Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
A tohle to je tedy záležitost, kterou když neschválíme včas, tak to bohužel může znamenat, že se stavba toho vnitřního městského okruhu odloží o nějakých třeba deset let. Takže z tohohle důvodu já bych chtěl navrhnout předřazení dvou bodů, které směřují k prodloužení té EIA, respektive k tomu, aby Praha dostala možnost stejně jako všechny ostatní obce prodlužovat EIU na tento typ stavby, to znamená na místní komunikace první třídy. A konkrétně tedy jde o bod 34, to je tisk 42, což je návrh, který k nám sem dorazil do Sněmovny od Zastupitelstva hlavního města Prahy. To je tedy novela zákona 416/2009, o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, tedy takzvaný liniový zákon. Tak tohleto bych chtěl navrhnout, že bychom zařadili na dnešek jako první bod.
A pokud by vám přišel tenhleten návrh příliš obecný, třeba z nějakého důvodu, že chápu, že mezi námi mohou být nějací právní puristé, kteří by vnímali tenhleten návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy příliš obecný, tak tady máme ještě takový osekanější návrh, řekněme kompromisní, který předkládám já a ještě pražské poslankyně další. Je to bod 36 sněmovní tisk 49, který bych chtěl tedy druhým hlasováním navrhnout, že bychom zařadili také jako první bod dneška. Tam to je tedy o změně zákona 100/2001, o posuzování vlivu na životní prostředí, tedy ten zákon vlastně o EIA, a ta odlišnost je vlastně v tom, jak se vymezuje to, kde všude se dají ty platné EIA prodlužovat na ty místní komunikace první třídy. Vždycky je to o místních komunikacích první třídy, to se jako nemění, akorát ten pražský návrh je obecný, že se to dá dělat všude. V tom návrhu kompromisním, to je ten bod 36 sněmovní tisk 49, je to o tom, že se to dá dělat pouze v těch rozvojových metropolitních územích, což je nějaký terminus technicus definovaný v zákoně, a vychází to z toho, že když jsme blahé paměti s panem ministrem Kupkou dohodli a prosadili úpravu těch takzvaných mezitímních rozhodnutí, tak aby i obce to mohly používat právě tady u těch místních komunikací první třídy, což samozřejmě se vztahuje i na ty zejména pražské stavby, ale dá se to použít všude jinde v naší zemi, tak právě tam bylo požadováno právníky Ministerstva dopravy, aby to bylo omezené pouze na ty Metropolitní rozvojové oblasti, aby to nebylo extrémně obecné, protože přece jenom on to je nějaký významný zásah do toho, je to prostě poměrně silné oprávnění a těch mezitímních rozhodnutí tedy, o která tehdy šlo, že jo, protože to souvisí s vyvlastňováním, takže to chtěli takhle omezit, takže pokud by vám přišel ten návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy příliš obecný, tak je tady podobné zpřesnění v tom kompromisním návrhu, který tedy předkládám já. Takže tohleto budou dvě samostatná hlasování.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vás - pane poslanče, moment - já vás tady trochu poopravím, je to sněmovní tisk 42, ale je to bod 37 a tam je to sněmovní tisk 49 bod 38, ale to je drobnost, a beru to tak, že jeden dáváte jako první bod a ten druhý jako druhý bod nebo jako jeden první bod počítáte...
Poslanec Zdeněk Hřib: To je spíš, je to alternativa, to znamená, obojí jako první bod. Tam se počítá s tím, že kdyby neprošlo jedno, tak by mohlo projít druhé, takže vlastně obojí je návrh jako první bod, ale pochopitelně, protože to budeme hlasovat postupně, tak ono se to nějak seřadí. Jde o sněmovní tisk 42 a sněmovní tisk 49.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, ono se posunulo, to číslo bodu už je 37, 38. V pořádku. (Poslanec Hřib: Rozumím, děkuji.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře. Tím jste vyčerpal tedy i tu přihlášku následující. Děkuji. V této chvíli je na řadě Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. (Zdraví ministra Macinku.) Děkuji pěkně, srdečně zdravím přítomné členy a členky vlády. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení spoluobčané, proč tu jsem, je návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření. Je to sněmovní tisk 71, to číslo bodu bude asi taky o maličko posunuté od toho bodu 40, co bylo na začátku schůze.
