(Schůze zahájena v 14.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 139. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak já vás nejprve odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 139. schůze dne 15. května 2025 a pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

 

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Já navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Zdeňka Kettnera. Má někdo jiný návrh? Takový návrh nevidím.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s navrženými ověřovateli? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 1, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 1. Konstatuji, že jsme ověřovateli 139. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Zdeňka Kettnera.

 

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Andrej Babiš na celý jednací den z osobních důvodů, Romana Bělohlávková na celý jednací den z osobních důvodů, Roman Bělor od 17.30 z pracovních důvodů, Ondřej Benešík na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Lubomír Brož na celý jednací den z pracovních důvodů, Martin Dlouhý na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Eva Fialová do 18 hodin z pracovních důvodů, Romana Fischerová na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Vít Kaňkovský na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jiří Kobza na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Michael Kohajda na celý jednací den z pracovních důvodů, Jan Lacina na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Helena Langšádlová na celý jednací den z pracovních důvodů, Jarmila Levko na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Jakub Michálek od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, Pavla Pivoňka Vaňková od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů, David Pražák na celý jednací den z pracovních důvodů, Petra Quittová od 14 do 18.30 z pracovních důvodů, Karel Rais na celý jednací den ze zdravotních důvodů, Michael Rataj do 17.30 z pracovních důvodů, Michal Ratiborský na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Pavel Svoboda na celý jednací den z pracovních důvodů, Antonín Tesařík do 19 hodin ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají: pan ministr Martin Baxa od 19.30 z pracovních důvodů, Mikuláš Bek do 14.30 z pracovních důvodů, Martin Dvořák na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, Petr Hladík na celý jednací den z pracovních důvodů, Petr Kulhánek od 15 hodin z pracovních důvodů, Martin Kupka na celý jednací den z pracovních důvodů a pan ministr Jan Lipavský na celý jednací den z pracovních důvodů.

S náhradní kartou číslo 4 bude dnes jednat a hlasovat pan poslanec Kubíček.

Ještě přišly dvě omluvy: od 14 do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Richard Brabec a pan poslanec Jiří Hájek bere zpět svoji omluvu. Z dnešního dne stahuje svoji omluvu pan poslanec Kobza.

Nyní přistoupíme k návrhu pořadu 139. schůze tak, jak je uveden na poznámce (pozvánce?), a já vás nejprve seznámím s návrhy, na kterých se dohodlo dnešní grémium.

Za prvé, navrhujeme zařadit do návrhu pořadu čtyři nové body: první, sněmovní tisk 975, je to změna některých zákonů v oblasti kapitálového trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa, je to první čtení, podle § 90 odst. 2; dále sněmovní tisk 976, je to změna některých zákonů v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa, je to první čtení, podle § 90 odst. 2; dále sněmovní tisk 977, novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, první čtení, podle § 90 odst. 2, a sněmovní dokument 6753, návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.

Za druhé, navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, to je v úterý 27. května, navrhujeme projednávat body z bloku Zákony - první čtení, navržené k projednání podle § 90 odst. 2 v následujícím pořadí: nový bod, sněmovní tisk 975; nový bod, sněmovní tisk 977, a nový bod, sněmovní tisk 976; dále bod 54, sněmovní tisk 968, novela zákona o civilním letectví; bod 53, sněmovní tisk 967, novela zákona o námořní plavbě; bod 51, sněmovní tisk 962, novela zákona o uznání odborné kvalifikace; bod 38, sněmovní tisk 907, novela zákona o ochraně označení původu; bod 34, sněmovní tisk 875, vládní novela zákona o odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů; bod 23, sněmovní tisk 817, vládní návrh zákona o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací; bod 32, sněmovní tisk 873, vládní návrh zákona o odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování; dále bod 33, sněmovní tisk 874, vládní návrh zákona o odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování, související; bod 50, sněmovní tisk 947, vládní návrh zákona o kritické infrastruktuře; bod 30, sněmovní tisk 867, novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních; bod 142, sněmovní tisk 795, novela o Hasičském záchranném sboru; bod 156, sněmovní tisk 943, novela zákona o ochraně znaku a názvu Červeného kříže; bod 161, sněmovní tisk 959, novela zákona o válečných veteránech; bod 52, sněmovní tisk 963, novela zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků.

Zítra, ve středu 28. května, bude od 9 hodin pokračovat přerušená 134. schůze Poslanecké sněmovny.

Pět minut po jejím skončení nebo přerušení bychom pokračovali ve 139. schůzi Poslanecké sněmovny projednáváním bodů z bloku zákony ve třetím čtení v následujícím pořadí: bod 169, sněmovní tisk 728, novela občanského zákoníku; bod 171, sněmovní tisk 750, novela o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech; bod 180, sněmovní tisk 861, novela trestního zákoníku; bod 186, sněmovní tisk 747, novela zákona o soudech a soudcích; bod 177, sněmovní tisk 798, novela zákona o zdravotních službách; bod 179, sněmovní tisk 847, vládní návrh zákona o kategorizaci zdravotních prostředků.

Ve 13.45 bychom se věnovali volebním bodům v tomto pořadí: bod 201, návrh na volbu členů Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory kinematografie; bod 202, návrh na volbu členů Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory televizních děl; bod 203, návrh na volbu členů Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher; bod 204, návrh na volbu členů Státního fondu audiovize pro poskytování podpory infrastruktury audiovize.

Připomínám, že po skončení dopoledního jednání bude zasedat organizační výbor.

V 15 hodin navrhujeme pevně zařadit nový bod, je to sněmovní dokument 6753, návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.

Na základě dohody grémia bude u tohoto bodu zkrácen čas na hlasování na 10 vteřin.

Po skončení středečního jednání 139. schůze by pak byla přerušena do pátku 30. května 9 hodin.

Ve čtvrtek 29. května bude v 9 hodin ráno zahájena mimořádná 140. schůze Poslanecké sněmovny.

V pátek 30. května bychom pokračovali projednáváním neprojednaných bodů z bloku třetích čtení ze středy 28. května. Tolik dohoda z grémia, z mé strany je to všechno.

Nyní, kdo máte zájem vystoupit k pořadu schůze, máte možnost se vyjádřit. Eviduji zde několik přihlášek s přednostním právem, já přečtu pořadí přednostních práv.

Kolegyně, kolegové, požádám vás o ztišení. Děkuji.

Jako první vystoupí s přednostními právy pan poslanec Marek Benda, Ivan Bartoš, Olga Richterová, Alena Schillerová, Tomio Okamura, Radim Fiala. Tolik seznam přednostních práv. Jako prvního požádám o vystoupení pana poslance Marka Bendu, prosím. Ještě než se ujmete slova...

Kolegyně, kolegové, prosím o ztišení. Kolegové!

Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já nejprve avizuji procedurální návrh, a to abychom na návrh koaličních klubů hlasovali, že dnes budeme jednat a projednávat i meritorně návrhy zákonů i po 19. hodině, nikoliv po 21. Dohoda z grémia je do 20 hodin, ale měli bychom odhlasovat tento procedurální návrh, který bych poprosil, aby byl hlasován poté, co přednesu návrhy doplňků toho, co bylo dohodnuto na grémiu.

První návrh se týká toho, aby za nově zařazené sněmovní tisky... Za sněmovní tisk 976, pokud bude nově zařazen jako třetí bod dnešního programu schůze, byl jako čtvrtý bod zařazen bod 44 dosavadního pořadu, sněmovní tisk 922, vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. Dále...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já i vzhledem k hluku v sále jsem to nestihl pořádně zaznamenat. (Poslanec Benda: Pardon.) Takže sněmovní tisk 922 jako čtvrtý dnes. (Poslanec Benda: Jako čtvrtý dnes, bod 44.) Bod 44 a... (Poslanec Benda: Jedná se také o první čtení podle § 90 odst. 2.) Zákon o finančním trhu, jo? (Poslanec Benda: Ano.) Dobře, pojďme dál, prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Dále za bod 38 dosavadní, který je dnes asi osmým bodem, jestli se nepletu, devátým bodem, sněmovní tisk 907, bych navrhoval zařadit dosavadní bod 55, sněmovní tisk 969, o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, také první čtení podle § 90 odst. 2.

Pak poprosím jenom o jednu kontrolu, pane místopředsedo. Za bod 30 navrhujete zařadit bod 37 z grémia, nebo jsme se na tom nedomluvili?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Za bod 30 je zde návrh bod 142 (Nesrozumitelná reakce poslance Bendy.), novela o Hasičském záchranném sboru.

 

Poslanec Marek Benda: OK, v tom případě navrhuji za bod 30, aby byl ještě zařazen bod 37, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon (č.) 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, první čtení, podle § 90 odst. 2. Jedná se o sněmovní tisk 906. To jsou návrhy k dnešnímu dni a ještě jeden návrh do toho bloku třetích čtení. Navrhuji, aby za bod 186, návrh poslanců Pavla Blažka, Marie Jílkové a dalších, o soudech a soudcích, sněmovní tisk 747, byl ještě zařazen dosavadní bod 175, vládní návrh zákona o státním pozemkovém úřadu, sněmovní tisk 789, ve třetím čtení. Jestli to bude projednáno ve středu, nebo v pátek se uvidí podle naší efektivity. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že jste přednesl procedurální návrh, který se týká dnešního jednání, tak já přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

Váš procedurální návrh je, abychom dnes meritorně a procedurálně jednali i hlasovali po 19. hodině.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 2, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 49. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Budeme dnes jednat po 19. hodině.

Tak, jako další s přednostním právem vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já počkám, až poslanci opustí sál.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, ti z vás a ty z vás, kteří chcete diskutovat, požádám vás, abyste své diskuse přenesli do předsálí. Kolegové v levé části sálu....

Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Tak vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych byl rád, kdybychom kromě předsálí mohli diskutovat i věci tady na plénu, třeba při interpelacích, které mají být ve čtvrtek a jsou tedy zase zrušeny, protože je mimořádná schůze. Někdy tady chceme, aby bylo ticho, aby vystupující mohl vystupovat, ale někdy bych chtěl, aby to...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové...

 

Poslanec Ivan Bartoš: ... aby to ticho tady nebylo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Počkejte, pane poslanče.

Já vás žádám opakovaně, než začnu jmenovat - pane poslanče, než začnu jmenovat - přeneste své diskuse do předsálí. Týká se to i ministrů, i poslankyň.

Už máte zjednán klid, prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za zjednání ticha, ale jenom říkám, že v některé věci by naopak ticho tady být nemělo. Já si myslím, že to ticho, které nám jako opozičním politikům poměrně vadí, je to ticho ohledně projektu Dukovany, projektu za stovky miliard korun. My tady ve Sněmovně často mluvíme o zodpovědnosti, o efektivitě, o ochraně veřejných peněz, a přitom se tváříme, že pravděpodobně největší selhání v tomto volebním období této vlády se vlastně nestalo. Já si dnes dovolím mluvit poměrně otevřeně.

Každý měsíc, kdy se nepokračuje v projektu dostavby Dukovan, kdy se hádáme, kdo co měl podepsat, kdo čeká na rozhodnutí soudu nebo kdo má nebo nemá koule říct "je to na mě", tak každý takovýhle měsíc může znamenat v budoucnu ztrátu 3,3 miliardy korun. Ostatně takový je hrubý odhad ceny elektřiny, kterou by nový blok Dukovan vyrobil za jeden měsíc, takže každý měsíc toho zdržení znamená měsíc, kdy budeme muset energii dovážet nebo ji v budoucnu pokrývat jinak, pravděpodobně dráž, pravděpodobně méně čistě a určitě nestabilně. Proč dráž a méně čistě? Tak ty ceny, ať už stavebních prací či odklady, samozřejmě navyšují budoucí cenu toho projektu. A proč pravděpodobně nečistě či nestabilně? Protože i legislativa, která podporuje čisté zdroje, která se teď schvaluje, se schvaluje se značným zpožděním.

On se tady objevil pan poslanec Havlíček, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem začal o Dukovanech, ale chtěl bych se i zmínit o zákonech lex OZE I a OZE II. Ty měly být schváleny už v roce 2020, tedy za pana Havlíčka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já tedy, tak jak jsem avizoval, začnu jmenovat. Poprosím pana ministra (poslance?) Bendu, paní poslankyni Válkovou, aby své diskuse přenesli do předsálí. Případně další budu jmenovat jako ve škole. Omlouvám se, ale jestliže nerespektujete pokyny řídícího schůze, budu postupovat tímto způsobem. Prosím.

Děkuji. Lex OZE III, tedy flexibilita a agregace - lidově řečeno, ty baterky - se měly schválit do poloviny roku 2021, což tedy ještě bylo za pana Havlíčka.

Nicméně - můžete to číst v médiích téměř denně - teď se zasekl i projekt na dostavbu Dukovan, zejména na podpisu smlouvy. Tu smlouvu měl přitom příležitost podepsat pan premiér Fiala naposledy poté, co byl zamítnut rozklad u antimonopolního úřadu, přesto i pod hrozbou předběžného opatření ze strany krajského soudu pan premiér Petr Fiala s podpisem smlouvy nesmyslným důvodem otálel a nechal se rozhodnutím soudu ve finále zcela zaskočit. Kvůli tomuhletomu selhání už teď nemáme podpis té klíčové energetické zakázky vůbec ve svých rukou a o tom, jestli se ta smlouva stihne podepsat do voleb, rozhodne Nejvyšší správní soud. To přinejlepším znamená stovky milionů korun navíc a samozřejmě přinejhorším zpoždění projektu a jeho prodražení o miliardy, ať už prodražení samotného projektu - protože se bude odehrávat v jiném čase, v jiných cenách - tak i samozřejmě oddálení a zapojení těchto zdrojů v budoucnosti, a tím se vracím k té 3,3 miliardy korun, což je ten předpokládaný výkon dostavby po dokončení projektu.

K těmto škodám ještě můžeme připočíst dopady na investory, na důvěru lidí, na důvěru lidí v politiku a politiky, na rozpočet celého projektu. Je tady řada lidí, kteří již vedli nějaký takovýto projekt a velmi dobře asi každý může říct, co udělá byť jen měsíční nejistota v rozpočtu nějakého projektu, v rozpočtu stavby. Teď si to představte rozloženě do řady let a stovek miliard. To ticho, které jsem na začátku zmínil, si troufnu říct, že je v tuto chvíli nejdražší ticho v celé České republice.

Podle mě je na místě se ptát, kdo vlastně v tomhle tom procesu pochybil, kdo je za to zodpovědný. My už jsme slyšeli téměř všecko. První, že za to může soud, že za to může antimonopolní úřad, dokonce že za to může opozice. Ještě jsem neslyšel, že za to může počasí, ale na to také dojde, ale že by vláda řekla, kdo tedy za to může... Vláda čeká v tuto chvíli na vývoj situace. To já mluvím jenom o těch finančních nákladech prodloužení stavby nebo které vyplývají z prodloužení nepodepsání toho tendru, ale je to i otázka bezpečnosti. O tom, že kvůli jednomu předběžnému opatření má Česká republika zablokovaný klíčový projekt, který má České republice zajistit energetickou soběstačnost na dalších šedesát let. Je to zrovna v době, kdy celá Evropa řeší, jak se odpojit od ruských surovin, jak zvládnout onu zelenou transformaci - kde v České republice součástí energetického mixu jsou jaderné zdroje - a jak se ubránit hybridním tlakům. My, my jako Česká republika v tuto chvíli nemáme plán B. Pokud ho máme, tak veřejnost ani opozice či další stakeholdeři o plánu B nevědí.

Tenhleten zoufalý stav není důsledek nějaké přírodní katastrofy ani nějakých událostí, které by se nedaly předvídat. Bohužel je to výsledek neschopnosti nebo otálení rozhodnout se v ten správný čas a v tuhletu chvíli se mi jeví, že i nikdo se nehlásí, že by za to byl zodpovědný.

Když už jsme u té odpovědnosti, mně na tom přijde nejvíc absurdní, že za tříměsíční skluz a projekt řádově levnější - byť už jsem se přes tohleto fakt přenesl - jsem já tady odcházel z vlády. Já to beru, za ty komplikace, které byly způsobené i mimo jiné tím, že třeba dodavatel nedodal včas nějaký zdrojový kód, jsem se neváhal omluvit - byť to tady občas někdo zpochybňuje - a ty komplikace mě mrzí. Ostatně i doteďka za to nesu politickou zodpovědnost a řeším důsledky, které jsou s tím spojené. Šlo o tříměsíční zpoždění v projektu, který stál stovky milionů korun, ne o rozpočet projektu, do kterého Česká republika chce investovat stovky miliard, ne ohrožení realizace projektu, který řeší bezpečnostní rizika v oblasti energetiky v budoucnosti.

To zpoždění Dukovan je násobně delší, finanční riziko je nesrovnatelně vyšší, bezpečnostní hrozba je jakýsi bonus k tomu a tady se nikdo neptá - já nevím, jestli v interpelacích, jestli ještě budou do konce volebního období, možná za čtrnáct dní - proč se tedy podepisování této klíčové smlouvy zadrhlo a proč neexistuje krizový plán? Proč je tohleto bez politické zodpovědnosti? Dnes panuje ticho, ticho v Dukovanech a z pohledu asi vlády bude panovat ticho i v téhleté síni. Já v závěru své řeči budu navrhovat bod, který se tímhletím zabývá, ale ještě bych se chtěl podívat na jednu věc, která mi přijde také zásadní.

Podobný příběh o tom, jak lze promarnit čas i peníze, píše totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já bych teď vyšel z čerstvé zprávy NKÚ. Za uplynulých pět let - to je čtyři roky této vlády a rok vlády předchozí - systémy tohoto rezortu proteklo více než 3,2 miliardy, digitálními systémy, které mají spravovat onu agendu. Když jsme měli možnost teď procházet tu zprávu NKÚ, kterou tedy komentovala vláda a přišla i na kontrolní výbor Sněmovny, tak se ukázalo, že ty jednotlivé projekty vlastně nebyly dokončeny a nefungují. Za uplynulých pět let, jak jsem zmínil, a 32 miliard, výsledek? Projekt informačního systému zaměstnanost, investováno 297 milionů, systém nefunguje ani po devíti letech práce na něm. Můžeme se dostat i podle mě k dobrému projektu, který ale není úplně dobře dotahován do konce. To je projekt Jenda, internetová aplikace MPSV vyvinutá bez soutěže, 93 milionů.

(Celkem) 650 milionů vynakládaných na staré systémy, protože nové stále nejsou schopné nahradit, a ohledně té faktické digitalizace na straně úřadů je zde stále ruční opisování, skeny, které neumí nikdo přečíst, úředníci přepisující data z jednoho monitoru a z jednoho formuláře do druhého. Mě docela překvapilo... Byť jsem slyšel, že na úřadech, které sice řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí, s tím je poměrně jiné nakládání než třeba se stavebními úřady, které spadají pod obce a řídí je vlastně tajemník stavebního úřadu, tak byť je tam jakési embargo na informace, tak čerstvě vyšel článek (Ukazuje materiál.) týkající se superdávky, který opět adresuje digitalizaci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kdy superdávka má během velmi krátkého měsíce naběhnout. Zde tedy anonymně hovoří úředníci o tom, jak nejsou na to připraveni, jak už v tuto chvíli vlastně je problematické obsluhovat celou agendu při silném podfinancování i personálním zabezpečení.

Když si dáme do kupy tuto zprávu nebo tento článek a tato fakta se zprávou NKÚ, tak si myslím, že zde - a tamto se týká budoucích investic ty Dukovany, ale toto se týká lidí, kteří očekávají, že budou mít včas třeba i placené dávky - si zaděláváme na další zásadní problém. Podle mě se v tomto případě nelze zatím hovořit o transformaci, byť občanům byl nabídnut hezký (nesrozumitelné?), ale o to, že skutečně jsme v jakési papírové pasti v digitálním věku.

