Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.50 hodin)
Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Já chci navázat na vystoupení svého kolegy pana předsedy Jana Jakoba, který připomněl dva důležité body nebo narativy, které v debatě o návrhu státního rozpočtu tady zaznívají. A já bych se k nim rád vrátil, respektive jeden ještě více rozvedl.
Tím prvním je to, co zaznívalo, zejména tedy ze strany hnutí ANO, ať už před samotnými volbami, anebo i v průběhu po volbách, o tom, že hnutí ANO má připravený svůj vlastní návrh státního rozpočtu, a to potvrdil i na tiskové konferenci 17. 10. Andrej Babiš, kdy doslova zaznělo, že vznikající vláda má připravený přepracovaný návrh rozpočtu. To v souvislosti s tím o té debatě, jestli 20 nebo 30 dnů v rámci té lhůty, tak je jasný výrok, kterým hnutí ANO přebírá plně odpovědnost za státní rozpočet na rok 2026.
A druhým bodem nebo narativem, a to je spíš milejší část, tak je to, co zaznívá (od) čelních představitelů strany Motoristé sobě, a to jsou proklamace o tom, že jsou tedy autentická pravicová strana a že jejich vládnutí povede k vyrovnanému rozpočtu po čtyřech letech vládnutí. To je narativ a to je proklamace, na kterou já se velmi těším a těším se na vyrovnaný rozpočet 2030. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A další vystoupí s faktickou poznámkou pan místopředseda Nacher.
Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem pak přihlášen v tom samotném bodě, takže tam já to rozvedu, ale mám chuť reagovat. Za prvé na to, s (?) máme rozpočet. Já to vysvětlím kolegovi Zunovi i všem ostatním, že to opakujete furt dokola. Myslím si, že moc dobře víte, jak to myslíme, a přesto vám to nebrání furt to opakovat. Máte pocit, že tím získáte nějaké body.
Ale já musím reagovat na kolegu Jakoba vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. On tady v jedné větě řekne, že my strašíme s něčím, aby větu předtím on sám strašil, jaký bude náš rozpočet a že bude určitě, že zadlužíme republiku víc a že určitě přivedeme zemi - já nevím k čemu ke všemu, jo? (Hledí do pléna.) A nechť pan kolega, který se teďka na mě usmívá, se na to podívá, přečte si stenozáznam z toho, co řekl. To znamená, v jedné větě vystraší, co všechno bude znamenat, když my tady budeme mít vládu, aby zároveň řekl, že my neděláme nic jiného, než strašíme. To je obdivuhodná schopnost.
A to samé s porušováním zákona. V tom usnesení my po vás nechceme, abyste porušovali zákon - naopak, vy to vlastně chcete po nás. Vy se rozčilujete nad tím, že my chceme, aby vy jste dodržovali zákon, abyste sem poslali kompletní návrh státního rozpočtu, tedy včetně rozpočtu SFDI. A ten tady 30. září prostě nebyl. Takže jste zákon prostě nedodrželi vy.
A to samé je i s lhůtou na to vrácení. Podle jednacího řádu - jsem rád, že to kolega Jakob tady četl - je na to 20 až 30 dnů. No, tak to může být 20 dnů, může to být 22, může to být i těch 30. A většina rozhodla 20. To znamená, my jdeme přesně podle zákona a vám se to nelíbí. Takže to mě fakt jako hrozně baví, že my přesně pedantsky dodržujeme zákon, ale vy zase strašíte, že my nedodržujeme zákon. Ne, vám se nelíbí, že my ho dodržujeme. (Předsedající: Pane poslanče, prosím, čas.) Takhle se věcí mají. (Předsedající: Děkuju.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli není žádná další faktická poznámka, tak se vracíme do obecné rozpravy.
S přednostním právem vystoupí pan poslanec Hřib.
Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych nerad, abychom tady teď dnešní debatu nějak měnili v nějakou soutěž o největší číslo, které se potom bude vyjímat v nějakých novinových titulcích. A taky bych byl nerad, abychom tady sklouzávali k tomu, co tady bylo před chvilkou u tohohle pultíku, to znamená, že ne, to ne my, to vy a tak dále. Já bych rád mluvil tady o třech jasných věcech, co je vlastně v rozpočtu reálně špatně. To znamená, kde chybí peníze nejvíc a proč je přístup hnutí ANO čistá operace, která má připravit prostor pro vyšší schodek a větší zadlužení na budoucí generace dopředu. Takže začneme fakty.
