto zranitelné skupiny obyvatel.

Prostřednictvím asistence v bydlení budou zajišťováni pracovníci, kteří budou pomáhat zvládat zásadní činnosti spojené s bydlením a prevenci ztráty bydlení. Řada úkonů je přitom vysoce individuální a velmi časově náročná. Asistence v bydlení je jedním ze základních opatření zákona o podpoře v bydlení. Její financování je navrženo jako mandatorní výdaj. Jedná se o transfer krajům, ze kterého následně budou krajské úřady vyplácet příspěvky na činnosti asistence poskytovatelům na základě doložení podkladů definovaných zákonem. V případě, že by poskytovatel asistence v bydlení byl samotný krajský úřad, výplatu příspěvku pro kraj by zajistil MPSV. Účinnost a zahájení poskytování podpůrných opatření asistence v bydlení je zákonem o podpoře bydlení stanovená od 1. 7. 2026. Je to tedy velmi brzo před námi.

Podle odhadů dle zkušeností z pilotních projektů se očekává, že v prvním roce 2026 bude poskytnuta asistence v bydlení pro zhruba 1 250 domácností - to už je za mě významná podpora, kterou ti lidé pocítí - čemuž odpovídá také částka navrhovaná pozměňovacím zákonem. Je nutno podotknout, že asistence coby forma podpory bydlení je opatřením potřebným jak ve stávající zástavbě, tak v nově budovaných obecních i nájemních bytech vždy, když bude potřeba je poskytnout osobám ze zmíněných zranitelných skupin, které ztratily dlouhodobé sociální a finanční návyky potřebné k udržení si bydlení. Samotné přidělení bytu situaci těchto skupin neřeší. Bez podpory hrozí opětovný propad systémem a opětovná ztráta bydlení. To je velmi závažné a velmi se to pak všechno prodraží.

My tady mluvíme o praktické podpoře. Abyste si to uměli lépe představit - ve chvíli, kdy maminka s dětmi získá byt, přichází například z azylového domu, stojí před výzvami, jako je nastavit si platby tak, aby každý měsíc měla na nájem, přihlásit na obci popelnice, jednou za rok zaplatit poplatky. Je zde možnost i praktické dopomoci při stěhování a dalších praktických věcech, na které když zapomenete, snadno se dostanete do dluhové pasti, vracíte se zpátky na ubytovnu nebo do azylového domu a ten kruh se pořád točí a točí dokola a nekončí to. Pokud se to nestane a ta asistence v bydlení se nebude realizovat, bude to pro celý systém ještě více finančně náročné.

Navržené opatření tak vychází z principu hospodárnosti při důsledném upřednostňování preventivních řešení před vysokými náklady na řešení následků. Zároveň cílí na rozpočtovou odpovědnost při efektivním využití státních prostředků. Pokud zajistíme rodinám dostatečnou podporu v této základní oblasti, promítne se to i do dalších oblastí. Dobré zázemí v oblasti bydlení napomáhá dobrým výkonům v oblasti práce i školní docházky. Dává to smysl - pokud bydlím, mám si kde odpočinout, mám se kde najíst, mám se kde osprchovat, můžu jít do práce, můžu jít do školy. Bydlení je úplný základ sociální politiky.

Navrhované snížení vychází z předpokládaného vývoje na trhu práce, nízké nezaměstnanosti a potřeby větší adresnosti sociálních dávek, kterou všichni chceme, po které voláme. Cílem je omezit demotivační prvky systému a posílit princip, že sociální systém má pomáhat těm, kteří pomoc skutečně potřebují.