Když jsem zmiňoval ty budoucí náklady České republiky, což konečně ve finále odnesou zase občané, tak jenom ve věci té agendy a investic na MPSV, tak podle toho kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu překračuje zákonnou lhůtu 90 dnů až 79 procent žádostí o starobní důchod. Jsou data z roku 2023, 2024 už pan Trpkoš hovořil o zlepšení. Lidi, kteří celý život pracovali, čekají měsíc co měsíc, až jim stát konečně zvládne převést data z jedné databáze do druhé.

Když jsem trochu hovořil o tom přijetí zodpovědnosti a o nějakém taky splácení politickým kapitálem, tak bych si dovolil připomenout ještě jeden konkrétní příklad - on už ho tady zmiňoval i třeba pan poslanec Babiš, občas se objeví v nějakých debatách - a to je otázka IT na sekci Ministerstva práce a sociálních věcí, a konkrétně tedy i pana Trpkoše, jehož kauzy nedávno popisoval server Seznam Zprávy.cz.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dnes se ukazuje, že se nejedná jenom o pana Trpkoše nebo jeho odbor, ale že na tomto odboru jsou předávány zakázky v hodnotě stovek milionů korun - myslím si, že ten celkový objem od začátku byl 300 milionů korun - firmě Tekies, která má velmi úzké vazby na jeho okolí. Tuto firmu ovládá podle materiálů, které byly zveřejněny, přímý podřízený pana Trpkoše z ministerstva, a co je absurdní, tak tato firma po mém odchodu z ministerstva dokonce zasahuje do digitálního stavebního řízení, kdy dodávala takzvaný technologický bypass, a novináři odhalili, že firma Tekies dodávala tuto zakázku - ta celková smlouva je asi na 30 milionů - aniž by byla vysoutěžena, a dokonce - což mi přijde tedy vlastně už téměř v rovině trestněprávní - v momentě, kdy toto zjištění se objevilo, tak smlouva s touto firmou byla antedatována a vložena do registru smluv až někdy začátkem měsíce dubna, zatímco tato firma prokazatelně již pracovala na tom řešení od prosince loňského roku.

Zatímco i Petr Fiala, když se před pár měsíci - ono už to je skoro rok - snažil demonstrovat svou rozhodnost a ráznost, když se rozhodl nějakým způsobem hodnotit proces digitalizace stavebního řízení, tak v tomto případě, kdy ty projekty nabírají obrovské zpoždění až třeba devět měsíců, kde stát rozděluje veřejně miliony bez výběrových řízení, tak toto neřeší, stejně tak situaci, která se týká Dukovan. Já jsem si vybral tyhle dvě věci, protože posledních čtrnáct dní toto běželo poměrně intenzivně v médiích a bohužel po zrušených interpelacích nemáme možnost se tady na to ani zeptat. Já si myslím, že tohleto není ani tak problém politický - ostatně v obou dvou případech to generuje do budoucna poměrně vysoké náklady a nejistotu - a myslím si, že by bylo zásadní, aby zejména kromě toho, že si tady vyslechneme nějaké sliby, jak to bude napraveno, tak aby ta pravidla...

Nevím, jestli... Jo, Patrik Nacher tady je, prostřednictvím pana předsedajícího.

... aby tady jednak nefungoval nějaký dvojí metr, ale hlavně aby v těch nejdůležitějších věcech jsme tyto odpovědi měli. Já nebudu tady, neboť jsme to probírali na kontrolním výboru, řešit ten problém a myslím si, že se bude řešit ještě dál teď na MPSV a s firmou Tekies, ale já bych chtěl, abychom se tady na to zaměřili skutečně ve Sněmovně, zejména na ty Dukovany, i v bodě. Zároveň bych i chtěl slyšet, jaký je tedy ten plán o Dukovanech.

Já bych nechtěl jenom kritizovat. Často vy všichni kritizujete, s ničím nepřicházíte. Piráti na tady to mají řešení. Já jsem zmiňoval jako výmluvu, která zazněla prvně v případu Dukovan, což je to rozhodování antimonopolního úřadu. Je tady reforma antimonopolního úřadu, kterou jsme připravili, jsou tam jasné lhůty, standardizovaná řízení, zabránění obstrukcím, které blokují klíčové investice, decentralizace moci v jedné osobě šéfa úřadu. Ta reforma antimonopolního úřadu, ať již v případě MPSV, i v případě Dukovan, by tyto věci mohla výrazně akcelerovat, soutěž narovnat, zbavili bychom se pětiinstančního rozhodování, které je často používáno obstrukčně od těch, kteří v těch zakázkách neuspěli, podle hesla "když to nebudu dělat já, nebude to dělat nikdo".

Já si jenom odskočím, jsou země, kdy pro klíčové investice státu - a já předpokládám, že třeba vysokorychlostní tratě nebo právě Dukovany jsou klíčovou investicí České republiky - se rozhoduje jednoinstančně, odvoláním k jednomu místu, které toto posoudí.

Druhé, co si myslím, že by bylo správné... Vláda operovala ještě za naší přítomnosti - a myslím, že to bylo správně - harmonogramem, jakým se bude postupovat v soutěži a následně u podpisu smlouvy v případě dostavby nových jaderných bloků Dukovan. Já bych skutečně chtěl vidět i po těch šlamastykách, v kterých teď vláda je, závazný harmonogram, který bude reportován - byť těch jednání Sněmovny moc nebude už do (konce) toho volebního období, ale Sněmovna bude pokračovat i v příštím volebním období - abychom skutečně měli nějaký pravidelný report jako Sněmovna včetně toho, kdo je za co zodpovědný a kdo je zodpovědný za to, když se plán zpozdí.

Zároveň si myslím - a není to od věci, ale to už je spíše k MPSV - že by skutečně měl proběhnout audit digitalizačních projektů všech rezortů, což by podle mě narovnalo to... Jednak zda ty projekty jsou zadávány v souladu se zákonem a abychom se nedovídali o zásadních pochybeních skrze investigativní novináře, ale i to, že bychom skutečně mohli ušetřit nemalé prostředky na něčem, kde se zainvestuje miliarda a po devíti letech se z tohoto projektu nic nevyvíjí.

Končím pomalu svůj projev. Jenom k těm Dukovanům, tam vznikla ještě taková šlamastyka, že vláda na poslední chvíli vlastně začala licitovat, kdo zainvestuje tu výstavbu nových jaderných bloků. Já bych chtěl připomenout, že s Piráty jsme v minulém volebním období byli jedni z prvních, kdo upozorňoval na bezpečnostní rizika a kdo se podílel na prosazení vyloučení Rosatomu z tendru - to si myslím, že tenkrát opozice táhla za jeden provaz - ale měli jsme i jiný prim. My jsme od počátku navrhovali schéma, že dostavbu Dukovan zaplatí stát tím, že koupí stoprocentní podíl ve společnosti EDU II, která by mohla toto řešit, a tím pádem by se neohrozila ona notifikace, která nám spadla pod stůl. Já nevím, jestli tu úvahu, kterou česká vláda udělala na závěr - tedy změna toho schématu financování, kterým jsme vyběhli z už schválené notifikace - byla záměrná, nebo nedbalostní, ale skutečně jít znova cestou notifikace, která bude opět nákladnější a bude stát další a další vynaložené prostředky jenom proto, že asi ministr financí licituje, jakým modelem tedy nakonec Dukovany zainvestovat, si myslím, že je další zásadní problém.

Já bych se proto chtěl tady na půdě Poslanecké sněmovny pobavit - a věřím, že to opozice ocení - o tom, jaký je takzvaně state of play v projektu dostavby nových jaderných bloků, a proto bych chtěl zařadit bod na jednání této schůze jako první a to je Informace vlády o vývoji dostavby Dukovan. Myslím si, že těch otázek je celá řada a myslím si, že důležitost tohoto projektu není ani pro toto volební období, ani pro současnou vládu. Myslím si, že energetická bezpečnost a zároveň garance dostupných energií pro lidi v České republice jsou celospolečenská otázka a měly by k ní přistupovat zodpovědně všecky politické strany ve Sněmovně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další s přednostním právem vystoupí paní poslankyně Olga Richterová, připraví se paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Já navážu, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, na svého předřečníka, pana poslance Ivana Bartoše, protože nejsou interpelace. Je další řádné jednání Sněmovny a ve čtvrtek nebudou zákonné, předjímané interpelace. Čemu bych se v těch interpelacích jmenovala (věnovala?) a na co bych se ptala, jsou velmi podivné souvislosti takzvaného auditu digitalizace stavebního řízení. Protože není ta příležitost k tomu mluvit ve čtvrtek, ptát se členů vlády a dostat k tomu odpovědi tehdy, tak se musím ptát teď. Bod navrhnu na závěr, nyní nejprve tedy, oč jde.

Audit digitalizace stavebního řízení - nebo aspoň tak se to nazývá v médiích - je hotový, zveřejněný a samozřejmě diskutovaný, to je v pořádku. My jsme jako Piráti vždycky chtěli posunout Česko dopředu a ano, stojíme si za tím, že i v oblasti této zjednodušující práce pro lidi se prostě posun stal. Ivan Bartoš tady mluvil o omluvě a o chybách, já chci mluvit o tom, že běžný člověk si může elektronicky dneska podat normálně žádost o stavební povolení přes Portál stavebníka. Proč to zdůrazňuju? No, protože to tady desítky let nešlo, dvacet let se o tom mluvilo.

Co je teď ta souvislost? Proč se vytahuje ten takzvaný audit? To je něco, co by mě dneska zajímalo, protože další dílek do toho stagnování Česka, do toho, proč se Česko neposouvá kupředu, by samozřejmě bylo tyhle věci neměnit, neudělat vůbec žádný posun, a hlavně nepřerušovat staré toky peněz.

Ale ta první věc, která se musí změnit, je hned ten název, protože víte co? On to není vůbec žádný audit, jen se tomu tak říká, aby to dobře znělo, věrohodně vypadalo, ale je to spíš nějaký názor advokátní kanceláře. Skutečný audit, ten dělají auditoři. Co to znamená, být skutečný auditor nebo auditorka? No, ten člověk má mít licenci Komory auditorů, má být samozřejmě jak pověřen klientem k auditu, "tak se musí řídit nějakými závaznými postupy, musí mít nezávislost, je nad ním dohled, kárná komise", prostě samé konkrétně dané náležitosti. Jenže nic takového se tu nestalo, a to cituji prezidenta Komory auditorů České republiky, pana Ladislava Mejzlíka, veřejně dohledatelné vyjádření. Takže žádný audit, právní názor. To si objednala vláda, respektive Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Za druhé, komu si vláda řekla o ten právní názor? Jaké právní kanceláři? Advokátní kanceláři, která se původně jmenovala Císař, Češka, Smutný. Aktuálně ovšem funguje pod jménem Portos. Právě tato kancelář pod svým původním jménem Císař, Češka, Smutný pomohla svými posudky Agrofertu. K čemu? K získávání miliardových zakázek. Jde přibližně o dvanáct miliard korun, žádná malá částka, dvanáct miliard korun v době, kdy Andrej Babiš jako premiér byl v prokazatelném střetu zájmů. Tento střet zájmů prokázaly tři české soudy a první pravomocný rozsudek v této věci dokázal dotáhnout právě Ivan Bartoš v době, kdy byl ministr. Nechci nic naznačovat, ale nezdá se to i vám jako hodně zajímavá shoda okolností?

Teď ta třetí věc. Už jsem mluvila o tom, že je to právní názor, nesplňuje to náležitosti auditu, citovala jsem prezidenta české Komory auditorů, už jsem vysvětlila, že jde o právní kancelář pomáhající Andreji Babišovi dlouhodobě, a teď ta třetí věc, na které se celá ta skandálnost vyjeví v plné nahotě. K jednomu našemu spolupracovníkovi - člověku, jenž dlouhodobě spolupracuje s Piráty, Januši Konečnému, analytikovi - v úterý 13. května čili před nějakými čtrnácti dny nečekaně v noci přes aplikaci WhatsApp zavolali dva lidé. Jednak ten takzvaný auditor digitalizace stavebního řízení, člověk právě z advokátní kanceláře Portos - dříve Císař, Češka, Smutný - pan Jan Sůra. A kdo mu volal s ním? Dlouholetý náměstek Karla Havlíčka, politika za ANO, pan Marián Pjecha. Tito dva lidé si stěžovali, že Piráti veřejně vytahují problematickou minulost dnešní firmy Portos, advokátní kanceláře, jejíž posudky v minulosti napomohly Agrofertu nezákonně získat zakázky v hodnotě asi dvanácti miliard korun. To jsme jako Piráti odhalili a opakovaně kritizovali.

Teď, co panu Konečnému navrhli? Navrhli mu, že by se mohli setkat a domluvit se. O co jim šlo, co nabízeli? No, chtěli, aby Piráti teď takzvaně neútočili, nezlobili, že by se dalo spolupracovat. Jako cože ? Navrhli, že by dali Januši Konečnému k náhledu finální verzi auditu digitalizace stavebního řízení před jeho zveřejněním. Nyní cituji z věci, co i pan Konečný a další předali policii. Protože to, že dostanete nabídku přepsat obsah takzvaného auditu, to fakt není v pořádku, takže zdůrazňuji, okamžitě to bylo předáno policii, ale já se vrátím k citaci pana Januše Konečného. On se dozvěděl, že by rovnou mohl být termín schůzky s tím, že by v auditu mohli zohlednit naše relevantní připomínky - tedy připomínky Pirátů - a byli by k nim maximálně vstřícní. Zlepšilo by to podle nich vzájemné vztahy, a především bychom nebyli tak kritičtí, možná vůbec kritičtí vůči advokátní kanceláři Portos. Co padlo doslova? Opět cituji pana Januše Konečného. "Od těch dvou mužů padla nabídka, že změnit něco v auditu fakt není problém." Změnit něco v auditu fakt není problém.

Žádný audit, právní názor. Žádná advokátní kancelář Portos, Císař, Češka a Smutný, advokátní kancelář pomáhající Andreji Babišovi. Dokument, o který se dá popírat (opírat?). Ne, to není žádný audit. Je to... Pokud, tak lži-audit. Opakuji, dokonce i prezident Komory auditorů, Ladislav Mejzlík, konstatoval pro iRozhlas, že takto audit nevypadá, cituji: "Tohle není audit." Asi každý, kdo poslouchal tyto argumenty, si teď říká, jak můžeme vědět, komu ještě volali? Jak můžeme vědět, kdo komu kdy volal a nabízel mu toto doplnit, toto škrtnout? Věřím, že to prověří policie, ale stejně tak by se tady mělo vyjádřit Ministerstvo práce a sociálních věcí ústy svého ministra a domnívám se, že by se měl vyjádřit také pan ministr pro místní rozvoj, byť - a to chci zdůraznit - ten ten audit, takzvaný, nezadával.

Takže navrhuji jako první bod dnes projednávat nový bod, a sice Vyjádření ministra práce a sociálních věcí a ministra pro místní rozvoj k podezřelým okolnostem takzvaného auditu digitalizace stavebního řízení, včetně jeho objednání u advokátní firmy pomáhající Andreji Babišovi. Ještě to dodám panu předsedajícímu písemně. Jenom zopakuji, jde o Vyjádření ministra práce a sociálních věcí a ministra pro místní rozvoj k podezřelým okolnostem takzvaného auditu digitalizace stavebního řízení, včetně jeho objednání u advokátní firmy pomáhající Andreji Babišovi.

Dámy a pánové, tento bod trval deset minut. Já věřím, že zvážíte zařazení této věci na projednání na plénu Sněmovny. Pokud k tomu nebude v této jednací síni nalezena odvaha, tak alespoň věřím, že už nebudeme jako Piráti čelit falešným obviněním zakládajícím se na žádném takzvaném auditu, ale na lži-názoru právní kanceláře spojené s Andrejem Babišem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji, poprosím, abyste mi název bodu přinesla, protože je skutečně dlouhý.

Jako další vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se pan předseda Tomio Okamura. Jsou to přednostní práva. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, nemohu začít jinak než skandálním zjištěním Národní rozpočtové rady, že drtivá většina finančních prostředků, o které byl novelou zákona o státním rozpočtu navýšen loňský schodek - a to díky i vstřícnému přístupu poslaneckého klubu hnutí ANO - nebyla použita na povodně.

Zcela konkrétně, podle výroční zprávy Národní rozpočtové rady bylo z 30 miliard korun dodatečně alokovaných do vládní rozpočtové rezervy na řešení dopadů povodní a obnovu majetku utraceno okolo 4 miliard korun, a co hůř, celých 14 miliard korun bylo převedeno do jiných rozpočtových kapitol, kde byly utraceny za výdaje, které neměly s povodněmi pranic společného. Z 30 miliard korun, které měly zamířit k obcím, firmám a domácnostem, aby se co nejrychleji vzpamatovaly z nepředstavitelného a nečekaného řádění přírodního živlu, k nim zamířila pouhá desetina. Stalo se tak přesně to, před čím jsem při schvalování rozpočtové novely vládu důrazně varovala. Povodňová novela státního rozpočtu se stala tmelem na evidentní nedostatky a závažné nesrovnalosti ve státním rozpočtu roku 2024. Místo povodňové pomoci látání rozpočtových triků Zbyňka Stanjury, toto je realita této vlády. Takovým způsobem nakládá s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Všichni si pamatujeme, jak byl rozjezd povodňové pomoci pomalý. Žádné rychlé oprášení existujících programů, žádné zálohy, žádná operativní a rychlá finanční pomoc. Místo toho dlouhé týdny spanilých letů a jízd takzvaného akčního týmu Zbyňka Stanjury po republice, nespočet tiskových konferencí, novinových rozhovorů a slibů, a výmluvy, že je nejprve potřeba všechny škody přepočítat a následně pomoc nastavit tak, aby náhodou nebyla příliš vysoká a příliš plošná. A výsledek týdnů a měsíců nekonečného počítání? Novela státního rozpočtu s deficitem 30 miliard korun. To znamená, že zcela objektivně podle vlády samotné existovala akutní potřeba povodňové pomoci rovna třem desítkám miliard korun, a přesto ta samá vláda, která potřebu rozpočtové pomoci spočítala na 30 miliard korun, na ni nakonec skutečně uvolnila miliardy čtyři, a co hůř, 14 miliard korun sebrala a v tajnosti použila na úplně něco jiného. To je, dámy a pánové, plivnutí do tváře obětem povodní. To je, dámy a pánové, výsměch Sněmovně i občanům.

Pane ministře financí Stanjuro, volám vás k odpovědnosti. Volám vás k odpovědnosti za porušení vlastního slibu i důvodové zprávy k novele. Na stole vám už týden leží moje žádost, podle zákona o jednacím řádu Poslanecké Sněmovny, o podrobné objasnění toho, jak jste s penězi na povodně naložil, za co jste je utratil a proč. Vyzývám vás, abyste na ni odpověděl bez dalších průtahů. Není to nic těžkého.

Vás, dámy a pánové, žádám o zařazení mimořádného bodu s názvem Sanace rozpočtových triků z peněz určených na povodně. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. Jako další vystoupí pan předseda Tomio Okamura, poté se připraví pan místopředseda Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první mimořádný bod na schůzi dnešní Sněmovny navrhuji jménem SPD bod s názvem Čeští občané platí za Fialovy vlády nejdražší elektřinu v Evropě. Česká republika navíc vloni zaznamenala druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny v Evropské unii. Poté, co jsme viděli, co předvedla Fialova vláda ohledně tendru na Dukovany, tak si troufám tvrdit, že pakliže tady bude Fialova vláda, tak čeští občané v podstatě nebudou mít levné energie nikdy, takže o tom budou i letošní volby, protože ta situace je opravdu úplně katastrofální.

