Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Zatím jste byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Pan zpravodaj. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vladimír Pikora: Dobrý večer, ještě jednou, pozdní večer. Jako zpravodaj se v obecné rozpravě hlásím ke sněmovnímu tisku 17/1, který obsahuje návrh usnesení rozpočtového výboru, které jsem již načetl ve zpravodajské zprávě.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, proto obecnou rozpravu končím, a ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo ministra financí? (Ministr Stanjura: Ano.) Tak prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Byla by to normální debata v prvním čtení, kdyby tady existovala většina, která chce schválit základní parametry rozpočtu. Tato většina tu není, takže omlouvám se všem, kteří vystupovali, vlastně celý den je úplně absurdní. Vy jste byli rozhodnuti jako nová vládní většina, že ten návrh vrátíte, na to samozřejmě máte plné právo, myslí na to jednací řád, ale vraťme se několik dnů či týdnů zpátky.

Nejprve Andrej Babiš říkal, že nás nepotřebuje, že všechno má, že má položkový rozpočet. Pak jste požádali o to, abychom to poslali, tou typickou směsí Andreje Babiše. To byla směs urážek, útoků a fňukání. Když jsme vám vyhověli, tak jste nejdřív řekli, že to schválíte, a teď ne. Slovy klasika: Slibuji, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal, anebo slibuji, co jsem od odvolal, a odvolávám, co jsem slíbil. Je to úplně jedno, je to vlastně chaos.

Dneska nám to pošlete zpátky, a co se bude dít za těch 20 dnů? Co se bude dít za těch 20 dnů? Já tedy doufám, že už bude nová vláda za 20 dnů. Já pevně doufám, že ano, že to zvládnete. Možná tam budete tři dny, možná pět dnů, možná sedm dnů, nevím, 20 dnů asi ne. Nevypadá to, že by zítra byla jmenována nová vláda. Nemůžete čekat, že porušíme zákon a přineseme návrh rozpočtu s vyšším deficitem. To od nás skutečně čekat nemůžete.

Tak pošleme vám znovu sněmovní tisk a říkal jsem vám to i v debatě minulý týden. Není důležité, jestli ho pošleme, nebo nepošleme. Důležité je, co s tím tiskem uděláme - uděláte. Tak připomenu - já vím, že to nechcete slyšet - co jsme udělali my před čtyřmi lety. Nechali jsme to tam ležet, neotravovali jsme veřejnou debatu, abychom říkali, co všechno v tom rozpočtu je špatně, nepovolávali jsme úředníky, nechtěli jsme úředníky, nevedli jsme politickou debatu s úředníky. Máme zákon o státní službě a úředníci slouží vládě, která je u moci. Vaše tam ještě není. Takže ani to jste nevydrželi a chtěli jste vést politickou debatu ne s ministry v demisi, s odcházejícími, ale s úředníky. Podle mě to bylo špatně a špatné pro všechny.

Jestli se radujete, že někdo vám už dneska dává informace, tak si pamatujte, kdo to udělá jednou, tak to udělá podruhé a bude ty informace vynášet budoucí opozici, jako je vynáší nám. Nikam to nevede. Politický souboj mají vést politici a úředníci jsou od toho, aby zpracovávali podklady pro politické zadání vlády. A tu budete tvořit vy.

Celou dobu je to mlha. Nemáte připravený rozpočet. Já vám to nevyčítám. Neměli jste ale machrovat, že ho máte. To vám jde. Máme to, položkově, k ničemu... Prosím vás, pošlete nám to. Pošlete nám to, nebo vám dáme trestní oznámení. Porušujete zákon, bla bla bla. Můžete si tam dosadit neuvěřitelné množství vyjádření, která měla tvořit mlhu k tomu, za prvé, Andrej Babiš nemá vyřešen střet zájmů, a to není problém vlády v demisi, ani stran, které budou v opozici v tomto volebním období. To je problém váš. Ale samozřejmě je mnohem lepší vést debatu o rozpočtu.

My jsme ten rozpočet připravili zodpovědně, realisticky a byli jsme připraveni podle něj vládnout a vládli bychom podle něj a zvládli bychom to. Vy ne. Vy to evidentně nejste schopni zvládnout s tímto navrženým deficitem. Dobře, je to vaše rozhodnutí. Ale ty lži o tom, jak tam něco chybí. Mnozí kolegové říkali: příjmy jsou dané, ověřené nezávislou autoritou. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti platí, takže je dán maximální deficit, a tím pádem jsou maximální výdaje. A to vám nestačí. To vám prostě nestačí. Ano, naslibovali jste mnozí všechno všem a na to samozřejmě deficit 237 miliard, plus dvě únikové položky prostě nestačí. To je fakt. Místo toho, abyste se tím tiskem vůbec nezabývali, tak jako my, my jsme ho obrazně hodili do koše, nemuseli jsme tam nic trhat a dělat nějaká teatrální gesta. Připravili jsme rozpočet. Dá se připravit rozpočet do dvou měsíců poté, co vláda nastoupí. Jasně jsme si ukázali, přišli jste na to už vy, že rozpočtové provizorium je normální. Za tři měsíce, a pokud o to stojíte, klidně vám pošleme po kapitolách, nikdy se v prvních třech měsících nevyčerpala jedna dvanáctina schváleného rozpočtu. Nikdy. Někdy v pololetí se dostáváme na 50 procent, někdy je to až v červenci nebo v srpnu. Je to logické, protože investiční aktivita v zimních měsících je logicky, z logických důvodů utlumena.