Můj druhý pozměňovací návrh je podpora rodinných opatření na úrovni obcí. Tento návrh předkládám spolu s těmito poslankyněmi: s Hanou Ančincovou, Olgou Richterovou, Irenou Ferčíkovou Konečnou, Zdeňkou Blišťanovou, Pavlou Pivoňka Vaňkovou, Monikou Brzeskovou a Lucií Bartošovou. Předkládaný pozměňovací návrh reaguje na zvyšující se potřebu podpory prorodinných služeb na úrovni obcí. V upraveném návrhu rozpočtu přitom byly kráceny, což bohužel neodpovídá reálné situaci a potřebě. Z pohledu agendy MPSV absence dostatečně dostupných služeb v oblasti rodinné politiky nejvíce dopadá právě opět na zranitelné skupiny, které chceme chránit.

Návrh cíle na posílení prorodinných služeb, které mají preventivní a podpůrný charakter, mají posilovat rodičovské kompetence, zkvalitňovat rodinné vztahy, podporovat rodiny v péči o děti, jejich výchově a při harmonizaci práce. Mají poskytnout také komplexní pomoc rodinám s dětmi, které se mohou ocitnout anebo se ocitají v ohrožení, a předcházet tak negativním jevům v rodinách. Opatření tedy mají výrazný preventivní charakter - opět jsme u té prevence, kdy my všichni víme, že prevence je stále to nejvíce levné, co můžeme pro ten systém udělat - a přispívají k rozvoji odpovědné udržitelné rodinné politiky na úrovni obcí.

Ještě bych ráda zmínila, o jaké jde služby - je to podpora služeb pro rodiny, preventivní, poradenská a terapeutická činnost, je to doprovázení pěstounských rodin, jsou to organizace kurzů pro rodiče, poradenství pro rodiče samoživitele, rodiny v krizi nebo například pro sendvičovou generaci. Jsou to také peníze na rozvoj aktivit, na podporu slaďování pracovního a rodinného života.

Navrhované snížení vychází z předpokládaného vývoje na trhu práce, nízké nezaměstnanosti a potřeby větší adresnosti sociálních dávek. Cílem je omezit demotivační prvky systému a posílit princip, že sociální systém má pomáhat těm, kteří pomoc skutečně potřebují.

Můj návrh Finance - asistence v bydlení najdete pod číslem 517 a můj návrh na Podpora prorodinných služeb na úrovni obcí najdete pod číslem 522. Děkuji za laskavé zvážení jejich podpory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji za vystoupení paní poslankyni Lence Martínkové Španihelové a nyní prosím o vystoupení pana poslance Karla Dvořáka.

Ještě prosím, než začnete, přibyly nám tady dvě omluvenky - od 20.20 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Lipavský a od 21 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Pavel Žáček.

Máte slovo.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové, slibuji, že budu velice stručný, protože mám za to, že kvalita pozměňovacích návrhů, které vám chci představit a které si myslím, že si zaslouží vaši podporu, hovoří sama za sebe a jistě zvážíte laskavě jejich pozitivní ohodnocení.

Předstupuji před vás se dvěma návrhy, oba se týkají rozpočtu Ministerstva spravedlnosti a oba se týkají dotací, které Ministerstvo spravedlnosti každoročně vypisuje. Na tomto místě se tedy hlásím k pozměňovacímu návrhu s číslem sněmovního dokumentu 459, kterým se navyšuje rozpočet Ministerstva spravedlnosti v příslušné kapitole o 5,1 milionu korun, a to na dotační programy probační a resocializační a práce s rodinami odsouzených osob. Bohužel, tyto programy byly sníženy na čistou nulu, to znamená, Ministerstvem spravedlnosti nebudou již tyto preventivní programy podporovány. Myslím si, že je zjevné, že tato služba, kterou si stát prostřednictvím neziskových organizací kupuje, je ta služba, která je nejlevnější a nejefektivnější k tomu, aby bránila budoucímu páchání trestných činů, takže prosím vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Druhý pozměňovací návrh, se kterým před vás předstupuji a který jsme připravili spolu s mými milými kolegy, je uveden pod číslem sněmovního dokumentu 532. Jedná se o dotace na protikorupční programy. I tento dotační program byl snížen na nulu, to znamená již dle návrhu toho rozpočtu, který projednáváme, se nepočítá s tím, že by byly ze státního rozpočtu podporovány organizace, které nejenže bojují s korupcí, ale také třeba podporují samosprávy v nastavení systému, které zabraňují korupci. Opět se jedná o nejlevnější preventivní opatření.

