Středa 26. listopadu 2025, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Patrik Nacher)
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026
/sněmovní tisk 17/ - prvé čtení
Prosím, aby se ujal slova ministr financí Zbyněk Stanjura. Jenom abyste věděli, poté bude mít slovo zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vladimír Pikora, pak otevřu rozpravu, kde je s přednostním právem celá řada poslanců, a pak přijdou na řadu poslanci bez přednostního práva.
Já než pan ministr se ujme slova, poprosím o klid. Mám tady ještě jednu omluvu, do 18 hodin z pracovních důvodů Marie Kršková.
Takže v tuto chvíli poprosím, aby se slova ujal ministr financí Zbyněk Stanjura jako předkladatel. A poprosím Sněmovnu o ztišení. (Stále hluk v sále.) Já vás pak poprosím, jestli máte nějaké jednání, které je důležitější než státní rozpočet, jestli byste to mohli řešit na chodbě mimo tento sál. Zapínám mikrofon. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Ano, všechno funguje. Hezké odpoledne. Máme 12.18, debata o rozpočtu už začala před schválením programu, ale to vůbec nevadí. Na začátku říkám, že kdybych měl reagovat na každou lež, hausnumero, spekulaci, fabulaci, tak má pravdu paní Schillerová snad v jediné věci, že bychom to nestihli do půlnoci, takže se budu držet jenom těch základních faktů.
V předvolební kampani jsme slyšeli od dnešní vládní většiny, a dneska to slyšíme znovu, jak naše země není v kondici, pořád dokola, pořád dokola, ale stokrát opakovaná lež se nestane pravdou, kdyby to bylo 101,102,105krát řečeno. Já jsem si pro vás pro všechny připravil minimálně srovnání, které vychází z hodnocení všech členských států Evropské komise, a to bylo publikované 17. listopadu letošního roku, to znamená, jsou to data poměrně čerstvá. Takže zkusme se nejprve držet růstu hrubého domácího produktu.
Před chvílí jsme slyšeli, jak se šplháme ze sklepa ode dna a že ti druzí rostli mnohem rychleji. Tak jaká jsou fakta? Když si vezmu čísla za roky 2022 až 2025, kdy první tři roky jsou skutečné výsledky všech zemí a rok 2025 je odhad v listopadu letošního roku, takže už poměrně přesný.
Tak Evropská unie jako celek rostla za ty čtyři roky o 6,4 procenta HDP. Česká republika v tom samém období rostla o stejných 6,4 procenta HDP.
Když se podíváme tam, kde nám ukazuje velmi často dnešní vládní většina, já se mám inspirovat, tak Maďarsko rostlo o 4,2 procentního bodu za ty čtyři roky, Slovensko o 5,3, Německo, na kterém je naše ekonomika mimořádně závislá, za ty čtyři roky o pouhých 0,4 procenta. To znamená, že naše ekonomika, rostla o 6 procentních bodů rychleji než německá. A víte kolik procent? Zhruba 30 procent českého exportu je směřováno k našemu západnímu sousedovi.
Mluvil o tom Martin Kupka. Za třetí kvartál jsme třetí nejrychleji rostoucí evropská ekonomika. To se nedá označit za to, že jsme přiškrtili hospodářský růst. Rostli jsme stejně jako průměr. Ano, mnohem rychleji rostlo například Irsko, Malta, Kypr, taky Chorvatsko, samozřejmě to není 27 procent, ale taky rostlo velmi rychle, a pak už jenom Bulharsko a náš severní soused Polsko. Ovšem za cenu velkých deficitů, k tomu se ještě dostanu, k deficitu veřejných financí. Takže není pravda, že naše ekonomika roste pomaleji než jiných evropských zemí. Opak je pravdou.
Mám tady srovnání pro letošní rok. Například Spojené státy 1,8, Česká republika 2,4, Spojené království 1,4, Japonsko 1,1. Co by asi hnutí ANO řeklo vládnoucí elitě v těchto státech? A v těch zemích, které jsou letos horší než my, Řecko, Dánsko, Portugalsko, Nizozemsko, Švédsko, Belgie, Lotyšsko, Slovinsko, Lucembursko, Slovensko, Francie, Rumunsko, Estonsko, Itálie, Maďarsko, Rakousko, Německo, Finsko. Tam je asi spálená země v tolika členských státech. Myslím, že jejich občané si to ovšem nemyslí.
Pojďme na jiný klíčový ukazatel - inflace. Připomínám, že jsme zdědili 10procentní inflaci po vládě Andreje Babiše a Aleny Schillerové. V lednu 2022 byla inflace 9,9 procenta. Počkejme si na leden 2026 a pak ta čísla můžeme porovnat. Můžeme se přít, jestli to bude 2,3 - 2,4 - možná 2,5, ale bude to čtyřikrát méně, čtyřikrát nižší inflace, než kterou jsme zdědili my.
A opět v letošním roce patříme do první třetiny evropských zemí s nejnižší inflací. Na druhém konci pomyslného žebříčku jsou Slovensko, Chorvatsko, Maďarsko, Estonsko a Rumunsko, kde je inflace vyšší než 4 procenta. Je to odhad inflace v roce 2025.
Míra nezaměstnanosti. Je to číslo, v kterém je Česká republika dlouhodobě úspěšná i v minulém volebním období i v předminulém volebním období. A prognóza Evropské komise, že bude nejnižší i v roce 2025 v České republice, a to 2,7 procenta. Na druhém konci žebříčku jsou Francie, Švédsko, Řecko, Finsko a Španělsko, kde nezaměstnanost bude vyšší než 10 procent.
Můžeme se podívat na to, co se sleduje, je to jedno z těch maastrichtských kritérií, to znamená saldo sektoru vládních institucí, kdy letos budeme pravděpodobně na 9. místě, to saldo bude minus 1,9 procenta a rozpočet pro příští rok, který vám posléze představím, počítá se stejným saldem veřejných financí minus 1,9 procenta. Určitě v rámci Vé čtyřky i střední Evropy je to nejlepší číslo. Německo očekává letos minus 3,3 procenta, Rakousko minus 4,5 procenta, Slovensko minus 5,1 a Polsko minus 6,9. Jeden procentní bod je letos zhruba 85 miliard. Pokud jsou naši sousedé horší o 2, 3, dokonce 4 procenta, tak každý z nás umí násobit, to znamená, ten deficit v letošním roce by byl 410, 430, 500 miliard, kdybychom hospodařili jako naši sousedé. Tady se jasně ukazuje úspěšná konsolidace veřejných financí.
A samozřejmě ta meziroční čísla se sčítají do celkového dluhu sektoru vládních institucí a tady je odhad Evropské komise, že na konci letošního roku budeme na 7. místě s celkovým zadlužením 43,9, v roce 2022 to bylo 42,5 procenta. Když se podíváme kolem sebe, Polsko 59,8 procenta, Slovensko 61,6 procenta, Německo 65 procent, Maďarsko 73 procenta, Rakousko takřka 82 procenta.
Řečnická otázka, až potkáte ve vládních funkcích své kolegy z těchto zemí, co budete říkat jejich ekonomice a jejich zadlužení? Že jsou giganticky zadlužení? A že spravují spálené země? Já doufám, že jim to neřeknete, protože velmi často nás mezinárodní organizace jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka, OECD dávají za příklad toho, jak se odpovědně hospodaří.
Ano, není to jednoduché. Mnohem jednodušší je schvalovat deficity 500 miliard, pak se chválit, že to dopadlo jenom minus 420. Mimochodem, když to srovnáme, rok 2021 vůči HDP a kdybychom měli mít stejný poměr, tak rozpočet v roce 2026 by měl deficit neuvěřitelných minus 588 miliard, dvakrát větší, než tedy navrhujeme my, kdybychom zachovali stejný poměr deficitu pouze státního rozpočtu vůči HDP.
A teď mi dovolte, mluvil o tom i pan premiér, abych shrnul základní fakta za čtyři roky našeho vládnutí.
Jaká byla situace v roce 2021? My jsme přišli do funkce 17. prosince, nepotřebovali jsme rozpočet odcházející vlády, nepotřebovali jsme zvát úředníky tu na konzultace, tu na výbory, aby nám říkali, jak to vlastně je, nestěžovali jsme si. Do dvou měsíců jsme předložili vlastní návrh rozpočtu a do tří měsíců jsme ho schválili a bylo tam proti původnímu návrhu minus 100 miliard. Cifra pro letošní rok bude pravděpodobně stejná, jenom znaménko se otočí, nebude to o 100 miliard nižší deficit, z toho, co slyším, tak bude minimálně o 100 miliard vyšší deficit. A spolu s klasikem se můžeme ptát - není to málo, Antone Pavloviči? Není to málo? Jenom 100 miliard vyšší deficit?
My jsme zdědili takřka uzavřenou ekonomiku, zdědili jsme návrhy na povinné očkování, otevřeli jsme ekonomiku vlastně k 1. lednu 2022. Mnozí na to zapomněli, mnozí nás zrazovali. Udělali jsme dobře.
V těch čtyřech letech přišlo něco, s čím nemohl nikdo počítat, s válkou v Evropě. 24. února 2022 Rusko zaútočilo na Ukrajinu, bohužel ta válka trvá i na konci listopadu roku 2025.
Celkové saldo za ty čtyři roky už je v plusu díky tomu, že máme mimořádně vysoký počet ukrajinských uprchlíků, kteří jsou zapojeni v legálním zaměstnáváni, platí sociální, zdravotní, platí daň z příjmů ze závislé činnosti, mnozí z nich podnikají. Ano, v prvních letech, zejména v roce 2022, dopad do rozpočtu byl negativní, ale po čtyřech letech je dopad pozitivní.
Tím, že jsme zdědili vysokou inflaci, tak jsme zdědili také vysoké ceny energií. Kdo chce, tak si vzpomene, jaká situace na trhu s energiemi byla v roce 2022 a 2023. Mimochodem, dneska byly publikovány informace, že cena elektřiny pro domácnosti v tom nejběžnějším tarifu D02 v roce 2026 bude nižší než v roce 2021. Ne procentuálně, ale v absolutní hodnotě. Tím, že jsou vyšší příjmy domácností, samozřejmě relativně je to levnější, než bylo v roce 2021. Vzpomeňme si na nezvládnutý příběh Bohemia Energy a 900 tisíc domácností, které přišly o svého dodavatele elektrické energie. To všechno jsme jako společnost zvládli.
Já myslím, že klíčovým krokem ke konsolidaci veřejných financí byl konsolidační balíček. Můžeme donekonečna vést debaty, co by tam mohlo být více, co méně, ale jako celek prostě zafungoval.
I díky tomu jsme se už loni dostali pod maastrichtská kritéria a loni byl deficit veřejných financí vůči HDP minus 2 procenta, letos minus 1,9 procenta, přestože jsme dramaticky - a museli jsme to udělat - zvýšili výdaje na obranu. Dramatickým způsobem.
Kdybychom rozpočtovali jako v předminulé vládě Bohuslava Sobotky, to bylo 1 procento HDP v průměru - nebo za vlády Andreje Babiše to bylo 1,35. Tak každý si může spočítat, kdybychom se drželi těchto čísel, o kolik by byly nižší deficity, ale myslím si, že investice do obranyschopnosti, odolnosti České republiky byly a jsou namístě. Takže přestože jsme dramaticky zvyšovali výdaje na obranu, přesto jsme dokázali snižovat schodky nejenom v relativním vyjádření, ale i v absolutním vyjádření. A každý z vás, kdo někdy jednal se svými kolegy v zahraničí, ví, že je zajímá pouze procentuální zadlužení. Já nevím, kdo z vás je schopný takhle vysypat, kolik je deficit ve forintech, v polských zlotých, anebo v eurech v některých zemích kolem nás, ale každý z nás zná údaje, kolik je každoročný deficit v procentech vůči HDP - a je to správný ukazatel, který říká, jak porovnávat fiskální úsilí každé jednotlivé vlády.
Kromě výdajů na obranu jsme se soustředili (na výdaje) na zajištění energetické bezpečnosti. Dneska nám to připadá jako samozřejmé. Nebylo jednoduché po letech váhání rozhodnout o dostavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Učinili jsme to, šli jsme složitější cestou, ne zakázka z ruky, ale soutěž. A klíčovým parametrem v té soutěži byla konečná cena elektřiny v okamžiku, kdy nové bloky budou vyrábět. Odstřihli jsme se od ruského plynu a ruské ropy. Vlastní investicí jsme zabezpečili, že ropa (k )nám proudí pouze z italského Terstu. A takhle bych mohl pokračovat. To všechno byly nutné investice, které dramatickým způsobem zvedly energetickou soběstačnost a nezávislost České republiky.
Jenom připomínám, že u plynu jsme šli ze 100, takřka 100 procent na 0 procent, u ropy z 50 procent na 0 procent závislosti na surovinách, které Vladimir Putin velmi často používá pro své politické cíle. To nikdy nebyl normální obchodní vztah, vždycky Rusko a Rusové to chtěli používat. Není náhoda, že předtím, než Rusko vtrhlo na Ukrajinu, ruské společnosti si objednávaly kapacity v zásobnících plynu, které nenaplnily. Vzpomeňme si na obavy v celé Evropě v roce 2022, kdy Gazprom a podobné vykutálené firmy prostě nechaly ty zásobníky prázdné. Myslím, že dneska to nikoho netrápí - tak to má být - jako v každém roce i pro příští zimu máme dostatečně naplněné kapacity. Už se nebavíme, jestli budeme mít plyn, ale bavíme se o tom, za jakou cenu, tak, aby cena byla přijatelná.
Když se pak podívám na saldo a dluh veřejných financí v zemích EU, tak opět, nemáme se za co stydět. Za uplynulé čtyři roky jsme patřili mezi země, které snižovaly jak roční ukazatel, tak nárůst celkového zadlužení šel dramaticky dolů. Ano, jsou výjimky: Řecko, které šlo z -170 (na) -140, ale každý, kdo chce, zjistí, za jakých drastických opatření bylo Řecko schopno dosahovat těchto výsledků.
A pojďme k návrhu státního rozpočtu. Tak si připomeňme, jaká je metodika přípravy státního rozpočtu. Klíčem pro každý státní rozpočet je makroprognóza ze srpna. Nechápu volání po tom, abychom v květnu a v červnu se už dohadovali, jaký bude rozpočet - no můžeme, ale je to úplně naslepo. Návrat k tomu, jací ministři s kloboukem jezdí do Letenské, aby pak oznamovali, kde našli peníze - věřte mi, za čtyři roky jsme žádné peníze na financích nenašli, ani v budovách, ani v přilehlých zahradách, a to jsme se často dívali dolů, jestli tam náhodou neleží nějaká bankovka, natož jednotky nebo desítky miliard. Říkal to pan premiér: všechno, co takzvaně najde, je na úkor dluhu - a to umí každý. To umí každý - zejména, když to není jeho osobní dluh, a splácet to má někdo jiný.
Do voleb jsme byli kritizováni z řad dnešní vládní většiny za to, že rozpočet má vysoký deficit - gigantický, obří, nepřijatelný. Tomio Okamura měl motorovou pilu, kterou řezal náklady. Až teď jsem pochopil, že to nebyl masakr nákladů a výdajů motorovou pilou, ale že to bylo pouštění rozpočtovou žilou, protože na to nepotřebujete pilu, abyste zvedli výdaje o 100 miliard. (Potlesk poslanců ODS.) Tady kolegové, co sedí proti mně, říkali, že do čtyř let dosáhnou vyrovnaný rozpočet. Co by to bylo za ministra financí, kdyby s tím nesouhlasil? Já s tím samozřejmě souhlasím - ale zvláštní cesta, že první rok zvednu výdaje minimálně o 100, abych se pak dostal na nulu. No, budu vám držet palce - a není to ironie, myslím si, že by si to naše veřejné finance zasloužily, ale současně říkám, že to nevidím jako realistické. A říkal jsem to poctivě i v předvolebních debatách, ale slyšel jsem: máme nachystané desítky miliard škrtů. Kde jsou? Kde jsou? Takže makroprognóza odhadla dobrý růst ekonomiky české v roce 2025 i 2026, z toho se (?) daňové příjmy a ty posuzuje nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy. Jenom připomínám, že ti členové jsou nezávislí a musí reprezentovat instituci, která taky dělá makroprognózy. A slouží to k tomu, aby už posuzují makro prognózu Ministerstva financí, od toho odvozené daňové příjmy, aby s tou zkušeností vlastní instituce porovnali, zda ta prognóza sedí. Pokud sedí, tak jejich verdikt je realistický. Pokud jsou nadhodnoceny příjmy, nafouknuté příjmy, tak řeknou, že to je optimistický scénář. Pokud jsou podhodnoceny, podseknuty příjmy, tak je to hodnocení, že je to pesimistické. Hodnocení tohoto výboru pro rozpočtové prognózy bylo realistické, jinými slovy, měli jsme nezávislou institucí ověřeny celkové daňové příjmy.
Pak máme zákon o rozpočtové odpovědnosti, tady jsme prosadili v rámci konsolidačního balíčku. Není to past na budoucí vládu, jak říká Andrej Babiš, museli jsme se jím řídit i v roce 2025 i v roce 2026. Ono to je velmi jednoduché přijmout přísný zákon a odložit účinnost o tři, čtyři, pět let - to podle mě není fér - nic takového se nestalo. Takže když máte celkové příjmy, vezmete si zákon, který platí, tak se dostanete k maximálnímu rozpočtu pro příští rok 237 miliard. Logická otázka. Když je 237, proč tam máte 286? Za prvé, schválili jsme v minulém volební období i hlasy hnutí ANO únikovou položku, že veškeré výdaje na obranu nad 2 procenta vůči HDP se nepočítají do toho limitu - je tam 30 miliard. A druhá věc, ta je metodická a vychází z metodiky Eurostatu, ale taky Českého statistického úřadu: pokud dáváte půjčku, tak se do toho limitu taky nepočítá, a to jsou Dukovany, 18,3 miliardy. A to je dokupy (286?). Maximální výdaje.
Takže pokud mám nezávislou autoritou ověřeny celkové příjmy, zákon mi stanoví maximální deficit. Naše vláda využila maximální deficit, máte maximální výdaje - v rozpočtu nic nechybí, v rozpočtu nic nechybí - pokud chcete dodržovat zákon. Pokud ne, tak si ho změňte. Když to uvolníte a budou jiné limity a vy ho využijete, tak taky nebude nic chybět. To je legitimní. Není legitimní chtít po nás, abychom porušovali zákon. Kdo jiný má dodržovat zákony než vláda a Poslanecká sněmovna? Ani jedno vystoupení v rámci konsoličního balíčku se netýkalo zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ani jeden pozměňovací návrh, který by v té době říkal: to je moc rychlé, to je moc přísné. Čtyři roky poslouchám, že jsme udělali málo. A teď slyším, že jsme udělali moc. Já myslím, že jsme udělali tolik, na kolik byla politická většina. Taky bych (nesrozumitelné) k tomu, že jsme mohli ještě o něco být přísnější, ale pak by deficit nebyl 286, ale třeba o 230. A pak by nechybělo 30, 60, 90, 100 a začali bychom 60, 90, 120, 150 - dosaďte si jakékoliv číslo. Už to, že se ve státní správě vymyslelo slovo "nadpožadavek". Slyšeli jste to někdy v normální mluvě, že máte nadpožadavek? Buď máte požadavek, nebo ho nemáte. Jenom naše rezorty mají nadpožadavky. A není žádné tajemství, že každý rok bez (ohledu?) na to, s čím přišla vláda, byly nadpožadavky tak 200, 250, 260 miliard. No, ale pak máte úplně neomylně, když všem vyhovíte, všem přáním všech rezortů, všem jejich plánům, všem, co vytáhli ze šuplíků. Teď ty šuplíky (budou?) znovu otvírat - nová vláda - tak se vytahují staré projekty, staré plány, staré sny - a budou chodit za novými členy vlády a říkat: to potřebujeme, to potřebujeme, to potřebujeme. Měli bychom neomylně deficity kolem půl bilionu každý rok, kdybychom (?) vyhověli všem nadpožadavkům. Tak neříkejme, že v rozpočtu chybí peníze, když podle zákona jsou maximální výdaje.
Jiná věc - a to je úplně legitimní, říkal jsem (?) rozpočtovému výboru - jak tu maximální částku rozdělíte. To je legitimní, to se děje každý rok, zejména při střídání vlád, to je přece úplně normální. Říkal to pan premiér. Rozpočet je unikátní v tom, že každý rok platnost toho zákona je maximálně 12 měsíců - a slouží primárně k tomu, aby vláda plnila své programové prohlášení.
Mohou nesouhlasit s programovým prohlášením, ale je legitimní, že ti, kteří vládnou, si sestaví rozpočet k obrazu svému. Teď jsme v absurdní situaci, kdy nová většina chce po nás, kteří už jsme jednou nohou pryč, a my to nezdržujeme, abychom to připravili podle jejich představ. Já to vlastně nechápu. Nechápu ani ten obrat u toho rozpočtového provizoria.
Nejdřív jsme týdny slyšeli, že to je katastrofa a nemůže být rozpočtové provizorium a pošlete nám ten podvozek, my ho trošku opravíme a pošleme dál. A teď slyším, že rozpočtové provizorium není problém. Který názor je správný? No za bé: rozpočtové provizorium skutečně není problém. Je tam jedno jediné omezení, a to je jedna dvanáctina výdajů v každém kalendářním měsíci, a to se sčítá. 8,3 procenta zhruba.
Nechal jsem si zpracovat od roku 2021 do roku 2025 čerpání v jednotlivých měsících. V prvním kvartále nikdy státní rozpočet nedosahuje 8,3, 16,6, 25 procent. Nikdy. Jediné, co je změna: v rozpočtovém provizoriu má mnohem větší moc a sílu ministr financí, ne vláda jako celek. Ministr financí svým rozhodnutím určí každé kapitole, kolik mohou vyčerpat tak, aby dohromady to byla jedna dvanáctina. Rozdíl mezi jednou dvanáctinou 2025 a jednou dvanáctinou roku 2026 je zhruba 5,3 miliardy měsíčně. Je to zhruba 200 miliard měsíčně, to zaokrouhluju, tak místo 204 bude 199. Nikdy nebylo čerpáno to procento. Žádný problém tam není.
Není pravda, že se nemohou vypisovat dotační tituly. Není pravda, že se nemůže investovat. Nic z toho není pravda. Pouze jedna dvanáctina. Není pravda, že se nemohou zvyšovat platy. Záleží, kolik ministr financí v každém jednotlivém měsíci pošle na ten objem platů. Mimochodem, v lednu se vyplácí plat za prosinec, to myslím, že to všichni víme, že to není žádné překvapení. Takže veškeré strašení rozpočtovým provizoriem nebylo na místě. A nezměníte názor jenom proto, že v této chvíli s největší pravděpodobností Poslanecká sněmovna vrátí vládě návrh k přepracování. Nebáli jsme se rozpočtového provizoria v roce 2022. Bylo poprvé využito podle nového zákona o rozpočtových pravidlech. Ukázalo se, že nic nechybí.
Vláda, která chce šetřit, vlastně přivítá rozpočtové provizorium, protože ví, že se musí držet výdajů loňského roku. Vláda, která nechce šetřit, tak je to může svazovat v jejich politických (nesrozumitelné). Není pravda, že není na důchody. Já myslím, kdo chce, počkejte si, v pondělí bude plnění za 11 měsíců. Můžete docela dobře dopočítat, jaké budou penze v roce 2025. Víte, jaká je zákonná valorizace. Je to jednoduchá trojčlenka. A je tam dostatek peněz. Nestalo by se, že by nebylo na důchody. Návrh rozpočtu s tím počítá ve sto procentech.
A je to normální. Já se tím nechci chválit. Ale mně připadá úplně mimo realitu říkat, že by došly peníze na penze. Ano, není to úplně jednoduché dopočítat, proto vezmeme plnění, dáme to procentuální navýšení podle zákonné valorizace. Nikdo z nás neví, kolik bude předčasných důchodů a tak dále. Ale v těch obrovských číslech si myslím, že to je rozpočtově dobře.
Mimochodem to říká Národní rozpočtová rada. A to se najednou nehodí. To se mýlí. V okamžiku, kdy Národní rozpočtová rada kritizuje vládu, tak to pak slyším patnáctkrát na nějakém jednání, tu citaci, ty kritiky. Mohou s ní souhlasit, nemusím souhlasit. A to se hodí. V okamžiku, kdy Národní rozpočtová rada řekne, nová vládní většina se mýlí, číslo je v pořádku - to není pravda, my máme interní čísla z nějakého rezortu a ty jsou pravdivější. To je pak na zrušení Národní rozpočtové rady a můžeme věřit jednotlivým vrchním ředitelům. Ne? Já jsem byl pro to, aby Národní rozpočtová rada vznikla. A rozčiluje každého ministra financí bez ohledu na to, kdo v té funkci bude. Ale to je její úkol. A tak to prostě má být.
Takže když to shrnu. Celkové příjmy - ověřené - nikdo nezpochybnil. Jo, vlastně jo. Jsme měli debatu tady s paní poslankyní Schillerovou u Václava Moravce, myslím tři dny před volbami, nebo týden před volbami, to bylo v neděli, a říkala, že jsem podsekl daňové příjmy o 30 miliard. To mám schované jako králíka v klobouku. Takže s tím, že jsem to tam nedal, mám to tady někde v klobouku nebo v kapse, tak teď slyším, že jsme přifoukli příjmy a doporučení ty přifouknuté příjmy ještě zvýšit. Ale opět, my jsme poslali i to zvýšení příjmů mezi srpnem a zářím výboru pro rozpočtové prognózy a ten to opět všemi hlasy: sedmi ze sedmi přítomných - je jich celkem devět, nevím, kdo byl přítomen, to je normální, že se někdo omluví - označil to zvýšení mezi srpnem a zářím za realistické. Takže nejsou tam nafouknuté příjmy. A určitě nejsou podseknuté o 30 miliard. O 30 miliard. To prostě není pravda. Takže takhle se stanovujou ty základní rámce a takhle podle mě vždy probíhala debata před prvním čtením a v rámci prvního čtení.
Letos jsme měli novinku. Proč ne? To mi nijak nevadí. Najednou jsme před prvním čtením si hráli na výbory, které projednávají jednotlivé kapitolní sešity. To nebudeme, protože ten návrh bude vrácem. A pak je normální, že chodí ministr a jeho odborný aparát na příslušný výbor a tam detailně odpovídá na dotazy, které se týkají té příslušné kapitoly.
Tak já za sebe považuji za nejdůležitější z celé dokumentace, která má stovky a stovky stran, sešit B, který vlastně popisuje, pak vás jím aspoň v rychlosti provedu, a pak máme letos novinku, a to je sešit H, který jsme nazvali Státní rozpočet v kontextu výkonnosti, a mrzí mě, že se o něm málo mluví. Já o něm dneska tedy mluvit budu, protože jsme jedna z posledních zemí OECD, která neprovozuje, nenastavila výkonové rozpočtování. Co to znamená? Znamená to, že určím u každého rozpočtu nějaký ukazatel, měřitelný, a pak při státním závěrečném účtu se podívám, zda jsem ty cíle naplnil. A může se ukázat, že někde vůbec ne, pak tam ty peníze pro příští roky nejsou potřebné, a někde se může ukázat naopak, že ten nástroj funguje skvěle a že je potřeba výdaje posílit.
U nás často označíme nějaký výdaj a pak s ním pracujeme, jako by to bylo pravda. Stavební spoření. Nikdy to nebylo stavební spoření. Správný název je spoření se státní podporou. Ale říkali jsme tomu stavební spoření. Pak máme penzijní připojištění, které když to naši předchůdci kdysi zaváděli, tak že si člověk šetří na penzi a pak třeba formou renty má ke státnímu důchodu i nějakou rentu. Vysoké procento, více než 90 procent klientů to vybírá před tím, než jdou do penze. Já to nekritizuju, jenom konstatuji.
Takže si myslím, že když nastavíme dobře ukazatele, tak pak si můžeme říct, jestli ta politika funguje - bez ohledu na to, jaký máte politický názor, jestli to plní, nebo neplní. Mohl bych jmenovat další příklady. Školkovné mělo pomoct nejchudším rodinám. Reálně pomáhalo vyšší střední třídě, protože bylo tak zacílené, že ty sociálně slabší příjmové rodiny už ho nepotřebovaly. Už žádnou daň stejně neplatily. Na děti mají daňový bonus, takže ještě dostaly peníze, aniž by daň... Takhle bych mohl pokračovat.
Inspirovali jsme se v Irsku, které to vlastně zavedlo v okamžiku, kdy Irsko - no, můj irský kolega by to nerad slyšel - skoro zkrachovalo, když použiju v té slově (?) skoro v období finanční krize, pak to zavedli. A myslím, že to je příklad dobré praxe. Mimochodem tam mají zajímavý systém, že mají dvě ministerstva, sice v jednom baráku, jedno Ministerstvo financí, a pak mají Ministerstvo výdajů, které se soustředí pouze na ty výdaje. Je to poměrně unikátní systém. Navíc v jejich politickém systému to funguje tak, že ty dvě strany, které vyhrávají volby, jsou (mají) vždycky velmi podobný výsledek, takže to vymění velmi často. Ministr financí je potom ministr výdajů a naopak. A samozřejmě důležitější je ten ministr financí. Na druhé straně si můžete ve funkci ministra výdajů vyzkoušet, jaké to je udržet plánované výdaje.
Nevím, neptal jsem se, nehledal jsem anglický ekvivalent na nadpožadavek. Nevím, možná ho ještě najdeme. Ale myslím, že kolegové by nerozuměli tomu. Chápu - neuspokojené požadavky, velké požadavky. Ale nadpožadavek je opravdu takový novotvar v českém jazyce.
Tak a teď vás relativně stručně provedu sešitem B, který z mého pohledu je klíčový pro obhajobu státního rozpočtu. Jenom se musím ohradit proti tomu, jak říkala paní poslankyně Schillerová, že jsme něco porušili. Tak až se vrátí na Ministerstvo financí, ať se zeptat těch vysokých úředníků, jaký je jejich názor. Jejich expertní názor je, že jsme postupovali přesně podle zákona. Ano, mohli jsme společně najít v těch termínech možná jiný režim ve volebním roce. Díky tomu, že v roce 2013 se posunuly volby vlastně z těch jarních měsíců na podzimní, tak pro státní rozpočet to není dobrá zpráva. Na druhé straně rozpočtové provizorium tři čtyři měsíce není žádný problém.
Mimochodem, Německo schválilo rozpočet pro rok 2025 buď, v srpnu, nebo v září letošního roku. Já po tom nevolám, ale tři, čtyři měsíce vytvářejí dostatek prostoru pro novou vládu, ať je tvořena politicky kýmkoliv, aby přinesla ten rozpočet svůj, který bude odpovídat jejich vlastnímu programovému prohlášení. My ho můžeme kritizovat, když jsme v opozici, ale tak to je.
Čtyři roky jsem poslouchal to, že deficit není reálný, gigantický. Paní poslankyně Schillerová tady vytáhla rok 2023, kdy to údajně začalo. No, tak když někdo někomu nahraje na smeč, tak je třeba smečovat. V červnu 2023 paní poslankyně Schillerová odhadla, že deficit nebude 291 miliard, jak je plánovaný, ale minimálně 470. Dneska už víme, jak to dopadlo, 288. Tak každý si může říct, kdo měl správný odhad a kdo byl úplně vedle. Možná se hodí "vedle jako jedle".
Za nás mluví výsledky. V roce 2022 jsme neměli splnit deficit, splnili. V roce 2023 byl nereálný deficit, splnili. V roce 2024 byl nereálný deficit, splnili. V letošním roce slyším to samé o roku 2025, počkáme si, už máme jenom pět týdnů do toho výsledku, pak si můžeme v lednu říct, kdo měl pravdu a kdo se mýlil. A teď slyším, že chybí 100 miliard, 120. Dosaďte si jakékoliv číslo, já ty nadpožadavky znám.
Fakt bychom museli dát 250, aby ty rezorty řekly, no, tak pro letošek máme možná dost, ale počkejte, když nám dají 250, my ještě máme další nápady. Možná by to mohlo být 300 nebo tak. Takže všichni ti, kteří tvrdili, jak máme gigantické schodky, tak najednou se chystají, ty schodky budou ještě vyšší. Realita je jednoduchá. Konsolidace veřejných financí skončila. To je prostě fakt. Pokud se spletu, tak si řekneme za rok, za dva, za tři nebo za čtyři, ale bohužel se v tomhle tom nemýlím. Pro naši ekonomiku to samozřejmě není dobrá zpráva, protože ty deficity a zbytečné státní výdaje mají samozřejmě v sobě potenciál zvyšovat inflaci, která dopadá negativně na všechny . A není pravda to, co jsem slyšel čtyři roky, že inflační příjmy pomáhají státnímu rozpočtu. V absolutních číslech ano, ale inflační příjmy plodí inflační výdaje, které vždycky vyšší než ty inflační příjmy. Proto máme v zákoně dvouprocentní inflaci jako cíl České národní banky a toleranční pásmo jeden procentní bod do tří procent. Protože jinak to má negativní dopad na domácnosti, na firmy, ale i na instituce.
Příští rok odhadujeme růst ekonomiky zhruba o dvě procenta a celkový hrubý domácí produkt má být 8 bilionů 832 miliard. Jenom připomínám, že v běžných cenách je to nárůst o čtyři a půl procenta, v těch relativních, to je to kritérium, které se posuzuje mezinárodně, jsou to dvě procenta. Vždycky jednou za čtvrt roku chrlí všechny instituce své odhady, jak půjde ekonomika ve všech zemích, a můžu říct, že ten odhad je velmi přesný a že se vlastně neliší a když tak od 0,1 procentního bodu od odhadů ať už evropských, nebo světových institucí.
Odhadujeme, že míra inflace roční se mírně zpomalí, letos budeme 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta. Pořád nejsme ještě v cíli, aby Česká národní banka splnila svůj zákonný cíl, ale jsme bezpečně v tolerančním pásmu a budeme letos i příští rok bez problémů splňovat všechna maastrichtská kritéria i co se týče míry inflace, nejenom toho zadlužení, co se týče 60 procent.
Hlavní priority, které naše vláda do návrhu rozpočtu prosadila, jsou obrana a bezpečnost obyvatelstva. 2,35 procenta HDP jsou směřovány na obranu, ne v tom užším slova smyslu jenom na rozpočet Ministerstva obrany, protože obrana země, možná odolnost či obranyschopnost, je jedna z věcí.
Slyšíme ve veřejném prostoru, že je nereálné, abychom výdaje na infrastrukturu započítali do obranných výdajů. A současně čteme vyjádření mnoha vojenských analytiků, zejména z NATO, že nemáme komunikace, po kterých by se potřebná vojenská technika dostala vlastně na východní křídlo NATO. Tak ty dva názory jdou úplně proti sobě. Mnohé jiné členské státy NATO uplatňují výdaje na dopravní infrastrukturu, zejména ty, které jsou mezistátní, propojují členské země NATO jako normální. A je úkolem každé vlády, české vlády, aby to prosadila a obhájila.
V návrhu rozpočtu jsou rekordní investice, a to nejsou mandatorní výdaje. Takže teoreticky by mohly plnit, chybět peníze v rozpočtu, pokud by součet všech mandatorních výdajů přesahoval celkové příjmy. A to zdaleka není. Takže jsou tam maximální rekordní výše investic, a to zejména z českých národních zdrojů. A nejenom v tom absolutní čísle, ale i v tom relativní čísle. Ještě se k tomu dostanu.
Takže zopakuji čísla, která bezesporu všichni známe. Celkové příjmy pro rok 2026 jsou navrženy 2 122,7 miliardy neboli 2 123 miliard a výdaje 2 408,7 miliardy. Když budeme říkat 2 400 místo 2 148 (nesrozumitelné), tak se to dobře dělí těmi 12, abychom viděli, kdyby to bylo alikvotně, každý měsíc přesně, vychází to na těch 200 miliard měsíčně, a to saldo je minus 286 s využitím těch dvou únikových položek, to znamená výdaje na Dukovany a výdaje na obranu na 2 % HDP.
Zastavím se u těch Dukovan. Tam jsme se rozhodli, že nejlevnější cesta k tomu, nebo nejlepší cesta k tomu, aby vyráběná elektrická energie z nových bloků byla konkurenceschopná, aby to bylo nejenom, že máme dostatek energie za dobrou cenu je, když to bude financovat stát tu výstavbu.
Takže ta konstrukce - a zdědili jsme ji z minulé vlády - je vlastně jednoduchá, stát poskytne bezúročnou půjčku po dobu výstavby. Můžeme se přít, jestli bude 33, 34,35, to já v této chvíli nevím, ale nemá cenu se o to úplně přít a společnost Elektrárna Dukovany II to začne splácet včetně úroku, který bude minimálně o jedno procento vyšší, než za kolik si půjčuje stát. Jakmile začne vyrábět, tak začne splácet.
Ano, může se stát, že v roce 2026 nebude ukončena notifikace, nemá to žádná česká vláda úplně v rukou. Obvyklý termín u tak velkých projektů je 12 až 18 měsíců, takže limitně to vychází v dobrém scénáři na konec roku 2026. Pak to technicky trochu trvá. Ale před těmi výdaji neutečeme. Možná nebudou v roce 2026, ale o to budou vyšší v roce 2027. Myslím, že je součástí harmonogramu a přípravy stavby přesně i finanční plán, jak v jednotlivých letech bude financován. Mimochodem, ta vítězná nabídka nepočítala se zálohovými platbami jako ta, která neuspěla. A sami si řekněme, že v projektu, který stojí 407 miliard v cenách roku 2024 pokud se nepletu, mít zálohové platby, prostě výhodné není. Je dobré platit za odvedou práci. A takhle ten harmonogram je nastavený a ty klíčové výdaje čekají Českou republiku, každou vládu, v příštím volebním období. 2030, 2031, 2032,kdy už bude spuštěna výstavba obou bloků, tam se koncentrují nejvyšší výdaje státního rozpočtu, které se ale nebudou započítávat, stejně jako těch 18 miliard pro rok 2026 do toho deficitu a do toho mezinárodního srovnání vůči HDP.
Pak se pojďme podívat na ty nejdůležitější příjmy státního rozpočtu, a to jsou daňové příjmy a složenou daňovou kvótu. V roce 2020 byla složená daňová kvóta 33,4 procenta, v roce 2021 32,7 a za naší vlády 32,1, 32, 33, letos se očekává 33,2. A pokud by Česká republika hospodařila podle námi navrženého rozpočtu, tak 33,1, což je proti roku 2020 zlepšení o 0,3 procentního bodu a proti roku 2021 zhoršení o 0,4 procentního bodu, a to je to gigantické zvýšení daní. 0,4 procenta plus proti roku 2021 a 0,3 procentního bodu minus proti roku 2020. Klíčovým příjmem státního rozpočtu je daň, která, nevím proč se jmenuje sociální pojištění, má to charakter daně, dokonce rovné daně, s tím, že tam je teda strop při čtyřnásobku průměrné mzdy.
Příjmy ze sociálního pojištění v jednotlivých letech - mám to od roku 2020 - z celkových příjmů tvořily 36,6, 40, 39,3, 36 procent, 38, 30,8 a příští rok 41 procent. Je to výhradní příjem státního rozpočtu.
Pak máme sdílené daně, kde je samozřejmě objemově nejdůležitější DPH, ale zase nahrubo 65 procent jde do státního rozpočtu, 10 procent krajům a 25 procent obcím. Není to úplně přesné, ale zaokrouhlil jsem to, ať se to dobře pamatuje. DPH v těch letech od roku 2020 do roku 2026 se pohybuje od 19,1 do 21 procent. Pro příští rok je to 19,6 procenta. Takže v obvyklé výši je konstruován příjem z DPH.
Pak jsou ty daně, které jsou už méně objemově významné, jako daň z příjmu právnických o osob, daň z příjmu fyzických osob, zejména ze závislé činnosti. Každá z těch daní představuje někdy mezi 8 a 9 procenty celkových daňových příjmů.
Pak jsou mediálně velmi oblíbené spotřební daně, které ovšem nemají velký fiskální dopad. Zejména ty daně, když se zvyšuje základní sazba, tak velmi často se ukáže, že ten výběr je stejný. Ale velmi často v politickém životě se ty daně zvyšují jako první, protože kdo by obhajoval daně z neřesti, že mají být nižší nebo nízké? Tady samozřejmě funguje zejména u tabáku přeshraniční turistika. Roky jsme těžili z toho, že k nám jezdili nakupovat Němci a Rakušané. Dnes je to především od nás směrem do Polska. Proto se na evropské úrovni už čtyři roky projednává tabáková směrnice. Jde o to, jaké budou minimální sazby. My jsme pro minimální sazby, když to budou sazby České republiky. Myslím, že to je docela pochopitelný postup, protože to jediné by zabezpečilo, že k té turistice nebude docházet. Jenom ty peníze pak končí v jiném rozpočtu než v českém, což si myslím, že si nikdo z nás nepřeje.
Jak jsem říkal, veškeré daňové příjmy posoudil výbor pro rozpočtové prognózy a posoudil je jako realistické. Jestli si někdo nastudoval makro prognózu ze srpna, z listopadu, a očekával, že když se podíváme do srpna, tak tam budou nové desítky miliard daňových příjmů, tak ho musím zklamat. Nic takového tam nenajde, protože to by neodpovídalo tomu, jak se z růstu HDP odhadují daňové příjmy.
Důležitým ukazatelem u sdílených daní je rozpočtové určení daní. Určitě víte, že od 1. ledna budou nepedagogové placeni z rozpočtů obecních a krajských. Jinými slovy, o tento podíl se navyšuje podíl obcí, měst a krajů a o toto se snižuje podíl státu. Takže celkové příjmy DPH budou meziročně vyšší skoro o 30 miliard nebo přes 30 miliard, ale pro státní rozpočet to znamená pouhých 1,5 miliardy. Podle toho, jak odhadujeme daňové příjmy, tak obcím, městům a krajům by mělo přijít zhruba 33, možná 33,5 miliardy na tuto novou povinnost, kterou budou zabezpečovat.
U spotřebních daní je nejvýznamnější spotřební daň z minerálních olejů, takový složitý název. Je to především benzín a nafta. Zase sdílená daň, kde 9,1 procenta dostává přímo rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Ostatní končí ve státním rozpočtu. Z tabákových výrobků a souvisejících výrobků je to 61,5 miliardy. My jsme tady šli dopředu a dopředu jsme nastavili, že i nově vzniklé produkty jsou zdaněny. Kdo si pamatuje, jmenuje se to zahřívaný tabák, mám pocit. Správně, zahřívaný tabák. Ten byl asi dva nebo tři roky, než legislativa zaregistrovala, že máme nový produkt na trhu, než se to zdanilo, což si myslím, že pro příští inovace tabákového průmyslu jsme dobře připraveni.
Daň z příjmu fyzických osob, o které jsem mluvil. Je to zhruba 194 miliard na úrovni státního rozpočtu. Tady je jasně důležitý odhad růstu celkového objemu mezd a platů. Tady se to má v příštím roce pohybovat kolem 6 procent při stagnující nezaměstnanosti. Tudíž dochází k nárůstu této daně. V letošním roce pozorujeme velmi pozitivní trend. Nakonec ten růst objemu platů a mezd je vyšší, než odhadovaly různé makro prognózy, včetně prognózy Ministerstva financí a také České národní banky. Ostatní bude s největší pravděpodobností vyšší než 7 procent při inflaci 2,4 procenta. Reálné příjmy v roce 2020 porostou takřka o 5 procent. V příštím roce by to mělo být něco mezi 4 a 5 procenty.
Silniční daň, takové reziduum. Nemůžeme se toho zbavit, protože některé členské státy zablokovaly naši iniciativu. My jsme chtěli udělat silniční daň dobrovolnou, protože máme mýtný systém. Takže jsme zrušili silniční daň v minulém volebním období tam, kde to šlo. To znamená u všech osobních automobilů a u těch ostatních do 12 tun. U těch ostatních to bohužel zatím nejde. Přestože nám to zablokovali, myslím, že je důležité zachovat jednomyslnost v daňových otázkách. Abychom obětovali jednomyslnost kvůli z hlediska rozpočtu marginální věci, jako je zdanění vozidla nad 12 tun, to by určitě nebyla dobrá věc. Naštěstí se k nám přidávají i ti, kteří to předtím chtěli. Když nám to zablokoval německý kolega, tohleto zrušení povinnosti mít silniční daň, tak mu říkám: "Podívej se, vy jste chtěli zrušit jednomyslnost, chtěli jste mít kvalifikovanou většinu - toho bychom dosáhli - takže buďte rádi, že ta jednomyslnost je.
Pak je daň z hazardu. Ta je asi 18,5 miliardy korun. My jsme tam udělali v minulém volebním období změny, protože zejména z toho on-line hazardu jdou veškeré zdroje do státního rozpočtu. Z toho fyzického je i podíl obcí, které mají ty provozovny na svém území. Ten trend je neúprosný. Čím dál více to směřuje do on-line prostoru. Jinými slovy je to výhodnější pro státní rozpočet.
Pak se vrátím k tomu objemově nejjednoduššímu příjmu, a to je příjem ze sociálního pojištění. Pro příští rok odhadujeme, že to bude 877 miliard. Zase to zaokrouhluju, abych neříkal tu desetinnou částku a nějaké desetiny. Ta sazba je 31,9 procenta. 28 procent odvádí zaměstnavatel na důchodové pojištění, 6,5 procenta je za zaměstnance a 21,5 procenta je za zaměstnavatele. 2,7 procenta je nemocenské pojištění. Z toho 0,6 procenta za zaměstnance. To si platí každý zaměstnanec. 2,1 procenta platí za něj jeho zaměstnavatel, 1,2 procenta se platí na státní politiku zaměstnanosti. Takže celkový příjem je odhadován vyšší o zhruba 8,3 procenta. Mluvil o tom pan ministr Jurečka, že i díky lepšímu potírání nelegální práce, ale i díky tomu, že porostou platy a mzdy rychleji než inflace, tak to číslo je realistické, určitě není podseknuté.
Pak jsou samozřejmě kapitálové příjmy. To je prodej především z příjmů, prodej dlouhodobého majetku. Je tam nějakých 7 miliard na příští rok. Myslím, že by to mohlo být i vyšší číslo, ale je to o ochotě státních institucí vzdávat se nepotřebného majetku. Ministerstvo financí je lídrem v tlaku na ostatní rezorty, abychom si skutečně nechali pouze ty nemovitosti - nejsou to jenom budovy, ale i pozemky - které stát bezprostředně potřebuje. Ty, které nepotřebujeme, máme nejprve nabídnout samosprávám, buď bezúplatně za státem definovaných podmínek. Například když chceme preferovat dostupné bydlení, tak mně přijde logické, že tyto pozemky převádíme bezúplatně s tou podmínkou, že tam musí vzniknout bydlení a podobně. Pokud ne, obec s tím chce normálně podnikat, tak normálně za odhadní cenu.
Takže tohle byly příjmy, které, jak jsem říkal a potřetí to opakuji, jsou verifikované nezávislou institucí, výborem pro rozpočtové prognózy. To je k té debatě, co v rozpočtu chybí, nebo nechybí.
Teď se můžeme podívat na výdaje, které jsou obsaženy v našem návrhu rozpočtu. Jak jsem říkal, 2 409 miliard. Když od toho odečteme evropské zdroje - ty jsou zhruba 140 miliard - každý z vás si to umí spočítat.
Mandatorní výdaje dělají 1893 miliard. 1893 z 2400. A pak jsou ostatní výdaje, ty nemandatorní, 376 miliard. Takže to je ten prostor, který může každá vláda u těch nemandatorních výdajů použít, jak uzná za vhodné, podle svého politického programu. Takže pokud někdo říká, chci posílit tuhle kapitolu, nebo tuhle, je tam 376 miliard výdajů, které nejsou mandatorní, které vláda může podle svých priorit rozdělit mezi jednotlivé rezorty nebo na jednotlivé programy, jednotlivé investice a podobně.
Nevím proč, ale dlouhodobě se sleduje rozdělení rozpočtu podle odvětví. Myslím si, že většinou v tom veřejném prostoru se posuzují ty kapitoly. A opravdu, jestli mě něco rozčiluje, tak jako ten excelovský pohled. Máme 25, návrh 26 a vítěz debaty o rozpočtu je ten, kdo tam má 103 procent a 104 a poražený a loser v té vládě je ten, kdo má 96 nebo 97 procent. To je podle mě úplně chybný pohled na rozpočet. 104 může být málo a 96 může být moc. Právě proto máme ten sešit H, abychom sledovali ty výkonové ukazatele, abychom si řekli. Ten, kdo šetří, by měl být oceněn. Ne, že prohrál v té debatě. Ten, kdo chce vyšší a vyšší výdaje, pro mě není vítěz té debaty z hlediska Ministerstva financí, ministra financí a veřejných rozpočtů. Ale bohužel pořád čtu: A tahle kapitola má jenom 1 procento nárůst a tahle má 3 procenta a tady ten chudák, který je asi slabý, nemají ho rádi v té vládě má jenom 97. Já za sebe oceňuji ty, kteří mají méně než 100 procent, že byli schopni nalézt úspory zejména v těch nemandatorních výdajích. U těch mandatorních výdajů, ony se jednoduše zavádějí, a skoro nemožné je buď zastavit, nebo úplně zrušit.
A sebekriticky říkám, že i za naší vlády, často s nesouhlasem ministra financí, se zvyšovaly některé mandatorní výdaje. Skoro vždy odhad toho rezortu je nižší, než je realita. Samozřejmě, že když někdo prosazuje nový mandatorní výdaj, tak málem napíše, že to nemá dopad do státního rozpočtu, nebo že má velmi minimální. Realita bývá úplně jiná. A nevyčítejme to těm, kteří ty peníze čerpají na základě zákona. Těm to vyčítat nemůžeme. Musíme to vyčítat těm, kteří ty podmínky vytvoří. Nevyčítejme někomu, že čerpá dotace. Rušme ty dotace! To je správná cesta. A ne vyčítat někomu, že čerpal dotace, protože ten dotační titul byl vypsán. Ale jak už to bývá, ti nejmenší nemají ani čas, ani kapacitu, aby na ty dotace vůbec dosáhli, a už tak to mají těžší v tržním hospodářství a my to ještě zhoršujeme tím, že ti střední a velcí jsou mnohdy velmi úspěšnější v získávání dotací. A jsou to ti, kteří by byli v zisku i bez té dotace.
A je to velmi návykové. Mám za sebou desítky jednání, kdy vesměs říkám: výborně, pane mistře, zrušte dotační titul, ale ten náš ne. Ten je hrozně důležitý. Ale ty ostatní ořežte klidně na nulu, ale ten náš nechte. A to říkají úplně všichni. A věřte mi, že to chce politickou odvahu, aby se některý z těch dotačních titulů zrušil. My jsme je omezili, nezrušili, bohužel, ale omezili docela výrazně, tak uvidíme, jaký v oblasti dotací bude vývoj v příštích čtyřech letech.
Logicky tím, že penze jsou nejvyšší výdaj státního rozpočtu, tak pokud vezmu ty oblasti, tak nejvíc výdajů státního rozpočtu jde na sociální věci a politiku zaměstnanosti. V roce 2020 to bylo 42,3 procenta všech výdajů, v roce 2021 41,6 a příští rok to má být 42,9. Tak jenom z porovnání těch čísel vidíte, že ta struktura, objem těch výdajů je na místě, je v pořádku a nic tam nechybí.
Ano, v některých letech bylo víc, zhruba o 0,2 procentního bodu například v roce 2023, ale to už je skutečnost. A nemá cenu se přít o 0,2 procentního bodu, i když v objemu to není málo. Jestli máme 2 400 miliard výdajů a tohle dělá 43 procent, tak samozřejmě i 1 procento je klidně 10, 12 miliard. 0,1 procentního bodu je pak 2 miliardy nebo 1,5 miliardy.
23 % celkových výdajů půjde na průmyslovou činnost a ostatní odvětví hospodářství. Tady to jsou zejména výdaje v dopravě. Výdaje na bezpečnost státu a právní ochranu rostou. Logicky, když zvyšujeme výdaje na obranu vůči HDP, tak celkový objem výdajů na obranu a vnitřní bezpečnost roste na rekordních 13,6 procenta všech výdajů. Za minulé vlády to bylo 9,4, 9,3 a za nás to pak rostlo z 9,9 na 11,5, 12 a 13,6 procenta. To znamená, naprosto klíčové, ať už pro právnické, nebo fyzické osoby, jsou ty sociální výdaje. U těch fyzických osob je to 50 procent výdajů, které k fyzickým osobám, jsou v sociální oblasti.
Můžeme se podívat na kapitálové výdaje, které kromě těch běžných výdajů jsou pro mě osobně důležitější. Příští rok náš návrh rozpočtu obsahuje 272,4 miliardy. Dochází k nárůstu o 22,2 miliardy. Ano, mohli jsme 22 miliard škrtnout, mít o to nižší deficit, ale já myslím, že je dobré, když stát investuje. Mimochodem dnes publikovaný odhad, myslím, že České bankovní asociace, že odhadují růst 2,5 procenta v letošním roce. Mimo jiné je to způsobeno, kromě útratami domácností, také zvýšenou investiční aktivitou státu a vládních institucí.
A myslím si, že je důležité rozklíčovat, co jsou národní zdroje a co jsou evropské zdroje. My se blížíme ke konci programovacího období 2020-2027. Vzhledem k tomu, že jsme na 1. místě v čerpání evropských peněz v tomto programovacím období, tak logicky na ty poslední dva roky zůstává málo. A je to dobrá zpráva. Dobrá zpráva. Nemusíme se v posledním roce honit s tím podle mě opravdu, abych to řekl ve Sněmovně hezky, s tím špatným heslem, musíme vyčerpat každé euro. Kdyby tam bylo, musíme vyčerpat každé euro efektivně, tak bych s tím souhlasil, ale heslo musíme vyčerpat každé euro prostě správné není, protože mnohé ty projekty pak produkují nové a nové provozní výdaje, a ty už se pak platí z národních zdrojů. Tam už nikdo nezaplatí.
