Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.00 hodin)
(pokračuje Petr Macinka)
Příjmy související s emisními povolenkami jsou plánovány ve výši 336 milionů, tedy dvě procenta příjmů, daňové příjmy představují 171 milion korun, to je jedno procento zhruba a ostatní příjmy činí 831 milion korun, tedy asi pět procent. Současně dochází k navýšení evropských příjmů, zejména díky Operačnímu programu Spravedlivá transformace a rozjezdu finančního mechanismu švýcarsko-české spolupráce II. Na straně výdajů je pro rok 2026 navrženo 20,43 miliardy korun, což je oproti roku 2025 pokles o 906 milionů korun. Výdaje se člení do pěti hlavních bloků činností. Největší část opět tvoří prostředky EU a finančních mechanismů, které ve výdajích představují 15,5 miliardy, tedy 76 procent, z tohoto objemu připadá 8 miliard zhruba na Operační program Životní prostředí a 6,3 miliardy korun na Operační program Spravedlivá transformace.
Dále je ve výdajích zahrnut finanční mechanismus švýcarsko-české spolupráce II ve výši 481 milion korun, dobíhající Národní plán obnovy 447 milionů a ostatní prostředky EU ve výši 224 milionů. Vedle investičních a programových výdajů rozpočet zajišťuje i odborné kapacity rezortu. Výdaje na vědu, výzkum a inovace jsou navýšeny na 360 milionů, tedy dvě procenta celkových výdajů, přičemž prostředky směřují zejména na Českou geologickou službu, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Výzkumný ústav pro krajinu a Český hydrometeorologický ústav.
Plánované úspory se dotknou i příspěvkových organizací, které jsou zřizovány s cílem dlouhodobě udržovat vyrovnané hospodaření. V minulých letech se však opakovaně stávalo, že některé tyto organizace vykazovaly vysoké kladné výsledky hospodaření, to sice souviselo s naplňováním fondů, ale zároveň to mělo i docela negativní dopad, protože z těchto přebytků se odváděla daň z příjmu, která u některých organizací dosahovala nezanedbatelné výše. Takže tento model je proto nutné do budoucna lépe řídit, aby financování příspěvkových organizací bylo nejen udržitelné, ale také ekonomicky efektivní.
Pokud jde o personální otázky, oproti roku 2025 je pro kapitolu Ministerstva životního prostředí plánováno o celkově 67 míst méně. Celkový objem prostředků na platy je rozpočtován ve výši 2,15 miliardy korun, a to při počtu 3 594 míst. To odráží průměrný plat celé kapitoly ve výši 49 793 koruny. Systemizaci provedeme tak, aby rezort Ministerstva životního prostředí byl štíhlý, funkční a odpovědný. Chceme ministerstvo, které měří výsledky a doručuje je v praxi, takže chceme, aby byly rychlejší řízení, méně zbytečné administrativy a jasná odpovědnost za to, co stát skutečně zlepší a co ne. Prioritou určitě už není ideologie, ani žádný aktivismus, ale konkrétní služba lidem jako čistší voda, čistší vzduch, půda, prevence rizik a ochrana zdraví, ale i majetku občanů. Za klíčovou prioritu považujeme vodu, je to strategická surovina a téma, v podstatě téma bezpečnosti státu. Musíme zajistit její komplexní bezpečnost, dostatek pro obce, domácnosti, zemědělství, ale i průmysl. Dlouhodobě nezávadnou kvalitu a ochranu před kontaminací, to jsou úkoly našeho ministerstva, a to taky znamená jasné priority investic od kanalizací a čistíren, přes retenční opatření až po ochranu zdrojů pitné vody a zároveň důraz na prevenci, aby stát uměl předcházet škodám a ne stále jenom řešit následky.
Stejně důležitá je také ochrana kvality života lidí v místech, kde žijí. Takže určitě budeme důsledně hájit práva občanů a obcí při rozhodování o zásadních zásazích do krajiny, zdůrazňuji práva občanů a obcí. V poslední době vidíme výrazný tlak na výstavbu rozsáhlých větrných elektráren v nepřiměřené blízkosti obydlí, často bez férové debaty o dopadech na krajinu, hluk nebo hodnotu nemovitostí. Takže my budeme prosazovat předvídatelná a vymahatelná pravidla. Ona energetika se může rozvíjet, ale určitě ne na úkor bezpečnosti, určitě ne na úkor krajiny a určitě ne na úkor kvality života lidí. To je ode mě vše a já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére a ministře. Došlo opět ke změně. Já vám přeji pěkný večer. A vystoupení vyvolalo jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest faktických poznámek. Já vám, prosím, přečtu, jak jdete za sebou. Pan poslanec Baxa, paní poslankyně Svárovská, pan poslanec Ženíšek, pan poslanec Okamura, pan poslanec Lipavský a pan místopředseda Skopeček.
