Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Abychom se dneska chlubili tím, že máme 2,3 - 2,4 procenta hospodářského růstu, což je za ten poslední rok, zaplaťpánbůh alespoň něco, o co se dá trochu opřít, když předtím to bylo naprosto žalostné, myslím tím rok 2022, 2023 a 2024, tak ale se stále musíme dívat na tu strukturu toho hrubého domácího produktu.

A my si musíme všichni přát, aby zdravý hrubý domácí produkt byl hnán dopředu tím privátním sektorem, aby firmy zaměstnávaly, aby měly právě ty zisky, aby platily solidní mzdy svým zaměstnancům, kteří následně budou utrácet ty peníze, bude se zvedat spotřebitelská poptávka, bude se zvyšovat míra investic v privátním sektoru jakožto u firem, samozřejmě u těch fyzických osob, které pracují pro ty firmy, to se samozřejmě přenese i na ten veřejný sektor, protože ten se bude muset, světe, div se, srovnat s těmi cenami vůči tomu privátnímu sektoru, a to je zdravá ekonomika. To je to, prosím pěkně, ať jsme tady zleva, nebo zprava, o co všichni musíme stát. A ne si barvit trávu na zeleno a mnout si ruce, když stát bude investovat do třeba dobrých projektů, bude si na to pouze půjčovat a ve finále nám bude stagnovat privátní sektor. Protože to, že se zvýší investice v tom veřejném sektoru, je na jednu stranu dobře, ale vždycky se dívám, jak funguje ta míra investic u toho privátního. A tam si nalejme čistého vína, tam stagnovala v těch posledních dvou třech letech. Prostě jednoduše firmy nešly do investic, protože měly nepředvídatelné prostředí částečně vlivem energetiky, částečně vlivem třeba i geopolitické situace.

Proto jsem tím začal a považuji to za nesmírně důležitý krok, který vlastně potvrzuje to, že začínáme realizovat zdravou hospodářskou politiku založenou na hospodářském růstu. A máme k tomu návod, máme k tomu způsob, jak ho docílíme, a je odparafován těmi významnými na tom trhu.

A můžeme přejít k bodu číslo 2, a to je inflace. Další nesmírně důležitý pilíř hospodářské politiky. Tady budu ještě daleko tvrdší. Protože zatímco v té hospodářské strategii alespoň něco se snažila minulá vláda předložit, byť to bylo víceméně jenom marketingové, tak s tou inflací jsme tady fakt poslouchali čtyři roky, neříkám od všech, ať jsem korektní, ale z drtivé většiny naprosté bludy. Vůbec se nepochopily příčiny inflace, do jaké situace jsme se dostali, a už vůbec to, jakým způsobem by se měla řídit. Přebíjelo se to politickými headliny, přebíjelo se to floskulemi. Každý se k tomu vyjadřoval, aniž by kdokoliv si dal tu práci, aby se zamyslel, proč jsme se dostali do situace, že vláda Petra Fialy končila s tím, že v součtu má čtvrtou nejvyšší inflaci. Ačkoliv ten start nebyl nijak katastrofální pro tu vládu. Byli jsme někde na průměru Evropské unie v rámci inflace. Čímž neříkám, že byla nízká předtím. Ano, byla vyšší a byla vyšší prakticky ve všech zemích. No, logicky proč? Nikoliv proto, jak tady někdo balamutil, to byly takové plky, kdy říkal - pádem Bohemia Energy. Kdyby se zamyslel nad tím, co říkal, tak by zjistil, že to paradoxně, což tedy nikdo nechtěl, ale paradoxně mělo na tu inflaci pozitivní vliv. To je úplně jednoduchá matematika. Ale nad tím mávnu rukou.

Podstatnější je to, že příčiny té inflace byly tři a byly jasně definovány Evropskou centrální bankou, neříkám nic jiného, než co v té době Evropská centrální banka řekla. Za prvé covidová doba a rozhozená nabídka s poptávkou. Myslím si, že i člověk, který je ekonomicky řekněme méně in, tak si dopočte to, že pokud byly zavřené obchody, tak v momentě, kdy se otevřou, tak to okamžitě rozhodí celou nabídku - poptávku, na což reagují ti obchodníci. Čili nic mimořádného ve smyslu ekonomického jevu, ale samozřejmě zahýbalo to s inflací. Za druhé byla poměrně nízká srovnávací základna v uvozovkách evropských inflací v jednotlivých zemích, čili proto to i skočilo nahoru. A za třetí samozřejmě nastupující energetická krize, která hnala ceny energií nahoru v celé Evropě.

Podstatné je to, že ačkoliv jsme měli plus minus stejnou základnu s těmi evropskými zeměmi, tak se to v České republice totálně utrhlo z řetězu. No, proč se to utrhlo z řetězu? Protože jeden z hlavních v uvozovkách "nábojů" té inflace, který popoháněl, byly nepochybně ceny energií. A logicky se jenom můžeme podívat, co kdo udělal v rámci Evropy, evropských zemí s cenami energií. A můžeme se bavit o tom, jestli je to tržní, nebo jestli to není tržní, to beru tu ekonomickou diskusi, že někdo to zastropoval, někdo udělal opatření přes DPH, někdo něco jiného. Ale v každém případě tím, že stlačil dolů ty ceny energií, no, tak logicky to mělo v dané chvíli pozitivní vliv na inflaci. Ano, kdyby se pustily v nějaké nepředvídatelné době opět nahoru, pak by to zase třeba i vyskočilo. Ale to už je potom otázka toho, kdy se k tomu ta vláda odhodlá, či ne.