Zároveň z těchto programů je i podporována a hrazena právní pomoc oznamovatelům protiprávního jednání. Jedná se o program, který byl zaveden už v roce 2020 a od té doby kontinuálně běží. Oba ty návrhy vlastně srovnávají tu částku na úroveň, která byla v obou dotačních programech poskytována v posledním roce. Neříkám, že to je částka zcela dostačující, ale alespoň zajišťuje kontinuální průběh těchto dotačních programů. Takže děkuji za zvážení podpory těchto pozměňovacích návrhů a přeji rychlé jednání.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak máme tady další omluvu. Od 20.30 se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Kateřina Stojanová.

Dalším, kdo je přihlášen, je pan poslanec Libor Turek.

 

Poslanec Libor Turek: Hezký večer. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, budu velice stručný. Dovolte mi, abych vám krátce představil svůj pozměňovací návrh, tedy pozměňovací návrh Libora Turka a jeho kolegy Jiřího Havránka, který byl vložen do sněmovního systému jako sněmovní dokument číslo 537 a jehož součástí je podrobné písemné odůvodnění.

Cílem toho pozměňovacího návrhu je pokrytí mandatorních výdajů kapitoly 303 Senát Parlamentu tak, aby tato ústavní instituce mohla v plném rozsahu plnit své funkce. Návrh rozpočtu roku 2026 je podhodnocen v oblasti mandatorních výdajů určených pro zákonodárce, daných zákonem o jednacím řádu Senátu a zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, a to o částku 8 750 000 korun a je na úrovni rozpočtu roku 2024. Jedná se o veškeré náhrady senátorům, které jsou vázány na výši platové základny roku 2026. Z  tohoto důvodu žádám o zajištění mandatorních výdajů zákonodárců vyplývajících ze zákonů a navýšení příslušných položek o částku 8 750 000 korun.

Kancelář Senátu v rámci rozpočtové odpovědnosti přitom akceptuje úsporná opatření. Jeho příjmy na rok 2026 jsou rozpočtovány ve výši 3 400 000 korun. V meziročním srovnání jsou tyto příjmy beze změny, jde o příjmy z vlastní činnosti, které zahrnují příjmy z poskytování služeb při akcích pořádaných v Senátu a příjmy z gastronomické činnosti a o příjmy z pronájmu majetku. Jiné příjmy Senát nemá, podotýkám. Navržený přesun prostředků z vládní rozpočtové rezervy v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa do kapitoly 303 je rozpočtově neutrální operací, která nezvyšuje schodek státního rozpočtu. Tak, jak navrhuji ty přesuny v té konkrétní podobě, to je obsaženo v důvodové zprávě. A ještě podotýkám na závěr, že jde o výdaje mandatorní dané zákonem, z hlediska objemu státního rozpočtu nesignifikantní. Navazuje to na debatu na rozpočtovém výboru, kde to kancléř Senátu srozumitelně vysvětlil a kde jsme nebyli v rozporu. A konečně jde o Senát, takže nějaké dohady se o tyto prostředky jsou podle mého názoru nedůstojné. Prosím tedy moc o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

A úplně na samý závěr se tedy ještě tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému uložen pod číslem sněmovního dokumentu  537 a který je podrobně písemně odůvodněn. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Přibyla nám další omluva. Od 22 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Lubomír Wenzl. Další, kdo je přihlášený do rozpravy, je paní poslankyně Andrea Hoffmannová.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Dobrý večer. Já bych zde ráda představila pozměňovací návrh číslo 514 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky a jde o financování vysokých škol, výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V tom svém návrhu navrhuji výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souhrnném ukazateli Výdaje celkem a specifickém ukazateli Věda a vysoké školy zvýšit o celkem 1 miliarda 500 tisíc korun, a to následovně. V ukazateli Vysoké školy o 1 miliardu korun a v ukazateli Výzkum, experimentální vývoj a inovace o půl miliardy korun. Z jaké položky navrhuji přesun těchto výdajů? Je to položka kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v souhrnném ukazateli Výdaje celkem a ve specifickém ukazateli Podpora podnikání celou 1,5 miliardu korun. O této kapitole již dnes byla řeč několikrát.

