Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Tady prostě chceme mít nízký schodek. Cokoliv, co vlastně dáme na straně výdajů, tak nám buďto lícuje, že to v tom daném roku uspoří, anebo to nebudeme dělat. Samozřejmě investice do výstavby dostupného nájemního bydlení neřeší pouze situaci, která se týká lidí, kteří v místě, kde třeba pracují, shánějí bydlení, ale samozřejmě má pozitivní dopady na příjmovou stránku rozpočtu, a to zejména, pokud ty projekty mají stavební povolení a mohou se začít stavět. Když to vezmu namátkou, jaký příjem to generuje? Často zaznívá od developerů v Praze - jeden byt, který postavíme, přináší do rozpočtu milion korun. Tak když si vezmeme výstavbu dostupného nájemního bydlení, které jsme udrželi v té nižší sazbě DPH, generujete 12 procent z té výstavby. Zdaněné mzdy stavebních dělníků, tedy lidí, kteří to staví, to je zhruba 40 procent, 21 procent je daň ze zisku developerů. Takže investice, které my můžeme v tomto roce nasměrovat do dostupného bydlení, generují, jednak to nejsou tedy dotace, ale jsou to půjčky, generují okamžitě od zahájení opět příjmy do státního rozpočtu s tím, že obce, které si ty úvěry pořídí, následně ty peníze samozřejmě splácí. Zbyněk Stanjura to vymyslel chytře, nesplácí to tedy do fondu SPFI, který spravuje tyhle programy, ale vrací se to do státního rozpočtu. Takže pokud se teď bavíme, že ten rozpočet má být vyvážený a chceme pracovat i s tou příjmovou stránkou, pojďme realizovat tuto investici. Já jsem se díval na programové prohlášení...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším. Poprosím, abychom se v sále ztišili. Platí to pro obě části Poslanecké sněmovny, jak pro tu pravou, tak pro tu levou. Opravdu je tady hluk výrazný a věřte, že to je složité v takovém prostředí hovořit. Děkuji pěkně za uklidnění a pane poslanče, pokračujte.

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji, pane předsedající, za uklidnění v sále, nicméně už budu brzo končit. Já myslím, že programové prohlášení vlády sledoval jsem pozorně předvolební kampaně jednotlivých stran, které tedy uspěly a sedí tady ve Sněmovně, i těch, co budou formovat pravděpodobně budoucí vládu, a už jsem měl možnost bavit se i telefonicky s bývalou ministryní Klárou Dostálovou, kdy ANO připravuje tedy novelu stavebního zákona. A co všichni říkají? Že bydlení by mělo být veřejný zájem. Já doufám, že se nebavíme pouze o tom, že ta výstavba toho bydlení by měla být veřejným zájmem, protože já úplně nechci, aby developer někde jako vykácel stromy v parku, postavil tam byty a ty pak prodal třeba nějakým zahraničním investorům. Já bych chtěl, aby se stavělo to dostupné nájemní bydlení, ale zatím v debatách o rozpočtu nevidím, že by některá ze stran akcentovala právě tu část, tedy naplnění realizace těch projektů, které tu jsou zmíněny a které jsou připraveny po celé České republice. Já když to vezmu poměrově k té debatě, kterou vedeme i do četnosti i do objemu financí, což jsou chybějící peníze na ty infrastrukturní projekty a na ty silnice, když to zjednoduším, tak tam se bavíme, kolik potřebujeme získat ještě peněz v rozpočtu na stránce výdajové do státního fondu, abychom mohli pokračovat ve stavbě rozestavěných projektů a dálnic a kolik nám to tedy jakoby vygeneruje následně. Přitom tuto debatu, která jednak reaguje na potřeby lidí v rámci bydlení, a občané a voliči všech politických stran, ty průzkumy byly napříč, hovoří o tom, že problematiku cen bydlení, nájemního bydlení a jeho dostupnost vnímají jako jednu z nejpalčivějších. Pak jsou to ceny energií a ty další. Tak právě tyto investice můžou jednak řešit tu krizi s bydlením spolu třeba s novelou stavebního zákona nebo s urychlením výstavby, ale zároveň mohou efektivně v budoucnu plnit státní rozpočet. Já bych proto chtěl poprosit, pokud někdo hovoří o tom, že bydlení má být priorita, aby ať už to bude paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO zde ve Sněmovně, nebo jako možná budoucí ministryně financí, tak kandidátka na ministryni místního rozvoje, abychom při debatách o rozpočtu zvažovali tuto důležitou část, kam už bylo investováno těch 640 nebo kolik milionů z národního fondu obnovy. Pokud jsou ty stavby v regionech, ve městech připravené, tak u nich platí to samé, co u dopravních staveb. Pokud se ty projekty zamrazí, budou někde v šuplíku a vrátíme se k nim, až to bude pro debatu výhodné, nebo až se třeba situace s výběrem daní zlepší, tak samozřejmě v tu dobu budou ceny stavebních prací vyšší, pravděpodobně budou mzdy těch lidí, kteří budou na těch stavbách pracovat, vyšší, ale zároveň kromě toho, že to je ekonomicky neefektivní, tak samozřejmě tím oddalujeme to řešení dostupnosti bydlení, kterou já věřím od nás občané, že ji řešit budeme zde ve Sněmovně nebo jako vláda, očekávají. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se pokusím ještě jednou pozvat k řečnickému pultu pana poslance Pospíšila, který je přihlášen do obecné rozpravy, a pan poslanec už je přítomen, tak prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych po této dlouhé debatě, kterou jsem velmi pozorně poslouchal, zopakoval pozici... (Smích několika poslanců.) Je to tak, pane kolego, jsem rád, že vás to pobavilo, děkuju pěkně. Abych zopakoval pozici poslanců TOP 09. I po této debatě se domníváme, že není správné vládě Petra Fialy vrátit tento návrh rozpočtu k přepracování. Domníváme se, že poměry v této Poslanecké sněmovně od voleb do Poslanecké sněmovny jsou zjevné. Je zde zjevná sto osmička a je jen otázkou času, kdy nová vláda vznikne. Odvolávat se na to, že ještě není nová vláda, je podle našeho názoru nesmyslné. Jsme parlamentní demokracie, vládne většina v Poslanecké sněmovně a ta je jasná. A ta má přes svoji vládu do státního rozpočtu promítnout své politické priority, to tady kolegové jasně říkali, rozpočet se týká příštího roku, a tedy je zjevné, že zde bude jiná vláda než vláda Petra Fialy. Jsme přesvědčeni, parlamentní většina má převzít svoji politickou odpovědnost a postavit se čelem k tomuto rozpočtu.