Podle Evropského statistického úřadu Eurostat jsou ceny elektřiny v České republice pro domácnosti po přepočtu dle parity kupní síly měny i nadále nejvyšší v celé Evropské unii. Navíc, zatímco průměrná daň z přidané hodnoty, tedy DPH, na elektřinu činí v Evropské unii v průměru 14,4 procenta, v České republice je to 21 procent. Celková daňová a poplatková zátěž elektřiny v České republice za Fialovy vlády, tedy náklady spotřebitelů vedle samotné ceny za silovou elektřinu, výrazně převyšuje evropský průměr, který činí 25 procent celkové ceny elektřiny. Kromě DPH a daně z elektřiny sem patří ještě platby za přenos a distribuci a povinný poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energií, který je ve všech sousedních zemích hrazen přímo ze státního rozpočtu, kdežto pouze u nás v České republice jej platí občané a firmy, zřejmě z toho důvodu, aby Fialova vláda mohla kupovat předražené zbraně v zahraničí a posílat další peníze na Ukrajinu, takže čeští spotřebitelé v podstatě platí za elektřinu německé ceny při českých mzdách. Česká republika navíc v loňském roce zaznamenala druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny v Evropské unii, a to o 11,8 procenta, přičemž například v sousedním Rakousku cena elektřiny meziročně klesla o 18,8 procenta.

V SPD dlouhodobě jasně říkáme, jak lze konkrétně ceny elektřiny trvale snížit. Samozřejmě tím prvním předpokladem je výměna Fialovy vlády - to znamená koalice SPOLU a hnutí STAN Víta Rakušana - v letošních volbách. V první řadě stát a vláda musí převzít odpovědnost za prodej, distribuci a cenotvorbu energií. Chtěli bychom zřídit institut státního obchodníka pro elektřinu i plyn, který zajistí výkup těchto komodit přímo od jejich výrobců. Chtěli bychom také vystoupit z nesmyslného systému emisních povolenek EU, který jen zbytečně zdražuje výrobu elektřiny. V tomto ohledu ze strany Fialovy vlády na úrovni Evropské unie nevidíme žádnou aktivitu.

Nízké ceny energií jsou podle názoru SPD základem budoucí prosperity České republiky a jejích občanů. Jak už jsem prezentoval opakovaně - ostatně proběhlo to i hlavními médii - tak například nejlevnější ceny plynu v Evropské unii má Maďarsko, má nasmlouvaný plyn přímo z Ruska. Samozřejmě takže i při tom srovnání ve střední Evropě vidíme - ale to se můžeme dívat samozřejmě, já už jsem srovnával ta čísla Eurostatu, bylo to i zveřejněno v médiích - máme dražší energie než Slováci, dražší energie než Poláci, dražší energie než Maďaři, takže v podstatě ta situace, do které nás uvedla Fialova vláda... Skutečně to přízvisko, že je to nejhorší vláda v historii České republiky, tady platí skutečně doslova.

Navíc samozřejmě všichni vidíme teďka tu aktuální situaci, kdy Fialova vláda selhala při výběrovém řízení na dostavbu Dukovan, a ohrožuje tím celý projekt i naši energetickou bezpečnost. Napadení výsledku tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech ze strany francouzské státní společnosti EDF a francouzského eurokomisaře Stéphana Séjourného je přímým důsledkem špatného postupu vlády Petra Fialy.

Vláda opakovaně selhala v transparentní a právně neprůstřelné organizaci strategických výběrových řízení. Nyní čelíme riziku, že Krajský soud v Brně tendr zruší, což by znamenalo vážné zpoždění budování nových jaderných kapacit. Takový vývoj by zásadně ohrozil naši energetickou soběstačnost a bezpečnost, zvýšil by závislost na nestabilních, občasných zdrojích a výrazně by zvýšil cenu elektřiny v České republice. Komplikace, které mohou dostavbu jaderných bloků nesmírně prodražit a odložit až o několik let, jsou pro hnutí SPD zcela nepřijatelné. Vláda Petra Fialy má plnou odpovědnost za situaci, která ohrožuje nejen naši energetickou budoucnost, ale i důvěryhodnost České republiky jako partnera v mezinárodních projektech. Hnutí SPD je připraveno se v příští vládě podílet na řešení, které umožní nápravu škod způsobených Fialovou vládou.

Samozřejmě ještě k těm Dukovanům se patří dodat, že já vůbec nechápu - nebo chápu to - co Fialova vláda vlastně předvádí v té Francii, protože čteme opakovaně, jak premiér Fiala lítá vládním speciálem, teď tam byl nedávno, v Paříži byl vládním speciálem. Člověk by si řekl, že tam bude hovořit s francouzskou stranou, s francouzským prezidentem o zájmech České republiky, že tam bude řešit to, aby francouzská státní firma EDF nenapadla ten tendr a aby umožnila České republice dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. No, ale premiér Fiala tam vůbec Českou republiku neřešil, ale řešil tam Ukrajinu, jak jsme se dočetli. On lítá po Evropě, i třeba do Francie, a místo aby řešil a domluvil se, aby - s francouzským prezidentem - aby francouzská státní firma nenapadala a nezdržovala ten tendr na dostavbu naší jaderné elektrárny, na to se úplně premiér Fiala vykašlal, protože ho to nezajímá, Česká republika ho vůbec nezajímá a svoji návštěvu trávil lobbováním za Ukrajinu a za zbrojní zakázky, pro Ukrajinu samozřejmě. To je opravdu neuvěřitelné, ale ono v případě Fialy už je to uvěřitelné a on prostě nehájí vůbec zájmy České republiky. Jeho to prostě vůbec nezajímá.

Takže já navrhuju tento bod jménem SPD a chceme tady řešit veřejně v rámci mimořádného bodu, jakým způsobem vláda chce vlastně řešit ty drahé energie. Já vím, že žádným, ale díky tomu, že by se ten bod otevřel, což vy nebudete chtít, tak tady můžeme diskutovat opoziční řešení, které má SPD. Můžeme o tom diskutovat a můžeme žádat odpovědi na to, proč to Fialova vláda nechce udělat, protože pro SPD je zajištění levnějších cen energií zcela zásadním tématem pro Českou republiku a pro naše občany a toto téma je také zásadním volebním tématem pro letošní volby. Je to volební téma, které má SPD.

Druhý mimořádný bod, který chci navrhnout - takže v pořadí druhý - na dnešní schůzi, je bod s názvem Čeští občané platí za Fialovy vlády za zboží a služby výrazně více než obyvatelé většiny evropských zemí. K tomu dodám, že spotřebitelské ceny v České republice od roku 2015 vzrostly o neuvěřitelných 51,9 procenta.

"Z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu Eurostatu vyplývá, že čeští občané platí za zboží a služby výrazně více než obyvatelé většiny evropských zemí, přestože reálné příjmy našich občanů za průměrem EU značně zaostávají. Spotřebitelské ceny v České republice od roku 2015 vzrostly o 51,9 procenta, což je třetí nejhorší výsledek v rámci Evropské unie. Podle aktuálních dat dosahují například ceny oblečení v České republice 125 procent průměru Evropské unie, zatímco například ve Španělsku pouze 81 procent." To znamená, třeba ve Španělsku jsou o 20 procent levnější ceny oblečení, než je průměr v EU, a v České republice o 25 procent dražší. No a když se třeba podíváme na ceny obuvi, tak "jsou v České republice na úrovni 113,7 procenta průměru EU a ve Španělsku na 94,5 procenta". To znamená, schválně si vybírám takovou západoevropskou zemi, která, dejme tomu, nepatří mezi ty nejvyspělejší, ale je to země, která v podstatě je plus minus na tom průměru podle různých parametrů jako Česká republika. Vidíte, jak jsme na tom špatně, co se týče spotřebitelských cen. "To znamená, že čeští občané platí za stejné zboží mnohem více, přestože si ho mohou ze svých platů koupit výrazně méně. Spotřební elektronika se u nás prodává za 111 procent průměru cen v EU, energie dokonce za 140 procent průměru EU." To znamená, v České republice za Fialovy vlády jsou ceny energií o 40 procent dražší, než je průměr v celé EU.

"Medián hrubé měsíční mzdy u nás činí 49 142 korun, ovšem 10 procent zaměstnanců v České republice má měsíční příjem nižší než 22 892 korun. Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejnižšími mediánovými hrubými hodinovými mzdami v přepočtu na paritu kupní síly, tedy po zohlednění rozdílů v cenách. Zaostáváme nejen za většinou zemí západní Evropy, ale" - a to je důležité slyšet - "i za Slovenskem a za Polskem. Tyto údaje dokladují katastrofální výsledky působení vlády Petra Fialy v ekonomické oblasti, takže základním úkolem příští vlády, na které se chce hnutí SPD aktivně podílet, musí být zastavení růstu cen zboží a služeb, zejména pak v oblasti potravin, energií a bydlení, a vytvoření podmínek pro významný růst platů a mezd a zlepšení životní úrovně všech pracujících občanů."

Takže já tento bod navrhuji z toho důvodu, abychom se konečně dostali k diskusi - ale vy tento bod budete chtít zamítnout, protože Fialova vláda za A nemá žádná řešení a za druhé nechcete, aby zaznívala řešení opozice - tak my si myslíme, že je potřeba to tady veřejně ve Sněmovně diskutovat, protože ve vaší vládě to prostě neřešíte.

Jako třetí mimořádný bod navrhuji bod s názvem Za Fialovy vlády dochází k dalšímu zdražení potravin. Máme tady nyní aktuální čísla a Fialova vláda to neřeší. Vy vyřešíte jenom Ukrajinu, ale problémy českých občanů prostě neřešíte vůbec, vás to nezajímá. Takže teď máme úplně nejnovější čísla, na kterých vidíme - a jsou to čísla Českého statistického úřadu - že při meziročním srovnání, to znamená květen 2025 versus květen 2024, zase a opakovaně zdražily základní potraviny. Mléko zdražilo o 13,1 procenta, Eidam cihla zdražila o 15,5 procenta, jogurt bílý zdražil o 14,7 procenta, vejce zdražila dokonce o 52,8 procenta meziročně - to je neuvěřitelné - a máslo zdražilo o dalších 22 procent. Mimochodem zdražila i jablka konzumní o 16,8 procenta.

To znamená, je to samozřejmě obrovský problém a Fialova vláda odmítá - odmítá - problém drahých potravin řešit. Přitom "zahraniční potravinové řetězce mají v České republice dvakrát větší marže než v Německu. Vyplývá to z porovnání údajů databáze Orbis společnosti Moody’s." To znamená, ten problém je opravdu obrovský. Já už jsem vám mnohokrát říkal, jakým způsobem by to bylo dobré řešit, ale vás prostě problémy českých občanů vůbec nezajímají. Fialova vláda a ministr vnitra Vít Rakušan, předseda STAN, STAN a SPOLU, vás nezajímá, že tady mají občané drahé energie, že je tady nedostupné bydlení pro řadu občanů a jsou tady drahé potraviny. Samozřejmě zhoršuje se i dostupnost zdravotní péče, sociálních služeb. Důchody jste snížily, tu zákonnou valorizaci, takže více než milion občanů, konkrétně milion a půl občanů, se ocitlo v chudobě.

No a co s těmi potravinami? Tak za prvé si myslíme, že je potřeba rozšířit pravomoce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a využít zákon o významné tržní síle. Jenom připomenu, že těch osm zahraničních řetězců, co tady prodává potraviny, tak to obsahuje 90 procent trhu v České republice. No a přeci na ty marže je potřeba využít a posílit pravomoce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tedy antimonopolního úřadu. Je potřeba využít ale i zákon o cenách a prostě si na to došlápnout, tak jako to udělali v Polsku.

V Polsku dostal jeden významný nadnárodní řetězec v minulosti miliardovou pokutu, a než aby se soudil, tak snížil ceny a přizpůsobily se i ostatní řetězce. Výsledkem je, že samozřejmě čeští občané tam rádi nakupují, protože jsou levnější potraviny - a já se jim nedivím - čímž přesně vzniká ten, řekl bych, ekonomický kolotoč, který není vůbec vhodný. To znamená, Fialova vláda v podstatě přinutila české občany utrácet jejich peníze v zahraničí do pokladny jiného státu, místo aby Fialova vláda motivovala občany svým konáním k tomu, aby ty vydělané peníze, peníze, co mají, utráceli zpátky v České republice, takže to způsobuje samozřejmě další a další ekonomické problémy, to, že Fialova vláda není schopna zajistit a není to pro vás priorita, aby byly základní lidské potřeby - to znamená potraviny, bydlení, energie a tak podobně - aby tady byly za přijatelné ceny, které odpovídají přitom okolním zemím, to znamená, že tam je to levnější, tady je to dražší, takže to je problém. Pak nás samozřejmě... Je to jeden z mnoha faktorů, kvůli kterým potom i roste dluh České republiky a Fialova vláda, s vámi to jde od deseti k pěti. To znamená, já samozřejmě...

Co se týče... Když jsem tedy mluvil o maržích řetězců, tak když jsem se na to díval, jakým způsobem Fialova vláda k tomu přistupuje, tak třeba za poslední čtvrtletí loňského roku - a to má na starosti ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček ze STAN - tak podívejte se, jaké dává třeba Česká obchodní inspekce pokuty. Tam je horní limit pokut 5 milionů korun, ale ty nejvyšší pravomocné pokuty za poslední čtvrtletí loňského roku, tak to bylo jedenáct pokut v úhrnné výši 2,2 milionu korun, přitom například Penny Market, který dostal jednu z těch pokut, tak má tuzemské zisky v České republice kolem jedné miliardy korun. No a já opravdu už nevím, co na to říct, protože když tady čtu vyjádření ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka z hnutí STAN, tak ten kritizuje, že "inspekce nevyužívá horní platné limity pokut, což je 5 milionů korun, ale zpřísnění legislativy nechystá". No tak k čemu to pak je? K čemu je takový ministr? K čemu je taková vláda? Takže verbálně něco zkritizuje, aby se neřeklo, ale stejně nekoná, změnu legislativy nechystá, takže dál jsou tady předražené potraviny a nadnárodní řetězce tady mají samozřejmě a přistupujou k tomu touto cenovou politickou. No tak oni dělají to, co jim Fialova vláda dovolí, na rozdíl od polské vlády, která je pronárodní a zajistila levnější potraviny pro polské občany, ale i pro české ve finále, kteří tam chodí nakupovat. To znamená, tady se v tomhletom v podstatě absolutně projevuje ta totální neschopnost Fialovy vlády a bohužel čeští občané na to doplácí.

Já se dostanu ještě k těm předraženým maržím. Takže třeba "zatímco Kaufland vloni v Česku dosáhl provozní ziskové marže téměř 4 procent, tak německé Kauflandy měly tuto marži poloviční. Vyplývá to z porovnání údajů databáze Orbis společnosti Moody’s. Lidl měl v Česku ziskovou marži ještě vyšší. Loni činila 6,3 procenta a o rok dříve dokonce 7 procent. V Německu podle posledních dostupných dat z předloňska dosahoval srovnatelný údaj o maržích jen 2,7 procenta." Takže když to řeknu stručně, tak "například pro Lidl v Česku to znamená, že každá stokoruna tržeb generuje 6 korun 30 haléřů provozního zisku." Takže vlastně v tom je ten v podstatě principiálně už zakopaný pes, že česká vláda, konkrétně Fialova vláda s ministrem vnitra Vítem Rakušanem, předsedou STANu, tak dovolí nadnárodním řetězcům na rozdíl od okolních zemí mít takhle přemrštěné marže a v podstatě je tam to podezření na zneužívání tržní síly, ale vláda to v podstatě vůbec... No, v podstatě... Ona to vůbec neřeší a výsledkem je tohle, že pak tady premiér Fiala... Ono se natočí to trapné video s tou nutellou, že zjistí dodatečně, že nutella je v Německu levnější. No, tak na jednu stranu se zesměšnil, takže aspoň jsme viděli, že je úplně mimo, ale moc mi to k smíchu nepřipadá, protože čeští občané na to natvrdo doplácí.

Takže já bych chtěl otevřít tento bod, abychom diskutovali ta řešení, která tady konkrétně nabízí SPD. Myslím, že jsem tady dal i jasné informace, jak to funguje v zahraničí, a Fialova vláda prostě na to kašle. Vy pořád jenom Ukrajina, Ukrajina, ale na české občany jste se úplně vykašlali.

Jako bod číslo čtyři, mimořádný bod, na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny navrhuji bod s názvem Kvůli Fialově vládě Češi musí na bydlení šetřit nejdéle v celé Evropě. Tak loni si Česká republika - respektive je to už před rokem a ta statistika je rok a půl stará, ale ono je to ještě horší teďka - tak v mezinárodním porovnání se stalo bydlení v tuzemsku nejhůře dostupným z celé Evropy. Ty statistiky jsou zveřejňovány až teď v poslední době. Dostupnost bydlení je velmi špatná a vidíme tady, že... V tabulce vidím, že dostupnost rezidenčních nemovitostí v České republice v přepočtu na to, kolik průměrných ročních mezd je nutných ke koupi té nemovitosti, tak Česká republika je na tom dokonce nejhůře v Evropě. Je to analýza renomované mezinárodní auditorské společnosti Deloitte. Dokonce jsme na tom i hůře než Slovensko a lépe než my tedy...

Protože Česká republika je nejhorší za Fialovy vlády, máme nejhůře dostupné bydlení pro naše občany, což je katastrofa. Mimochodem, výsledkem je i ta nejnižší porodnost v historii samostatné České republiky, protože za téhleté Fialovy drahoty, Fialovy a Rakušanovy drahoty, tak mladí lidé nechtějí mít děti, protože mají obavu, že je neuživí.

Takže Česká republika je úplně nejhorší a samozřejmě lépe než my je na tom i Slovensko, Maďarsko je na tom lépe než my, Polsko - tam o hodně lépe, tam se staví o sto šest. Tohleto je velký problém.

Já bych tomu ještě dodal, že nájemní a vlastnické bydlení, jak jsem říkal, je nyní v přepočtu dle parity kupní síly nejdražší v celé Evropě a sociální dávku - příspěvek na bydlení - pobírá v České republice v současnosti rekordních 300 000 domácností. Jen v loňském roce na ni stát musel vynaložit přes dvacet miliard korun. No a premiér Fiala se tuhle v televizi Prima chlubil. To je neuvěřitelné, já jsem to slyšel na vlastní uši, protože následně jsem to šel v následujícím pořadu komentovat na Primě, tak jsem si říkal: No, ten už se snad musel úplně zbláznit, ten je mimo, protože on se tam chlubil, že stoupá za Fialovy vlády počet lidí na dávkách. Bral to jako pozitivní informaci o činnosti vlády jejich. To je neuvěřitelné, přeci každá normální vláda by se měla chlubit tím, že klesá počet na dávkách, protože lidé mají důstojné důchody a důstojné platy a mzdy, a premiér Fiala se chlubí opakem, že zhoršuje životní úroveň českých občanů. No, to je úplně neuvěřitelné! Hlavně, že jste si sami sobě tady zvýšili platy, takže vy si sami sobě zvýšíte platy, lidem ale těsně předtím zvýšíte daně, abyste si mohli potom z těch jejich peněz sami sobě zvýšit platy, a pak se ještě premiér Fiala v televizi chlubí, že za jeho vlády dostal více lidí na sociální dávky, protože prostě mají... Nemůžou vyžít. To je šílená situace, takže já bych samozřejmě tohleto chtěl tady diskutovat, návrhy SPD. Asi nemá vůbec smysl se ptát Fialovy vlády, co v tom uděláte, protože vaše vláda... Jsme těsně před volbami, takže vy už jste se čtyři roky předvedli.

Trošku úsměvné mi tady připadají vždycky ty expozé Pirátů. Viděl jsem nějakou reklamu, na mě vyskočila někde na nějakém Seznamu nebo kde to bylo - na nějakém serveru, jsem chtěl říct, myslím, že to byl Seznam - a Piráti tam slibují byty. Ale vždyť jste měli ministra pro místní rozvoj, který má na starosti bydlení a bytovou výstavbu, tak proč jste to neudělali? Proč to Piráti nezajistili? To je úplně neuvěřitelné.

Takže vy, když jste byli ve vládě, tak jste to nezajistili - a naopak jste zkazili, co jste mohli, takže se stavební řízení zastavilo kvůli té zkažené digitalizaci stavebního řízení - a teďka něco slibujete. No dobrá, to už jsou vaše sliby, to nebudu komentovat už více.