Mé zdůvodnění těchto návrhů je poměrně jasné a mí předřečníci se především vědě a výzkumu věnovali, kapitole vysokých škol myslím zatím nikdo. Takže si dovolím obšírněji mluvit o tomto návrhu. Je asi všem zřejmé a například Česká konference rektorů na to dlouhodobě upozorňuje, že vysoké školy jsou v České republice dlouhodobě financované, podfinancované, pardon, přestože národní strategie mluví o navyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí na nějaké alespoň průměrné procento v rámci Evropské unie. Stále jsme pod průměrem a v rámci především strukturálně postižených regionů silně pod průměrem. A dále, jak je všem známo, nejenom letos, ale v následujících rocích budou nastupovat populačně silné ročníky na vysoké školy. Rozpočet na rok 2026 bohužel nereflektuje ani jediné a tak vlastně riskujeme jak kvalitu výuky, tak možnou ztrátu akademiků, protože v dnešní době odborný akademik a vědec je většinou placen daleko hůře než například středoškolský učitel. A já reflektuji nejenom ze své zkušenosti, i z podkladů, které se ke mně dostávají, že mnozí akademikové na vrcholu své kariéry opouštějí vysoké školy a jdou například učit na střední školy jen proto, aby zajistili svou rodinu. My tady ztrácíme nejenom peníze, které jsme do těchto lidí investovali, ale vlastně potenciál, který nám tito lidé nabízí a opravdu ztrácíme odbornost a myslím si, že v tomto dále nemůžeme pokračovat. Jak jsem říkala, rozpočet tyto požadavky nereflektuje, požadavky, které si univerzity nárokují, jsou ve výši 10 miliard korun. Já samozřejmě chápu, že toto není v této situaci reálné, proto navrhuji alespoň 1 miliardu korun, která bude částečně reflektovat nejenom inflaci, ale i další výdaje do vysokého školství.

Dále jsem navrhla přesun půl miliardy do excelentní vědy a výzkumů, toto navrhuji zejména s důrazem na udržení a rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce. V důsledku rozpočtových škrtů jsou totiž ohroženy mezinárodní aktivity České republiky v takových institucích, jako je CERN nebo ESA, a samozřejmě, že tyto aktivity mají opravdu velký důraz a význam nejenom pro vědu a výzkum samotnou a naši úroveň, ale také pro konkurenceschopnost české vědy, přenos znalostí do ekonomiky, prestiž země a následné investice. Pokud opravdu chceme, aby se nám dařilo, musíme investovat do vědy, výzkumu a vzdělání. Proto navrhuji tento přesun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další přihlášenou do diskuse je paní poslankyně Renata Zajíčková. Ještě prosím další omluva, od 20.30 z osobních důvodů omluven pan poslanec Jiří Havránek. Tak, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, paní ministryně, hezký večer. Já než bych tady chtěla načíst dva pozměňovací návrhy, které se budou týkat vzdělávání a budou se týkat také vysokého školství, vědy a výzkumu, tak se tady potřebuju vyjádřit poměrně detailně k tomu, co tady zaznělo v uplynulých hodinách. Zhruba před dvěma, třemi hodinami tady před mikrofon předstoupil pan premiér a hovořil tady a předkládal tady svoje pozměňovací návrhy. Já vlastně všechny ty čtyři pozměňovací návrhy, co pan premiér představil, tak vlastně velmi podporuji, protože se opravdu týkají oblastí, které jsou pro naši budoucnost velmi důležité, protože se týkají našich dětí. Ty pozměňovací návrhy se týkají například posílení rozpočtu Národní sportovní agentury nebo posílení rozpočtu pro volnočasové aktivity.

