Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.00 hodin)
(pokračuje Zuzana Mrázová)
Zároveň se cestovní ruch více propojí s kulturou, sportem, ale i s gastronomií. A tohle úspěšných příkladů a turisticky přitažlivých regionů. Podporovány budou takové akce a aktivity, které lákají návštěvníky a posilují regiony. Považuji za důležité systematicky prosazovat a propagovat naši krásnou zemi, a to bez ideologických předsudků a jednostranných prohlášení, která by mohla narušit hospodářské vztahy se zahraničními partnery. V oblasti výjezdového cestovního ruchu budu usilovat o to, aby legislativa ochránila naše občany a cestující, ale zároveň nepřipustím neodůvodněné zvyšování zátěže pro naše podnikatele.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, čtyři roky jsme sledovali, jak stát selhává v základních věcech. Teď je čas ukázat, že může fungovat jinak. S respektem k obcím, krajům, s důrazem na lidi a jejich život, s jasnou odpovědností a s vizí, která nekončí tiskovou konferencí. Protože lidé už nepotřebují slyšet další výmluvy, potřebují stát, který funguje. A přesně o to dnes jde, a proto tu dnes jsme a toto my nabízíme. Stejně jako my předchůdci si vás tímto i já, vážení kolegové a vážené kolegyně, dovolím požádat o důvěru naší vládě. Děkuji. (Tleskají poslanci koalice.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Zuzaně Mrázové a poprosím pana ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného. Dále v pořadí je s přednostním právem Taťána Malá a moje maličkost. Já když, já jsem až do osmi, tak já, když tak pak bych pustil, pak přijde Petr Fiala na řadu, takže bych se pak přihlásil v dalším v pořadí, až mě tady vystřídá jiný předsedající. Pane ministře sportu, máte slovo.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, předstupuji před vás jako ministr vlády, kterému byla svěřena kompetence v oblasti sportu, prevence a zdraví. Nejde o neopodstatněnou pozici, ani zbytečný úřad. Jde podle mého názoru o odpovědnost. Odpovědnost za děti, které místo pohybu sedí u obrazovek počítačů a mobilních telefonů a tloustnou. Odpovědnost za kluby, trenéry, dobrovolníky a rodiče, bez jejichž osobního nadšení by řada sportovních klubů a organizací vůbec nepřežila. Odpovědnost za sportoviště, jejichž průměrné stáří se v České republice pohybuje okolo 50 let, přičemž drtivá většina byla postavena ještě před sametovou revolucí. A v neposlední řadě i odpovědnost za veřejné finanční prostředky, které v minulosti nebyly vždy vynakládány systémověně, účelně a transparentně.
Sport není jen záliba pro volný čas. Je to strategická investice státu do zdraví, disciplíny a soudržnosti společnosti. Každá koruna vložená do sportu se vrací v nižších nákladech na zdravotnictví, ve zdravější pracovní síle, menším tlaku na sociální systém.
Lidé v České republice sice dosahují relativně vysokého věku, ale výrazně kratší část života prožijí ve zdraví. Průměrný Čech či Češka totiž stráví posledních až 20 let života s chronickými nemocemi nebo omezením soběstačnosti. To znamená enormní náklady na zdravotnictví, sociální péči i ztrátu produktivity. Pravidelný pohyb v každodenním životě je jedním z nejúčinnějších a zároveň nejdostupnějších nástrojů pro podporu zdraví, prevenci nemocí a posílení psychické i fyzické odolnosti.
Význam pohybové aktivity však zdaleka nekončí u individuálního prospěchu. Stále častěji je vnímána jako strategický faktor ovlivňující oblasti, jako jsou ekonomika, obranyschopnost, vzdělávání, sociální soudržnost nebo životní prostředí. Podpora pohybových aktivit proto musí být chápána jako mezirezortní priorita zasahující oblasti zdravotnictví, školství, práce a sociálních věcí, obrany, vnitra, životního prostředí, dopravy, zemědělství, ale třeba i regionálního rozvoje.
My chceme, aby sport a pohybové aktivity byly skutečně dostupné všem občanům bez ohledu na věk, zdravotní stav či finanční možnosti. Česká republika dnes patří mezi evropské státy s nejvyšším podílem obyvatel s nadměrnou tělesnou hmotností. Podle aktuálních statistik má více než 60 procent dospělých Čechů a Češek nadváhu nebo obezitu. Zvláštní pozornost zasluhuje pak postupný a velmi strmý nárůst dětské obezity. Skokový nárůst byl zaznamenán zejména během pandemických lockdownů a dnes více než čtvrtina dětí v České republice má nadváhu či obezitu. Pandemie Covid-19 způsobila fakticky zdvojnásobení počtu obézních dětí. Výrazně vzrostl počet depresí a úzkostných poruch u dospívajících a dětí pak až o desítky procent. V Česku pak má dnes více než čtvrtina dětí a dospívajících dlouhodobé psychické obtíže. A právě proto podporou pravidelného pohybu a sportovních aktivit chceme snížit nemocnost populace, přispět k redukování výskytu civilizačních onemocnění, zvýšit psychickou odolnost, zlepšit kvalitu i produktivitu života a především prodloužit dobu dožití ve zdraví.
Sportovní a pohybové aktivity se musí stát běžnou součástí života občanů České republiky v prostředí, kde žijí, vzdělávají se, pracují a tráví volný čas. Proto v rámci podpory pohybu a zdravého životního stylu zlepšíme dostupnost veřejných sportovišť, budeme podporovat rozvoj rekreačního sportu pro širokou veřejnost a rozšíříme pohybové programy pro seniory a handicapované občany.
Samostatným tématem musí být pozitivní a nenahraditelná role pohybových aktivit v oblasti duševního zdraví. Ve spolupráci s panem ministrem školství Robertem Plagou budeme dbát na to, aby pohyb byl přirozenou součástí školního života. Musíme zlepšit podmínky a prestiž pedagogů tělesné výchovy i sportovních trenérů. Zkvalitníme výuku tělesné výchovy a přehodnotíme systém jejího hodnocení. Vytvoříme podmínky pro rozvoj sportovních tříd a sportovních škol. Také zavedeme programy pro rozvoj školních sportovních klubů, které budou pořádat mimoškolní aktivity, soutěže a tréninky pro všechny věkové skupiny. A je potřeba zdůraznit, že je potřeba pravidelný pohyb podpořit již od mateřských škol.
Samostatnou kapitolou je pak infrastruktura. Je naprosto nezbytné navýšit investice do obnovy a výstavby sportovních zařízení s důrazem na multifunkční a bezbariérové prostory přístupné všem občanům, a na rozvoj školské multifunkční sportovní infrastruktury. Nejprve je však třeba nastavit transparentní systém financování sportovní infrastruktury. Peníze přece musí jít jen tam, kde jsou skutečné potřeby občanů a sportovních svazů a za využití modelu spolufinancování z rozpočtu krajů, měst a obcí. Tam přece jsou peníze, které je možné aktivovat.
Nezapomeneme ani na vrcholový a soutěžní sport. ***