Ale já si myslím, že by bylo potřeba zásadně zjednodušit stavební řízení, prostě přestat už se motat nad nějakými detaily, ale je potřeba upravit stavební zákon tak, aby se v lokalitách, které jsou rezidenční lokality, kde už se staví, kde už jsou bytové domy, tak aby se prostě skutečně maximálně zjednodušilo, aby to stavební povolení trvalo v řádu týdnů nejlépe. Tak to je ale v některých vyspělých západních zemích. Prostě v řádu týdnů v takovýchhle oblastech aby se stavělo o sto šest. Já jenom tady upozorním, že v roce 2015 - před deseti lety - byla průměrná cena metru čtverečního plochy na bydlení v České republice 48 000 korun za metr čtvereční. No a po deseti letech je to 100 000 korun za metr čtvereční, to znamená jednou tolik.

Samozřejmě by bylo potřeba taky uvolnit státem vlastněné pozemky směrem k městům a obcím, aby se uvolnily pro výstavbu nových domů v rámci družstevního bydlení. V Rakousku, v Nizozemsku to krásně funguje, a může to tím pádem fungovat i u nás a není potřeba vymýšlet nějaké vlastní nápady. Pravda, Fialova vláda ty nápady nemá, ale kdyby náhodou to chtěl někdo komplikovat a nějakým způsobem zase vymýšlet vymyšlené, tak tady dávám konkrétní příklady ze západních zemí. Mimochodem, to družstevní bydlení, to funguje výborně, ale i třeba v Rakousku funguje dobře, v Nizozemsku, jak jsem říkal. Lidé staví a vlastní byty společně, místo aby se zadlužovali na celý život, navíc ty sousedské komunity posilují stabilitu a zajišťují i férové podmínky. Peníze zůstávají mezi lidmi, ne u spekulantů.

Samozřejmě problémem je i daň z nemovitosti, kterou vy jste zásadně zvýšili. Vy jste zásadně zvýšili daň z nemovitosti, vytáhli jste zbytečně občanům peníze z kapes a hnutí SPD by rádo zase snížilo tu daň z nemovitosti, protože podle mě to nemá vůbec žádnou logiku, že lidé si ze zdaněných peněz koupí nemovitost a pak ty jednou zdaněné peníze daní ještě jednou, takže místo aby stát podpořil vlastní bydlení... Já vím, že se platí po celém světě nebo ve vyspělém světě daně z nemovitosti, no ale taky tam nemají nejméně dostupné bydlení v celé Evropě. Takže v kombinaci toho, že kvůli Fialově vládě je tady nejhůře dostupné bydlení v celé Evropě a ještě zvýšíte daň z nemovitosti, no tak to je problém. To je ten problém. To je ten problém! Kdyby na to lidi peníze měli, no tak bychom to tady takhle nemuseli dlouze diskutovat.

Samozřejmě to, co je určitě... patří mezi návrhy SPD, je například zavedení systému státem garantovaných výhodných rodinných půjček pro bydlení, samozřejmě jenom pro pracující občany. Může být k diskusi zastropování sazeb hypotečních úvěrů, různá daňová zvýhodnění, jak jsem říkal, zapojení krajů, měst a obcí, podpora družstevního bydlení už jsem říkal, převody nemovitostí ve veřejném vlastnictví na města, obce, o tom jsem hovořil taky v rámci toho třeba nastartování družstevního bydlení. No a samozřejmě samostatnou kapitolou jsou ty náklady na bydlení, protože v okamžiku, že máme nejdražší energie v přepočtu na paritu kupní síly, no tak to vzniká takový začarovaný kruh.

Té práce, kterou tady mohla Fialova vláda udělat, je spoustu. Neudělali jste nic, nejenom že nic, vy jste dokonce to zhoršili, takže já bych chtěl navrhnout tento bod, abychom tady veřejně mohli diskutovat opoziční návrhy na zlepšení dostupnosti bydlení, aby to teď zaznívalo veřejně. Jak jsem říkal, Fialova vláda už se předvedla, vy žádné návrhy nemáte, a co jste měli - třeba to stavební řízení - to jste zkazili a ještě zhoršili. Takže to tady navrhuji, protože SPD považuje řešení drahých energií, řešení drahých potravin, řešení dostupnosti bydlení jako klíčová naše témata.

Dalším, pátým, bodem na tuto schůzi Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout bod, který se týká zdravotnictví, protože za Fialovy vlády se zhoršila dostupnost zdravotnictví a řada občanů je z toho skutečně... Jsou zoufalí, protože Fialova vláda se na to vykašlala. Prostě ta situace je opravdu tristní. V České republice je ta situace dokonce taková, že jeden milion dospělých a přes 130 000 dětí nemá svého stálého praktického lékaře. Plus samozřejmě k tomu, tuším, tu statistiku teďka u sebe nemám, ale myslím, že to byl taky milion občanů, nemá ani vlastního zubaře, takže tisíce občanů potom zoufale čerpají tento typ lékařské péče na pohotovostech či u ambulantních specialistů. Tento stav vede i ke zhoršování zdravotního stavu poměrně širokých vrstev našich obyvatel. Z důvodu stárnutí populace navíc bude do deseti let potřeba o pětinu více ordinací praktických lékařů pro dospělé.

No, a teďka do toho všeho přišla zpráva, takže ony se ty problémy valí jeden za druhým, co vy jste opravdu neudělali. Já vůbec nechápu, jak se ministr Vlastimil Válek vůbec mohl udržet čtyři roky na postu ministra zdravotnictví. No, chápu. No, protože vy se tam držíte vzájemně a nejde vám vůbec o občana. Tak teď je tady nová zpráva, že každý šestý zdravotník a pracovník sociální péče chce z oblasti zdravotnictví už odejít, takže je to další selhání Fialovy vlády, ministra Válka z koalice SPOLU - TOP 09 - v oblasti zdravotnictví. "Podle průzkumu Odborového svazu zdravotnictví chce totiž zhruba každý šestý zdravotník a pracovník sociální péče z oblasti zdravotnictví odejít. Vláda Petra Fialy podle odborů totiž nedodržela dohodu se zdravotníky o sjednocení platů a mezd uzavřenou vloni, přičemž vládní příslib přijetí zákona o odměňování zdravotníků byl součástí dohody z prosince roku 2023, která odvrátila plánovanou stávku nemocničních lékařů.

Zdravotníci mimo jiné požadovali, aby podle platových tabulek určených pro státní zaměstnance byli odměňováni i zaměstnanci v krajských a obecních nemocnicích. Současný stav, kdy tomu tak není, totiž vede k čím dál většímu nedostatku lékařů a středního zdravotnického personálu v těchto zdravotnických zařízeních, což ohrožuje dostupnost lékařské péče pro miliony českých občanů. Výsledkem neschopnosti vlády Petra Fialy a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 - tedy koalice SPOLU - tak je také nedostatek lékařů a zdravotních sester v českých nemocnicích a stav, kdy stovky tisíc českých občanů včetně dětí" - jak jsem říkal, je to přes milion - "nemají svého praktického a zubního lékaře a je také nedostatek lékařských pohotovostí" - a jak jsme viděli - "i nedostatek léků.

Zdravotní péče je z našeho pohledu klíčovou veřejnou službou, která musí být hrazena ze zdravotního pojištění. Čeští občané, kteří si toto pojištění platí anebo jsou takzvanými státními pojištěnci, musí mít podle názoru SPD nárok na dostupnou kvalitní zdravotní péči na celém území republiky i na svého praktického a zubního lékaře. Tyto naše cíle a představy bychom chtěli konkrétně realizovat příští vládě."

Hnutí SPD považuje tento stav za alarmující, a přestože... Fialova vláda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, tedy koalice SPOLU, prostě tu situaci vůbec neřeší, přestože se jedná o klíčovou veřejnou službu, kterou si občané platí povinně v rámci povinného pojištění, a stát je tedy povinen zajistit její dostupnost. Jednou z prvořadých povinností příští vlády ve spolupráci s kraji, městy, obcemi a zdravotními pojišťovnami proto bude okamžité zahájení práce na obnově dostatečně robustní sítě ordinací praktických lékařů pro děti i dospělé napříč celou Českou republikou, a to včetně změny stávající koncepce zdravotnictví. Já už jsem samozřejmě tady ty konkrétní návrhy naše několikrát prezentoval, takže už to nebudu opakovat.

Samozřejmě jedním z těch našich návrhů, který by přinesl poměrně rychlé řešení, je, aby například absolventi lékařských fakult, kteří chtějí odejít do zahraničí poté, co tady zdarma vystudovali z veřejných peněz, tak aby byla povinnost, aby třeba tři až pět let nejprve pracovali v České republice, jinak by si museli to studium uhradit, abychom tady určitý počet lékařů udrželi. Já tady mám v nejbližším okolí tedy kolem sebe konkrétní příklady, kdy vystudovali absolventi lékařskou fakultu, už během toho studia si udělali praxi v Rakousku, potažmo třeba i ve Švýcarsku, a ihned po ukončení studia, přestože zde vystudovali - zdarma, samozřejmě, jako čeští občané - tak okamžitě navázali a okamžitě po ukončení studia šli pracovat do Rakouska.

Nejsou to ojedinělé případy, takže český stát, český občan z toho, že ze svých daní platil těmto studentům - občané - toto nejdražší vysokoškolské studium, které existuje, co mám informace, tak z toho stát nemá vůbec nic. Má z toho jenom ten jednotlivec, potažmo v cizině z toho pak něco mají, v Rakousku nebo v Německu. Tak tento systém, prosím vás, přeci není normální. To snad musí uznat úplně každý.

To znamená, buď ať si to studium tací lidé zaplatí, ale ti, co tady studují zdarma - a nic proti ničemu - tak by stát měl přeci u těchto určitých povolání, kterých máme nedostatek... Já neříkám, že chci omezovat nějakou volbu anebo někoho nějakým způsobem, jak bych to řekl, prostě omezovat, ale v okamžiku, že není dostatek lékařů, to studium je placeno z veřejných prostředků a studuje se zdarma, tak je přeci legitimní, abychom přemýšleli nad tím, jakým způsobem by to těm občanům, kteří to studium zaplatili, tak jakým způsobem by to společnosti mohli ti absolventi aspoň na několik let vrátit, takže už tento náš návrh by podle našeho názoru... Alespoň je to takový podle mě nejrychlejší okamžitý návrh, jakým způsobem ten nedostatek nějakým způsobem prostě řešit, protože to, co jsem slyšel, takové ty návrhy, to slyším pořád dokola v předvolebních debatách.

Teď jsem to zase slyšel, že se rozšíří kapacity na lékařských fakultách. No tak to máme na za šest let tedy, takže zase se má šest let čekat. No ale to už se ti naši občané potom nedočkají. Ale to jsem slyšel před čtyřmi roky, to jsem slyšel před osmi lety, nikdo z těch vládních představitelů to neudělal a teď to slyším v předvolebních debatách od jiných stran znovu, takže řešení nula. Nula! Co je to platné občanovi, který je třeba v důchodovém věku, ale i mladším, kteří potřebují péči? Tak to mají čekat šest let nebo sedm, jestli vůbec?

Teď se k odbornému lékaři - jsem se informoval samozřejmě mezi lékaři v řadách SPD - tak se objednává prostě na listopad, protože prostě už nejsou kapacity, takže s tím je potřeba opravdu něco dělat a my tady těch řešení máme samozřejmě vícero. Už jsem je prezentoval, ale považujeme to za velice důležitý a palčivý problém. Podle mě to žádá určitou solidaritu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne, převzala jsem řízení schůze.

Budeme pokračovat s přednostním právem pana místopředsedy Karla Havlíčka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, dovolte, abych se vrátil ještě k tomu, co zde začal pan poslanec Ivan Bartoš, který chtěl, aby vláda mu dala informace o stavu, vývoji Dukovan.

No, já mám pro vás, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Ta špatná zpráva je ta, že vám vláda žádnou informaci nedá, protože ten bod neotevře. Ta dobrá je ta, že vám tu informaci dám já, protože jsem o tom informován, troufám si tvrdit, minimálně stejně tak jako vláda, ale já jsem přesvědčen, že mám těch informací více, takže dovolte, abych vám sdělil pár, několik zásadních věcí.

První věc, vy jste zde, pane poslanče Bartoši, prostřednictvím paní předsedající, řekl celou řadu informací. Popravdě řečeno, mnoho jich bylo zmatených, nepřesných, ale to, co je nejpodstatnější, vy vůbec nerozlišujete ty věci podstatné a ty věci nepodstatné. Vy jste krásně mohl ukázat to, v čem ta vláda selhala, a vy jste se věnoval věcem, které z mého pohledu jsou spíše diskutabilní. Ale pojďme postupně.

Nepochybně se shodneme všichni na tom, že v rámci vývoje jádra a Dukovan vláda utrpěla totální jaderný debakl a že si Česká republika uřízla nekonečnou ostudu. Mohu to potvrdit, byl jsem minulý týden ve Velké Británii, jednal jsem tam s celou řadou čelných představitelů nejenom vlády - jakožto ministrů - ale i s představiteli jaderného byznysu velkého, a nestačí kroutit hlavou. Nicméně to je to politické sdělení. To všichni víme a to, že vláda si napsala kruté vysvědčení, které s ní půjde ještě několik let, to myslím, že je patrné konečně, si myslím, i členům vlády.

K čemu vlastně došlo? Ono to má několik rozměrů. Tak první věc je ta, že se rozhodily vztahy s Jihokorejci. Samozřejmě oni jsou korektní, oni jsou slušní, já s nimi jednám, vládní činitelé také, ale to, že se Korejec tváří slušně a korektně, ještě neznamená, že to v něm vnitřně nebublá, protože jestli někdo se domnívá, že sem pozve - pod politickým chtíčem udělat tady show a podepsat smlouvu - sto jihokorejských představitelů, přičemž součástí té delegace je velmi významná osobnost v podobě ministra hospodářství, jeho týmu, celé vedení společnosti KHNP a několik desítek novinářů, a ve vzduchu se dozví, že se nic podepisovat nebude, načež přistanou, podepíše se několik méně podstatných memorand, sednou zase do letadla a letí zpátky, no tak jestli se někdo domnívá, že se necítí uraženi, pak se mýlí. Cítí se velmi uraženi.

Tím spíše, že tato vláda ve své bezelstnosti a neschopnosti to zorganizovat jinak ještě vstoupila do prezidentských voleb Jižní Koreje, které tam budou během několika dnů. Je faktem - nezpochybnitelným faktem - že právě téma Dukovan je jedním, neříkám zásadním, ale jedním z celkem důležitých bodů, který se tam před volbami živě diskutuje. Nemusím říkat, že jsou tam rozděleni v názoru na Dukovany a na to, jakým způsobem se koncipovala ta nabídka.

Takže bravo, gratuluji. Vítěz, který zvítězil regulérně, podle mého názoru spravedlivě a byl vybrán správně - dal nejlepší nabídku - tak je v situaci, kdy musí žehlit doma i v zahraničí tenhleten průšvih. Mimo jiné i proto se Korea Times - prestižní deník v Jižní Koreji - vyjádřil tak, že by se vláda České republiky měla Jihokorejcům o-mlu-vit. Výborně jste to zvládli! Takže toliko ku vítězi.

No, že jste si rozhodili vztahy, milá vládo, i s Francouzi, o tom rovněž není pochyb. Ano, Francouzi skončili druzí - a opakovaně říkám - Korejci vyhráli zaslouženě, protože dali nejlepší nabídku. ČEZ doporučil, aby byl vyhlášen jako vítěz tendru KHNP, a vy jste to respektovali. Kdybychom byli na vašem místě, nemohli jsme jednat jinak, což ovšem neznamená, že někdo, kdo dal do té nabídky poměrně velké úsilí a nemálo peněz... Mimo jiné, pro vaši informaci, je to 100 milionů eur. Je to velmi významná jaderná země na světě, nejvýznamnější jaderná velmoc v Evropské unii, země, se kterou máme velmi úzkou spolupráci v rámci projednávání celé řady jaderných věcí, byl to náš spojenec. Já si vzpomínám, když jsme prosazovali taxonomii v roce 2020, 2021, tak právě Francie držela prapor v ruce a v úzké spolupráci s námi se nám to nakonec po dvou letech jednání po-da-ři-lo. Mimo jiné Francie samozřejmě je naším spojencem v celé řadě dalších oblastí na úrovni Evropské unie.

Tak tahle země, která samozřejmě vlastní prostřednictvím vlády sto procent v EDF, vám nestála ani za to, abyste se s nimi potkali na osobní bázi, když vás o to dvakrát žádali. Jednou přišla - myslím tím na úrovni ministra nebo člena vlády - jednou přišla zdvořilostní odpověď, podruhé přišla arogantní odpověď. Nedivte se potom, že když nevíte, co chystají, nedivte se, že když je urazíte, že s nimi ani nejednáte, že poté se postaví na zadní a dělají ty nejtvrdší možné kroky. Oni nejsou zcela bez vlivu. V Evropě mají velký vliv a nepochybně si dokáží opatřit vliv i v rámci všech možných nástrojů pro prosazení svých zájmů. Opakovaně říkám, to není o tom, že jste měli zvolit Francii, respektive EDF, jakožto vítěze. Vy jste rozhodli věcně správně, ale nechápu, proč jste podcenili tu komunikaci. Mělo se jednat na úrovni premiér-premiér, případně premiér-prezident, to je samozřejmě na vás, nebo na úrovni členů vlády. Mělo se jednat se, mělo se lobbovat, mělo se možná pokusit vysvětlit a současně se bavit o jiných obchodech, o jiné formě spolupráce. V každém případě byla šance některým věcem předejít. Tak to se vám nepodařilo, výsledkem čehož je to, že pochopitelně Francie tvrdě zaútočila, a nežijte v iluzích, že se stáhne. Bo-hu-žel.

No, vám se podařilo ještě to, že jste si rozhodili vztahy s Evropskou komisí, protože Evropská komise prostřednictvím eurokomisaře vám poslala, nikoliv toho osudného 2. května dopis, kde vás varovala před tím, aby se něco nepodpisovalo, ona vám to poslala už v průběhu února.

Ano, můžeme se bavit o tom, že to přišlo z pera francouzského eurokomisaře, můžete spekulovat nad tím, jaký tam je vliv Francie, není vliv Francie, je to docela možné. Ale fakta jsou jasná, fakta jsou taková, že něco dorazilo v únoru, vy jste na to nereagovali, respektive nereagovala KHNP anebo reagovala tak, že reagovala zmateně, ale to, co je nejpodstatnější, opět se nejednalo, nechalo se to vyhnít, výsledkem čehož je to, že 2. května francouzský eurokomisař vystavil nepřímo stop stav, jinými slovy důrazně varoval, aby se nic nepodepisovalo.

Místo abyste začali jednat, rozvinuli jste vše, co umíte v rámci lobbingu, začali jste vyjednávat, začali jste hasit požár, tak jste se postavili a řekli jste: Co to je, nějaký francouzský eurokomisař, prosím vás, nějaká zlobbovaná figura někde z Francie, ten nás příliš nezajímá, co to je, nemá to žádnou právní relevanci, my se tím příliš hájit nebudeme, konečně to ani není Evropská komise. No tak je to Evropská komise, je mně líto, nemám z toho radost, ale obávám se, že jste tohleto brutálně podcenili. Vy jste dostali společnost ČEZ do nezáviděníhodné situace, protože nyní musí ČEZ kormidlovat mezi těmi vašimi přešlapy a dohrát to nějak s KHNP, musí to nějak dohrát s Francouzi, kteří rolují stále ještě nabídku, no a pochopitelně musí se najít argumenty vůči Evropské komisi a vůči francouzskému eurokomisaři, kterého jste rovněž urazili.

Proč tohleto všechno vlastně vzniklo? Kde jste udělali ty největší chyby? Proč to dospělo až do té situace, ve které to dnes je? Víte velmi dobře, že jste měli prakticky vše připravené. Když říkám prakticky vše, tak v roce 2019 jsme zahájili opět nový takzvaný jaderný energetický program a dobrá zpráva je ta, že jsme se v zásadě shodli na tom, že není jiné cesty. Připravili jsme vám komplet zákon, připravili jsme vám komplet finanční model, obchodní model, investiční model, kompletně jsme projeli... prošli jsme celé bezpečnostní posouzení, byli předvybráni tři uchazeči - z Korey, ze Spojených států a z Francie - současně jsme s Francouzi dotáhli taxonomii, jinými slovy, udržitelnost jádra.