Samozřejmě pokud se dostanete k hlasování, které přednesl pan poslanec Havránek, tak vám mohu doporučit, abyste ho podpořili. Pokud nám to vrátíte, tak rovnou říkám, že tam jsou výzvy k tomu, abychom porušili zákon. Ať to přijmete, nebo ne, my zákon neporušíme. Klidně si ho porušte vy sami, bude to váš rozpočet. A je logické, a říkají to i mnozí vystupující z obou stran politického spektra, státní rozpočet odpovídá vládním prioritám kterékoliv vlády. Tak nechtějte po nás, abychom připravili rozpočet pro vaše vládnutí. To je úplně absurdní! Právě proto jsme kandidovali proti sobě, že máme jinou představu o tom, jak spravovat zemi, máme jinou představu o fiskální politice, máme jinou představu o tom, jak snižovat deficity veřejných financí. My to respektujeme, ale vy ne. Vy se pořád vymlouváte a chybí vám tam 35, 60, 85, 95. Kdo dá vyšší číslo, je vítěz. Můžete tam dát jakékoliv číslo.

Já jsem říkal, že to hrozné české slovo, které vymyslela státní správa, nadpožadavky - kdo z vás použil v běžném životě slovo nadpožadavek? To jsem nikdy neslyšel. (Hlásí se poslankyně Rázga.) Ano, v běžném životě? (Poslankyně Rázga mimo mikrofon: Ano.) Tak já nevím, já mám oprávněný požadavek, neoprávněný požadavek, ale nadpožadavek? To jsem myslel, že používají jenom ti, kteří chtějí čerpat peníze ze státního rozpočtu. Tak se omlouvám, jedna paní poslankyně to používá v běžném jazyce. Klobouk dolů. Pak se vás když tak soukromě zeptám, v jaké souvislosti, jestli mi to budete ochotna říct. Já si to úplně představit neumím. Sémantika mi uniká, ale to je možná můj problém, ale z češtiny jsem měl jedničku. O počtech si s tím, kdo to říkal, rád popovídám. Ale to je jiná věc.

Já vím, že o mě rádi říkáte, že jsem elektrikář. Nejsem, ale kdybych byl, vůbec bych se za to nestyděl. Já jsem říkal, mnozí z vás. Ne všichni z vás. Koho to zajímá, tak jsem bývalý programátor. Ano, bylo to na elektrofakultě, udělat z toho elektrikáře, ale i kdybych byl, ministr financí není ekonomický ředitel, ředitel České republiky. Já vím, že se to mnozí domnívají. Tak to naštěstí, naštěstí není.

Ale návrh rozpočtu je dobrý, realistický, prorůstový, proinvestiční a posiluje obranyschopnost a odolnost České republiky. A tu snůšku lží, polopravd, fabulací jste si mohli odpustit. Přineste vlastní návrh rozpočtu a pak bude regulérní debata, pak to bude mít smysl v prvním čtení, bude tady většina, která je schopna podpořit nebo bude schopna podpořit vlastní návrh rozpočtu, základní parametry, příjmy, výdaje a deficit. Jestli tam bohužel budeme ještě my za 20 dnů, tak nebude vyšší deficit, než který je dneska, protože nemůže být vyšší. O tom není prostě debata. Nemůžeme současně říkat, jak říká Andrej Babiš, my ctíme zákon o rozpočtových pravidlech, ale současně usnesením řeknete vládě, když tak případně navyšte deficit. To fakt není možné. Podle mě to není hlasovatelné, ale Sněmovna je suverén a klidně si může odhlasovat výzvu vládě, aby porušila zákon.

Máme tady takové případy. Já si pamatuji monopol jedné pojišťovny, jedné zdravotní pojišťovny, ale to nebyla zdravotní pojišťovna, a také byla většina, která to tady odsouhlasila, a teď budeme platit jako Česká republika. A kde jsou ti, kteří byli pro? Ti to platit nebudou, i když byli varováni tehdejšími ministry o tom, aby to nedělali, že v těch sporech, které mohou nastat, budeme tahat za kratší konec. A taháme za kratší konec. A ten účet nebude úplně malý. A kde jsou ti, kteří byli tehdy pro? Mnozí sedí tady v tomto sále a mnozí, kteří byli proti, také sedí v tomto sále. A čas jasně ukázal, kdo měl pravdu. ***