Za prvé, Národní rozpočtová rada pojmenovala dvě klíčové díry - nesoulad se Státním fondem dopravní infrastruktury ve výši 37,2 miliardy korun a to problematické přelévání 20 miliard do kategorie obranných výdajů, které pravděpodobně neprojdou metodikou NATO, ani Evropské komise. Takže z oficiálních 286 miliard se nám to reálně nafukuje někam zhruba k 350 miliardám podle toho, jak ty položky opravíme. A to není moje spekulace, to přesně popisují analýzy, které citují ekonomové s přístupem k těm datům a nikoliv marketingoví specialisté.
A teď k pointě. Hnutí ANO na tomhle staví PR příběh o chybějících 80 až 100 miliardách a tlačí na přepracování rozpočtu. A proč? No, aby si vytvořilo alibi pro razantní zvýšení deficitu, zároveň mohlo tvrdit, že to přece způsobil někdo jiný - a komentáře napříč médii to pojmenovávají naprosto přesně. Prostě nafouknutá čísla, marketingové operace, žádný audit veřejných financí. A nám tedy nejde o nějaké slovíčkaření, nám jde o priority, které rozhodnou o tom, jestli rodiny a obce zvládnou příští roky. Dostupné bydlení.
Takže znovu a ještě jednou. 14 miliard korun, tolik chybí na spolufinancování projektů obecních bytů, 14 miliard korun, protože bez nich padnou, odloží se nebo zdraží projekty obcí v celkové výši 60 miliard. Takže 14 miliard korun, to je dnes rozdíl mezi tím, zdali budeme opravdu stavět, nebo budeme jen přihlížet dalšímu zdražování a stěhování mladých rodin pryč. A tyhle peníze, to není žádný dárek někomu, to jsou investice, investice v tom nejlepším slova smyslu, tedy, že něco investujeme a potom se nám to skutečně nějak vrátí. A to nejenom na tom, že budou nižší výdaje na dávky, v menším tlaku na ubytovny, v lepší dostupnosti práce a tak dále. Je to také test důvěry mezi státem a obcemi, protože obce mají projekty, mají hotové stavební povolení, mají rozpočty a stát má dodat jenom spoluúčast a neschovávat se za marketing. A připomenu, i v obecních bytech, i když jde o dostupné bydlení, se samozřejmě také vybírá nájem. To znamená, ono to vylepší následně i obecní rozpočty a následně budou moci obce stavět třeba i dál, další a další projekty.
No a co tedy dělá ANO? ANO navenek mluví o bytové krizi, ale v rozpočtovém výboru odmítá řešit právě těch 14 miliard na bydlení. A místo toho šroubuje ty jakože chybějící sumy, které nemají odporu v datech. A přesně tohle je to pokrytectví, na které upozorňujeme od začátku, sliby pro kamery - no, ale stopka tam, kde jde skutečně o to, aby se v těch obcích reálně stavělo. A ano, ve fondu dopravy skutečně chybí 37,2 miliardy a 16 miliard je na ty projekty už dnes nasmlouváno. Ano, je taky potřeba si férově dopočítat tu takzvanou superdávku, podporu v nezaměstnanosti, i nemocenskou, ale taky si musíme vybrat priority. A já za Piráty tady říkám: první musí přijít bydlení, protože bez střechy nad hlavou se ostatně sociální politika mění v takové jako drahé náplasti.
A ještě jedna věc, k fiskální disciplíně. My jednoznačně odmítáme to kreativní účetnictví na hraně zákona, protože zákon o rozpočtové odpovědnosti by neměl být vnímaný jako nějaká překážka, kterou je potřeba obejít. To je zábradlí, to je bezpečnostní prvek, abychom nespadli do nějaké propasti. A když tohleto se budeme snažit obcházet, no tak prostě vyletí náklady dluhu a budou to platit naše děti a ještě děti jejich dětí.
Takže náš návrh pro Sněmovnu je velice jednoduchý, snadno proveditelný. Za prvé, vraťme tedy do rozpočtu 14 miliard na obecní dostupné bydlení tak, aby nepadly ty projekty za 60 miliard. Za druhé, uveďme do souladu státní rozpočet a SFDI, například tak, že přeskupíme výdaje, třeba bez těch falešných položek, které stejně neprojdou přes metodiku (?), přestaňme dělat z rozpočtu PR nástroj, předložme realistické příjmy, legitimní výjimky a pořadí priorit, které dává smysl lidem - a nejenom tiskovým oddělením, protože rozpočet není billboard, to je plán pro reálné životy. ***