Tady jenom vsuvka, není pravda to, co říká pan premiér Fiala, že je jeho zásluha nebo zásluha jeho vlády, že se zvládla taxonomie. Stačí se podívat do archivu a zjistíte, že po více jak 1,5letém jednání na úrovni nejvyšších činitelů České republiky, Francie, ale i jiných projaderných evropských zemí se dojednala taxonomie, a to tak, že byla vyhlášena, respektive byly vyhlášeny její podmínky 31. 12. roku 2021.

Tou dobou, pane premiére, jste byl premiérem čtrnáct dní i s Vánocemi.

Ano, je pravda, že pak ještě v několika dalších týdnech se upravovaly některé věci a finalizovalo se to, nicméně taxonomie byla domluvena námi, abych byl úplně upřímný. Hlavním tahounem byla Francie. Tam jsem pochopil jednu věc...

Prosím pěkně, z toho se poučte, pane premiére a členové vlády.

... jakým způsobem Francie dokáže na úrovni Evropské komise vyjednávat a ano, řekněme si to natvrdo, jak dokáže lobbovat, protože jim ve spojení s námi - ale korektně říkám, oni byli tím lídrem - se podařilo něco neuvěřitelného. V podstatě z toho, co Evropská unie striktně odmítala, se nakonec stala, řekněme, záležitost, která byla dělatelná. Ano, velkou roli na tom sehrály projaderné země, velkou roli na tom sehrál i tehdejší premiér Babiš, který v rámci vyjednávání mimo jiné o rámci Green Dealu prosadil právě to, že jádro se stane udržitelné. Od té doby už se vlastně vyjednávaly podmínky a to finále. Sehrály na tom svoji úlohu naše rezorty, ať už to byl průmysl, finance, životní prostředí a tak dále, a samozřejmě ostatní země. Ta Francie to dokormidlovala společně s námi excelentně. Pochopil jsem, jakou sílu ta Francie má.

V každém případě vše bylo připraveno a zdědili jste v uvozovkách tendr na Dukovany, kompletně připravený. Udělali jsme ještě jeden férový krok, ačkoliv jsme mohli fakticky odeslat na tři uchazeče ten vlastní tendr, protože všechno bylo připravené, ale bylo to dokončené v prosinci 2021, respektive někdy na konci listopadu, považovali jsme za fér nechat ten balíček pro vás a vy byste udělali to, že to odešlete. Přišli jste jako vláda, s dvouměsíčním zpožděním - ale to už vám tolik nevyčítám - jste to skutečně odeslali, ale nemuseli jste to udělat vůbec, vůbec nic. Vše bylo komplet připraveno. Doposud všechno v pořádku, nic vám nevytýkám v tomto.

Měli jste tři úkoly. Za prvé, dotáhnout ten tendr, to znamená, nechat si samozřejmě předložit ty finální nabídky, což byla záležitost ČEZu, a na základě doporučení ČEZu a bezpečnostních složek rozhodnout o tom, kdo tím vítězem tendru bude. Za B - a na to jsem vás upozorňoval několikrát - dohlédnout na to, aby tam byla dostatečná účast českého průmyslu. V předběžných podmínkách takzvané zadávací dokumentace jsme měli 60 procent, samozřejmě se to ale odvíjelo od toho, kdo nakonec zvítězí, a s ním se mělo jednat o tom, aby se těch 60 procent do-hrá-lo. Pozor, třetí věc byla dotáhnout notifikaci, která byla samozřejmě rozjetá, ale protože to je dlouhodobá záležitost, tak jste ji měli dotáhnout do nějakého finále.

V zásadě musím říct, že tendr jste dotáhli. Ano, přišly nabídky, vy jste rozhodli na základě doporučení ČEZu a na základě doporučení bezpečnostních složek, vybrali jste v danou chvíli nejvýhodnější nabídku.

Co se týká českého průmyslu, totálně jste zaspali, neřešili jste vůbec nic. Po dobu takřka jednoho roku s Korejci jste se neustále vymlouvali, že to vyřešíte memorandy, snahou, budoucí spoluprací, a já nevím, dobrou vůlí v budoucnosti udělat pěkný byznys. Tvrdě jsme vás za to kritizovali, byznys vás za to kritizoval, Svaz průmyslu vás za to kritizoval, stavebníci, strojaři, energetici, všichni. To jste opravdu promáchli.

Co se týká notifikace, tak jedna věc je, že jste dotáhli tu notifikaci na ten pátý dukovanský blok. Mám tam celou řadu otazníků, to teď není úkolem nebo účelem dneška, abych vás kritizoval za každý detail, který byl v té notifikaci, ale víte velmi dobře, že to úplná hitparáda není. Ale to, co je důležitější, vy jste v mezidobí rozhodli, že rozšíříme to jádro o dva, možná tři a nakonec možná o čtyři bloky. Proti tomu jsme nebyli. Jenomže, přátelé, rozšířit na dva a více bloků znamená, že se musí zcela změnit finanční model, protože za nás to bylo o jednom bloku a ten jeden blok znamenal to, že jste logicky měli nějaký finanční model a ten byl směřován tak, že to odfinancuje společnost ČEZ, která na to měla svoji bilanci. Vycházelo se z nějaké půjčky vlády a z bilance ČEZu by se to celé odfinancovalo. Jinými slovy, měla na to tato společnost. Pokud to budou dva bloky, případně více, ta společnost na to jednoduše nemá. Pak to není o 200 miliardách, ale o 400, případně 600 miliardách, pokud se podíváte na bilanci ČEZu, pokud se podíváte na hospodářské výsledky, pokud se podíváte na jeho rating, pokud se podíváte na jeho EBITDA, pokud se podíváte... a tak dále, zjistíte, že je vyloučené, aby to podepisovala společnost ČEZ, pokud se nezmění finanční model.

Já se ptám, co jste dělali od doby podpisu a od doby, kdy jste věděli, že to bude vícero bloků, k tomu, abyste změnili finanční model? Odpověď je jasná a vy to velmi dobře víte. Nedělali jste nic a spoléhali jste na to, že dotlačíte ČEZ k tomu, že vám to podepíše tak, jak to leží a běží. Teprve poté, co logicky management řekl, že to podepsat nemůže, protože ta bilance na to není, tak jste začali panikařit a začali jste hledat model a způsob, jak se tomuto vyhnout. Přišli jste o několik měsíců. Tady si jenom začněme sáčkovat už to, kde je ta ztracená doba. Nakonec jste dospěli k tomu - OK - že tedy to uděláte tím, že odloupnete společnost EDU II od ČEZu, získáte v ní dominantní podíl - chvíli jste laborovali, jestli osmdesát procent, devadesát procent, sto procent a tak dále - nakonec jste se tedy rozhodli, že to bude osmdesát procent, a vypadalo to, že jste dohodnuti.

Leč opět to tak nebylo, protože, pane ministře financí, pane ministře průmyslu, řešili jste velký kompetenční spor. Vím to do detailu, věřte tomu, že z těch rezortů mám informace možná lepší, než máte vy. Tím se nechlubím, to je fakt, to je realita. Řešili jste kompetenční spor, co kdo vlastně bude v té společnosti provádět ve smyslu MPO a Ministerstva financí, a opět jste se handrkovali. Místo abyste zasedli za jeden stůl, dohodli jste, udělali jste závěr, opět jste přišli o několik týdnů, takže to jenom, abychom si rozuměli, proč jste přišli o několik měsíců.

Paralelně v té době se mohl řešit ten český průmysl, což jste neřešili. Až teprve po obrovském humbuku průmyslu a obrovském tlaku nás jste zpanikařili a začali jste řešit, co uděláme tedy s účastí našich podniků. Na poslední chvíli jste horkou jehlou ušili - zaplaťpánbůh za to - alespoň to, že tam bude strojovna a hlavně turbína, což je Škoda Doosan Power, takže přibližně devět procent, dejme tomu dalších devět procent, osmnáct procent, ať jsem s nadhledem, do dvaceti procent. Víc jste nezabezpečili. Prostě to tak je. Všechno ostatní je na vodě v rámci dobré vůle a v rámci toho, že dá-li pánbůh, příští management KHNP - protože se nepochybně bude v čase vyměňovat - a příští vláda dotáhnou vyšší účast. Za to jsme vás kritizovali, protože jsme tvrdili, že všechny země ostatní v Evropě do toho nešly, aniž by měly zasmluvněno alespoň čtyřicet procent, alespoň tak jako jste měli těch dvacet procent, takže to jste promáchli.

I proto jsme říkali, abyste se nehnali do toho podpisu a abyste to nechali na příští vládu. Tvrdili jsme: Přitlačte ještě KHNP, jednejte dál a získejte větší podíl našich podnikatelů. Mimo jiné nezávislé instituce vám vypočítaly, že pokud tam bude dvacet procent českého průmyslu s nízkou přidanou hodnotou vůči pětašedesáti procentům, co jsme chtěli my - my jsme chtěli šedesát, ty analýzy ukazujou pětašedesát procent - se solidní přidanou hodnotou, tak ten rozdíl by byl v neprospěch české ekonomiky víc jak 400 miliard korun, čímž jenom říkám, že to je totéž, co stojí ty dva bloky.

Další fatální chyba, kterou jste udělali a kterou jsem zde zmiňoval, byla vaše komunikace či spíše nekomunikace s Francouzi, s EDF. Na vládní úrovni jste nebyli schopni je přijmout, nebyli jste schopni se domluvit s odpovídajícími činiteli - ať už s EDF, nebo s ministry - nepřipravili jste se na jejich útok, nepřipravili jste se na scénář B ve smyslu toho, že byste jim nabídli třeba nějaký jiný obchod, jinou formu spolupráce anebo třeba, že byste nějakým způsobem se snažili politicky z toho vykormidlovat. Nic nenastalo. Vy se chováte takhle přezíravě i v České republice, ale v té Evropě vám to prostě nevyšlo. Ta Francie je silným hráčem.

No a pak jste podcenili totálně komunikaci s Evropskou komisí. Co že jste podcenili? Jak už jsem zde říkal, poté, co se ozvala, tak jste jim sdělili, že to je vlastně nějaký zlobbovaný eurokomisař. Tak je to místopředseda Evropské komise.

No a to finální selhání, čímž jste to završili, milá vládo, bylo v těch posledních dnech těsně před podpisem. Váš neuvěřitelný politický chtíč a píár agenti za vámi vám nakukali to, že poté, co ÚOHS shodil stížnost EDF a měli jste v řádu hodin nebo jednotek dnů na podpis - jakkoliv bych vás za to asi kritizoval, protože se mi tam nelíbila ta účast českého průmyslu nízká - tak ale čistě technicky jste měli možnost vše uzavřít a uhrát. Co vy jste udělali? Naprosto nepochopitelně jste si vyhlásili velkou show, pozvali jste sem půl světa - myslím tím tedy samozřejmě Korejce v tomhletom případě - a nechali jste to do 7. 6. Vyhlásili jste to do světa, mažoretky, setkání, velká akce, petardy, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, ministr Vlček, Korejci, ministři, show, krása. Průšvih, ostuda, debakl, fiasko. To je výsledek toho, jak to dopadlo. (Potlesk v levé části sálu.)

Já už jsem ten příběh říkal. Korejci řešili jednu jedinou věc, jestli se mají ve vzduchu otočit, anebo jestli mají přistát. Nakonec zvítězila korejská slušnost a přistáli. Vy jste je tady nahnali do těch prostor, tam jste vytáhli pár méně podstatných memorand, nakukali jste zbytku světa, že podepisujete bůhvíco, Korejci se sebrali a odjeli pryč, spíše odletěli tedy pryč. Nikdo nepochopí, proč jste to dali na 7. 6., když jste věděli, že rozhoduje krajský soud, když jste věděli a měli jste v ruce zpochybnění Evropské komise, jinými slovy, když jste věděli, že to je riziková záležitost. To je ten problém, vy jste totálně podcenili rizika.

Takže, pane poslanče Bartoši, kritika je oprávněná, to, co říkáte. Ano, došlo ke zdržení, nepochybně k velkému zdržení, protože teď ukáže se, jak dlouho to bude trvat.

Pokud by to bylo v řádu týdnů, tak z toho nedělejme žádný velký průšvih. Pokud by to bylo v řádu... Protože jsme počítali samozřejmě už v tom scénáři, že dojde ke zdržení, v řádu měsíců by to bylo o stovkách milionů korun. Pokud by to bylo víc jak rok, už to jde do miliard korun. Logicky, to se dopočítáme, ty škody jsou ad jedna tím, že existuje společnost EDU II, která má svoji režii a není to malá režie, ad dva, pochopitelně už se nám odečítá od toho finálního data, kdy by se měla ta elektrárna spustit. Logicky nám tím pádem bude chybět elektřina a to něco stojí.

Takže v zásadě to, že se to zdrželo, to, že je to ostuda, je pravda a všichni v danou chvíli - všichni v České republice - mohou tvrdě kritizovat. Mohou kritizovat za neschopnost vlády, mohou kritizovat za totální podcenění rizik, mohou kritizovat za to, že se lapili do píár sítí svých poradců, aby tedy udělali show s tím podpisem, můžeme kritizovat za to, že nezvládají řídit takovýhle projekt, což se prokázalo, všichni tak mohou činit. S jedinou výjimkou a to jsou Piráti, protože Piráti jsou ti, kteří se dávají dohromady a paktují se Zelenými. Možná s nimi vytvoříte nějakou předvolební koalici. Zelení, ti striktně, striktně odmítají jádro, abychom si rozuměli. Já můžu téhleté vládě vyčíst úplně všechno - nekompetenci, podcenění situace, rizika - ale nemůžu jí férově vyčíst jednu věc: že to nechtěli. Oni chtěli to jádro. Zaplaťpánbůh za to. Že to dodrbali, je věc druhá. Jenomže u vás je to horší. Vy to jádro fakticky nechcete a vzpomeňte si, jak to bylo ještě před pár lety, kdy jste laborovali s tím, že by to nemuselo být velké jádro, že by to byly malé modulární reaktory, tyhlety blbosti, které jste pouštěli do světa. Nerealizovatelné! Malé modulární reaktory určitě ano, doplňkový produkt, ale určitě ne ten, který bude schopen nahradit velké jádro. Teď se dáváte dohromady se Zelenými, kteří jasně tvrdí: My nechceme jádro. To znamená, vy si musíte ujasnit, co chcete, ale podle mého názoru se vracíte k vaší původní myšlence, a to bez velkého jádra. Stojím si za tím. Velmi nebezpečné, velmi nebezpečné!

Druhá věc, proč vy nemůžete kritizovat, je to, že vy jste měli už v rámci tohoto období jeden projekt. Tahle vláda měla dva: jádro a stavební řízení. Za stavební řízení jste byli odpovědni vy, Piráti. Jak to dopadlo, všichni víme. Můžete se stokrát vymlouvat na to, že vám nesedí závěry toho nezávislého auditu, můžete stokrát napadat právní kanceláře, které tam byly dvě, můžete stokrát se pokoušet z toho vybruslit, ale z toho se nedá vybruslit. Není den, kdy by se neskloňoval průšvih, který jste tam udělali, není jeden profesní svaz, který by nepotvrdil to, že to je kolosální selhání.

Jediné, o čem se můžeme, pane poslanče Bartoši, prostřednictvím paní předsedající, bavit, jestli ta ztráta je třicet miliard, pětačtyřicet miliard, šedesát pět miliard. Ale vy jste selhali úplně ve všem. Vy jste nezvládli řízení projektu, vy jste nezvládli kontrolu projektu, vy jste ignorovali zákony, vy jste to nezvládli po personální stránce, vy jste nezvládli po časové stránce, vy jste nedbali na varování, vy jste nezvládli vůbec nic. To znamená, vy, prosím pěkně, už nic nedělejte. (Potlesk v levé části sálu.) Nesnažte se o nic, dohrajte to nějak do konce tohoto mandátu. Uvidíte, jak se rozdají karty.

Ale prosím pěkně všichni v této zemi mohou tuto vládu za to kritizovat a bude to oprávněné. Opakuji, jediná výjimka jste vy, Piráti. Děkuju. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Chápu to, že nenavrhujete bod, pane místopředsedo? Nenavrhujete žádný bod. Děkuji vám.

Tak to jsme měli přednostní právo a nyní je na řadě pan poslanec Milan Wenzl a poté pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Wenzl: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vás oslovit s žádostí o podporu návrhu zařazení bodu a to je Zajištění rovných odměn pro medailisty na deaflympijských hrách do programu jednání Poslanecké sněmovny. Jedná se o sluchově postižené. Věřím, že férový přístup ke všem reprezentantům České republiky je otázkou základní spravedlnosti a uznání jejich přínosu pro republiku.

Ten, kdo reprezentuje Českou republiku, měl by být oceňován, a to bez rozdílu. Na paralympijských hrách deaflympijští sportovci reprezentují Českou republiku stejně jako olympionici či paralympionici a jejich příprava je rovněž náročná fyzicky, mentálně i organizačně. Musí překonávat komunikační bariéry a často mají omezenější přístup k trenérům, tlumočníkům a podpoře, která je pro ostatní sportovce samozřejmostí. Často sportují bez finančního zázemí a musí hradit vše sami, včetně cest, tréninku a vybavení.

Jejich výkony jsou často na velmi vysoké úrovni, ale bez adekvátního uznání. To, že jsou odměňováni méně nežli paralympionici, nevysílá vůči nim férový signál, a dokonce to může působit jako znevažování jejich úsilí. Deaflympijští sportovci, to je samostatná organizace a není přímo pod Mezinárodním paralympijským výborem. Toto nastavení způsobuje, že sluchově postižení sportovci spadají mezi dvě židle a nejsou vnímáni jako součást paralympijského hnutí. Zároveň nejsou ani součástí olympijského systému.

V České republice jsou finanční odměny za medaile na olympijských a paralympijských hrách stanoveny jednotně: zlatá medaile 2 400 000, stříbrná 1 800 000, bronzová 1 200 000. Odměny pro deaflympijské medailisty v minulosti byly desetkrát nižší než ty, které byly uděleny za stejný úspěch na olympiádě. Ty částky schválila na návrh Národní sportovní agentura, která přímo spadá pod pana premiéra Fialu. Přestože pan Fiala, teď v Budějovicích když byl, tak tvrdil, jak pomáhají a že uvolňují až osm milionů na paralympioniky, ale na ty ostatní zapomněl.

Jsem toho názoru, že ten, kdo reprezentuje Českou republiku, by měl být oceňován bez rozdílu. Toto nastavení je pro deaflympijské sportovce jednoznačně diskriminační. Reprezentují přeci Českou republiku se stejnou ctí jako jiní vrcholoví sportovci. Jaký je rozdíl, když taková diskařka, která neslyší, a diskařka, která slyší, hází diskem a získají obě dvě zlatou medaili? Jaký je v tom rozdíl? Akorát finanční.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem přesvědčen, že vám neslyšící reprezentanti poděkují a ocení vaši podporu tohoto předkládaného bodu. Věřím, že budou s obrovskou nadějí sledovat vaše hlasování. Jsem přesvědčen a jménem všech deaflympijských reprezentantů vám děkuji za podporu mého návrhu. Navrhuju zařadit tento bod za pevně navržené body. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Kamal Farhan, připraví se pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jelikož nejsou ve čtvrtek interpelace a měl jsem to připravené na čtvrtek, tak bych si dovolil načíst tento bod - a požádat vás, abyste ho zařadili do programu jako třeba poslední bod této schůze - s názvem Selhání ministra zdravotnictví ve věci řízení krajských hygienických stanic, který popíšu na případu Zlínského kraje.