Tak já bych poprosil pana poslance Baxu, ještě než sem přijde, tak tady mám omluvu. Pan předseda Petr Fiala od 18 do 20 hodin pracovní důvody.
Tak vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já nejsem expertem na zahraniční politiku, nevyslovuji se k tomuto tématu, ale zcela náhodně jsem zaslechl tady v proslovu pana vicepremiéra informaci o tom, že, pane ministře, plánujete v rámci, teď, mluvím k vám jako rezortu Ministerstva zahraničních věcí, rušit zahraniční vysílání Českého rozhlasu nebo vypovědět tu smlouvu, což mě teda překvapilo velmi, musím říct, jenom pro zajímavost, zahraniční vysílání Českého rozhlasu, tehdy jako Československého rozhlasu vzniklo už ve třicátých letech, myslím někdy 1936, nedávno jsem si o tom něco přečetl. Trvalo velmi dlouhou dobu a stále je to, bych řekl, velmi uznávaná důležitá služba České republiky, zejména vůči krajanům a Čechům pobývajícím v zahraničí. Vysílá se v pěti jazycích. Nevím, v jakém úplně rozsahu. A když jsem slyšel tu sumu, tak ta mi nepřipadala jako suma, vy jste hovořil, myslím, o několika milionech korun, která by nějak zásadně poškodila rozpočet Ministerstva zahraničních věcí ve srovnání s tím, co zahraniční vysílání Českého rozhlasu zahrnuje. Tak jsem vás chtěl jenom, pane ministře, poprosit, zda jsem tu informaci zachytil správně, že by se toto vysílání mělo rušit, respektive že by se mělo rušit jeho financování ze strany Ministerstva zahraničních věcí, protože Ministerstvo zahraničních věcí financování zahraniční vysílání Českého rozhlasu zajišťuje. Tak děkuji za případnou odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak další v pořadí je paní poslankyně Gabriela Svárovská.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Dobrý den, děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Vydržte, vydržte vteřinku, já vás jenom přepojím, jakmile se mi podaří zmáčknout... Už vaše dvě minuty.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji. Dobrý den, pane ministře, já sleduji tady z poslaneckých lavic dva rezorty, a to je Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zahraničí a vzpomenu si vždycky, když mluvíte na slova své babičky, kam šlápnete, tam sedm let tráva neroste. Adresováno anonymně, nikoliv vám samozřejmě. A je velmi patrné - o tom Ministerstvu životního prostředí budu mluvit později, teď bych se vyjádřila k tomu vašemu projevu na adresu Ministerstva zahraničí. Když vystupuje Trumpova administrativa rušením mezinárodního angažmá Spojených států, rušení rádia Svobodná Evropa, rušení všech rozvojových a humanitárních programů prostřednictvím USAID, je to vystupování arogantní, sebestředné, nezodpovědné, bezohledné a když totéž nebo něco podobného dělá Česká republika, je to podle mě trapné.
Mluvil jste o zájmech České republiky, mě by zajímalo, jaké ty zájmy České republiky podle vás jsou? Rád mluvíte o ekonomické diplomacii. Ráda bych věděla, jak si představujete prosazování ekonomických zájmů České republiky, ekonomický potenciál, ekonomické diplomacie leží z hlediska České republiky především v Evropě. Jedna z nejzajímavějších zemí z hlediska ekonomické diplomacie a budoucí ekonomické spolupráce je Ukrajina. Tím, že rušíte všechny ty programy, humanitární pomoc, rozvojovou pomoc, předpokládám, že i kulturní diplomacie se dostane do vašeho hledáčku, pokud se už nedostala, tím vším poškozujete reputaci České republiky právě v očích našich nejnadějnějších ekonomických partnerů, kteří jsou v Evropě. Jaký o sobě chce Česká republika budovat obraz?
Říkáte, že nemůžete uzavírat úřady, musíme opravdu mít bilaterální ambasádu v Lucembursku, bilaterální ambasádu v Belgii, kde máme stálé zastoupení? Je to opravdu taková... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) cennost pro to, abychom humanitární pomoc snižovali o celé dvě třetiny? Děkuji. ***
