Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.30 hodin)
(pokračuje Oto Klempíř)
Pro program Státní podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů je určena částka 300 milionů korun, což je 1,7 procenta z celkových výdajů kapitoly. Pro okruh Kulturní aktivity, kam spadá i program Státní podpory festivalů profesionálního umění, je určeno 810,5 milionu korun, což dělá 4,6 procenta celkových výdajů kapitoly. Zde se musíme vyrovnat s poklesem o 336 milionů korun.
Poslední část, okruh Veřejné informační služby knihoven je s alokací 40 milionů korun, což znamená 0,2 (procenta) celkových výdajů kapitoly.
Obsahově blízké k oblasti kulturních služeb a živého umění jsou svým určením i výdaje plánované ve výdajovém bloku Podpora kultury národnostních menšin. Navržené finanční prostředky v celkové výši 39,9 milionu korun jsou určeny například na podporu projektu integrace příslušníků romské komunity, na podporu kulturních aktivit národnostních menšin, a v objemu 22,8 milionu korun na podporu informací v jazycích národnostních menšin. Výdaje bloků představují 0,2 procenta z celkových výdajů kapitoly.
Blok Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení je navržen ve výši 98 milionů korun, což je 0,6 procenta výdajů kapitoly. Investice v daném bloku jsou směřovány například k zajištění projektu Evropské hlavní město kultury roku 2028.
Pro Státní fond kultury České republiky je z rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury určeno 2,5 milionu korun, tedy 0,01 procenta z celkových výdajů kapitoly. Jedná se o částku v souladu s memorandem o dlouhodobé spolupráci Ministerstva kultury a Státního fondu kultury.
Na závěr mi dovolte jednu poznámku, která je více než podstatná. Jsem si vědom, že rozpočet není tak velký jako vloni. Umím si představit, že by byl daleko, daleko, větší. Kultura si to zaslouží. Oněch 17,6 miliardy korun je výsledkem kompromisu a řady složitých jednání. Jsme připraveni v rámci možností pracovat na zlepšení situace například v živém umění. Budeme hledat zdroje a nástroje, jak dorovnat alespoň část sníženého objemu. Je na nás se s tím poprat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Budeme pokračovat dalšími přihlášenými. Teď by měl vystoupit pan vicepremiér Macinka, ale nevidím ho v jednacím sále, proto jeho vystoupení posunu nakonec. Jako další je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, páni ministři. Já si dovolím tedy vystoupit také i v zastoupení našeho pana předsedy klubu Toma Philippa, abych také řekl pohled na návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026. Začnu úplně rychlou reakcí na to, co říkala paní ministryně asi před dvěma hodinami ve svém úvodním slově.
Já bych se chtěl paní ministryně zeptat konkrétně, ve kterém paragrafu zákona o rozpočtové odpovědnosti je napsáno, že ten zákon se vztahuje pouze na první návrh zákona o státním rozpočtu? V žádném paragrafu to tam, paní ministryně, není. Jediné, co jste tady vlastně řekla, je, že se odkazujete v tom, že porušujete zákon o rozpočtové odpovědnosti, na usnesení Poslanecké sněmovny. To je vaše jediná argumentace, která tady byla použita.
Je to úplně stejně absurdní, jako kdybych řekl, že dneska pojedu na dálnici a pojedu 180, protože to auto, které řídím, je třeba ještě ve vývoji. Nebo je to stejně absurdní, jako kdybych předkládal nové daňové přiznání a řekl, že protože už je toto druhé daňové přiznání, opravné, tak se nemusí řídit zákonem o účetnictví. (Ministryně Schillerová diskutuje u stolku zpravodajů.) Já počkám, až si to vyřídíte, paní ministryně. (Ministryně Schillerová: Omlouvám se.) Děkuji.
To znamená, vy tady vlastně předkládáte rozpočet, který porušuje platnou českou legislativu. Odkazujete se na evropskou legislativu, ale stále tady platí česká legislativa. I vy jste pro ni hlasovala. I vaše kolegyně a kolegové za hnutí ANO před zhruba dvěma lety při novelizaci tohoto zákona podpořili to zpřísnění. To, co upravila evropská legislativa, je návrh, který vlastně vychází do určité míry vstříc těm nejvíce zadluženým státům, aby se nějakým způsobem pro ně rozvolnila dluhová brzda a mohly pracovat s tím novým institutem čistých výdajů.