A ten poslední pozměňovací návrh, který tady zmínil, se týkal posílení kapitoly Úřadu vlády v problematice protidrogové nebo drogové problematiky a prevence. A tady u toho bych se chtěla zastavit, protože tady, a budu si myslet, že to bylo spíš z neznalosti nějakého hlubšího detailu než z nějakých jiných důvodů, zazněly tady naprosto nepravdivé informace, které můžou uvést v poměrně dost závažný omyl celou vlastně veřejnost a veřejnost díky tomu bude vlastně tu situaci ohledně návykových látek vnímat nepřesně a vlastně, dá se říct, i špatně, a to je velké riziko.

Pan premiér tady řekl a poměrně dlouze hovořil o kratomu. Kratom, ano, kratom byla donedávna látka, která byla dostupná v obchodech, kde se prodávaly různé suvenýry, dekorační předměty nebo třeba tabák a podobně. A díky tomu, že to bylo vlastně dostupné kdykoliv a komukoliv, tak se velmi často stávalo, že si děti koupily právě výrobek, který obsahoval kratom.

Ten výrobek měl nějak různé formy a dítě třeba v kombinaci s energetickým nápojem nebo s alkoholem se vlastně předávkovalo, došlo k toxicitě a mnoho dětí skončilo v nemocnicích. Já se pohybuju ve vzdělávání a těch případů, takovýchto situací nebo těchto situací bylo v terénu opravdu velké množství.

Celé minulé volební období naše vláda, naši poslanci připravovali nový zákon o psychomodulačních látkách. A právě tento zákon měl řešit a řeší tyto situace. Díky zákonu o psychomodulačních látkách tady právě nastala regulace těchto návykových látek. Dobře, jsou to látky možná s nějakou, jsou to nízko možná potentní látky. Není tady tak rychlý nástup závislosti a podobně, ale přesto to jsou látky, které můžou způsobovat zdravotní potíže našich dětí.

Díky tomuto zákonu například právě ten zmiňovaný tady panem premiérem kratom se stal od listopadu roku 2025 regulovanou látkou, která je, prosím - a to bych chtěla zdůraznit - dětem do 18 let zakázána. A je zakázán jakýkoliv její prodej jak v kamenných obchodech, tak v e-shopech. Je to přesně v zákonu popsáno, jak teda mají postupovat orgány, které mají právě provádět kontrolu dodržování těchto pravidel. Takže kratom je jedna z prvních látek, která je právě na českém trhu regulovaná, a to tak, aby se dětem do 18 let nedostala do rukou.

Pan premiér tady hovořil o tom, že když jde po Karlově mostě, tak se setkává s obchody, kde jsou tyto látky k dispozici. Tak chtěla bych upřesnit, protože já opravdu si vlastně vážím toho, že přichází současná vláda s pozměňovacími návrhy, které směřují k našim dětem. Ale potřebuju tady upřesnit tuto velkou nepřesnost, která tady zazněla.

V těch obchodech, o kterých pan premiér mluvil, se neprodává kratom, tam se právě prodávají další kanabinoidy, které nejsou regulované a které se právě musí dostat na ten seznam těch regulovaných látek. Je pravdou to, co tady řekl pan premiér, že dneska je zhruba 77 subjektů, které získaly od státu licenci k tomu, že mohou prodávat kratom. Ale znovu říkám, ten kratom se nesmí prodávat dětem do 18 let, ani když se to týká e-shopu. Je to v podstatě stejný princip, jako je u alkoholu.

Takže trh s kratomem je dneska regulovaný, je transparentní. To, že se samozřejmě ještě někteří prodejci snaží toto obcházet, tak to ano, to může být pravda, ale od toho jsou tady ty kontrolní orgány, aby vymáhali tento zákaz.