Takže z národních zdrojů my navrhujeme příští rok investovat 186,2 miliardy korun, v letošním roce to bylo 154, předtím 130, předtím 111, předtím 95, v roce 2020 a 2021 to bylo 101 a 103 miliard, což je navýšení zhruba o 80 procent. Když k tomu připočteme ty evropské peníze, to je 86 miliard, dostaneme se na rekordní částku 272,4. A říkal jsem, že i relativně je to nejvyšší číslo. 11,3 procenta všech výdajů státního rozpočtu mají být kapitálové výdaje, což je bezesporu velmi dobrý výsledek a velmi dobrý návrh, a to nás opravňuje říkat o tomto rozpočtu, že je proinvestiční. Každé procento dolů znamená, že ten rozpočet je méně proinvestiční, více se projídá, více se spotřebuje na provozu, na běžných výdajích a méně se investuje. A nemusíme se přesvědčovat, co je pro budoucnost české ekonomiky lepší. Bezesporu to jsou ty efektivní investiční výdaje a podtrhl bych tam to slovo efektivní.
A pak ta debata, jestli tam máme všechno, nemáme u mandatorních výdajů. Máme tam všechny mandatorní výdaje ze zákona. Na straně 26 sešitu B máte poměrně dobrý přehled, včetně podílu vůči státnímu rozpočtu, podílu na HDP a podobně. 16,6 procenta HDP máme na mandatorní výdaje. To opravdu je vysoké číslo a každý nový mandatorní výdaj zužuje prostor kterékoliv politické reprezentaci na realizaci vlastního politického programu. Jestli jsem říkal, že je 376 miliard, tak by bylo fajn, kdyby každá vláda měla k dispozici 50 procent pro realizaci svého programu, což by v tomto případě bylo 1200 miliard, a máme jenom 377. Ale jak jsem říkal, je politicky velmi obtížné snižovat mandatorní výdaje. My jsme to udělali a také jsme za to politicky zaplatili, ale já toho nelituji, protože jsme to udělali správně.
K těm mandatorním výdajům. Ty můžeme členit na ty, které jsou přímo ze zákona, skoro tři čtvrtiny všech výdajů jsou přímo ze zákona, a necelých 22 procent jsou ostatní mandatorní a kvazimandatorní výdaje bez evropských peněz. Ty se k tomu potom připočítají. Na straně 28 sešitu B máte velmi podrobně zpracovanou analýzu výdajů na sociální transfery a státní politiku zaměstnanosti s tím, že na straně 30 pak vidíte jednotlivé částky.
Jestliže například na důchody rozpočtujeme o 3,1 % víc než v roce 2025 a zákonná valorizace je taky 3,1 % v roce 2025 (?), tak ať mi nikdo s vážnou tváří netvrdí, že tam chybí peníze. To prostě matematicky nevychází a není to tak složitá úloha. To nejsou ani integrály, ani deriváty, ani složitějšího... Rostou důchody v průměru o 3,1 %, zvyšujeme celkové výdaje o 3,1 % a je tam takřka 740 miliard, a je to o 22,3 miliardy více než v letošním roce. A říkám, v pondělí uvidíme plnění za prvních 11 měsíců. Kdo chce, si to může nastudovat poměrně podrobně a dostane ten rozdíl. Meziročně se ty výdaje zvyšují o 22 miliard.
Významná částka výdajů státního rozpočtu se týká výdajů na platy a ostatní mzdové výdaje. Když se podíváme, jak to vlastně vychází, tak v tom našem návrhu rozpočtu roste objem platů o 7,8 %, přitom počet míst roste o 0,2 procentního bodu, a to zejména v rezortu školství, co se týče pedagogů, v rezortu obrany, co se týče počtu vojáků, a v rezortu Ministerstva vnitra, co se týče hasičů a policistů. Naopak počet úředních míst klesá o 700. Některá navýšení platů jsou ze zákona, některá jsou rozhodnutím vlády, ale 7,8 %, když říkám, že celkový objem růstu platů a mezd má být zhruba 6 %, tak je vidět, že je to nadprůměrné v rámci českého hospodářství a české ekonomiky.
Na straně 32 to pak máte rozčleněné na organizační složky státu - na ty, kteří jsou placeni podle zákona o ostatní službě a na ty, kteří jsou placeni podle normálního zákoníku práce, stejně tak počty jednotlivých zaměstnanců.
Ten nárůst, já to ještě můžu kvantifikovat, v tom regionálním školství je to plus 1200 míst, příslušníci a vojáci 920 míst, zákoník práce 142 míst, a pak jsou úředníci v režimu zákona o státní službě minus 770 a zaměstnanci příspěvkových organizací minus 466. Takže není pravda, že roste počet úředníků, naopak klesá. My předáváme zemi v okamžiku, kdy počet úředníků je nižší než počet úředníků, které jsme převzali v roce 2021. Na straně 34 máte podrobný graf, který říká, jak je to rozčleněné nejenom u úředníků, ale i všichni ostatní, kteří jsou placeni prostřednictvím státního rozpočtu. Logicky největší díl mají učitelé v regionálním školství, je to asi 110 miliard, ostatní zaměstnanci v normálním školství 25 miliard, příslušníci bezpečnostních sborů 48 miliard, obrana 20 miliard, pak je tam policie, celníci a ostatní. Všechny informace jsou k dispozici, stejně tak vývoj celkového počtu lidí, kteří jsou placeni prostřednictvím státního rozpočtu.
Pak na straně 38 máte i průměrné platy v jednotlivých kapitolách. Je to taková oblíbená soutěž všech úředníků. Všichni by chtěli mít nadprůměrný... V té tabulce, aby byli nad průměrem. To úplně nevychází, nevím, jak bychom spočítali průměr, kdyby všechny rezorty měly číslo vyšší než průměr. Nevím, kdo by, jak bychom se k tomu matematicky dostali. Mně to připomíná, to jsem vždycky říkal na tripartitě kolegům z odborů - jejich představa je, že minimální mzda bude minimálně stejně vysoká jako průměrná mzda. To pak znamená, že by všichni brali stejně. Zrovna tuto průměrnou mzdu rovná se minimální mzdu.
A pak vidíte ty průměrné platy na straně 39, kdy na straně 40 pak máte graf. Gratuluju kolegům z Prahy, protože jen tak pro zajímavost tam dali průměrný plat na magistrátu, to je 75 tisíc, 76 tisíc. Vojáci po tom zvýšení budou mít asi 69 tisíc, pak 62 tisíc budou mít příslušníci bezpečnostních sborů a tak dále. Průměr všech obcí je 42 tisíc a průměr všech krajů je 44... Ne 44 tisíc je průměr obcí, tam ovšem není hlavní město Praha, to vedeme zvlášť. Plus pak jsou rozpočtované platy soudců, státních zástupců, poslanců a senátorů, kdy samozřejmě nejvyšší počet je soudců, potom je počet státních zástupců a ostatních ústavních činitelů je mnohem méně, to číslo je těsně nad tři sta, soudců je přibližně tři tisíce.
Na straně 41 Sešitu B máte porovnány běžné výdaje, a to od roku 2021. Myslím, že je vždycky dobré vidět tu celkovou řadu, abychom viděli, jak se to vyvíjí, že jednotlivé vytržené číslo z jednoho rozpočtu v konkrétním roce nám nedává tolik informací jako ten jednotlivý graf. A ty běžné výdaje porostou tempem 2,9 % v roce 2026. Ale samozřejmě je v tom i ten růst platů o 7,8 %. Logicky je to nejvyšší číslo, ty ostatní klesají.
Pak na straně 42 máte běžné výdaje na provoz organizačních složek státu po všech jednotlivých rezortech. Myslím si, že kdo chce si tam ta čísla najde. Pak jsou výdaje na financování programů, což jsou naše investiční výdaje, kapitola čtyři s názvem Výdaje na výzkum, vývoj, inovace; příští rok je navýšení zhruba o 4 miliardy na 56 miliard ročně, kdy rostou i evropské zdroje, asi o 1,3 miliardy, ten zbytek je nárůst z národních zdrojů, ať už na institucionální výdaje, nebo na výdaje účelového výzkumu.
Celkem 12 kapitol se podílí na výdajích na obrany státu, jak jsem říkal, je to širší pojem než výdaje Ministerstva obrany, ty jsou samozřejmě dominantní, kdy z roku na rok se zvyšují výdaje samotného Ministerstva obrany o 21 miliard korun. Ano, je tam ta částka dopravní infrastrukturu (část k dopravní infrastruktuře?), ale říkám, a věřím tomu, že to bude dělat i nová vláda. Je v zájmu České republiky, aby se některé výdaje na infrastrukturu započítávaly do obranných výdajů. Dělají to i jiné členské státy, ale všichni si to hlídají, tu svoji metodiku, a je velmi těžké se dostat k tomu, co si uplatňuje každý který členský stát. Pak tam máte podrobné komentáře k rozpočtu jednotlivých kapitol, ale to je spíš na debatu mezi prvním a druhým čtení.
A pak samozřejmě, mluvil o tom pan premiér, ta nepříjemná položka, která se jmenuje Obsluha státního dluhu. To jsou vlastně úroky, ty příští rok dosáhnou takřka 110 miliard korun. Česká republika za dobu své existence nesplatila jednu jedinou korunu ze svého dluhu. Vždycky se připočte nový dluh, nový deficit a neustále se to refinancuje. Není to tak, že v daném kalendářním roce se financuje pouze nový deficit, velmi často se refinancují, ať už pětileté, dvouleté nebo desetileté dluhopisy. V této chvíli si Česká republika půjčuje, to číslo je o něco vyšší než 4 %, což když někdo řekne, že to je jenom 1 miliarda, tak si z toho spočtete 4 % a budete to platit každý rok. A když tam dáte 100 miliard, tak už je to 4 miliardy napořád. Napořád, ano. Nevidím realistické, že by byly tak přebytkové rozpočty - ne vyrovnané - tak přebytkové, že by se platila i jistina z těch státních dluhů, ale nedělá to žádný stát. Zase se nemusíme bičovat jako Česká republika... Mimo ty státy, které byly v tak dramatické situaci, jako byla, jako bylo například před pár lety Řecko.
A poslední část toho Sešitu B je vlastně čistá pozice České republiky vůči Evropské unii, kdy na jedné straně máte povinné platby a na druhé straně peníze, které čerpáte. Tak i v roce 2026 to saldo bude kladné, když si vezmeme celková salda od našeho vstupu 1. května 2004 do 30. 6. letošního roku, tak jsme odvedli 970 miliard a dostali jsme zpátky 2 tisíce 220 miliard. Takže to saldo je 1,25 bilionu. Ano, je to za období delší než 20 let, můžeme to vydělit dvaceti a vidíme, jak vychází průměrné saldo za těch 20... To samozřejmě není každý rok stejné, na začátku programovacího (?) období se čerpá méně a pak to akceleruje v průběhu programovacího období a na konci.
Tolik relativně stručně k Sešitu B, který má 72 stran a přináší opravdu všechny potřebné informace pro to, aby člověk mohl hlasovat pro nebo proti těm základním navrženým rámcům státního rozpočtu.
A teď mi dovolte pár slov k té novince, a to je vlastně státní rozpočet v kontextu výkonnosti. Děkuji všem kolegům z ostatních rezortů, kteří se do toho zapojili. Je to v zásadě pilotní projekt.
Možná se ukáže, že jsme na některé ukazatele, které byly potřebné, zapomněli, možná se u některých ukáže, že je zbytečné to sledovat, ale je to poctivý pokus pro to, abychom například za čtyři roky věděli, zda ty cíle, které si klade vláda u státního rozpočtu, jsou naplněny v těch poměrových ukazatelích. Myslím, že je dobré sledovat takové věci. Každý rok vedeme debatu, kolika miliardami bude financovat stát sociální služby. A podle mě je dobré sledovat ten poměr nejenom v té absolutní částce, ale poměr, kolik platí zřizovatelé, kolik platí stát a kolik platí klienti. A ten trend je jednoznačný. A podle mě není pozitivní, neustále se zvyšuje procenta toho, co platí stát, a jedna z těch dvou položek stagnuje a jedna klesá. Myslím si, že dlouhodobě to udržitelné není, takže si myslím, že je to opravdu dobrý sešit, ten teda určitě předělávat nebudeme, protože to jsou ukazatele podle schváleného rozpočtu. Pak, jestli máte tolik miliard nebo tolik miliard, ty ukazatele prostě sledujete. Sešit tedy stojí za pozornost a který by byl určitě dobrý, kdyby si osvojila i nová vláda. Nemusí tam být, je to něco navíc, takže není pravda, že jsme nedodali úplnou dokumentaci. Dodali jsme úplnou, plus ten nový sešit, který má takřka 90 stran, přesněji 92 stran. Myslím si, že je to velmi dobré a že to může sloužit každé vládě, ale i každé opozici. Upřímně řečeno, nemám radost z toho, že každoročně se o rozpočtu vede veřejná debata týdny a měsíce, to je v pořádku, ale o státním závěrečném účtu se tady ta debata vede velmi krátce a ve veřejném prostoru ještě méně. Jako by skončil rozpočtovaný rok okamžikem schválení rozpočtu a potom někdy na konci roku, 5. ledna, kdy se oznámí výsledek deficitu, a velmi málo se věnuje politické debatě o tom, jak to dopadlo.
Mimochodem, my jsme nestihli do září projednat státní závěrečný účet za rok 2024. Nebyl v tom žádný úmysl, ale přesně to ukazuje naléhavost či důležitost tohoto materiálu, která dlouhodobě je v Poslanecké sněmovně stejná. Před lety kolega sociální demokrat prosadil do zákona, že před třetím čtením státního rozpočtu na nový kalendářní rok musí být schválen rozpočet za minulý kalendářní rok. Vypadá to, že je to jednoduchá úloha a vidíme, že to tak úplně jednoduché není.
Tolik ve stručnosti návrh rozpočtu a teď mi dovolte zhodnocení té absurdní situace, v které jsme. Myslím si, že respektujeme výsledky voleb a kdyby to bylo na mě, tak už dneska vládla nová vláda, bylo by to legitimní. To období předávání moci podle mě není dobré pro stát, není dobré pro odcházející vládu a myslím, že není dobré ani pro přicházející vládu, ale nebrzdíme to my, my to fakt nebrzdíme. Zvolili jste netradiční postup. Já připomenu, co říkal Petr Fiala. My jsme neztráceli čas rozpočtem Aleny Schillerové v roce 2021. On tady ležel a nespustili jsme zákonný proces, nesvolali jsme rozpočtový výbor, netrénovali jsme tam úředníky. Prostě řekli jsme špatný, my připravíme lepší rozpočet nebo nižší deficit, a to jsme udělali. Já jsem očekával to samé. Mně nevadí, že ten státní rozpočet vrátíte, mně to přijde logické. Je třeba zbytečné, opravdu zbytečné, to cvičení, které tady absolvujeme. Mně To nevadí, ale k čemu to vede? Zítra budeme ve stejném stavu, jako jsme byli 5. října nebo 8. října. V Poslanecké sněmovně nebude předložen návrh státního rozpočtu, nic se neděje, rozpočtové provizorium. A fakt jedno jediné zákonné omezení, jednu dvanáctinu, a to je všechno. Já nevím, jestli je to zastírací manévr k tomu, abychom se nebavili k tématu, kterému se budeme věnovat zítra, mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.
Já myslím, že tato situace je jasná. Andrej Babiš se tváří, že je překvapený, že vyhrál volby, my jsme ty volby taky chtěli vyhrát. Gratuluju, nevyhráli jsme, tak udělejte všechno pro to, abychom si ty role vyměnili co nejrychleji. Připravte vlastní rozpočet a pak si můžeme porovnat, který rozpočet byl lepší nebo horší. Je opravdu úsměvné, když čtyři roky naše vláda poslouchala z řad opozice, že ty deficity jsou příliš vysoké, že teď se chystáte udělat úplně něco jiného. Máte na to politické právo, to nekritizuju, jenom je to docela úsměvné. Ukazuje se, že konsolidovat a snižovat deficity je politicky mnohem těžší, než je zvyšovat. Není žádný problém přihodit 100 miliard, 150, 200, uvidíme, jak to číslo poroste, každý týden ty miliardy rostly. Mimochodem, těch 8 miliard, co údajně chybí Ministerstvu dopravy, asi bych to neměl napovídat, ale ta úřednice říkala, nevím, jestli vyčerpáme ty evropské peníze a interpretace Aleny Schillerové je, že chybí 8 miliard.
Myslím, že si rozumíme, že každá ta věta je úplně jiná a do (nesrozumitelné). 17. října řekl Andrej Babiš ve svém ranním vysílání z Průhonic, nebo odkud to vysílá, my vás na nic nepotřebujeme, máme připravený náš rozpočet bezesporu lepší, já nevím, co všechno, nemáte nic. Já myslím, že budete muset připravit vlastní návrh rozpočtu, to se od vlády očekává, na tom není nic překvapivého. Očekávat, že ten deficit bude dramaticky větší, bude se blížit těm deficitům z roku 2020, 2021. Tomio Okamura tu není, tak bych řekl, jeho motorová pila se zasekla v okamžiku, kdy dostal místo na umpiru. Hotovo. Volební program na čtyři roky splněn. Tady kolegové Motoristé, uvidíme, jak budou úspěšní s tím vyrovnaným rozpočtem za čtyři roky (Filip Turek mluví mimo mikrofon). Fakt to není ironie, že bych si to přál, nepovažuju to za reálné, ale budu vám držet palce, abychom snižovali deficity. Opravdu ano, zatím jdete úplně opačným směrem a neslyším, že by se vám to nelíbilo. A já nevím, jak reagovat na stokrát opakovanou lež, že tam něco chybí a tohle jsme podcenili a letadlo narazilo. Každý rok jsme na to slyšeli a každý rok se Alena Schillerová mýlila. Dramaticky, v některých letech i o 170, 180 miliard deficitu. Proč by zrovna letos měla mít pravdu. Ono to možná vyjde za vaší vlády, že nebude dodržen, schválen deficit, to je možné, ale to asi není příklad dobré praxe.
Podívejte se na ty deficity. V roce 2020, 2022 byl covid v celé Evropě, nejenom v České republice, a byli jsme nejrychleji zadlužující se ekonomika, a to už nejsme. Předáváme vám zemi a veřejné finance v mnohem lepším stavu. Ano, nejsme ve všem premianti České republiky. Kdo z nás by si nepřál, abychom byli v každém ukazateli první. Máme být ambiciózní, ale hospodářsky to bude 2,4, možná 2,5 %, nejnižší nezaměstnanost, mínus 1,9 % zadlužení veřejných financí vůči HDP, to jsou všechno výborná čísla a dostáváte zemi ve velmi dobrém stavu, tak možná byste už mohli opustit, ale nemusíte, tu rétoriku spálené země.
Já vím, že čísla a fakta vám kazí tento příběh, ale ministr financí je tady mimo jiné od toho, aby používal čísla, fakta, data, grafy, mezinárodní srovnání a ne spekulace, chybí 96 miliard. Tak jestli budete chtít zvednout například všem státním zaměstnancům o 10 % platy, tak chybí 25 miliard, dalších, už máte 120. A teď si můžete kterékoliv přání dát. Chcete platit OZE, to je 20 miliard, ne 18, 20 miliard. Příští rok má být OZE podle ERÚ 46 miliard, 20 miliard mají zaplatit jednotliví klienti, domácnosti a firmy, 26 miliard ve státním rozpočtu, tak to je. Mínus 20 miliard deficitu, na to samozřejmě ten rozpočet nemyslí, a já vím, že to usnesení asi projde, ale říkám rovnou. Nepřipravujte návrh rozpočtu, který bude v rozporu s platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti. To sice po nás chtít můžete, ale my to neuděláme.
Byli jsme čtyři roky rozpočtově odpovědní a není žádný důvod, abychom posledních 14 dnů nebo poslední čtyři dny byli rozpočtově neodpovědní a ten zákon prostě neporušíme. Jestli si ho chcete porušit, tak vlastním návrhem zákona, ne naším. Já jsem se díval na to usnesení rozpočtového výboru. Ano, většina položek je v pohodě z hlediska zákonnosti, ale doporučení, abychom prolomili výdajové limity, je vlastně navádění k tomu, abychom porušili zákon. já vás žádám, abyste to vyňali z tohoto návrhu usnesení, protože jak to vypadá, když Sněmovna vyzývá vládu k tomu, aby porušila zákon? Kdybyste, například, že doporučujete vládě, aby změnila zákon, tak je to legitimní, hlasovatelné, ale pro mě to není hlasovatelné. Hlasovat o návrhu, kterým Poslanecká většina vyzývala vládu v demisi k tomu, aby porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti.
A teď si ještě vezmu pár poznámek k tomu, že začala rozprava k rozpočtu, vlastně ještě před bodem rozpočtu. Tak jsem si k tomu dělal pár poznámek. Něco jsme zatajili. Nic jsme nezatajili, 30. září bylo publikováno všechno. Je to v takovém tom oddílu jiné volební období, když to prokliknete, vyberete deváté volební období a tam ten sněmovní tisk najdete. A je úplně stejný jako sněmovní tisk číslo 17 v tomto...
Vy jste něco lakovali narůžovo. No, ale ještě v říjnu před volbami jsem slyšel, deficit je nepřijatelně vysoký. Tak já nevím, jestli vysoký deficit je lakování narůžovo, mně to tak nepřipadá, myslím, že to vůbec neodpovídá realitě. Úvěrové EIB není výhodnější. Je a byl výhodnější. V okamžiku, kdy ty podmínky byly srovnatelné nebo horší než státní dluhopis, tak jsme si ho nebrali. Nevím, kdo častěji mluvil s Nadiou Calvino, ale bezesporu, když ta nabídka byla lepší o pár procentních bodů ve smyslu, tam se ty body říkají jakoby za tu desetinnou(?) čárku, tak jsme to využili, když nebyly, tak jsme... Proč bychom si brali horší úvěry? Každý z nás, když dostal nabídku 4 nebo 4,2 procenta, co si asi tak každý z nás vybere? No, já věřím, že všichni 4, když konkurenční návrh úroku je 4,2. Tady bylo doporučeno 4 roky, slyším, že lepší je 4,2, že to je zásada úplnosti nebo čeho. To nevím. Já bych řekl, že to je zásada finanční negramotnosti. Použil bych asi expresivnější výraz, ale jsme na půdě Poslanecké...
Saldo veřejných financí. Já vlastně nevím, že o tom Alena Schillerová vůbec mluví. Minus 5 procent, minus 1,9. To je dramatické zlepšení, o tom není žádný pochyb. To jsou čísla, data, fakta. Já vím, že se vám to do toho příběhu nehodí, ale nepřekreslíte ta čísla, ta verifikoval Eurostat, to nejsou žádná čísla české vlády, ani nezávislou Českého statistického(?) úřadu, jsou verifikována Eurostatem. Ano, pro fajnšmekry je to v aktuálním hodnocení rozpočtu, a ne v hotovostním. Já myslím, že aktuální hodnocení je lepší, ale my jsme ve veřejné debatě v České republice fixováni na hotovostní plnění státního rozpočtu. Jako když něco zaplatím 2. ledna, je katastrofa, protože to nedošlo 30. prosince. Většina těch firem má stejně dovolenou, tak ani nepozná, jestli jim to připíšou 30. 12. nebo 2. 1. V aktuálním hodnocení je to úplně jedno, v hotovostním je to problém. Jak jsme loni honili evropské dotace, které přišly 27. prosince, tak tři úřady v pohotovosti, že to nebyla malá částka, jak jsme připsali. To by bylo peklo, že deficit se zhoršil o 17 miliard. Koho to zajímá, kdyby to bylo připsána 2. ledna? A stejně by vám to Eurostat napsal do roku 2024 i, kdybychom to připsali do státního rozpočtu z toho národního účtu, kam chodí evropské dotace do státního rozpočtu. Takže ano, Eurostat má aktuální hodnocení. Jinými slovy daň z příjmu právnických osob za rok 2024, která je v letošním rozpočtu, se dopočte aktuálně do roku 2024. Daň z příjmu právnických osob, která se zaplatí příští rok, se pak dopočte v tom aktuálním hodnocení do roku 2025. Ale my jsme fixovaní na to...
Dividendy z ČEZu jsou půjčka. Vláda vyplatila 99,5 procenta čistého zisku na dividendách. Jako by zapomněli, že za Andreje Babiše ten rok bylo číslo mnohem vyšší než 100 procent. Já bych chápal tu kritiku, kdyby někdo vyplácel 20, 30, 50, 60 procent, (Nesrozumitelné.) vyplácíte moc. Ale kritika od těch, kteří šli přes 100 procent a vyplatilo se nějak víc, než byl celkový čistý zisk, k tomu, že my jsme se blížili 100 procentům a použili jsme ty peníze na zmírnění vysokých cen energií pro domácnosti, instituce a firmy, je opravdu pokrytecká.
Deficit za 4 roky 1,2 bilionu. Tak si počkejme, až to bude za příští 4 roky. Chcete zahájit s číslem, myslím, že Andrej Babiš říkal 381. No, a krát 4 to bude určitě víc než 1,2 bilionu korun. V těch absolutních částkách to nemá žádný význam, to jako kdybychom porovnávali, jaký jsme měli průměrný plat v České republice před 4, 8, 12 lety, 16, 20. Dejte sem jakýkoliv start volebního období a s letošními. Tak tam by to vyšlo naopak.
Klíčový ukazatel například v tom výkonnostním je, jaký je poměr důchodů vůči průměrné mzdě. Tak se podívejte, jak toto klíčové číslo pro naše spoluobčany, kteří berou penzi, jak rostlo. Tak slyším: no, tam dávají větší procento HDP na důchody. Zase ti lidé řeknou, že v mnoha zemích jsou důchody zdaněny. Taky bychom mohli zvednout důchody o 15 procent, zdanit je 15 procenty. Výsledek by byl stejný. Jenom bychom opticky vydávali v rozpočtu na důchody víc o těch 15 procent, to znamená, vždycky to porovnání musíme provést tak, ať to porovnání je korektní, ať porovnáváme jablka s jablky, ne hrušky s hruškami.
Jinými slovy, tento rozpočet je realistický, odpovídá všem zákonným předpisům, je úsporný a neporušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Klíčové priority jsou obranyschopnost, odolnost, investiční aktivita státu a udržení sociálního smíru. Není žádné překvapení, že tyto tři klíčové priority splňovaly všechny naše rozpočty pro rok 2022, 2023, 2024 a 2025. Ty tři jsme splnili přes mnoho řečí a mnoho kritiky a mnoho odhadů a fabulací, jak to dopadne špatně, a za šest týdnů budeme vidět, jak dopadl rok 2025. Já bych doporučil Poslanecké sněmovně, aby v prvém čtení samozřejmě schválila ty základní parametry rozpočtu, protože nedají se nakreslit nové příjmy, výdaje jsou maximálně podle zákona o rozpočtové odpovědnosti a pak mezi prvním a druhým a ve třetím čtení se dají dělat přesuny v kapitolách podle priorit nové vládní většiny. To je normální. Kdo by to kritizoval, tak neví, jak funguje politika a politické rozhodování vlády.
Ale já vím, že je to marné, ale ta hausnumera, kolik nám chybí? Tak mi řekněte, kde chybí peníze, když máme maximální výdaje a zákon neumožňuje vyšší výdaje? Jak mohou chybět peníze? Ano, můžete navrhnout jiné rozdělení, to jsem říkal na rozpočtovém výboru, říkám to dneska. Nic tam nechybí, nemohou být vyšší výdaje než 2 408,7 miliardy korun českých. Nemohou. Pokud dodržíme zákon. Je přísný? Je. Chtěli jsme ho? Chtěli. Kdo chce fiskálně odpovědně vládnout, je rád, že má přísný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ano, přísnější než v mnoha jiných zemích.
Někde na to jdou fikaně, že mají únikovou položku, že po volbách to neplatí dva roky, neustále nová vláda. Tak na Slovensku se měnila vláda co dva roky, tak už jsou šest let v únikové položce a samozřejmě tam ten zákon porušují. Jenom připomenu, že když tam měli úřednickou vládu, tak ten zákon vzala vážně a připravila návrh vyrovnaného státního rozpočtu. Ten se samozřejmě nedá prosadit. My umíme připravit návrh vyrovnaného státního rozpočtu, že o těch 286 miliard budou nižší výdaje a deficit bude 0, ale, nepovažovali bychom to za rozumné, že bychom dramaticky omezili investiční aktivitu státu a porušili bychom sociální smír.
Tohle je maximum možného. Kdo říká, že udělá lepší rozpočet, ať ho ukáže. Není pod tlakem, že to tady přinese v únoru nebo v březnu, je to úplně v pohodě, nic se nestane, ale lepší rozpočet neznamená vyšší deficit. To je velmi jednoduché, zvýšit deficit o 100, 150, 200, 250. A zase si tam dosaďte jakékoliv číslo, když to používá vládní většina, proč by naše menšina nemohla říkat úplně stejná čísla. Ale nebude lepší. V čem je lepší mít vyšší deficit? To mi vysvětlete. O tom je politický střet s levicí. Levice to neřeší, zdroje jsou, zdroje budou, jaký deficit? A z toho mezinárodního kontextu nám tak posměšně říkají - jako České republice - naštěstí, že patříme mezi šetřílky. A já myslím, že to je jako dobré označení pro Českou republiku. Jsme v dobré společnosti, jsou tam skandinávské země, Holanďané, Němci jsou tak na pomezí, vždycky byli, teď už úplně nejsou. A geograficky i rozpočtové debaty na úrovni Evropy nejsou pravolevé, ale jsou sever proti jihu. A rozpočtově máme patřit na sever, politicky na západ, rozpočtově na sever.
Podtrženo a sečteno. Návrh rozpočtu je realistický, nic tam nechybí, nic nebrání tomu, aby ho Poslanecká sněmovna, ty základní parametry v prvém čtení schválila. Pokud se ho rozhodnete vrátit, je to legitimní, není to poprvé. My sami jsme to udělali, z rozpočtu roku 2013 jsme ho sami stáhli a přepracovali a spojili jsme ho s hlasováním o důvěře vládě. Ten institut, že Sněmovna dává vládě doporučení, je vlastně logický, říká vládě, co má udělat, aby jí nebyla vyslovena nedůvěra, což v průběhu volebního období je normální.
Po volbách, když je vláda v demisi, tak je to opravdu absurdní. Možná je to fakt bizár, ale pokud se tak rozhodnete, proč ne? Jenom vás prosím, vyhoďte to usnesení, kterým nás budete nutit porušit zákon, není to důstojné Poslanecké sněmovny. O všem ostatním se dá jednat, můžeme na to mít různé politické názory, můžeme mít různé politické priority, můžeme se přít, jestli máme přidat tomu a vzít tomu, anebo naopak. Ale pokud tam bude součástí toho usnesení, výzva k tomu, abychom porušili zákon, tak vám garantuji, aniž bych se radil se svými kolegyněmi a kolegy ve vládě, že to neuděláme, a případně přepracovaný návrh rozpočtu bude odpovídat platnému zákonu o rozpočtové odpovědnosti. To znamená, že maximální deficit může být 237 miliard korun a k tomu případně únikové položky v souladu buď s metodikou Eurostatu, nebo s využitím únikové položky v české legislativě.
Neměl jsem úplně nejkratší vystoupení, ale byl jsem docela trpělivý, když jsem týdny poslouchal, co všechno tam chybí, jazyk mě svrběl, ale říkal jsem, počkám si na vystoupení v Poslanecké sněmovně. Mohli jsme to odbýt za minutu s tím, že jsem srozuměn s tím, jaká je většina, že nám to vrátí, ale já jsem řekl, že ne. Já myslím, že je to dobrý materiál, určitě nebudu jediný člen vlády, který ho dneska bude hájit. Pokud chcete předložit rozpočet, máte na to plné právo, ale tak se co nejrychleji ujměte svých funkcí. Nám to vadit nebude, protože respektujeme výsledky demokratických voleb. Ale chtít po nás, a řekl to Petr Fiala, abychom napsali rozpočet pro vaši vládu, i sami vy musíte uznat, že to je absurdní. Rozpočet není zákon roku, jak se to často říká, to je zákon na rok. Nakonec každá Sněmovna nějaký rozpočet schválí, lepší nebo horší. Tento rozpočet je vyvážený a naposled opakuji, snižuje deficity veřejných financí, je výrazně proinvestiční, směřuje k posílení obranyschopnosti a odolnosti České republiky a udržuje sociální směr. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministru Stanjurovi. Předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 17/1. Prosím, aby se slova ujal předseda a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vladimír Pikora a zároveň bych se, pane předsedo, zeptal, jestli ta časová dotace devíti, osmi minut do plánované přestávky vám bude stačit.
Poslanec Vladimír Pikora: Motoristi jsou efektivní a rychlí, samozřejmě nám to bude stačit, nepotřebujeme tady uspávat hady.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Jo. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Vladimír Pikora: Takže děkuji za slovo. Jsem zde dneska za pultíkem poprvé, takže doufám, že mně pan předsedající když tak pomůže.
A dovolte mi vás nejdřív pozdravit, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, a jenom velmi stručně bych chtěl říct, že jsme zde slyšeli, že programové prohlášení má, tedy že rozpočet má odrážet programové prohlášení. Ano, to tento rozpočet neodráží. Tento rozpočet není náš, neumím si představit, že bychom pro něj zvedli ruku. Zároveň jsme slyšeli výzvu Motoristům a slyšeli jsme něco o nějakých vysokých deficitech. Já bych chtěl říct, že to, co si dneska načteme, tak podívejte se na bod 3 písmeno f), kde mluvíme o škrtech.
No a nyní bych přešel k tomu, co jsme připravovali v rozpočtovém výboru. Rozpočtový výbor na svých dvou posledních schůzích projednal vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky za rok 2026, což je sněmovní tisk 17, v přípravě na jeho první čtení, a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno pod číslem sněmovního tisku 17/1. Usnesení obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny ve čtyřech bodech, kterým v souladu s § 102 odst. 3 zákona o jednacím řádu navrhujeme vládě rozpočet přepracovat. Všechny podrobnosti máte uvedeny v citovaném sněmovním tisku 17/1.
Takže sedmnácté usnesení rozpočtového výboru ze 4. schůze ze dne 24. listopadu 2025 zní:
Usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 v prvém čtení přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
1. Konstatuje, že předložený státní rozpočet není v souladu s příslušnými zákony České republiky.
2. Neschvaluje základní údaje vládního zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 podle sněmovního tisku 17.
3. Doporučuje vládě následující změny:
a) upravit návrh příjmů státního rozpočtu v souladu s listopadovou makroekonomickou predikcí Ministerstva financí
b) upravit navržené výdaje kapitol a státních fondů tak, aby výdaje určené pro Ministerstvo dopravy obsahovaly dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury v takové výši, která bude v souladu s návrhem rozpočtu tohoto fondu
c) prověří ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou navržené objemy jednotlivých sociálních mandatorních výdajů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí a na základě tohoto posouzení upraví výši těchto výdajů v návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí
d) upravit výdaje určené na národní spolufinancování v rámci strategickéhoé plánu společné zemědělské politiky, rozvoj venkova 2023 plus v kapitole Ministerstva zemědělství tak, aby nebylo ohroženo plynulé čerpání tohoto programu v roce 2026
e) prověřit nutnost nepokrytých výdajů uvedených v kapitolním sešitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a na základě tohoto posouzení upravit strukturu výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
f) provést v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 pokrytí změn podle bodu 3 b) až e) výdajová úsporná opatření ve formě škrtů. A v případě, že nebude možno tyto změny pokrýt, adekvátně navýšit deficit státního rozpočtu na rok 2026.
4. Stanoví, že nejpozdější termín předložení nového vládního návrhu o státním rozpočtu je dvacátý den od doručení tohoto usnesení předsedovi vlády.
Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.
Současně si dovoluji požádat všechny vystupující v rozpravě, aby mi své eventuální návrhy předávali v písemné podobě, aby byly správně zaznamenány. Děkuji. Tímto prosím pana předsedajícího, aby otevřel rozpravu.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Na základě dohody z grémia je od 14 hodin vyhlášena přestávka. Tedy vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády nyní přerušují schůzi, nyní přerušují schůzi do 15 hodin. Od 14 hodin je vyhlášena přestávka, přerušuji schůzi do 15 hodin. Zároveň připomínám členům organizačního výboru, že pět minut je čas, který nás čeká do zahájení naší schůze. Organizační výbor za pět minut. Technickou poznámku.
Poslanec Vojtěch Munzar: Pane předsedající, já musím protestovat proti vašemu postupu, protože ještě neodbilo 14 hodin, což byl návrh na přerušení schůze. Já jsem přihlášen s technickou poznámkou na vystoupení pana kolegy Pikory, takže doufám, já se přihlásím tedy až po přestávce. Není otevřená rozprava, ale přerušovat dvě minuty před avizováním přerušení schůze je podle mého názoru nesprávný postup.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, nebyla ještě zahájena rozprava. To znamená, že nebylo možné, abych vám udělil slovo k této technické poznámce, kterou jste si sám vzal. Děkuji. Je 14 hodin. Je14 hodin, ve 14.05 začíná schůze organizačního výboru a naše schůze pokračuje v 15.00 hodin.
(Jednání přerušeno ve 14.00 hodin.)
(Místopředseda PSP Barták v 15.00 hodin oznámil, že se přerušení schůze prodlužuje do 15.15 hodin.) (Jednání pokračovalo v 15.15 hodin.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeju vám hezké odpoledne, budeme pokračovat. Zahajuji tedy odpolední jednání Poslanecké sněmovny a budeme pokračovat projednáváním bodu 1, tedy vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, sněmovní tisk 17. Jsme v prvém čtení.
Projednání tohoto bodu jsme přerušili před polední přestávkou po úvodních slovech předkladatele, pana ministra financí Zbyňka Stanjury, a zpravodaje, tedy předsedy rozpočtového výboru Vladimíra Pikory. Oba tímto prosím, aby zaujali místa u stolku zpravodajů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili nejprve poslanci s přednostním právem a jako první s přednostním právem se přihlásil pan poslanec Matěj Ondřej Havel a já ho poprosím, aby se ujal slova. (Ze sálu se ozývá, že je poslanec omluven.) Omluven, takže ruším toto přednostní právo a jako druhý s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Jakob. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Tak děkuju, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dostávám se teď o čtvrt na čtyři ke slovu, byť jsme se při svolání schůze s kolegou Havlem, který je ze zdravotních důvodů omluven, přihlásili hned po svolání schůze. Já chápu, že paní kolegyně Schillerová chce mít na rozpočtovém výboru vždy poslední slovo, tady evidentně chce mít slovo první.
Nicméně než se dostanu k věci, k meritu věci, proč jsem se původně přihlásil, tak mám dvě poznámky. Jednu k tomu, jak probíhala diskuse těsně před vyhlášením přestávky. Vnímám to spíš jako nováčkovskou nezkušenost. Rád bych pana předsedu rozpočtového výboru, prostřednictvím pana předsedajícího, upozornil, že jako zpravodaj byl pověřen k tomu, aby nás seznámil tady na plénu s průběhem jednání na rozpočtovém výboru a s návrhem usnesení. On své vystoupení zahájil svým hodnocením předchozí diskuse, která tady probíhala. To by mu nemělo příslušet. Stejně tak potom těsně před pauzou neměl ve vší úctě dostat slovo kolega Munzar. Nebudu to jakkoliv teď dál ten postup rozporovat, jenom takové, řekněme, přátelské upozornění.
Druhá věc, kterou ale považuji za zcela vážnou, tak musím využít i mého přednostního práva. Musím zmínit, co se před malou chvílí stalo na organizačním výboru, kde jsme schvalovali, respektive neschvalovali vyslání zahraničních delegací a zahraničních cest. Z toho, co se událo, jsem opravdu velmi zaskočen.
My jako Česká republika jsme součástí NATO, jsme součástí Evropské unie. Z toho titulu taky jsme zastoupeni v příslušných orgánech těchto institucí a nikdy v historii Poslanecké sněmovny se nestalo, že by nebyly naše delegace schváleny. Stalo se tomu tak před malou chvílí. Tudíž Česká republika nebude zastoupena, na rozdíl od všech ostatních členských států, na parlamentním Transatlantickém fóru NATO a stejně tak nebude zastoupena na její konferenci COSAC, tedy konferenci výboru pro evropské záležitosti národních parlamentů členských států Evropské unie.
Možná bych to pochopil u SPD, nerozumím tomu u ostatních budoucích koaličních partnerů, a to hnutí ANO i Motoristů. Dáváte tím jasný vzkaz, že pro vás nemá zastoupení České republiky v orgánech NATO a Evropské unie význam. Říkáte všude, jak je potřeba, abychom zůstali pevnou součástí těchto naprosto klíčových institucí, konáte zcela opačně. Je to dle mého soudu naprosto nehorázné a bohužel při těch příštích jednáních Česká republika nebude díky tomu, že nikdo z budoucí koalice na organizačním výboru nehlasoval pro vyslání, nebude Česká republika zastoupena. Považuju to, vzhledem k našim spojeneckým vazbám, vzhledem k tomu, že bychom měli být slyšet v Evropské unii, za naprosto nepřijatelné. Naopak (potlesk zprava) jste schválili jednu zahraniční cestu na Slovensko, kde je 9 účastníků, všichni jsou z budoucí koalice. Něco takového se taktéž v historii nestalo. Vždy s předsedou Sněmovny jelí i zástupci opozičních stran, notabene když se má na Slovensku jednat i ve slavkovském formátu, tedy s Rakouskem. To jste to teda pěkně tady začali. Svědčí to o vašem přístupu k našim mezinárodním závazkům. Já bych byl velmi rád, abychom i nadále byli slyšet jak v NATO, tak v Evropské unii, díky vám nebudeme. Hanba.
Teď k tomu, proč jsem se přihlásil, a to je návrh státního rozpočtu na příští rok. My jako TOP09 to říkáme od samotného začátku. Tedy od toho, kdy byly známy výsledky voleb. Nová vláda si má sestavit vlastní rozpočet. Je to správné, je to zodpovědné a je to transparentní. V tuto chvíli se nacházíme v prvním čtení projednávání státního rozpočtu. Dovolte mi, abych vám připomněl, čemu bychom se měli v prvním čtení věnovat, ocituji jednací řád Poslanecké sněmovny, § 102 odst. 2. Sněmovna v obecné rozpravě projednává v prvém čtení základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územně samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Z tohoto pohledu tedy je nezbytné konstatovat, že příjmy, zaznívalo to tady už v diskusi, jsou jasně dány, jsou posouzeny výborem pro rozpočtové prognózy a v tuto chvíli není reálné s nimi zásadním způsobem pracovat. Naproti tomu máme výdaje a ty jsou jasně dány limitem, který nám stanovuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Rozdíl mezi těmito dvěma položkami je saldo státního rozpočtu. Co se těch výdajů týče, tak jsme na samotném stropu, který nám zmiňovaný zákon ukládá. Dokonce i mírně nad tím stropem, protože v návrhu rozpočtu jsou i ty dvě zmiňované položky, které mohou jít nad rámec zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a to jsou výdaje na obranu nad 2 procenta HDP a investice do dostavby Dukovan. Výdaje posoudila i Národní rozpočtová rada, která konstatovala, že obsahují všechny mandatorní výdaje.
Potud by se měla vést diskuse v rámci prvního čtení, z mého pohledu není další prostor pro to, abychom tyto základní parametry budoucího rozpočtu jakkoliv upravovali, proto jsou dané pro vlastně jakýkoliv rozpočet, který se tady bude na příští rok schvalovat.
Tímto konstatováním bych mohl skončit, ale neskončím, protože musím zareagovat na diskusi ve veřejném prostoru, za ten měsíc a půl, diskusi na rozpočtovém výboru, nakonec i na diskusi, která tady probíhala vlastně před samotným schválením programu. Jak se věc za tu dobu od voleb měly, dovolte mi shrnutí. Končící vláda předložila návrh státního rozpočtu v zákonném termínu, tedy do konce září. Parametry toho rozpočtu všichni známe, jsou veřejné téměř dva měsíce. Následně, a tady mi dovolte několik citací, se k rozpočtu vyjadřoval pan Andrej Babiš, budoucí patrně předseda vlády. Dovolte mi několik krátkých citací, co říkal 17. října. Cituji. My nežadoníme, my tady chceme prosadit náš nový rozpočet, který máme připravený položkovitě a ten rozpočet, pokud to nevíte, se čte ve Sněmovně třikrát a pokud to nestihneme v tomto roce, tak samozřejmě bude problém a zastaví se ty stavby a další věci budou v ohrožení. A konečně poslední citace. Jsme připraveni okamžitě změnit ten rozpočet pro váš lepší život. Vše máme připravené. Deficit zvyšovat nebudeme a nebudeme měnit ani zákon o rozpočtové odpovědnosti. Konec citací. Co řekne pan ministr, pardon, pan Babiš, co řeknou jiní čelní představitelé budoucí vlády, tak už druhý den nemusí platit. O mnohém z těchto výroků jsme se přesvědčili dneska ráno, kdy pan Havlíček rozbalil ten dáreček v podobě připraveného rozpočtu a ono se ukázalo, že tam vůbec nic není. Stejně tak kolega Juchelka včera v televizi, kde jsme spolu byli, tak říkal, že není možné, aby jakákoliv strana v opozici byla schopna sestavit rozpočet, protože k tomu nemají aparát, nemají k tomu úředníky, že je to nesmysl.
Takže oba dva, já oceňuji jejich odvahu, popřeli, jednoznačně popřeli, slova pana Babiše. A já se ptám, jestli stejně neplatí a jestli to byly jenom výmysly z jeho dobrého rozmaru nebo jestli to byly dokonce lži, jestli stejně tak nebude platit to, co říkal pan Babiš 17.10., tedy že budoucí vláda nebude zvyšovat deficit a nebude měnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, měl na mysli patrně zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Byly to plané řeči, uvidíme brzké době.
Já bych jim chtěl věřit, ale vzhledem k tomu, jak to vidíme u jiných vyjádření jeho, tak bohužel svým slovům nepochybně opět nedostojí. Co se dělo dál? Po těchto výrocích Andreje Babiše ostatní představitelé včetně samotného žadonili, aby současná vláda, která je nyní už v demisi, předložila návrh státního rozpočtu, aby ho budoucí vláda mohla použít jako podvozek, aby v druhém čtení mohli využít ty své připravené návrhy a rozpočet předělat k obrazu svému, a to s jedním jediným argumentem, a to bylo strašení rozpočtovým provizoriem.
My stejně jako od začátku jsme říkali, že by bylo správné, zodpovědné a transparentní, aby nová vláda si připravila svůj nový rozpočet, za který bude zodpovědná. Stejně tak jsme říkali, že rozpočtové provizorium není žádná tragédie, není to konec světa, tak, jak se nám snažili namluvit představitelé budoucí koalice. Nakonec naše vláda, když před čtyřmi lety nastupovala, tak zvolila tento, řekněme, odvážnější, ale jednoznačně odpovědnější a transparentnější přístup, byť naše země byla dva a půl měsíce zhruba v rozpočtovém provizoriu, tak se svět opravdu nezbořil. A projednala, navrhla svůj vlastní návrh rozpočtu.
Vše nasvědčovalo tomu, že opravdu budoucí vláda bude chtít ten rozpočet projednat a využije svého legitimního práva v rámci druhého čtení, aby ho přetvořila k obrazu svému. Nakonec kromě všech vyjádření, včetně těch pana Babiše, která jsem citoval, tak tuším před dvanácti dny rozpočtový výbor, tuším, že snad jednomyslně schválil harmonogram přijímání rozpočtu, a ten počítal s jednotlivými kroky včetně toho, že by 17. prosince mělo dojít k třetímu čtení, tedy že by byl rozpočet schválen a nedošlo by na ono rozpočtové provizorium.
Nicméně toto pondělí rozpočtový výbor najednou a představitelé budoucí koalice se zachovali zcela jinak. Na rozpočtovém výboru patrně, a teď už známe ta jména, takže budoucí ministři za hnutí ANO přicházeli s tím, co, kde, v kterém rezortu chybí. A vyvrcholilo to v pondělí dalším strašením o tom, co v příštím roce nebude, že nebude konec světa v lednu kvůli rozpočtovému provizoriu, a na konec světa dojde v listopadu příštího roku, kdy nebude na důchody. To nám jasně tvrdila takto paní Schillerová, aby opět po dni ve stejném pořadu, ve kterém jsem byl s kolegou Juchelkou včera, ten upozornil, že na důchody samozřejmě bude.
Navrhli jste, kolegové z budoucí koalice, abychom vrátili návrh vládě s doporučením a zapracováním jednotlivých změn. K tomu samotnému návrhu usnesení se ještě dostanu. Nicméně co to fakticky znamená? To, že dneska nebo zítra prohlasujete tento návrh usnesení, tak to znamená jediné, že z vaší vůle dojde k tomu, že rozpočtové provizorium bude naprosto nevyhnutelné. To, před čím jste ještě minulý týden varovali, že by byl Armagedon pro naši zemi, že by se přestalo stavět, že by vše ostatní bylo ohroženo, tak to vy svým konáním teď učiníte.
K samotnému návrhu usnesení. To má vlastně šest doporučujících bodů, ale ještě před tím doporučením je v něm konstatováno, že základní údaje Poslanecká sněmovna neschvaluje, a dokonce je tam konstatování, že předložený státní rozpočet není v souladu s příslušnými zákony České republiky. To bych se vás rád zeptal, v čem není v souladu se zákony České republiky? Naopak vy na konci, k tomu se dostanu, vyzýváte vládu, aby naopak ten rozpočet sestavila tak, aby právě splňoval to, co vy tady konstatujete.
V prvním doporučení říkáte, že by měly být upraveny příjmy podle aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí. To samozřejmě je možné, aby se přepočítalo. Lze předpokládat, že ten výhled bude trochu lepší, nebo je lepší, nicméně si od toho neslibujte žádné zázraky. Žádné desetimiliardy z toho nekápnou. Pokud, tak ty příjmy by mohly být lepší maximálně v řádu nižších miliard korun.
Potom v dalších čtyřech bodech doporučujete upravit výdaje. Tady ty podněty já osobně neshledávám za reálné, a to z toho důvodu, co potom říkáte v bodě posledním. Jednak chcete zaúkolovat vládu, aby hledala škrty, a zároveň, a to považuju za naprosto nehorázné, a také se přimlouvám za to, abyste ten dovětek z toho návrhu usnesení vyřadili, a ten dovětek zní a cituji. "A v případě, že nebude možno tyto změny pokrýt, adekvátně navýšit deficit státního rozpočtu na rok 2026." Jinými slovy, vy, pokud pro to usnesení budete hlasovat, tak vyzvete vládu k tomu, aby porušovala zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. To je pro mě naprosto nepřijatelné a domnívám se, že Poslanecká sněmovna by neměla doporučovat vládě, aby porušovala zákony České republiky.
Poslední poznámka k samotnému návrhu usnesení. Jednací řád umožňuje nastavení lhůt pro zapracování změn pro vládu. Minimum je 20 dnů, maximum je 30 dnů. Vy navrhujete dvacetidenní lhůtu. Pokud k hlasování dojde dneska nebo zítra, tak to vyjde, tuším, na 16. nebo 17. prosince. To je termín, kdy vy byste rádi měli v těchto dnech svoji novou vládu. Kdybyste se chtěli zachovat férově a odpovědně, tak byste navrhli ten termín třicetidenní. Navrhoval jsem to i na rozpočtovém výboru, tam tento protinávrh neprošel. Já to samozřejmě respektuji, dávám k vašemu zvážení, abyste tento termín upravili, abyste se zachovali alespoň trochu odvážně, a ty úpravy si zapracovali sami. Nota bene, vždyť je máte - slovy pana Babiše - připravené.
Rád bych upozornil na jednu věc, která mi v té diskusi chybí. My máme našimi zákony, a já jsem přesvědčen, že je to samozřejmě správně, tak máme výdaje státního rozpočtu omezeny. Je to právě ten zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tady na rozpočtovém výboru i tady teď na plénu zaznívá, nepochybně zaznívat dál bude, co všechno údajně v rozpočtu chybí. Nicméně já bych rád upozornil, že není možné podle našich zákonů jakékoliv další výdaje přidávat, tudíž žádné peníze navíc nejsou, nelze je kdekoliv najít, tudíž nechybí. Je jenom na rozhodnutí budoucí vlády, jakým způsobem chce svoje předvolební sliby plnit a jestli ty peníze najde někde jinde na výdajové stránce. Pokud nechce porušovat zákon, tak deficit navýšit nemůže. Já mám obavu, že k tomu porušení zákona to spěje, protože nepředpokládám, že do přijetí nového rozpočtu by byl ten zákon legislativní cestou schválen.
Ale k tomu, co mi chybí v té diskusi, to je diskuse o vizi o budoucnosti, protože jak máme na jedné straně omezenu tu výdajovou stránku zákonem, tak rozpočet má i příjmovou stránku. A já také kvituji prohlášení veřejná z řad budoucí vládní strany Motoristů o tom, že by chtěli, aby na konci funkčního období byly státní rozpočty vyrovnané. Já jim dokonce i fandím, ale co čtu v programovém prohlášení budoucí vlády, tak to rozhodně možné není. Já jsem přesvědčen, že je potřeba, abychom i v příštích letech pokračovali v konsolidačním úsilí, v tom, abychom odpovědně rozpočtově hospodařili. Já jsem hrdý na to, jakým způsobem se podařilo naší odcházející vládě v minulých letech konsolidovat. Na začátku byl deficit veřejných financí 5 procent HDP, nyní jsme na procentech dvou. Tempo naší konsolidace nám závidí všechny okolní země, na to jsem hrdý. Vždyť ta jednání nebyla jednoduchá. Ano, při projednávání konsolidačního balíčku my jako TOP 09 jsme navrhovali celou řadu dalších poměrně odvážných opatření, která by směřovala k ještě rychlejší konsolidaci. Bohužel nebyla většina Poslanecké sněmovny, abychom tyto návrhy tady prohlasovali. Nicméně i přesto jsem opravdu rád, že konsolidujeme, nebo do této chvíle jsme konsolidovali vzorně, a mně chybí jakákoliv vize v tomto směru od budoucí vládní většiny.