V zásadě vidíme dvě varianty, buď jednu - přijmout základní parametry tohoto rozpočtu v prvém čtení a ve druhém čtení nechť parlamentní většina si upraví priority jednotlivých kapitol. Připadalo by nám to tak logické a ostatně i mnoho vládních, budoucích vládních politiků se ve veřejných prohlášeních k tomuto hlásilo. Sám jsem byl v několika debatách, kde jasně padalo: pošlete rychle rozpočet do Parlamentu, ať na něm můžeme pracovat, ať na něm můžeme vyšívat, ať jej můžeme upravovat. Závěry je tedy bohužel jiný ze strany vládní většiny. To znamená varianta jedna, odsouhlasit první čtení a ve druhém čtení v rámci debaty v rozpočtovém výboru nechat vládní budoucí většinu rozpočet opravit. Anebo ta druhá varianta, která ostatně zde dneska také byla citována, která proběhla před čtyřmi lety a která mně připadá správná, přerušit projednávání tohoto rozpočtu s tím, že již nemá většinovou podporu na půdě Poslanecké sněmovny, nechat ho zde takzvaně zaparkovaný a nechat na nově vzniklé vládě, která pravděpodobně brzo vznikne, aby předložila svůj vlastní rozpočet. Je to politicky čisté, je to politicky jednoznačné, odstraní to to, čeho jsme dneska tady byli svědky, svádění na odcházející vládu, že za rozpočet pro příští rok bude zcela odpovědná. Není tomu tak. Ta vládní většina je zde od počátku října jiná a ta má jasnou politickou odpovědnost. Té se bohužel v tuto chvíli vyhýbá a snaží se tak tímto gestem přehodit odpovědnost na odcházející vládu.

Já jsem stejně ale, dámy a pánové, přesvědčen, že nakonec poté, co vznikne vláda Andreje Babiše, tak sestaví svůj vlastní rozpočet a že tato dnešní disputace, toto dnešní představení je pouze mezifáze a že stejně nakonec se podle tohoto rozpočtu, který dnes tu projednáváme, nebude vládnout a že nakonec stejně bude vládní většinou odmítnut. Jak jsem řekl, je to legitimní postup, ale připadá mi tato mezifáze zbytečná a podle mého názoru souvisí s tím, co moji kolegové na pravici říkali, že zkrátka nastupující vláda, parlamentní většina, nemá vlastní návrh rozpočtu, byť o něm bylo v posledních týdnech a měsících ze strany vládních politiků mnohokrát hovořeno.

Takže, dámy a pánové, toto je zjevný a jasný důvod, proč my nepodpoříme vrácení tohoto rozpočtu vládě. Je to podle nás nestandardní postup. A zcela pomíjí výsledek parlamentních voleb a vede k tomu, že vznikající a vzniklá vládní většina odmítá převzít odpovědnost za základní zákon země, a to je rozpočet, rozpočet státu pro příští rok. Děkuji vám za pozornost.***