A naopak, když se bavíte dneska s odborníky, kteří samozřejmě tu situaci monitorují a mapují, tak říkají, že byť to trvá zatím vlastně několik měsíců, tak už vnímají změnu vlastně na tom trhu s tím kratomem, kdy ten kratom opravdu se už dneska prodává pouze v kamenných obchodech nebo v těch e-shopech, ale díky přísné regulaci a kontrole, kdy se zjišťuje, kolik tomu zájemci o ten kratom je, skrz ten e-shop, tak vlastně se snižuje poměrně významně procento dětí, které by měly nějaké zdravotní potíže díky požití kratomu.

Takže prosím, není pravda, že by tady vláda Petra Fialy ničila zdraví našich dětí. Je to přesně naopak. My jsme přišli se zákonem, který to zdraví dětí velmi vysoce chrání a ochraňuje právě tím, že jsme začali regulovat prodej kratomu. A je teď na této vládě, aby tento seznam těchto látek rozšířila právě o ty kanabinoidy, které se prodávají v těch obchodech, o kterých tady pan premiér mluvil. Jedná se o nízkopotentní konopí, syntetické konopí a podobně.

Takže chtěla jsem to uvést na pravou míru, paní ministryně. Moc vás prosím, prostřednictvím pana předsedajícího, abyste poskytla nějaký možná hlubší vhled do této problematiky, protože je to matení veřejnosti a opravdu není to tak, že by se dneska děti do 18 let mohly volně koupit kratom. Takže to je na úvod. Potřebovala jsem tohle tady sdělit, protože to považuju za důležité, aby veřejnost byla informována pravdivě.

A teď tedy k těm mým pozměňovacím návrhům. Já to zkrátím, protože vlastně moji předřečníci, který tady připravovali nebo představovali svoje pozměňovací návrhy, tak vlastně cílili do stejné problematiky. Budu tady hovořit o rozpočtu Ministerstva školství, kde je poměrně zásadně podfinancovaná kapitola vysokého školství. Asi tedy nemusím připomínat, že lidský kapitál je vlastně to jediné bohatství, které Česká republika má. A pokud nebudeme investovat peníze do mladé generace, do vzdělávání, tak ten lidský kapitál nebudeme vytvářet. A bez toho lidského kapitálu není ekonomický růst, není prosperita, není žádná přidaná hodnota, kterou ten stát může tímto vytvářet.

Už to tady zaznělo obecně, podíl vysokoškoláků v České republice stagnuje. Jsme na úrovni zhruba Rumunska, jsme pod průměrem Evropy. A bohužel ten návrh toho rozpočtu pro vysoké školství nereflektuje ty skutečnosti, které tady už zazněly, nebo které jsem už tady řekla. Je to teda ten nízký počet vysokoškoláků, ale třeba taky silné ročníky, které se přesouvají ze středních škol na vysoké školy. Z tohoto důvodu přicházím s pozměňovacím návrhem číslo 473 a 474. Předkládám tyto pozměňovací návrhy společně s Lucií Bartošovou, s mojí kolegyní a s mým kolegou Petrem Fialou. Oba dva ty návrhy mají společný cíl, a to je odvrátit tvrdý náraz, který by právě zažívala česká věda, výzkum, potažmo vysoké školy, pokud by se schválil tento rozpočet v navržené podobě. Ty pozměňovací návrhy jsou pod číslem 473 a 474. Ten první pozměňovací návrh 473 přesouvá 479 milionů korun do kapitoly Ministerstva školství z kapitoly Ministerstva dopravy. Pak upřesním i detaily.

A směřuje právě k tomu, aby se dostálo závazkům, které máme k mezinárodní spolupráci. Zaznělo to tady tím, že je takto ponížena ta částka pro mezinárodní spolupráci v organizacích jako je CERN nebo ESA, což je tedy agentura pro kosmický vývoj, tak díky tomuto ponížení prostě nebudeme schopni dostát těm závazkům, a nebo se nebudeme moci ani podílet na výzkumu, které tyto obě dvě instituce mají a mají je rozběhlé a naši vědci jsou aktivními členy těchto výzkumů.