To, co se dočítáme v programovém prohlášení budoucí vlády, jde totiž zcela opačným směrem. Chcete snížit daň z příjmu právnických osob o 2 procenta, chcete znovu zavést celou řadu daňových výjimek. Proti tomu dáváte nějaký návrh jakéhosi EET 2.0, ale to nepokryje ani ty náklady, které budou spojené s tím, co jsem řekl před chvílí, zvláště v době, kdy bezhotovostní platby, jak jejich počet, tak jejich objem, rostou dlouhodobě geometrickou řadou, takže efekt, který byl pochybný už u EET 1, tak efekt výnosu z EET 2 bude opravdu minimální, bude-li vůbec jaký, a rozhodně nepovede k jakémukoliv konsolidaci veřejných financí.
Stejně tak chcete zrušit klíčové parametry důchodové reformy. To se sice nedotkne rozpočtu v těch nejbližších letech, ale je to hluboce nezodpovědné z hlediska střednědobého a dlouhodobého. Je to nezodpovědné vůči budoucím seniorům, je to nezodpovědné vůči budoucím veřejným rozpočtům naší země. Takže po jakémkoliv konsolidačním úsilí z vaší strany je prach,(?) není v programovém prohlášení vůbec nic. Rád bych věřil tomu, že chcete dosáhnout vyrovnaných rozpočtů. No, nedosáhnete. Naopak se na nás řítí to, na co jsme byli zvyklí my v minulých obdobích, tedy prohlubování deficitu a nezodpovědná rozpočtová politika.
Abych tedy to stanovisko ještě jednou stručně shrnul. Jako TOP 09 říkáme od začátku, že nová vláda si má sestavit vlastní rozpočet. Je to tak správně, je to zodpovědný přístup, a navíc je zcela transparentní. Místo toho jsme se doposud dočkali jenom strašení, strašení rozpočtovým provizoriem, tím, že se zastaví stavby, že všechno ostatní bude ohroženo. Nic z toho není pravda. Před čtyřmi lety také nenastal konec světa, naše vláda se před čtyřmi lety na rozdíl od té vaší nebála odpovědnosti. Nyní se dozvídáme o dalších hrozbách, slyšíme další strašení, tedy že v příštím listopadu nebude na důchody. To je nesmysl a potvrdila to i Národní rozpočtová rada. Je to všechno jenom záminka pro vrácení, a tím způsobíte jediné, a to je rozpočtové provizorium, před kterým jste více než měsíc varovali. Tím padá váš argument o tom, proč byste si neměli sestavit svůj vlastní rozpočet. Ten náš rozpočet samozřejmě nepočítá s vašimi předvolebními dárečky, to je logické, a proto je logické, že naše vláda by vám je neměla do rozpočtu na příští rok zapracovávat. My rozhodně nevyslyšíme vašeho požadavku, vašeho doporučení, aby vláda porušovala zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Mám-li použít přirovnání, vy chcete, abychom šli na červenou přes přechod rušné ulice a strkáte nás tam před rozjetý náklaďák. Ne, my před náklaďák neskočíme a zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti neporušíme.
O čem to celé svědčí, ta téměř dvouměsíční diskuse, která znamená přemet zleva doprava, z vrchu dolů. Dle mého soudu o jediném. Máte svých problémů dost. Nejvíce jich má váš budoucí premiér, který je v kolosálním střetu zájmů, a vytváříte pouhou mlhu před vašimi problémy. Prosím, a bylo by to od vás zodpovědné, nechte toho, seberte odvahu a přijďte se svým návrhem státního rozpočtu na příští rok. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji, budeme pokračovat. Vaše vystoupení, pane poslanče, vyvolalo dvě faktické poznámky, jako první se k faktické poznámce hlásí pan poslanec Zuna. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty. Připraví se pan kolega Nacher.
Poslanec Michal Zuna: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Já chci navázat na vystoupení svého kolegy pana předsedy Jana Jakoba, který připomněl dva důležité body nebo narativy, které v debatě o návrhu státního rozpočtu tady zaznívají. A já bych se k nim rád vrátil, respektive jeden ještě více rozvedl.
Tím prvním je to, co zaznívalo, zejména tedy ze strany hnutí ANO, ať už před samotnými volbami, anebo i v průběhu po volbách, o tom, že hnutí ANO má připravený svůj vlastní návrh státního rozpočtu, a to potvrdil i na tiskové konferenci 17. 10. Andrej Babiš, kdy doslova zaznělo, že vznikající vláda má připravený přepracovaný návrh rozpočtu. To v souvislosti s tím o té debatě, jestli 20 nebo 30 dnů v rámci té lhůty, tak je jasný výrok, kterým hnutí ANO přebírá plně odpovědnost za státní rozpočet na rok 2026.
A druhým bodem nebo narativem, a to je spíš milejší část, tak je to, co zaznívá (od) čelních představitelů strany Motoristé sobě, a to jsou proklamace o tom, že jsou tedy autentická pravicová strana a že jejich vládnutí povede k vyrovnanému rozpočtu po čtyřech letech vládnutí. To je narativ a to je proklamace, na kterou já se velmi těším a těším se na vyrovnaný rozpočet 2030. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A další vystoupí s faktickou poznámkou pan místopředseda Nacher.
Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem pak přihlášen v tom samotném bodě, takže tam já to rozvedu, ale mám chuť reagovat. Za prvé na to, s (?) máme rozpočet. Já to vysvětlím kolegovi Zunovi i všem ostatním, že to opakujete furt dokola. Myslím si, že moc dobře víte, jak to myslíme, a přesto vám to nebrání furt to opakovat. Máte pocit, že tím získáte nějaké body.
Ale já musím reagovat na kolegu Jakoba vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. On tady v jedné větě řekne, že my strašíme s něčím, aby větu předtím on sám strašil, jaký bude náš rozpočet a že bude určitě, že zadlužíme republiku víc a že určitě přivedeme zemi - já nevím k čemu ke všemu, jo? (Hledí do pléna.) A nechť pan kolega, který se teďka na mě usmívá, se na to podívá, přečte si stenozáznam z toho, co řekl. To znamená, v jedné větě vystraší, co všechno bude znamenat, když my tady budeme mít vládu, aby zároveň řekl, že my neděláme nic jiného, než strašíme. To je obdivuhodná schopnost.
A to samé s porušováním zákona. V tom usnesení my po vás nechceme, abyste porušovali zákon - naopak, vy to vlastně chcete po nás. Vy se rozčilujete nad tím, že my chceme, aby vy jste dodržovali zákon, abyste sem poslali kompletní návrh státního rozpočtu, tedy včetně rozpočtu SFDI. A ten tady 30. září prostě nebyl. Takže jste zákon prostě nedodrželi vy.
A to samé je i s lhůtou na to vrácení. Podle jednacího řádu - jsem rád, že to kolega Jakob tady četl - je na to 20 až 30 dnů. No, tak to může být 20 dnů, může to být 22, může to být i těch 30. A většina rozhodla 20. To znamená, my jdeme přesně podle zákona a vám se to nelíbí. Takže to mě fakt jako hrozně baví, že my přesně pedantsky dodržujeme zákon, ale vy zase strašíte, že my nedodržujeme zákon. Ne, vám se nelíbí, že my ho dodržujeme. (Předsedající: Pane poslanče, prosím, čas.) Takhle se věcí mají. (Předsedající: Děkuju.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli není žádná další faktická poznámka, tak se vracíme do obecné rozpravy.
S přednostním právem vystoupí pan poslanec Hřib.
Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych nerad, abychom tady teď dnešní debatu nějak měnili v nějakou soutěž o největší číslo, které se potom bude vyjímat v nějakých novinových titulcích. A taky bych byl nerad, abychom tady sklouzávali k tomu, co tady bylo před chvilkou u tohohle pultíku, to znamená, že ne, to ne my, to vy a tak dále. Já bych rád mluvil tady o třech jasných věcech, co je vlastně v rozpočtu reálně špatně. To znamená, kde chybí peníze nejvíc a proč je přístup hnutí ANO čistá operace, která má připravit prostor pro vyšší schodek a větší zadlužení na budoucí generace dopředu. Takže začneme fakty.
Za prvé, Národní rozpočtová rada pojmenovala dvě klíčové díry - nesoulad se Státním fondem dopravní infrastruktury ve výši 37,2 miliardy korun a to problematické přelévání 20 miliard do kategorie obranných výdajů, které pravděpodobně neprojdou metodikou NATO, ani Evropské komise. Takže z oficiálních 286 miliard se nám to reálně nafukuje někam zhruba k 350 miliardám podle toho, jak ty položky opravíme. A to není moje spekulace, to přesně popisují analýzy, které citují ekonomové s přístupem k těm datům a nikoliv marketingoví specialisté.
A teď k pointě. Hnutí ANO na tomhle staví PR příběh o chybějících 80 až 100 miliardách a tlačí na přepracování rozpočtu. A proč? No, aby si vytvořilo alibi pro razantní zvýšení deficitu, zároveň mohlo tvrdit, že to přece způsobil někdo jiný - a komentáře napříč médii to pojmenovávají naprosto přesně. Prostě nafouknutá čísla, marketingové operace, žádný audit veřejných financí. A nám tedy nejde o nějaké slovíčkaření, nám jde o priority, které rozhodnou o tom, jestli rodiny a obce zvládnou příští roky. Dostupné bydlení.
Takže znovu a ještě jednou. 14 miliard korun, tolik chybí na spolufinancování projektů obecních bytů, 14 miliard korun, protože bez nich padnou, odloží se nebo zdraží projekty obcí v celkové výši 60 miliard. Takže 14 miliard korun, to je dnes rozdíl mezi tím, zdali budeme opravdu stavět, nebo budeme jen přihlížet dalšímu zdražování a stěhování mladých rodin pryč. A tyhle peníze, to není žádný dárek někomu, to jsou investice, investice v tom nejlepším slova smyslu, tedy, že něco investujeme a potom se nám to skutečně nějak vrátí. A to nejenom na tom, že budou nižší výdaje na dávky, v menším tlaku na ubytovny, v lepší dostupnosti práce a tak dále. Je to také test důvěry mezi státem a obcemi, protože obce mají projekty, mají hotové stavební povolení, mají rozpočty a stát má dodat jenom spoluúčast a neschovávat se za marketing. A připomenu, i v obecních bytech, i když jde o dostupné bydlení, se samozřejmě také vybírá nájem. To znamená, ono to vylepší následně i obecní rozpočty a následně budou moci obce stavět třeba i dál, další a další projekty.
No a co tedy dělá ANO? ANO navenek mluví o bytové krizi, ale v rozpočtovém výboru odmítá řešit právě těch 14 miliard na bydlení. A místo toho šroubuje ty jakože chybějící sumy, které nemají odporu v datech. A přesně tohle je to pokrytectví, na které upozorňujeme od začátku, sliby pro kamery - no, ale stopka tam, kde jde skutečně o to, aby se v těch obcích reálně stavělo. A ano, ve fondu dopravy skutečně chybí 37,2 miliardy a 16 miliard je na ty projekty už dnes nasmlouváno. Ano, je taky potřeba si férově dopočítat tu takzvanou superdávku, podporu v nezaměstnanosti, i nemocenskou, ale taky si musíme vybrat priority. A já za Piráty tady říkám: první musí přijít bydlení, protože bez střechy nad hlavou se ostatně sociální politika mění v takové jako drahé náplasti.
A ještě jedna věc, k fiskální disciplíně. My jednoznačně odmítáme to kreativní účetnictví na hraně zákona, protože zákon o rozpočtové odpovědnosti by neměl být vnímaný jako nějaká překážka, kterou je potřeba obejít. To je zábradlí, to je bezpečnostní prvek, abychom nespadli do nějaké propasti. A když tohleto se budeme snažit obcházet, no tak prostě vyletí náklady dluhu a budou to platit naše děti a ještě děti jejich dětí.
Takže náš návrh pro Sněmovnu je velice jednoduchý, snadno proveditelný. Za prvé, vraťme tedy do rozpočtu 14 miliard na obecní dostupné bydlení tak, aby nepadly ty projekty za 60 miliard. Za druhé, uveďme do souladu státní rozpočet a SFDI, například tak, že přeskupíme výdaje, třeba bez těch falešných položek, které stejně neprojdou přes metodiku (?), přestaňme dělat z rozpočtu PR nástroj, předložme realistické příjmy, legitimní výjimky a pořadí priorit, které dává smysl lidem - a nejenom tiskovým oddělením, protože rozpočet není billboard, to je plán pro reálné životy.
A pokud má tahle Sněmovna udělat jedno věcné nerozdělující rozhodnutí, tak je to právě to, schválit těch 14 miliard na dostupné bydlení. To je vlastně dneska lakmusový papírek, jestli my vážně myslíme tu podporu rodin, obcí i zdravých veřejných financí.
A ještě bych jenom se tady okrajem zmínil k tomu, co jsem tady uváděl ráno, QR kód pro Andreje Babiše. (Ukazuje papír s QR kódem.) Pan Babiš mi říkal, že ho to nezajímá. Ale já tedy nevím, teď se ho nemohu tady zeptat ani prostřednictvím pana předsedajícího, co ho vlastně nezajímá? Jestli ho tedy nezajímá ta příjmová stránka rozpočtu, to, že tedy by se mělo do rozpočtu vrátit těch 7,5 miliardy, které tady chybějí třeba právě na to dostupné bydlení, anebo jestli ho nezajímá jeho střet zájmů? Protože já mám za to, že obě dvě věci jsou prioritní a bude se jimi tato Sněmovna zabývat dneska a zítra. Tak je smutné, že pana Babiše nezajímá příjmová stránka rozpočtu a jeho střet zájmů, když se o tom tady teď bavíme. Díky.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Další s přednostním právem je přihlášena paní poslankyně Richterová.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já navážu na ta slova o dostupnosti bydlení, o tom, jak důležité je bydlení pro budoucnost naší země, a současně připomenu jednu větu, kterou prohlásil Andrej Babiš 17. října tohoto roku, a sice že hnutí ANO má rozpočet hotový. Takže je tady jednoduchá otázka, kde ten rozpočet je? Proč ho nevidíme? Proč se nebavíme tedy o těch konkrétních parametrech změny? Protože to, co před námi leží, je rozpočet původní, od končící vlády, rozpočet, který prostě standardním procesem mohl být pozměňován v naplánovaném druhém čtení zákona o státním rozpočtu. Tak to bylo připravené. Ten harmonogram by byl předvídatelný a celá ta cesta ke změně státního rozpočtu by byla standardní, jako to při přebírání vlády od té vlády končící probíhalo v minulosti.
Ale Andrej Babiš a jeho tým si vybrali úplně jinou cestu: namísto věcného řešení konkrétních problémů naší země uvařit mlhu, způsobit chaos a veškeré projednávání odložit. Nevím. Má to možná sloužit k odvedení pozornosti od obrovského střetu zájmů Andreje Babiše, od problémů, které mají jeho nominanti na ministry. Ale ten zásadní a opravdu obří problém, který má Andrej Babiš, je, že něco slíbil lidem, že má věci hotové, že chce okamžitě makať. A to se neděje.
Já budu naopak konkrétní. To, co chceme my za Piráty, je jednoduchá věc. Priorit nemůže být nekonečno. Za nás je tou naprosto jasnou prioritou bydlení - a konkrétně 14 miliard korun na to, aby mohly pokračovat připravené projekty na dostupné bydlení v řadě obcí a měst České republiky. To dostupné obecní bydlení má vzniknout v hodnotě zhruba 60 miliard korun. Stačí pouhých 14 miliard státních investic, aby tyhle projekty mohly běžet.
Připravené jsou díky komu? Díky Ivanu Bartošovi, který udělal osm regionálních center, které připravily s obcemi stavební projekty, který do těchto stavebních projektů vyjednal mnoho set milionů korun, protože stavební projekty jsou drahé a menší obce na ně samozřejmě nemají nejen know-how, ale často ani finance. A potom těchto osm regionálních podpůrných center pro projekty týkající se také dostupného bydlení samozřejmě podpořil i ty vyjednané peníze, opět to byl Ivan Bartoš, kdo s Evropskou komisí těch 10 miliard korun a využití evropských peněz na dostupné bydlení po dvaceti letech zařídil.
Nu, a teď to v rozpočtu chybí. Chybí to rodinám s dětmi, samoživitelkám, seniorům, profesím, které ty konkrétní obce potřebují, konkrétním lidem, kteří pracují ve školství, v sociálních službách nebo třeba ve zdravotnictví. Těch 14 miliard korun je skvělá investice - investice do budoucnosti naší země, investice do připravených projektů. Je to investice s návratností. Budou pak nižší výdaje na sociální dávky, stabilnější komunity v daných obcích a samozřejmě bude dostupnější bydlení pro běžné lidi. Tohle tedy chceme. A tímto odůvodňujeme tu jednu změnu, kterou jako naprosto zásadní navrhujeme my za pirátský klub, za čtvrtou nejsilnější tedy parlamentní sílu, za klub, který ve volbách podpořilo více než půl milionu lidí. Protože lidé vidí, že bydlení je zásadní problém naší země.
A co se týče konkrétních připomínek k rozpočtu, k těm se bude vyjadřovat zejména Vendula Svobodová. To je naše členka rozpočtového výboru, naše odbornice, která se bude vyjadřovat k těm konkrétním aspektům. Ale já jako někdo, kdo se roky věnuje rodinám, sociální politice a tomu, jak zásadní v téhle oblasti je právě dostupné bydlení, říkám, že vedle toho všeho, co jako země dlouhodobě potřebujeme, včetně dopravní infrastruktury, vedle toho všeho, co představuje díry v dopadech superdávky, navýšené podpory nezaměstnanosti nebo nemocenské, tam prostě jsou rizika v tom rozpočtu. To vidíme. A já, protože se těmhle oblastem roky věnuju, to vidím samozřejmě také. Tak ale tu jasnou velkou prioritu, kde prostě konkrétně má být nasměrováno ten větší počet miliard, to je za nás prostě bydlení. Bez dostupného bydlení se rodina a sociální politika láme v kolenou, nefunguje. Všecko ostatní jsou náplasti. Ale základ to je prostě dostupné bydlení.
Takže mohu-li to shrnout, v reálu hrozí, že se podpora obecní výstavby zastaví úplně. Není to odpovědné. A je to pouhé odsouvání toho problému, další prohlubování krize bydlení, další zátěž pro rodiny s dětmi, další zátěž pro ta města a obce, které mají projekty za více než 60 miliard korun připravené. A proto je těch 14 miliard korun investice, která se vyplatí, investice, která v podstatě už není složitá. Vše je připraveno. Stačí se shodnout na tom, že bydlení je priorita nejen pro Piráty, nejen pro ty, kteří nás volili, ale i pro celou zemi. A já myslím, že toho schopni jsme. K tomu vyzývám. A proto navrhneme jako pirátský klub doplnit ten rozpočet právě o 14 miliard korun na bydlení. Podrobně to popíše právě paní poslankyně Vendula Svobodová.
Pokud nedojde k tomu spolufinancování obecní bytové výstavby, můžou padnout ty připravené projekty. Za mě to nedává smysl. Nedává smysl, aby tady byla nějaká slibová kosmetika. Za mě dávají smysl realistické návrhy opřené o to, co už existuje, a to je výstavba v hodnotě 60 miliard korun. Takže toto rozhodování o rozpočtu vnímám jako takový lakmusový papírek důvěryhodnosti těch slibů té vznikající vlády vůči obcím a vůči rodinám. Buď se hnutí ANO rozhodne, že umožní výstavbu, buď se rozhodne, že naváže na připravené projekty, anebo je nechá třeba jenom z trucu a z marnosti padnout. Nic mezitím neexistuje.
Myslím, že je načase přestat o rodinách mluvit v kampaních a začít jednat v tom konkrétním, což je finanční podpora skutečně dostupnějšího bydlení. To rodiny pocítí doopravdy. A obce jsou ti, kdo to zprostředkují. Proto žádáme o 14 miliard korun na obecní dostupné bydlení. A proto chceme, ať se tyto peníze do rozpočtu vrátí.
Jde o budoucnost a má-li snad někdo obavu o příjmovou stránku státního rozpočtu, jenom připomenu ten QR kód, který jsme tady už dnes panu Andreji Babišovi předávali. (Ukazuje natištěný QR kód s fotografií poslance Babiše.) Ten QR kód vám umožní v internetovém bankovnictví, pane Babiši, prostřednictvím pana předsedajícího, zaplatit těch 7,5 miliardy, které na dotacích a veřejných zakázkách máte vrátit českým daňovým poplatníkům. Je to velmi praktická a rychlá cesta. Stačí kliknout, poslat a na dostupné bydlení hned bude více než polovina potřebných prostředků na rok 2026. Předem děkujeme. (Tleskají Piráti.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak jestli to je konec vašeho vystoupení, tak jsou tu dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Stržínek, připraví se paní poslankyně Murová. Tak, pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Víte, já když jsem poslouchal předchozí rozhovor, tak popravdě nechápu, to už není ani odvaha, to je drzost - jak tady můžou zástupci Pirátů takovýmto způsobem mluvit o bytové politice, o výstavbě v České republice. Prosím vás, vždyť díky vám tisíce projektů se zpozdily, zpomalily, anebo dodneška nemají stavební povolení, a to díky jedné jediné věci, díky zpackané digitalizaci stavebního řízení.
Vy jste způsobili mnohamiliardové škody této zemi a já se divím, že dodneška nikdo nesedí za tu lumpárnu, kterou vy jste tady udělali. Vy, prosím vás, si stavebnictví a bytovou výstavbu vůbec neberte do pusy. Co jste tady dokázali za minulé volební období? Jeden z vás podělal digitalizaci stavebního řízení a druhý francouzskou ambasádu. Tím se můžete chlubit! (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní paní poslankyně Murová, připraví se paní poslankyně Richterová k faktické poznámce. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Murová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vyslechli jsme si tady spoustu slov od kolegů Jakoba, od paní poslankyně Richterové. Řekla bych, že tato slova byla obsažná, ale plytká. Byla jich spousta, ale nic neobsahovala. Rozpočet tak, jak jsme povinni sestavovat na obcích, má obsahovat nejprve mandatory a pak až priority. Rozpočet sestavený současnou vládou neobsahuje spoustu mandatorů. Navíc uvědomme si, že v rámci programu evropských fondů chybí v rozpočtu kofinancování. Máme zapojené příjmy, ale chybí nám kofinancování, takže ty příjmy nedoložíme.
Jsem ale v šoku z projevu Pirátů. Pirátů, kteří zpackali digitalizaci stavebního řízení. Vy byste chtěli doplnit do rozpočtu podporu na rozvoj bydlení, ale za obce vám musím říct, že nám opravdu už nebudou na těch obcích ležet žádné projekty, na které by se nám hodily dotace, protože za poslední roky se nám nepodařilo absolutně nic povolit.
Veškeré zpackané projekty vašich členů spadly na bedra obcí. Ti úředníci na těch stavebních úřadech se prohýbají jak paragrafy. Neví, kam dřív skočit. A výstup vaší činnosti je tristní.
Další fakt, který je v rozpočtu zcela nepochopitelný, je podpora obcí v rámci obnovy po povodních. V rámci Živlu je v podstatě schválených 3,8 miliardy na projekty obcí, ale rozpočet na rok 2026 na Živel I obsahuje nula korun. A přitom převis těch projektů, které mají stavební povolení, protože jako historicky něco máme, tak je 8,6 miliardy. Takže, milí Piráti, (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) velmi vám děkujeme za vaši činnost. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas, děkuju. Nyní vystoupí paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ta fakta jsou následující. Povedlo se Ivanu Bartošovi rozjet výstavbu, nebo přímo být i svědkem dokončení výstavby 5 000 nových bytů s levnějším nájmem napříč celou Českou republikou. A to za necelé tři roky. Těch 5 000 nových bytů už někde stojí, to je třeba Žďár nad Sázavou, a jinde se staví. Je to 5 000 bytů. Toto si vyžádalo investici zhruba 10 miliard korun do té první vlny projektů dostupného bydlení. A právě proto jsem popisovala, že těch zhruba 600 milionů korun šlo do přípravy těchto projektů, aby to tak pro obce bylo snazší a finančně možné. Jenom to, co je prostě potřeba vědět, jsme teprve čtvrtá země Evropské unie, která si vyjednala, a to opět bylo skrze Ivana Bartoše, tu možnost mít úvěrové programy na to levné dostupné nájemní obecní bydlení. Proto jsem to vysvětlovala, že to tady v minulosti nebylo takhle možné, ty evropské peníze využít. Proto je také tak důležité, abychom neměli premiéra ve střetu zájmů, který by mohl ohrozit čerpání evropských peněz. A proto máme také, a to jenom zdůrazňuji, nastartovaný celý ten proces pro masovější výstavbu toho dostupného nájemního bydlení, to skrze tu projektovou infrastrukturu a podporu obcí v oblasti know-how, to skrze tu možnost chytrého a dostupného úvěrování právě i přes evropské peníze a samozřejmě těch projektů je celá řada, které jsou připravené v té celkové hodnotě až 60 miliard korun. Ta státní spoluúčast, která stačí, aby se tohle vše rozjelo dál v dalších letech, je 14 miliard. To jsou fakta.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak váš čas vypršel, děkuju. A nyní vystoupí v tuhle chvíli pan poslanec Aleš Juchelka, připraví se paní poslankyně Murová. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. No a já mám výbornou zprávu pro Piráty, protože já jsem jim těch 14 miliard normálně našel. Si to představte, vážené Pirátky, vážení Piráti, vážena Pirátčata. My jsme minulý rok, minulý rok, měli díky zpackané digitalizaci stavebního řízení průzkum mezi 30 největšími stavebními firmami, které mohly odhadem ty jejich tržby činit 215 miliard korun. A pokud bychom to samozřejmě stáhli na tu zpackanou digitalizaci Ivana Bartoše, tak to fiasko digitalizaci stavebního řízení připravilo orientačně tyto firmy o 14 miliard korun, jak jsem se dočetl. Což odpovídá průměrné denní ztrátě 30 největších firem stavebních, to znamená, že tam nepočítáme ty menší nebo střední stavební firmy, které dělají právě třeba to dostupné bydlení. Takže ta ztráta byla 38 milionů korun denně, denně. A toto vy dlužíte právě té České republice. Díky vašemu Ivanu Bartošovi dlužíte 14 miliard korun, a vytiskněte si na to váš QR kód. (Tleskají poslanci ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude pokračovat paní poslankyně Murová.
Poslankyně Jana Murová: Vážená kolegyně Richterová, prostřednictvím pana předsedajícího, příklad praxe vaší podpory projekční činnosti obcí. Doplnění podmínky do této dotační výzvy, speciální certifikace pro projektanty jste zúžili počet projektantů v republice na zhruba tři projekční kanceláře, asi tak čtyřnásobně až pětinásobně jste zdražili projekční činnost, takže spoluúčast obce v tomto dotačním titulu, pokud nepůjdeme touto speciální certifikaci, nám zajistí v podstatě projektovou dokumentaci bez dotace. Vaše kroky akorát všechno zdražují, zajišťujete pouze lobbing pro úzký okruh projektantů a v podstatě znemožňujete podporu obcí a podporu bytového bydlení. To je výsledek vaší činnosti. Za to vám jménem obcí velmi děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to je samé děkování tady. Ale budeme pokračovat dál, paní poslankyně Richterová.
Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Olga Richterová: Jsou to faktické. Já tedy opět připomenu ta fakta. My jsme v průběhu jara tohoto roku byli svědky řady statistik normálně mediálně pokrývaných o tom, jak se stavebnictví a jeho růst výrazně podílí na nějakém vzestupu ekonomiky v Česku.
Takže ta stavební výroba meziročně i v květnu pokračovala v nárůstu, a to o 1,6 procenta. Potom to bylo ještě mnohem vyšší, o 14 procent. Čili, co je velice důležité si říct, stavebnictví normálně běží a prosperuje.
Za druhé, co se týče informací týkajících se cen projekčních prací, tak to je už potom samozřejmě o ladění nějakých konkrétních podmínek těch výzev. Ale ten princip, že obce dostaly finanční podporu na stavební projekty a návazně dostaly peníze na samotnou výstavbu, to je prostě správný princip. Na tom se shodneme, ne? To tady před Ivanem Bartošem nebylo. Rozumím tomu, že to může být mnohým emočně nepříjemné, že někdo jiný rozjel výstavbu 5 000 nových bytových jednotek, ale je to prostě pravda.
Co se týče dalších věcí, které podpořili výstavbu dostupnějšího bydlení, tak to byly například i změny, které on opět připravil, týkající se možnosti stavět dřevostavby až do osmého patra, což je prostě jasný krok k ekologičtější, ale i rychlejší a často i levnější výstavbě. Samozřejmě jako Piráti jsme taky hájili nižší DPH na výstavbu.
Takže na tom chci ukázat, že bydlení prostě řešíme soustavně, důsledně. Ten QR kód, který jsme sem ráno přinesli, ráda opět ukážu. Prostě nezákonně čerpané zakázky a dotace. Tady stačí kliknout a vrátit. (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše faktická poznámka vyvolala faktickou poznámku pana Pražáka a pak se připraví ještě jednou pan poslanec Juchelka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne. Já jsem se vracel z chodby, když jsem slyšel vystoupení kolegyň a kolegů Pirátů. Prosím vás, Piráti, prostřednictvím pana předsedajícího, vy do ničeho nezasahujte a nic nedělejte, proboha vás zbožně prosím.
My jsme včera měli v Liberci Zastupitelstvo Libereckého kraje a úplně náhodou na stůl, do desek, jsme dostali vyjádření za první čtvrtletí v Libereckém kraji, kolik bylo stavebních povolení letos, kolik bylo loni a za poslední roky. Titulek zněl: Od ledna do června letošního roku stavební úřady vydaly v Libereckém kraji 1 385 stavebních povolení a je to meziročně výrazný pokles.
Prosím vás, 2021, když končila Babišova vláda, nastupovala nová - nikdo nemůže říct, že na to měly nějaký vliv ty volby - tak bylo v Libereckém kraji vydáno skoro 4 000 stavebních povolení. Víte, kolik bylo v loňském roce? O tisíc stavebních povolení méně. Už jenom to, že jsme druhý nejmenší kraj v České republice a je o tisíc stavebních povolení méně, si myslím, že je jasná vizitka toho, že fakt vám to nefunguje, nefungovalo, a znovu opakuji, proboha živýho, do ničeho nezasahujte. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí ve faktické poznámce pan poslanec Juchelka, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím tedy reagovat na ty některé, bych řekl, manipulace s fakty paní kolegyně Richterové skrze vás, pane předsedající. Není pravdou, že samozřejmě se nějak zvýšilo stavebnictví v průběhu minulého roku. Vy naopak budete do toho státního rozpočtu peníze dlužit právě z důvodu všech těch odvodů daní a tak dále, které ty stavební firmy mohly odvádět, kdyby neměly díky zpackané digitalizaci stavebního řízení takové menší tržby, než jaké jste dokázali vy skrze Ivana Bartoše. Loni totiž výkon ve stavebnictví klesl o 2,4 procenta a naopak díky vám vzrostly ceny nemovitostí o 2 procenta. Takže vy, i když budete stavět dostupné bydlení, tak bude vždycky dražší než před tím zpackaným stavebním řízením, které jste takhle zpackali, bohužel.
Také bych chtěl upozornit paní kolegyni Richterovou, že pokud bude demagogicky tady ukazovat QR kód a bude u toho říkat, že někdo je zlodějem, protože nějak neoprávněně získával dotace, tak ty dotace jsou prostě na hektar, na krávu, a tak dále, a jsou to normální dotace, které získává každý zemědělec. Ale rozumím, že vám to nevysvětlím, protože vy tady chcete manipulovat s fakty, informacemi, nejen z hlediska dotací, ale i z hlediska těch staveb, stavebního řízení a toho, co vlastně dokázal, spíše nedokázal Ivan Bartoš na MMR. Byla to tragédie a možná že to potvrdí i tady někde procházející pan ministr pro místní rozvoj Kulhánek, který byl také velmi tvrdým kritikem, když po Ivanu Bartošovi právě přijal vedení Ministerstva pro místní rozvoj.
Takže poprosím paní kolegyni Richterovou skrze pana předsedajícího, aby nemanipulovala s informacemi. Jinak samozřejmě bychom mohli říkat tady toto eufemisticky - já to řeknu tedy naplacato - aby jako obvykle nelhala. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poslankyně Richterová je přihlášena nyní k faktické poznámce. Připraví se paní poslankyně Rázga Barbora.
Poslankyně Olga Richterová: Nejspíš je tady někomu nepříjemné slyšet pravdu a nejspíš je to můj předřečník, protože já jsem neřekla jedinou věc chybně v té své předcházející faktické poznámce. Také si každý může pustit jak ten projev, tak si pak přečíst stenozáznam. Co je nicméně třeba fakticky ještě upřesnit, je ta námitka ohledně poklesu stavebních povolení. To je totiž další pozitivní reforma, která, pokud vím, byla připravena také ještě za Ivana Bartoše, a to je, aby tolik staveb, drobných staveb, nemuselo mít stavební povolení.
Úředníci Ministerstva pro místní rozvoj tehdy měli expertní odhad, že klesne počet stavebních povolení o zhruba jednu třetinu. Byl to odhad, takže to prosím není možné brát úplně doslova, ale prostě měl být významný pokles v počtu stavebních povolení, protože když škrtnete tu byrokracii na drobné stavby, na věci, které se předtím musely povolovat, tak světe div se, protože si to pak lidé už můžou postavit bez toho zařizování povolení, ten počet celkově poklesne. To je dobrá zpráva ve skutečnosti.
Co naopak tady není některým milé, že prostě stavební produkce obecně stoupá. Stoupá setrvale tak, jak prostě funguje ekonomika, ekonomický cyklus a velice výrazně se teďka ten více než 14procentní nárůst stavebnictví podílí na vzestupu českého hospodářství.
Mimochodem, další věc, co jako Piráti navrhujeme, je, aby obce dostávaly přímo podíl z DPH vlastně skrze tu výstavbu, protože si myslíme, že obce, kde se staví, mají mít odměnu, mají mít finanční motivaci, aby se u nich stavělo, neboť to je jistá zátěž pro to území právě v době výstavby. Takže podíl z DPH na výstavbě.
Poslední věc. Ty dotace na hektar nebo na krávu? To je něco, co někdo určuje, určují to politici, a proto nemá stejný člověk určovat výšku dotací, témata dotací, a zároveň čerpat. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, paní poslankyně Rázga Barbora, prosím
Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji za slovo. Já jsem velmi překvapená, že paní kolegyně Richterová je teďka novým odborníkem na stavební řízení a na stavební zákon. Jsem velmi mile překvapena, je to skvělé. Paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, měla byste občas sestoupit z toho piedestalu a začít komunikovat s těmi lidmi, s tajemníky, s úředníky, se stavaři, se starosty a běžnými občany. Pak byste pochopila, že ta digitalizace i počet stavebních povolení jsou opravdu tristní. My to po vás teďka budeme napravovat. Teďka jede nějaký nefunkční bypass. Řešíme to neustále, nefunguje to. Všichni to říkají, tak se prosím proberte.
Jedna věc, jediná. Já bych byla s těmi QR kódy velmi opatrná, protože je tam podané na DSŘ trestní oznámení, tak abyste nebyli překvapeni. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Schwarz Bařtipánová, připraví se paní poslankyně Hofmanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Schwarz Bařtipánová: Děkuju. Já bych se tady také zastavila u některých statistických dat, které tady dneska byly řečeny. Ano, produkce sektoru stavebnictví vzrostla meziročně o 8,5 procenta, ale i v detailu se skrývá pár háčků. Pojďme si opravdu říct, jak se to vyvíjí, jak statistici i stavaři jasně dali několikrát najevo. Alarmující jsou data o stavebních povoleních. Není to, že se snížil počet stavebních povolení kvůli tomu, že na drobné stavby se stavební povolení nedávají. Je to kvůli tomu, že dneska se staví takzvaně ze šuplíku, že ti stavaři si berou svoje projekty, které už měly stavební povolení, zatímco bohužel jiná stavební povolení a žádosti o stavební povolení leží dodnes na stavebních úřadech, které jsou zavalené jak stavebními žádostmi o stavební povolení podle starého stavebního zákona, tak především pak díky nefunkční digitalizaci stavebního řízení.
Naši úředníci stavebních úřadů více řeší technické nejasnosti, technické problémy, než to, aby povolovali. A to je opravdu, ale opravdu důsledek vaší vlády, nikoliv naší. A Piráti by se před tím neměli schovávat, protože ten průšvih je především jejich. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času a nyní vystoupí paní poslankyně Hoffmannová ve faktické poznámce a připraví se pan poslanec Pražák. Paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Andrea Hoffmannová: Dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Já bych ráda reagovala na to, co zde bylo řečeno, a to zkušeností mých kolegů z obecní správy, z municipalit.
Já sama působím osmým rokem jako náměstkyně primátora města Ostravy, což je 300tisícové město, jehož stavební úřady samozřejmě dělají působnost také pro celé ORP a další obce kolem nás. Já tedy musím říci, že v rámci digitalizace stavebního řízení náš úřad nezažil apokalypsu, jak toto popisují mí kolegové. Máme zkušenosti jiné. Neříkám, že vše bylo růžové a krásné, ale určitě se nestalo to, že by se celý stavební proces zastavil a nic se nepovolovalo, nic se nestalo.
Zároveň bych možná vyzvala, abychom se už přestali vracet k tomu, co bylo, a spíše tu digitalizaci opravdu posouvali dál tak, ať se toho digitálního stavebního řízení dožijeme. Děkuji. (Potlesk Pirátů.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Pražák. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Děkuju. Já nebudu zdržovat, ale kdyby paní kolegyně předsedkyně Olga Richterová nevystupovala, já bych nevystupoval taky. Ono se to totiž nedá poslouchat, prostřednictvím pana předsedajícího. To je úplně neuvěřitelné.
A doplním jenom naše kolegyně z našeho klubu, co vám řekly. Fakt se seberte a běžte na ty stavební úřady, běžte se jich zeptat. Vy tady vypravujete, že jste zjednodušili stavební řízení, a proto není potřeba stavební povolení. Ale ty úřady se nadále k tomu vyjadřují. Vy jste naopak ty úřady ještě zasekali! Protože jestli si chcete dneska postavit garáž, přístřešek nebo zahradní domek, tak se k tomu vyjadřuje životní prostředí, ochrana přírody, požární ochrana, hygiena, památkáři, dopravní úřady, vodoprávní úřad. Ano, nepotřebujete možná k tomuto stavební povolení. Ale ty ostatní úřady jste absolutně zasekali. Vaším nekompetentním vedením - teďka přišel pan předseda Bartoš - pod vedením bývalého ministra MMR pana Bartoše. A fakt se to nedá poslouchat.
A opravdu, paní předsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, seberte se a běžte na ty úřady. Nebo pojeďte se mnou klidně zítra, jestli chcete, dopoledne, možná jestli to dneska tady stihneme, přijeďte k nám na úřad do Semil, oni vám to vysvětlí. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan předseda Zdeněk Hřib a připraví se Olga Richterová. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Zdeněk Hřib: Prima. Já bych byl asi rád, kdyby se tady vyjadřovali k tomu stavebnímu řízení spíše lidé, kteří tomu trochu rozumí. (Smích poslanců ANO.) Možná by bylo dobré si trochu uvědomit, že všechny ty vyjadřovačky, které jste tady vyjmenoval, od dotčených orgánů státní správy, nedělají ty stavební úřady, ale ty vytvářejí všechny ty orgány, které nejsou vůbec v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.
Ale já bych se rád vrátil k té věci. My si asi nerozumíme v jedné zásadní záležitosti - v tom, co je to ta způsobená škoda. Tak váš předseda Andrej Babiš (ukazuje čtvrtku, na které je fotka poslance Andreje Babiše a QR kódu) tady vysosal 7,5 miliardy neoprávněných dotací a nezákonných zakázek a už soud rozhodl, že to sosal neoprávněně. Takže tady je rozhodnutí soudu, že má něco vrátit. Když se teď budou řešit ty další dotace a ty další zakázky, tak ty soudy dopadnou stejně, protože už o tom rozhodl i ten Ústavní soud a i Nejvyšší správní soud. To je tedy první věc. Takže to je škoda, kterou bude nutné vymáhat zpátky.
Druhý příklad způsobené škody je ten stamilionový účet za nezákonný monopol VZP. O tom jsme se tady bavili nedávno, to způsobili vaši poslanci, poslanci za ANO, vy jste to navrhli a prohlasovali, i když vám i ministr, ministr zdravotnictví tehdy za ANO, říkal, že to je nesmysl, Evropská komise, Česká národní banka, všichni vám říkali, že to je nesmysl, vy jste to stejně prohlasovali. Způsobili jste škodu a teď soudy o ní rozhodly a stát, daňoví poplatníci, budou muset tu škodu zaplatit - mimochodem to bude z rozpočtu Ministerstva financí.
A vy tady vyprávíte o jakési škodě, o které žádné soudy nerozhodly, v DSŘ nikdo ani nenárokuje žádnou škodu. A ten audit jasně řekl, že žádné škody nevznikly. Tak prosím vás, se vzpamatujte a uvědomte si, o čem se tady bavíme. Vy jste způsobili reálně škodu, například segmentu zdravotnictví, jsou to stovky milionů korun. Tak zkuste přemýšlet o tom, jak to vrátíte. (Předsedající: Čas. Potlesk Pirátů.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní předsedkyně Olga Richterová a připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Pardon, tady mám ještě... (Poznámka poslankyně Schillerové mimo mikrofon.) Ne, faktická už jenom jedna, a to je paní Richterová a potom už jdeme zpátky do obecné rozpravy. Je jenom jedna. Tak prosím.
Poslankyně Olga Richterová: A už opravdu jenom velice stručně v té faktické. Jenom chci upřesnit, jak jsem tady zdůrazňovala, že pro ty drobné stavby došlo k zásadním zjednodušením. Je, myslím, dobré si říct, že to jsou prostě všechny ty přípojky nebo nějaké verandy, popřípadě i ty malé zahradní domky a tak dále, čili to jsou všechno věci, kde se často v minulosti muselo řešit stavební povolení. To se zjednodušilo. A já chci zdůraznit, že to je dobrý krok pro naši zemi, že agenda, která vyžaduje tato povolení, klesla. Jsem ráda, že jsme se na tom zjednodušení podíleli. A je prostě dobře, že lidé nemusí vyřizovat tolik byrokracie kolem drobných staveb. To jsem chtěla, aby tady jasně zaznělo, protože v rámci téhle debaty se často smíchá páté přes deváté.
A stejně jako je prostě faktem to, že díky projektům, které nastavil Ivan Bartoš, se postavilo nebo staví 5 tisíc nových bytů, což nezařídil žádný jiný ministr pro místní rozvoj před ním, tak stejně tak je pravda, že obce mají připravené projekty za více než 60 miliard korun, které se mohou stavět za státní finanční spoluúčasti 14 miliard korun. A to je celá diskuse, kdy my chceme, ať prostě tyto peníze jsou investovány do budoucnosti naší země, do výstavby dostupného bydlení a ať obce mají tuhle podporu, kterou potřebují. To je celé. To je náš konkrétní návrh pro státní rozpočet na rok 2026. 14 miliard do bydlení. Děkuji. (Potlesk Pirátů.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak mi tady naskočily mezitím ještě faktické poznámky, takže pan poslanec Robert Stržínek, připraví se pan poslanec Tomáš Helebrant.
Poslanec Robert Stržínek: Já děkuji za slovo. Paní kolegyně Richterová, prostřednictvím pana předsedajícího, evidentně každý máme jiná čísla.
A já z těch čísel, která jsou veřejně dostupná, čtu: V roce 2025 počet zahájených bytů poklesl v lednu o 27 procent. O 5,4 procenta to bylo v prvním pololetí roku 2025, a v září 2025 to bylo o 19,6 procenta. Vydaná stavební povolení pokles o 28,7 procenta v lednu 2025, 8 procent v září. A tady, ano, uznávám, to může souviset s tím, že některé stavby již povolení nepotřebují. Ale pozor, potom je klíčové další sdělení, které je taktéž dohledatelné, a to je počet zakázek u firem s více než 50 zaměstnanci. A počet zakázek klesá o více než 22 procent. Takže to jsou jasná data, která říkají, že díky zpackané digitalizaci se v této zemi v roce 2025 staví o třetinu méně, než kdybyste do toho systému nezasahovali. To je realita. (Potlesk poslanců ANO.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Takže nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Tomáš Helebrant. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, já bych chtěl reagovat, vaším prostřednictvím, na paní Richterovou. A ta nám tady několikrát říkala - uveďme si fakta.
Tak já bych chtěl uvést fakta, na která bychom neměli zapomenout. A fakta jsou následující: Digitalizace stavebního řízení měla fungovat od července 2024 - nefungovala. Měla být plně funkční tedy od srpna - nefungovala. Od září - nefungovala. A pan ministr Bartoš, kterého vy tady adorujete a říkáte, jaký byl vlastně skvělý a všechno udělal dobře, byl pro neschopnost premiérem z vaší koalice odvolán. To jsou ta fakta. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš, připraví se pan předseda Zdeněk Hřib.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Já jsem původně nechtěl vystupovat, myslel jsem, že budeme řešit rozpočet, ale my řešíme digitalizaci stavebního řízení. A zejména pan kolega zde hovořil o těch faktech. Tak já si pamatuju jako dnes, že jsem zde stál u tohoto pultíku, za problémy se startem digitalizace jsem se omluvil, řešil jsem ty věci i nadále, byť již jsem nebyl součástí vlády, tak aby se ty digitalizační snahy v tom projektu dokončily a aby to neskončilo u nějakého bypassu na staré systémy VITA, ale aby se během toho roku tak, jak potvrdil ten finální v uvozovkách audit u Mariana Jurečky, že architektura, kterou jsme navrhli, byla správná, řešení bylo správné a systém je potřeba dodělat, aby se to stalo.
Ono se to nestalo. Nevím, v jaké fázi teď je, jestli se dělá nové výběrové řízení na dopracování tohoto systému.
Mimo jiné faktem je, že ten systém odbavil v jenom roce 2024 přes 110 000 rozhodnutí, tedy od počátku zahájení stavebního řízení, a mohly to být kolaudace až do konce. A já nebudu hovořit o tom, co se děje v České republice. Ale my máme rádi ta zahraniční srovnání. A jenom údaje z konce roku, tak výstavba, byť jste zde hovořil o těch tragických číslech, roste nejvíce za poslední tři roky. Koncem roku bylo 45 %, dokončených bytů, nových staveb oproti loňsku bylo plus 16 %. A to jsme v útlumu, nic jsme oproti rokům předchozím. Nicméně v sousedním Německu, v Rakousku a v dalších zemích bytová výstavba klesá ještě více, a dokonce zahraničí, třeba Německo, nehlásí ani růst této výstavby. Ale v Německu nedigitalizovalo stavební řízení, neměnil se základ. (Potlesk pirátských poslanců.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. A nyní tedy pan předseda Hřib a připraví se v obecné rozpravě s přednostním právem pan ministr Mikuláš Bek. Tak prosím.
Poslanec Zdeněk Hřib: Prosím vás, ještě ve vztahu k Praze - tak tady existují nějaké studie třeba od Deloitte, které říkají, že postavit, povolit ten barák v Praze trvá třeba sedm let a podobně. Mně přijde úplně záhadné, jak tady někdo může tvrdit, že kvůli nějakým záběhům nějakého systému, který teď reálně funguje, a úředníci do toho normálně klikají a vydávají ta rozhodnutí, že mohlo dojít k tomu, že se zastavila tady úplně ta stavební výroba, protože to je naprosto absurdní. To by se mělo projevit po těch sedmi letech podle této logiky. Takže, prosím vás pěkně, vraťte se zpátky na zem, pokud chcete mluvit o způsobené škodě, tak ať nejdřív Andrej Babiš vrátí ty neoprávněné dotace a nezákonné zakázky.
Pokračujte tím, že se složíte, všichni poslanci, kteří tady hlasovali pro ten nezákonný monopol, pro VZP, se složí na škody, které reálně teď vymáhají ty pojišťovny, které přišly o ten byznys a soud jim přiřkl ty náhrady, protože to reálně bude muset tento stát zaplatit. Část toho už je pravomocná. A potom si pojďme povídat tedy o tom stavebnictví. A já vám poradím ještě jako člověk s dlouholetými zkušenostmi v oblasti IT. Kdyby to totiž bylo tak, jak vy říkáte, tak upozorňuji, každý počítač má tlačítko, má vypínač, a pokud máte pocit, že nějaký systém informační nefunguje tak, jak by měl, tak ho můžete vždycky vypnout a vrátit se zpátky k tomu papíru, pokud máte pocit, že to předtím fungovalo lépe. A to je úplně nejjednodušší. Díky. (Potlesk pirátských poslanců.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana ministra Mikuláše Beka s přednostním právem a připraví se s přednostním právem pan ministr Marek Výborný. Tak prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil ke kapitole Ministerstva školství v předloženém návrhu státního rozpočtu. Mé vystoupení bude stručné ze dvou důvodů. Jednak si vážím vašeho času, stejně jako svého, a v prvním čtení je předmětem jednání především to základní nastavení rozpočtu a podrobnější rozprava o kapitolách bude probíhat na příslušných výborech, a také paralelně probíhá plénum Senátu, kde jsem povinen předložit některé body k jednání.
Chtěl bych říci, že ten vládní návrh počítá s celkovými výdaji v oblasti školství ve výši téměř 282 miliard korun, což je po očištění důsledků změn ve financování nepedagogů nárůst o více než 18 miliard korun, tedy 6,9 procenta. Tedy kapitola školství i v tomto roce roste rychleji než celkové výdaje státního rozpočtu, které očištěny rostou o 4,7 procenta.
Týká se to také i předchozích let, kdy podíl kapitoly Ministerstva školství na celkových výdajích rostl.
Ministerstvo školství při přípravě státního rozpočtu usilovalo o částku vyšší, přibližně o 5 miliard korun v oblasti regionálního školství a několika miliard v oblasti vysokého školství, a je třeba říci, že v případě regionálního školství by taková částka umožnila, aby se postupovalo jak podle dosavadních legislativních, ale i zvykových pravidel, tedy nemuselo by se měnit nic, a zároveň by bylo možné pokrýt nové potřeby, které vznikají přijetím novely školského zákona v tomto roce.
Je třeba říci, že ten rozsah těch prostředků, o které jsme usilovali navíc, byly dvě či tři procenta té celkové částky. Já jsem rád, že i připravený kapitolní sešit Ministerstvem školství podává realistický obraz stavu přípravy rozpočtu a také poukazuje na možnosti, jak se případně vyrovnat s tím, pokud by ty prostředky alokované pro školství zůstaly na té výši a už by nedošlo k žádným změnám v průběhu dalšího projednávání státního rozpočtu. Podle názoru mého i Ministerstva školství ten manévrovací prostor je dán pod zákonnými normami. Není třeba měnit zákony, ale samozřejmě lze částku 5 miliard v rozpočtu v této výši alokovat jinak, než bylo dosud zvykem, a jsou proto vytvořeny teď i zákonné podmínky.
Největší část výdajů kapitoly školství je vázána na platy učitelů, které jsou po změnách přijímaných mezi lety 2017 až 2019 vlastně alokovány podle systému, kterému se zkráceně říká pH Max, který je založen na financování úvazkových hodin učitelů. To je systém, který nepochybně vykazuje celou řadu vad a i principiálně vůči němu roste kritický postoj jak v odborné veřejnosti, tak na politické scéně. Jen pro ilustraci, nedávno Martin Roman v rozhovoru pro Aktuálně říká, že je chyba, že se opustil model financování na žáka. Dnes se platí podle počtu odučených hodin. Je to, jako kdybyste v restauraci platili podle toho, jak dlouho je kuchař v práci, ne podle toho, kolik připravil jídel. To deformuje celý systém. Já jsem v minulosti používal méně dramatického vyjádření, ale ten systém posílá peníze ne tam, kde jsou děti, ale tam, kde jsou třídy s učiteli. A to, kde jsou třídy s učiteli, závisí na tom, jestli máte volné třídy, tedy nemáte moc dětí, a závisí to na tom, zda získáte učitele, což je v českém prostředí bohužel stále větší problém mimo univerzitní města, která vzdělávají na univerzitách nové učitele a rostou rozdíly mezi regiony v kvalifikovanosti učitelů.
Tedy ten plošný systém rozdělování finančních prostředků je třeba korigovat. První kroky k tomu jsem podnikl po svém nástupu do role ministra školství. Pokračovala v nich novela školského zákona, která umožňuje flexibilnější financování zacílené podle výkonnostních indikátorů, takzvanou indexaci, a umožňuje také flexibilnější regulaci těch maxim.
Já jsem rád, že ta debata o tomto systému financování probíhá napříč politickým spektrem. Já jsem ocenil strategii, kterou předložil Karel Havlíček před volbami, která říká, že princip pH Maxu je třeba opustit a vrátit se k financování na žáka. Je to podle mě správné, ale není to možné udělat překotně. Tedy já předpokládám, nějakou sérii kroků, které budou nejprve modifikovat ten systém a postupně ho nahradí nějakým systémem novým.
Tedy mé resumé - 282 miliard korun je částka, se kterou lze zajistit potřeby vzdělávacího systému při minimálních korekcích toho systému. A je samozřejmě na vůli Poslanecké sněmovny a budoucí vlády, zda sáhne k nějakým významnějším změnám přeskupení prostředků, nebo lepšímu zacílení těch prostředků.
Ale jsem pevně přesvědčen o tom, že ten výchozí předpoklad umožňuje pokrýt relevantní potřeby školství bez toho, aby se sahalo do změn zákonů, což je samozřejmě z hlediska času náročné.
Děkuju vám za pozornost a přeji vám mnoho zdaru při projednávání státního rozpočtu.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan ministr Marek Výborný s přednostním právem. Pan ministr Marek Výborný? Není, takže přihláška propadá. A přihlášku dáme úplně na konec. Tak. Nyní vystoupí pan ministr Lukáš Vlček a připraví se pan ministr Vít Rakušan.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vážení členové vlády, poslankyně, poslanci, kolegyně, kolegové, dovolte, abych tedy i já stručně okomentoval nejenom tedy návrh státního rozpočtu nebo respektive, v jaké situaci se nacházíme, ale dovolte, abych i okomentoval kapitolní sešit Ministerstva průmyslu a obchodu jakožto nedílnou součást státního rozpočtu.