Proč předkládáme návrh na předřazení zákona o doplňkovém penzijním spoření, konkrétně náš návrh z pirátského pera týkající se poplatků. Protože mě osobně a nás dlouhodobě trápí ty mizerné výsledky, které penzijní spoření v Česku má pro české střadatele, často nepokrývá inflaci. Lidem, kteří si spoří, tak peníze ve výsledku ubývají. Reálně na tom při srovnání vyspělých zemí v rámci OECD patříme na úplný chvost, a to spolu s Tureckem, takže jsme mezi těmi úplně nejhoršími v dlouhodobých přínosech penzijního spoření pro lidi, kteří jsou zodpovědní, ty peníze odkládají a v důchodu si chtějí pak přilepšit.
Proto jsme to řešení už předložili i v minulém volebním období, konkrétně v květnu 2025. Byl to tehdy komplexní pozměňovací návrh a napříč spektrem to zde bylo odmítnuto. Já vnímám, že teď konečně se ty diskuse obnovily, že to zvažuje paní ministryně financí, nicméně to konkrétní řešení už dávno hotové je. Zbytečně vysoké správní poplatky lze omezit snadno. Je ten sněmovní tisk 71, který jsme předložili, a ten bod asi nebude 40, asi to bude také maličko posunuto.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, je to 40, tohleto zůstalo.
Poslankyně Olga Richterová: Super. Takže navrhuji, aby se předřadil tento tisk, doplňkové penzijní spoření. Věcně jde o úpravu limitů pro poplatky pro penzijní fondy, aby ty poplatky v Česku neužíraly tak obrovskou část úspor lidem. Navrhuji to buď jako první bod dnes, anebo jako druhý bod zítra, ve čtvrtek.
A opravdu,co se týče toho návrhu, je to velice střízlivé, proto to má i neutrální vládní stanovisko. Vlastně nemá s tím problém Česká národní banka, protože tak, jak jsme navrhli tu redukci poplatků pro fondy, tak to stále samozřejmě umožňuje, aby měly normální zisky. V okolních zemích jsou ty správní poplatky na srovnatelné úrovni a pak je řada zemí, kde jsou ty poplatky výrazně nižší, takže ty fondy mají ty marže výrazně nižší, ale taky je tam vyšší ochota lidí spořit, protože prostě vidí tu výhodnost. A to je nakonec to, co bych ráda zdůraznila, ta situace může být win-win. Když ty penzijní fondy budou lépe nastavené, pro lidi výhodnější, když skutečně, bude-li si člověk spořit 2000 měsíčně po dobu 30 let, tak potom mu přibude ten půlmilion na tom naspořeném účtu, bude mít měsíčně reálnou možnost si vybrat k důchodu o 2 000 korun víc, a tohle je podstata toho našeho návrhu, tak v ten okamžik prostě více lidí do toho systému vstoupí. Nebudou investovat samostatně nebo do nemovitostí, ale půjdou do té možnosti spořit si na důchod skrz penzijní fondy. A právě to se stalo v řadě těch jiných zemí, že zkrátka narůstá v čase ten počet střadatelů, protože to tam je výhodné a my bychom si přáli, aby úplně stejné podmínky a možnosti měli i střadatelé v Česku.
Je to tedy tento návrh na doplňkové penzijní spoření. Připravili jsme ho už to minulém období, už ho znáte vy, kteří jste v této Sněmovně seděli v minulém období, a tím, jak ještě přispěla i řada dalších ekonomů do té debaty - vybavuji si studii, myslím, institutu CERGE, která opět ukázala, jak obrovsky nevýhodné jsou české penzijní fondy právě i v důsledku toho, jak jsou nastavené ty správní poplatky - tak je to další příspěvek do té veřejné debaty, která by třeba mohla přesvědčit i vás, abyste tento návrh podpořili, a to dnes buď jako první bod, anebo zítra ve čtvrtek jako bod druhý. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, mám zapsáno. A poslední přihláška ke změně pořadu, Zdeněk Hřib. ***