Tím, že se pokrátí částka pro mezinárodní spolupráci, opravdu hrozí ukončení členství v CERNu a nebo v evropské kosmické agentuře.

Je taky možné, že by se omezila možnost projektu, který se jmenuje ElI Eric, což je vlastně instituce, která vznikla nedaleko Prahy v blízkosti Dolních Břežan a je to vlastně obří světově unikátní laserové centrum, které jsme právě u nás postavili. A když se ty peníze poníží právě v této položce mezinárodní spolupráce, tak hrozí, že vlastně tuto největší naší výzkumnou instituci budeme muset pokrátit, budeme ji muset nějakým způsobem ponížit její aktivity. Čili tento pozměňovací návrh směřuje tedy do kapitoly, která se věnuje nebo která popisuje závazky směrem k mezinárodní spolupráci.

Druhým problém, který se týká rozpočtu schváleného vládou, je program Excelence, také to tady již zaznělo. V roce 2026 vláda Petra Fialy navrhovala 397 milionů korun na podporu našich absolutně nejlepších špičkových vědců nebo jejich týmů. Samozřejmě to znamená příležitosti pro naše vědce se zúčastnit excelentních programů, pokud jim pokrátíme prostředky na to, aby mohli v naší zemi tyto výzkumy provádět, tak se může stát, že se svým know how odejdou do zahraničí, do Německa nebo do Rakouska. A je to přesně ten lidský kapitál, o kterém jsem tady hovořila na začátku, protože je to vlastně kapitál, který je pro každou zemi nenahraditelný. Odkud tedy navrhuji, aby se tyto prostředky vzaly? Je to tedy celkem necelých 779 milionů korun, které bych chtěla přesunout z kapitoly Ministerstva dopravy, konkrétně ze specifického ukazatele ostatní výdaje spojené s dopravní politikou. Tady jsou peníze, které jsou určené na, z mého pohledu, nesystémové a neefektivní plošné kompenzace slev na jízdném pro studenty a seniory. Přitom je prokázáno, že senioři dneska patří ke skupině lidí, kteří nejsou v hranicích chudoby, tou nejvíce postiženou skupinou, jsou tady samoživitelky a samoživitelé, a proto vlastně toto opatření považuji pro Českou republiku málo efektivní a svým způsobem ekonomicky nezodpovědné, protože návratnost tohoto opatření, mluvím o těch slevách na jízdném, je vlastně 0. Žádám vás tedy o podporu těchto návrhů, aby mohlo Česko se stávat tou mozkovnou, o které tady dlouhodobě mluvíme, aby nesetrvávalo v pozici montovny.

Ještě jednou tedy je to číslo pozměňovacího návrhu 474 a 473. Budu ráda, když tyto pozměňovací návrhy podpoříte. Děkuji moc, hezký večer.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy s přednostním právem (Poslanec Gregor mluví mimo mikrofon.). Pověřen pan poslanec Matěj Gregor.

 