Už to tady dneska několikrát padlo a já ten názor sdílím také, že tady nastupující vláda se chytla tedy do pasti vlastních nereálných slibů, a pokud se podívám jenom na naše propočty, propočty tedy Starostů, tak jenom ty přinášené sliby nové vlády přináší nároky na výdaje státního rozpočtu a na zvýšení deficitu zhruba 110 miliard, tedy bez krytí jakýchkoliv dalších příjmů. A já si myslím, že asi všem musí být jasné, že při dodržení stávajících pravidel rozpočtové odpovědnosti a při rozsahu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, které jsou dány zákony, tak prostě tato rovnice má těžké řešení. A je tedy nutné tedy vymyslet nějaký příběh, jak zachránit Českou republiku a sehrát tedy okolo toho patřičné absurdní divadlo, protože bez zvýšení schodku státního rozpočtu, tedy tak jako jsme viděli v předchozích letech, tak přijde další apokalypsa, a to už jsme tenhle příběh tady viděli v minulém období mnohokráte.
A jen připomínám, že státní rozpočet, tak jak tady dneska bylo na mnoha číslech ukázáno, tak v předchozích letech za naší vlády vždy tedy vyšel a konečný schodek byl vždy dodržen, respektive byl dokonce nižší než tak, jak byl Sněmovnou vlastně schválen.
A toto absurdní divadlo tedy pokračuje tedy i v současné situaci. Navíc připomenu situaci, kdy Česká republika prošla řadou krizí a ty krize zvládla, a já bych za to chtěl občanům i touto formou poděkovat, ať je to krize postcovidová, energetická, uprchlická, a zvládli jsme to, a i tak dnešní hospodářství předáváme tedy v situaci, kdy hospodářský růst je dvojnásobný, než je průměr Evropské unie. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, inflace je pod třemi procenty a taktéž roste bilance zahraničního obchodu.
A tedy po mnoha předchozích kritických výrocích na adresu dnes tedy projednávaného návrhu státního rozpočtu jsem i já očekával tedy, že nastupující vláda se odpovědně připravovala na vládnutí předchozí čtyři roky, a má tedy připravenou vlastní verzi státní rozpočtu, a taktéž i já jsem dnes zažil zklamání, když jsem zhlédl tiskovou konferenci hnutí ANO, a viděli jsme, že tedy to, co Andrej Babiš říkal 17. října, tak není pravda a že tedy neexistuje žádná vlastní verze. A tak je tedy potřeba uhrát nějaký ten čas a toto absurdní divadlo.
Ale zpět k tomu samotnému návrhu rozpočtu. Jsme tedy, vážené kolegyně, kolegové, sice v prvním čtení a měli bychom asi projednávat hlavně ty základní parametry rozpočtu, a detaily těch jednotlivých kapitol patří tedy do druhého čtení, ale i tak se tedy pokusím stručně okomentovat kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu, protože si za ní stojím. Stejně tak jako si stojím za tím, že předkládaný návrh rozpočtu je proinvestiční, staví se odpovědně k otázce obrany a bezpečnosti a pokračuje ve snaze rozpočtové odpovědnosti státního rozpočtu.
Ale tedy k té samotné kapitole číslo 322 Ministerstva průmyslu a obchodu. Tedy mohu za sebe konstatovat, že návrh tohoto kapitolního sešitu je sestaven v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti a s primárním zaměřením na dlouhodobý rozvoj ekonomiky a energetickou dostupnost, soběstačnost a bezpečnost. Oproti těm jiným kapitolám, když se podíváte na tento kapitolní sešit, tak rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu sice nepatří k těm největším, ale dosah do hospodářství není vůbec zanedbatelný, a to nejenom s ohledem na rozsah agendy Ministerstva průmyslu a obchodu od takříkajíc vydávání poštovních známek až po stavbu jaderných elektráren, ale jsou zde, řekněme, další velmi významná témata, která pro naše hospodářství představují opravdu velmi významnou věc, jako je například otázka podpory proexportních aktivit, kde jenom opětovně opakuji, že v posledních letech nám bilance zahraničního obchodu roste, a to je velmi dobrá zpráva.
Taktéž v gesci rezortu průmyslu a obchodu je řada velkých investic, které se do tohoto návrhu rozpočtu propisují, a to je nejenom otázka půjčky, návratné finanční výpomoci na projekt Dukovan, ale i to samotné nastavení tohoto projektu ve smyslu k regionům Vysočiny a Jihomoravského kraje tak. Aby tento projekt byl úspěšný, tak je nutné realizovat a nastavit i určité mechanismy, například pro další dobudování dopravní infrastruktury, kapacit bydlení anebo třeba integrovaného záchranného systému.
Taktéž jsou zde věci, které mají opravdu velmi významný přínos pro naši ekonomiku, a já věřím, že i vláda nastupující, tak jako vnímám pozitivně, že projekt Dukovan, když se podívám do programového prohlášení, tak hraje významnou roli, nebo obecně jaderná energetika, tak jsou zde další projekty s vysokou přidanou hodnotou v charakteru zahraničních investic, jejichž pokračování je určitě nutné, a bude tedy nutné samozřejmě hledat i určitou politickou shodu, jelikož bez podpory napříč spektrem tyto projekty nebudou reálně možné. A tím myslím například dva projekty, a to je třeba projekt o americké onsemi, velká investice ve Zlínském kraji, anebo investice Toyoty v Kolíně na rozšíření výroby bateriových systémů a elektromobilů, nebo respektive víceméně investice i do zachování této továrny vůbec na území České republiky.
Když budu hovořit řečí čísel, tak podíváte-li se tedy na tento kapitolní sešit, tak výdaje rozpočtu průmyslu a obchodu významně rostou, a to z 35 miliard 801 milionů v roce 2025 na 66 miliard a 508 milionů v roce 2026. Ta samotná výdajová stránka se poté dělí do šesti různých oblastí, kapitol. Já se k nim velmi stručně vrátím zpátky a zmíním ale otázku příjmů, kde příjmy pro rok 2026 jsou nadesignovány na 20 536 660 000. Ty příjmy jsou nižší oproti roku 2025, a to především z důvodu toho, že výrazně klesají příjmy z rozpočtu Evropské unie. Tím, jak jsme na konci programového období, tak logicky i prostředky, které plynou do programů, které administruje MPO, tak jsou nižší.
Ale já se tedy budu držet hlavně té výdajové stránky, kde tedy, jak už bylo řečeno, kapitola MPO se tedy dělí na šest hlavních oblastí, kde tedy tou řekněme oblastí první, která naplňuje těch zmíněných 65,5 miliardy, tak je otázka podpory podnikání, která zahrnuje výdaje za 14 miliard 655 milionů. Dále pak téma zahlazování následků hornické činnosti a s tím spojené mandatorní výdaje ve výši 4 miliardy 703 milionů, dále pak výdaje spojené s dalšími činnostmi rezortu ve výši 3 miliardy 232 milionů a dále pak největší oblast v té samotné kapitole, tak je dotace na podporované zdroje energie ve výši 24 miliard 600 milionů a dále pak financování Správy úložišť radioaktivních odpadů ve výši 1 miliardy a 3 milionů a podpora v oblasti energetiky a průmyslu, což je vlastně druhá největší kapitola anebo oblast, a zde je právě ta zmíněná půjčka pro ty jednotlivé Dukovany. Já nejdříve začnu tou objemově největší kapitolou, což je tedy dotace na podporované zdroje energie, které tedy pro rok 2026 představují navýšení o 3,5 miliardy korun, a to je na částku 24 miliard 600 milionů.
já záměrně podtrhnu to navýšení. Je to v tom, že tento návrh rozpočtu je mnohem vstřícnější k průmyslu právě v otázkách dotování obnovitelných zdrojů energie, a to je právě o těch zmíněných 3,5 miliardy korun, tedy v kategoriích vysokého a velmi vysokého napětí, tedy pokud zde vedeme a nepochybně dále povedeme debatu o otázkách cen energií, a osobně si myslím, že debata velmi důležitá pro český průmysl, je to opravdu velmi důležité téma, tak jenom v této oblasti je navýšení podpory ze strany státního rozpočtu o 3,5 miliardy vyšší než tomu je v roce 2025.
Dále pak přejdu k objemově druhému nejvyššímu výdajovému bloku, což je právě zmíněná podpora v oblasti energetiky a průmyslu. V této oblasti právě naleznete především tu návratnou finanční výpomoc na projekt Dukovan, která tedy přímo nevstupuje do pravidel rozpočtové odpovědnosti. Je to ta kategorie, která je, stejně tak jako obrana, vyčleněna, která nepodléhá těm principům, ale je možné je do toho rozpočtu zahrnout.
Další kapitola, která je potřeba zmínit, tak je kapitola otázky dotační podpory, která se v rámci rezortu MPO v posledních letech výrazně snížila a já jsem za to rád. Nejsem zastánce dotační podpory a vlastně ta podpora, která je navržena pro rok 2026, je v objemu 14 miliard 655 milionů, přesto je to zhruba 22 % celkových výdajů kapitoly MPO a v této oblasti naleznete takové položky nebo takové oblasti jako je podpora vědy a výzkumu a inovací ve výši 3 miliard 831 milionů, anebo třeba výdaje na strategické investiční akce, anebo například další podporu cen energií pro průmysl, a to jsou takzvané výdaje na kompenzace nepřímých nákladů odvětvím se značným únikem uhlíku, to je třeba jeden z těch programů, které v té veřejné debatě aktuálně zaznamenáváme například v Německu, tak Česká republika tento program má zavedena již několik let a pro rok 2026 je tedy navrženo podpora průmyslu, které je tedy zasaženo nebo je v těch energeticky nejnáročnějších oblastech, podporou 1,4 miliardy. A dále pak je to v této oblasti výdaje na operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, kam také plyne nezanedbatelná položka, a to je 9 miliard 139 milionů a dále pak prostředky na Národní plán obnovy.
Tím čtvrtým významným výdajovým blokem je zahlazování následků hornické činnosti, která s ohledem na předchozí naši průmyslovou historii, tak je důležité, abychom postupně tyto věci řešili. Takže v této oblasti je tedy vyčleněno 4 miliardy a 703 milionů korun. Dále jsou v tomto kapitelním sešitu výdaje z bloku výdajů spojené s další činností rezortu, které se podílí v tom celkovém rozpočtu necelými pěti procenty, tedy 3 miliardami 232 miliony a kde jde nejenom o samostatnou činnost ministerstva, ale i dalších organizačních složek a státních příspěvkových organizací. Vlastně v těchto takzvaně provozních výdajích ale naleznete i takové věci, které si osobně myslím, že jsou pro rezort průmyslu důležité, respektive i pro české hospodářství, jako je například navýšená podpora exportu, a to ve výši 200 milionů korun, respektive programy takzvaně EDIHu ve výši 100 milionů korun, anebo takové oblasti jako je podpora tématu umělé inteligence.
Tím posledním šestým výdajovým blokem je financování správy úložišť radioaktivních odpadů a zde je tedy navrženo 1 miliarda a 3 miliony korun.
Tedy, abych se vlastně dostal k nějakému závěru, komentáři kapitolního sešitu věnující se Ministerstvu průmyslu a obchodu, tak za mě osobně ten rozpočet je reálný. Rozpočet, který sice by snesl řadu dalších věcí, které by si asi zasloužily podporu, ale samozřejmě jsme v nějaké ekonomické realitě, kde je potřeba nějakým způsobem prioritizovat, ale z mého pohledu jsou ty priority zvoleny dobře, a to nejenom právě z pohledu zmíněné podpory jaderné energetiky, podpory exportu anebo takových odvětví jako je třeba otázka umělé inteligence, anebo práce na důležitých investicích, které české hospodářství potřebuje.
Tedy tolik, dámy a pánové, můj komentář. Za tím kapitolním sešitem si stojím, věřím, že je zpracován velmi odpovědně a odpovídá prioritám nejenom rezortu, ale i tak, jak je odráží hospodářská strategie České republiky, která gesčně spadá do rezortu Ministerstva průmyslu a obchodu, a tak, jak já vidím řadu věcí i v programovém prohlášení té vlády nastupující. A já vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: To byl pan ministr Vlček. A nyní tedy dám slovo panu ministru Vítu Rakušanovi a připraví se s přednostním právem místopředseda Sněmovny Patrik Nacher. Přečtu teda pořadí dál, protože tady vidím vyzývavé pohledy. Takže další v pořadí pan ministr Martin Baxa po místopředsedovi Nacherovi, a potom se stanoviskem klubu paní poslankyně Vendula Svobodová za Piráty a následně stanovisko klubu SPD pan poslanec Miroslav Ševčík. Tak prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo. Dámy a pánové, dobrý večer. Bohužel musím začít jinou věcí než rozpočtem, ale o to více slibuji, že ten rozpočet bude krátký a ten komentář nebude opakovat argumenty všech mých předřečníků. Dnes se stala celkem bezprecedentní věc. Na organizačním výboru Poslanecké sněmovny, zrovna nám předsedá pan předseda, tak já jsem rád, že nás poslouchá, uslyší tu výhradu, kterou tady budu mít, a žádost o to, abyste přehodnotili svůj přístup, případně revokovali svá dnešní usnesení. Organizační výbor se zabýval návrhem na vyslání členů stálých delegací Poslanecké sněmovny do orgánů meziparlamentních organizací v zahraničí. Tak se stalo, že naše Sněmovna nikoho nevyšle v rámci stálé delegace Severoatlantické aliance. Nominanty byli Helena Langšádlová a Pavel Žáček. Údajně jsem slyšel, nebyl jsem u toho jednání, že pan kolega Turek a pan kolega Rajchl odmítli, že z nějakého důvodu se této delegace nemohou účastnit, tak to bylo. Tato delegace nebyla schválena a já se teď ptám. Projevil pan předseda Poslanecké sněmovny svůj politický názor, který byl samozřejmě zvýrazněn i v jejich programu, a to znamená, že Česko má hlasovat o vystoupení ze Severoatlantické aliance a on ze svého politického pohledu nevidí nutnost, aby se naši poslanci účastnili stálé delegace zemí Severoatlantické aliance. Chci říct, že tohle se od roku 1999 nestalo nikdy. Od roku 1999, co jsme členskou zemí NATO, se nikdy nestalo, abychom neměli zástupce ve stálé delegaci.
Padaly tam údajně věty, říkám údajně, já nešířím fámy ani dezinformace, nebyl jsem tam, ale padaly tam věty typu, že jsou to hezké cesty a podobně. Tak ve chvíli, kdy jsme v bezprecedentní bezpečnostní situaci, je každý kontakt se Severoatlantickou aliancí, i na té parlamentní úrovni, něčím, co bychom pěstovat a podporovat měli a myslím si, že k nějaké kultuře předsedy Sněmovny patří i to, že se nevyjadřuje, a to ani nějakými úsměšky, ani slovně. Teď je to předseda Sněmovny a on ty funkce zaměňuje a zaměnil to i na organizačním výboru. On sám si myslí, že bychom NATO reprezentovat našimi poslanci neměli, je to jeho legitimní názor, s tím kandidoval a zcela transparentně to řekl ve svém programu. To všechno beru, ale ve chvíli, když je předsedou Sněmovny, tak by se měl chovat jinak a měli bychom reprezentovat zvyklosti a samozřejmě naše poslance vysílat do stálé delegace. Co vadilo? Vadilo, že to jsou dva poslanci, kteří jsou z té současné vládní koalice, z té budoucí opozice, tohle vadilo? Nebo jaký je důvod?
Další věc. Cesta na Slovensko, ta první cesta, která se obvykle dělá. V Parlamentu se dělá tradičně, dělala se i minule. Dovolte mi přečíst sestavu, která byla po minulých volbách. Skopeček, Benešík, Bžoch ANO, Fifka, Babišová ANO, Berki, Berkovcová ANO, Staněk, Zlínský SPD. Tentokrát Okamura, Nacher, Barták, Fiala, Radim, Macinka, Malá, šťastný, Turek, Vondráček. Takový motorizovaný výlet na Slovensko. A mám takový pocit, že to je další otázka té kultury, která se tady nastoluje. Jedeme na Slovensko a protože my chceme obnovit vztahy s našimi bratry, které vy jste pokazili, tak vás k tomu nevezmeme. Chci říct. Je to poprvé, co nejsou přibráni i členové opozice na takové cesty. Když já jsem dělal ministerskou cestu do zahraničí a šli se mnou a jeli se mnou i poslanci, samozřejmě jsem účast nabízel podle gesce i poslancům bezpečnostního výboru a jeli se mnou a údajně z toho tehdy měli problém i poslanci hnutí ANO.
Tentokrát ta nabídka není a já se ani neobracím na SPD, tam víme, že nechtějí reprezentovat naší zemi u NATO. Já se obracím na poslance ANO a těch se ptám, anebo Motoristů, kteří říkají, že v NATO máme zůstat, že jsme pevnou součástí. Jestli tedy zpochybňujeme, že každá platforma setkávání v rámci Severoatlantické aliance, včetně té parlamentní, má nějaký smysl. V téhle době, když máme ukazovat naše spojenecké vazby.
Mimochodem, to zasedání se koná ve Spojených státech amerických. Mnozí z vás podporují současnou americkou administrativu. Jistě ta možnost setkávat se právě i s jejími představiteli minimálně na té parlamentní úrovni. A my říkáme jako Česko: nikoho tam nepošleme, je to zbytečné cestování, je to vyhazování peněz. Ne. Tomu se říká, přátelé, meziparlamentní diplomacie, a tomu se také říká naše společenská zodpovědná vazba k našim spojencům, kterou tady i jako tenhle parlament máme. A my prvním gestem demonstrujeme, že ji ctít nebudeme, protože holt se na to z pozice předsedy díváme jinak.
Další delegace, která se neodsouhlasila. Tam se taky nabízí otázka, proč? To vám řeknu. Výbor pro evropské záležitosti, ten je tady zřízen proto, aby cestoval do Evropy, proto je to výbor pro evropské záležitosti. Tak nejdřív tady byla akce dánského předsednictví, poslední loučící, kde dánské předsednictví má shrnovat, co se mu povedlo a nepovedlo. Já si docela myslím, že než abychom tady šířili nějaké fámy a polopravdy, že je dobré u toho být a říci a přenést na parlamentní úroveň u nás, jak tedy dánské předsednictví vidí své úspěchy, neúspěchy. Já tam vidím řadu úspěchů i neúspěchů. A bylo by dobré se o tom tady někdy pobavit.
Další výjezd výboru pro evropské záležitosti. To je dobrý, účast na meziparlamentním jednání na téma situace právního státu v Evropské unii. Bojí se snad nastupující vláda diskuse o situaci právního státu v Evropské unii? Kdo ví, ale ani tady tato delegace nebyla schválena. Takže jediná delegace, která dnes byla schválena, je delegace čítající jenom zástupce vládní nastupující garnitury na Slovensko. To je ukázka toho, jak se povede Poslanecká sněmovna. Mimochodem, o právním státu měli jet diskutovat dvě poslankyně, Adriana Chochelová od nás, paní kolegyně Ferčíková Konečná z Pirátů. Asi se to nelíbilo, asi tam zase chyběly nějaké ty delegace od vás, asi to mohl být motorizovaný výjezd po německé dálnici tempem nezměrným. Asi nebude, protože vy jste se tam nepřihlásili, právní stát na evropské úrovni vás úplně nezajímá.
Přátelé, ale teď vážně, já tohle nechci zlehčovat. Dobrá, pojďme se bavit o tom evropském výboru pro evropské záležitosti. Ukazujete tam nějaký váš názor, ale dvě strany tady jasně říkaly, že naše vazba na NATO je nezpochybnitelná, a to už není úsměvné. My opravdu od roku 1999 poprvé neposíláme zástupce našeho parlamentu na stálou misi, kterou v té meziparlamentní skupině máme. To vám nepřijde divné, že tam Česko nebude, že tam Česko bude chybět? To fakt chcete jako parlament poslat tuhle zprávu hned na začátek? Mě to přijde až neuvěřitelné. Proto já vás žádám a prosím, organizační výbor zasedá často, tohle přehodnoťte. Tohle je špatná vizitka a je to špatná vizitka i pro vás a je to vizitka popírající to, co jste nám říkali, minimálně zástupci ANO a Motoristů, že naše vazba a spojenectví v rámci NATO a v rámci transatlantické vazby, a tohle zasedání se koná ve Washingtonu, je nezpochybnitelná.
A teď k tomu rozpočtu. Já už nebudu opakovat žádná čísla, která se tady objevovala celý den, nebudu se pouštět ani do debaty o jednotlivých parametrech rozpočtu a nebudu tady hájit ani rozpočet Ministerstva vnitra v jednotlivých kapitolách. To případně v reakci na pana kolegu Metnara, který určitě někdy vystoupit chce. Teď jenom pár obecných konstatování. Co se to tady teď vlastně děje? Předložte rozpočet, posíláme vám ho zpátky, přepracujte ho do 20 dnů, a zároveň vás v rámci toho vyzýváme, ať porušíte zákon. Říkáte nám, zvyšte deficit, což je porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby porušila zákon. My ho určitě porušovat nechceme.
Zároveň experti starostů vyčíslili, že ty vaše sliby, které tam dáváte v programovém prohlášení, nás budou stát minimálně 110 miliard korun. Už se tam nehovoří o tom, kde se na ně vezmeme. Takže to, co okolo toho rozpočtu teď vidíme, já vidím jako krycí manévr ve dvou bodech.
Za prvé, nic připraveného nemáme. Aneb je něco v tom šuplíku, nebo není? Před měsícem se říká, ten rozpočet je v šuplíku. Dneska říká Karel Havlíček, v šuplíku žádný rozpočet není. Takže krycí manévr proto, že v tom šuplíku pravděpodobně nic není.
Za druhé krycí manévr pro to, že chceme zvyšovat schodek, protože schodek potřebujeme zvýšit na to, abychom měli z čeho dotovat těch 110 miliard. A byly tady i strany, které říkaly, že schodek se zvyšovat nebude a naopak budeme směřovat k tomu, že naše rozpočty budou dokonce i na konci volebního období vyrovnané. Tohle je v přímém protikladu k tomu, co je tady dlouhodobě prohlašováno.
A potom je taková taktika, které se říká hrozby a záchrany. Scare tactics followed by savier, a to znamená vystrašit, vyděsit, říct, že je tady spálená země, říct, že tady v té chvíli nebude na to, abychom vypláceli důchody, že důchodci příští rok nedostanou ani korunu, a potom přijít a tvářit se jako velký zachránce té situace. Já zcela zodpovědně říkám, a říká to i rozpočtová rada vlády, že mandatorní výdaje jako takové tady pokryty byly. A já jako člen starostů, jejich předseda, můžu být kritický k mnoha věcem v rozpočtu a taky jsem byl, a taky jsem je kritizoval, taky jsem se o tom hádal na vládě a myslím si, že ten rozpočet se ano v některých parametrech opravdu pohybuje na hraně a vychází z toho, že náš hospodářský růst bude pokračovat.
A na tuhle věcnou debatu s vámi ve druhém čtení jsem se i těšil. A dokonce jsem se těšil na některé pozměňovací návrhy, kde budete říkat, že tady má být více, tady má být méně, a tohle může být konstruktivní debata. Ale vy jste ji zarámovali tím, co jste dělali před volbami, a pokračujete v tom i teď jako nastupující vláda. Vyděsit, vystrašit, pracovat s touhle emocí, no a potom říct, my jsme vás zachránili a na ty důchody jsme vám sehnali.
Prosím, nedělejme tohle, nestrašme lidi, přestaňme to dělat a pojďme se zamyslet nad tím, jak naši zemi dál nezadlužovat a udržet rozpočet v takových schodcích, jako naše vláda byla schopná nastavit. A ten trend tady jednoznačně pozitivní je. Moc vás prosím, pojďme tu debatu vést racionálně a pojďme ji vést bez toho, abychom strašili a děsili tím, co se prostě nestane. Mandatorní výdaje jsou samozřejmě v návrhu tohoto rozpočtu kryty. Děkuju za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny Patrik Nacher a připraví se pan ministr Martin Baxa. Pak tedy s pověřením Pirátů stanovisko klubu paní poslankyně Vendula Svobodová, potom se stanoviskem klubu SPD pan poslanec Miroslav Ševčík, a pak bychom měli jít do té debaty. No a než pan místopředseda přijde mikrofonu, tak přečtu omluvy. Takže paní Demetrashvili Katerina od 12 do 14 hodin - zdravotní důvody, Hlavatý Matěj od 17 do 20 hodin - pracovní důvody, Hřib Zdeněk od 17 hodin - zahraniční cesta, Králíček Robert od 17 do 21 hodin - osobní důvody, Malá Taťána od 16 do 21 hodin - zdravotní důvody, členové vlády: Fiala Petr od 18 do 20 hodin - pracovní cesta, Kulhánek Petr do 17 hodin - osobní důvody, Lipavský Jan od 13 do 17 hodin - pracovní důvody, Výborný Marek od 15 do 17.30 - pracovní důvody.
Pane místopředsedo, máte slovo. Prosím. (Hlasy z pléna upozorňují na faktické poznámky.) Faktická,d moment. Já jsem tady četl ty omluvy, ano, ano, tak to už je jiný displej, takže jsem se vrátil. Takže dvě faktické poznámky, pan poslanec Jiří Horák vystoupí a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Dobře, tak vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Horák: Pěkný dobrý večer. Já bych chtěl reagovat na pana ministra jako bývalý vedoucí té delegace Parlamentního shromáždění NATO. Já musím říct, že člověk na těchto setkáních dostane samozřejmě velmi zajímavé informace, a to jak ve Washingtonu na ministerstvu zahraničí nebo třeba v Norfolku od vysokých důstojníků. Jsou to informace, které často tady vůbec nemůžeme nikde v Česku získat, a tam ty informace získat můžeme. To je jeden bod.
Druhý bod. Tam se setkáváte samozřejmě s poslanci všech členských zemí Severoatlantické aliance. A ono je velmi zajímavé si poslechnout přímo od těch poslanců, s kterými se tam můžete bavit, z Finska, Litvy, Lotyšska, Estonska, jak vnímají situaci na hranicích s Ruskou federací, ty státy, které s ní hraničí, co se tam děje, jaké tam probíhají hybridní útoky na tyto státy. A to vám nikdo jiný neřekne. A bývalí členové těch delegací, jako je například současný ministr zahraničí Německa, s kterým jsme se tam setkávali, velmi aktivní současný ministr obrany Belgie Francken, jo? A nejezdit na tato setkání, nesetkávat se s těmito lidmi, nečerpat tyto informace považuji za velkou chybu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Budu stručný, ani to nevyčerpám. Já jenom na pana ministra vnitra pana Rakušana bych chtěl říct, že vlastně tady celou dobu posloucháme, kolik tedy bude stát to programové prohlášení naší vlády, které je tedy, myslím si, vyprecizované, skvělé, opravdu některými experty chválené, a vy byste se měli už domluvit na vládě, vlastně kolik to bude stát, protože experti hnutí STAN to spočítali na 110 miliard, ale u jiných vládních politiků v demisi to spočítali třeba na 500 až 600 miliard. Tak já poprosím, abyste se nějak domluvili, ale spíše ještě před tím, abyste se vraceli k tomu vašemu státnímu rozpočtu, abyste neřešili ten náš rozpočet, to naše programové prohlášení vlády, ale ten váš rozpočet vlády v demisi, protože vy jste za něj zodpovědní. Vy sedíte v těch lavicích na tom ministerstvu, vy jste prozatím placení daňovými poplatníky jako ministři, tak se vyjadřujte k tomu svému státnímu rozpočtu, k těm našim výhradám, k tomu, jak jste ho vyfejkovali, jak jste ho jako šidítko použili pro předvolební kampaň, abyste vašim voličům řekli, že konsolidujete veřejné finance. Ale ta fakta jsou někde úplně jinde a já jsem rád za to, že někteří úředníci se přestali bát a že začali říkat tu pravdu, která v tom rozpočtu se skrývá a která v tom rozpočtu je.
Takže přátelé milí, milá vládo v demisi, moc vás prosím, abyste tedy sjednotili nejen tu částku toho našeho programového prohlášení vlády, ale hlavně se vrátili k těm výtkám, protože já se k nim samozřejmě budu vracet někdy, jsem osmý přihlášený, hlavně na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a pevně věřím tomu, že mi pan ministr v demisi Marian Jurečka bude odpovídat. Takže 110 anebo 500 až 600 miliard. Rozhodněte se, já fakt jakoby nevím.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak vaše vystoupení, pane poslanče, vyvolalo tři faktické poznámky, takže přečtu pořadí, aby byl přehled. Takže nyní vystoupí pan ministr Lukáš Vlček, připraví se pan ministr Vít Rakušan a připraví se pan ministr Marian Jurečka. Tak, pane ministře, máte slovo, vaše dvě minuty.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Děkuju za slovo. Na tu reakci na kolegu Juchelku, vaším prostřednictvím. Já jsem hrozně rád, že tedy ti ustrašení úředníci konečně tady začali nosit ty papíry. To je skvělé, a na těch záchodech si to někde předávali tajně. Ale pane kolego, vy máte tedy vašimi slovy tedy to precizní, odborníky chválené programové prohlášení. A čím je tedy kryto? Já jsem tedy očekával, že tedy vytáhnete ten rozpočet, to, jak jste říkali, že se na to připravujete, a ono tak jako se nestalo. A tedy já bych to jako otočil, máte-li tady tu precizní věc, tak čím je tedy jako kryta? Čím je kryta? Jakým rozpočtem? Ten rozpočet nikdo nevidíme. Řekli jste 17. 12., že ho máte, dneska jste to zase popřeli, že už ho nemáte, tak jako kde to je? Chcete vládnout a nevíte, podle čeho.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí na faktickou Vít Rakušan, pan poslanec, a připraví se Marian Jurečka a následně pan poslanec Aleš Juchelka. Tak prosím, vaše dvě minuty.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Hezká výzva, nestarejte se o naše programové prohlášení. Tak já, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedy, vám řeknu jednu věc. A budeme se o něj starat a budeme se o něj starat hodně, o to programové prohlášení, kde není slovo o Rusku, o to programové prohlášení vlády, která se bojí někoho poslat na delegaci NATO. Tak o to se budeme...Ne, to tam není, Rusko tam není, Ukrajina tam není, to jste do programového prohlášení nedali. Spropitné tam máte řešené opravdu detailně, fakt se o něj budeme starat? A jinak, co se týče rozpočtu, já si rád budu povídat s panem kolegou Metnarem. Rozpočet, který my máme za Ministerstvo vnitra, je 15 miliard plus. A víte, my nemáme Národní frontu, my máme koalici. Experti jedné strany mohou říct něco jiného než experti druhé. U nás se za to nevylučuje. Nevím, jak by to bylo v ANO. Díky.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan ministr Marian Jurečka a připraví se Aleš Juchelka. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Ale beze všeho, řeklo sluchátko, já rád Aleši Juchelkovi vyhovím. Tak začnu, možná to nestihnu v jedné faktické. Já to mám sečteno krátkodobě, střednědobě i dlouhodobě. Tedy začínám. Změny v důchodovém systému 240 miliard korun v plném náběhu, průměrné platy učitelů 75 000 korun víc než 60 miliard korun, navýšení výdajů na vzdělávání na úrovni OECD 42 miliard korun, zestátnění ČEZu 250 miliard korun, odpuštění poplatku za POZE cca 27 miliard korun, osvobození spropitného cca 300 až 400 milionů korun za rok, nižší DPH v gastronomii 1 miliarda, nižší daň z příjmu právnických osob z dvacet jedna na devatenáct 20 miliard korun, z toho jenom pro Agrofert je to myslím ročně 150 milionů. Zastropování sociálních odvodů, tady se omlouvám, tady jsem to v Otázkách Václava Moravce neřekl přesné číslo, tak je to 3,5 miliardy korun. Školkovné 1,6 miliardy korun, daňová sleva na manželku v původní podobě 4,4 miliardy korun za rok, daňová sleva na čtvrté a další dítě 150 milionů korun ročně, 0 DPH na léky na předpis cca 6,75 miliardy korun, daňová sleva pro pracující studenty 0,34, miliardy korun rok. Policisté a hasiči a celníci nástupní plat 50 000 korun plus příspěvek na bydlení do 6 000 korun dle regionu cca 1,1 miliardy korun, slevy na jízdném pro studenty a seniory na 75 procent cca 1,9 miliardy korun, zvýšení platů kuchařkám, uklízečkám, školníkům a dalším nepedagogickým pracovníkům, pokud tam bude každému přidáno 3 000 korun měsíčně, tak je to v základu nějakých 3,8 miliardy korun. Zvýšení rodičovského příspěvku zhruba někde kolem 5 miliard korun, sleva na dani pro pečující rodiče zhruba 47 miliard korun. A mohu pokračovat, je to docela dlouhý výčet. Už se mi krátí faktická, můžu pokračovat příště. Já slibuju, že celé čtyři roky budu bedlivě sledovat programové prohlášení vlády, jeho plnění. Děkuju za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní přečtu omluvu. Reichl Jindřich, pan poslanec se omlouvá od 21 hodin do 22.45z pracovních důvodů. A nyní faktická poznámka, pan poslanec Juchelka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. No, tak ta čísla se rozhodně liší od pana ministra Rakušana, vážený pane ministře Jurečko, a to zhruba o 400, 500 miliard korun. Tak já nevím, jak jste to počítali, pravděpodobně někdo z vás má ta čísla špatná. No ale já mám tady ta čísla, která jsou právě z ministerstva, takže jdeme na to. V maximalistické variantě chybí 6,9 miliardy na důchody, 6,5 milionu na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, 5,6 miliardy korun na dávky státní sociální podpory na super dávku. To jste tam také zapomněli dát. 5 miliard chybí na dávky v nemocenském pojištění, 200 milionů na dávky pomoci v hmotné nouzi, 4,6 miliardy korun na humanitární dávku v rámci zákona Lex Ukrajina, 3,2 miliardy korun na podpory v nezaměstnanosti, 2,2 miliardy na příspěvek na péči, na insolvence 50 milionů korun a na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením vám chybí 2,2 miliardy korun. Suma sumárum na MPSV 36,5, miliardy. K tomu byste se měl podle mě vyjadřovat, ne k programovému prohlášení vlády, které ještě ani neprošlo samozřejmě Sněmovnou, které se může ještě upravit, vláda ještě nezasedala. Není ani jmenovaná. My máme možná první termíny těch, kteří byli dneska zveřejněni jako kandidáti na ministry u pana prezidenta, takže vy tady strašíte něčím, co vlastně vůbec není, místo abyste se vyjadřovali k tomu, co tady ve skutečnosti je a co máme černé na bílém. (Ukazuje papír s čísly.) Ale to vám moc nejde, protože vy se lišíte a říkáte, že chybí PPV od hnutí ANO a vládních dalších koaličních poslanců 110 nebo 500 nebo 600 miliard, jenom abyste postrašili něčím, co vlastně vůbec není a to vám jde fantasticky v průběhu celých čtyř roků. Váš vyfejkovaný státní rozpočet prostě narazil do zdi.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji také za dodržení času. Nyní dvě faktické poznámky, dokonce tři, takže já přečtu pořadí, protože ho nevidíte. Takže pan ministr Hladík, paní předsedkyně Šebelová, pan poslanec Berky. Tak, pane ministře, prosím, vaše dvě minuty.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Mě to naprosto fascinuje, jak pro hnutí ANO je to, co se napíše na papír, úplně jedno. Tady nám Aleš Juchelka v přímém přenosu řekl, že si napsali programové prohlášení, ale ono možná nebude platit, možná ho změníme, možná upravíme, možná to, co jsme si tam napsali, není úplně důležité. Teď to tady řekl. Tak asi tomu nevěříte, pokud ho nechcete schválit, asi jste si to v té koaliční radě úplně nedomluvili. Já nevím.
Chci ještě reagovat na jinou věc. Za nás mluví činy. Čtyři roky jste nám tady říkali, čtyři roky jste nám říkali, že návrh rozpočtu je sestavený špatně. Nejen tenhle ten. Ty předchozí, v roce 2025, 2024, 2023, 2022. Vždycky jste nám říkali, že je sestaven špatně. A víte, jak je výsledek? Vždycky jsme ho dodrželi a vždycky jsme podle něho jednali a vždycky jsme dodrželi deficit. Tak nám přestaňte tady říkat, že jsme předložili nepravý rozpočet, že jsme předložili rozpočet, který neodpovídá, a jestli necháte sestavovat rozpočet úředníky, no tak to vám ani půlmiliarda paní Schillerové nebude stačit. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka paní předsedkyně Šebelová a připraví se pan poslanec Berki. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuju za slovo. Mně to nedá, nakonec musím zareagovat na kolegu Juchelku vaším prostřednictvím. My se budeme, s dovolením, vyjadřovat, k čemu uznáme za vhodné. Nedoporučujte nám, že to je - něco návrh, něco není. My budeme komentovat úplně všechno, co se nám zamane, protože je to naše právo, žijeme v demokracii a vy si zvykněte na to, že se role obrátily. Vy teďka máte zodpovědnost. Zodpovědnost je na vás. Voliči rozhodli, vy jste dostali důvěru a s tou se váže zodpovědnost. Takže doba, kdy jenom tak si něco kritizujete a za nic nezodpovídáte, tak ta skončila. Já jako vidím, že se s tím neumíte moc srovnat, že se pořád i s celou tou rošádou, co tady předvádíte s rozpočtem, stále jako snažíte být opozice, ale už nejste. Vy teď zodpovídáte za to, co děláte a jak se to bude chovat.
A k těm delegacím. Trochu se nám tady mísí debata k rozpočtu a k delegacím. Ale já bych opravdu nebyla nerada, kdyby zapadlo, že tady určitá velká část tvrdila, že jsme součástí NATO, a zároveň, když se máme zúčastnit standardního jednání, tak tam někoho nevyšleme jenom proto, že tam nemá jet kdo - kdo by je jako hlídal? Vy se je tam bojíte poslat, že jako nebude politicky kontrolováno, co se tam bude dít - tak tam nikoho nepošlete? Nebo protože se na té Evropě projednává nějaké téma, které (?) nezajímá, nějaký právní stát, tam bych se nepřihlásil na takovou účast, nikdy bych tam nešel - tak tam tím pádem nemá jet nikdo? To je ta nová doba? Takto se tady bude fungovat? Není to hezký pohled. Ale zopakuji: Vy máte zodpovědnost, tak si na ni zvykněte a je úplně normální, že my vás budeme kritizovat. Jinak to nebude. (Potlesk v sále.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Berki, připraví se pan poslanec Lang. (Poslanec Lang přichází k pultíku.) Připraví se pan poslanec Lang, ale první je pan poslanec Berki - pardon. (Poslanec Lang opouští řečniště.) Prosím.
Poslanec Jan Berki: Pane předsedo, děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom vaším prostřednictvím pana Aleše Juchelku tedy vyzvat k tomu, aby předložil návrh rozpočtu, který máte připravený, a nemáme se o čem bavit. Můžeme projednávat ten návrh, který vy si myslíte, že je tedy správně, jak se to má dělat.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Lang a připraví se pan poslanec Denis Doksanský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedo. Já k paní Šebelové prostřednictvím vás, pane předsedající. Nemusíte tady na nás zvyšovat hlas. Nemusíte nás tady jako nějak umravňovat nebo říkat, že nyní máme odpovědnost. Ale my to víme. Já myslím, že v demokratických volbách jednoznačně voliči rozhodli, vy jste volby prohráli, vašich 101 demokratů, jak jste se celou volební kampaň vymezovali, tak prostě jste neuspěli. A zvykněte si - ne my, ale vy si zvykněte - že nastala tedy nová doba v Poslanecké sněmovně a že demokratická většina nějakým způsobem rozhoduje. Já se nebudu vracet k tomu, co se (týče?) NATO, protože tam jsem nebyl u toho přítomen. Můžeme mít na to různý názor, ale, paní Šebelová, prostřednictvím pana předsedajícího, vy si dneska zvykněte na to, že tady budou prohlasovávány zákony nějakým způsobem a bude vám vracena vaše medicína, jak vy jste se chovali v předchozím volebním období k nám. My máme jinou představu, my máme nějakou vznikající trojkoalici, která ještě ani nevznikla, nebyl ještě ustanoven ani pan premiér - a vy už přesně víte, že to bude strašné, že to bude nemyslitelné, že to bude hrůza, a pomalu už, prostřednictvím zase pana předsedajícího, pan Rakušan už vytváří nějakou duální strukturu specialistů, (kteří budou?) přebírat po té strašlivé, čtyřleté - nebo já doufám, že to bude čtyřletá vláda, po nás, že vy to budete opět přebírat. Já doufám, že tedy my vydržíme v té naší trojkoalici, že udržíme naši stosedmičku a že budeme napravovat věci v tom přibližně dvouletém nebo dvouapůlletém období toho čtyřletého cyklu, protože pak už se to zase schyluje k dalším volbám, a budeme napravovat věci po vás. A jestli se vám to nelíbí, no, tak je to váš problém. Ale nemusíte na nás zvyšovat hlas a nemusíte nás tady mentorovat, jo? My víme, co máme dělat a co budeme dělat, a vy si zvykejte na to, že to prostě budete v hlasováních prohrávat. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jenom bych chtěl doplnit, že ministra můžete oslovovat přímo, jo? Takže pouze poslanci se oslovují prostřednictvím předsedajícího.
Prosím, pan poslanec.
Poslanec Denis Doksanský: Tím pádem to nemusí být prostřednictvím předsedajícího, pane ministře Hladíku, ale také, pane Berki, prostřednictvím předsedajícího, já nevycházím z údivu, protože vy nás tady vyzýváte, abychom my předložili rozpočet, aby se tu projednával rozpočet. My jsme ještě vládu neustavili, protože, jak všichni víte, pan prezident ten krok zatím neučinil. Vy to zdržujete - mimo jiné tou mimořádnou schůzí, která má být zítra. Takže k čemu nás to tady vyzýváte? Jestliže se tady snažíte, namísto abychom projednávali státní rozpočet, tak se snažíte tady vyzývat k projednávání programového prohlášení vlády, která ještě nevznikla. To není o tom, že my tomu materiálu nevěříme. To není o tom, že si nemyslíme, že to programové prohlášení bylo navrženo, že je správné. To je o tom, že prostě v tuto chvíli vláda není. Takže se za toto neskrývejte.
Zároveň my neříkáme, že nedodržujete předchozí rozpočty. My říkáme, že v tomto rozpočtu je 286 miliard schodku, který je přiznaný, a dalších 95 miliard, které přiznané nejsou, které jsou prostě dírou. O tom se tady máme bavit a na vás jako na současné vládě je, abyste ho přepracovali, protože snad nechcete, aby bylo rozpočtové provizorium, protože přece nechcete, aby se nerealizovaly projekty, které vy sami jste naplánovali, které vy sami jste schválili, které byly vaší vizí. My tady říkáme: je to vaše práce, stále vy vládnete a vy máte dokončit tu práci - a my vás tady k tomu na tomto místě vyzýváme. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Berki, připraví se pan ministr Hladík na faktickou.
Mezitím přečtu omluvu. Pan poslanec Volpe Samuel od 18 hodin do 19.30 z pracovních důvodů.
Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Berki: Chtěl bych jenom vaším prostřednictvím kolegu upozornit, že Poslanecká sněmovna nijak nemůže blokovat a zdržovat jmenování premiéra, to je kompetence pana prezidenta. A myslím, že to zdržuje Andrej Babiš tím, že prostě veřejnosti neřekl jednoduchou věc, a to, jak vyřeší svůj střet zájmů. Kdyby to řekl, myslím si, že už mohl být jmenován.
A co se týká toho zbytku, teď kolega Lang řekl, že prostě většina tady bude rozhodovat. Nechť rozhoduje, ale podle nás je ten rozpočet nastavený dobře. My bychom hlasovali pro v prvním čtení. A my jenom říkáme: Máte-li pocit, že to je špatně, že se to má předělávat, tak vy jste ti, kdo budou přejímat zodpovědnost, tak ukažte, jak se to má tedy udělat. A říkáme to proto, že jste to říkali už v předvolební kampani, že to máte připravené. A teď, co? Nic nevidíme.
A jenom (ke) kolegovi Langovi vaším prostřednictvím - bych chtěl ještě upozornit, že kolegyně Šebelová neříkala nic o tom, že vy nebudete prohlasovávat většinou - to respektujeme. Ona jenom říkala, abyste respektovali to, že my se k těm věcem budeme vyjadřovat.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan ministr Petr Hladík na faktickou a je stále připraven místopředseda Patrik Nacher (následně?).
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Já musím prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na pana poslance Langa. My si můžeme spolu nesouhlasit, můžeme mít jiné politické preference, ale musíme se k sobě chovat vzájemně slušně. Vy jste tady řekl: jako vy jste se chovali k nám, tak my se budeme chovat k vám. To se nezlobte - kdyby my jsme se k vám chovali, jak vy jste se chovali k nám, tak byste to tady nevydrželi. (Smích z lavic hnutí ANO.) Tak si pusťte projevy teď současného předsedy Sněmovny, jak se choval jako opoziční poslanec. Pusťte si projevy vašeho předsedy a budoucího premiéra, jak se choval jako poslanec. My se takto chovat nebudeme. Budeme se chovat normálně, lidsky, ale budeme tvrdou, ale slušnou opozicí (Předsedající hovoří mimo mikrofon.) - to je naše práce, to je naše role. Poprosím pana předsedu Sněmovny, aby nekomentoval to, co říkám. (Ministr Hladík se otáčí k předsedajícímu.) Není to vaše role, pane předsedo. Přestaňte se usmívat a přestaňte si (Smích zleva.) z titulu toho, že, že vedete tuhletu Sněmovnu komentovat, co říká poslanec. (Potlesk zprava.) Není to vaše role! (Předsedající hovoří mimo mikrofon.) Máte vedle sebe místopředsedu, tak ať vás vystřídá.
Předseda PSP Tomio Okamura: Vážený pane poslanče, v jednacím řádu je - já to nekomentuji na mikrofon. Prosím vás, postupujte v souladu s jednacím řádem, já postupuji s jednacím řádem, já nekomentuji na mikrofon. V případě, že bych na mikrofon chtěl okomentovat vaše vystoupení, tak se nechám vystřídat a půjdu na mikrofon. Já jsem mikrofon zapnutý neměl a to, že jste se na dálku něco doslechl nebo jste slyšel - máte dobrý sluch. Děkuji a můžete pokračovat.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Bude potřeba ten pultíček dát trošku dál, jestli pan předseda bude takto komentovat. Poprosím aspoň o minutu času, protože jsme teď se zasekli o faktické.
Předseda PSP Tomio Okamura: Jistě. Jistě, tu minutu vám nastavím.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: A teď poprosím jenom krátkou reakci, prostřednictvím pana předsedajícího, k panu poslanci Doksanskému. Já se moc omlouvám. Ona vám to paní předsedkyně, už ne předsedkyně klubu, budoucí paní ministryně vysvětlí. Vždyť přece vy jste celou dobu říkali, pošlete nám do Sněmovny rozpočet. Říkali jste, nechceme rozpočtové provizorium. A teď na návrh paní Schillerové, prostřednictvím pana předsedajícího, teď vracíte tento rozpočet vládě a vynucujete si rozpočtové provizorium. Tak si nastudujte, jak to vlastně je. Vy tady říkáte, my nechceme rozpočtové provizorium, a vašimi hlasy to rozpočtové provizorium budete realizovat.
A znovu, my schvalujeme v prvním (čtení) rozpočtu tři čísla: příjmy, výdaje, deficit. Ten zbytek je na druhé a třetí čtení. S tím už je opravdu většinou, nebo to už je odpovědností většiny v Poslanecké sněmovně, aby si upravila tento rozpočet. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Potom na faktickou poznámku je tady připravena paní poslankyně Alena Schillerová. Je to zatím poslední faktická poznámka. A stále je připraven místopředseda Sněmovny Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Já nebudu potřebovat ani celkový limit. Pane předsedo, děkuji vám za slovo. Prosím, projednáváme váš rozpočet vaší vlády, vlády Petra Fialy v demisi, na rok 2026. Vraťme se k tomu tématu. Budete mít dostatek... (Reakce v sále.) Já vím, že se můžete ptát, na co chcete, paní předsedkyně, prostřednictvím pana předsedy. Ale bude tady spoustu prostoru. Bude tady jednání o důvěře vlády, dřív nebo později, a tak dále. Prosím, pojďme se vrátit k tomu, co by všechny mělo zajímat, a to je první čtení rozpočtu na rok 2026. Děkuji vám.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní se tedy ke slovu dostává místopředseda Sněmovny Patrik Nacher s přednostním právem a připraví se pan ministr Martin Baxa. Pak je přihlášen ještě pan ministr Petr Hladík a potom paní poslankyně Vendula Svobodová a Miroslav Ševčík, oba se stanoviskem klubu. Tak prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem si připravil několik poznámek k tomu rozpočtu, protože jsem byl minulé volební období v rozpočtovém výboru a vyjadřoval jsem se teďka k tomu v médiích tak často, že to dokonce použil i pan ministr Martin Kupka. Ale než se k tomu dostanu, tak tady mám několik poznámek k té rozběhlé debatě. Mám to takhle ručně (Ukazuje papír.), takže nebudu tady nic předčítat jako někteří kolegové tady z dosluhující koalice.
Chování. To teďka říkal pan ministr Hladík, že se nebudete chovat jako my, že jo? Samozřejmě se vůči nám vymezujete. No, já jsem se díval, jak dlouho trvalo vždycky první čtení rozpočtu, a to trvalo mezi pěti až čtrnácti hodinami. My jsme teďka sedm a tři čtvrtě. A to jsou tam jenom přednostní práva a ještě tam je 20 jako vystoupivších. Tak to jenom na přetřes toho, až nám tady budete zase říkat, jak my jsme něco zdržovali nebo obstruovali, tak jenom tady to dávám na ty misky vah, ten kontext toho, jak dlouho už tady jsme, kolik lidí ještě bude vystupovat. (Reakce v sále.) No, takhle to je. Jenom aby to pak... Jako já to dávám vždycky do nějakého kontextu, protože pak navenek to totiž bez těch znalostí vypadá, že vy jste svatí, my jsme ti zlí, co to zdržujeme. Já jenom říkám, že jsme tady - skoro už to bude 8 hodin. A ještě furt jsou přednostní práva. Jo? To je první věc.
Druhá - rozpočet. Máme předložit svůj rozpočet. Tak já pak řeknu nějaký detail. Rozpočet podle jednacího řádu, podle ústavy tedy, dává jenom vláda, předkládá vláda. Nemůže to předložit nikdo jiný. To je jediná věc, kterou nemůžete obejít nějakou poslaneckou iniciativou. Všechno ostatní může v rámci rychlosti - vy jste to taky dělali, je to asi běžná strategie, proti tomu nic - že i třeba robustnější normy se dávají jako poslanecké iniciativy, poslanecké návrhy, aby se to zrychlilo. Rozpočet ne. Rozpočet předkládá vláda. To se prostě obejít nedá.
Vy jste vláda v demisi. Vy předkládáte rozpočet. Tečka. Ne? Ani teoreticky to nemůžeme tady udělat.
Programové prohlášení. Vy jste tady trochu ironizovali to programové prohlášení. A já jsem tady na pana ministra tak jako pokřikl, za to se omlouvám, ale já jsem se nějak neudržel, že to je návrh programového prohlášení. To je totiž návrh. A ministr Rakušan řekl, že nás budete kontrolovat v tom programovém prohlášení. No, já bych chtěl připomenout, že vy jste programové prohlášení dali, až teprve když ta vláda byla jmenovaná. Vy jste ho dali v lednu. My to tady dáváme preventivně dopředu.
Takže mně přijde takové trochu bych řekl nejapné, že nás tady mistrujete, že nás budete něco kontrolovat, když my tady vlastně děláme něco navíc. Proto se to jmenuje návrh. Protože sám dobře víte, pane ministře, že programové prohlášení vlády schvaluje vláda. A když vláda není, tak je to jenom návrh. A když je to jenom návrh, tak ten návrh se může změnit. Takže takové to divení se: Vy chcete změnit návrh? Takže si za ním nestojíte? No, je to návrh. A pak ho bude schvalovat vláda. A jak vidíme, tak je otázka, kdo v té vládě bude, kdo tam nebude. A my jsme to chtěli v rámci transparentnosti říct dopředu. My jsme nečekali, jako jste to dělali vy, až na jmenování nové vlády a pak schválit programové prohlášení.
Možná je to poučení. Možná je to pro kolegy poučení, aby nebyli tak transparentní. Tak jsme to mohli udělat v lednu. A vy všichni, co jste si tady stěžovali na to programové prohlášení vlády, byste neměli o čem mluvit, protože by neexistovalo v téhleté chvíli. Vy jste si tam dělali srandu ze spropitného, že tam je spropitné. Tak se zeptejte v té branži, že to je docela zásadní téma. Já bych to tady tedy nevnesl.
Já si pamatuju, že vy jste měli v programovém prohlášení vlády, že budete hledat národního ptáka. To je podle vás jako lepší než to spropitné? Rozumím tomu? Důležitější? Já jsem rád, že se pan ministr životního prostředí směje, protože to se týká jeho rezortu - hledání národního ptáka. Ani nevím, jak to dopadlo, jestli jste ho tedy našli nakonec? (Potlesk poslanců ANO.)
Spálená země. Že my strašíme spálenou zemí, kterou pak zachráníme. No, tak vy víte, že já v rámci dvojího metru takhle sleduju, kdo co komentuje na sociálních sítích. A já jsem našel, že nejčastěji o spálené zemi jste mluvili vy, když jste přebírali tu vládu v roce 2021. Vy jste o tom mluvili dost často. Já mám printscreeny i z oficiálních stránek ODS. Mohu kolegům ukázat. Doufám, že mi věří. Mám ministra Marka Ženíška, který to opakoval dokonce několikrát, že: přebírali jste spálenou zemi. Vy jste to říkali. Takže za prvé byste nám to vůbec neměli vyčítat, vy jste to říkali, taky i my, takže to je jedna k jedné. Ale my jsme to neříkali - minimálně ne tak často, jako jste to vy komunikovali na sociálních sítích.