Ale není to vzkaz pro Českou republiku, která patří k té jedné třetině nejméně zadlužených států: Nerespektujte si žádná pravidla, můžete to tady rozjet a můžete prostě daleko rychleji zvyšovat jednotlivé deficity. Vy se máte řídit současnou platnou legislativou a návrh zákona o státním rozpočtu v rozporu s tím, co navrhujete, by měl mít deficit nižší o tři čtvrtě procentního bodu HDP. To je ten rozpor, který tam je. Dosud platilo to, že máme snižovat deficity o půl procenta HDP a máme postupně směřovat k deficitu jednoho procenta HDP.
Motoristé ještě před volbami říkali, že by si přáli mít dokonce po čtyřleté období vyrovnaný rozpočet, což bohužel, říkám to bohužel, vlastně není v realitě současných podmínek České republiky prostě možné. Nemáme zázrakem vysoký ekonomický růst, který by musel být někde přes pět procent HDP, abychom to na těch příjmech dokázali vykrýt. Nejsou tady ambice dělat nějaké velké bolestivé reformy, které by snížily mandatorní výdaje. To znamená, to, co tady předkládáte, přes to všechno, co jste řekla, přes to všechno, co jste citovala, je v rozporu se zákonem.
Mě udivuje to - a já jsem to nezažil - že by nějaký ministr přišel na vládu a přednesl tam návrh zákona nebo vládní materiál, který by byl bez debaty v rozporu s jiným platným zákonem. Překvapuje mě to. Musím říct, že něco takového si nepamatuju za těch 13 let, co tady jsem. Takže když na mě tady budete případně reagovat, paní ministryně, a řeknete mně, který paragraf současného platného znění zákona o rozpočtové odpovědnosti říká, že můžete ten zákon takhle porušit, tak mi ho ocitujte. Neodkazujte se na usnesení Sněmovny.
Je to smutné, že sem Sněmovna říká, zákon sice tady je, ale pro nějakou situaci neplatí. O to se přece nejde opírat. To je jako kdyby Sněmovna tady řekla, když je to potřeba, můžeme všichni jezdit na červenou. Prostě usnesení Sněmovny v takové věci rozhodně nemůže nahrazovat zákon, ani říkat, že ten zákon se dá vykládat jinak. Není tam prostě taková zákonná část, která by říkala, na druhý, třetí, čtvrtý návrh rozpočtu na ten daný rok můžeme uplatňovat jiné podmínky než to, co říká § 10, 11, 12, 13 a podobně. Prostě není to v tom zákoně. Neodkazujte se na usnesení Sněmovny, které je v rozporu se zákonem.
Když se podívám na některé další věci, které v tom rozpočtu mně prostě hlava nebere, tak jsou to věci, které se právě týkají toho, jak rychle se zvyšuje deficit. Neříkejte tady, že to je Fialův rozpočet a Fialův schodek. To je opravdu za mě srabácké prostě. I my jsme přišli v roce 2022 a neříkali jsme, že to je Schillerové schodek nebo Babišův rozpočet. Je to prostě rozpočet vlády. Byl to náš rozpočet, my jsme si za ním stáli. Takže je to váš rozpočet a je to váš deficit.
Co mě ale, musím říct, zaráží, je to, když srovnám výroky, které zaznívaly v minulosti z vašich úst - Andreje Babiše, Karla Havlíčka - které se týkaly právě toho, jak má vypadat rozpočtová odpovědnost, jak mají vypadat deficity a jak se má vlastně hospodařit.
Já si pamatuji - a myslím si, že je mnoho posluchačů, kteří třeba sledují tu debatu - památný výrok Andreje Babiše, který řekl: Kdyby mi někdo v mé firmě přinesl rozpočet s deficitem, tak ho vyhodím. Pamatujete si, paní ministryně, ten výrok? Možná v tu dobu jste byla adeptkou na náměstkyni na Ministerstvu financí, možná ne, ale toto řekl Andrej Babiš na začátku svého vstupu do politiky.
Vy jste třeba říkala takové věty: Odpovědná vláda musí usilovat o vyrovnané hospodaření. Strukturální deficit je problém, který přenášíme na další generace. ***