Poslanec Matěj Gregor: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já jsem jenom zplnomocněn panem předsedou klubu Borisem Šťastným, který je řádně omluven. Já to vůbec nechci prodlužovat, jenom chci ale na mikrofon zareagovat na tu situaci ohledně kratomu, o které mluvila paní poslankyně Zajíčková. Víte, kratom se do České republiky ve velkém dostal v roce 2020, zhruba v době covidové pandemie začal být komerčně prodáván na různých webech a od té doby volala řada prodejců, rodičů i škol o regulaci kratomu, probíhaly jednání s Ministerstvem zdravotnictví a kratom i přes svou prokázanou vysokou návykovost nebyl v té době regulován, přestože se po tom volalo, existuje o tom mnoho článků, mnoho záznamů z konferencí po regulaci kratomu. Ten zákaz kratomu přišel až v listopadu roku 2025, byl to tedy jeden z posledních zákonů, který tehdy vláda Petra Fialy vydala, to znamená pět let ten kratom nebyl jakkoliv regulován, přestože od roku 2021 bylo po té regulaci voláno a byly zahájeny rozhovory s Ministerstvem zdravotnictví. Trvalo to čtyři roky, to znamená, pan premiér to řekl poměrně plamenně, ale na druhou stranu to neřekl tak, že by to vláda nezakázala, ale ta doba, kdy to trvalo ty čtyři roky, byla bohužel příliš dlouhá a příliš neobratná na to, aby nevznikly možná desítky tisíc mladých lidí, kteří s tím kratomem mají nějakou zkušenost a stali se na něm závislým. Takže ano, Fialova vláda kratom zregulovala, ale velmi neobratně po čtyřech letech, kdy celé volební období na to měla, nestalo se to a bohužel ty následky to má, tak jenom, aby to bylo uvedeno na pravou míru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme zde další dvě omluvy. Od 21 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Karel Beran, do 20.30 byl z pracovních důvodů omluven pan vicepremiér a ministr Petr Macinka. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

A už tady naskočila faktická. Takže s faktickou přichází paní poslankyně Renáta Zajíčková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Já jenom opravdu velmi krátce budu reagovat na pana kolegu Matěje Gregora, prostřednictvím vás, pane předsedající, já nevím, jestli bych to nazývala neobratně. Opravdu se na tom pracovalo tři roky nejméně, byly vytvořené různé pracovní skupiny, jednalo se všemi možnými asociacemi, s prodejci a podobně. Chtěli jsme, aby ten zákon byl napsaný dobře. Myslím si, že se nám to podařilo, samozřejmě, o nějaké novele se určitě i v tomhle volebním období bude mluvit právě proto, že se musí z mého pohledu posílit ta kontrola, ta vymahatelnost toho zákazu, ale opravdu bych to nenazývala neobratně, ale jsem ráda, že jste to aspoň i vy potvrdil, že k tomu zákazu díky tomuto zákonu došlo a že teda není pravda to, co tady zaznělo. A já jsem si to pouštěla, ta slova pana premiéra jsem si opravdu pustila zpětně, abych věděla, co přesně řekl a opravdu to, jak to řekl, vyznělo, že tady hazardujeme se zdravím dětí, protože umožňujeme prodej kratomu. Tak jsem to chtěla uvést na pravou míru, že tak to není. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní tedy prosím o vystoupení paní poslankyni Lucii Sedmihradskou. Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu. Jedná se o sněmovní dokument číslo 428. Je to společný poslanecký návrh poslanců, kromě mě, Věry Kovářové, Jana Papajanovského, Venduly Svobodové, Jany Patkové, Jany Filipovičové a Benjamina Činčily. V tomto návrhu tento pozměňovací návrh se týká kapitoly 303, Senát Parlamentu České republiky, a jeho hlavním cílem je navýšení podhodnocených mandatorních výdajů v této kapitole. Současný vládní návrh v klíčových oblastech rozpočtu prakticky zmrazuje výdaje Senátu na úrovni roku 2024 a tato stagnace bohužel nereflektuje zákonem stanovené valorizace a vytváří stav, kdy ústavní instituce nemůže v plném rozsahu plnit své zákonné funkce, protože na ně v rozpočtu jednoduše nejsou zajištěny prostředky na mandatorní výdaje. Náš pozměňovací návrh proto navrhuje zvýšení výdajů v kapitole 303 o částku 14 471 000 korun. Jedná se o rozpočtově neutrální operaci, neboť tyto prostředky navrhujeme přesunout z kapitoly 398, Všeobecná pokladní správa, konkrétně z položky vládní rozpočtové rezervy.

 

(Vzhledem k nočnímu jednání Poslanecké sněmovny budou další stenoprotokoly přepsány v nejbližší možné době. Děkujeme za pochopení.)

Aktualizováno 5. 3. 2026 v 18:21.