Porušení zákona. Že vás to usnesení, které tady četl předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora, že vás tam nutíme k porušení zákona. Ukažte mi, kde to tam je? Nic takového tam není. To tam čtete něco mezi řádky. Já to usnesení tady mám. (Ukazuje.) Ale je to opravdu celkem zábavné od vás slyšet: porušení zákona, když vy jste třeba tím, že jste sem neposlali rozpočet SFDI společně s návrhem státního rozpočtu na rok 2026, tak jste porušili zákon. (Potlesk z lavic ANO.) Zcela jednoznačně. Úplně nezpochybnitelně. Protože ten rozpočet, já to říkám v televizi opakovaně, je kompletní, když je celý. Návrh státního rozpočtu, rozpočty fondů - to je (Státní) fond životního prostředí a Státní fond dopravní infrastruktury - a střednědobý výhled. Jakmile něco chybí, tak není celek. Není nic v té chvíli. Vy jste neposlali ten rozpočet SFDI, takže jste porušili zákon.
Stejně tak, a to jsem si tedy myslel, že jsem se přeslechl, myslím, že to byl pan ministr Jurečka, který jak tady propočítal, co všechno bude stát ty naše sliby navíc, tak on tam zařadil i 75tisícový plat pro učitele. Tak já bych tady chtěl pro diváky i pro vás připomenout, že to je váš zákon, kde jste slibovali, ne slibovali, to je v zákoně, 130 procent průměrného platu pro pedagogy. To tam je. Vy nedodržujete, a to je podruhé, vy nedodržujete zákon svůj vlastní. Protože oni nemají 130 procent. Tam to kleslo teďka. Naposled to bylo 109 procent. Teďka to bude někde 105, 103 - nevím, nechytejte mě za slovo. Určitě to není 130.
A já mám tady print screen, kde se fotí premiér v demisi s ministrem Baxou, o kterém jste uvažovali, že by byl ministr školství, který bude hovořit po mně údajně, že jste slibovali 150 procent. Sto padesát procent. Zase, když mi nevěříte, můžu vám to ukázat. Ale já si myslím, že věříte, protože u toho jste byli. Slibujeme vám 150 procent pro učitele, pro pedagogy, průměrného platu. Tak se nezlobte na mě, že já vám to tady připomínám, když vy nás obviňujete z populismu. Vy jste slibovali 150 procent, v zákoně je 130, teď, to nedodržujete, a my, když říkáme, že budeme chtít dát 75 000 na konci toho volebního období, což by měl odpovídat těm 130 procentům, naplníme váš zákon, tak vy řeknete, že my jsme populisti.
Já jsem to možná řekl rychle, doufám, že mi bylo rozuměno. Chápete ten řetězec těch událostí, jak to jde za sebou?
Rozpočet 2021. Vyčítáte nám ten obrovský schodek. Ano, byl obrovský. A já tady připomenu a víte, že já vás s tím otravuji jak zimnice, přiznám se, že kdybychom my tehdy a vy jste byli v opozici, přijali všechny vaše pozměňovací návrhy v době covidu, kdy jste chtěli ty kompenzace vyšší, pro více osob nebo firem, na delší dobu, tak by to byl další zářez 150 miliard. A moc dobře víte vy, co jste byli se mnou v televizi proti mně, že já je mám vytištěné. Všechny ty pozměňovací návrhy vaše. Zase, kdo nevěří, můžu mu to dodat. Můžu mu to vytisknout. Já u všeho toho, co tady budu říkat na mikrofon, vždycky vám to můžu doložit, kdybyste se se mnou začali přít. Já to tady říkám, abych ušetřil čas, aby sem někdo nepřišel na faktickou a nechtěl to, já to všechno mám.
Takže se na mě nezlobte, když nám vyčítáte ten schodek, ale vy jste tehdy chtěli ty kompenzace vyšší, ten schodek by byl ještě vyšší. A přece nám nemůžete vyčítat schodek v době covidové. Já tady připomenu, že tenkrát v tom předpředchozím volebním období byl ten rozpočet dvakrát v plusu a jednou těsně v minusu a teprve pak to covidové období se to dostalo tam, kde jsme to samozřejmě nechtěli ani my, ale byla úplně vypnutá ekonomika. To je ten kontext té situace. To je ten kontext té situace. A vy si vezmete tenhle ten nejhorší covidový rok a srovnáváte to s nejlepším svým rokem a říkáte pět procent nebo kolik to je, versus 2,2. Ale to je fakt jako nefér. Vy musíte brát to volební období aspoň jako celek. Anebo aspoň srovnávat ty roky, první rok s prvním, druhý s druhým, třetí s třetím a tak dále. Ale to byste pak srovnávali i ty roky, kdy jsme byli v přebytku. To pak ta čísla nevychází.
Převzetí jsem si napsal. No, problém je i v tom, jak vy se k tomu stavíte. Vy říkáte, že se budete chovat lépe než my, ale u toho návrhu státního rozpočtu jste šli přesně opačně. Nezlobte se na mě. Ta vláda předtím poslala ten rozpočet před 30. září, jak se má, i po něm. A vy jste řekli: My si uděláme rozpočet svůj. V pořádku, máte na to právo. Ale nevedla se šestitýdenní bitva o to, jestli se sem ten rozpočet pošle, nebo ne, prostě tady byl automaticky, protože nikoho nenapadlo sem dělat naschvál a neposlat to. A vy říkáte teďka: My jsme to poslali hned, jak byl rozpočtový výbor! No to ano, ale co tomu předcházelo? A proč jste to dělali? Proč jste to teda rovnou neřekli? Já mám tady zase ty print screeny těch titulků v médiích, kdy ministr financí i premiér řekl, že nevidí důvod něco posílat. My jsme se pak rozčilovali, že to chceme, a vy pak se zlobíte zase na nás, že my se rozčilujeme. Kdyby oni řekli, že to sem pošlou, tak to téma tady vůbec nebylo. A neříkejte, že ne. Na chodbě mi říkáte v tomhletom, že mám pravdu.
Vy jste řekli, že jste škrtli 100 miliard v tom rozpočtu, když jste ho přebírali, bylo rozpočtové provizorium. Ano, máte pravdu. A já bych si tady troufl zase udělat takovou odbočku. Mezi jinými jste tam škrtli i pět miliard na Ministerstvo obrany. Takže neplatí teze, kterou já neustále slyším v médiích, že my jsme na výdaje na obraně, že jsme je brali jako druhořadé a že teprve vy jste to nastartovali, když vy, když jste přebírali tu vládu poté předpředchozí, tak jste škrtli pět miliard na obraně. Jinými slovy, podle vás tam peněz na obranu ještě před válkou na Ukrajině, říkám, pozor, to je změnová záležitost přece, tak tam bylo víc než podle vás. Vy jste pět miliard škrtli.
Příprava rozpočtu, to je to, o čem se tady neustále hovoří, co tady citoval mě i ministr Martin Kupka. Ano, jsou nějaké politické proklamace a pak je ten reálný rozpočet. Politické proklamace jsou, a to jste přece říkali i vy, to říká každá vládní nebo potenciálně vládní většina. Máme rozpočet, víme, kam to dát, máme priority, víme, kde budeme škrtat, přesunovat a tak dále, a tak dále.
Ale tím je míněno, ta politická vize, tím přece, a to každý ví, to přece není o tom, že vy předěláváte úplně celý ten rozpočet, na kterém se podílí stovky úředníků nejenom na Ministerstvu financí, ale na všech rezortech, na všech rezortech. Přece ony se pak dávají dohromady ty kapitolní sešity a ty jsou v takovém detailu, že je nezná ani ten samotný ministr často, že je nezná ministr financí a nemusí je znát, protože jsou ve velkém detailu. To bez toho aparátu, nejenom na Ministerstvu financí, to prostě neuděláte. Opozice tohleto nemůže dělat paralelně.
A my jsme vás taky nikdy nenachytávali na tom, že vy jste řekli: My máme svůj rozpočet. Měli jste, a proto to chvilku trvalo, že jste převzali vládu, pak jste šli na ta ministerstva, pak to nějakou dobu trvalo a teprve ten rozpočet byl schválen, nevím, na konci února, takže tady bylo dvou, tříměsíční rozpočtové provizorium. Právě z těchhle důvodů. Kdyby to bylo takhle, jak říkáte, protože vy jste taky říkali, že víte jak, no tak jste to škrtli, těch 100 miliard přece, a mohli jste ho dát 17. prosince, když jste tady získávali tu důvěru. A taky to nešlo, přece to víte, a nikdo vás nenachytával na těch slovíčkách máme rozpočet. Máme rozpočet, že víme, kam to chceme směřovat. Ne že máme ty jednotlivé detaily, ty kapitoly, to přece víte, že se ta koaliční ta nedá obejít.
Tady, další poznámka. Vy říkáte dost často, že my strašíme. Že strašíme, že nebude na důchody a tak dále. Ale já jsem tady dneska, když jsem si tady dělal ty poznámky a seděl jsem nahoře, tak jsem slyšel od skoro každého druhého představitele dosluhující koalice, že v naší zemi skončila konsolidace. Že teď se tady budou rozfofrovávat ty peníze. Tak vy ani nevíte, co bude, a už strašíte dopředu preventivně. Abyste ve větě následující sdělili, že strašíme my. Jaký to dává tohleto smysl? Jak to můžete vědět, že konsolidace skončila? Podle čeho? Ano, může to být nějaký politický názor, to já vám neberu, ale je to nějaký názor zase preventivní, je to nějaký názor, jako dopředu. Není to popis nějakého faktu. To, že tady nebyl rozpočet, to, že tady nebyl rozpočet SFDI, to, že ta čísla nekorespondují, je přece jasné. To je popis faktů, to tak je.
A pan ministr Stanjura tady řekl, že my citujeme Národní rozpočtovou radu jenom, když se nám to hodí. To si myslím ale, že je logický popis situace. Vy přece děláte to samé. Vy citujete Národní rozpočtovou radu, když říká Mojmír Hampl to, co vy chcete slyšet. Ale když on říká, že ten rozpočet takhle být připraven nemá, že tam ty rozpočty proti sobě nekorespondují o 37 miliard, rozpočet SFDI a rozpočet státní, tak o tom už jako nehovoříte.
Když Národní rozpočtová rada hovoří o tom, že se jí nezdá nárůst výdajů na dopravě ze 150 milionů na 20 miliard, které mají spadat pod výjimku v rámci obrany - teďka neřeším obsah, teďka řeším ten skokový nárůst a komentáře ekonomů a Národní rozpočtové rady - tak to vám taky říkají oni a tohleto také necitujete. To je prostě úplně normální, asi přirozená věc, že každý politik si z argumentů nezávislých ekonomů nebo Národní rozpočtové rady, České národní banky, vezme to, co mu pasuje. To je ale přece přirozené, ale já najdu tu sílu to tady přiznat na mikrofon. Vy nám to vyčtete, ale děláte přece úplně to samé. Národní rozpočtová rada i řada ekonomů vám řekla, že ta čísla prostě nekorespondují. Nekorespondují, nezlobte se na mě.
No, a teďka ještě poslední k tomu procesu. Ono to vypadá, že to logiku nemá. Ale když se nad tím zamyslíte, tak on ten postup - samozřejmě z vašeho úhlu pohledu ne, ale z našeho - nějakou elementární logiku má. My jsme chtěli, abyste sem poslali rozpočet. Proč? Protože jste vláda a vláda, která řídí ty rezorty, tak my se k tomu rozpočtu nedostaneme. Dokonce tady použiju to, co říkal Miroslav Kalousek, který řekl: Chcete-li, abychom my sestavili rozpočet, musíte nás pustit na ten úřad, fyzicky tam pustit. To napsal Miroslav Kalousek. To samozřejmě víme, že to nejde. To nejde.
Takže my ten rozpočet po vás chceme. Přijde ten rozpočet sem, tady jsou potom detaily kapitolních sešitů a my se tam dozvíme nějaké další detaily, které se týkají toho, že nakonec ta čísla, jak jsme mysleli, že to neodpovídá, tak že to je horší, než jsme si mysleli původně. To vychází často z kapitolních sešitů přímo těch rezortů. Jeden příklad za všechny. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na straně tři. V regionálním školství nejsou pokryty neinvestiční výdaje ve výši celé cca 5,14 miliardy a více než 6 000 úvazků. To si tam píšete vy. To jsme tady nesepsali my na chodbě někde teďka. To tam máte vy a my logicky po vás nechceme nic jiného, než aby ten rozpočet byl realistický a pravdivý. Toť vše. Ať je to realistické a pravdivé a pak my víme, na čem jsme. To se prostě nedá zhojit ve druhém čtení, když už teďka dopředu - když je to v průběhu, tak tomu rozumím - ale vy už dopředu víte, že tam něco chybí. Někde to dokonce neodpovídá. No, tak je potřeba udělat opravu. K tomu vede to usnesení. To přece logiku, nezlobte se, má.
Já si pamatuju, když tady Alena Schillerová ještě jako ministryně financí měla součástí rozpočtu dvoumiliardovou položku, která se týkala něčeho, co jsme ještě potřebovali ve třetím čtení schválit. Tenkrát si pamatuju, jak jste se rozčilovali, nejvíc Zbyněk Stanjura. Vy jste potom převzali vládu a schválili jsme tady rozpočet, kde jsme potřebovali změnit jiný zákon k tomu, který byl mezi prvním a druhým čtením. Týkalo se to odvodů do zdravotních pojišťoven za státní pojištěnce. 14 miliard tuším, že to bylo. To bylo mezi prvním a druhým čtením, vy jste ani nemrkli. Takhle se tady tvořily rozpočty. To je pro ty nové poslance. Takže zase vy nevěříte nám, říkáte, a my zas nevěříme vám a té ekvilibristice, pokud jde o tvorbu rozpočtu.
Takže suma sumárum prostě jde o to, aby ta čísla byla pravdivá a realistická. Pak se najednou zjistí, že ten schodek může být vyšší nebo že je třeba někde jinde více škrtat. To neříkám. Ale teprve nad pravdivými čísly se můžeme potom tady pohádat do bezvědomí, věcně, odborně, ale do té doby je to chiméra. Tolik tedy na vysvětlení toho postupu, který mně z mého úhlu pohledu přijde logický. Vám ne. Přeju si, aby se dneska i nadále ta debata vedla věcně. Děkuju vám za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní jedna faktická poznámka, pan ministr Hladík. Do té doby, než přijde k mikrofonu, přečtu omluvy. Králíček Robert od 21 hodin z osobních důvodů, Malá Taťána od 21 hodin zdravotní důvody, Bek Mikuláš od 10 do 14 hodin a od 16.50 pracovní důvody. Máte slovo, dvě minuty, prosím.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Pan poslanec Nacher, prostřednictvím pana předsedajícího, řekne na začátku, že mluvíme dlouho o rozpočtu a pak z těch 14 minut, co mluví, mluví o rozpočtu jenom minutu. Já si myslím, že je podstatné, že tady celou dobu hovoříme o souvislostech, které s tím rozpočtem prostě souvisí. Jak se chovala naše vláda? Já jsem tenkrát nebyl ministr. Přišli jsme, byl nachystaný rozpočet. My jsme řekli, je moc velký. Tak až byla jmenovaná vláda, tak ho přepracovala a poslala ho ke schválení. Tohle máte udělat, jestli nesouhlasíte s rozpočtem, který jsme předložili, a nedělat tuhletu komedii. Tak až bude jmenovaná vláda, ať přepracuje rozpočet a pošle ji sem zpátky do Sněmovny.
Proč dělat tuhletu ekvilibristiku? No, vy ji děláte proto, že zakrýváte problémy, které ta vznikající koalice má. Zakrýváte problémy střetu zájmů Andreje Babiše. Zakrýváte to, že tady nechcete vydat Andreje Babiše a další prostě k tomu, aby je mohl řešit nezávislý soud, jejich problémy. To je ten problém.
K tomu rozpočtu. Vláda Andreje Babiše sem rozpočet poslala 4. 11. Vláda Petra Fialy ho poslala 6. 11. Úplně ve stejném termínu. Vy prostě jenom vytváříte kolem státního rozpočtu mlhu, protože se vám to hodí, a zakrýváte jiné problémy.
Jinak ten rozpočet je od 30. 9. na webu. Je tam kompletní a úplný. Mohli jste si ho přečíst, nastudovat, připravit. Mirek Kalousek asi říkal, že je potřeba na ty baráky chodit, na ta ministerstva, protože za jeho doby se tam chodilo. Já jenom chci připomenout, že už máme také jinou formu komunikace dneska, běžně i s úředníky jednáme a komunikujeme on-line formou.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme tady další faktickou poznámku, pan Lukáš Vlček.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Děkuju za slovo. Kolega Nacher někam odešel? Nevadí. Tak já mu to pak řeknu ještě osobně. Budu krátký. No ne, já si myslím, že toto absurdní divadlo je opravdu absurdní. Protože pokud si uvědomíme ty úplně základní mantinely, o kterých tady není stále hovořeno, které jsou dány stavem hospodářství, které generuje nějaké příjmy státního rozpočtu podle rozpočtového určení daní a tak dále... Vedle toho jsou dány přece zákonem jasně mandatorní výdaje, které jsou v tomto našem návrhu rozpočtu, o nichž řekla Národní rozpočtová rada, že jsou v pořádku. Můžeme vést samozřejmě debatu, že tam možná třeba někomu nemusí něco sedět. Budiž, ale opírám se o vyjádření Národní rozpočtové rady.
Já ty veřejné rozpočty sestavuji 20 let a 20 let je to pořád stejná písnička. Je jedno, jestli to je úroveň komunální, krajská anebo národní, ale vždycky ty požadavky samozřejmě logicky převyšují reálné možnosti. Ale my si tady pořád vážně neuvědomujeme, že ty základní mantinely, které jsou dány výkonem hospodářství, které jsou dány kvazi mandatorními výdaji, tak ten politický manévrovací prostor prostě není velký.
Chápejte, se vším respektem k výsledku voleb, k nastupující vládní většině, že pokud návrh programového prohlášení obsahuje nové sliby, které jasně a prokazatelně, nezpochybnitelně, generují nové výdaje v situaci, kdy hovoříte o snižování příjmů a zároveň nehovoříte o tom, že budou nějakým způsobem prováděny konkrétní škrty, tak to logicky nikdy nemůže vyjít. Tedy celé toto absurdní divadlo je vlastně jenom o tom, že je potřeba si udělat určité předpolí a není zde prostě jasně, možná férově řečeno, že prostě bude potřeba posunout ten schodek. Tohle je potřeba si uvědomit. Tohle férově prostě řekněte. Pokud generujete další výdaje, škrtáte příjmy a chcete zachovat současný rozsah, tak to nemá řešení. Nemá to řešení. (Předsedající: Čas.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Pane ministře, prosím ještě strpení. Máme tady faktickou poznámku, pan Petr Hladík.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Já jsem to za jedny dvě minuty nestihl, tak znovu budu reagovat na pana místopředsedu Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího, a vysvětlím mu, jak je to s těmi učiteli.
Já jsem rád, že nám tady vznikající koalice vlastně sdělila, že dodrží ten zákon o těch 130 procentech. Konečně jste nám vysvětlili - a přesouvám si tuhletu položku z toho vašeho programového prohlášení do již splněno, těch 70 tisíc. Tak pokud je to 70 tisíc v posledním roce vlády, tak to opravdu odpovídá 130 procentům průměrné hrubé mzdy. Tak super, tleskám. Já jich mám v oblasti životního prostředí asi pět těch položek, co už je splněno, co jste si tam napsali. Je to chytrá strategie, psát si věci, které vlastně už jsou splněny. Tak to gratuluji.
A druhá věc. Já vysvětlím, jak to jako je s těmi 130 procenty, vy to furt nechápete. Vypočítává se v rozpočtu na 2026 z průměrného platu 130 procent z uzavřeného roku, tedy roku 2024. Do návrhu rozpočtu je zařazena částka, která odpovídá průměru v České republice za rok 2024, krát 1,3. Takto je to počítáno. A úpravou, která se udělala u nepedagogů - byla kolem toho velká debata, ale jeden z důležitých aspektů je ten, a já v komunální politice jsem působil poměrně dlouho, takže vím, že v těchto zařízeních školských velmi často prostě ředitel musel dát na platy nepedagogů větší částku a vzal ji těm pedagogům. Touto změnou se dosáhlo toho, že opravdu těch 135 procent tam mít budou. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju panu ministrovi i za dodržení času. Faktické poznámky tam nejsou, takže poprosím pana ministra kultury v demisi Martina Baxu s přednostním právem. Pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych rád zde vystoupil, protože jsme v prvním čtení návrhu státního rozpočtu, se stručným komentářem návrhu rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2026 a chtěl bych doložit svým vystoupením, že vše, co je potřebné pro nejenom samotný chod Ministerstva kultury, ale naplnění potřeb kultury, tak jak ji Ministerstvo kultury podporuje, podporuje své příspěvkové organizace, je v tomto návrhu zahrnuto. Už jsem teď psal i panu kandidátovi na pozici ministra kultury to, že tento svůj projev mám, aby měl příležitost také tyto informace slyšet.
Chci jenom podotknout na úvod, že návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2026 je druhý nejvyšší v historii ministerstva. Rok 2025, letošní rok, přinesl vůbec nejvyšší rozpočet Ministerstva kultury v historii a mluvím zde ne o konkrétních číslech nebo také o konkrétních číslech, ale o tom, jaké finanční prostředky směřovaly v letošním roce do jednotlivých segmentů podpory kultury v rámci rozpočtu ministerstva.
Já jsem velmi pečlivě dbal na to, aby v tom návrhu na rok 2026 - a ta vyjednávání nebyla jednoduchá, vláda ten návrh nakonec schválila - bylo zahrnuto to pozitivní, to, co obsahuje ten rozpočet letošní, aby nedošlo zase někde k nějakému poklesu. A vrátím se k tomu zpátky.
Tedy chtěl bych konstatovat, že prioritní oblasti pro rok 2026 navazují na rok 2025 v oblastech živého umění, podpory kulturního dědictví, v jednotlivých investicích a všech dalších věcech.
Chtěl bych na prvním místě zdůraznit, že dlouhodobě považujeme za klíčové stabilní financování příspěvkových organizací ministerstva. Je jich 31, jsou to instituce nebo právnické osoby zřizované Ministerstvem kultury, mají velkou tradici, jsou to často zásadní instituce z hlediska národní historie, páteřní instituce české kultury, anebo regionálně významné a je naší povinností o ně pečovat. To, že ale řeknu větu, že je povinností o ně pečovat, v sobě neobsahuje to, že se tak vždycky dělo. Ty instituce jsou leckdy velmi významně podfinancované a je zapotřebí dlouhodobě pracovat na tom, aby se tento stav zlepšil.
Stejná situace je v oblasti živého umění. Tam my můžeme jednoznačně potvrdit to, že návrh rozpočtu na rok 2026 obsahuje dostatek finančních prostředků na to, aby se navázalo na to rekordní financování letošního roku, ať už v oblasti dotací kulturních aktivit, tak v oblasti například Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů.
Stejnou péči věnujeme také péči o kulturní dědictví, působení sbírkových institucí. A dokonce poměrně významný finanční skok je mezi lety 2025 až 2026, skok směrem vzhůru u financování audiovize, filmové pobídky a předvídatelné financování a posílení konkurenceschopnosti české audiovize jako takové.
Vracím se teď tedy k některým oblastem podrobněji. Zmíním příspěvkové organizace, o jejichž zásadním významu už jsem hovořil. Jsou to instituce, které procházejí jednotlivými oblastmi, jsou to instituce, které některé mají přímo slovo národní v názvu, ať už české, moravské, nebo slezské. Jsou to samozřejmě instituce, které mají dosah třeba menší, ale zase oborově zásadnější. Jsou to také instituce, které mají zásadní roli v připomínání těžkých událostí minulosti, Centrum paměti a dialogu Bubny, Muzeum romské kultury, Památník Terezín nebo Památník Lidice. Zmíním velký úspěch, který se nám podařil v podobě převodu Rudé věže smrti.
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá s příspěvkem těmto státním příspěvkovým organizacím ve výši 6,76 miliardy korun, což je o 40 milionů korun více než v roce 2025, čímž chci ale zdůraznit to - tam nejde o těch 40 milionů korun navýšení, ale o to, že ten velmi vysoký, téměř miliardový nárůst mezi lety 2024 a 2025 my fakticky dodržujeme a že to financování 6 a tři čtvrtě miliardy korun je velmi významným znamením péče, kterou chceme těmto institucím věnovat. A zdůrazňuji - chceme. V tomto případě to myslím tak, že administrativa současná i nadcházející by toto měla považovat za svou významnou prioritu.
V oblasti kulturních aktivit, to znamená poskytování dotací, máme připraveno více než miliardu korun. Je to teprve podruhé v historii ministerstva, kdy je do této oblasti namířena miliarda korun, nebo směřuje více než miliarda korun, a znamená to udržení a v mnoha případech také rozvoj konkrétních projektů, kterých mohou být stovky a stovky napříč jednotlivými kulturními oblastmi, napříč Českou republikou, napříč regiony a napříč všemi také sociálními skupinami.
Často jsou vznášeny dotazy na velké kulturní investice. Nám se podařilo vyjednat zásadní proměnu, navýšení o téměř 6 miliard korun ze 7,87 miliardy na 13,75 miliardy korun na velké investiční akce. Vyjmenuji je tady:
Péče o národní kulturní dědictví I a II, aby bylo zřejmé, o jaké konkrétní akce jde a o jakých časových horizontech mluvíme.
Muzeum železnice a elektrotechniky, projekt Národního technického muzea. Posílili jsme rozpočet z 1,7 na 1,9 miliardy korun a předpokládá se dokončení tohoto projektu v roce 2030.
Národní památkový ústav. Velmi ambiciózní projekt. Rekonstrukce Invalidovny, posílení z 1,3 na 2,2 miliardy korun. Očekává se v současné době vypsání veřejné zakázky. Jsme u horizontu také konce dvacátých let.
Muzeum umění Olomouc. Projekt Středoevropské fórum Olomouc. Zásadní posílení ze 600 na 1,28 miliardy. První novostavba muzejní budovy u nás. Zpřístupnění veřejnosti 2030.
Národní galerie Praha. Mimořádný projekt evropského významu na depozitář Jinonice, první etapa ze 600 milionů na 2,19 miliardy, 2029 uvedení do provozu a stěhování sbírek. Jenom připomenu... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já bych poprosil kolegy o klid. Děkuju.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju. U Národní galerie se jedná o projekt, který má evropský význam, evropský význam. A depozitář Jinonice, první etapa, znamená nezbytný předpoklad k tomu, aby Národní galerie vyřešila své mnoho a mnoho desítek let trvající problémy související s tím, kam uložit velké sbírky.
Projekt druhé etapy dostavby nového objektu v areálu centrálního depozitáře v Hostivaři, dokončení 2027.
Národní muzeum, výstavba moderní depozitární budovy Náprstkova muzea v Horních Počernicích, celková hodnota téměř 600 milionů korun a dokončení v roce 2027.
A konečně, vlajková loď těchto velkých projektů, rekonstrukce Nové scény a provozní budovy B Národního divadla - předpokládáme zahájení plnohodnotného provozu v roce 2028. Tam z původních 760 milionů korun jsme zajistili financování na částku 2,3 miliardy.
Nejedná se o to, že by se jednalo o nějaké finanční podcenění té původní realizace projektů, ale dramatické zvýšení nákladů, přepracování těch projektů, ambice, které byly tak, aby ty služby, které byly nabízeny, byly v nejvyšší kvalitě, způsobily to, že my jsme našli finanční prostředky, pro to, aby se tyto plány naplnily. Jsou to plány ne Ministerstva kultury, a ne těch příspěvkových organizací, nebo nejen jich, jsou to plány, které vlastně přinesou jejich naplnění, zásadní prospěch všem občanům České republiky a také znamenající velký přínos pro cestovní ruch.
Téměř 2 miliardy korun budou letos směřovat do oblasti audiovize, celková navrhovaná částka 1,92 miliardy korun zásadně podpoří skvělou úroveň české audiovize. A slovo česká audiovize v sobě obsahuje jak tu část ekonomickou, filmový průmysl, podnikání ve filmu, tak tu samotnou část podpory audiovize.
Jenom připomenu velké úspěchy české audiovize na mezinárodním poli.
Měli jsme film v hlavní soutěži v Cannes, vynikající Karavan, velké úspěchy, které zaznamenaly české dokumentární a animované filmy. A to je důležité právě proto, že máme kvalitní financování české audiovize. Zůstává 400 milionů korun na program státní podpory profesionálních divadel a symfonických orchestrů a pěveckých sborů, klíčový program pro regiony, téměř miliarda korun směřuje na kulturní památky a veřejné služby muzeí. A o filmových pobídkách už jsem hovořil.
Tak, a teď bych chtěl ještě vyvrátit jednu, nebo vysvětlit, jednu věc, která zaznívá ve veřejném prostoru, totiž o krácení rozpočtu ministerstva z letošních 21 miliard korun na těch 18,8 g miliardy. Pokles o 3,4 miliardy zdánlivě je v rozporu s tím, co jsem tady říkal, že ty základní věci jsou pokryty, že v některých oblastech dokonce se jedná o další rozvojový potenciál. Tak jenom považuji za důležité vysvětlit, pokud by se někdy v budoucnu, až dojde k samotné výměně vlády, toto téma objevovalo, o věc, která je postavená na tom nebo vychází z toho, že v letošním roce končí financování Národního plánu obnovy. Já jsem hrdý na to, že se nám podařilo vyčerpat finanční prostředky z národního plánu obnovy, protože když jsem se ujal vedení ministerstva, nebyl připravený k tomu implementační rámec. Kompletně jsme jej nastavili a úspěšně tyto peníze byly využity. Ty peníze už nadále v rozpočtu Ministerstva kultury nejsou. Jenom připomenu, že v letošním roce to bylo téměř 1,6 miliardy korun. Tak to jsou ty peníze, které jakoby byly tím škrtem, ve skutečnosti jsou to peníze, které měly speciální využití, a další speciální využití už mít nemohou, protože Národní plán obnovy končí.
Měli jsme také mimořádné příjmy související s prodejem nemovitostí Státního fondu kultury, což byl správný významný krok. Bude-li k němu v budoucnu diskuse, určitě budu připraven ji vysvětlovat a hájit, nebo hájit a vysvětlovat. A na tyto mimořádné příjmy byly také nastaveny mimořádné investiční výdaje, a to znamená, že se jednalo zhruba o 2 miliardy jednorázového příjmu, který se také v letošním roce opakovat nebude. Měli-li jsme tedy peníze z Národního plánu obnovy, který měl v předchozích letech mimořádný charakter a tyto mimořádné příjmy, tak mohu z toho důvodu tvrdit, že to absolutní číslo rozpočtu ministerstva se snížilo, ale ta věcná část, ten obsah, zůstává stále naplňován, bych řekl, způsobem, který je opravdu druhý nejvyšší v historii Ministerstva kultury.
Považuji to za věc, která může být někdy, bych řekl, veřejně interpretována v nesouladu s realitou, a chci to takto zmínit. Tím, jak rostly vládní výdaje z jednotlivých let v souvislosti s energetickou krizí, s dostavbou Dukovan, s válkou na Ukrajině, tak samozřejmě dochází také k tomu, že rostoucí výdaje státního rozpočtu se vzdalují od toho, aby bylo naplněno 1 procento výdajů státního rozpočtu na kulturu. Ale v tom svém předchozím vystoupení nebo v těch předchozích částech jsem považoval za podstatné objasnit, že reálně návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2026, druhý nejvyšší v historii ministerstva, připravený mým ministerstvem, projednaný a schválený vládou v čele s Petrem Fialou, naplňuje všechny základní potřeby Ministerstva kultury, podporuje financování všech klíčových oblastí české kultury a znamená další rozvojový impuls pro další fungování.
A tak jako v jiných částech státního rozpočtu samozřejmě platí, že i rozpočtová kapitola Ministerstva kultury, kapitolní sešit Ministerstva kultury, je veřejně přístupný dokument, a že kdokoliv může si verifikovat ta tvrzení, která jsem tady uvedl. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi a poprosím s přednostním právem pana ministra životního prostředí Petra Hladíka, aby nás seznámil se svou kapitolou. Pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Děkuji moc za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, krátce představím kapitolu 315 rezortu Ministerstva životního prostředí. Nebudu příliš dlouhý, návrh rozpočtu je připraven a plně zobrazuje všechny priority v oblasti ochrany přírody a krajiny, ochrany klimatu, adaptace na klimatickou změnu. Počítá s celkovými příjmy 17 miliard, s celkovými výdaji necelých 21 miliard korun. U příjmů se to snižuje proti minulému roku, a to z důvodu, že výnosy z emisních povolenek jsou teď nově příjmem Státního fondu životního prostředí. Celkové výdaje se také snižují, protože některé výdaje, které byly hrazeny z rozpočtu, tak teď nově budou hrazeny právě z výnosů z emisních povolenek přes Státní fond životního prostředí.
Co je důležité, když se podíváme na ty jednotlivé oblasti, tak zhruba 2,5 miliardy jde do ochrany přírody a krajiny, 3 miliardy do technické ochrany, potom je tady ochrana klimatu. Ona je stejná jako loni, zhruba 3 miliardy, plus tady naskočilo navíc 5 miliard do operačního programu spravedlivé transformace, státnímu fondu na dotacích 1,1 miliardy a provozní nebo takzvané ostatní činnosti je 6 miliard.
Když se podívám potom do jednotlivých příspěvkových organizací, protože ministerstvo má celkem osm příspěvkových organizací, dva orgány státní správy a dvě výzkumné organizace, tak hlavní část toho rozpočtu, a to je potřeba, aby si uvědomila třeba budoucí, vznikající koalice, 50 procent toho rozpočtu jde na ČHMÚ. To je ta organizace, která pomohla České republice zvládnout povodně. Až tady poteče zelená krev, tak by možná bylo dobré si uvědomit, že to zásadní, co se financuje z kapitoly Ministerstva životního prostředí, je Český hydrometeorologický úřad. A já doufám, že nikdo v tomto sále nezpochybňuje kvalitu a schopnost výstupů, které tento úřad pro Českou republiku dělá.
Když si potom přečtu zbytek, tak je to Národní park KRNAP - 140 milionů, Šumava - 144 milionů, Česká geologická služba - 107, CENIA - 62, Národní park Podyjí - 37 a Národní park České Švýcarsko - 83 milionů korun.
Mohu tady jednoznačně konstatovat, že obraz rozpočtu Ministerstva životního prostředí je úplný, kompletní, podporuje a plnohodnotně odpovídá potřebám ochrany přírody, krajiny, klimatu, adaptaci na klimatickou změnu a také cirkularity materiálu. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi. V této chvíli vám řeknu, jsou tři přednostní práva, abyste věděli, zejména ti bez přednostního práva, jak jsou na tom. To je zpráva pro Jiřího Havránka a další kolegy, aby věděli, jak mají čekat, nebo nemají. V této chvíli se stanoviskem klubu vystoupí Vendula Svobodová, stanovisko klubu Pirátů, jestli tady je. Je. Po ní se stanoviskem klubu SPD Miroslav Ševčík a poté to propadlé přednostní právo Marka Výborného. To jsou všechna přednostní práva, pak nastupují poslanci, které vidíte už v tom seznamu. Tak tolik, abyste měli přehled, jak se to bude vyvíjet. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor projednal návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Dovolte mi jasně a stručně říct, co je pro Piráty nepřijatelné. V rozpočtu chybí 14 miliard korun na spolufinancování výstavby obecního dostupného bydlení. Těchto 14 miliard je klíč. Bez nich hrozí zastavení či odklad obecních projektů zhruba za 60 miliard korun. 14 miliard korun není přání, je to nutná spoluúčast státu k již připraveným projektům obcí. 14 miliard korun není dárek, je to investice, která se státu vrátí v nižších výdajích na dávky, ve stabilnějších komunitách a v lepší dostupnosti práce tam, kde dnes bydlení chybí. 14 miliard korun je rozdíl mezi tím, zda budeme stavět, nebo budeme promarněně čekat a sledovat, jak stavební náklady rostou a mladé rodiny odcházejí.
Pojďme si něco připomenout. Nová koalice nejdříve tlačila končící vládu, aby urychleně předložila rozpočet, údajně kvůli obavě z rozpočtového provizoria. Když se tak stalo, rozpočet neschválili. Proces protáhli o další měsíc a do systému vnesli chaos. Proč? Aby si připravili půdu pro razantní navýšení zadlužení. Populistické sliby na dluh a přitom alibi, že za to může vláda předchozí a tak dále. Je to sice laciné, ale vypadá to, že funkční.
Tak. Současná vláda stojí na sporném navýšení výdajových limitů na hraně zákona. Tento rozpočet má díry. Na jedné straně blokuje 14 miliard na dostupné bydlení a ohrožuje projekty za desítky miliard, na druhé straně si pomáhá výjimkami, které právně i fiskálně kulhají. A pozor, reálně hrozí, že se vláda na podporu obecního bydlení úplně vykašle a připravené projekty se zastaví. To není úplně odpovědné hospodaření. To je zakrývání problémů před veřejností. Takový postup nemůžeme podpořit. A hlavně, takový postup ukazuje pravé pohnutky hnutí ANO. Navenek mluvit o nutnosti řešit bytovou krizi, a když ji řešit můžou, připravené projekty ohrozí. A nejde jen o bydlení, i když to je jedno z našich pirátských hlavních témat, které právě hnutí ANO odmítá financovat. Ve financování dopravní infrastruktury chybí 37,2 miliardy korun, z toho 16 miliard je dnes zasmluvněno. Nejsou řádně dopočítány náklady takzvané superdávky, chybí peníze na podporu v nezaměstnanosti i na nemocenskou. A vládní výhled sám přiznává, že v roce 2027 bude v dopravě chybět kolem 100 miliard a v roce 2028 už 200 miliard. Přesto mají výdaje SFDI narůst z 1,8 procenta HDP v roce 2025 na 3,2 procenta v roce 2028. To jsou čísla, za které nenacházíme krytí.
Hnutí ANO mezitím říká, že v rozpočtu chybí 80 miliard. Tohle číslo je přestřelené a nemá oporu v datech. Skutečný problém je, že ANO současně slibuje ještě masivnější zadlužování v dalších letech, aby své sliby naplnilo.
Vidíme tady dvojí divadlo. Na jedné straně účetní triky ministra Stanjury, na druhé straně nafouknutá čísla hnutí ANO. A my k tomu říkáme jednoduše: vraťme do rozpočtu poctivost a prioritizaci. A první jasná priorita zní: 14 miliard korun na dostupné obecní bydlení. Proto za Piráty navrhuji:
Za prvé. Doplnit rozpočet o 14 miliard korun na spolufinancování obecní bytové výstavby, aby nebyly ohroženy projekty obcí za 60 miliard korun.
Za druhé. Transparentně upravit výdajové limity v souladu se zákonem a předložit reálné krytí pro dopravní projekty a sociální systémy.
A za třetí. Zastavit praxi kosmetických triků a předkládat Poslanecké sněmovně realistické a střízlivé návrhy.
Závěrem. 14 miliard korun je dnes test důvěryhodnosti státu vůči obcím i občanům. Buď umožníme stavět dostupné bydlení, nebo přiznáme, že jsme ochotni nechat připravené projekty spadnout pod stůl. Za Piráty žádám vládu i koalici, vraťte do rozpočtu 14 miliard korun na dostupné bydlení! Děkuji.
A teď tady mám ten náš návrh poslaneckého klubu Pirátů na doplnění usnesení, já ho asi přečtu? Ano?
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, paní poslankyně, a pak mi ho prosím sem dejte písemně, jestli můžu poprosit.
Poslankyně Vendula Svobodová: Mám to písemně i pro pana zpravodaje.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, ale ať to mám. Já pak tady kontroluji i toho zpravodaje.
Poslankyně Vendula Svobodová: Všichni dostanou písemné vyhotovení. (Předsedající: Děkuji.) Takže ten náš návrh zní. Návrh poslaneckého klubu Piráti na doplnění usnesení číslo 17 rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ze dne 24. 11. 2025 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026. Návrh na doplnění usnesení: V odst. 3 se doplňuje bod g) zahrnout do rozpočtu výdaje na výstavbu dostupného nájemního bydlení minimálně v rozsahu 14 miliard korun, aby nedošlo ke zbytečnému odkládání výstavby na úrovni obcí. Podepsána já a kolegyně Olga Richterová. Takže tak. Děkuji. (Potlesk Pirátů. Poslankyně Svobodová předává písemné vyhotovení.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano a jeden mně poprosím, paní poslankyně. Já vám děkuji za vaše slova. V této chvíli je na řadě Miroslav Ševčík se stanoviskem klubu SPD. (Poslankyně Svobodová předala předsedajícímu zmíněný návrh.) Ano, děkuji.
Než přijde k řečnickému pultu - není potřeba běžet - já přečtu omluvy. Katerina Demetrashvili od 19 do 21 - pracovní důvody, Helena Langšádlová od 19 hodin - zdravotní důvody, Martin Kupka 18.30 až 23 hodin osobní důvody. To jsou všechny omluvy. Faktické nejsou žádné a v této chvíli je na řadě Miroslav Ševčík se stanoviskem klubu SPD. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Ševčík: Vážené dámy, vážení pánové, paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane místopředsedo. Dovolte, abych vás seznámil s názorem na rozpočet. Já jsem se s ním seznámil a seznámil jsem s tím rozpočtem i své studenty a představte si i svou devadesátiletou mámu a ta říkala, to je paskvil, to je jedna lež, protože ona tomu trochu rozumí (poslanec Ševčík trhá papír). Takže prosím vás, tento rozpočet roztrhněme a pojďme jednat znovu. Chtěl bych poprosit, abyste nelhali jako malá smráďata, když něco provedou, ale abyste připravili rozpočet, který bude pravdivý, úplný, reálný, transparentní a ne rozpočet plný lživosti, neúplnosti a nereálnosti. Chtěl bych vás upozornit, že vy se velmi často oháníte tím, že chcete, aby byl zachován zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale vy ho teď porušujete samozřejmě, protože kdybyste ten rozpočet udělali tak, jak má být, tak je jednoznačné, že jste tento zákon vy sami porušili.
Nebudu opakovat to, co tady bylo dneska už asi padesátkrát řečeno, kde chybí ty peníze. Je jich opravdu hodně a myslím si, že to, co jste předvedli, je naprosté diletantství. Jsem ještě překvapený z toho důvodu, že vy nemáte ani zájem šetřit sami na sobě, protože jste nenasytní, ta stará vláda, a nechcete ani připustit to, že by se mohlo v tom příštím rozpočtu projevit to, že by se zastropovaly ceny politikům. Co bych ještě mohl doplnit? Tady jsem slyšel hrozné chválení se toho, jaké výsledky jste dosáhli v minulosti. Tak prosím, pro občany této země, inflace zničila vlastně ty platy tak, že ani v současné době, to znamená v roce 2025, není srovnatelná mzda v reálném vyjádření na úrovni roku 2021. Ze zemí OECD, kde nejsou jenom země Evropské unie, ale i další vyspělé země, jsme úplně nejhorší, prosím. Ano, jsme na tom tak špatně, že za této vlády reálné mzdy klesaly devět čtvrtletí po sobě a představte si, to nebylo nikdy v historii České republiky.
Chtěl bych vás upozornit na to, že inflace, která zničila naše úspory, tak samozřejmě je daleko vyšší, než byla kdykoliv v předchozích letech. Kdybychom to srovnávali s lety 2019, respektive s rokem 2021, kdy máme celkovou cenovou hladinu stanovenou rokem 2015, tak do roku 2021 vzrostla ta míra inflace pouze o 16 %. V současné době je to 156 %, to je téměř víc jak 40% znehodnocení vašich úspor, je to víc jak 40% znehodnocení vlastně těch mezd, které tady pobíráte. Dále bych chtěl podotknout to, že změna reálné mzdy ani v současné době, jak se tady vychvalovali politikové, za tu velmi, já bych řekl, nejhorší vládu, která tady kdy vládla, tak v peněžence zaměstnanců zeje stále větší díra, protože z čisté mzdy výplaty kromě inflace ukrojilo další částku vyšší zdanění mezd, prosím. Zapamatujte si to, vy jste, občané naší země, zaplatili o více než 100 miliard více na DPH, abyste mohli podpořit tady tuto vládu, aby hospodařila aspoň tak, jak hospodařila. Je to z vašich peněz, prosím. To jsou jenom výdaje, které jste zaplatili navíc na DPH. Když bychom se podívali, jak je to opravdu s tou čistou mzdu, tak víte, koho jste podpořili? Pouze 10 % těch nejbohatších lidí. Toto je, prosím, ze zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí, které zveřejnilo ty nové informace k šetření mezd za první pololetí roku 2025. Chtěl bych tedy podotknout, že tento rozpočet je opravdu lživý, že je samozřejmě neúplný a je nereálný. A dámy a pánové z té předchozí vlády, přiznejte si, že nám lžete, všem nám lžete, a prosím, připravte to, co byste měli připravit. A víte velmi dobře, protože tady jsou mezi vámi i lidé, kteří té ekonomice opravdu rozumí, velmi dobře víte, že to, když to připravíte pravdivě, tak bude porušovat už v současné době ten zákon o rozpočtové odpovědnosti. Porušili jste to.
Já jsem velmi rád, že tady vidím dobré ekonomy ze strany ODSky a že se, doufám, přičiní o to, aby napravili to zlo, které tady udělali. Pan Havránek je místopředseda rozpočtového výboru a je dobrý ekonom, ale on to ví a on to zatím asi nebude chtít přiznat. Takže, prosím, pojďte pracovat, jste placeni z peněz daňových poplatníků, nebuďte líní, pan Havránek není líný, ale ti, co za to zodpovídají.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Prostřednictvím pana předsedajícího může být líný maximálně.
Poslanec Miroslav Ševčík: Vidím tady dalšího místopředsedu, vynikajícího ekonoma, prosím, pojďte to napravit, jo? A udělejte to pravdivě tak, jak má být, a nemusíme tady tento rozpočet trhat jako cár papíru. Děkuji vám za pozornost a doufám, že se setkáme právě přitom, když budeme konzultovat vytváření toho rozpočtu, těch úprav, které jste měli už udělat dávno. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu poslanci Ševčíkovi. Jenom připomenu. Oslovování je vždycky prostřednictvím i přesto, že to je pozitivní oslovování. Na faktickou poznámku se přihlásil pan místopředseda Skopeček a pak teprve pan Výborný. Pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo. Já jdu v dobrém zareagovat na svého předřečníka. K té politice trošku to show patří, takže rozumím tady tomu roztrženému papíru, ale trošku bych chtěl pana poslance varovat, aby krátce poté, co tady roztrhal ten státní rozpočet, nemusel poté, až přijde nová vláda s novým rozpočtem, kde bezesporu bude daleko dramatičtější schodek rozpočtu, protože celé ty poslední dny a týdny ta bramboračka, ty kotrmelce hnutí ANO kolem státního rozpočtu mají přece jeden prostý důvod. Je to dělostřelecká příprava na to, abyste mohli přijít s deficitem daleko vyšším. S deficitem, který bude alespoň trošku stačit na ty vaše sliby, které jste v předvolební kampani dávali. A protože tu koalici budou tvořit i strany, které v programu, jak jsem četl, měly i sliby o tom, že chtějí dále konsolidovat veřejné finance, tak jsem zvědavý, jestli tady budou stejně titíž poslanci trhat ty své předvolební sliby a ten svůj předvolební program, až tady za pár týdnů nebo za pár měsíců budeme mít nový návrh státního rozpočtu, kde samozřejmě ten deficit rozpočtu bude vyšší, než jak ho dneska známe. A jak tady zaznělo. Co se týče inflace, a to samozřejmě obrovský problém byl, mohli bychom tady dlouze hovořit, co to způsobilo. Já jsem přesvědčen, že z velké části právě i rozhazovačná politika během covidu, která penězi zalila zastavenou ekonomiku. Nemohlo se to projevit v něčem jiným než v inflaci.
Ale co se stane v ekonomice, která roste nadprůměrným tempem růstu, máme nízkou nezaměstnanost, ekonomice se daří? Peníze navíc, které půjdou z toho deficitu státního rozpočtu, který bude vyšší, zase přispějí pouze a jenom k tomu, že tu budeme mít vyšší inflaci. Takže jestli vy přistoupíte k tomu rozpočtu tak, jak už všichni dneska vědí a odhadují, to znamená, že přijdete s vyšším deficitem, tak pane docente, budete spoluzodpovědní za to, že tu zase budete rozfoukávat inflaci, kterou se podařilo zejména České národní bance a vládě svojí konsolidací ukotvit blízko inflačnímu cíli České národní banky.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak přesně čas a poprosím další na řadě. Pane ministře, ještě se můžete posadit, protože faktická Lucie Šafránková.
A pouštím vaše dvě minuty.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážený pane místopředsedo. Já vaším prostřednictvím budu reagovat na pana místopředsedu Skopečka, který tady něco mluvil o trhání. Ano, on tady můj kolega Miroslav Ševčík, který je opravdu vážený ekonom, roztrhal rozpočet, který je naprosto lživý a nepravdivý a víte to tady všichni. Vy jste ho asi udělali naschvál nebo já nevím, tak se za to nestyďte, ten rozpočet prostě přepracujte a bude klid.
A na druhou stranu jediný, kdo tady trhal svoje předvolební sliby úplně na kusy, když jste před volbami, před těmi předchozími volbami, slibovali, jak nebudete zvyšovat daně, jak nebudete zvyšovat věk odchodu do důchodu, a co všechno, tak sliby chyby. Všechno jste poplivali, občanům jste se vysmáli do tváře a nechali jste řadu z těchto lidí úplně bez pomoci. Že vám není hanba.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Děkuji za dodržení času. A na řadě je s faktickou poznámkou Miroslav Ševčík. Připraví se Jan Skopeček. Pouštím, vaše dvě minuty.
Poslanec Miroslav Ševčík: Děkuju. Pan Skopeček je fakt výborný ekonom, ale musím připomenout, říkám, se chlubí tím, že máme tady nejnižší nezaměstnanost. Děcka, neblbněte, máme nejvyšší nezaměstnanost od roku 2016 - 4,6 procenta. Máme největší počet nezaměstnaných osob, o 50 000 víc, než bylo loni v tuto dobu, než bylo v říjnu roku 2024. A nebudu to ani srovnávat s tím říjnem roku 2021, protože, to je daleko vyšší číslo, máme nejvyšší počet nezaměstnaných, zase od roku 2016. Máme nejnižší počet volných pracovních míst. Protože tam by byla třeba možná ta realita trošku to zlepšit, a to je od roku do konce 2014. Takže poprosím, nedívejme se na to takhle optimisticky. Musíme s tím počítat, musíme počítat s tím, že ty mandatorní výdaje se zvýší. A znovu řeknu, že díky zvýšení daňové zátěže občané této republiky platí od roku 2021, když to srovnám, desátý měsíc roku 2021 a desátý měsíc roku 2022 tak, platí o 136 miliard víc jenom na DPH, prosím, jenom na DPH. Tak kam jste ty prachy dali?
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. A ekonomické okénko uzavře pravděpodobně místopředseda Jan Skopeček s faktickou poznámkou. A pouštím vaše dvě minuty.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak já jsem chtěl reagovat na kolegyni, aby nějakým způsobem se třeba zeptala pana docenta, ale prosím, podívejte se na to, jak se vyvíjela ta složená daňová kvóta v České republice, jaká výše složené daňové kvóty byla před pěti lety, před třemi lety, jaká je plánována na tento rok, a zjistíte, že zdaleka, co se týče toho, kolik z ekonomiky na daních vybereme vůči hrubému domácímu produktu, že i po tom konsolidačním balíčku jsme se nedostali nad nějakou průměrnou úroveň, která dlouhodobě v České republice, co se týče složené daňové kvóty, se pohybuje. A ta složená daňová kvóta třeba v letošním roce bude i o něco nižší než v některých letech v době, kdy vládlo hnutí ANO. Takže prosím, neříkejme tady to, že nějakým způsobem naše vláda začla nadmíru vybírat z té ekonomiky více peněz. Není tomu tak. Když se podíváme na složenou daňovou kvótu, tak ten průměr je v České republice zhruba ty poslední roky stále stejný. Pro mě je příliš vysoký, já bych si přál daleko nižší daňovou kvótu, ale zkrátka ty výdaje, které tak rádi politici rozdávají, a vy v tom asi nebudete výjimkou, nám bohužel tu nižší daňovou zátěž nedovolí. Ale prosím, když se bavíme o daních, tak se skutečně bavme o relevantních ukazatelích, tím bezesporu složená daňová kvóta je, a ta ukazuje, že k žádnému dramatickému zvýšení peněz, které bychom z té ekonomiky a od lidí vybírali, nedošlo.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Vaše faktická poznámka vyvolala další faktickou poznámku. A pokračujeme v debatě z Vysoké školy ekonomické poprosím pana Ševčíka. A pouštím vám vaše dvě minuty.
Poslanec Miroslav Ševčík: Děkuju. Já musím přiznat, že my se o těch věcech samozřejmě bavíme mezi sebou. Jenomže koho zajímá složená daňová kvóta? Ty lidi zajímá především to, kolik těch peněz jim zůstane. Jak to je, je potřeba říct znovu, prosím, že reálné mzdy v této době nedosáhly roku 2021. Jsme nejhorší země v růstu reálných mezd mezi zeměmi OECD. To je výsledek konání této vlády. Protože pan, můžu říct Honza, protože je opravdu znalý, tak on ví, že to není jenom záležitost jaksi fiskální politiky, je to samozřejmě záležitost i měnové politiky, ale jednoznačně to zapříčinila především nezodpovědná fiskální politika. Prosím, není to tak narůžovo, jak nám to tady říkali pan předseda Fiala, pan Stanjura, a ani to není tak narůžovo, jak říká tady pan Skopeček. Naši občané opravdu doplatili velmi špatně, ono se to ukázalo ve volbách, na to, jakým způsobem se tady hospodařilo, jakým způsobem se vyhazovaly peníze. Pojďme to napravit společně. Takže připravte nám konečně pravdivý rozpočet, tam uvidíme, jestli neporušíte zákon o těch pravidlech, která stanovují míru těch deficitů, a pojďme to udělat dohromady. Vždyť chcete taky pomoci našim občanům?
