Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A v tomto směru si myslím, že je na místě udělat určitou revizi centrové péče, centrové léčby a případně některé léčivé přípravky posunout do nižších pater zdravotnictví tak, aby byly více dostupné i v běžnějších nemocnicích a u řadovějších poskytovatelů, nikoliv pouze v těch specializovaných centrech, samozřejmě za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost při podávání takovýchto léků.

Když jsem hovořil o dostupnosti, musím také zmínit jednu věc, a to je samozřejmě role státu a zdravotních pojišťoven z hlediska dat, protože bez dat, bez toho, aniž bychom byli schopni reálně sledovat dostupnost zdravotní péče, nejsme to zdravotnictví schopni řídit. My jsme se zavázali k tomu, že v tomto volebním období vytvoříme takzvaný národní monitoring čekacích dob. To je to, co tady skutečně zásadně chybí, kdy tady nikdo systematicky nesleduje čekací doby na vyšetření, pokud pacient je poslán ke specialistovi, jak dlouho na to vyšetření čeká.

Tady si myslím, že je nutné udělat změnu zákona o elektronizaci zdravotnictví, který vznikl za naší předchozí vlády, byl upraven v minulém volebním období, ale stále tam není povinnost těch elektronických nástrojů, které vlastně ten zákon předpokládá, zejména v tomto případě e-žádanek, kdy skutečně e-žádanky jsou dobrá věc, já určitě to podporuji, ale pokud budou pouze na dobrovolné bázi, tak to nepřinese ten kýžený efekt. Musí skutečně být povinné tak, abychom z nich byli schopni čerpat data o reálné dostupnosti zdravotní péče.

Ta data jsou klíčová i pro měření kvality péče. Já jsem pro to, abychom s daty pracovali, abychom je otevírali, abychom sledovali kvalitu jednotlivých poskytovatelů, aby s těmito daty pracovaly více zdravotní pojišťovny a ohodnocovaly i v rámci úhradových mechanismů kvalitu zdravotní péče. To si myslím, že je něco, co i občané chtějí, aby péče nebyla pouze dostupná, ale byla i kvalitní a v tomto bez dat a bez měření kvality se neobejdeme.

Ta elektronizace zdravotnictví je jednou z klíčových priorit, kterou budeme chtít rozvíjet, nejenom pokud jde tedy o e-žádanky a další věci, ale jak bylo také už myslím, zmíněno ráno, otázka sdílení dat, protože dnes pacient skutečně navštěvuje celou řadu poskytovatelů a ta data stále sdílena nejsou, v rámci jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. Pacient často navštěvuje několik lékařů, kteří navzájem vlastně neví, co pacientovi bylo poskytnuto za vyšetření kromě léků, což byl vlastně náš projekt, který jsme zahájili eRecept na návazný lékový záznam, kde se pak lékař může podívat na předepsané a vydané léky u pacienta, ale u dalších vyšetření tomu zatím tak není. Cílem je v tomto volebním období to dotáhnout skutečně do fáze, kdy bude povinně vedena elektronická zdravotnická dokumentace a ta data z ní budou následně sdílena mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče.

Klíčem k zefektivnění za mě je rovněž využívání inovací nových technologií, včetně umělé inteligence. Bude to jedno z témat na úrovni vlády. Myslím si, že zdravotnictví je jeden z těch sektorů, kde umělá inteligence může přinést velmi výraznou přidanou hodnotu. Už se to děje, už jsou různé metody a vyšetřovací metody, kdy se využívá v případě třeba zobrazovacích metod umělé inteligence, ale ten potenciál je mnohem vyšší, ať už z hlediska diagnostiky, nastavování léčby, tak i třeba z hlediska redukce právě administrativy, která zatěžuje lékaře a další zdravotníky. Přitom by mohla být mnohem více automatizovaná skrze tyto moderní nástroje.

