Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.50 hodin)
(pokračuje Petr Macinka)
Alokace pomoci nemůže být pouze reakcí na nějaký wish list zemí postižených humanitární krizí. Navíc bude-li v průběhu roku reálná potřeba a rozpočet státu to umožní, tak já jsem si jistý, že naše vláda bude schopna operativně v těchto situacích jednat. Přeskládáním rozpočtu Ministerstvo zahraničních věcí došlo ke změně alokace peněžních prostředků mezi vybranými specifickými ukazateli ministerstva s cílem primárně zajistit financování nových priorit české vlády, které vycházejí a počítají se zajištěním plné funkčnosti stávající sítě zastupitelských úřadů v zahraničí a provozu ústředí. Kdyby nedošlo k přeskládání rozpočtu, Ministerstvo zahraničních věcí by v současné situaci rozhodovalo o tom, které zastupitelské úřady v zahraničí bude nutné ještě v roce 2026 uzavřít. To však není hlavním nebo žádným žádoucím cílem této vlády, ale i v této oblasti se budeme dívat a poměřovat to i jinýma očima než tak, jak to bylo činěno doposud, daleko větší důraz bude hrát nějaká ekonomická výměna mezi našimi zeměmi a tak dále.
Program humanitární, stabilizační, rozvojové (rekonstrukční?) a hospodářské asistence Ukrajině byl v rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí usnesením vlády č. 43 z ledna 2026 snížen z 1 miliardy schválené minulou vládou na 500 milionů korun. Tyto prostředky jsou ale určeny pro Národní rozvojovou banku a v budoucnu budou sloužit k finančním nebo úvěrovým zárukám, které bude tato banka poskytovat společnostem, českým společnostem podílejícím se na obnově Ukrajiny.
Prostředky tohoto specifického ukazatele jsou v rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí pouze alokovány a ministerstvo je nemůže jakkoliv jinak využít. Nepromítají se do vlastního rozpočtu na chod Ministerstva zahraničních věcí, ale opticky navyšují jeho rozpočet. Ačkoliv se ve zprávách poskytovaných některými novináři uvádí, že rozpočet Ministerstva zahraničních věcí na rok 2026 byl v novém vládním návrhu zvýšen o 188,7 milionu, musím říci, že to není pravda, neboť je nutné si uvědomit, že na rozdíl od roku 2025 celou částku vyčleněnou v rámci specifického ukazatele Programu humanitární, stabilizační, rozvojové (rekonstrukční?) a hospodářské asistence Ukrajině ve výši 500 milionů korun je nutné od disponibilního rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí odečíst, neboť bude, jak jsem říkal, převedena Národní rozvojové bance.
Schválený rozpočet ministerstva na rok 2025 bez EU a dalších zdrojů činil 9 637 613 762 korun, navržený rozpočet Ministerstvo zahraničních věcí činí 9 826 318 951 korun. Když odečteme prostředky na program Ukrajina pro Národní rozvojovou banku neboli 500 milionů, tak skutečná výše navrženého rozpočtu na rok 2026 je 9 326 318 951 korun. Tento rozpočet je tedy ve skutečnosti nižší než v roce 2025 o částku ve výši 591 milionů a nějaké drobné.
Ministerstvo zahraničních věcí se stejně jako v předešlých letech bude snažit i v roce 2026 v maximální míře zapojovat do svého rozpočtu nároky z nespotřebovaných výdajů minulých let, ale do provozních výdajů lze zapojit pouze takzvané neprofilující nespotřebované výdaje. Neprofilující budou primárně zapojeny do plánovaných investičních akcí, na které jsou vázány například zastupitelské úřady ve Washingtonu, v Kyjevě nebo v Berlíně. Neprofilující nespotřebované výdaje nebo nároky z nespotřebovaných výdajů se v roce 2025 podařilo snížit o 61,5 procenta oproti předešlému roku a jejich předpokládaná výše k lednu, 1. lednu 2026, činí 224 milionů korun, z toho použitelných na posílení provozu je pouhých 150 milionů, což je velmi malou rezervou na nějaké neočekávané výdaje Ministerstva zahraničních věcí v průběhu roku.