Děkuji, že budete spolupracovat a že to dáme dohromady i zásluhou absolventů národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, protože v rozpočtovém výboru, kolik je nás kolegů? Asi pět nebo šest a předseda je taky z národohospodářské fakulty, místopředseda Poslanecké sněmovny taky z národohospodářské fakulty. (Předsedající: Čas.) Tak pojďme.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas. Děkuji. Pane ministře, můžete si dát kafe ještě, protože je tady další faktická poznámka, poprosím pana místopředsedu Skopečka.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: No, tak jsme odvedli pozornost od těch daní, které prostě jako nevychází, ony ty daně podle té složené daňové kvóty, což je opravdu nejpřesnější ukazatel, který hovoří o tom, kolik z té ekonomiky a od lidí ten stát vybírá, tak to se ukazuje, že tady ten argument úplně použít nejde. Tak jsme to přenesli na reálné příjmy, reálné mzdy. Ano, my jsme skutečně zažili obrovský pád reálných příjmů, obrovský pád díky tomu životní úrovně, a tady se shodneme s panem poslancem Ševčíkem, a sice proto, že jsme měli vysokou míru inflace. Jestli chceme vysvětlit reálný pád příjmů, tak je vysvětlíme pouze inflací.
A správně říká pan docent Ševčík, že ta inflace byla způsobena nezodpovědnou fiskální politikou. Ale pane docente, to si musíte začít stěžovat trošku na jinou část tohoto sálu, protože ta fiskální politika se utrhla ze řetězu v době covidu, kdy se ta ekonomika uzavřela, nevyráběla a stát solil peníze podnikatelům jako jeden za druhý. Já vím, že vy jste nebyl pro to, aby ekonomika byla uzavřená tak přísně a tak se šroubovaně, jako byla, v tom já s vámi souhlasím, já bych ji také nějakým způsobem tolik nereguloval a neuzavíral, ale prostě uzavřena byla, přestala vyrábět a začalo se posílat do té ekonomiky neuvěřitelné množství peněz, které dříve nebo později, jak my dobře oba víme, musí vést k inflaci.
Takže prosím, na ty klesající reálné příjmy způsobené vysokou mírou inflace, to si prosím stěžujte u svých budoucích koaličních partnerů. Ti za ten pád reálné životní úrovně můžou. Nikdo jiný.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky. Znovu připomínám, obracejte se na kolegy prostřednictvím předsedajícího. V této chvíli má slovo s přednostním právem ministr zemědělství v demisi Marek Výborný. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Z vlády jsem tady sám, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jednak se chci omluvit, že jsem nevystoupil v tom pořadí, jak jsem byl nahlášen, ale předkládal jsem některé body v Senátu i za další kolegy, tak, aby tady mohli být přítomni, tak to se omlouvám, ale teď jsem se rád ke slovu dostal. Na začátek předesílám, že nejsem absolvent národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. Se zájmem jsem tady pozoroval tu přestřelku. Myslím, že, přátelé, kolegyně, kolegové, tohle to možná něco signalizuje, jak bude vypadat to čtyřleté období, které nás tady čeká.
Mám pocit, že absolventů jedné fakulty tady je přespříliš, a možná, že ty ekonomické přestřelky nás tady čekají. Ale bylo to pěkné, vlastně ten závěr byl na tom nejkrásnější a děkuju, vaším prostřednictvím, panu místopředsedovi Skopečkovi, protože pan kolega Ševčík se kouzelně chytil do vlastní pasti. Ale to tak holt někdy bývá. Nicméně když jsem poslouchal a jednu věc bych tady chtěl také okomentovat, pane kolego Ševčíku, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste zmiňoval tu nezaměstnanost. To je krásný příklad toho, jak se dá kouzlit s tou interpretací těch dat, i těch ekonomických. Samozřejmě že v posledních kvartálech nezaměstnanost i v České republice drobně roste, ale pořád jsme, jestli se nepletu, druzí nejnižší v Evropě, druzí nejnižší v Evropě. My, můžu vás ubezpečit a něco o tom vím, jenom zemědělství nám chybí cirka 8 procent pracovníků a nejsou kde sehnat. Ať navštívím kohokoliv, ať je to podnikatel, firma, společnost kterákoliv, jediná věc, nebo ne jediná, ale první věc, která zazní. Co vás trápí?Zaměstnanci. Nemáme dostatek lidí.
Čili já považuju za trochu zkreslující a desinterpretační, když tady potom někdo uvádí tento ekonomický údaj, tato data, jako znak snad hroutící se ekonomiky nebo něčeho podobného. Opravdu tomu tak tomu tak není.
Já bych jenom krátce možná připomněl vlastně i to, co se tady jasně prokazuje dneska během té rozpravy, diskuse. Já mám pocit, že tak, jak bylo i ráno prezentováno formující se vládní většinou, cílem je podpořit do určité míry bych řekl spíš řízený chaos, který tady kolem státního rozpočtu se vytváří fakticky od okamžiku sečtení výsledků voleb. Tak jenom bych rád připomněl ještě jednou, aby to bylo jasné, tu časovou osu, jak to s návrhem státního rozpočtu bylo. Vláda ho schválila řádně, v souladu se zákonem 30. září, poslala do Poslanecké sněmovny. Bylo deváté funkční období a tudíž každý i dnes v tom desátém funkčním období si může ten návrh z toho 30. září najít. My jsme posléze čelili neustálým atakům ze strany Andreje Babiše a dalších, že ten rozpočet nestojí za nic a že si připraví vlastní, respektive že ho mají. To je dohledatelné z veřejných zdrojů. Mám pocit, že by bylo dobré prohledat škarpy směrem do Průhonic, možná že tam někdo najdete složku někde, kde je napsáno státní rozpočet na rok 2026 a možná, že to bude ten rozpočet hnutí ANO Andreje Babiše, té formující se většiny. A možná tady dokonce je, tak to je skvělé. Takže není to tak, že ten rozpočet není, ale s tím se neustále kouzlí. Tak 17. října, dohledatelné, máme vlastní rozpočet do posledního bodu, do poslední kapitoly, podkapitoly zpracovaný, abychom následně slyšeli, že máme předložit ten rozpočet, který jsme schválili toho 30. září. Ono nebylo tehdy komu, ale v okamžiku, kdy byla ustavena Sněmovna, tak se ten rozpočet předložil. Mezitím jsme slyšeli, že je potřeba se vyhnout rozpočtovému provizoriu a že tedy v prvním čtení, to znamená dnes, zákon bude podpořen tak, aby se jednak tedy vyhovělo tomu procesu a ve druhém čtení si mohla - to je legitimní, zcela legitimní, když ta většina, která tady je, tak ve druhém čtení provede takové úpravy v kapitolách, jak bude odpovídat jejímu politickému přesvědčení, možná programu, který představila, aspoň částečně, a podobně - ale zároveň, a to je důležité, bude zachován ten schodek 237 miliard korun, protože ten je přesně na limitu zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Tohle to myslím, že by byl zcela legitimní postup a nikdo by nemohl nic říct proti tomu, že ve druhém čtení ten rozpočet projde nějakou úpravou a podobně. Jenže toto se změnilo opět jako mávnutím kouzelným proutkem. A z rozpočtu, který tedy měl takto být projednán v prvním čtení, tak se stalo něco, o čem na začátku tohoto týdne bylo řečeno, že se má vrátit vládě k přepracování. Samozřejmě ano, i to je zcela legitimní podle jednacího řádu, který to samozřejmě umožňuje, nicméně - a tady bych se možná vrátil i k jednomu z předchozích vystoupení, myslím, že to byl pan místopředseda, teď řídící schůze, pan místopředseda Nacher, který se ohrazoval proti tomu, že by v tom návrhu usnesení z rozpočtového výboru snad bylo něco, co by nabádalo vládu porušovat zákon - no tak já jsem přesvědčen, že zrovna v tom bodě II písmeno f) provést v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 pokrytí změn podle bodu 2 b) až e), což asi je legitimní, můžeme o tom vést debatu, že se má navýšit fond, Státní fond dopravní infrastruktury a tak dále, výdajová úsporná opatření ve formě škrtů a v případě, že nebude možno, a teď to je důležité, v případě, že nebude možno tyto změny pokrýt, adekvátně navýšit deficit státního rozpočtu na rok 2026. Tak to je přesně ta věta, která podle mého názoru je nehlasovatelná, protože v tom případě Poslanecká sněmovna, pokud toto bude podpořeno, tak bude vyzývat vládu k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ten je zcela zřejmý a 237 miliard je přesně ten strop, přes který nemůže deficit jít. Samozřejmě to, co je v tom výdajovém rámci, tak s tím může každá vláda nakládat, jak uzná za vhodné, jaké bude mít priority.
Chápu, a to je možná ten důvod té mlhy, a to je třeba říct tady, ale hlavně veřejnosti, je potřeba jasně vidět, že to, co se teďka odehrává, má vytvořit jakousi kouřovou clonu nebo možná předehru proto, že potom přijde pravděpodobná nová vláda s rozpočtem s daleko větším deficitem, bude se stále odkazovat na tu minulou vládu úplně nesmyslně. Bohužel se obávám, že to takhle může dopadnout, ale bude tvrdit, že proto, abyste pokryli ty všechny sliby, které jste si napsali do svého programového prohlášení, slíbit všechno všem je velmi jednoduché někdy, ale potom vás doběhne buď to, že ty sliby nesplníte, a to je potom vizitka těch, kdo slibují, vůči těm, kterým to bylo slibováno, čili vůči voličům. To je jedno řešení. Anebo druhé řešení je ty sliby naplnit. To sice je možné teoreticky i prakticky, ale pak to znamená, že to bude znamenat daleko vyšší deficity a že to bude znamenat buď potřebu změnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, i to lze, jenom připomenu, že ten neprosadila ta současná končící vládní koalice sama, ale spolu s vámi, hnutím ANO, i tady paní poslankyně Schillerová pro to hlasovala. Takže potom by to znamenalo ten zákon porušit, zákon, pro který jste sami hlasovali, respektive změnit ho. A potom samozřejmě je možné rozjet tady výdajovou show. A ty sliby, které máte napsané v programovém prohlášení vlády, spočítány byly, naplnění na někde 680, 684 miliard. Tak potom budete moci naplňovat takto. Jenom aby bylo jasné, proč celá tady ta hra, která bohužel se děje u zákona, který je nejdůležitějším zákonem, který projednává tato Sněmovna. To není nějaké klišé, tak to skutečně je. A co to je státní rozpočet? Státní rozpočet je nástroj, kterým vláda uplatňuje svoji politiku, realizuje svůj program a spravuje tuto zemi. Čili potom, já říkám, by bylo nejjednodušší, kdyby ten, kdo tu odpovědnost nese, a to je lídr nejsilnější politické strany v této Sněmovně Andrej Babiš, byl schopen zítra mít sestavenou vládu. To zřejmě nebude, pravděpodobně asi určitě ne zítra, a už jste mohli na tom návrhu státního rozpočtu pracovat, už bylo možné tak, abyste tak jako my před čtyřmi lety ten rozpočet, který tady teď je v prvním čtení, a je to vaše legitimní právo, vzali, hodili do koše a připravili svůj vlastní. A já bych velmi pečlivě sledoval, my bychom velmi pečlivě sledovali, jestli naplňujete zákon o rozpočtové odpovědnosti, jak vypadají výdaje, jak vypadají příjmy, jak vypadá schodek. Tohle to jsou věci, které jsou jasné, ale k tomu, abyste tohle to mohli činit, tak musíte mít tu vládu, a to je odpovědnost primárně vítěze, tedy hnutí ANO a Andreje Babiše.
Tak a v druhé části mi jenom velmi krátce dovolte okomentovat, myslím, že to tak je správně, i kapitolu Ministerstva zemědělství, která v tom návrhu, který tady máme, je navrhovaná ve výdajové výši 54 miliard 951 milionů a další drobné, z toho podporu agrárního sektoru máme rozpočtovanou ve výši 38,5 miliardy korun, dále potom dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu ve výši 1,9 miliardy korun, program lesního hospodářství ve výši 1,8 miliardy korun, podpora vodního hospodářství 2,2 miliardy, potom podpora v rámci neziskových organizací, což jsou například rybáři, včelaři, myslivci, abychom tady potom nevedli nějakou debatu o neziskovkách, tak doufám, že ani ta formující se většina nebude rozporovat význam a potřebnost fungování těchto spolků, myslivců, rybářů, včelařů. Vidím tady ctěného kolegu Josefa Kotta, který se právě tomuto tématu hodně věnuje. Tak věřím, že tohle to vnímá a podporuje i v rámci své formující se vlády. No a pak jsou tady výdaje na další politiky, jako jsou inspekční činnosti, státní veterinární správa, výzkumná činnost, výzkumné ústavy a podobně, kde se pohybujeme na 10,5 miliardách korun. Tady jsme samozřejmě hledali ty zdroje úspor, které jsou potřeba. Jenom připomenu, že naše vláda před rokem, respektive naše ministerstvo, dokázalo sloučit tři výzkumné instituce veřejné do jedné, tím jsme snížili počet těch rezortních institucí. Myslím, že v tomhle tom trendu by bylo dobré možná i pokračovat do budoucna. Znamená to nejenom úsporu, ale hlavně efektivitu těch vynakládaných prostředků na vědu, výzkum a inovace.
Co bych ještě připomněl k té rozpočtové kapitole: Bývá tady a teď mně to tady - sice trochu v rozporu s jednacím řádem - říkala paní poslankyně Schillerová, ty chybějící miliardy. Tak já bych chtěl připomenout, že pokud jde o přímé dotace, které jsou předvídatelné - a tam skutečně se s tím nedá příliš mnoho laborovat, to jsou ty dotační prostředky na plochu, na hektar, případně na velkou dobytčí jednotku - to jsou evropské dotace, tam nelze nic snižovat nebo ubírat, ty samozřejmě zajištěny jsou. Stejně tak jako je zajištěno kofinancování, částečné kofinancování z národních zdrojů, druhého pilíře společné zemědělské politiky. Tam ale nedokážeme úplně přesně predikovat, kolik těch projektů ve finále bude, jak jednotlivé programy budou či nebudou otevírány, jak budou potřeba (?) financovány. A tohleto je vždycky a vždycky to tak bylo a bylo to dokonce tak v době, kdy ministrem financí byl Andrej Babiš a ministrem zemědělství byl úplně někdo jiný. Tak i tehdy to takhle bylo s ministrem financí, tehdy Andrejem Babišem, s ministrem či asi pravděpodobně ministryní financí příští vlády si toto musí samozřejmě být schopen v průběhu rozpočtového roku dojednat ministr zemědělství. A já věřím, že ten nový tohleto také dokáže, protože - a to, co chci říci, je důležité a i zemědělským a lesnickým sektorem pozitivně kvitované - například téměř stoprocentní navýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na 2,6 miliardy korun. I v té složité rozpočtové situaci se toto podařilo a je to důležité, stejně tak jako navýšení rozpočtu na lesní hospodářství. Letos jsme měli 1,7, teď tam máme 1,9 - skoro devět - miliardy korun. Takže to jsou, myslím, ty pozitivní části rozpočtu Ministerstva zemědělství, který si myslím, že je připraven jak realisticky, tak bude ta budoucí reprezentace a ministr schopen podle toho naplňovat i ty základní předpoklady, které očekávají třeba zemědělské a další nevládní organizace, včetně třeba například toho penza národních dotací.
A pak jsou samozřejmě kapitoly nebo výdaje, které nejste schopni nikdy rozpočtovat - to je otázka připravenosti například na různé krizové režimy, krizové okamžiky, nákazová situace v Evropě není ideální, naopak jako nejhorší za posledních několik desítek let. Obávám se, že nic jiného nás nečeká ani v roce 2026, ale i s tím si rezort dokáže poradit, stejně tak jako třeba teď. A možná poslední, konkrétní informace, když řešíme 14 dní ptačí chřipku, aviární influenzy, máme na to samozřejmě prostředky na kompenzace, v tuhletu chvíli 75 milionů korun, s kterými se počítá, samozřejmě mohou být i operativně navýšeny. Čili je to potom na schopnosti skutečně reagovat na denní bázi ze strany ministra či ministryně. A já pevně doufám, že tomu tak bude i do budoucna. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji panu ministrovi. Pro kolegu Jiřího Havránka - jeho čas ještě nepřišel, ještě máme jednu faktickou a jedno přednostní právo. Takže nejprve faktická. Poprosím Josefa Kotta a spouštím dvě minuty.
Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Já, protože jsem byl nepřímo vyzván pane ministrem, tak bych na to chtěl zareagovat. My samozřejmě jsme rádi, že se na spolkovou činnost navýšily finanční prostředky, byť to nejsou peníze, které tam byly za vašeho předchůdce, pana ministra zemědělství, ale jsme rádi, že jsme to aspoň popotlačili tak, že funkčnost těch spolků zůstává v útlumu. A my, když jsme se bavili o neziskových organizacích, tak samozřejmě jsme měli na mysli neziskové organizace, které v podstatě potom škodí buďto Ministerstvu zemědělství, nebo Ministerstvu životního prostředí. A samozřejmě, že jestliže ten rámec bude takový, že to ministerstvo si s tím poradí v rámci jednotlivých kapitol a budeme mít možnost vlastně přesouvat finanční prostředky v dostatečné míře, tak potom asi budeme spokojeni, ale zatím tak, jak to je, tak to vnímáme tak, že tam finanční prostředky úplně v plné výši, tak jak by bylo potřeba, nejsou, a proto jsme navrhovali to, aby rámec Ministerstva zemědělství byl navýšen o to, o co je zapotřebí a co se domníváme, že tam chybí. Ale přesto děkuji za to, co jste tady řekl, že se některé finanční prostředky tam podařilo dostatečně dodat, ale byli bychom rádi, aby se podařilo to tam dát v plné výši, protože myslíme, že tam ještě pořád nějaké finanční prostředky chybí.
Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji i za dodržení času. (Poslanec Tureček se z lavice hlásí o slovo.) Tady (Předsedající ukazuje do pléna.) - tak jestli to je faktická, tak tady je faktická z místa, kolega Tureček. Jinak poprosím možná využívat ty čudlíky, ať je v tom přehled. Spouštím vaše dvě minuty.
Poslanec Karel Tureček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Pan ministr nám to přednesl v takové optimistické variantě. Já zase takový optimista nejsem. Já vnímám, že rozpočtová kapitola Ministerstva zemědělství plánuje příjmy 34 miliard, výdaje 54 miliard, mluvím zkráceně, v miliardách. Já vás trochu vyvedu z omylu, pane ministře, vy tam máte zásadní chybu. Protože jestliže dáváte na kofinancování PRV 3,6 miliardy korun, tak si můžete zároveň nárokovat příjmy z hlediska příjmů Evropské unie při dodržení kofinancování 1,8. Takže celkově můžete plánovat výdaje PRV na rok 2026 ve výši 5,4 miliardy, nemůžete plánovat 9,7 miliardy. Abyste mohl plánovat těch 9,7, tak byste tam musel mít asi zhruba prostředky na kofinancování ve výši 5,4 miliardy korun. Takže vám tam nesedí jak příjmy, tak výdaje. Takže tady nám trochu chybí finanční prostředky ve výši 5 až 7 miliard korun. Takže to není tak zase zalité sluncem, jak nám tady říkáte. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana místopředsedu Jana Skopečka s přednostním právem.
Než se ujme slova, přečtu jednu omluvu. Od 18.30 Eva Decroix - pracovní důvody.
Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Jak jsem avizoval, tak se pokusím, ale nikoliv v nějakém dlouhém projevu, ale přesto vystoupit, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo, k tématu, které projednáváme. Nicméně asi budu mít zcela jinou podobu vystoupení, než tady měla celá řada řečníků, protože já nesouhlasím s tezí, která tady (?) v Poslanecké sněmovně během dnešního dne je diskutována, tak jak je diskutována i v posledních dnech a týdnech v médiích a ve veřejném prostoru v České republice, a která do značné míry ovlivňuje samozřejmě podobu diskuse o návrhu státního rozpočtu na rok 2026. A ta teze, která se uhnízdila, o které každý diskutujeme a každý se k ní vracíme, a někdo tvrdí, že je pravdivá, někdo tvrdí, že je lživá, tak ta teze je, že rozpočtu České republiky, návrhu rozpočtu České republiky na rok 2026 chybí peníze. Já jsem přesvědčen, že to je teze lichá, lživá, nezakládající se na číslech a nezakládající se na realitě. Rozpočtu peníze nechybí, je to lež. Česká republika má úplně jiný problém.
Česká republika nemá problém s chybějícími penězi ve státním rozpočtu nebo ve veřejném sektoru s přerozdělovanými penězi. Česká republika má problém s nároky. V České republice máme nárokovou společnost, máme nárokové instituce, nároková ministerstva, která si každý rok z toho státního rozpočtu žádají stále více peněz. Jsou to bezbřehé nároky, které vedou k tomu, že v posledních letech hospodaří Česká republika s deficitními veřejnými financemi. A pokud nebudeme řešit ty nároky a neukážeme na některé nároky, které jsou oprávněné a které má státní rozpočet financovat - a na straně druhé ukážeme na nároky, které jsou neoprávněné nebo na které v tuto chvíli nemáme prostředky, a neuděláme priority mezi těmi nároky, tak nikdy ke zdravým veřejným financím nemůžeme dospět. To je ten hlavní důvod, proč jsou rozpočty v deficitech. A samozřejmě ta dramatická kvalitativní změna ve struktuře a v nemocnosti veřejných financí nastala za covidu, kdy na jedné straně se vypnuly příjmy, protože se vypnula ekonomika, a na straně druhé se otevřela stavidla výdajové straně rozpočtu, kdy se prostě rozdávalo naprosto neuvěřitelným způsobem. Nechci se k tomu vracet.
Samozřejmě ta společnost byla vystrašená. Podle mého názoru jsme příliš restriktivně uzavírali tu ekonomiku a příliš jsme podléhali tomu, že je potřeba z toho veřejného rozpočtu ty peníze uvolňovat v takové míře, v jaké jsme uvolňovali. Nejenom že jsme si s tím dramaticky zničili veřejné finance a na dlouhou dobu jsme si zapříčinili to, že je budeme ještě hodně dlouho dávat dohromady, ale také jsme si tím způsobili tu vysokou míru inflace, která vedla k tomu dramatickému propadu životní úrovně České republiky.
Že ty peníze v tom rozpočtu nechybí, to je možné samozřejmě dokumentovat i čísly. Když se podíváme na ten návrh státního rozpočtu na příští rok, tak výdajová strana oproti tomu letošnímu roku počítá s růstem výdajů o 53 miliard korun. Pokud by se dneska schválila základní čísla státního rozpočtu, tak stát bude mít v příštím roce o 53 miliard korun na výdajové straně více na rozdělování nebo na přerozdělování.
I příjmová strana rozpočtu roste. Oproti minulému roku má narůst o 8 miliard korun. A to byl ještě ten rozpočet tvořen za predikce, která ukazovala pravděpodobně nižší čísla ekonomického růstu, než která můžeme v příštím roce očekávat, a dá se tedy optimisticky čekat, že i ta příjmová strana se ještě bude vyvíjet lépe.
Tak prosím pěkně, kdo může v takové situaci, když je na výdajové straně naplánováno o více jak 50 miliard korun víc, kdy ta příjmová poroste minimálně o 8 miliard korun víc, tak kdo může v takové situaci říkat, že v tom rozpočtu chybí peníze? Nerozumím tomu, nerozumím tomu, nerozumím tomu.
A nejde jenom o srovnání z roku na rok. Když se podíváme na nějakou dlouhodobější statistiku, tak od roku 2021 do roku 2025 narostly výdaje o 495 miliard korun. O stovky miliard korun rostla i příjmová strana. A to jsme v poměrně - my ekonomové bychom řekli - střednědobé periodě, střednědobém období čtyř pěti let, kdy takto dramaticky narůstá objem prostředků, které protečou státním rozpočtem. A samozřejmě platí - v hospodářské politice to máme dobře popsané - že peníze, které už jednou stát začne vydávat, tak se samozřejmě z toho rozpočtu škrtají dramaticky špatně a je to de facto nemožné, což jsme si prožili i právě v době toho covidu.
Jde to ukázat i na grafu. (Ukazuje graf s červenými a s modrými sloupečky.) Tam vidíte: ty modré sloupečky jsou příjmy státního rozpočtu, ty červené sloupečky jsou výdaje státního rozpočtu. Je to v miliardách korun. A ten trend je zcela jasný: prostě objem přerozdělovaných prostředků ve veřejných rozpočtech dlouhodobě v České republice roste.
Já z toho radost nemám, protože já jsem člověk, který si myslí, že ten stát má vydávat peníze jenom na to nezbytně nutné, co ten stát ke svému životu a jeho občané potřebují, to znamená základní veřejné statky, obrana, spravedlnost, zajištění spravedlnosti, samozřejmě nějaká solidarita s těmi, kteří si nemohou pomoci sami. Tomu všemu rozumím. Ale to, do jaké míry se rozjely veřejné finance, to nemá s nějakými základními rolemi státu, tak jak jsme vždycky v minulosti chápali, cokoliv společného.
Možná byste mohli říct, že si stěžuju po čtyřech letech naší vlády, že jsme ty veřejné finance měli léčit mnohem rychleji. Samozřejmě já to nějakým způsobem beru, já bych si také přál, aby ta předcházející vláda byla třeba na té výdajové straně mnohem odvážnější, škrtala mnohem více, mnohem rychleji. Bohužel, kdo trošku v politice skládal a žil v nějakých koalicích, tak je mu jasné, že v té končící koalici to úplně jednoduché nebylo a že jsme museli bránit to, aby se nezvyšovaly více ty daně, ale naopak se šetřilo na té výdajové straně. Ale přesto to číslo, kdy jsme přebírali deficit rozpočtu, který připravila předcházející vláda, na úrovni 5 procent hrubého domácího produktu, a dostali jsme ten deficit na 2 procenta hrubého domácího produktu, tak je minimálně nějaká pozitivní cesta, která alespoň zpomalila to zadlužení, na které tady bylo v době covidu, které bylo v době covidu nastartováno.
Daří se samozřejmě snižovat i strukturální schodek státního rozpočtu. To je také věc, který ten návrh státního rozpočtu v sobě má zahrnuto, že je v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, a na ten nadcházející rok o 0,5 procentního bodu snižuje strukturální saldo.
My jsme tady mohli slyšet nebo i vidět, kdo byl na rozpočtovém výboru, etudu jednotlivých budoucích ministrů nebo státních úředníků, kteří říkali, že v té či oné kapitole, v tom či onom úřadu chybí peníze. Prosím pěkně, a když tady tak hezky ta ekonomická obec měla to svoje několikaminutové okénko, tak já bych všem ekonomům, a oni to dobře znají, já jim to nemusím připomínat, ale chci, aby to tady zaznělo na mikrofon, znají takzvanou teorii byrokracie, se kterou přišel dneska (nesrozumitelné) a který jasně ukázal a demonstroval, že základní funkcí úředníka, cílovou funkcí je maximalizace rozpočtu jeho úřadu.
Je logické, a není to jenom na ministerstvech, je to i na krajích, je to i na radnicích, že úředníci si do těch svých kapitol, do těch svých oblastí přejí samozřejmě více peněz. Protože pak více peněz můžou přerozdělovat, mohou dávat větší odměny svým zaměstnancům, mohou pořizovat toho na ten úřad více. To je logické. Je to princip, který platí na jakémkoliv státním úřadě. Prostě když nerozhodujete o svých vlastních penězích pro své vlastní užití, ale rozhodujete o cizích penězích, které bude užívat někdo jiný, tak samozřejmě ta efektivita, se kterou rozhodujete, a opatrnost v tom, jak ty peníze utrácíte, je samozřejmě na těch úřadech v tomto smyslu nižší.
Čili zodpovědný politik, který chápe svoji roli, tak bezesporu nevyslechne a neakceptuje všechny nároky, se kterými jednotliví úředníci, ať už z ministerstev, nebo jakýchkoliv jiných úřadů, za tím politikem chodí. Politik si je má vyslechnout a má na základě nějaké bilance, na základě toho koláče, který má k dispozici na přerozdělování, má určit, kolik na tu danou instituci chce rozdělit ve smyslu toho, jaké ta vláda nebo jaké ta politická reprezentace má priority. Protože politik je tu i od toho, nejenom aby akceptoval požadavky úředníků a požadavky svého úřadu, ale je tu především proto, aby také bránil peníze daňových poplatníků. To je totiž ta druhá strana toho vztahu. Na jedné straně úředník, který by chtěl přerozdělovat každým rokem možná co nejvíce a chtěl by z toho soukromého sektoru sosat více a více peněz od toho daňového poplatníka. A je tu daňový poplatník, který by nejradši neplatil žádné daně a minimalizoval výdaje státního rozpočtu.
A politik je tu od toho, aby tyto dva extrémy, tyto dvě strany jedné mince rozpočtového procesu se snažil dát do jakéhosi souladu tak, aby nebyl spokojený ani ten úředník, protože nedostane všechno, ale zároveň aby nebyl obrán absolutně ten daňový poplatník, který to má samozřejmě v tom příběhu mnohem horší, protože se samozřejmě brání vůči vyšším daním a vůči těm přerozdělovačům mnohem složitěji než ten úředník, který je v tom samozřejmě mnohem více motivován.
Takže prosím pěkně, úkolem politiků není maximalizovat výdajovou stranu rozpočtu, není maximalizovat příjem rozpočtu daňových poplatníků, není cílem maximalizovat deficit nebo objem přerozdělovaných peněz, ale cílem politiků by mělo být určit priority, které ti politici v tu chvíli mají, zaplatit základní veřejné statky, zaplatit základní funkce státu a případně dělat nějakou politiku podle programového prohlášení. Ale určitě není cílem politiků to, co tady slyšíme: nafukovat, nafukovat a nafukovat státní rozpočet a brát z toho soukromého sektoru, který ten veřejný sektor živí, stále větší objem peněz na přerozdělování.
To, co jsme tady zažívali v posledních dnech a v posledních týdnech ohledně toho konkrétního návrhu státního rozpočtu na rok 2026 je samozřejmě divadlo. Kdybychom si měli vybrat, co to divadlo hraje, tak bych použil asi slovo fraška, protože jinak to podle mého názoru, to, co se děje a co jednotliví protagonisté předvádějí, tak jinak nazvat nejde, protože - a už to tady zaznělo opakovaně, ale já tomu opravdu nerozumím - že jsme před volbami slyšeli drtivou kritiku návrhu státního rozpočtu, paní poslankyně Schillerová tvrdila, jak obří deficit rozpočtu to je, jaká je to ostuda, že jsme nešetřili mnohem více a že nekončíme s menším schodkem státního rozpočtu. Zahrnula ten rozpočet dramatickou kritikou.
Dozvěděli jsme se, že hnutí ANO takový návrh rozpočtu nevyužije, že má připravený lepší. Z úst svého předsedy to dokonce zaznělo veřejně. Uběhly volby. Po volbách hnutí ANO začalo na své sliby zapomínat. A ukázalo se, že žádný připravený návrh státního rozpočtu nemají. Najednou začali nějakým způsobem tlačit, někdy i nevybíravě, na stávající vládu, aby návrh státního rozpočtu na rok 2026 poslala opětovně do Poslanecké sněmovny, přestože už ten dokument vláda jednou poslala do té Sněmovny končící na konci září tak, jak jí to ukládal zákon.
A ten argument ze strany hnutí ANO, proč máme opětovně poslat ten návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, byl ten, abychom se vyhnuli rozpočtovému provizoriu. Protože podle poslanců z hnutí ANO rozpočtové provizorium je obrovský problém a má smysl se mu vyhnout. A proto prosili nebo vyhrožovali nebo tlačili vládu k tomu, aby ten návrh státního rozpočtu znovu do Sněmovny poslala.
Vláda to udělala a světe, div se, přišel další kotrmelec a ten další kotrmelec spočívá v tom, že hnutí ANO, které chtělo použít ten návrh státního rozpočtu jako nějaký podvozek a opravit ho ve druhém čtení, tak prostřednictvím rozpočtového výboru a pravděpodobně se to projeví na dnešním hlasování, ten návrh státního rozpočtu odmítne a vrátí ho vládě přepracování. Přestože ještě před pár týdny tvrdili pravý opak, tvrdili, jak strašně ho potřebujeme, jak strašně škodíme České republice, protože hrozíme jí tím, že spadneme do rozpočtového provizoria, aby ve chvíli, kdy my jsme to teda poslali, se oni rozhodli, že to rozpočtové provizorium České republice zařídí, přestože by nemuseli, protože bychom dneska mohli schválit ta základní čísla státního rozpočtu, která ani být jiná nemohou, protože vycházejí z makroekonomické predikce, protože vycházejí ze zákona o rozpočtové odpovědnosti, a větší čísla, vyšší čísla tam zkrátka vykouzlit, vykouzlit nelze.
Ale my všichni dobře víme, proč se to děje, my všichni dobře víme, že to je prostě rétorická příprava a snaha připravit českou veřejnost na to, že za pár týdnů nebo měsíců poté, co vláda usedne do svých lavic, přijde nový návrh státního rozpočtu, který nebude se schodkem pod 300 miliardami korun, ale který bude se schodkem mnohem vyšším. Nejenom že to bude nějaké otočení trendu postupné fiskální konsolidace, ale bude to znamenat i to, o čem jsem hovořil už v té své faktické poznámce, a sice že v době, kdy se ekonomice relativně daří, kdy máme velmi nízkou nezaměstnanost a ekonomický výkon se pohybuje blízko svému ekonomickému potenciálu, tak když budeme tu ekonomiku znovu zaplavovat penězi na dluh vyššími, než jak předpokládá ten návrh aktuální státního rozpočtu, tak tu znovu budeme rozfoukávat inflaci, která opětovně může začít lidem snižovat reálnou životní úroveň po už několika měsících nebo poměrně dlouhé době, kdy naštěstí, a zaplaťpánbůh ty reálné příjmy díky zvládnuté inflaci rostou.
Tak já bych jenom prosil ty, kteří se za ekonomy tady označovali a považovali, aby v době, kdy Česká republika nepotřebuje expanzivní fiskální politiku, protože v takové době by expanzivní fiskální politika vedla k vyšší inflaci, což si určitě po těch mnoha měsících vysoké inflace nepřejeme, tak aby vzali rozum do hrsti a aby neakceptovali všechny požadavky úředníků, kteří by dozajista chtěli přerozdělovat mnohem větší objem peněz, ale aby také začali myslet na ty daňové poplatníky, kteří to jednou budou muset zaplatit. A jestli to zaplatí vyššími daněmi nebo vyšší inflací, už je vlastně jedno. Pouze půjde o to, z jaké kapsy jim to ten stát, respektive nezodpovědná fiskální politika, vezme.
Čili já doporučuju, abychom neschvalovali, nebo aby vláda nepřipravovala rozpočet s vyšším deficitem, ale aby akceptovala ten deficit, který byl navržen. A aby, což je samozřejmě její legitimní právo v rámci jednotlivých kapitol, udělala takové přesuny, které budou odpovídat jejímu politickému zaměření, jejím politickým cílům. To by byl férový přístup, férový k české ekonomice, férový k daňovému poplatníku.
Pokud nastane jiná cesta, vracíme se do doby, kdy ty veřejné rozpočty budeme dál destruovat a daňového poplatníka zatěžovat vyššími daněmi. Ať už těmi, které se daněmi jmenují, nebo tou daní inflační, kterou jsme tu také zažili. Tak prosím pěkně, nastupujete do vlády v relativně dobrém ekonomickém počasí, tak to dobré ekonomické počasí využijte k tomu, abyste hned v prvním roce neposlali ty veřejné finance zpátky do nějakých hlubokých deficitů. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu místopředsedovi. Jeho vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První pan ministr Marek Výborný a poté poslanec Ondřej Babka. Pane ministře, vaše dvě minuty spouštím.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Já teďka udělám něco, co není úplně správně, ale protože pan kolega Skopeček byl rychlejší, já jsem se nestihl přihlásit k tomu předchozímu vystoupení, ale přesto považuju za důležité říct konkrétní čísla k panu kolegu Turečkovi. K panu místopředsedovi Skopečkovi opravdu nemám co dodat, maximálně podepsat, co tady říkal. Ale tak jenom si řekněme ta čísla. Vy jste tady zmiňoval, pane kolego, rozpočet na druhý pilíř strategického plánu SZP na příští rok. Tak v letošním roce částka 5 miliard 661 milionů, příští rok 6 miliard 96 milionů z evropských zdrojů a k tomu kofinancování, tedy podíl státního rozpočtu, plus 3 miliardy, 600 milionů, dohromady 9 miliard 696 milionů korun. Samozřejmě bude-li potřeba víc, tak potom je toto ta role toho ministra zemědělství. Ale není pravda to, co jste říkal, 1,9, to jste si spletl, tak pravděpodobně jste myslel prostředky na provoz Zemědělského intervenčního fondu a další jeho činnosti. Nesouvisí to vůbec s program rozvoje venkova. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a dalším je pan poslanec Babka.
Poslanec Ondřej Babka: Hezký den, kolegyně, kolegové, já si dovolím zareagovat na kolegu Skopečka. Pane kolego, vy jste podle mého hodnocení opravdu skvělý opoziční politik. Já mám takové déjà vu, jak kdybych se vrátil o nějaké čtyři, pět, šest let zpátky v této Sněmovně. A k vám možná jenom, že škoda, že jste se hlavně tím svým začátkem toho projevu probudil až teď. Škoda, že jste ty rady nedával svým kolegům z vlády za ty čtyři roky. Z té vlády, která hospodařila s nejhoršími rozpočty v historii České republiky, která zadlužila zemi o 1,2 bilionu korun. To se zatím žádné vládě v historii České republiky nepodařilo.
Vy jste tady říkal, že, dával jste nám ty rady, že větší čísla již vykouzlit nejde. Vy tady, a vaši kolegové, pořád opakujete, že my ještě zvýšíme ten schodek, ale pravda je taková, že vy jste měli přijít s takovýmhle rozpočtem. My ho zdědíme po vás, ten rozpočet, my ta čísla zdědíme po vás. Vy jste předložili lživý rozpočet, ve kterém ta čísla prostě nesedí ani na to, co vy jste naplánovali. V tom je ten problém. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a dalším vystupujícím s faktickou poznámkou je pan poslanec Nacher.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Já bych také chtěl zareagovat svoji faktickou poznámkou na vystoupení pana místopředsedy Skopečka. Za prvé, pokud jde o ty daně, a zase to strašení, že budeme zvyšovat daně nebo že něco takového hrozí. Tak já bych tady připomněl, že když vládlo hnutí ANO, tak jednu daň snížila, to jsme dokonce snížili spolu i s ODS a s SPD, a jednu jsme dokonce zrušili. Když vládne tato vláda, která dosluhuje, tak zvýšila kromě silniční daně všechny daně. Takže zatím z toho srovnání za poslední dvě volební období je, že když bylo hnutí ANO ve vládě, tak daně rušilo nebo snižovalo, když jste byli ve vládě vy, tak jste daně zvyšovali. To je první poznámka.
Pokud jde o ty reálné příjmy a jak vlastně na tom jsou ti lidé, o tom to bylo, o daňovém poplatníkovi, o tom byl také ten projev kolegy Skopečka, no tak on už tady o tom mluvil docent Ševčík. Pokud jde o reálné příjmy, tak my nejsme ani na úrovni roku 2021, ale zdaleka ani ne na úrovni roku 2019. A v tomto srovnání patříme mezi nejhorší země OECD. To tak je.
Poslední poznámka, a to už není na kolegu Skopečka, teď nevím, kdo s tím vystoupil, to je ta nezaměstnanost, výše nezaměstnanosti. Ano, my principiálně máme nízkou nezaměstnanost, ale to máme posledních 15 let, to opravdu není zásluhou této vlády. To prostě je, doufám, že se na tomto shodneme. A my říkáme jenom to, nebo to říkal kolega Ševčík, že teďka ta nezaměstnanost roste, jde nahoru a je nejvyšší za posledních devět let. To my říkáme. Vždycky prosím, říkejte ten kontext. To, že máme obecně nízkou nezaměstnanost, to je fakt, ale to platí posledních 15, 20 let. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas. Tak to bylo přesné. Prosím vás. Přibyli nám další čtyři lidé do faktických poznámek. Je to v tomhle pořadí: pan poslanec Tureček, pan poslanec Juchelka, pan poslanec Skopeček a pan poslanec Papajanovský. Já bych poprosil pana poslance Turečka.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vy byste měl pravdu, ale kdybyste měl v přístupové dohodě a z hlediska kofinancovaní zabezpečený poměr 1:1,7, ale vy tam ten poměr nemáte. Vy tam máte pro poměr 1:0,6. To znamená, že na jednu korunu můžete čerpat 0,6 koruny z evropských fondů. Takže při částce 3,6 miliardy korun, kterou tam máte v národním kofinancování, můžete načerpat nikoliv 6 miliard korun z Evropské unie, ale načerpáte pouze 1,8 miliardy korun. Pak vám tedy nesedí ten součet, kde máte 9,7 miliardy korun. Pak je správný součet 5,4 miliardy. Takže vám tam lítá v tomhletom jednoduchém propočtu 4,2 miliardy korun.
Já se vás ptám, kde vám tedy těch 7,2 miliardy korun, které k tomu potřebujete, abyste národní podíl měl 10,8 miliardy korun, pak načerpáte těch 6 miliard korun, které tam máte plánované? Kde to tedy tam máte, 7,2 miliardy? Já je tam nevidím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším, kdo je v pořadí, je pan poslanec Aleš Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji. To bude poslední faktická poznámka. Pak si to nechám samozřejmě v samotné rozpravě. Vždycky, když poslouchám pana kolegu Skopečka, kterému je vždycky strašně úzko v tom, že musí obhajovat něco, co je vlastně neobhajitelné... To tady máme v průběhu čtyř let skoro každý rok ohledně toho rozpočtu. V tuto chvíli vidíme například jenom v roce 2025 těch 40 miliard korun na povodně. To tady vůbec nikdo nic neobhajuje a neříká - 30+10 miliard. Víte, kolik šlo na ty povodně skrze vás, pane místopředsedo? 3,5 miliardy z těch 40.
My jsme tady všichni hlasovali, když Moravskoslezský kraj zatopila velká voda, že budeme pomáhat Moravskoslezskému kraji 40 miliardami. Všichni jsme na to zvedli ruku. Z toho tam šlo 3,5 miliardy, které se vyčerpaly. Ten zbytek se rozpustil v dalších kapitolách státního rozpočtu za rok 2025, který vám vyrovnal deficit za rok 2025. Právě to, co se neudálo na rok 2026.
Vy tady budete obhajovat v tuto chvíli něco, co je neobhajitelné i z hlediska inflace, kterou jste měli nejvyšší jako vláda - přes 17 procent, skoro 18 - a budete tady něco říkat, že pravděpodobně bude - a strašit - nějaká vysoká inflace. Ale měli jste ji historicky nejvyšší vy v novodobých dějinách České republiky, kromě začátku devadesátých let.
Vy jste také měli nejvyšší navýšení daní v rámci konsolidačního balíčku, ale budete tady strašit zase všechny ostatní do budoucna, že ty daně bude vlastně navyšovat někdo jiný. Ale vy jste nahnali díky té vysoké inflaci, možná i díky zvýšeným daním a zvýšeným cenám energií, 330 000 lidí na příspěvek na bydlení. Vy jste jich nahnali o zhruba 100 procent víc, než to bylo v roce 2008, 9, možná 14, kdy tam byla polovina těchto lidí na příspěvku na bydlení. Vy jste je nahnali do sociálních systémů, protože nebyli schopni platit své závazky díky vaší politice. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan místopředseda Skopeček.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já se pokusím zareagovat opakovaně, ale ona se ta témata spojovala jak u kolegy Nachera, tak u kolegy Juchelky. Co se týče těch daní. Já jsem říkal, že je vlastně jedno, jestli uvalíte daně nové nebo ty stávající zvýšíte anebo to jenom necháte projít tou inflací, protože vysoká inflace, která následuje po nekrytém financování společnosti, země, nekrytými penězi, nekrytými rozpočty, deficity, dluhy, tak prostě přinese dříve nebo později inflaci. Každý, pane kolego Juchelko, prostřednictvím pana předsedajícího, ví, že co se týče inflace, tak ta má nějaké zpoždění. To znamená, nejdřív do té ekonomiky peníze nalijete, jako jste je nalili vy v době covidu, ta ekonomika je uzavřena a pak se inflace projeví se zpožděním.
Když se podíváte na to, v jakém stavu jste zemi předávali, tak zjistíte, že inflace už v té době byla násobně větší, než byl inflační cíl České národní banky. Byl to nastartovaný trend, který jsme po vás zdědili. Takže prosím pěkně, jestli mluvíte o inflaci, tak si zameťte přes svým prahem. Tu inflaci jsme tady měli kvůli vám, kvůli tomu bezbřehému utrácení, které jste dělali v době covidu, kdy jste zavřeli ekonomiku a tu ekonomiku jste zalili penězi. Vy jste přinesli inflační daň, vy jste přinesli dramatický pokles životní úrovně české společnosti. Nebyl to nikdo jiný, než hnutí ANO. To, že to budete teď muset řešit coby ministr, pravděpodobně sociálních věcí, budete řešit něco, co jste si vy sám způsobil.
Co se týče těch daní. Podívejte se, prosím, je to součást toho rozpočtu - máte to od září, můžete v tom listovat, můžete v tom pracovat, nemuseli jste nic přerušovat - složená daňová kvóta na rok 2026 - 33,1 procenta. V době, kdy jste odcházeli, rok 2020 - 33,4. Vy jste vybírali z ekonomiky a od těch lidí větší peníze. (Předsedající: Čas, pane místopředsedo.) Jsou to data uvedená v návrhu státního rozpočtu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Poprosil bych pana poslance Papajanovského.
Poslanec Jan Papajanovský: Dobrý večer, dámy a pánové. Já jsem daňově citlivý, takže si dovoluji zareagovat s faktickou poznámkou na slova, prostřednictvím pana předsedajícího, pana místopředsedy Nachera, který hovořil o těch daních, a budu opravdu velmi faktický. Vy jste, prostřednictvím pana předsedajícího, pane místopředsedo, hovořil o tom, že ta předcházející vláda, nebo ta končící vláda, jenom zvyšovala daně. Tak jenom drobně upřesním.
Vyjmenoval jste v tom výčtu i DPH. Tak tam to úplně pravda není, protože do 31. prosince 2023 jsme měli tři sazby DPH - 21 procent, 15 procent a 10 procent. Odcházející vláda ty sazby sjednotila na 21 a 12 procent, přičemž do té sazby, která byla 12 procent, přesunula celou řadu položek, které do té doby byly v 15procentní sazbě, což jsou třeba základní potraviny, léky nebo zdravotnické potřeby. Takže fakticky došlo ke snížení DPH u relativně významného množství položek, které se přesunuly ze sazby 15 procent do sazby 12 procent. To, jak to bylo s celkovou daňovou kvótou, nemůžu rozporovat nebo potvrzovat, protože jsem u toho nebyl. Takže jenom drobná, skutečně faktická poznámka v této věci.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Haas.
Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Já jsem se, kolegyně, kolegové, opravdu dlouho držel. Jsem přihlášen do řádné rozpravy, asi číslo 16 nebo 17. Myslím, že se na mě dneska nedostane už. Ale dlouho jsem se držel, když jste tady několikrát - a vystupuju podle mě tak po třetím, čtvrtém obvinění - jak naše vláda údajně způsobila inflaci. Já k tomu řeknu jedno datum, dvě čísla a jednu citaci. Naše vláda nastoupila 17. prosince roku 2021. Teď - to je to jedno datum - čísla od Českého statistického úřadu. Zkontrolujte si je, kdo chcete. Leden 2022, 13 dnů nebo 14 dnů po nástupu naší vlády, meziroční míra inflace 9,9 procenta, únor 2022 11,1 procenta. Vědí to všichni ekonomové v této zemi i všichni absolventi Národohospodářské fakulty v tomto sále. Takže za 14 dnů určitě žádná vláda inflaci nezpůsobí. Jednoznačný důkaz, že tu inflaci rozběhla předchozí vláda a my jsme ji pouze převzali.
Teď i citace. Často nás v uvozovkách mlátíte po hlavě stanovisky Národní rozpočtové rady, tak věřím, že tomu budete věřit. Její stanovisko číslo 5/2022: "Zejména mohutný fiskální impuls loňského roku byl však makroekonomicky nevhodný, neboť vzhledem k situaci na trhu práce významně nepřispěl k ekonomickému zotavení." Teď ta podstatná věta: "Naopak velmi negativně posílil inflační tlaky v ekonomice, které se zde objevily jako důsledek nárůstu ochoty utrácet po uvolnění restrikcí na nabídkové straně a značného růstu cen energetických komodit." Tak si myslím, že tato čtyři fakta jasně ukazují, kdo tu inflaci způsobil. Děkuju moc.
Místopředseda PSP Jiří Barták: S faktickou poznámkou se přihlásil pan místopředseda Nacher.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, pane místopředsedo. Já budu reagovat na svého ctěného kolegu Karla Haase, abych mu to vysvětlil a připomněl, jak to tehdy bylo, vaším prostřednictvím.
Celková inflace za rok 2021, pokud si vzpomínám, byla nějakých 3,6 procenta tehdy. A jestli si vzpomínáte, tak šly na konci roku viditelně nahoru ceny energií a v listopadu, v prosinci vláda dala nulovou DPH na energie. Tím trošičku zkrotila tu inflaci, prostě musíte s tím nějakým způsobem pracovat. Vy jste to od ledna 2022 uvolnili, a tím tam primárně došlo k tomu skokovému nárůstu. Bylo to vaše politické rozhodnutí, tak já to jenom tady připomínám. A v té chvíli tam došlo k tomu skokovému nárůstu inflace a pak se to rozjelo.
A vy moc dobře víte, že my jsme se tady přece bavili o tom zkrocení cen energie celou dobu i z pozice opozice. My jsme mluvili přece o zastropování. A já si pamatuju ministra Síkelu a další z vás, kteří říkali, že to je populistické řešení - zastropování. Abyste potom sami s tím přišli v září 2022. A udělali jsme to jako jedna z posledních zemí. A to stropování bylo na jedné z nejvyšších cen. Mimochodem, ty vysoké ceny energie tady máme dodneška. A ony se podílejí na té inflaci. Takže to si myslím, že tohleto je potřeba tady osvěžit, tu paměť.
A pokud jde o ty vrtulníkové peníze, jak o tom mluvil pan místopředseda Skopeček, v době covidu, tak já jsem to přece řekl v tom svém projevu. Vy jste v době covidu navrhovali kompenzace - vyšší, delší, pro více osob. Takže vaším slovníkem, vy jste chtěli více vrtulníkových peněz tady rozhodit do ekonomiky. Tak nevím, proč se teďka rozčilujete.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A do faktických poznámek máme další dva přihlášené, prvním z nich je pan poslanec Munzar.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem to taky nevydržel. Ač jsem přihlášen řádně do rozpravy, musím zareagovat na ctěného kolegu Patrika Nachera, vaším prostřednictvím.
Za prvé, tady hovořit o průměrné míře inflace za rok 2021, v době, kdy právě během roku 2021 najednou začal strmý růst, a hovořit tady o průměru, kdy na začátku roku se inflace blížila inflačnímu cíli, ale pak vystoupla na 3 procenta, v prosinci dokonce na 6 procent, v lednu, jak zde říkal pan kolega Haas, 10 procent, tak dělat z toho průměr a tady říkat, že jste měli průměrnou malou inflaci, není pravdivé, protože důležité v ekonomice jsou ty trendy, a ty byly strmě stoupající za vás.
Říkat, že tady jste zkrotili inflaci, že jste dali nulovou sazbu DPH, a cituji - "na stoupající ceny energií", no tak to taky není relevantní. Protože co se stalo vlastně? Vy jste tu inflaci jenom posunuli dopředu na dobu, kdy zase se to DPH zapnulo. Není prostě možné mít nulovou sazbu DPH na energie nějak dlouhou dobu, a navíc to bylo v rozporu s právem Evropské unie.
Takže prosím, hovořme tady přesně, neříkejme tady o průměrech, naopak ty stoupající trendy byly za vás a každý ekonom v tomto sále a i za kamerami ví, že inflace nevzniká ze dne na den, ale kopíruje vývoj ekonomiky, a jak její náběh, tak její krocení má nějaké zpoždění. Takže přičtěte si tu stoupající inflaci k vám. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkujeme a s faktickou poznámkou přichází pan místopředseda Skopeček.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jenom krátce zareaguju na kolegu Nachera, prostřednictvím předsedajícího, ukážu na to, jak ten jeho argument je vlastně lichý, protože je vnitřně nekonzistentní.
On nám říkal v první větě, že jsme měli vysokou inflaci jenom kvůli tomu, že rostly ceny energií a ceny energií tu inflaci způsobily, aby na závěr svého vystoupení řekl, že máme stále vysoké ceny energií, že ty vysoké ceny zůstaly. Ale světe, div se, máme inflaci blízko inflačnímu cíli. Čili nemůže platit jako vysoká inflace kvůli vysokým cenám energií v roce 2021 a nemůžeme mít vysoké ceny energií a nízkou inflaci v roce 2025. Tady je vidět, že ten váš argument je úplně na vodě, možná ani to ne.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme tady další omluvu. Omlouvá se pan Michal Zuna od 20 hodin bez udání důvodu.
A dámy a pánové, nyní se můžeme přesunout k poslancům, kteří se přihlásili bez přednostního práva. A já bych rád přivítal v řečništi pana poslance Havránka.
Poslanec Jiří Havránek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, protože k vám vystupuji poprvé v průběhu tohoto nového volebního období, tak se dovolím představit. Mé jméno je Jiří Havránek, 32 let, jedna, ale o to krásnější dcera. Jak zde několikrát zaznělo, ekonom, absolvent Národohospodářské fakulty a také váš ctěný kolega z rozpočtového výboru a dalších výborů ze Středočeského kraje.
Já jsem měl připravený poměrně dlouhý projev, ale mnohé už tady opravdu zaznělo, a to nejenom od pana ministra financí, od jednotlivých ministrů a samozřejmě i dalších kolegů, a věřte, že ta diskuse pro mě byla velmi příjemná. A přiznávám, těší mě, že člověk, které mě zkoušel u státnic, o mně řekl, že jsem dobrý ekonom, stejně jako o Honzovi Skopečkovi, protože od budoucí paní ministryně financí, ale věřím, že to bylo myšleno dobře, jsme slyšeli oba dva v posledních 14 dnech, že jsme nekompetentní. Tak věřím, že si tohleto všechno vyříkáme a bude to všechno v pořádku a bude se nám spolupráce dařit. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: To si nevzpomínám.) Byla to vaše reakce na moje vystoupení na tiskové konferenci před 14 dny. Ale věřím, že si to všechno vysvětlíme. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Já jsem vás nejmenovala.) Protože jste si na mé jméno nevzpomněla.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o komunikaci cestou předsedajícího. Děkuji.