Ta data jsou také důležitá z hlediska nastavování úhrad a takzvaného dohodovacího řízení o úhradách ze strany zdravotních pojišťoven. Já jsem jasně deklaroval už na začátku mého působení na Ministerstvu zdravotnictví, že téma úhrad, téma role zdravotních pojišťoven v systému bude jedna ze zásadních priorit, protože zdravotní pojišťovny v systému veřejného zdravotního pojištění hrají klíčovou roli a není možné pokračovat pouze v tom mechanismu, kdy se budeme bavit o tom, jestli budou navýšeny úhrady o jeden, dva, tři, čtyři procenta v tom dalším roce, ale bavit se i o struktuře péče, kterou chceme poskytovat, bavit se samozřejmě i o té kvalitě, o které jsem hovořil, ohodnocování kvality a v tomto dohodovací řízení musí projít zásadní reformou, kdy já bych chtěl, aby zdravotní pojišťovny a jednotlivé segmenty se nebavily pouze o tom, o kolik se navýší úhrady v tom dalším roce, ale bavily se o tom, jakou péči potřebujeme v tom následujícím období nejenom jednoho roku, ale dvou, tří a více let, jakou péči očekáváme od nemocnic, tak, aby odpovídala potřebám pacientů, tak, aby tam nebyla třeba lůžka akutní péče, která jsou nevyužívaná a naopak je nedostatek lůžek následné dlouhodobé péče, což bude trend v tom následujícím období vzhledem k demografickému vývoji.

Trend je nesporně také smysluplná centralizace péče. Tím neříkám, že vše má být centralizováno, samozřejmě ta základní péče musí být dostupná, ale je jasné, že u té specializované péče ta centralizace vede k vyšší kvalitě a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

Trend je také jednoznačný - podpora jednodenní péče, podpora ambulantního řešení léčby, stacionářů, domácí péče, vlastně všechny tyto atributy péče, které vedou k vyšší efektivitě, kdy nejsme závislí pouze na té péči ústavní, ale snažíme se pacienta držet v těch segmentech, kde dostane kvalitní dostupnou péči a zároveň i efektivní. Zejména ta domácí péče souvisí s tou péčí dlouhodobou. My musíme logicky navyšovat ona lůžka, o kterých jsem hovořil, protože počet pacientů, kteří budou potřebovat následnou dlouhodobou péči, zdravotně sociální péči, bude růst. Ale není to to všespásné řešení. Klíčem je udržet pacienta v domácím prostředí, podporovat terénní služby, domácí péči, protože to je nakonec výrazně efektivnější pro ten systém, pokud to je možné, takže i to bude jedna z klíčových priorit.

Platí to i o paliativní péči. Já jsem za mého předchozího působení nastavil určitou strategii paliativní péče, která se začala rozvíjet i třeba v nemocnicích, kde pacienti bohužel z většiny stále umírají. A chyběly tam paliativní týmy. Dnes tam jsou, ale myslím si, že musíme udělat více zejména pro dostupnost té péče v terénu. To si myslím, že je něco, co i lidé očekávají, že každý chce, pokud je to možné, ukončit svůj život v domácím prostředí a nikoliv v nemocnici, takže ta podpora domácí paliativní péče bude pro mě také jedna ze zásadních priorit.

Pan premiér hovořil o investicích, o nové supermoderní nemocnici. To určitě jedna z klíčových věcí, na kterou se chceme zaměřit, ale není to jenom o té pražské supermoderní nemocnici, je to o dalších strategických investicích. Za naší předchozí vlády, kdy bylo hnutí ANO zastoupeno, jsme nastavili program strategických investic za zhruba 10 až 12 miliard korun. Z těch strategických investic se zatím realizovala jenom investice v IKEMu, další jsou buď ve výstavbě, nebo se zatím ani nezačaly realizovat. A to je chyba. Myslím si, že v tomto musíme více tlačit na jednotlivé nemocnice tak, aby skutečně investovaly, protože tyto investice vedou samozřejmě zase k vyšší efektivitě a kvalitě poskytované zdravotní péče. Takže investování, investice, to musí být jedna z klíčových oblastí, na kterou se chceme zaměřit.

Když hovořím o řízení nemocnic, tak to samozřejmě nejsou jenom investice, ale nemocnice, jak fungují jako takové. My jsme tady měli v minulém volebním období tu obrovskou korupční kauzu Fakultní nemocnice v Motole, což skutečně byl flagrantní příklad systémové korupce od sklepa až po půdu, když bych tak řekl skutečně něco neuvěřitelného. A ta situace je tam velmi složitá doposud, co vlastně zdědil současný management. A myslím si, že musíme udělat všechno pro to, abychom se do takovéto situace nedostali.

Proto já bych chtěl nastavit novou protikorupční strategii pro přímo řízené nemocnice, na které tedy ministerstvo má dohled. Pravidelné přesoutěžování dodavatelů, skutečně sledování dat, benchmark nákladový za jednotlivé služby a i centralizace nakupování. ***