Vzhledem ke skutečnosti, že téměř 75 procent výdajů Ministerstva zahraničních věcí je realizováno v zahraničních měnách, rozpočet ministerstva je tedy velice volatilní a oslabení české koruny v kombinaci s velmi nízkou rezervou v objemu právě neprofilujících nároků může snadno způsobit situaci, kdy objem peněžních prostředků určených na provoz Ministerstva zahraničních věcí nemusí pokrýt veškeré smluvní závazky splatné ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. Takže navíc vzhledem k nízkým střednědobým výhledům na roky 2027 a 2028 pravděpodobně nebude Ministerstvo zahraničních věcí schopné potvrzovat rozpočtová krytí a vypisovat výběrová řízení na očekávané a z pohledu funkčnosti systému MZV mandatorní smluvní závazky v budoucích letech.
Docela alarmující je i situace v oblasti investičních výdajů, ale kapitola - a to už se asi blížím k závěru - Ministerstva zahraničních věcí, kapitola ministerstva disponuje dlouhodobě nejnižším rozpočtem ze všech ministerstev. Tento stav úplně neodpovídá funkci a rozsahu poskytovaných služeb, které Ministerstvo zahraničních věcí vykonává. Takže v návrhu rozpočtu na rok 2027 a střednědobého výhledu na roky 2028 a 2029, který budeme předkládat do konce března, budeme navrhovat reálnou výši, která se pokusí stabilizovat činnost ministerstva a bude odpovídat prioritám naplňování zahraniční politiky České republiky.
Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já pevně věřím, že se mi podařilo tady tímto výčtem přesvědčit vás, proč bylo nutné účelově přeskládat rozpočet mého rezortu, a to i za cenu zásahu do některých specifických ukazatelů, které byly až doposud tabu a jejichž rozpočet navzdory krácení výdajů na zabezpečení provozu a rozvoj poskytovaných služeb ministerstva setrvale rostl. Řízení dle priorit zahraniční politiky, revize výdajů a zodpovědné rozhodování o každé koruně vydané ze státního rozpočtu, to je cílem nového vedení Ministerstva zahraničních věcí.
Dovolte mi ještě teď krátce, když jsem tady, pohovořit i o druhém úřadu, jehož vedením jsem byl pověřen, a to je Ministerstvo životního prostředí. Tedy mi dovolte uvést několik informací k návrhu rozpočtu MŽP pro rok 2026. Tento rozpočet se netýká pouze činnosti ministerstva, ale zajišťuje financování celého rezortu, tedy také dvou organizačních složek státu, Agentury ochrany přírody a krajiny a České inspekce životního prostředí, a dále osmi státních příspěvkových organizací, které zajišťují klíčové odborné a provozní činnosti.
Pro rok 2026 jsou celkové příjmy kapitoly navrženy ve výši 16,84 miliardy korun a celkové výdaje ve výši 20,43 miliardy korun. Oproti roku 2025 je u příjmů patrný výrazný pokles, a to především ze dvou důvodů. Za prvé, v důsledku změny zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, kdy výnosy z emisních povolenek jsou od roku 2026 příjmem Státního fondu životního prostředí, přičemž v kapitole zůstávají pouze prostředky určené na administraci a příspěvky podle zákona. Za druhé se do návrhu promítly úspory napříč celou kapitolou, které jsme v důsledku tragické situace na poli veřejných financí museli provést.
Struktura příjmů zároveň ukazuje, že rozpočet rezortu je výrazně postaven na evropských zdrojích. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů jsou plánovány ve výši 15,5 miliardy korun, tedy zhruba 92 procent celkových příjmů. ***