Poslanec Jiří Havránek: Pardon, pardon, pardon. (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Pravdu.) Pravda je taková, že jste si na moje jméno nevzpomněla a řekla jste, že jsem nekompetentní. Tečka.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o komunikaci prostřednictvím předsedajícího. Děkuji.
Poslanec Jiří Havránek: Už budeme mluvit opravdu prostřednictvím pana předsedajícího. Pane předsedající, vaším prostřednictvím. Pojďme opravdu už k mému projevu.
Zaznělo tu od paní kolegyně Schillerové například to, že v novodobých dějinách si ministři a premiéři za rozpočtem stáli. Já myslím, že když jsme viděli celou řadu dnešních vystoupení, viděli jsme také to, že vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu, tak je to důkazem toho, že si ministři v tuto chvíli za rozpočtem stojí, a žádat po nich přepracování rozpočtu, za kterým si stojí, v tuto chvíli ani v jiné chvíli prostě nedává smysl.
A zároveň rozumím paní kolegyni Schillerové, když říká, že ten rozpočet, který tu leží před námi, je rozpočet Fialy a Stanjury. A chápu, že za takovým rozpočtem by paní kolegyně Schillerová logicky nemohla stát. A to nejenom kvůli tomu, že chce hnutí ANO spolu s jejich partnery uplatňovat nějakou politiku, ať už fiskální, či jakoukoliv jinou, chtějí opravdu přicházet s návrhy, které z jejich pohledu pomůžou České republice, a ty logicky nemůžou být obsaženy v rozpočtu Petra Fialy a Zbyňka Stanjury. Ale není nic snazšího než opravdu převzít vládní odpovědnost a přijít s vlastním návrhem rozpočtu.
Vycházejme z časových řad. Hrozně krásná věta. Já si tady dovolím jednu časovou řadu a věřím, že se zejména kolega Patrik Nacher, protože on má nadhled, neurazí. Ale když si vezmu časovou osu, která začíná opravdu ještě před volbami, po předložení státního rozpočtu, kdy například od paní budoucí ministryně financí, paní kolegyně Schillerové v září zaznělo několikrát - pokud vyhrajeme volby, vrátíme rozpočet v přepracování... A dnes jste se rozhodli, že to uděláte. Akorát jsme si mohli odbýt nějakou šestitýdenní show, která se děla, kdy jsme slyšeli o tom, jak je klíčové tedy obdržet do Poslanecké sněmovny ten rozpočet, jak to pro vás bude nosič k tomu, abyste opravdu byli schopni se vyhnout rozpočtovému provizoriu a tak dále.
Ano. A taky zaznělo to, a to dokonce dvakrát, já bych pochopil, že jednou člověk může udělat chybu, splést se, ale dvakrát v jednom dni... 17. 10. řekl budoucí premiér České republiky, s největší pravděpodobností Andrej Babiš, že máte připravený rozpočet a dokonce ho máte připravený položkově. Zaznělo to, zaznělo, a dokonce dvakrát. Pokud by to zaznělo jednou, chápu, že se někdo může splést. (Poznámka poslankyně Schillerové mimo mikrofon.) Já umím psát sám a už opravdu na sebe nebudeme reagovat tímto způsobem. Omlouvám se, pane předsedající.
No a poslední věc. Milý Patriku Nachere, opravdu prostřednictvím pana předsedajícího, včerejší vlastně naše disputace na České televizi, kde zaznělo ve finále - no, politicky ten rozpočet máme, ale odborně, odborně ho nemáme. To je přece jasné. No, tak to je to něco, jako kdybyste přišli domů a řekla vám partnerka, že máte vynést koš. Vy jí řeknete, že jste ho vynesli, a ona přijde a bude plný. No, tak ji můžete říct - no, politicky jsem ho vynesl, ale odborně, odborně je pořád plnej a nevynesl jsem ho. Asi takovouhle logiku vnitřní má to, co zaznělo včera od opravdu - a znovu opakuji - milého kolegy Patrika Nachera. A cením odvahu Karla Havlíčka, který dnes předstoupil na tiskovou konferenci, v zádech stál Andrej Babiš, v zádech mu stál Andrej Babiš, a kolega Havlíček řekl - nemáme žádný rozpočet... Kdo je překvapen, nechť hodí kamenem.
Zaznělo tady o standardech informování veřejnosti, o tom, jak byly porušeny. A já si dovolím říct jednu větu směrem k paní kolegyni Berenice Peštové prostřednictvím pana předsedajícího, která se mi vysmála na jednu z mých reakcí, když jsme řešili ještě po volbách, že rozpočet není, je, je ho možné stáhnout, objevit. Tak já jsem řekl, že jedna má kolegyně, která - a řeknu rád její jméno, ona určitě se neurazí, Olga (Dekojová?), 74 let, Kutná Hora - řekla, že nechápe celou tu naši diskusi, protože ona - a to není nijak IT zdatná - byla schopná ten sněmovní tisk najít, ten sněmovní tisk v bývalé Sněmovně v minulém volebním období. Byla ho schopna najít a bylo s ním možné pracovat a můžete s ním pracovat tedy už od 30. září. Ale chápu, že se vám s ním nechtělo pracovat, protože pro vás byl ve své podstatě od začátku nepřijatelný.
Rozpočty v nekrizových letech. Ano, já jsem přesvědčen o tom a ukazují to jednotlivé ekonomické ukazatele, že letošní rok opravdu není krizový. Na druhou stranu - a zaznělo to, tuším, také od paní kolegyně Schillerové - prošli jsme roky, které krizové byly, a nejenom s ohledem na vysoké ceny energií, ale i třeba na to, jakou jsme zažívali migrační krizi a kolik jsme zde přijali uprchlíků z Ukrajiny a jak jsme zvládli tuhle situaci díky českým občanům a díky tomu, jak pomáhali zvládnout. A vlastně to naše soužití funguje bez nějakých větších i bezpečnostních problémů, byť mnohdy z vystoupení některých kolegů, kteří se věnují bezpečnosti, mám pocit, že vlastně v takovém krizovém roce jsme i letos. No, 95 miliard, konzultováno s nezávislými úředníky a taky častá věta v projevu paní kolegyně Schillerové - nedává to logiku. Já s vámi souhlasím v jedné věci, tedy vlastně zhruba ve třech. Nedává logiku například to, co se dělo na rozpočtovém výboru, protože pokud bychom (chtěli?) opravdu s nezávislými odborníky z těch ministerstev konzultovat rozpočet, tak jak se to vlastně ale děje každý rok, nikdy nikdo není plně spokojen a i na jednotlivých výborech, které se věnují jednotlivým kapitolám - já jsem například minulé volební období seděl ve výboru pro veřejnou správu, několikrát jsme řešili to, že bychom chtěli třeba více peněz na výstavbu bydlení a další a další věci. A tohle přesně s odbornými zástupci ministerstev a se samotnými ministry se děje mezi prvním a druhým čtením v Poslanecké sněmovně na jednotlivých výborech.
Vlastně mi nedávala logiku - a omlouvám se za to - ani celá ta tahanice o rozpočet, protože pokud nebyl přijatelný od začátku, dnes tady odmítnete jeho základní parametry, a tím pádem (je?) ten rozpočet jako celý, nebudete dělat tu práci, o které jste mluvili, že ho celý překopete a potřebujete ho jenom jako nosič, tak mi taky vlastně celých těch šest týdnů toho, co se dělo nejenom v mediálním světě, nedává logiku.
No a omlouvám se, nedává mi logiku ani dnešní odmítnutí základních parametrů, protože - a zase, několikrát to tu zaznělo - máme přece zkontrolované příjmy výborem pro rozpočtové prognózy. Víme, jaký je s ohledem na zákon a je to opravdu (Ukazuje materiál.) - omlouvám se, že ten papír vypadá, jak vypadá, ale opravdu podklady z konsolidačního balíčku jsem dlouho nevytahoval - zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v § 10a jasně říká, jaká může být výše maximálního schodku. No a pokud si vezmu zkontrolované příjmy, přičtu k tomu maximální schodek, tak vím, jaké můžou být maximální výdaje. A proto mě vlastně trochu mrzí věta paní kolegyně Schillerové, že základní parametry nejsou v souladu - (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Nejsou.) jsou, jinak by nám nemohly sedět příjmy, schodek, výdaje. Dobře. Tak když si tady tak hezky vyměňujeme slovo bez udělení slova panem předsedajícím, tak já vám za jednu větu ale chci moc poděkovat a myslím to smrtelně vážně, a to je věta, respektive část věty: Ukrajina bránící se ruské agresi. Já vám za tuhle větu moc děkuju. Jsem rád, že to cítíte stejně jako já, stejně jako moji kolegové, a budu moc rád, když to vysvětlíte i dalším kolegům, které vy v budoucí koalici budete mít, protože to je důležitá věc.
Poslední věc - směrem k paní předsedkyni, bývalé předsedkyni klubu hnutí ANO a budoucí ministryni financí - je o tom, co zde zaznělo, o maratonu a že právě s ohledem na to, že jsme vyrazili později, tak teď doháníme jednotlivé státy, proto máme takový ekonomický růst a tak dále. No, ono je to taky o tom, co zde zaznívalo od kolegy Jana Skopečka, prostřednictvím pana předsedajícího, a dalších kolegů, že opravdu start, na kterém jsme byli - tak možná jsme byli na podobném startu, ale s poměrně těžkým batohem, a souvisí to samozřejmě s fiskální politikou a s dalšími věcmi. A nebudu se vracet k té opravdu inspirativní a košaté debatě, která tady probíhala v poslední hodině.
Chtěl bych říct ještě dvě věci - a teď (Ukazuje vpravo.) směrem ke kolegům, protože si vážím, že tady je jak pan zpravodaj, předseda rozpočtového výboru Pikora, tak pan předseda Macinka - a chtěl bych se podívat ještě na dvě vyjádření kolegů, kterých si vážím, byť jsme se poznali téměř nedávno. Citace pana kolegy Macinky ze 6. 10. 2025. - Teď jde o to, že prostě prosazujeme, aby se otočil ten trend. Nám nesmírně vadí, že tady byl nastolen zadlužovací trend, kdy už sedmý rozpočet v řadě má velmi hluboký schodek. - Ten trend ale je nastaven. Ten trend je nastaven právě v rámci zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ten (trend?) je klesající s ohledem na procento HDP ve vyjádření schodku. A já doufám, (že?) to, co máte obsaženo ve vašem (svém) programovém prohlášení, že to neznamená, že ten trend chcete zvrátit a otočíte ho na druhou stranu, protože to by byla nejhorší zpráva v podstatě pro českou budoucnost.
A k panu kolegovi Pikorovi, velmi krátce - (Předsedající: Prosím, prostřednictvím.) - prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji za upozornění - dobrá práce, pane předsedající. Prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl citovat vyjádření po rozpočtovém výboru. - Bylo to tak, že členové rozpočtového výboru si vůbec nejsou jisti těmi čísly. A chtěli si je více potvrdit s lidmi, kteří s těmi čísly na každodenní bázi pracují, s těmi, kteří připravovali jednotlivé kapitoly. - Souhlas. A znovu bych se opakoval v tom, že ale toto má proběhnout na jednotlivých výborech, kde jsou naši - tím myslím političtí kolegové, odborníci v daných tématech, a budou schopni pokládat fundované dotazy a budou tam s nimi sedět jednotliví ministři, kteří si jsou schopni - nebo případně by nebyli schopni - stát za tím, co předložili Poslanecké sněmovně. A také - a o tom jsem přesvědčen - by tam byli i ti jednotliví úředníci, po kterých voláme. A podávali by před námi zprávu o tom, jak věří rozpočtu, nevěří rozpočtu. A dovolím si jednu, poslední vzpomínku z rozpočtového výboru, kdy pan ministr Stanjura řekl: No, kdybych měl vyhovět úplně všem ve všech požadavcích, tak vám říkám, že ten schodek státního rozpočtu by byl nejméně o 200 miliard vyšší - protože přirozeně, jak řekl i pan premiér, máme přirozeně nejenom úředníky, ale v podstatě i my v jakýchkoliv našich zaměstnáních, pokud nejsme zrovna v Poslanecké sněmovně, touhu po tom, aby naše agenda rostla a aby do ní šlo nejvíce peněz. Je to naprosto přirozené, jak úředníci konají a činí.
No, nicméně když jsme tedy mluvili o těch jednotlivých nezávislých odbornících, kteří přišli na jednání rozpočtového výboru, tak mě velmi mrzí, že zapomínáme také na to, že tam byli představitelé Národní rozpočtové rady, kteří se vyjadřovali k mnohým mandatorním výdajům a utvrzovali - a já jim za to děkuji - veřejnost o tom, že opravdu nehrozí výpadek plateb penzí v příštím roce a další takové věci a že toto všechno je vlastně bez problémů zajištěno.
A když jsme tady tedy u absolventů Národohospodářské fakulty, tak já si dovolím citovat také ještě jednoho absolventa Národohospodářské fakulty, Pavla Peterku, mého kolegu z kruhu, dnes šéfekonoma XTB, který říká: Ač se to na první pohled dle nominálních hodnot schodku nemusí zdát, HDP pro rok 2026 - prognózováno na 8 832 miliard, pro letošek 8 454 miliard a v roce 2020 to bylo 5 828 miliard. - Tady vidíte ten růst české ekonomiky, což je dobrá zpráva. A znovu opakuji: věřím a doufám a držím pěsti kolegům z hnutí ANO, od Motoristů a z hnutí SPD, že nejenom že nebudou zvracet trend toho, jak se nám daří snižovat poměr dluhu vůči HDP, ale také, že bude šlapat česká ekonomika, protože to si, věřím, přejeme úplně všichni.
No a když jsem tady řekl - a teď se omlouvám, budu opravdu dlouhý - když jsem tady řekl, že nerozumím tomu, proč neproběhla diskuse na výborech, nerozumím tomu, proč se bavíme o tom, že ty základní parametry, které jsou dané - a znovu říkám - příjmy, výborem pro rozpočtové prognózy a schodek daný zákonem, jeho maximální výše, ergo vím i jaké jsou maximální možné výdaje, tak se omlouvám, (?) tomu, že nejsem schopný přijmout tezi a nejsem schopný přijmout usnesení, které zaznělo od pana kolegy Pikory, a proto tu mám (Ukazuje materiál.) připravené usnesení jiné, kolegové z rozpočtového výboru ho znají, a to usnesení zní:
Poslanecká sněmovna
I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 podle sněmovního tisku 17, kterými jsou:
a) výše příjmů stanovená částkou 2 122 672 638 307 korun, výše výdajů stanovená částkou 2 408 672 638 307 korun a rozdíl mezi příjmy a výdaji neboli saldo stanovený částkou -286 miliard.
b) způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami. Za a zvýšení stavu na účtech státních finančních aktiv o, pardon, 3 600 402 134 korun, a za b změnou stavu státního dluhu o 289 600 402 134 korun;
c) finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky včetně jejich rozdělení podle přílohy číslo 5 v celkově výši 2 226 050 900 korun;
d) finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí s výjimkou hlavního města Prahy, a to v příspěvky v úhrnech po jednotlivých krajích podle přílohy číslo 6 v celkové výši 10 206 356 400 korun;
e) finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 298 393 800 korun;
f) zmocnění ministrů financí podle § 4 zákona a zmocnění samosprávných orgánů ke stanovení výše příspěvku na výkon státní správy, a to krajům postupem uvedeným v příloze číslo 5, hlavnímu městu Praze postupem uvedeným v příloze číslo 7 a jednotlivým obcím postupem uvedeným v příloze číslo 8 zákona;
II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2026 za a obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 138 190 698 137 korun a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 63 miliard 300 milionů korun.
b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní a garanční pojišťovací společnosti, a.s., ve výši 200 miliard korun;
pokračují dále. III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2026 takto. Pro petiční výbor přikázaná kapitola, okruh návrhu státního rozpočtu by byla tedy kapitola 304 Úřad vlády, 309 Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí, 343 Úřad pro ochranu osobních údajů, pro rozpočtový výbor kapitoly 300, na Kancelář prezidenta republiky 302, Poslanecká sněmovna parlamentu 303, Senát Parlamentu 312, Ministerstvo financí 345, Český statistický úřad 359, Úřad národní rozpočtové rady 396, státní dluh 397, operace státních finančních aktiv a 398 všeobecná pokladní správa. Pro kontrolní výbor kapitola 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a 381 Nejvyšší kontrolní úřad. Pro výbor pro evropské záležitosti by to byly finanční vztahy k rozpočtu EU, EHP, Norsku a Švýcarsku vyjma zemědělské politiky, což znamená sešit b, kapitola šest, a prostředky na platy spolufinancované z EU, sešit b, bod 4.5.3. Hospodářský výbor by tedy měl přikázané kapitoly 322, Ministerstvo průmyslu a obchodu 327, Ministerstvo dopravy včetně transferu do SFDI, 328 Český telekomunikační úřad, 344 Úřad průmyslového vlastnictví, 349 Energetický regulační úřad, 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 374 Správa státních hmotných rezerv, 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Ústavně-právní výbor by obdržel kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti, část správní, a dále souhrn celé kapitoly, 355 Ústav pro studium totalitních režimů a 358 Ústavní soud. Výbor pro obranu by obdržel kapitoly 307 Ministerstvo obrany a dále 308 Národní bezpečnostní úřad. Výbor pro bezpečnost by obdržel kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba, 314 Ministerstvo vnitra, část bezpečnostní požární ochrana a souhrn celé kapitoly, 336 Ministerstvo spravedlnosti, část vězeňství, 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů, 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Výbor pro sociální politiku následně kapitolu 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výbor pro zdravotnictví kapitolu 335 Ministerstvo zdravotnictví. Výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a sport by obdržel kapitole 321 Grantová agentura České republiky, 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 361 Akademie věd, 362 Národní sportovní agentura a 377 Technologická agentura České republiky. Výbor pro mediální záležitosti kapitoly 334 Ministerstvo kultury včetně transferu do SFA a SFK, 372 kapitolu, což je kapitola Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, část právní, 317 Ministerstvo pro místní rozvoj včetně transferu do SFI, je to SFPI, pardon, 364 Digitální informační agentura, rozpočty územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, vazby na státní rozpočet, sešit g jakožto poslední část. Co se týče výboru pro životní prostředí, kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí včetně transferu do SFŽP a 348 Český báňský úřad. Zahraniční výbor následně kapitolu 306 Ministerstvo zahraničních věcí. Zemědělský výbor kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, z toho programy spolufinancované z prostředků EU, SZP - přímé platby SZP - rozvoj venkova, následně prostředky z NPO, transfer ze SFŽP a transfer do SIF.
Kapitolu 346 Český úřad zeměměřický a katastrální, a to je poslední kapitola, a za druhé by tedy pověřili zpravodaje výboru, pardon, vlastně už nic jiného, to je vše. Takto zní celé usnesení pro Poslaneckou sněmovnu, které já tímto předkládám jakožto protinávrh k usnesení pana kolegy Pikory. A mnohokrát děkuju všem za pozornost (potlesk zprava).
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci Havránkovi. Předpokládám, že celý materiál předáte tedy v písemné podobě panu předsedovi Pikorovi. Po dobu vašeho vystoupení tady nebyl přítomen člen vlády, ale nebylo, kdy do toho vstoupit. Já děkuji panu ministrovi, že se nám sem dostavil a poprosil bych pana poslance Papajanovského.
Poslanec Jan Papajanovský: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já tedy navážu na svého předřečníka. 31 let, Ústecký kraj, dítě zatím žádné, díky čemuž se tedy s volným svědomím těším na všechna ta noční jednání, která nás společně čekají, na všechny ty dlouhé schůze. Ale teď zpátky k té věci. Diskutujeme dnes o návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Nastupující vládní většina navrhuje ten státní rozpočet vrátit vládě k přepracování. Dovolte mi, dámy a pánové, krátce a skutečně budu velmi krátký, shrnout dosavadní průběh rozpočtového procesu a vyjádřit svůj názor na něj. Dvakrát jsme se sešli na jednání rozpočtového výboru, jehož mám tu čest být členem za Starosty. A upřímně vám mohu říct, že to, co se na těch výborech dělo, mě překvapilo, a mě jako nováčka tady v tom baráku překvapuje leccos. Namísto věcné diskuse nad obsahem rozpočtu se na tom výboru (Schillerová mluví mimo mikrofon) rozjela kampaň hnutí ANO. Musím říct, že kampaň velmi dobře připravená, ale byla to kampaň. Skoro jakoby žádné volby nebyly za námi, ale ty volby byly před námi.
Budoucí ministři za hnutí ANO se střídali v dotazech na přítomné státní úředníky a prezentovali obraz děravé státní pokladny. Desítky miliard korun tam lítaly sem a tam a s realitou, s tou se, dámy a pánové, nikdo příliš netrápil. Jako když, prostřednictvím pana předsedajícího, stínový ministr Metnar tvrdil, že na dobrovolné hasiče je připraveno 40 milionů korun, ačkoliv mu přítomný, a jak říkají zástupci hnutí ANO, vysoký státní úředník, vysvětlil, že ve skutečnosti je to skoro třicetkrát víc, 1,1 miliardy korun. A tak bychom mohli, dámy a pánové, pokračovat a vyvracet ten jeden rádoby odborný dotaz a poznatek nepoznatek za druhým. Ale to bychom tu byli asi do zítra, respektive do zítra tu nejspíš budeme mít i tak, takže možná do pozítří. Dámy a pánové, ptejme se spíš na to, proč vypadá projednávání letošního státního rozpočtu takto, co tím vznikající šestikoalice sleduje nebo spíše co tím vznikající šestikoalice skrývá, a to je jednoduché. Absolutní rozpočtovou bezradnost. Programové prohlášení nastupující vlády slibuje zdravé veřejné finance a návrat k vyrovnaným rozpočtům.
Jak to ale, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně Schillerová a další zástupci šestikoalice, chcete udělat. Vy jste se ptali v těch svých předchozích vystoupeních, proč se na to ptáme. Tak já odpovím, proč se na to ptáme. Protože to vaše programové prohlášení vy pravděpodobně budete chtít začít plnit už od roku 2026. Některé ty sliby, které jsou zahrnuty ve vašem programovém prohlášení, už jsou dokonce načteny v podobě sněmovních tisků, to znamená, ty naše dotazy, ty naše konkrétní dotazy na to, jak sliby té nastupující vlády chcete zaplatit, směřují už právě k rozpočtu na rok 2026. Já se teda taky zeptám ještě na jednu věc.
Já se tedy taky zeptám ještě na jednu věc. Já se vlastně zeptám, proč tady my všichni, dámy a pánové, jsme? Proč se dneska jsme? Já jsem si přečetl záznam z tiskové konference, kterou hnutí ANO ráno mělo, a tam předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že ten rozpočet nelze opravit, že ten rozpočet je neopravitelný. V tom je trochu rozpor. Proč tedy jednáme o návratu toho rozpočtu? Proč navrhujete dát pokyny vládě k přepracování toho rozpočtu, o kterém váš předseda říká, že je neopravitelný? Já v tom, dámy a pánové, vidím určitý logický rozpor a věřím, že nejsem sám.
Ale pojďme dál, pojďme k těm vašim návrhům a tomu, co udělají s rozpočtem v roce 2026. Ekonomičtí experti našeho hnutí, hnutí Starostové, spočítali, že v programovém prohlášení vaší nastupující koalice jsou rozpočtové díry za těch již zmíněných 110 miliard korun. Můžeme tady diskutovat o tom, jestli to bude 110 miliard korun, nebo jestli to bude o trochu více, nebo méně. Už jsme se tady bavili o tom, proč ekonomičtí experti KDU-ČSL spočítali částku, která je o něco vyšší. Já to vysvětlím. My jsme v tom našem výpočtu totiž byli relativně optimističtí, optimističtí pro státní rozpočet, protože my jsme brali opravdu takové ty věci, u kterých máme obavu, že se skutečně pokusíte naplnit ty různé sliby, jako že tomuhle stoupnou platy na nějaké absurdní úrovně, že zrušíte celou důchodovou reformu a další a další návrhy. Tak ty jsme upřímně nevyčíslovali, protože nevěříme, že byste mohli být tak rozpočtově nezodpovědní a že byste ty návrhy, které máte v tom vašem programovém prohlášení, mohli myslet vážně.
Ale pojďme zpátky ke konkrétním číslům. Nejsme to jenom my, kteří vyčíslili konkrétní ekonomické dopady vašeho programového prohlášení. Ekonomičtí novináři z Deníku N to vyčíslili podobně, na 96 miliard korun. Renomovaní čeští ekonomové ze společnosti PAQ Research se podívali pouze na váš daňový program a teď budu citovat, vyčíslili "nekoncepční daňové úlevy za 44 miliard korun". Budu pokračovat v citaci: "Cíl návratu k vyrovnaným rozpočtům, který si vznikající vláda vzala za cíl, by byl nesplnitelný." A můžu zase pokračovat. Nastupující vláda kritizuje tu odcházející kvůli rozpočtu, nicméně odborníci, jako je právě třeba Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, říkají, že plány šestikoalice rozpočet dále jenom zhorší. Podobně se teď o víkendu vyjádřil dokonce i Miroslav Kalousek.
Prosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, pojďme věnovat minimálně stejnou pozornost, jakou věnujeme návrhu rozpočtu na rok 2026, i plánům nastupující vlády na rozhazování a znovunastartování dluhové spirály. Připomenu důležitá čísla. Od roku 2017 do roku 2021, kdy byla paní poslankyně Schillerová ministryní financí, se strukturální saldo rozpočtu, což je ten nejdůležitější údaj pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, propadlo o více než čtyři procentní body. V roce 2021 byl ten rozpočet strukturálně ve výborném stavu. Za to vás musím, paní poslankyně, prostřednictvím předsedajícího, pochválit. To strukturální saldo bylo 1 procento v plusu, ale za čtyři roky vašeho ministrování, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyně, se to strukturální saldo zhoršilo o čtyři procentní body, a když vaše vláda končila, tak bylo minus 3 procenta. Ten schodek rozpočtu byl samozřejmě v té době ještě vyšší, ale byl tam ten cyklický vliv, byla tam ta opatření na podporu boje proti covidu, na nastartování ekonomiky a tak dále, a to vám samozřejmě nikdo nemůže vyčítat, to jsou opatření, která by dělala každá rozumná vláda. Ale bohužel s těmi proticyklickými opatřeními se svezlo i výrazné zhoršení strukturálního salda státního rozpočtu. A já se proto ptám znovu, jakým způsobem chce nastupující vláda se sliby za 110 miliard korun každý rok zajistit vyrovnaný státní rozpočet, nebo alespoň dodržení zákona o rozpočtové odpovědnosti?
Dámy a pánové, já vím, že to dnešní jednání je dlouhé, já jsem si tady to své vystoupení, tady ty své dotazy, chtěl na tom zdejším plénu ušetřit, respektive schovat si je na později. Ale já jsem tento dotaz, ten totožný dotaz, třikrát položil v pondělí na rozpočtovém výboru, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyni Schillerové a dočkali jsme se na tom rozpočtovém výboru, který už tady byl jmenován mnohokrát, pouze nesmyslného strašení, že nebude na důchody, že nebude na sociální dávky, že nebude na nemocenskou a tak podobně, ale nikoliv odpovědi na moje konkrétní dotazy. Zdá se tedy, že nastupující šestikoalice zcela záměrně vytváří kolem toho rozpočtu takovou jako podivnou mlhu, takovou podivnou rozpočtovou kaši právě proto, aby nebylo nutné odpovídat na naše konkrétní dotazy.
Prosím tedy znovu o odpověď, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyni Schillerovou, jakým způsobem chce nastupující vláda zaplatit své rozpočtové sliby za minimálně 110 miliard korun každý rok. Dámy a pánové, děkuji za pozornost a budu se těšit na odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci a s faktickou poznámkou přichází pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji moc. My samozřejmě, vážený a ctěný poslanče, můj ctěný kolego Papajanovský, prostřednictvím pana předsedajícího, vám budeme odpovídat na tyto dotazy, ale v tuto chvíli ještě není ten správný čas, protože programové prohlášení vlády ještě neprošlo Sněmovnou. My neřešíme ještě rozpočet vlády Andreje Babiše, protože taková prostě není. My řešíme váš rozpočet, váš rozpočet. Pokud vy říkáte, že to je nějaký marketing, tak já vám řeknu, co je marketing. Marketing například je, že v tuto chvíli váš ministr v demisi, ministr financí Stanjura, vymyslel třeba nové marketingové slovo do slovníku spisovné češtiny, a to je přepůjčka mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí proto, aby skryl část rozpočtu v těch uplynulých rozpočtech a v uplynulých letech. Nebo například marketing je windfall tax. Pamatujete si, jaká to byla skvělá bomba v rámci inflace, že se vybere, tuším, 33 miliard korun, a nakonec se vybralo 700 milionů, protože všichni samozřejmě konsolidovali podle toho, jak vy jste to prozradili na veřejnost, že(?) Windfall tax bude obsahovat své konečné rozpočty banky, energetické společnosti, zbrojní firmy a tak dále, kde zaplatilo se jenom 700 milionů z 33 miliard. Toto je marketing. Marketing je taky možná to, že tady nevidíme v řadách žádné ministry, kteří by měli ekonomické vzdělání, vidíme tady víceméně pedagogický sbor, který se nějakým způsobem tváří jako ministři, kteří jsou odborníci. Promiňte, toto to je taky marketing.
Takže za mě určitě máte správné dotazy, vážený pane kolego, ale nechte si je na potom, až tady skutečně budeme řešit třeba náš rozpočet. Teď řešíme váš rozpočet, chybí tam finance, udělali jste marketingový rozpočet kvůli volbám, abyste řekli vašim voličům, že konsolidujete. A bohužel král je nahý. A ukázalo se to právě v těch všech řečech těch vrchních ředitelů jednotlivých rezortů.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Papajanovský.
Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já budu mít jenom pár drobných poznámek, ve kterých budu tedy reagovat, prostřednictvím vás, pane předsedající, na pana poslance Juchelku. Vážený pane poslanče, já řeknu jednu důležitou věc. My tady neprojednáváme rozpočet naší nebo vaší vlády, my tady projednáváme rozpočet České republiky na rok 2026. Vážený pane poslanče, prostřednictvím pane předsedajícího, vaše programové prohlášení bylo zveřejněno právě proto, aby se o něm mohla vést veřejná diskuse. A v tom vašem programovém prohlášení je celá řada opatření, která jsou dokonce tady už načtena prostřednictvím sněmovních tisků. Takže pokud vy říkáte: nebavme se o těchto věcech, nebavme se o vlivu programového prohlášení nastupující vlády na rozpočet 2026, tak říkáte voličům, kteří, doufám, alespoň někteří z nich toto sledují, že vy neplánujete plnit jakýkoliv váš slib, který by měl fiskální dopad již v roce 2026. Já předpokládám, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, že to není pravda, že chcete svoje sliby začít plnit již v roce 2026, ale pokud chcete svoje sliby začít plnit již v roce 2026, tak je teď na místě bavit se tady o programovém prohlášení vaší vlády, protože to bude mít dopad do rozpočtu na rok 2026. To. Je jedna polovina mojí poznámky.
A druhá věc, kterou si dovolím zmínit, zmíním tady jedno velmi důležité slovo, a tím důležitým slovem, a zopakuji ho, je strukturální saldo. Strukturální saldo je věc, kterou se za této vlády podařilo zlepšit. Věřte mi, vážený pane kolego, prostřednictvím předsedajícího, že my jako Starostové jsme po celou dobu toho vládního angažmá byli k některým výkonům váženého pana ministra Stanjury velmi kritičtí. Ale má-li se něco nechat této vládě jako jistá pochvala, tak je to to, že v globálu se ta konsolidace podařila, protože strukturální saldo té vlády v okamžiku, kdy jsme ji přebírali, bylo někde okolo 3 procenta, a teď se to strukturální saldo podařil snížit o více než jeden procentní bod, což je výkon, který není skvělý, není to výkon, který by byl perfektní, ale je to výkon, který můžeme určitě označit jako dobrý. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Budu možná stručnější než ty dvě minuty. Vy jste sám říkal, že ten poslední a že si zaslouží Alena Schillerová samozřejmě za ty přebytkové rozpočty a za to strukturální saldo pochvalu, byl skutečně covidový. To jste sám říkal, že ten rozpočet - a neměli bychom za to být kritizováni, pokud ten covidový rozpočet, kdy jsme přenášeli vlastně na tu další vládu, pomáhal všem těm, kteří pomáhat v té době potřebovali. Byla zastavena ekonomika. Já si tady vybavuji celou řadu poslanců od tehdejší opozice, kteří tady za tímto pultíkem, u tohoto mikrofonu, v rouškách říkali a apelovali na Alenu Schillerovou, aby zvýšila ty schodky, abychom pomáhali nejen živnostníkům, ale také všem dohodářům, abychom opravdu ještě více udělali saldo toho státního rozpočtu za rok 2021. Já jsem tady seděl, tam v té lavici, byl jsem tady v té polovině covidových poslanců, ta druhá byla doma, ti starší a nemocní, a všechno jsem si pamatoval, protože jsme si opravdu všichni ťukali na hlavu, do jaké míry chce tenkrát opozice, teď vládní koalice, zodpovědná, opravdu ty peníze práškovat napříč i těm, u kterých žádná třeba data, ani systémy nebyly. Opravdu za vlády Andreje Babiše měla Alena Schillerová dva přebytkové rozpočty. Dva přebytkové rozpočty, ty další dva můžeme označit skutečně jako covidové.
A co se týká toho programového prohlášení vlády, já vám rozumím. Tady pan ministr Jurečka říká, že to je 500 miliard, vy říkáte, že to je 90-110, váš pan ministr Rakušan říká, že to je 110, takže vlastně se musíte na tom nějakým způsobem shodnout. Ale opravdu to nechejte spíše na nás, i všechny ty návrhy, které v tuto chvíli máme, protože my jsme chtěli být těmi zodpovědnými, my jsme chtěli ten podvozek opravdu přinést na těch vašich reálných číslech, ale ukázalo se v průběhu času, že to je opravdu předvolební fake, ten váš rozpočet. To je celé. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a s faktickou poznámkou přichází pan poslanec Papajanovský.
Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já už teď budu opravdu stručný, nicméně opět se musím obrátit, prostřednictvím vás, pane předsedající, na váženého pana poslance Juchelku. Máte samozřejmě pravdu, vážený pane poslanče, že to práškování tady navrhoval leckdo, nicméně vy úplně nerozlišujete mezi tím strukturálním saldem a saldem cyklickým. Tam ten problém byl v tom, že se výrazně navýšilo saldo cyklické, nicméně saldo cyklické automaticky odchází, když to zjednoduším, v době, kdy se ekonomice začíná dařit, respektive kde odpadají ty důvody pro existenci cyklického salda, a problém byl, že za té vlády, ve které vážená paní poslankyně Schillerová pracovala jako ministryně financí, se zhoršilo i to saldo strukturální.
Vážený pane poslanče, prostřednictvím předsedajícího, pokud byste měl zájem, tak vám nabízím, že tamhle v našem koutečku jsme připraveni s paní docentkou Sedmihradskou z Vysoké školy ekonomické, rádi vám dáme přednášku, rádi vám vysvětlíme, co je to strukturální saldo tak, abyste se příště ve svých vystoupeních nedopouštěl těchto základních chyb. Případně máte i na straně té vaší šestikoalice některé ekonomické odborníky, byť jsou už takoví trošičku za zenitem, míním, prostřednictvím pana předsedajícího, například pana docenta Ševčíka, ale věřím, že strukturální saldo by zvládl vysvětlit i on. Takže nabízím tady tu variantu. Můžete si vybrat: docent Ševčík, snad to zvládne, případně docentka Sedmihradská, ta to zvládne určitě. (Potlesk současných vládních poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já bych jenom poprosil, kdybychom se mohli zdržet tady těch osobních invektiv, jestli někdo je za zenitem, anebo není. S faktickou poznámkou přichází paní paní poslankyně Schillerová.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju, pane místopředsedo. Vy jste mi to vzal z úst. Nechte si, prosím, pane poslanče Papajanovský, prostřednictvím pana místopředsedy, tyto svoje poznámky a urážky. Pan docent Ševčík tady nesedí, aby se mohl bránit. A já si myslím, že když nám nabízíte tu konzultaci, já si vzpomínám, a obrátila jsem se na paní docentku, sedí tu, tak to mohu říct, prostřednictvím pana místopředsedy, ona pracovala do července roku 2025 jako poradkyně ministra financí v demisi Zbyňka Stanjury pro transparentní rozpočty. Jak jsou transparentní, vidíme. Jenom taková poznámka. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Přibyla nám tady omluva. Omlouvá se pan Marian Jurečka, pan poslanec a ministr Marian Jurečka, od 19 do 22 hodin z pracovních důvodů.
A omlouvám se, ještě teď naskočila faktická poznámka - pan poslanec Berki.
Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane předsedající. Já bych chtěl, vaším prostřednictvím, poprosit tedy paní kolegyni Schillerovou, když jsou tak transparentní, aby tedy vytáhli konečně ten svůj návrh, ve kterém to všechno řeší.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní se přesuneme k dalšímu řečníkovi, kterým je pan poslanec Havlíček.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pojďme se vrátit zpátky k rozpočtu. Jak zde řekl správně pan Papajanovský, rozpočtu státnímu. Státní rozpočet roku 2026, který předložila vláda Petra Fialy. O nic jiného nejde, než abychom se nad tím rozpočtem pobavili.
A jedná se o rozpočet, o kterém tato stávající vláda od prvního dne věděla, že jde o zmetek a že ho bude muset předělávat. Jediná, jediná otázka, která byla, kdy tak nastane. Ty důvody jsou zřejmé a jsou jednoduché. Za prvé, zákon o rozpočtové odpovědnosti, do kterého se tato vláda do značné míry chytla, sama se chytla do této pasti, a pochopitelně volby, protože nechtěla připustit před volbami vyšší schodek.
Jinými slovy, nebylo jiné možnosti, než že buď poruší zákon o rozpočtové odpovědnosti, anebo přiznají, že nebude na velmi citlivé výdaje pro tuto vládu, například na dopravu. A protože bylo před volbami, drželi navržený schodek, ale i výdaje, které ovšem nebyly, jak všichni víme, kryté. A kdokoliv, prosím pěkně, z vládních činitelů tvrdí, že tomu tak nebylo, tak bezostyšně lže. Velmi dobře víte, že tomu tak bylo. Říkám to věcně a říkám to bez emocí, ale říkám to dostatečně důrazně a toto tvrzení vám podložím nezvratitelnými důkazy.
Za prvé, rezort dopravy. Od jara tohoto roku bylo naprosto jasné, že rozpočet díky připravenosti staveb, ať jsem objektivní, což byla i naše práce, i práce této vlády, může být až ke dvěma stům miliardám korun. To bylo reálné. To jsme viděli. Říkám to je proto, že jsem seděl v dozorčí radě Státního fondu dopravní infrastruktury. A ministr Kupka akceptoval všechny požadavky investorů, Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic a nakonec tady předložil rozpočet na úrovni 190 miliard korun.
Už v průběhu prázdnin bylo naprosto jasné, že státní rozpočet s tímto nepočítá a že pan ministr Kupka může počítat maximálně se 150 miliardami korun. Pochopitelně ne ze státního rozpočtu jenom, protože v tom jsou i evropské zdroje, poplatky, které vybere, a tak dále. Přesto byl na dozorčí radu a na výbor Státního fondu dopravní infrastruktury předložen rozpočet na dopravu ve výši 187 miliard korun.
Zásadní připomínka úplně všech členů výboru i dozorčí rady, a drtivá většina z nich jsou lidé z koalice, byla taková, že se akceptoval tento rozpočet, nicméně se zásadním sdělením, a to je, že tam chybí 37 až 38 miliard korun. S tím, že termín, do kdy se musí doplnit tyto peníze, byl konec září 2025. Toto byl závěr z dozorčí rady a výboru Státního fondu dopravní infrastruktury. Cituji: "Saturace tohoto požadovaného navýšení, těch 37 miliard korun, bude realizována v rámci schvalování státního rozpočtu na rok 2026 v září 2025."
Pár hodin před koncem dne 30. září 2025, dvě hodiny před půlnocí, přistálo v eKLEPu, dobře poslouchejte: "Saturace tohoto požadovaného navýšení bude realizována v rámci schvalování rozpočtu na rok 2026 v nadcházejících měsících." Prostě a jednoduše změnil pan ministr a jeho tým; nevím, kdo tam dělal, změnil závěr dozorčí rady a výboru Státního fondu dopravní infrastruktury. Být to v normální korporaci, na hodinu ten člověk jde. Ale samozřejmě, proč se to změnilo, všichni víme, protože bylo zřejmé, že nezajistil ty peníze do konce září. Tak to je první věc.
Druhá věc. Měl jsem tam rovněž připomínku, celkem důležitou v rámci tohoto zasedání, že nesedí ten rozpočet o dalších přibližně, jsem tehdy tvrdil, 10 miliard korun, což byly peníze z Evropské unie, protože jsme věděli, že na to nebudou projekty. Jinými slovy, to se musí párovat. Netušil jsem přesně, o kolik to bude, nicméně jsem to tam alespoň uvedl.
V každém případě státní rozpočet, který se vložil správně do toho 30. 9., tak nelícoval s tím rozpočtem na Státní fond dopravní infrastruktury o těchto 37 miliard korun. A jenom věcně tvrdím, to je protizákonné. Tečka.
Přesto vláda tvrdila, že má rekordní rozpočet na dopravu. Chlubili se tím. Ano, bylo pět dní před volbami. No, a to je asi tak stejné, jako kdybych tvrdil rodině, tak máme říjen a 1. ledna, ať je to přesně od Nového roku, budeme mít nový mercedes. Je to skvělé. A současně bych té rodině řekl, má to jeden háček, dnes mi odmítla leasingová společnost a banka na ten mercedes půjčit. A rodina se ptá, z čeho si tedy pořídíme, taťko, ten mercedes? To nevadí. Ale vyhlásím to po celé ulici, že budeme mít nový mercedes. To je úplně stejné, jak vy jste plánovali tento rozpočet. Neměli jste to prostě kryté. A ještě jste se tím chlubili.
Jak už jsem zmínil, byl porušen zákon. Je jasné, že to bylo proto, protože bylo před volbami. A vy jste nechtěli přiznat vyšší schodek ve státním rozpočtu. No ale pokud tedy jste si hráli na rozpočtově odpovědné, tak jste buď měli ten rozpočet vyšší přiznat, anebo jste ho měli zkrátit a říct tedy, nebudou dopravní stavby. To je fér. Ale vy jste to neudělali. To je to, oč tady jde.
Zpátky na rok 2021. My jsme vám tehdy představili rekordní rozpočet na dopravu. Možná si vzpomínáte, bylo to 132 miliard korun. Fakt rekord. Ale přesně to lícovalo se státním rozpočtem. Ten byl tehdy někde okolo 370 miliard korun. A vy jste nás kritizovali, že ho máme příliš vysoký. Ano, bavme se, že bylo v době postcovidové. Bavme se o tom, že jsme nezvyšovali žádné daně, že jsme podpořili podnikatele a tak dále. Ale hlavně jsme vám předložili rozpočet, kde to všechno bylo v pořádku, ve smyslu rozpočtu na dopravu.
To jsme taky mohli udělat, že jsme na konci roku 2021 vám mohli udělat rozpočet někde na úrovni 320 miliard korun, a říkat, že jsme vlastně to zvládli dobře, kdybychom nekryli tu dopravu. Ale to jsme neudělali. Chápeme ten zásadní fundamentální rozdíl?
Nicméně na tom rozpočtovém výboru, který tady byl přibližně před týdnem, se ukázalo, že v dopravě nechybí jenom 37 miliard korun, což jsme se ještě do té doby domnívali, ale bohužel dalších 8 miliard, a to je z těch fondů EU, které rovněž nekorespondovaly, což zde řekla jasně zástupkyně Ministerstva dopravy, a další 3 miliardy korun z mandatorních výdajů nebo kvazi mandatorních výdajů přímo z Ministerstva dopravy, jako jsou například objednávky vlaků a podobně.
Jinými slovy jenom rezort dopravy, 48 miliard korun nez-po-chy-bni-tel-ných. A to bych ještě mohl diskutovat nad tím, jak jste nás tady peskovali v roce 2021, když jsme vám ukazovali střednědobý výhled rozpočtů, a říkali jste, kolik nám tam chybí. Podívejte se, kolik chybí vám ve střednědobém výhledu. Jste úplně mimo, úplně v pytli. Ale to už sem nebudu tahat.
V každém případě to, že chybí tyto peníze v rámci pouze dopravy, uznala i Národní rozpočtová rada. A konečně, ať jsem objektivní, on to uznal nakonec i pan ministr Kupka. V podstatě on neměl jiné možnosti, protože to byl i závěr dozorčí rady a jeho vý-bo-ru. Pochopitelně, byl to naprostý podraz ministra Stanjury vůči Ministerstvu dopravy. A Martin Kupka měl buď přesvědčit ministra Stanjuru, že to je nezbytné a že potřebuje vyšší rozpočet, anebo to neměl rozpočtovat. To je jednoduché.
To samo o sobě už by stačilo k tomu, že bychom ten rozpočet mohli vrátit. Přesto jsme ještě před pár týdny tvrdili, že se dokážeme s tímto vyrovnat. Nevěděli jsme, že se jedná o 48 miliard. Pořád jsme žili v tom, že je to někde těch 37. Domnívali jsme se, že to vcukneme na 30 miliard a že dokážeme v tom rozpočtu to obhájit a najít, jinými slovy, že to uděláme na tom vašem podvozku.
Nicméně začali chodit další kostlivci z jednotlivých rezortů. A podotýkám, nikoliv nad požadavky, jak se tady snažíte jaksi natlačit mezi poslankyně a poslance. Nikoliv naše programové sliby. Vůbec tady dneska se nebavíme o našich programových slibech. Řešíme pouze to, co jste naslibovali vy, jestli si rozumíme. Jsou to naprosto regulérní požadavky, které jsou buď zákonného charakteru, které tam musí ti úředníci dávat, protože chtějí dodržet zákon, anebo - pozor - jsou to výdaje, které vy jste schválili. Rozumíme si, že vy jste schválili například rozpočet na Státní fond dopravní infrastruktury, a pak se k němu nemáte? Ne. My jenom říkáme, když jste si ho schválili, no tak ho tam tady pojďme zohlednit. To je všechno.
Protože samozřejmě že politik obhajuje ta čísla, ale vytváří je úředník. To všichni víme. A politik může zadat parametry, kam se chce dostat, nicméně nemůže a nesmí jít proti zákonu, což jste učinili. Proto jsme tady chtěli ten rozpočtový výbor. A chtěli jsme, aby tady byli ti odpovědní pracovníci. Vy dneska tvrdíte, no to přece není normální, nikdy nechodili odpovědní pracovníci. Taky nikdy jste nepředložili rozpočet v takovém stavu jako nyní. A my to říkáme otevřeně, proč jsme pozvali ty odpovědné vrchní ředitele. Protože vám nevěříme. Protože jste tam dali úplně jiná čísla než čísla, která tam dávají ti pracovníci, kteří tady ještě za pár týdnů budou s námi, a možná i poté, a budou s námi připravovat rozpočet, zatímco vy už tady nebudete. Babičko, nebo tetičko, nebo co to bylo? (?) Prostě to je realita.
A jestliže jste s nimi v příkrém rozporu, tak nám řekněte, co asi máme dělat jiného než k tomu projednání mimo vás, kterým nevěříme už ani pozdravení, přizvat ty, kteří ty rozpočty tvoří. Je na tom něco divného? Divné je to, že místo abyste ty lidi sem nechali přijít a nechali je vyjádřit svůj názor, tak jste jim začali zakazovat, nebo vyhrožovat dokonce, anebo jste jim důrazně připomněli, že by tady vůbec neměli být. No, proč jste jim to připomněli důrazně? Proto, protože jste se báli, že zde odhalí to, co jste sešvindovali. A je i na novinářích, aby si tohleto ověřili. To není na mně, abych to tady říkal.
Pojďme radši k těm číslům. Ten závěr. Takže na dopravě chybí prokazatelně - uznává ministr Kupka, uznává Národní rozpočtová rada - navíc chybí 48 miliard korun. Tak jak jste tady dnes slyšeli několikrát, vrchní ředitel z MPSV tvrdí, že v minimální výši je to 31 miliard, kolik mu chybí, v maximálně 36. Teď se pojďme bavit o těch položkách - důchody a tak dále. Další peníze na kofinancování: Ministerstvo zemědělství 7 miliard. Další peníze: Ministerstvo zdravotnictví.
Na tom Ministerstvu zdravotnictví tady ještě dneska nepadla jedna věc, která je docela zajímavá, a to je sdělení, důvodová zpráva, pod kterou je podepsán ministr zdravotnictví, která šla už po rozpočtu, mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce. Je zřejmé, že pro zabránění finančnímu kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění a zpožďování plateb pojišťoven bude nutné v roce 2026 provést mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce, který systém finančně stabilizuje, přibližně 20 miliard korun. Jinými slovy - to tvrdíte vy, to netvrdíme my - tak si rovnou přičtěme dalších 20 miliard, které vám v tom systému chybí a které chcete doplňovat ze státního rozpočtu prostřednictvím státních pojištěnců.
Mimo jiné dneska, jen tak přes jeden telefonát, jsem se dozvěděl od odpovědného pracovníka, šéfa ČEPSu, že jaksi vláda zapomněla dát do rozpočtu 10 miliard korun za splátku, kterou má zaplatit společnosti ČEPS, za ten bych řekl ne nešťastný, ale za ten katastrofální nákup NET4GAS. Ano? Vzpomínáte si, jak jste nakoupili ztrátové plynovody za 5 plus 3 miliardy a 33 miliard dluhů? Vzpomínáte si, jak to musel platit ČEPS? No a tak si jenom vzpomeňte na to, že jste udělali vládní usnesení a dopis na ČEPS a že mu to zaplatíte zpátky. Takže logicky on se ptá, kde je těch 10 miliard, kterému dlužíte? Tak to jenom další věc, která se objevila dnes. To tady vůbec nemáme v té naší bilanci.
Docela zajímavý bizár je to ještě ve výzkumu, vývoji a inovacích. Tam to je neuvěřitelné. Váš ministr pro nevědu, nebo neministr pro vědu, jak bych to spíš řekl, který se pochlubil tím, že zvýšil o více jak 2 miliardy vůči minulému roku rozpočet na výzkum, vývoj, inovace - to znělo bombasticky krásně - tak když se do toho detailně podíváte, tak zjistíte, že tam sice připsal tužkou 2 miliardy korun, ovšem nejsou to peníze na vědu, jsou to čisté provozní peníze, které jenom chtěl nechat protéct přes kapitolu - ona to není kapitola - ale přes tuto oblast výzkumu, vývoje a inovací a vrátit zpátky na Ministerstvo dopravy.
Takže pojďme si to jako říct přesně, co to znamená. Pokud se budu dneska držet přesně toho, co jste tam napsali, tak na vědu padnou 2 miliardy korun. Napsal jste je tam, pane Ženíšku? Napsal. Pokud tvrdíte, že nepatří na vědu, což samozřejmě je pravda, musí se vrátit na Ministerstvo dopravy. Takže věda přichází okamžitě o 2 miliardy korun. A protože vědci tam ty 2 miliardy korun chtějí a chtějí věřit tomu, že jste je neobelhal, tak máme jedinou možnost: nechat je na vědě. Ale abychom je nechali na vědě, musíme je spárovat s tím, čemu se říká zákon 130, to znamená, musí ty výdaje být spárovány s regulérními výdaji na vědu a na výzkum. Co to znamená? Že nebudou peníze na kosmonauta. Takže pokud kosmonaut nepoletí, poděkujte panu ministru Ženíškovi. A to bych mohl pokračovat dál, dál a dál.
Jak už zde padlo několikrát, náš součet je dneska toho, co chybí, více jak 96 miliard korun. Můžeme se bavit, že by to mohlo být o něco méně, o něco více. Ale podstatné je to, že to nejsou naše výdaje. To jsou výdaje, které jsou vaše, jsou to buď zákonné výdaje, nebo naplánované výdaje touto vládou, ke kterým vy jste se zavázali. Nikoliv my. Například ta doprava, kterou jsem už zmiňoval.
A jdu do závěru, často tady padnul argument. No, máte to mít hotové, připravené všechno. Ano, my tvrdíme, že dokážeme rozpočet postavit poměrně rychle, že máme jasnou představu, jak ho dát dohromady, víme, jaké jsou naše priority. My umíme dělat rozpočty, konečně za dob našich vlád jsme je dokonce dvakrát měli přebytkové. Ale jaksi tvrdit, že v tuhle chvíli ho máme vytáhnout, když jste nám to předali v tomto stavu, je něco neuvěřitelného.
Dobře, tohle může tvrdit takhle, s prominutím, hloupě, může mluvit někdo, kdo je nějak fanaticky zaměřený proti nám. Můžou to tvrdit nějací hejtři, můžou to tvrdit nějací nevoliči, ti, kteří tomu nemusí rozumět, to beru. Čert to vzal. Ale prosím pěkně, ne vládní činitelé. Neměli byste z lidí dělat hlupáky a měli byste vědět po těch čtyřech letech, neslavných letech, jak se rozpočtuje. Protože Petr Fiala v tom dnešním projevu ukázal úplně přesně, proč neuřídil vládu, proč neuřídil rozpočtovou politiku. Proč jeho vláda je považována za nejméně kompetentní za poslední dobu. Proč jsou považováni za vůbec nejarogantnější vládu od revoluce a proč dostal jasnou stopku od voličů. Protože každý, každý, kdo kdy dělal odpovědně rozpočet státní nebo veřejný, to je jedno, tak přece ví, že není možné předložit takto okamžitě nebo navrhnout rozpočet bez znalosti objektivních požadavků těch, kteří jej tvoří.