Koncem března jsme byli svědky neuvěřitelného morálního i profesního selhání ředitelky Krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Jen připomenu to, co je veřejně dostupné. Způsobila nehodu svým služebním vozem, způsobila nehodu vozem Škoda Octavia RS, tedy relativně drahým vozem, poté co ministerstvo šetří, škrtá, škrtá systémová místa a de facto v současné době je podhodnocená hygiena. Zde vidím už první selhání ministra, respektive jeho úřadu. Vůbec nechápu, jak lze zdůvodnit tuto verzi auta pro ředitelku hygieny. Na jedné straně tu vládní strany hovoří o úsporách, škrtání míst, nedostatku peněz, ale ministr Válek dovolí, aby se nakupovala takováto auta.

Připomenu, že při nehodě byl zraněný motorkář - zase z veřejných zdrojů - ředitelka nezastavila, neposkytla pomoc a ujela, incident neoznámila a zatajila ho. Policie ji jako viníka identifikovala až zpětně. Považuji to za závažné selhání, protože tady nejde o nějakou nerozvážnost nebo psychický zkrat, který by šlo, byť těžko, ještě omluvit. Tady je vidět, že paní ředitelka není objektivně schopná vyvodit důsledky svého chování. Právě v tom vidím hlavní problém pro řízení státní, respektive veřejné instituce.

Za třetí - a to s ohledem na výše uvedené je zcela marginální - že došlo ke škodám na majetku, který opět paní ředitelka neřešila.

Pojďme si to tedy shrnout. Na Ministerstvu zdravotnictví, respektive ministr Válek, který je v čele rezortu... Ministerstvu trvalo více než měsíc, než se k případu jasně vyjádřilo. Pan ministr vyzval paní ředitelku k rezignaci po měsíci, co tyto informace se objevovaly v tisku. Nyní, co už uplynuly další dva měsíce, paní ředitelka je stále ředitelkou hygieny a nic se neděje. Pan ministr Válek se opět tváří, že tu není. Je to typický příklad postoje ministra zdravotnictví, který si myslí, že všechno jde vymlčet, a jemu se to bohužel daří.

Bombastická proklamace: Budou léky, až bude lepší počasí. Lepší počasí nepřišlo a s ním nepřišly ani léky. Bude postavena penicilinka, přinesu panu premiérovi, kdy bude penicilinka postavena. Penicilinka, dámy a pánové, penicilinka nikde v České republice. Kde je? Je to penicilinka, kterou svět neviděl, ani my jsme ji neviděli.

Teď je to to samé, proklamace, kdy vyzval paní ředitelku k rezignaci a dva měsíce se zase nic neděje. Ticho po pěšině. Upozorňuji tady na to, protože tohle je přesně styl fungování ministra v jeho funkci.

Celé je to o to horší, že výhrady vůči paní ředitelce nejsou nové. Zaměstnanci, odbory dlouhodobě upozorňují na porušování předpisů, netransparentnost a toxické prostředí, opakovaně. Zase je to z dostupných zdrojů a z dokumentace, kterou tyto organizace posílaly dál. Ministerstvo o jejím stylu a chování vědělo, a dokonce některé stížnosti těchto lidí uznalo, a přesto je paní ředitelka stále ve své pozici a ministerstvo se tváří, že (se) nic neděje.

To je v tomto příběhu jen názornou ukázkou, jak vláda neřeší problémy. Snaží se větší věci vymlčet. Selhání pana ministra se vrší jedno za druhým. Bombastická proklamace, žádné řešení. Deficitně napsaná úhradová vyhláška, žádné řešení. Nedostatek léků a krize dostupnosti zdravotní péče, které se prohlubují, prohlubují se ze stejného důvodu, jako se prohlubuje kauza ve Zlíně. Vymlčuje se vše a o to tady jde. Pokud vláda nejedná, tak je namístě, abychom to zařadili jako nový bod dnešního jednání. Děkuji, na shledanou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Tedy navrhujete pouze zařazení nového bodu?

 

Poslanec Kamal Farhan: Na začátku jsem říkal, že jako poslední bod dnešního jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Poslední bod, ano. Děkuji vám. Omlouvám se, že jsem to přeslechla.

Nyní vystoupí se svým návrhem pan poslanec Hubert Lang, poté - vydržte jenom, pane poslanče - paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl zařadit nový bod na pořad této schůze, který jsem nazval Bezpečnostní situace v České republice? S otazníkem. Chtěl bych ho zařadit jako první bod dnešní schůze po pevně zařazených bodech. Proč jsem zvolil toto téma? Pomalu a jistě se nám rozbíhají volební kampaně. Jednotlivé subjekty, které jsou v Poslanecké sněmovně, nebo ty mimoparlamentní subjekty představují své volební programy a já tady zjišťuji, že v každé druhé straně nebo v každé té straně je obrovské množství odborníků na bezpečnost. Dneska alfa a omega všech vystoupení v televizi v jednotlivých debatách, když prostě se začne diskutovat, tak každý najednou přichází s tím, jak je třeba řešit bezpečnost.

Jsem trošku překvapen, protože jsem se pohyboval aspoň třicet let v oblasti bezpečnosti ve svém předchozím zaměstnání. Když jsem vstoupil do Poslanecké sněmovny, stal jsem se členem výboru pro bezpečnost a ty tři a půl roku nebo už skoro čtyři roky na bezpečnostních výborech tyto problémy řešíme. V okamžiku, kdy vypukl konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou, tak o to více se ta bezpečnost začala šetřit a my jako opozice celou tu dobu, toto celé volební období, na určité věci upozorňujeme. Upozorňovali jsme, upozorňujeme. Najednou máme čtyři měsíce do voleb a nyní se nám rojí jako houby po dešti jeden specialista na bezpečnost vedle druhého specialisty na bezpečnost z koaličních stran.

Mně se to opravdu silně nelíbí, protože jsme tady dávali celou řadu návrhů, za ty čtyři roky jsme tady měli nespočet interpelací na pana ministra vnitra Rakušana - který tedy, musím říct, (jako) jeden z mála sem aspoň na interpelace docházel - zařazovali jsme body, kde jsme upozorňovali na věci týkající se bezpečnosti, že to není jednoduchá věc, a neměli jsme žádnou odezvu. Nyní, kdy už ve své podstatě tato Sněmovna končí, už budeme mít jenom pár zasedání a nejsme schopni už prakticky v tom nic udělat a všechno to, co bude následovat, tak to v uvozovkách odnese další vláda. Ať to bude kdokoliv, kdo zvítězí v parlamentních volbách na podzim, tak bude muset řešit obrovskou řadu problémů, které tady za tyto čtyři roky, za toto volební období, za šéfování Ministerstva vnitra panem Rakušanem nám zas nabobtnaly.

Když to zkusím nějak okomentovat, proč takhle o tom tady hovořím a možná budu hovořit trošku delší dobu, protože my jako řadoví poslanci se opravdu málokdy dostáváme k nějaké možnosti více hovořit, pakliže nehovoříme přímo k nějakému tisku, který se vztahuje k bezpečnosti, ať už to byly lex Ukrajina I až lex Ukrajina VII, ať je to pakt víz a migrace, nebo předřazené věci ke zbraním a střelivu, zákon o zbraních a střelivu, kdy můžeme to nějakým oslím můstkem napasovat na tu bezpečnost, tak naše možnosti se vyjádřit v té věci jsou velice omezené. Buď na tom bezpečnostním výboru, ale potom výstup z bezpečnostního výboru je jenom v nějaké dílčí části tady na plénu, opět samozřejmě nebudou interpelace ve čtvrtek, protože je tam mimořádná schůze, protože tato koalice prostě nestíhá pracovat, tím jak si nastavila svůj pracovní řád, tím že si ve středu dávali ty vlády a přicházeli o třetí čtení, tak teď se nám nahromadilo obrovské množství tisků, které ještě by měly být vyřešeny, a proto jsou tam ty devadesátky, které dneska, když to budou občané sledovat, tak tam uvidí soubor x zákonů. Já vždycky když jsem ještě nebyl v Poslanecké sněmovně a občas jsem masochisticky sledoval tady ty přenosy, tak jsem si říkal: Doprčic, za každým zákonem je nějaká skupina lidí, která na to čeká. Čeká v tom svém ranku, prostě čeká, až tady ten zákonodárný sbor se rozhodne, a případně nějaký ten zákon jim schválí. No, ale když tato vláda prostě ve středu nepracovala, tak potom na konci volebního období už se to ani dohnat nedá, žejo. Všichni víme, že to, co se neschválí do konce tohoto volebního období, tak tím systémem spadne pod stůl, a lidé, kteří na to čekali a spojovali s tím něco, nějaké očekávání, nebo byli na to připraveni, že jim to třeba v něčem pomůže, tak opět budou zklamáni a přijdou o ten svůj zákon, na který třeba čekali. Ale to jsem říci nechtěl.

Já se vrátím se k bezpečnosti. Samozřejmě dneska přes všechny debaty v televizi, přes ta vystoupení, různé roadshow pana premiéra, který jezdí po republice, vystoupení v různých debatách na různých televizích, tak zaznívá, že je strašně důležitá bezpečnost. Bezpečnost, že je jenom jedna, to znamená, neměli bychom tedy oddělovat bezpečnost vnější od bezpečnosti vnitřní. Tady už ovšem narážíme na to, že vidíme silné postavení paní ministryně obrany, paní Černochové z ODS, která v rámci vnější bezpečnosti je schopna si v rámci rozpočtu vylobbovat obrovské částky. Samozřejmě má tam určitou podporu v tom, že jsme schválili dvě procenta HDP na obranu, tak tam samozřejmě má velký prostor, kde může na tu vnější bezpečnost... Do toho dobře zasahovat.

Tady hovořím zejména o platech vojáků. To, co tady bylo zcela nesystémově vystřeleno od paní ministryně Černochové, že je třeba zvýšit výrazně platy a benefity vojáků z povolání. Padaly tam částky až 8 000 korun. Když se, prosím vás, podíváte na tabulky, ve kterých bezpečnostní sbory jsou systemizovány, tak takhle vystřelit do veřejného prostoru 8 000 korun, to je přes dvě výsluhové tabulky, že po nějakých dvou, třech letech se to zvedá řádově, tak najednou někdo proskočí o dvě a půl té výsluhové tabulky nahoru oproti jiným sborům, protože tam nezaznělo to B. My tady slyšíme od vládních politiků, že bezpečnost máme tedy jenom jednu, neoddělujme vnitřní bezpečnost od vnější bezpečnosti, ale paní Černochová si vyrazila v tom svém prvním nástřelu pouze bezpečnost vnější a jenom pro ten svůj rezort.

Teď když se na to dívají ostatní příslušníci bezpečnostních sborů - protože máme samozřejmě Vězeňskou službu a Justiční stráž pod Ministerstvem spravedlnosti, máme celníky pod Ministerstvem financí, máme ostatní bezpečnostní sbory, Policii České republiky a hasiče pod Ministerstvem vnitra a potom máme tu armádu, žejo. Najednou ti ostatní lidé pracující pro stát, kteří tam jsou, setrvávají tam, prostupují těmi tabulkami, najednou zjistili, že někomu se může přidat osm, devět tisíc korun. Vezměte si, jaké se sváděly boje - nedůstojné absolutně - pro příslušníky bezpečnostních sborů, jestli se přidalo 800 korun nebo se přidá 1 500 korun a podobně. Při obrovské míře inflace, která v České republice je - to nejsou žádná dvě, dvě a půl procenta, jak pořád říká pan premiér Fiala na těch svých roadshow, ale samozřejmě kumulovaná inflace je pětadvacet, třicet procent - tak samozřejmě zasáhla všechny příslušníky bezpečnostních sborů.

Já jsem tady mnohokrát vystupoval, protože sám jsem léta pracoval v těch složkách a vím, jak to pro nás bylo tragické kolem toho roku 2010, kdy přišly Kalouskovy úsporné balíčky a my jsme všichni dostali rozhodnutí, ve kterých jsme šli o čtyři, pět, šest tisíc korun dolů v té době. Ti lidé tehdy měli pouze dvě možnosti, buď to nějakým způsobem skousli, uskromnili se, anebo prostě museli odcházet. Tehdy už byla velká vlna odchodovosti, zejména od Policie České republiky, protože ti lidi nebyli schopni zaplatit hypotéky, nebyli schopni zaplatit svůj běžný chod života.

My najednou tady všichni hovoříme o bezpečnosti, zjišťujeme, že pro někoho peníze jsou v tom státním rozpočtu - byť tedy jsou tam nějaká garantovaná dvě procenta, protože jsme dali nějaký příslib - a pro někoho ty peníze nejsou. O tom se najednou začalo hovořit, pan ministr vnitra Rakušan zjistil, že najednou fakt je to téma, že by to mohlo hodit nějaké hlasy. Je to konkurent koalice SPOLU, že jsou to všechno subjekty na pravé straně spektra. Tak najednou přišel s tím, že by to bylo dobré asi pro ty policisty čtyři nebo čtyři a půl tisíce korun - zase tak úplně vystřeleno takhle od boku - ale zapomnělo se úplně na Justiční stráž a na Vězeňskou službu, zapomnělo se úplně, o těch celnících se vůbec nemluvilo, kteří jsou pod panem ministrem financí Stanjurou, jako kdyby nic. Říkám pořád, že je to jenom jeden balíček lidí a jsou to lidé, kteří se všichni starají jako státní zaměstnanci o bezpečnost, když tedy přijmeme tezi, že bezpečnost máme jenom jednu, nemáme vnější a vnitřní, máme bezpečnost jenom jednu.

Takže prosím vás, přestaňme tady hovořit o tom, že tedy všichni myslíme na bezpečnost, když to opravdu potom nemyslíte vážně. Nedokázali jste svými skutky za čtyři roky zastabilizovat ty sbory, protože nic se nezměnilo k lepšímu. Všichni víme, kolik odchází každý měsíc profesionálních vojáků od armády, což je tedy obrovský problém, protože pakliže budeme mít techniku - máme tady za humny tedy ten válečný konflikt a my možná budeme mít nakoupenou techniku - ale nebude ji mít kdo obsluhovat, protože taky toho profesionálního vojáka nevyškolíte a nevycvičíte za rok a nejsou to ti záklaďáci jako my, když jsme byli na základní vojenské službě, kde nás naučili střílet z osmapadesátky a pak jsme tam někde imitovali u různých zbraní, že tam jakoby něco dokážeme. Dneska jsou to sofistikované systémy a ti vojáci musí být opravdu profesionálové.

Takže nám odchází obrovské množství vojáků, nikdo nepřichází. Máme obrovskou odchodovost v Policii České republiky, kde současnému panu ministrovi vnitra se nepodařilo zastabilizovat ten sbor. Je tam pořád odchodovost kolem sto, sto dvaceti lidí každý měsíc, takže to je velké číslo. Pokud nebudeme schopni jako stát, jako tady Sněmovna nebo jako společnost říci, že opravdu musíme tyto lidi zaplatit, musíme jim dát jasnou perspektivu, musíme se o ně celoživotně starat, tak to nebude lepší.

Jsme dneska ve společnosti, kdy mladí lidé jsou na tom velice špatně zdravotně. Z balíčku lidí, kterým je osmnáct plus a jsou ochotni z těch současných generací někam nastoupit - ať už k policii, k armádě, k celníkům, do justiční stráže nebo k hasičům - tak je to jenom omezený počet lidí a bereme prostě z jednoho balíčku. To tady také mnohokrát zaznělo.

Jestliže já budu tedy personalista u Vězeňské služby anebo budu personalista u armády a budu mít nějakého nadřízeného, který mě jako personalistu hodnotí podle toho, jaký udělám nábor, tak jak dopadne ten personalista u cla nebo u Vězeňské služby vůči personalistovi u armády, když tam mu řeknou: Hele, když nastoupíš k armádě, musíš být zdravý, tam musí být taky zdravý, dostaneš tady, já nevím, 45 000, plus dostaneš 8 000 na bydlení a tak dále a tak dále. Ano, je tam trošku jiný charakter práce, možná lidé si to vybírají podle toho, jaké mají svoje zájmy - někdo má zájem o military, někdo má zájem o hasiče, někdo třeba chce jít pomáhat a chránit nebo tam třeba někde bydlí v tom regionu a už třeba někdo z rodiny byl třeba u policie a většinou to tak je, že se to dědí - no ale my musíme ty vstupní podmínky sladit a sjednotit. Všichni tady máme plná ústa bezpečnosti a v takto zásadní věci prostě nejsme schopni najít nějaký soulad. Já jsem neviděl od nikoho tady z vládní koalice, že by připravil nějaký návrh zákona - všichni o tom pouze hovoří - nějaký návrh, který by prostě řekl: Ano, vstupní podmínky do těchto sborů budou takové, bude tam jednotný náborový příspěvek, bude tam nějaká určitá perspektiva. Potom až když ten člověk už tam je a nějakým způsobem se rozběhne v té svojí profesní dráze, tak už se to může částečně lišit podle nějaké specializace nebo podle nějakých dalších příplatků, ale ta startovací linie pro personalisty jednotlivých bezpečnostních sborů musí být stejná.

Stejně tak jestliže chceme tedy pro naše občany - pro normální, běžné občany - bezpečnost, kteří platí vlastně ze svých daní příslušníky ze všech bezpečnostních sborů, tak bychom měli jako zákonodárný sbor taky těm běžným občanům garantovat, že zákony, které tady budou přijímány, budou přijaty rychle, budou myslet na lidi, a pro lidi zase, kteří nastoupí do sborů, že to budou mít jako celoživotní zaměstnání.

Je velice špatně, když ten člověk po nějaké době začne přemýšlet... Bohužel třeba u Policie České republiky nastoupí ti policisté a největší vlna odchodovosti je do čtyř let služby. To znamená, my toho člověka vezmeme, proženeme ho policejní školou, začne sloužit, je vystrojen, vybaven a on nám po čtyřech letech, kdy je dalek prvního výsluhového stupně - někdo říká, pracuješ pro stát, po patnácti letech máš první výsluhový stupeň - ti lidé prostě odchází po čtyřech letech, protože v tom nevidí... Možná v tom vidí smysl svého života, ale nedokážou se na tom trhu uživit, chtějí založit rodinu a zjistí, že když budou žít ve větším městě, tak to nedají. To se prostě dát nedá. Možná v nějakých okrajových částech republiky, kde třeba je vyšší míra nezaměstnanosti. To vždycky ta statistika taková byla. Kde máme největší problém sehnat policisty? V hlavním městě Praze, v těch velkých městech Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, ale když potom jdete do příhraničních regionů, tak tam už to třeba takový problém není, protože tam na tu... Je tam velká míra nezaměstnanosti, a když tam pracujete pro ten stát a máte nějaký stabilní příjem, byť tedy není zrovna excelentní, tak je to pro ty lidi zajímavé.

Věc, která mě taky mrzí - a my jsme na to mnohokrát upozorňovali po vypuknutí válečného konfliktu Rusko-Ukrajina nebo Ukrajina-Rusko, Rusko-Ukrajina, když Rusko napadlo Ukrajinu, tak začali přicházet ti váleční běženci a uprchlíci. Já jsem tady x-krát pana ministra vnitra upozorňoval, že vlastně nejenom že přijdou ty ženy, děti, starší lidé, kterým jsme otevřeli naši náruč a poskytli jsme jim všechny humanitární dávky a další věci, ale že přijde a vrátí se nám zpátky ten organizovaný zločin, ten ukrajinský, poměrně sofistikovaný organizovaný zločin, který jsme v devadesátých letech velice těžko tady odsud dostávali pryč.

Samozřejmě v rámci obrovského přílivu lidí, kteří přišli, tak trestná činnost konkrétně Ukrajinců se nějakým způsobem zvyšuje. Pakliže bychom tedy šli do statistik, tak se pohybuje kolem třech a půl, čtyř, čtyř a půl procenta, takže když někdo bude čistě jenom jako chroust argumentačně mi říkat: Ale ono to není tak vysoké a je to... V tom poměru k trestným činům a přestupkům páchaným českými občany to není taková katastrofa.