Já tím fakticky chci říct, že můžeme si stokrát říkat, co se mělo udělat lépe, nebo hůře, ale skončili jsme v tom čtyřletém období jako čtvrtí nejhorší v celé Evropské unii, inflace součtová někde 33 - 34 procent, a to ještě bych řekl, že to čtvrté místo je milosrdné, protože jsme dlouhou dobu byli na místě druhém, potom tedy třetím místě.

Ono do značné míry to dokresluje i ten akt k tomu, jak přistoupily jednotlivé vlády k narůstajícím cenám energií. V roce 2021, kdy bylo zjevné, že ty energie letí nahoru, tak co jsme udělali my? Ano, zatáhli jsme rychle za ruční brzdu. Nezbylo nám nic jiného, než máme-li udělat něco rychlého, než sáhnout na DPH. Nebyl na to čas, abychom vymýšleli nějaké rychlé zastropování, to popravdě řečeno, ani moc rychle udělat nejde.

Ano, šli jsme natvrdo na nulu, ale pochopitelně projevilo se to relativně rychle. Rok 2021 jsme končili podle OECD s nejlepší takzvanou roční součtovou nebo řekněme roční energetickou inflací. Byla suverénně nejnižší. Ale je pravda, že to bylo díky tomu, že se zatáhlo za tu ruční brzdu.

Můžeme se teď bavit o tom, když někdo říká - to jste udělali nezákonně, neměli jste jít na nulu. Tak ve finále celá ta bublina splaskla. Vidíte, že nic se nestalo, že jsme šli na nulu. Ano, bylo mimořádné období. Nezapomeňte, že ještě bylo po covidu. My jsme to měli předjednáno tehdy, pokud se nepletu, paní ministryně, s Evropskou komisí.

Ale v každém případě nemuseli jste to dávat na nulu, mohli jste to dát na tu relativně pohodlnou pětiprocentní hranici, tam byste se vyhli jakýmkoliv sporům a v tu chvíli jste mohli alespoň pár měsíců mít ty ceny energie ještě přijatelné a mezitím přichystat mechanismus, jak se s tím poprat. To bych všechno bral.

Možná bych bral i to, kdybyste řekli - já to dám na těch 21 procent zpátky a rychle připravím ten mechanismus. Bylo by to horší, kritizovali bychom vás tady, ale brali bychom. Vy jste neudělali nic. Vy jste to nechali trhu. Vzpomínáte si, jak tady Josef Síkela říkal, jak to vyřeší na té evropské úrovni, jak ten Brusel pomůže, jak všichni budou tahat za jeden provaz? Netahali za jeden provaz. A můžeme se tady bavit, co udělali ve Španělsku, v Portugalsku. A řeknete, je tam ostrov. Jasně, je tam ostrov, ale udělali. Co udělala Francie? Co udělaly ostatní země, Polsko a tak dále?

Každém případě měsíc se s měsícem sešel, rok se s rokem sešel, přeskočím to, protože všichni víte, co nastalo v srpnu a v září roku 2022, nikomu už bych to nepřál zažít. Peklo totální. Kolik zde stále elektřina? Výsledek byl ten, že na konci roku 2022 nejvyšší energetická inflace v ročním vyjádření v rámci všech zemí OECD - suverénně Česká republika.

Co tím vlastně říkám? Teď cvak. Jsme v roce 2026 a my jsme se rozhodli na konci roku 2025 na první vládě, že ukončíme zelenou daň. Jinými slovy, platby za obnovitelné zdroje energie. Je to naprosto správné rozhodnutí. Stojím si za ním vším, co na mně je.

A jakýkoliv ekonomický pohled, který je jenom trošku racionální, vás musí navést k tomu, že pokud převedeme na stát tu částku, kterou jsme převedli, je to nakonec 7 miliard korun, a snížíme tím o 10 procent v průměru cenu elektřiny. Za b) když se na to podívám přes regulovanou složku, o 14 procent pro nízké napětí, 24 procent pro vysoké napětí a 34 procent pro velmi vysoké napětí, tak to bude mít pozitivní dopad do toho podnikatelského sektoru. To není možné jaksi dojít k jinému závěru. A to logicky se projeví, no, na čem? No, projeví se to na investicích, projeví se to na dani z příjmu, projeví se to na odvodech za sociál, za zdravotní, samozřejmě i za zaměstnance, logicky tím pádem na výši jejich mezd a logicky tím na nějaké poptávce spotřebitelské a pochopitelně na nějaké míře exportu. Čili jednoznačně správné hospodářské opatření.

Tvrdit dneska, že tím pouze přelíváme peníze nebo přehazujeme z jedné kapsy do druhé, nakonec to vždycky zaplatí ten zákazník, to je šílený úplně tahleta ekonomická teorie. Samozřejmě, že účetně ano, ale já si musím dopočítat, co mi to udělá v čase. To jako bych takhle mohl taky říct, že nemá cenu ve firmách nikdy investovat, protože si tím zhoršuji hospodářský výsledek v dané chvíli. No, to je pravda. I tím odpisem. Ale díky tomu můžu zase prosperovat v nějaké době. To snad každý vidí. Je třeba nahlížet na to tak, že to je de facto investice do toho prostředí, o kterém jsem se snažil tady mluvit, že je základem pro to, abychom vůbec něčeho dosáhli. Protože bez těch podnikatelů tady neuděláme vůbec nic. Tady za chvíli nebude sedět ani ta Sněmovna, protože nebude mít ani na ty výplaty. Takže já myslím, že to snad každý cítí. ***