Já můžu stokrát se bavit o tom, jestli dáme víc peněz na dopravu, nebo na obranu, nebo do sportu, nebo čehokoliv jiného. Na tom se shodneme velmi rychle. A tady se můžeme lišit, tady se můžeme hádat, ale všichni přece víme, že to můžeme postavit jedině na tom, když přesně víme, jaké jsou neoddiskutovatelné nikoliv požadavky nad rámec, ale požadavky zákonného charakteru, anebo požadavky, které korespondují se slibem, případně s tím, co jste sami odsouhlasili. Je to nefér, je to něco divného? No bez toho nemůžeme dát dohromady. A jak vidíte, k těmto informacím jsme se nemohli dostat a doposud nemůžeme. To, že já tady relativně přesně říkám čísla z Ministerstva dopravy, je proto, že zrovna v tom Státním fondu dopravní infrastruktury jsem. Takhle bychom to potřebovali ze všech ostatních ministerstev. A když jsme je sem pozvali, no tak jste jim řekli, ať sem nechodí. To jsem dodneška nepochopil.
To znamená, letadlo, jak zde bylo docela trefně řečeno, narazilo. A nemohlo to dopadnout jinak. Nejde jenom o ty čtyři roky triků, švindlů, nabalování těch průšvihů, které máte, ale popravdě řečeno, čtyři roky s vámi hráli úředníci docela loajální hru. A já to respektuju, tak to prostě bývá. No, a teď se zasekli, teď už vám vaši úředníci řekli, že ne, že to není možné, a řekli to naprosto věcně a naprosto logicky.
Takže finále. Tato vláda předložila naprosto cíleně nerealistický rozpočet, vláda namočila úředníky do svých průšvihů, nemluvě o tom, že zcela zničila řemeslo rozpočtování. A co hůř, tato vláda přitom porušila zákon a ještě u toho prostřednictvím ministra financí vydírala a vysmívala se. Vzpomeňte si, co tady říkal. Nedivme se potom, že jaksi lidé přestávají věřit státu, státním institucím.
Já chápu, že ta prohra není příjemná, ale to patří k politickému životu. My jsme rovněž prohráli v roce 2021, ale odcházeli jsme středem hřiště. Vy jste prohráli a jdete uličkou hanby. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci Havlíčkovi a další v rozpravě je paní poslankyně Patková Jana.
Poslankyně Jana Patková: Děkuji vám, vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, dnešní debata nemá být o tom, kdo umí namalovat větší číslo na sociální síti nebo na papír, má být o rozpočtu, právním státě a o tom, co děláme s důvěrou lidí. Já musím osobně a jasně říct, že poslední týdny tu sledujeme orchestr vyvolávání strachu a odvádění pozornosti a vyvolávání chaosu, který je jasný záměr a nikoliv náhoda.
Všichni víme, že oficiální návrh rozpočtu má schodek 186 miliard. Všichni víme, že v dopravě je nesoulad kolem 37,2 miliardy a že takzvané obranné výjimky schované v jiných kapitolách jsou metodicky sporné. To se dá řešit férově. Narovnat SFDI, říct pravdu o výjimkách a upravit příjmy podle poslední prognózy a hlavně přiznat si priority. Místo toho tu máme jiný scénář. Marketingové přepalování chybějících 80 až 100 miliard, strašení kolapsem státu a hru na to, že všechno je neřešitelné, pokud nekývneme na větší dluh.
To není rozpočtová debata. To je PR postavená na šíření strachu. Současně s tím se účelově odklání fokus...
Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o klid! Děkujeme.
Poslankyně Jana Patková: Děkuji. Současně s tím se účelově odklání fokus od jiného zásadního tématu, a to je samozřejmě střet zájmů. Venkovní svět rozumí jednoduché věci, a to tomu, že ten, kdo ovládá koncern závislý na dotacích a zakázkách od státu, nemá stát v čele vlády, která o těchto dotacích a zakázkách rozhoduje. Teďka, takhle prosté to je. Místo poctivé diskuse o řešení střetu zájmů se pouští dýmovnice. Jednou o díře v rozpočtu, podruhé o paralýze státu. Přitom lidé nejsou hloupí, vidí dvojí metr a rozumí tomu, že zákony mají platit pro všechny.
A ještě k rozpočtu. Postup nové většiny je nekonzistentní a zbytečně vytváří již zmíněný chaos. Nejprve tlačit na rychlé předložení, pak to samé vracet, natahovat čas, měnit argumenty a uprostřed toho všeho vzkazovat prezidentovi, že bez jmenování Andreje Babiše to prý nepůjde, až země skončí v provizoriu.
To už není politika, to je vydírání přes Hrad. Rozpočet nemá být páčidlo na prezidenta, rozpočet je zákon, který má držet stát pohromadě. A proto jako členka rozpočtového výboru navrhuju jednoduché a podle nás logické kroky. Narovnat rozpočet se SFDI bez líčení apokalypsy a vyřešit oněch 37,2 miliardy transparentně a legálně, nikoliv alchymií. Říct pravdu o výjimkách a metodice a nechat si schvalovat jen to, co projde pravidly. A hlavně vrátit 14 miliard korun na dostupné obecné bydlení. Je to konkrétní, je to připravené a vrátí se to v nižších výdajích na dávkách i v lepší dostupnosti práce. Zastavovat tyto projekty a zároveň se tvářit, že bojujeme za rodiny, to je čisté pokrytectví. Za Piráty říkám, pojďme tento zákon udělat řádně, bez strašení a hlavně vydírání. Děkuji. (Potlesk z pirátských lavic.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni. Další, kdo je přihlášen do rozpravy, tak je paní předsedkyně poslaneckého klubu paní Richterová.
Poslankyně Olga Richterová: Klidný večer, vážené dámy, vážení pánové, vážení občané, kteří nás sledujete. Je myslím zjevné, že to projednávání už je dosti dlouhé. Často kvůli spoustě přestřelek. A věřím, že teď večer už by to mohlo utichnout a uklidnit se. Současně ale to téma, které nastínila moje předřečnice, moje kolegyně poslankyně Jana Patková, je prostě závažné. Máme tady situaci, kdy namísto toho, abychom se jako země dozvěděli, jakým způsobem Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, tak se tady vypouští nějaká mlha kolem rozpočtu a děje se naprosto nestandardní vracení k přepracování. Tak alespoň vypadají všechny kroky, všechny plány.
Byl zrušen harmonogram pro schvalování návrhu státního rozpočtu, respektive nejspíš bude na konci schůze vyřazen. Nebudeme vůbec vědět, jak bude tato republika postupně dospívat k schválenému návrhu státního rozpočtu. A přitom v těch minulých obdobích se prostě opravoval při tom přechodu od jedné koalice k té druhé státní rozpočet standardními pozměňovacími návrhy ve druhém čtení.
Tenhle standardní postup jste se prostě rozhodli pošlapat. Ten naplánovaný harmonogram, který byl i původně představený jako pravděpodobné řešení, jste se rozhodli změnit a jakýkoliv chaos, který z toho vznikne, prostě jde na zodpovědnost hnutí ANO. To je potřeba si říci. Tahle zodpovědnost nesmí být přenášena v žádném případě kupříkladu na prezidenta republiky. Ten za to nemůže. Rozpočtové provizorium, které může nastat, je volba hnutí ANO. Tak to je. Nemá to být nějaké páčidlo na prezidenta, aby honem, honem, někoho jmenoval, i když ten střet zájmů vyřešený není a o miliardy z evropských dotací můžeme potom jako republika reálně přijít. To by prostě nebylo fér vůči všem, kdo tady podnikají bez střetu zájmů a vůči všem, kteří platí daně a chtějí, aby tenhle stát normálně fungoval, s pravidly, která všichni dodržují.
Takže jenom připomenu. To řešení pro naši zemi, rozpočtové i právní, je velice snadné. Nemá to kdoví kolik právnických kliček, nemá to kdoví kolik možností s nějakými spekulacemi kolem nového typu fondů. Ne, prostě to je jednoduchá volba. Rozhodnutí, chci být ve vrcholné politice, chci utvářet jak rozpočet této země, tak systém dotací a veřejných zakázek, chci stanovovat, kolik peněz půjde do které oblasti? Nu, jestli jsem na tohle všechno řekl ano a chci šéfovat hnutí ANO, tak to má jedinou druhou možnost. Prostě prodat Agrofert, nebýt byznysmenem, jehož firmy jsou v červených číslech díky státním penězům, díky dotacím a veřejným zakázkám. To je jednoduchá rovnice.
Každý, kdo jsme v této Sněmovně, máme na výběr, jak se zachováme v různých situacích. Ale tahle volba, ta není jenom osobní, ta ovlivňuje celou zemi a zároveň se opírá o jasný zákon o střetu zájmů, o jasná ústavní pravidla, oddělení mocí, judikáty Ústavního soudu. Právě proto jsme za Piráty kromě tohoto jasného shrnutí těch věcí, které má Andrej Babiš veřejně vysvětlit, které má veřejně říct, aby byl jako všichni občané poplatný zákonu o střetu zájmů, jakými kroky bude postupovat.
Vedle toho všeho jsou tady neoprávněné dotace a nezákonné veřejné zakázky. Jsou ve výši 7,5 miliardy. My jsme za Piráty vymohli nazpět do veřejných rozpočtů, co jsme vymoci mohli, co bylo v naší gesci. Ještě jednou do té debaty o rozpočtu chci prostě připomenout, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tady je QR kód. Funguje na běžné internetové bankovnictví, ale nezkoušejte ho, protože asi úplně nemáte na účtu 7,5 miliardy, ale Andrej Babiš by to vrátit prostě měl. Tenhle QR kód je symbolický, ale kdyby se ho Andrej Babiš rozhodl využít, tak máme hned ten konkrétní návrh. 7,5 miliardy je polovina peněz na příští rok, které jsou potřeba na dostupné bydlení.
To je poslední, co zde zdůrazním z těch pirátských návrhů, které zde přednášíme jako konkrétní věci, jak posunout naši zemi dopředu. Projekty za 60 miliard potřebují spolufinancování pouze ve výši 14 miliard korun. Obce budou stavět dostupné byty, dojde k opravdu významnému zvrácení toho negativního trendu. Takže ve všech těch dnešních mlhách, ve všem tom chaosu, který ještě kolem rozpočtu může být, ve všem tom přehazování odpovědnosti mezi hnutím ANO a Zbyňkem Stanjurou, to chci vrátit k podstatnému. Můžeme si vybrat pokračování infrastrukturně připravených projektů, které jsou v hodnotě zhruba 60 miliard korun napříč Českou republikou. Stačí mít tu státní podporu, těch 14 miliard korun. To navrhujeme za Piráty, to je ta hlavní věc.
Protože rozpočet je i věc priorit, tak to nebudu rozmělňovat dalšími věcmi, které mohou být důležité, ale prostě jsou priorita číslo dva. Za nás je priorita číslo jedna bydlení. To jsme už tady dnes, myslím, dostatečně vysvětlili a rozříkali. Druhá priorita je, aby pravidla platila pro všechny stejně, včetně zákona o střetu zájmů, včetně toho, když někdo neoprávněně čerpá dotace, nezákonně získává veřejné zakázky, takže to má vrátit. To je tenhle QR kód pouze pro Andreje Babiše. Prosím, neklikejte na to vy ostatní. Funguje to totiž v rámci internetového bankovnictví. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: (Střídání předsedajících.) S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hubert Lang. Já vás všechny zdravím. Převzal jsem řízení schůze a budeme pokračovat právě touto faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Já jsem nechtěl vystupovat, protože čas se nachyluje, ale nedá mi to. Paní Richterová, prostřednictvím vás, pane předsedající, to je jako kafemlejnek, jako když si nasypete kafe a takhle melete. Napřed mlela s přednostním hlasem odpoledne, protože měla to přednostní právo. Potom se přihlásila do běžné debaty. Já už dneska počtvrté tady slyším něco o tom, ukazuje tady nějaký QR kód. Počtvrté nebo popáté tady slyším něco o 60 miliardách, o nějakých zcizených penězích našeho pana předsedy. Vy pořád povídáte to samé. Proč jsme tady, je 21.06? Protože, vy to tady obstruujete, sama sebe tady obstruujete.
Předtím jste jako kafemlejnek tady brečela, že jste nebyla zvolena do čela vedení Sněmovny. Teďka tady jako kafemlejnek ukazujete nějaký QR kód a povídáte, abych byl slušný, takovéto hlouposti. Prosím vás, nechte si to už. Vždyť to nikoho vůbec nezajímá. Nejste důvěryhodní vůbec. Stavební řízení jste pokazili, digitalizaci. Jste úplně mimo hozený rámec, nikdo s vámi nechce mít nic společného, a vy si tu budete pořád mlít ten svůj kafemlejnek a ukazovat nějaký trapný QR kód. Prosím vás, nechte toho. Je 21.07, vůbec nikam to svými vystoupeními neposouváte. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Richterová s faktickou poznámkou vystoupí, prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Vážené dámy, vážení pánové. Je vám asi všem jasné, že kdyby pan poslanec Hubert Lang nevystupoval, tak nemusím reagovat, ale protože jsem velmi laskavý člověk, tak mu to ráda znovu vysvětlím. Je to úplně jednoduché. Kdyby Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, tak se tady o tom nemusíme bavit. Ať prodá Agrofert - takhle jednoduché to je - a bude to vyřešené. Měl na to ostatně čtyři roky, kdy říkal, že chce být znovu premiérem. Čtyři roky, během kterých byly jasné judikáty soudů, bylo jasné, že premiér ve střetu zájmů ohrozí čerpání evropských peněz pro Českou republiku. Takže čtyři roky na přípravu. To, že se tak nerozhodl, že nám neřekl, jak to vyřeší, to je jeho rozhodnutí a jeho odpovědnost. Mou povinností je to připomínat. Prosím, prostřednictvím pana předsedajícího, neříkejte mi, co mám či nemám dělat.
Já jsem tady zvolená 505 000 hlasy voličů. Více než půl milionu voličů volilo Pirátskou stranu. Já je reprezentuji jako předsedkyně poslaneckého klubu. Reprezentujeme jako celý klub tyto lidi. Připomínám, že na rozdíl od těch 7,5 miliardy, o které se jedná u Andreje Babiše, jsme také dneska připomínali další škody, které tady vznikly v důsledku rozhodnutí hnutí ANO, špatných rozhodnutí v minulosti, například nezákonného monopolu VZP. Ať se tedy složí všichni ti poslanci hnutí ANO, kteří ten nezákonný monopol týkající se cizineckého pojištění tehdy odhlasovali, aby ty škody zaplatili. To je ta správná cesta, ale ne tady někomu říkat, někoho poučovat, co tady má a nemá dělat. To bych si já vůči ostatním poslancům v tomto kontextu vystupování zde ve Sněmovně fakt nedovolila. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy. Další vystoupí paní poslankyně Ferčíková Konečná Irena.
Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Dobrý večer, dámy a pánové. Dobrý večer, pane předsedající. Je už sice pozdě, já mám krátký výstup a doufám, že i smysluplný.
A chtěla bych na tomto místě především poděkovat všem pracujícím, kteří svými odvody drží státní rozpočet nad vodou. Ano, právě oni vytvářejí jednu z největších příjmových položek státního rozpočtu, bez kterého by tento stát jednoduše nefungoval. Finance státu jsou taženy pracujícími, a to především.
Milí pracující, poděkovat by vám měli i extrémně bohatí, kteří neplatí téměř nic. Podle Světové zprávy o bohatství, kterou každoročně vydává švýcarská banka UBS, drží v Česku nejbohatší jedno procento obyvatel více než třetinu celkového majetku. To je absurdní a alarmující koncentrace, která nás řadí mezi země s nejvyšší nerovností v Evropě. V Evropě nás v nerovnosti předčilo pouze Rusko a Turecko, tedy státy s otevřeně nedemokratickými a autoritářskými režimy. Tento fakt nelze přehlížet. Ukazuje, že bohatství se soustřeďuje do rukou velmi úzké skupiny, zatímco většina občanů čelí rostoucím ekonomickým nerovnostem.
V Česku musíme konečně opustit debatu Babiš a Antibabiš, která jen zakrývá hlubší strukturální problém. Společenská diskuse o tom, že by extrémně bohatí měli platit přiměřené daně, je u nás i po 36 letech od sametové revoluce stále stigmatizovaná jako trestání pracovitých. A mezitím nám úplně uniklo, že se po těch 36 letech můžeme v majetkových nerovnostech srovnávat s takovými zeměmi, jako je Rusko a Turecko.
Hlasování ze září o zákonu, který zvedl nulovou daň na kapitálové příjmy z prodeje podílů a firem i nad 40 milionů korun, ukázalo tvrdou realitu. Kromě Pirátů tuto změnu podpořila jak vládní koalice, tak i opozice. V době, kdy nejbohatší jedno procento obyvatel vlastní více než třetinu celkového majetku, se parlament rozhodl, že ještě víc zvýhodní právě tuto jednoprocentní skupinu obyvatel. Je to absurdní a je to výsměch všem pracujícím, drobným podnikatelům, samoživitelkám, kteří bojují s rostoucími náklady na to, aby vůbec důstojně bydleli.
Nevím, jak budoucí premiér Babiš vyřeší svůj střet zájmů, ale pokud svůj holding prodá, stačí mu, aby si počkal do 1. 1. 2026 a z prodeje miliardového holdingu nezaplatí na daních ani korunu. Místo toho tyto peníze, které odpouštíme miliardářům, vybereme od zaměstnanců, drobných podnikatelů a drobných živnostníků, včetně matek samoživitelek anebo lidí, kteří obrací každou korunu.
My tento stav nazýváme oligarchizací společnosti. Společenské uspořádání, kdy hrstka nejbohatších si tiše prolobbovala spoustu privilegií na úkor zbylých 99 procent.
Lidé pobírající sociální dávky, ukrajinští uprchlíci nebo neziskové organizace, ty skutečně nejsou problém. Ti mají pouze odvést naši pozornost od mnohem hlubšího problému, a to je problém oligarchizace naší společnosti.
Dámy a pánové, prosím, začněme se bavit o férových daních, o spravedlivých daních, ne o daních, které prioritizují pouze 1 procento a superbohaté občany České republiky. Děkuju. (Potlesk Pirátů.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Sedmihradská Lucie, pokračovat bude pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Přeji pěkný večer. Já bych se ráda vyjádřila k ne zcela přesné interpretaci výsledků Open Budget Survey, který tady již dvakrát zmínila paní Schillerová. Je to hodnocení, které probíhá od roku 2006. A trochu mě mrzí, že paní Schillerová nějak nebyla seznámena s těmi výsledky, už když byla ministryní, protože shodou okolností v letech 2019 a 2021 to byly jediné dva ročníky za tu patnáctiletou historii, kdy jsme byli hodnoceni jako země, která neposkytuje dostatečné informace o státním rozpočtu, pro ten ročník 2023 jsme se přes tu hranici přehoupli, a paní Schillerová, která je pravděpodobná budoucí ministryně financí, bude mít skvělou příležitost nás posunout při dalších ročnících ještě výše.
Proč jsem chtěla vystoupit, je především skutečnost, že nám se podařilo v roce 2017 do českého rozpočtového procesu vložit velmi účinný nástroj podporující udržitelné veřejné finance a jejich postupnou konsolidaci. Jedná se o pravidla rozpočtové odpovědnosti, kterými se řídí celý rozpočtový proces a které mimo jiné stanovují závazný výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů. Mechanismus těch rozpočtových rámců zde již byl několikrát popsán.
Pro nás, Starosty a nezávislé, jsou udržitelné veřejné finance naprosto klíčové, a proto podporujeme schválení základních parametrů státního rozpočtu tak, jak byl navržen vládou, a podpoříme usnesení, které navrhl pan poslanec Havránek. Známe a plně respektujeme stanovisko Národní rozpočtové rady a samozřejmě si uvědomujeme určité riziko, že výdajové rámce mohou být překročeny. Nicméně stávající komunikace budoucí vládní koalice týkající se odhadu chybějících výdajů u nás vyvolává obavu, že jakýkoliv jiný vládní návrh státního rozpočtu výdajové rámce překročí násobně více a bude tak negovat veškeré konsolidační úsilí odcházející vlády. Proto tedy podpoříme ten návrh a pokusíme se, aby byl schválen návrh státního rozpočtu v prvním čtení.
Kromě toho bych chtěla ještě upozornit na jednu skutečnost, a to již diskutovanou půjčku v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu, kdy ta půjčka, konkrétně Investiční půjčené prostředky nefinančním podnikatelům ve výši 14 547 milionů korun jsou nyní navrženy v tom státním rozpočtu. Pokud by v průběhu úprav rozpočtu nebo při dalších čteních rozpočtu došlo jaksi ke změně charakteru těchto výdajů z půjčky na skutečný výdaj, tak se to sice neprojeví bezprostředně na výši deficitu, nicméně to výrazně ohrozí udržitelnost veřejných rozpočtů v budoucnosti.
Děkuji mnohokrát za pozornost. (Potlesk poslanců STAN.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a jenom poprosím, abychom se v sále trošku ztišili, neb pro řečníka je velmi složité v takovém ruchu vystupovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k pozdnímu večernímu času a s úctou k vašemu i osobnímu času a k času zaměstnanců já svůj projev velmi, velmi zkrátím, řeknu pouze základní teze.
Pojďme si říci, že tento rozpočet a základní čísla, která se mají schvalovat v prvním čtení, to znamená příjmy, výdaje a z nich vycházející deficit, předkládá odcházející vláda s tím, že by podle tohoto rozpočtu dokázala vládnout. Nastupující vláda tvrdí, že to nedokáže. Pro ty, kteří chtějí stabilizovat veřejné finance, rozpočet stačí a poradili by si, těm, kteří chtějí utrácet, logicky nestačí. Takhle jednoduché to je.
Problémem, dlouhodobým problémem našich státních rozpočtů nejsou chybějící peníze na výdaje, tím problémem jsou výdaje přebujelé. A my jsme bohužel ani dnes, ani na tom rozpočtovém výboru, který byl minulý týden, neslyšeli od nastupující nové koalice žádný plán na úspory, ani slovo o úsporách nepadlo. Padla jenom slova o tom, kolik na jakých položkách co chybí. Ale přesně tento přístup, který se tady předvádí, ukazuje jenom jednu jedinou věc, a to je čistě účetnický přístup k rozpočtu.
A já jsem překvapený, kolik vlastně poslanců, třeba i nových stran, tento pohled na rozpočet přijalo. I v domácnosti totiž utrácíme jen to, na co máme příjmy, a limit deficitu daný zákonem o rozpočtové odpovědnosti s několika striktně vymezenými výjimkami nám říkají ten limit, kolik stát může utratit a tady platí jedno pravidlo. Peníze jsou totiž jenom jedny. Půjde-li někam více peněz, logicky musí někam méně. A k tomu slouží druhé čtení. Ale jedna debata se tady nevede, a proto já jsem se přihlásil. Nevede se tady debata, ta základní, o tom, jak rozpočet ovlivní vývoj naší ekonomiky. Rozpočet totiž není jenom finanční plán, účetní plán a bilance. Je to jeden z nejdůležitějších nástrojů fiskální politiky. A právě dneska v prvním čtení bychom se měli ptát, jak tento rozpočet ovlivní právě fiskální hospodářskou politiku státu a do jaké ekonomické situace je zasazen. Je totiž nepopiratelným faktem, že máme jeden z nejvyšších ekonomických růstů v Evropě, ekonomika roste aktuálně o 2,7 % HDP a blíží se ke svému potenciálu. Inflace se blíží ke svému inflačnímu cíli, tempo zadlužování veřejných rozpočtů se dostalo na dva procentní body a my vlastně stojíme před otázkou, jestli je ospraveditelné v době ekonomického růstu zvyšovat tempo zadlužování, mít expanzivní fiskální politiku.
Právě výzvy o tom, co v rozpočtu chybí, že chybí 95 miliard, možná více, a ten tlak na zvýšení deficitu je tlak na expanzivní fiskální politiku. Přičteme-li sliby nastupující vlády, tak se jedná o navýšení o další desítky až stovky miliard na dluh a neznamená to nic jiného než plán na zalévání ekonomiky vrtulníkovými penězi na dluh. A jaký je důsledek takovéhoto zalévání ekonomiky na dluh? Opět vytváření ekonomické nerovnováhy proinflačním tlakem, na který buď bude reagovat centrální banka přísnější měnovou politikou, aby tento tlak vyrovnala, což půjde ve finále proti růstu ekonomiky, anebo (nesrozumitelné) druhá možnost zvýšenou inflací v budoucnu. Mít expanzivní fiskální politiku na dluh v době ekonomického růstu je ekonomický nesmysl. Představa, která je nám tady předkládána, veřejnosti předkládána, že nám náš budoucí růst zaplatí dnešní výdaje, je chybný recept. Já jsem chtěl na toto upozornit, abyste se, vážená nová koalice, nad tímto zamysleli, jaký má důsledek vůbec hospodářská politika do ekonomického růstu. Děkuji za pozornost (potlesk ministra Baxy).
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Činčila Benjamin.
A poprosím zase, abychom se v sále zklidnili, aby pan poslanec mohl vystoupit.
Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Už je to poměrně dlouho, co tady naposledy mluvila zřejmě budoucí ministryně financí paní Alena Schillerová, a já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího poprosit jak paní poslankyni Schillerovou, tak nové členy budoucí vlády zřejmě, aby přestali strašit lidi. Přestali strašit lidi s tím, že nebude na důchody, že nebude na rodinné dávky, a tak dále, že na to nejsou prostředky ve státním rozpočtu. Už je po volbách, tak nechme téhle předvolební rétoriky a myslím si, že to dobře zaznívalo už na dvou rozpočtových výborech od nezávislých odborníků z Národní rozpočtové rady vlády, že vyšší desítky miliard tam v tom rozpočtu nechybí, nikdo to nepotvrzuje, naopak Národní rozpočtová rada vlády potvrzuje, že dané miliardy v rozpočtu nechybí. Tady během dopoledne zaznívalo, že finance státu mají být transparentní. Mají být nejenom transparentní, ale mají být také hlavně odpovědné a odcházející vláda přišla s nejvyšším možným schodkem státního rozpočtu, tedy s odpovědným rozpočtem. Máte pravdu v tom, že by nebylo jednoduché s takovým rozpočtem hospodařit. Ono hospodařit odpovědně není nikdy jednoduché, nicméně není to jednoduché, ale bylo by to možné. Já vás tedy budoucí vládo nevyzývám k ničemu jinému než k tomu, abyste neschválili navržený schodek státního rozpočtu, ten nejvyšší možný, a pak si ho můžete upravit podle vašich priorit tak, jak to máte připravené, ledaže se odpovědně chovat nechcete a ten koktejl veřejných financí tak, jak to tady nazvala, prostřednictvím pana předsedajícího, budoucí ministryně financí paní Alena Schillerová, chcete udělat takový dryák, že to rozvrátí veřejné finance z České republiky. Prosím, postavte se k tomu čelem nastupující vládo, a hlasujte buď pro navržený schodek státního rozpočtu, anebo si připravte rozpočet vlastní, ale nevymlouvejte se už od první minuty, protože z toho vyplývá snad jenom jediná věc. Že nastupující vláda jde proti budoucím generacím, proti nám mladším, s tím, že nám bude tu budoucnost zadlužovat. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní by měl vystoupit pan poslanec Pospíšil.
Není přítomen. A pan poslanec Ivan Bartoš.
Pan poslanec Bartoš je přihlášen a poprosím, aby se ujal slova.
Poslanec Ivan Bartoš: Pozdní večer, téměř noc. Dámy a pánové. Já bych chtěl ještě krátce vystoupit k tématu návrhu rozpočtu, a to části, která zde zazněla již několikrát od mých předřečníků a předřečnic, a to je věc týkající se investic do bytové výstavby v České republice, konkrétně do projektů dostupného bydlení. Jednu z posledních věcí, kterou jsme řešili, než byli Piráti v roce 2024 odejiti z vlády, byl právě návrh rozpočtu na rok 2025. A já si pamatuji tenkrát to koaliční jednání před návrhem rozpočtu, kdy zde vystupoval, a pak i tam vystupoval, ministr Stanjura, kdy peníze, které byly přislíbeny z evropských zdrojů na ty dlouhodobé úvěry, na ty dlouhé peníze, půjčky na investice do dostupného nájemního bydlení, v tom rozpočtu napsány nebyly a pan ministr Stanjura se tenkrát dušoval. Já chápu, že pan Turek potřebuje být v záběru kamery, když mluvím, ale mně to asi nějak dvakrát nevadí, přijde mi to spíš takové trapné, prostřednictvím pana předsedajícího, ale rád ty věci dopovím.
Takže když ministr Stanjura vystupoval, tak hovořil o tom, že 10 miliard na projekty dostupného nájemního bydlení. Já nepotřebuju zastání, mně nevadí, když se někdo chová jako školáček. Může o tom paní Sedláčková, prostřednictvím pana předsedajícího, napsat potom na Twitter, že jsme jak v mateřské školce. Dobrý den, pane Turku, prostřednictvím pana předsedajícího. Slíbil 10 miliard. Byl to závazek, který se bohužel ministru Kulhánkovi nepodařilo na panu Stanjurovi vymoci a ty investice do dostupného bydlení ten rok neběžely. Co je zarážející, že na přelomu toho roku už bylo deklarováno, že v projektech, které jsou připraveny, jsou projekty zhruba za 10 miliard, z nichž, a to se bavíme na počátku roku 2025, už 80 % z nich mělo stavební povolení. Tedy byly to projekty, které se mohly začít stavět.
Proč to říkám? Ta situace se od té doby výrazně změnila. My jsme z evropských peněz, myslím, že to bylo v roce 2023 až 2024, z Národního plánu obnovy dodali obcím zhruba 640 milionů právě na přípravu projektů s levným nájmem pro občany po celé České republice. Takže tato investice z evropských peněz, nikoliv s formou půjčky, umožnila, že obce, ale i soukromí developeři, připravili projekty, které můžou postavit, v kterých můžou bydlet lidé mladší 35 let, začínající rodiny, potřebná povolání, zdravotní sestry, hasiči, senioři. Téměř asi by tuto podmínku toho dostupného bydlení nebo získání takového nájemního bydlení, ať už obecního, nebo komerčního, mohlo získat zhruba 2 miliony lidí v České republice, protože splňují nějaké z těchto kritérií, tedy pro byty s levnějším nájmem. Všechny politické strany před volbami tady mluvily o tom, jak je bydlení důležité a jak hlavně musíme stavět a tady máme připraveny projekty zhruba za 60 miliard.
Proč to říkám? Protože v rozpočtu, který navrhuje vláda v demisi Petra Fialy, ty peníze na tyto investice opět nejsou. Já si myslím, že tam je suma sumárum asi 2 miliardy, což samozřejmě nepokrývá to, aby se tyto projekty mohly nastartovat. A já, když jsme měli možnost hovořit o rozpočtu ještě jako opoziční strana do roku 2021 a pak i ve vládě, tak mě strašně mrzí, že na výdajovou stránku rozpočtu se často ministři nebo i vláda kouká v kontextu jednoho roku.
Tady prostě chceme mít nízký schodek. Cokoliv, co vlastně dáme na straně výdajů, tak nám buďto lícuje, že to v tom daném roku uspoří, anebo to nebudeme dělat. Samozřejmě investice do výstavby dostupného nájemního bydlení neřeší pouze situaci, která se týká lidí, kteří v místě, kde třeba pracují, shánějí bydlení, ale samozřejmě má pozitivní dopady na příjmovou stránku rozpočtu, a to zejména, pokud ty projekty mají stavební povolení a mohou se začít stavět. Když to vezmu namátkou, jaký příjem to generuje? Často zaznívá od developerů v Praze - jeden byt, který postavíme, přináší do rozpočtu milion korun. Tak když si vezmeme výstavbu dostupného nájemního bydlení, které jsme udrželi v té nižší sazbě DPH, generujete 12 procent z té výstavby. Zdaněné mzdy stavebních dělníků, tedy lidí, kteří to staví, to je zhruba 40 procent, 21 procent je daň ze zisku developerů. Takže investice, které my můžeme v tomto roce nasměrovat do dostupného bydlení, generují, jednak to nejsou tedy dotace, ale jsou to půjčky, generují okamžitě od zahájení opět příjmy do státního rozpočtu s tím, že obce, které si ty úvěry pořídí, následně ty peníze samozřejmě splácí. Zbyněk Stanjura to vymyslel chytře, nesplácí to tedy do fondu SPFI, který spravuje tyhle programy, ale vrací se to do státního rozpočtu. Takže pokud se teď bavíme, že ten rozpočet má být vyvážený a chceme pracovat i s tou příjmovou stránkou, pojďme realizovat tuto investici. Já jsem se díval na programové prohlášení...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším. Poprosím, abychom se v sále ztišili. Platí to pro obě části Poslanecké sněmovny, jak pro tu pravou, tak pro tu levou. Opravdu je tady hluk výrazný a věřte, že to je složité v takovém prostředí hovořit. Děkuji pěkně za uklidnění a pane poslanče, pokračujte.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji, pane předsedající, za uklidnění v sále, nicméně už budu brzo končit. Já myslím, že programové prohlášení vlády sledoval jsem pozorně předvolební kampaně jednotlivých stran, které tedy uspěly a sedí tady ve Sněmovně, i těch, co budou formovat pravděpodobně budoucí vládu, a už jsem měl možnost bavit se i telefonicky s bývalou ministryní Klárou Dostálovou, kdy ANO připravuje tedy novelu stavebního zákona. A co všichni říkají? Že bydlení by mělo být veřejný zájem. Já doufám, že se nebavíme pouze o tom, že ta výstavba toho bydlení by měla být veřejným zájmem, protože já úplně nechci, aby developer někde jako vykácel stromy v parku, postavil tam byty a ty pak prodal třeba nějakým zahraničním investorům. Já bych chtěl, aby se stavělo to dostupné nájemní bydlení, ale zatím v debatách o rozpočtu nevidím, že by některá ze stran akcentovala právě tu část, tedy naplnění realizace těch projektů, které tu jsou zmíněny a které jsou připraveny po celé České republice. Já když to vezmu poměrově k té debatě, kterou vedeme i do četnosti i do objemu financí, což jsou chybějící peníze na ty infrastrukturní projekty a na ty silnice, když to zjednoduším, tak tam se bavíme, kolik potřebujeme získat ještě peněz v rozpočtu na stránce výdajové do státního fondu, abychom mohli pokračovat ve stavbě rozestavěných projektů a dálnic a kolik nám to tedy jakoby vygeneruje následně. Přitom tuto debatu, která jednak reaguje na potřeby lidí v rámci bydlení, a občané a voliči všech politických stran, ty průzkumy byly napříč, hovoří o tom, že problematiku cen bydlení, nájemního bydlení a jeho dostupnost vnímají jako jednu z nejpalčivějších. Pak jsou to ceny energií a ty další. Tak právě tyto investice můžou jednak řešit tu krizi s bydlením spolu třeba s novelou stavebního zákona nebo s urychlením výstavby, ale zároveň mohou efektivně v budoucnu plnit státní rozpočet. Já bych proto chtěl poprosit, pokud někdo hovoří o tom, že bydlení má být priorita, aby ať už to bude paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO zde ve Sněmovně, nebo jako možná budoucí ministryně financí, tak kandidátka na ministryni místního rozvoje, abychom při debatách o rozpočtu zvažovali tuto důležitou část, kam už bylo investováno těch 640 nebo kolik milionů z národního fondu obnovy. Pokud jsou ty stavby v regionech, ve městech připravené, tak u nich platí to samé, co u dopravních staveb. Pokud se ty projekty zamrazí, budou někde v šuplíku a vrátíme se k nim, až to bude pro debatu výhodné, nebo až se třeba situace s výběrem daní zlepší, tak samozřejmě v tu dobu budou ceny stavebních prací vyšší, pravděpodobně budou mzdy těch lidí, kteří budou na těch stavbách pracovat, vyšší, ale zároveň kromě toho, že to je ekonomicky neefektivní, tak samozřejmě tím oddalujeme to řešení dostupnosti bydlení, kterou já věřím od nás občané, že ji řešit budeme zde ve Sněmovně nebo jako vláda, očekávají. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se pokusím ještě jednou pozvat k řečnickému pultu pana poslance Pospíšila, který je přihlášen do obecné rozpravy, a pan poslanec už je přítomen, tak prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych po této dlouhé debatě, kterou jsem velmi pozorně poslouchal, zopakoval pozici... (Smích několika poslanců.) Je to tak, pane kolego, jsem rád, že vás to pobavilo, děkuju pěkně. Abych zopakoval pozici poslanců TOP 09. I po této debatě se domníváme, že není správné vládě Petra Fialy vrátit tento návrh rozpočtu k přepracování. Domníváme se, že poměry v této Poslanecké sněmovně od voleb do Poslanecké sněmovny jsou zjevné. Je zde zjevná sto osmička a je jen otázkou času, kdy nová vláda vznikne. Odvolávat se na to, že ještě není nová vláda, je podle našeho názoru nesmyslné. Jsme parlamentní demokracie, vládne většina v Poslanecké sněmovně a ta je jasná. A ta má přes svoji vládu do státního rozpočtu promítnout své politické priority, to tady kolegové jasně říkali, rozpočet se týká příštího roku, a tedy je zjevné, že zde bude jiná vláda než vláda Petra Fialy. Jsme přesvědčeni, parlamentní většina má převzít svoji politickou odpovědnost a postavit se čelem k tomuto rozpočtu.
V zásadě vidíme dvě varianty, buď jednu - přijmout základní parametry tohoto rozpočtu v prvém čtení a ve druhém čtení nechť parlamentní většina si upraví priority jednotlivých kapitol. Připadalo by nám to tak logické a ostatně i mnoho vládních, budoucích vládních politiků se ve veřejných prohlášeních k tomuto hlásilo. Sám jsem byl v několika debatách, kde jasně padalo: pošlete rychle rozpočet do Parlamentu, ať na něm můžeme pracovat, ať na něm můžeme vyšívat, ať jej můžeme upravovat. Závěry je tedy bohužel jiný ze strany vládní většiny. To znamená varianta jedna, odsouhlasit první čtení a ve druhém čtení v rámci debaty v rozpočtovém výboru nechat vládní budoucí většinu rozpočet opravit. Anebo ta druhá varianta, která ostatně zde dneska také byla citována, která proběhla před čtyřmi lety a která mně připadá správná, přerušit projednávání tohoto rozpočtu s tím, že již nemá většinovou podporu na půdě Poslanecké sněmovny, nechat ho zde takzvaně zaparkovaný a nechat na nově vzniklé vládě, která pravděpodobně brzo vznikne, aby předložila svůj vlastní rozpočet. Je to politicky čisté, je to politicky jednoznačné, odstraní to to, čeho jsme dneska tady byli svědky, svádění na odcházející vládu, že za rozpočet pro příští rok bude zcela odpovědná. Není tomu tak. Ta vládní většina je zde od počátku října jiná a ta má jasnou politickou odpovědnost. Té se bohužel v tuto chvíli vyhýbá a snaží se tak tímto gestem přehodit odpovědnost na odcházející vládu.
Já jsem stejně ale, dámy a pánové, přesvědčen, že nakonec poté, co vznikne vláda Andreje Babiše, tak sestaví svůj vlastní rozpočet a že tato dnešní disputace, toto dnešní představení je pouze mezifáze a že stejně nakonec se podle tohoto rozpočtu, který dnes tu projednáváme, nebude vládnout a že nakonec stejně bude vládní většinou odmítnut. Jak jsem řekl, je to legitimní postup, ale připadá mi tato mezifáze zbytečná a podle mého názoru souvisí s tím, co moji kolegové na pravici říkali, že zkrátka nastupující vláda, parlamentní většina, nemá vlastní návrh rozpočtu, byť o něm bylo v posledních týdnech a měsících ze strany vládních politiků mnohokrát hovořeno.
Takže, dámy a pánové, toto je zjevný a jasný důvod, proč my nepodpoříme vrácení tohoto rozpočtu vládě. Je to podle nás nestandardní postup. A zcela pomíjí výsledek parlamentních voleb a vede k tomu, že vznikající a vzniklá vládní většina odmítá převzít odpovědnost za základní zákon země, a to je rozpočet, rozpočet státu pro příští rok. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Zatím jste byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Pan zpravodaj. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Pikora: Dobrý večer, ještě jednou, pozdní večer. Jako zpravodaj se v obecné rozpravě hlásím ke sněmovnímu tisku 17/1, který obsahuje návrh usnesení rozpočtového výboru, které jsem již načetl ve zpravodajské zprávě.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, proto obecnou rozpravu končím, a ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo ministra financí? (Ano.) Tak prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Byla by to normální debata v prvním čtení, kdyby tady existovala většina, která chce schválit základní parametry rozpočtu. Tato většina tu není, takže omlouvám se všem, kteří vystupovali, vlastně celý den je úplně absurdní. Vy jste byli rozhodnuti jako nová vládní většina, že ten návrh vrátíte, na to samozřejmě máte plné právo, myslí na to jednací řád, ale vraťme se několik dnů či týdnů zpátky.
Nejprve Andrej Babiš říkal, že nás nepotřebuje, že všechno má, že má položkový rozpočet. Pak jste požádali o to, abychom to poslali, tou typickou směsí Andreje Babiše. To byla směs urážek, útoků a fňukání. Když jsme vám vyhověli, tak jste nejdřív řekli, že to schválíte, a teď ne. Slovy klasika: slibuji, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal, anebo slibuji, co jsem od odvolal, a odvolávám, co jsem slíbil. Je to úplně jedno, je to vlastně chaos.
Dneska nám to pošlete zpátky, a co se bude dít za těch 20 dnů? Co se bude dít za těch 20 dnů? Já tedy doufám, že už bude nová vláda za 20 dnů. Já pevně doufám, že ano, že to zvládnete. Možná tam budete tři dny, možná pět dnů, možná sedm dnů, nevím, 20 dnů asi ne. Nevypadá to, že by zítra byla jmenována nová vláda. Nemůžete čekat, že porušíme zákon a přineseme návrh rozpočtu s vyšším deficitem. To od nás skutečně čekat nemůžete.
Tak pošleme vám znovu sněmovní tisk a říkal jsem vám to i v debatě minulý týden. Není důležité, jestli ho pošleme, nebo nepošleme. Důležité je, co s tím tiskem uděláme - uděláte. Tak připomenu - já vím, že to nechcete slyšet - co jsme udělali my před čtyřmi lety. Nechali jsme to tam ležet, neotravovali jsme veřejnou debatu, abychom říkali, co všechno v tom rozpočtu je špatně, nepovolávali jsme úředníky, nechtěli jsme úředníky, nevedli jsme politickou debatu s úředníky. Máme zákon o státní službě a úředníci slouží vládě, která je u moci. Vaše tam ještě není. Takže ani to jste nevydrželi a chtěli jste vést politickou debatu ne s ministry v demisi, s odcházejícími, ale s úředníky. Podle mě to bylo špatně a špatné pro všechny.
A jestli se radujete, že někdo vám už dneska dává informace, tak si pamatujte, kdo to udělá jednou, tak to udělá podruhé a bude ty informace vynášet budoucí opozici, jako je vynáší nám. Nikam to nevede. Politický souboj mají vést politici a úředníci jsou od toho, aby zpracovávali podklady pro politické zadání vlády. A tu budete tvořit vy.
Celou dobu je to mlha. Nemáte připravený rozpočet. Já vám to nevyčítám. Neměli jste ale machrovat, že ho máte. To vám jde. Máme to, položkově, k ničemu... Prosím vás, pošlete nám to. Pošlete nám to, nebo vám dáme trestní oznámení. Porušujete zákon, bla, bla, bla. Můžete si tam dosadit neuvěřitelné množství vyjádření, která měla tvořit mlhu k tomu, za prvé, Andrej Babiš nemá vyřešen střet zájmů, a to není problém vlády v demisi, ani stran, které budou v opozici v tomto volebním období. To je problém váš. Ale samozřejmě je mnohem lepší vést debatu o rozpočtu.
My jsme ten rozpočet připravili zodpovědně, realisticky a byli jsme připraveni podle něj vládnout a vládli bychom podle něj a zvládli bychom to. Vy ne. Vy to evidentně nejste schopni zvládnout s tímto navrženým deficitem. Dobře, je to vaše rozhodnutí. Ale ty lži o tom, jak tam něco chybí. Mnozí kolegové říkali: příjmy jsou dané, ověřené nezávislou autoritou. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti platí, takže je dán maximální deficit, a tím pádem jsou maximální výdaje. A to vám nestačí. To vám prostě nestačí. Ano, naslibovali jste mnozí všechno všem a na to samozřejmě deficit 237 miliard, plus dvě únikové položky prostě nestačí. To je fakt. Místo toho, abyste se tím tiskem vůbec nezabývali, tak jako my, my jsme ho obrazně hodili do koše, nemuseli jsme tam nic trhat a dělat nějaká teatrální gesta. Připravili jsme rozpočet. Dá se připravit rozpočet do dvou měsíců poté, co vláda nastoupí. Jasně jsme si ukázali, přišli jste na to už vy, že rozpočtové provizorium je normální. Za tři měsíce, a pokud o to stojíte, klidně vám pošleme po kapitolách, nikdy se v prvních třech měsících nevyčerpala jedna dvanáctina schváleného rozpočtu. Nikdy. Někdy v pololetí se dostáváme na 50 procent, někdy je to až v červenci nebo v srpnu. Je to logické, protože investiční aktivita v zimních měsících je logicky, z logických důvodů utlumena.
Samozřejmě pokud se dostanete k hlasování, které přednesl pan poslanec Havránek, tak vám mohu doporučit, abyste ho podpořili. Pokud nám to vrátíte, tak rovnou říkám, že tam jsou výzvy k tomu, abychom porušili zákon. Ať to přijmete, nebo ne, my zákon neporušíme. Klidně si ho porušte vy sami, bude to váš rozpočet. A je logické, a říkají to i mnozí vystupující z obou stran politického spektra, státní rozpočet odpovídá vládním prioritám kterékoliv vlády. Tak nechtějte po nás, abychom připravili rozpočet pro vaše vládnutí. To je úplně absurdní! Právě proto jsme kandidovali proti sobě, že máme jinou představu o tom, jak spravovat zemi, máme jinou představu o fiskální politice, máme jinou představu o tom, jak snižovat deficity veřejných financí. My to respektujeme, ale vy ne. Vy se pořád vymlouváte a chybí vám tam 35, 60, 85, 95. Kdo dá vyšší číslo, je vítěz. Můžete tam dát jakékoliv číslo.
Já jsem říkal, že to hrozné české slovo, které vymyslela státní správa, nadpožadavky - kdo z vás použil v běžném životě slovo nadpožadavek? To jsem nikdy neslyšel. (Hlásí se poslankyně Barbora Rázga.) Ano, v běžném životě? (Ano.) Tak já nevím, já mám oprávněný požadavek, neoprávněný požadavek, ale nadpožadavek? To jsem myslel, že používají jenom ti, kteří chtějí čerpat peníze ze státního rozpočtu. Tak se omlouvám, jedna paní poslankyně to používá v běžném jazyce. Klobouk dolů. Pak se vás když tak soukromě zeptám, v jaké souvislosti, jestli mi to budete ochotna říct. Já si to úplně představit neumím. Sémantika mi uniká, ale to je možná můj problém, ale z češtiny jsem měl jedničku. O počtech si s tím, kdo to říkal, rád popovídám. Ale to je jiná věc.
Já vím, že o mě rádi říkáte, že jsem elektrikář. Nejsem, ale kdybych byl, vůbec bych se za to nestyděl. Já jsem říkal, mnozí z vás. Ne všichni z vás. Koho to zajímá, tak jsem bývalý programátor. Ano, bylo to na elektrofakultě, udělat z toho elektrikáře, ale i kdybych byl, ministr financí není ekonomický ředitel, ředitel České republiky. Já vím, že se to mnozí domnívají. Tak to naštěstí, naštěstí není.
Ale návrh rozpočtu je dobrý, realistický, prorůstový, proinvestiční a posiluje obranyschopnost a odolnost České republiky. A tu snůšku lží, polopravd, fabulací jste si mohli odpustit. Přineste vlastní návrh rozpočtu a pak bude regulérní debata, pak to bude mít smysl v prvním čtení, bude tady většina, která je schopna podpořit nebo bude schopna podpořit vlastní návrh rozpočtu, základní parametry, příjmy, výdaje a deficit. Jestli tam bohužel budeme ještě my za 20 dnů, tak nebude vyšší deficit, než který je dneska, protože nemůže být vyšší. O tom není prostě debata. Nemůžeme současně říkat, jak říká Andrej Babiš, my ctíme zákon o rozpočtových pravidlech, ale současně usnesením řeknete vládě, když tak případně navyšte deficit. To fakt není možné. Podle mě to není hlasovatelné, ale Sněmovna je suverén a klidně si může odhlasovat výzvu vládě, aby porušila zákon.
Máme tady takové případy. Já si pamatuji monopol jedné pojišťovny, jedné zdravotní pojišťovny, ale to nebyla zdravotní pojišťovna, a také byla většina, která to tady odsouhlasila, a teď budeme platit jako Česká republika. A kde jsou ti, kteří byli pro? Ti to platit nebudou, i když byli varováni tehdejšími ministry o tom, aby to nedělali, že v těch sporech, které mohou nastat, budeme tahat za kratší konec. A taháme za kratší konec. A ten účet nebude úplně malý. A kde jsou ti, kteří byli tehdy pro? Mnozí sedí tady v tomto sále a mnozí, kteří byli proti, také sedí v tomto sále. A čas jasně ukázal, kdo měl pravdu.
Takže ano, Sněmovna může přijmout dokonce i zákon, který porušuje minimálně evropská pravidla. Ale nakonec pak někdo nese důsledky. A kdo je nese? Daňový poplatník. Ne ten, kdo to hlasuje. Takže sečteno, podtrženo, už to říkám dneska: rozpočet - příjmy jsou v pořádku, deficit je daný zákonem, maximální výdaje jsme navrhli. Nic tam nechybí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní je na řadě závěrečné slovo zpravodaje. Případně pokud by pan zpravodaj neměl závěrečné slovo, tak bych ho poprosil minimálně, aby nás seznámil s procedurou hlasování.
Poslanec Vladimír Pikora: Děkuji za slovo. Já myslím, že skoro 13 hodin mluvení už stačilo. Není potřeba cokoliv dál dodávat. A přešel bych k proceduře.
Takže byly podány návrhy. Za prvé byl podán návrh poslankyní Svobodovou za Piráty, je to návrh na doplnění usnesení rozpočtového výboru doplnit do odst. 3 písm. g) 14 miliard na bydlení. Dále byl: druhý návrh je od pana poslance Havránka, je to protinávrh schválení základních parametrů včetně přikázání kapitol výborům. A třetí je usnesení rozpočtového výboru.
Nyní bych navrhl, abychom o této proceduře hlasovali.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju. Já se jenom zeptám, jestli je nějaký poslanec, který má protinávrh k přednesené proceduře, o kterém bychom případně hlasovali jako o prvním proaktivně? Jestli tomu tak není, tak jsem zagongoval a budeme nyní hlasovat o navržené proceduře tak, jak ji navrhl zpravodaj. (Poslanec Benda: Ta procedura je divná. Je to divné.)
Ještě pan poslanec Benda, jestli má alternativní návrh procedury? (Ano.) Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Já vím, že to je návrh rozpočtového výboru. Ale ta procedura se mi zdá jako naprosto pochybená. Já chápu, že asi nejlogičtější je nejprve hlasovat o tom, že se návrh vrátí vládě k přepracování. To se mi zdá rozumné, přestože to navrhl rozpočtový výbor. Pak je tam nějaký návrh paní poslankyně, která to navrhuje doplnit, ten se má hlasovat první. Pak se hlasuje vrácení k přepracování, pak se hlasuje původní schválení. Vždycky jsme to v minulosti takto dělali. Anebo tedy ať se hlasuje nejprve ten návrh, který schvaluje rozpočet, pak návrh paní Svobodové a pak vrácení k přepracování. Ale jako protinávrh usnesení, pak hlasovat mezitím úplně jiné usnesení a pak se vrátit k původnímu usnesení - se mi zdá, že opravdu není v pořádku. Nezlobte se na mě.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak ale musí tu zaznít případně jako alternativní procedura.
Poslanec Marek Benda: Formální protinávrh je, aby se hlasoval nejprve návrh paní poslankyně Svobodové. Doufám, že nepletu jméno. Potom zamítací návrh, respektive odmítací návrh rozpočtového výboru. Pokud nebude přijat, pak se hlasuje návrh kolegy Havránka, který to schválí. Mně to dává logiku nejlepší, protože si myslím, že takhle to bylo vždycky v minulosti. Nejprve se hlasovaly protinávrhy, které říkaly "vraťte", a pak se teprve schválily parametry.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá. Tak máme tady dvě alternativní procedury. Chcete si to třeba vyjasnit, že bychom si dali, ať nedáme divoké hlasování a pak se nepostupuje jenom podle nějaké aktuální většiny? Tak já prosím pět minut, aby se zpravodaj domluvil s předkladatelem a případně s předsedy klubu, abychom si ujasnili proceduru.
Takže je 21.53. Vyhlašuju přestávku do 21.58.
(Jednání přerušeno od 21.54 do 21.58 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak je 21.58. Přestávka uplynula. Vracíme se k bodu, který projednáváme, to znamená k návrhu státního rozpočtu na příští rok. A protože vznikla dohoda na proceduře mezi předsedy klubu, tak prosím pana zpravodaje, aby ten kompromisní návrh načetl. Chápu to tedy tak, že bere zpět ten svůj původní návrh. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Pikora: Takže prosím, uděláme tedy tu proceduru následujícím způsobem. Nejdřív budeme hlasovat o návrhu pana Havránka z ODS. Následně budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Svobodové za Piráty, který doplňuje to, co připravil rozpočtový výbor. A následně se bude hlasovat o usnesení rozpočtového výboru.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Benda bere zpět svůj návrh. Přesto se ptám, jestli je nějaký konkurenční návrh k tomu právě přednesenému? Není tomu tak. Zaznamenal jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně. A mezitím, než se tak stane, tak si dovolím vás informovat, že paní ministryně Decroix ruší svoji omluvu.
(Vzhledem k nočnímu jednání Poslanecké sněmovny budou další stenoprotokoly přepsány v nejbližší možné době. Děkujeme za pochopení.)
Aktualizováno 27. 11. 2025 v 7:06.