Ale když se potom podíváme konkrétně už na ty věci a podíváme se do regionů, které jsou zatíženy přílivem této migrační vlny, tak... Já jsem z Plzeňského kraje, a protože tam máme velké průmyslové zóny a už v době před vypuknutím ukrajinsko-ruského konfliktu nebo rusko-ukrajinského konfliktu v České republice bylo kolem 200 000 Ukrajinců, kteří pracovali v různých pozicích v České republice, tak oni žijou v nějakých komunitách. žejo. A kam budou přicházet běženci? Půjdou tam, kde už mají nějaké svoje kamarády, známé, příbuzné, kteří jim poskytnou třeba na ten počátek nějaké zázemí a tak dále. No a Plzeňský kraj je jeden z těch krajů, který je nejvíce dotčen. Počet obyvatel vlastně příchodem Ukrajinců... Jak říkám, přicházely ženy, děti, starší lidé, ale přicházeli i ti mladí muži.

To je další takové jádro sporu našeho a současné vlády, kdy prostě nejsme schopni pochopit, jak je možné, že tady máme víc jak 100 000 bojeschopných mužů v odvodovém věku, jsou tady na víza dočasné ochrany, prostě přecházeli nelegálně v tom počátku, potom přes nějaká razítka. Víme, že tam je nějaká míra korupce. Já jsem se několikrát na to zeptal pana ministra vnitra, protože sama ukrajinská strana má zájem o vojáky - a byly tam nějaké záchyty, kdy někdo za velké úplatky 5 000, 10 000 dolarů do toho pasu razítko dal - jestli se nedělaly... že bychom měli asi... bychom mohli udělat nějakou prověrku takovýchto lidí a eliminovat takovéto lidi.

Když se vrátím k té úplné bezpečnosti, my v Plzni, prosím vás, na 180tisícové město máme více jak 40 000 Ukrajinců a věřte mi, že je to tam v tom městě znát. Ti lidé samozřejmě žijí v nějakých nájemních bytech a mají třeba problém od komunálního odpadu, který nemají kam vyhazovat, protože máme vesměs zamykané popelnice, přes trávení volného času svého po večerech. Když tam jsou ti mladí muži, tak potom to končí tak, že oni nám jezdí po náměstích. Byť se městská policie snaží, náš pan primátor apeloval i (na) pana ministra vnitra, snažil se o schůzky, když dával rozhovor do televize, tak byl demokraticky ustřihnut v půlce svého projevu. Končí to potom tím, že prostě nám tam bourají do historických budov, opíjejí se nám tam ti mladí lidé a ten pocit nebezpečí - to znamená ne bezpečí, jak tady všichni říkáme u té bezpečnosti - tak je prostě narušen. Nebudu mluvit třeba o místech, jako je třeba Tachov, které, já nevím, řádově osmitisícové město, kde jsou montovny, a je tam, prosím vás, 4 až 5 000 cizinců, jo? Dovedete si představit, že žijete ve městě, kde každý druhý je cizinec? Ten cizinec osm hodin spí, osm hodin pracuje, osm hodin dělá bordel. To se takhle obecně říká o těch lidech. Tomu se říká teplá postel. Ještě se střílí na těch ubytovnách. To je jenom jedna taková malá výseč.

My jsme tady upozorňovali tady na tu věc, že bude tady problém, že bychom měli prostě s tím něco dělat, ale já tady vznáším otázku, co s tím chcete dělat?

Narazím na personální situaci u Policie České republiky. Narážím na to, že složka Policie České republiky, která má na starosti cizinecký prvek v České republice, je cizinecká policie. Cizinecká, dříve se to jmenovalo Cizinecká a pohraniční policie. Po našem vstupu do schengenského prostoru jsme ten koncept pohraniční policie utlumili, udělali jsme cizineckou policii a poté, co jsme odešli ze státní hranice, přestalo se kontrolovat na hranicích, tak vlastně se udělaly jenom takové útvary v každém kraji, odbory cizinecké policie, a potom v Praze je větší útvar, který má na starosti mezinárodní policejní spolupráci a ochranu vnější schengenské hranice v České republice, což je šest mezinárodních letišť v České republice.

Ten počet těch příslušníků, kteří jsou přímo řízení Prahou, je kolem 1 500 a na těch čtrnácti odborech cizinecký policie po těch krajích je dohromady dalších asi 1 500 lidí. Takže ta kompletní cizinecká policie včetně svých velitelů, metodiků a dalšího podpůrného personálu má kolem 3 000 lidí, s nějakými občanskými zaměstnanci možná 3 500 lidí. A já tady narážím na to, že se situace v Evropě mění. Já jsem původně ten bod chtěl nazvat Útlum nebo potenciální konec Schengenského prostoru jako jedna ze základních vymožeností naší společně vyspělé Evropy, kdy my jsme tady, netuše, že prostě přijdou takhle velké migrační tlaky z Afriky a tak dále. Jsme si řekli v tom našem koutu vyspělého světa, že si vzájemně věříme a že budeme chránit vnější schengenskou hranici, a proto si zrušíme vnitřní kontroly, což je pohodlné samozřejmě pro cestování, pro mladší generaci. On tam teď nikdo není, ale když jsou tady ty návštěvy, tak ty se samozřejmě narodily do doby, kdy absolutně nechápou, co to byla nějaká vízová doložka, kdy prostě jsme stáli na hranicích a čekali jsme v x kilometrových frontách a tak dále. Takže výborné, Schengen výborná věc.

Jenomže po roce 2015 velkou přílivovou vlnou se začíná ten Schengen drolit a na to, prosím vás, my všechno jsme tady upozorňovali. My jsme se ptali pana ministra vnitra Rakušana, co dělá pro to, aby prostě posílil například tu službu cizinecké policie. I v souvislosti s tím, že jsme měli české předsednictví, i v souvislosti s tím, že osm nebo devět let se připravoval ten pakt víz a migrace, který vlastně předchozí Evropský parlament ještě ratifikoval. Jsme měli české předsednictví, za výrazného přispění našeho pana ministra vnitra Rakušana došlo vlastně k finalizaci těch smluv a vlastně věděli jsme v tom roce 2023, že naběhne ta implementace toho toho paktu víz a migrace, že to je ten duben nebo květen příštího roku. A já se tady několikrát ptal, kdo to, prosím vás, bude implementovat? Kdo to bude realizovat? A to jsme ještě nevěděli, že se mění situace v Německu, že se mění situace v Rakousku, že se mění situace v okolních dalších zemích a může se stát, že ty kontroly, které Německo třeba v současné době zavedlo po celém obvodu svých státních hranic, a jsou to takové kontroly, nekontroly ještě, ale už jsou statické, byť namátkové, a už tam prostě ta bavorská hraniční policie nebo ta landespolicie stojí, tak se můžou změnit v pevné kontrolní stanoviště a nastane pro nás obrovský problém. Nemáme vůbec dneska šanci v případě pozastavení účinnosti toho Schengenu, kdyby to Německo jako silná země, která prostě ovládá tento evropský prostor, a řekla by dost, začneme vracet průchozí tranzitní nelegální migranty, odepírat jim vstup, což se už dneska děje, tak my, prosím vás, nejsme schopni toto zajistit. Nejsme to schopni zajistit, protože nemáme dostatečné počty policistů na to zajištění. Jestli mi tady někdo vystoupí na pultík a řekne, že si tady vymýšlím, tak prosím vás, já okamžitě na to budu reagovat. Když jsme měli znovuzavedení kontrol v roce 2022 na československé hranici, což je osmdesátikilometrový úsek se Slovenskem, kdy to tam bylo neúnosné a vlastně ti starostové se bouřili, protože jim tam procházely přes ty lesy ty skupiny Syřanů, Afghánců a jako lidí absolutně bez dokladů, bez totožnosti, tak jsme tam tehdy prostě přibližně ve dvou cyklech po asi třech nebo čtyřech měsících znovu zavedli kontrolu na státních hranicích. Ale za jakých podmínek? Za podmínek, že tam byl nějaký počet dislokovaných policistů, kteří byli s tou místní a věcnou znalostí a všichni ostatní tam jezdili ze všech složek Policie České republiky. To znamená, zcela běžné tam bylo, že tam bylo na čtyřiadvacetihodinovou službu auto třeba z Karlovarského kraje s dopraváky.

Já si takto opravdu nepředstavuju bezpečnost České republiky v případě znovuzavedení kontrol státních hranic. Stálo nás to vyšší desítky milionů korun. Trvalo to, já nevím, čtvrt roku, jediné, co snad bylo, že se zdokonalily typový plány, že se zavedly nějaké operační plány a že ti lidi, kteří nezažili už státní hranice, myslím ty policisty z těch jiných složek, si k tomu trošku čuchli. Ale já jsem tam strávil x let, dokud státní hranice byly, protože jsem pracoval na hraničním přechodu a viděl jsem vlastně ten amatérismus. Ty naše hraniční přechody jsou stržené, ta naše zastřešení u těch hraničních přechodů neexistují, budovy jsou prodané, ti policisté tam stáli v podmínkách nějakého přistaveného kontejneru, měli tam nějaké noční osvětlení, když měli štěstí, jak tam měli nějakou toitoiku, na kterou chodili na toaletu.

Nedokážu si vůbec představit, jak se tam prostě točí ty směny, protože potřebujete nějaký počet lidí na těch 24 hodin a nám teď tady reálně hrozí, byť pan ministr vnitra Rakušan to neustále bagatelizuje, že opravdu Německo tu svoji státní hranici uzavře. S Německem máme víc jak 800 kilometrů státní hranic, největší úsek státní hranice máme s Polskem, potom máme dole Rakousko a potom máme se Slovenskem. Kdyby k tomu došlo na tom německém úseku státní hranice a my jsme tam dali všechny naše síly a prostředky cizinecké policie plus ještě dalších složek policie, tak prostě to stejně nedokážeme plně uzavřít. Já tady se ptám, proč jsme, prosím vás, a to je na současnou vládu, co jsme udělali za poslední čtyři roky v náboru, konkrétně třeba k cizinecké policii? Proč jsme třeba neupřednostnili nábor do té policejní školy v Holešově, když jsme věděli přece, že přijde pakt víz a migraci, věděli jsme, že problém migrace není úplně jednoduchá věc.

My, prosím vás, tady máme jedno obrovské štěstí, které nevím, jak dlouho nám ještě vydrží, že my jsme pořád z hlediska nelegální tranzitní migrace průchozí zemí, protože prostě u nás nejsou žádné kořeny těch skupin, které prostě chtějí pořád do té západní Evropy, nejsme pro ně pořád příznivé prostředí, nemají tady žádné zázemí, máme nižší sociální dávky, máme jazyk, kterým se třeba nedomluví a, prosím vás, proto ten problém tady nemáme. Ale když se podíváme na ty Ukrajince, kteří, neříkám, že jsou tak problémoví, ale už tady máme řádově 600 000 Ukrajinců, protože my nevíme přesně, kolik jich tady máme. Máme tady nějaké (nesrozumitelné) dočasné ochrany, máme tady nějaké pod dvěma typy víz, máme tady nějaké zcela jistě nelegálně, protože nejsme schopni dělat pobytové kontroly. Kdo by to taky dělal v rámci kraje, když tam máte jednu hlídku na 24 hodin z odboru cizinecké policie, to si musíme říct zcela otevřeně, proto máme tak vynikající statistiky, protože prostě nejsou schopni ti policisté vůbec ani ten výkon služby zabezpečit.

My tady budeme, tuším, ve čtvrtek mít druhé čtení těch víz, kdy zase současná vláda, ministr vnitra, přichází s tím, jak zase v rámci náběhu nebo přednáběhu paktu víz a migrace budeme něco zlepšovat. Budeme teda ty osoby, které zachytíme v rámci nelegální migrace, tranzitní migrace, budeme dávat do detenčních zařízení. Budeme dělat bezpečnostní screening, budeme dělat zdravotní screening, budeme u těch osob prověřovat jejich kontakty v telefonech, budeme zajišťovat případně efektivní a rychlejší návrat do jejich místa původu. To všechno je, prosím vás, postavené na vodě. Já opravdu nevím. Kdyby Německo uzavřelo svoje státní hranice, začalo odepírat vstup všem žadatelům o azyl, byť to není jakoby standardní věc, protože takhle nejsou postavené ty smlouvy, na základě kterých právě máme Schengenský prostor, tak nám se během chviličky zaplní naše čtyři detenční zařízení. Máme kolem 1 100 míst ve všech našich detenčních zařízeních a kdybychom teda podle toho, co ve čtvrtek tady chcete schválit nebo projde to druhým čtením, půjde to do rychlého třetího čtení, každou osobu jaksi zajistit a umístit do nějakého zařízení, tak já nevím, kam ji dáme teda. To je mi opravdu záhadou.

Nebudu se tady bavit o té zdravotní stránce, jestli teda v těch zařízení budeme mít dostatečný zdravotní personál, aby udělali zdravotní screening, Já jsem se bavil s kolegy z cizinecké policie a říkají, že to není náš problém, ale my řešíme jenom ten problém bezpečnostní a z toho mají takovou hlavu ti kolegové, kteří tam jsou. Já jsem se domníval, že vždycky jako zákonodárci bychom měli schvalovat věci, který jsou aspoň trošku reálné. Ne, že tady prostě pod nějakým vyviněním se ze schválení paktu víz a migrace, což jde jednoznačně za hnutím STAN, jednoznačně za panem ministrem Vítem Rakušanem, tady začneme vymýšlet nějakou skupinu. Jak je ta skupina těch premiérů? Je tam asi osm nebo deset. Velice dobře v nějaké debatě zaznělo, že nám ještě ani ten pakt víz a migrace nenaběhl, protože ta implementace byla dvojletá a je to v dubnu příštího roku.

My už dneska v osmi, deseti premiérech víme, že nám to nebude fungovat. Takže tady osm nebo devět let ta Evropa vymýšlela nějakou věc, o které už dneska víme, že fungovat nebude, a ještě než to nabylo účinnosti nebo nabyde účinnosti, tak už osm nebo devět premiérů se jaksi shromažďuje a říká: My tu bezpečnost budeme řešit nějak jinak. No, nevím jak, když máme zatím schválený ten pakt víz a migrace, který samozřejmě obsahuje jinou formou ty kvóty - to je věc, na které se tady nikdy neshodneme se současnou vládou. A potom se tady objevují takové zákony - budeme mít takový ve čtvrtek, který nám toto říkají. A jestliže mi dneska někdo řekne, že tedy zvládneme odepírání vstupu z německé hranice v případě uzavření hranic Němci, že jsme schopní všechny lidi dát do nějakých detenčních zařízení, že jsme schopní u všech těch lidí udělat bezpečnostní screening, že jsme schopní udělat u těch lidí zdravotní screening... Vždyť na to nemá ani finanční prostředky zatím vyčleněné ten stát. Já jsem to neviděl v nějakém tom návrhu toho rozpočtu, to nebude stát korunu. A i kdyby se na to ty peníze našly, tak velice silně pochybuju, že na to seženete ten obslužný personál. Protože za ty čtyři roky jsme tak dbali na tu bezpečnost ze strany vládní koalice, že nám více lidí odešlo, než nám lidí přišlo. A v těchto specializovaných složkách, ať už je to ta cizinecká policie, nebo jakákoliv jiná složka, tak prostě ti lidi se musí vyškolit, musí se vycvičit, musí se prostě na tu věc připravit. Jestli si někdo myslí, že postaví člověka na nějaký úsek hranice a teď tam začnou jezdit auta, dají tam nějaké kužely a budou mu tam lidi předkládat nějaké doklady, tak to je tedy hodně naivní.

Teď jsem zaznamenal, když jsme tedy u té bezpečnosti, že nám opět stoupá počet zachycených padělaných a pozměňovaných cestovních dokladů. Cestovních dokladů, dalších dokladů, různých oprávnění, ať už o řízení, nebo o zdravotní způsobilosti, hodně bohužel i u těch Ukrajinců. To všechno je jedno s druhým.

Takže my tady všichni hovoříme o bezpečnosti, všichni říkáme, jak je bezpečnost strašně důležitá, ale já jsem opravdu nezaznamenal ze strany současné vlády za ty čtyři roky, že by se nějakým způsobem výrazně zasloužila o to, abychom stabilizovali bezpečnostní sbory, abychom posílili určité složky, o kterých víme, že je budeme potřebovat.

Já opravdu nezávidím, nezávidím tomu budoucímu ministrovi vnitra, který vzejde z podzimních voleb, ať to bude ministr - ministryně z jakékoliv strany nebo skupiny, která zvítězí ve volbách a dostane důvěru od voličů, co s tím na tom vnitru bude dělat. To jsou prostě velice, velice těžké věci. A jestliže mezi ty lidi budete házet takové miny, že jednomu dáte 9 000, druhému nedáte vůbec nic, třetímu slíbíte 4 000... A opět byly pouze sliby, prosím vás. Jak se staráte o bezpečnost, když se naslibuje, že se policistům přidá 4 500, a pak přijde pan ministr financí a řekne: Nebude nic. Přijde pan ministr Jurečka a řekne: Všem zaměstnancům státní správy já přidám od ledna příštího roku. No, to je hodně sebevědomí tedy, jestli si myslí, že bude pravděpodobně mít ten vliv na to, komu a jak a kolik se bude přidávat od ledna příštího roku.

Já tady mám takovou zajímavou statistiku, kterou zpracovávají jednotliví krajští ředitelé, konkrétně u Policie České republiky, protože nebudu ingerovat třeba kolegu Hendrychovi do justiční stráže nebo Vězeňské služby, kde je zcela tristní situace, úplně šílená situace poddimenzování stavu v této složce. To nechám jemu, protože on je na to specialista. A já jsem si načetl jenom, jak na to pohlíží ti jednotliví krajští ředitelé. Oni samozřejmě musí vykázat nějakou činnost. Takže oni říkají: Ano, na hraně našich sil a prostředků jsme schopní určité věci zajistit. Když nabereme nějaké lidi, tak půlka lidí nám vypadne na psychotesty, potom, když ti lidi nastoupí do těch škol, zjistí, že musí poslouchat, že se tam musí nějak učit, tak další skupina odpadne. A přibližně z 500 lidí, kteří byli náborovaní v Plzeňském kraji, prošlo potom asi 86. Takže obrovská úmrtnost, jo? Obrovská úmrtnost těch nově příchozích. A my nejsme schopní se o ty policisty, které už máme, postarat. Prostě zcela nám je v uvozovkách až lhostejno, že kolem 120 lidí, kteří mají za sebou minimálně těch patnáct let služby, což je ten polda, kdy už opravdu může tu bezpečnost zajišťovat samostatně. Tak prostě odejde. Samozřejmě ho vezme nějaká městská policie, vezme ho nějaká cébéeska, protože o takovéhoto vyškoleného, vycvičeného člověka, který je netrestaný a je ochotný poslouchat, tak samozřejmě po něm ten pracovní trh sáhne, že jo? A my ho budeme platit, budeme mu platit výsluhu, to znamená, státní rozpočet to platit bude - z jedné kapsy, z druhé kapsy, akorát to nebude z rezortu Ministerstva vnitra. A ten člověk je nenávratně pryč. A my tady potom říkáme, že budeme zajišťovat nějakou bezpečnost. My bychom se měli opravdu podívat velice důsledně na to, proč nám ti lidi odchází, proč nám odchází ti mladí lidi, proč nám odchází ti déle sloužící lidi. A udělat všichni jako politici všechno pro to, abychom si lidi v těch bezpečnostních sborech udrželi. A nejenom planě v debatách. Všichni politici, kteří tam dneska vlezou... Tak já prostě, když to vidím u té televize, tak nebýt to můj televizor, tak to kolikrát rozbiju, jo? Protože tam všichni říkají - musíme zajistit bezpečnost.

Nehledě na to, že když se bavíme o tom paktu víz a migrace, tak všichni říkají, naposledy, tuším, včera pan Farský - musíme posílit vnější schengenskou hranici, musíme důsledně zajistit návratovou politiku. To jsou úplně obecné floskule, které vlastně prakticky skoro nic neřeší, vůbec nic neřeší. Jestli sem někdo přijde a řekne mi, jak máme zajistit vnější schengenskou hranici na řeckých ostrovech na moři, pokud tedy neuděláme to, co říká třeba náš pan předseda, že bychom měli dělat všechno pro to, aby vůbec z té Afriky ty lodě nevyplouvaly, aby se udělaly nějaké pointy na území té Afriky a ten, kdo chce přijít do Evropy a žádat o azyl, aby se tam už udělal nějaký screening, ještě než se vůbec ten člověk někam rozhodne, že půjde, aby se tam dozvěděl někde v Maroku nebo v Tunisku, že prostě nemá šanci získat ten azyl nebo to vízum do té Evropy, tak on se potom na tu cestu nemusí ani vydat. A jestliže to bude taková skupina lidí, o kterou máme zájem, a řekneme - ano, my o tebe máme zájem tedy z nějakého důvodu, no tak ho potom můžeme dopravit už legálně. Tím sebereme vítr z plachet těm překupníkům a tak dále, a tak dále. To jako neřešíme.

V rámci bezpečnosti jsme zaznamenali, že Itálie se snažila na území Albánie udělat dva tábory, kam jako budou dávat ty lidi, kteří už se objeví někde na území Itálie a řeknou - azyl, ale oni řeknou - ne, ne, ty půjdeš támhle do té Albánie a my to tam vyřešíme. S velkou slávou za x desítek milionů euro se ty tábory postavily, otevřely, odvezla se tam první skupinka běženců a za čtrnáct dní byli zpátky, protože jim to shodily italské soudy na lidskoprávní organizace. Je to velice složitá materie, složité téma. Ale zajímavé je, že ti Italové třeba na to mají ty síly a prostředky.

Když se vrátím k tomu Německu, prosím vás, nastoupila nová vláda, oni to měli jasně v programu, že zavedou znovu kontrolu na státní hranicích, no, a už tam ty policajty posílají. Ale oni je tam mají, oni si nerozpustili ten sbor. Oni ty policisty mají a jsou schopní ty úkoly tam plnit. Oni tam pouze vytřou ty budky, zapojí tam znovu elektriku, zapojí tam počítače a jsou schopní tam od takhle lusknutí, kdy to nařídí ten ministr vnitra spolkový, fungovat.

Kdyby k tomu došlo, já si nedovedu opravdu představit, jak to bude probíhat na té naší straně. Předávací místo, které u nás prostě není, nebo máme dvě na celém německém úseku státní hranice a tam třeba každý den můžou chytit tři, padesát, sto lidí. Jak někdo říkal, v rámci nelegální tranzitní migrace přes naše území bylo chyceno jenom 225 lidí. Já mám statistiky od ledna na vracení osob, tak to jsou stovky lidí, jo? V Německu tři čtvrtě milionu lidí požádalo o azyl v loňském roce. Kde se objevili v tom Německu? Odkud tedy přišli? Spadli z Marsu? Chodí to přes Polsko, chodí to přes Českou republiku, chodí to prostě různými těmi kanály. A kdyby tyto země, ty cílové země, které už jsou naplněny až po okraj, začaly důsledně nerespektovat ty stávající podmínky a říkat "my vám je budeme vracet", tak ti lidi zůstanou u nás. A celý ten náš příhraniční region Karlovarský, Plzeňský, dole jižní Čechy, tak pro ty municipality začne obrovský problém. Obrovský problém, protože my nebudeme mít kam ty lidi dávat.

Já nebudu už déle hovořit, protože vidím, že to je až skoro marné, protože když jsme se mnohokrát snažili zařazovat body, mnohokrát jsme se snažili nějakým způsobem na to apelovat, tak pravděpodobně už do konce tohoto volebního období se nezmění nic v tom náhledu na to, že to je vlastně všechno v pohodě, protože statisticky máme jenom nějaké nízké průchody těch cizinců.

Mohl bych říct takové to slangové "po mně potopa", protože vlastně je otázka, kdo bude ministrem vnitra po podzimních volbách. a na toho nového ministra, na tu novou vládu bohužel spadne ten náběh toho paktu víz a migrace, ta implementace. A potom tedy uvidíme, jestli jsem měl pravdu já, nebo možná, že bude mít pravdu někdo jiný.

Já bych, paní místopředsedkyně, chtěl teda ten bod Bezpečnostní situace v České republice zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech na dnešní schůzi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Adámková se svým návrhem, poté paní poslankyně Renata Oulehlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pánové ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych obrátila vaši pozornost k tomu, co zde neustále připomínám, a to je naše zdraví. Chci jenom připomenout, že zdraví je opravdu apolitické a všichni bychom se měli snažit, aby zdraví mělo co nejlepší podmínky, což znamená, že samozřejmě se musíme probrat zdravotnictvím, které samozřejmě politické je, neboť se řídí zákony.

Pojďme se podívat na to, co tady vidím teď jako veliký nedostatek této vlády, a čekala jsem poměrně dlouho, zda tedy nám nabídnou nějaké řešení, nebo alespoň přijdou s nějakou analýzou dané situace.

Stále musím říci, že naše zdravotnictví není špatné, prosím pěkně. Jsem hrdá na to, že máme solidární systém poskytování zdravotní péče, což samozřejmě tady opakujeme často, ale pro ty, kteří se tomu nevěnují, znamená, že ze zákona ti, kteří pracují, odvádějí určité procento ze svého platu, zaměstnavatel odvádí za ně také určité procento adekvátní k tomu platu. A samozřejmě máme tady takovou raritu světovou, a to jsou pojištěnci státu. Nicméně, jestliže tady nedojde k jasné analýze možností a dalšího vývoje, tak tento rychlík teda tu stanici nebude mít dlouhou.

Proč to říkám? Za prvé, musíme si říkat pravdu. A to znamená, že v posledních letech inflace je více než třicet procent. My nakupujeme na světových trzích, prosím, české republice nikdo nic nedá zadarmo. Nějaká představa, že tam přijde naše nějaká nemocnice a řekne, že něco chce nakoupit, ať už to je umělé koleno nebo jehly nebo podobně, cokoliv, a že všichni řeknou, a to je Česká republika, ta je krásně uložená, je velmi solidární s každým... Tak ne, prosím pěkně, platíme velmi tvrdé ceny. To je jedna věc.

Za druhé, ten systém péče, který je, je systém, který bych očekávala, že minimálně Ministerstvo zdravotnictví bude mít teď jasně daný systém péče v té páteřní síti přímo řízených organizací. Abyste pochopili, jsou tady organizace, některé, zřizuje některé město nebo kraj a pak jsou řízené přímo Ministerstvem zdravotnictví. A to, co stále schází, přestože na to upozorňujeme opakovaně, je jasně daná definice zdravotní péče tak, aby ji věděl pacient, aby ji věděl zdravotník, aby byla obecně známá, na kterou ten člověk má nárok.

Já samozřejmě tak jako vy nemám žádnou smlouvu se svojí pojišťovnou, čili vlastně nevím, na co mám úplný nárok, jako to tady neví nikdo, takže se domnívám, že z naší strany je to stále ještě poměrně přátelská výzva k hození ručníku do ringu vládou na nějaké úrovni, aby řekli ne, toto jsme neudělali, na to jsme zapomněli, nebo máme nějakou představu a pojďte nám ji říct, samozřejmě, já nevím, jakou máte představu, protože není daná definovaná péče. To znamená, že pro mě všechny ty představy rozpočtů a podobných věcí jsou velmi iluzorní. Tam se něco dá, tu se miliarda vezme, tam se několik milionů přidá, ale my nevíme, na co toto vlastně chceme. A při našem demografickém stromu, to přece všichni víte, že, a zaplaťpánbůh, že se u nás samozřejmě věk prodlužuje, což je dobře, je to otázka kvalitní zdravotní péče a doufáme, že tomu tak bude dále, nicméně ta natalita, čili počet narozených dětí, bohužel klesá a klesl v posledním roce významně více. To znamená, že my jasně budeme potřebovat vědět, kolik té zdravotní péče bude potřeba a kde na ni vezmeme peníze. A to tady není. Jediné řešení je skutečně jasně říci definovanou zdravotní péči, kterou zajišťuje ten systém páteřní zdravotní péče. A pak tam můžeme k tomu přidávat nějaké věci další.

Další věcí, kdy velmi varuji před líbivými slovy do médií, je poskytování zdravotní péče i azylantům. Za prvé, samozřejmě, a teď nemyslím vůbec na žádnou zemi, ať poskytneme azyl komukoliv, samozřejmě za určitých podmínek, že bude čerpat zdravotní péči tak jako naši obyvatelé, tak ten zdravotní stav těchto lidí je významně jiný, prosím pěkně, i epidemiologicky. Můžeme se podívat na některé blízké země, kde třeba jenom očkovací kalendář je velmi podobný; kdybychom viděli jenom papíry, tak vcelku budeme relativně si říkat, je to v pořádku. Ale pozor, tam se to očkování velmi tvrdě doplácí, takže to očkování tam je pouze v málo procentech. Takže ta situace není stejná. A jestliže někdo nabyl dojmu, že infekční nemoci již jsme vymýtili, tak je to velmi klamný dojem, prosím pěkně. Infekční nemoci a jejich původci, ať už to jsou viry, bakterie nebo další mikrobi, jsou velmi odolné a jsou zvyklé s námi bojovat. A my s nimi se tak trošku jako přetahujeme. Ke konci první poloviny dvacátých let nástupem antibiotik se zdálo, že jsme vyhráli. Prosím pěkně, byl to sicilský gambit, kdo hrajete šachy, víte, že to první vypadá jako výhra a pak dostanete pořádnou ťafku a to by se nám mohlo stát.

Upozorňuji znovu, že tady jasně mi chybí, jakým způsobem se postaráme o tu epidemiologii, zejména s přijetím migračního paktu. Protože si uvědomte, že tito lidé přicházejí z úplně jiných podmínek zdravotní péče. Což neznamená, abychom nepomohli potřebným! To vůbec ne, samozřejmě. A v to myslím, že Česká republika rozhodně pomáhá, kde může. Ale musíme vědět, co vlastně budeme poskytovat. A tady nevidím vůbec žádnou predikci vlády, notabene nějaké finanční vyčíslení možných finančních potřeb. Uvědomte si, že, a my jsme stále země s velmi nízkým, velmi příznivým výskytem třeba tuberkulózy, ale tomu tak není vždycky. Mnohde té tuberkulózy je významně víc. Ale i tady, abychom neusnuli na obláčku, tak tuberkulózy přibývá, ale přibývá i rezistentní tuberkulózy.

Doufám, že teda tady nikdo z kolegů ji nedostane, protože to by úplně jinak se zaměřily jeho zájmy. Upozorňuji jenom pro kolegy, nemusí se tomu každý věnovat, že nemáme neomezené množství pro léčbu třeba tuberkulózy. A prosím, máme ale jednu raritu, prioritu a já jsem na to také velmi hrdá, máme ve střední Evropě jediné lůžkové zařízení pro léčbu rezistentní tuberkulózy ve fakultní nemocnici Thomayerově, ovšem je to malé zařízení, protože před těmi lety vůbec nebylo počítáno s nějakou velkou migrační vlnou. A pro vaši představu, jako antituberkulotikum existuje jedno antibiotikum, které třeba jinak je velmi účinné na záněty žlučových cest. A ujišťuju vás, že nikdo z nás, ať jsme zprava, zleva, zprostředka, nebo ze sklepa, nemůžeme podat toto antibiotikum při zánětu žlučových cest bez toho, kdyby ten člověk byl ve vážném stavu po dohodě s antibiotickým střediskem, pak jistě by to uvolněno bylo, ale ten doktor to napsat nemůže, protože správně epidemiologové mají velikou obavu, že bychom neměli antituberkulotikum. A to bychom se teda velmi divili. Jenom tato nemoc, kterou všichni známe, bohužel, bohužel tedy někteří z nás i prakticky, ale většina pouze z knihy a zaplaťpánbůh, tak když se podíváte o Dušičkách, kdy pravděpodobně všichni navštěvujeme pietní místa, kolik je tam mladých lidí s úmrtím na tuberkulózu třeba v prvních letech 20. století?

Takže prosím pěkně, ani toto není řešeno, a já bych tedy chtěla jasně vidět, jak si poradíme s migračním paktem, protože to má dopad na zdravotní stav našeho obyvatelstva. A třeba tak v uvozovkách banální, tím chci říci, známá nemoc, jako je tuberkulóza, není vyřešena. Nevidím tam, že by tam dostalo Ministerstvo zdravotnictví nějaké peníze navíc, potažmo ještě pan ministr souhlasil s ořezáním rozpočtu. A podle mě je to absolutně buď neznalost, což si nemyslím, anebo absolutní bagatelizace problému, anebo tedy nezájem ke zdraví v České republice, což by mě velmi mrzelo, a doufám, že tedy vysvětlení dostaneme.

Druhou věcí, kterou musíme jednoznačně vědět, je péče, na kterou máme nárok. Což znamená, teď se objevuje řada nápadů s tím, že by tam byla nějaká možnost jiných připojištění, a já chci jako pojištěnec vědět a já to nevím, na co mám nárok. Tedy mám nárok na vstřebatelný steh? Ano, nebo ne? Mám nárok na odlehčenou sádru? Ano, nebo ne? Otázek tady klademe mnoho. Odpověď je nula. To znamená, že ministerstvo si neví rady s tímto jednoznačně, nutně daným stavem, který musíme mít dán, protože chcete-li, tam potom predikovat nějakou náročnost financí pro ten obor a pro zdraví v České republice, musíme mít toto vyřešeno. A já tedy opravdu už si myslím, že vláda nemá toto vyřešeno, protože předpokládám, že by s tím již přišla.

Takže já žádám o načtení bodu, a to je Definovaná péče zdravotnictví v České republice, prosím jako první bod ve čtvrtek při řádné schůzi, nebo potom v řádné schůzi kdykoliv. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, je mimořádná schůze. (Poslankyně Adámková: Nebo potom v řádné schůzi.) V řádné schůzi tedy v pátek. V pátek je řádná schůze, pokud vím. (Poslankyně Adámková souhlasí.) Dobře, takže v pátek.

Ano, děkuji vám. Nyní vystoupí paní poslankyně Renata Oulehlová, poté pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Opět před vás předstupuju s prosbou o předřazení bodu číslo 152 této schůze, tedy 139. Jedná se o návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona o zřízení Vysoké školy kraje Karlovarského. Je to sněmovní tisk číslo 915, prvé čtení podle § 90 odst. 2.

Cílem návrhu je založení Vysoké školy Karlovarského kraje jako veřejné vysoké školy orientované na profesní vzdělávání, které bude reagovat na specifické potřeby trhu práce v regionu. Karlovarský kraj je opravdu dlouhodobě strukturálně postiženým krajem. V mnoha ukazatelích jsme bohužel na tom nejhůř v České republice. Absence vysoké školy vytváří nerovnosti v přístupu ke vzdělání, přispívá k odlivu mladých lidí a prohlubuje socioekonomické problémy regionu. Tím, že máme mnoho nízkopříjmových obyvatel, tak vlastně ti mladí lidé ani nemůžou odjet někam na vysokou školu, protože prostě na to nemají finanční prostředky.

Jak už jsem řekla, náš region v mnoha ohledech vykazuje opravdu znaky toho, že nemáme to jednoduché a opravdu potřebujeme pomoci. Mě velice i nepříjemně překvapilo, že ta debata Live, Teď jde o všechno!, s kterou vlastně objíždí pan premiér Českou republiku, tak jediný region, kam nezavítá, je Karlovarský kraj. A my bychom opravdu potřebovali pomoct, protože nám jde opravdu už o všechno. Proto bych vás chtěla poprosit, zda tak, jak jsem řekla, opravdu je to už u nás hodně náročné, tak abychom tento bod navrhli na pořad této schůze jako první bod před vlastně zařazenými z grémia. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Takže to znamená úplně první bod jednání, abych to specifikovala. Tak.

Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Nyní vystoupí pan poslanec Janulík, následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych rád zařadil úplně nový bod, pokud možno v pátek jako bod číslo jedna, kdyby to šlo, a měl by se jmenovat Současná situace ve zdravotnictví. A já bych vám tady něco odcitoval. Voliče to asi bude zajímat, vás jistě méně, ale nicméně: "Námi politiky definovaná objednávka zdravotní péče je odtržená od ekonomické reality a zdravotníci jsou odsouzeni bezmocně sledovat probíhající kolaps." Já jako aktivní zdravotník to můžu potvrdit, že opravdu situace se vrátila tam, kde byla někdy v devadesátých letech.

České zdravotnictví je totiž dlouhodobě ovlivňováno zásadním nepoměrem mezi objednaným rozsahem zdravotní péče, čili to, co chceme, a reálně dostupnými finančními prostředky, byť tedy tyto parametry narůstají v letech, protože já sám, už to bude čtyřicet let, co vykonávám v praxi, a oba tyto parametry vlastně ovlivňují jenom politici, politická reprezentace. Zdravotní pojišťovny, které fungují v tom systému, mají povinnost vyvažovat úhrady a výdaje, to znamená, jejich bilance by měla být v podstatě nulová. V praxi na to však nemají ani skutečnou sílu, ani odvahu to veřejně přiznat, protože ten management samozřejmě, jsou to jenom lidé a ty nepříjemné věci prostě nikdo moc slyšet nechce, že? V některých regionech a socioekonomických skupinách obyvatel je kolaps už zcela evidentní.

Na první pohled by se mohlo zdát, že zdravotnictví disponuje velmi dostatečným finančním zázemím. Podle odhadů Ministerstva zdravotnictví mají příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2025, čili letos, dosáhnout 524 miliard korun, což představuje proti roku 2024 nárůst o 5,21 procenta. Přesto je ale úhradová vyhláška pro rok 2025 nastavena velmi restriktivně s průměrným navýšením úhrad o pouhých 1,3 procenta napříč segmenty. Už toto je takový zvláštní nepoměr. Je jasné, že náklady rostou, ale ty úhrady nám stagnují. Říkám, nemám to od redaktorů, mám to prostě z dennodenní praxe.

Takto mírný nárůst úhrad zdaleka nepokrývá náklady ordinací, zejména vzhledem k inflaci. Ta inflace byla velmi brutální. To, co tady teď slyšíme, a ty pohádky, ty báchorky fialové, prostě to jsou opravdu jenom báchorky. Každý, kdo se podívá do peněženky, tak přesně ví, jak na tom je.

Politická reprezentace navíc rozšířila pro rok 2025 nároky pacientů o nová screeningová vyšetření, pro rok 2026 připravuje novelizaci vyhlášky o preventivních prohlídkách. To jsou samozřejmě žádoucí změny, ale jsou vysoce nákladné a nebudou finančně neutrální. Tradičně vláda ignoruje skutečnost, že rozpočty zdravotních pojišťoven nejsou nekonečné a už dnes se nachází ve stavu neudržitelnosti.

Udržuje se takzvaná iluze stability. Obava managementu zdravotních pojišťoven z politického tlaku a snaha udržet status quo vede k aktivní spolupráci i na udržování iluze stability. Namísto jasného deklarování neudržitelnosti systému se snaží situaci takzvaně zachraňovat restrikcemi v úhradách, regulacemi poskytovatelů a přenášením finanční odpovědnosti na jednotlivé lékaře a zdravotnická zařízení. To jsme zažívali zejména v devadesátých letech, ale potom i v těch nultých, kdy různými regulacemi jsme byli připravováni, ti jednotliví soukromí lékaři, o nemalé částky. Vzpomínám si, a byli jsme trestáni za věci, které vůbec nemůžeme ovlivnit. Já přece nemůžu pacientům odepřít nákladnou léčbu jen proto, že překročím takzvaný ten můj finanční limit, kdy pojišťovna sleduje, za kolik jsem toho předepsal, těch léků, a když to potom překročím a v tom segmentu dojde k tomu překročení, tak mě za to potrestá a ty peníze mně prostě vezme. Ono to proběhne tak jednoduše, že když mně má poslat úhradu nebo tu zálohu, tak si z toho ty peníze stáhne, a já prostě nemám naprosto žádnou možnost obrany a těžko můžu pak volat paní XY, že jsem jí před dvěma měsíci napsal nějaký drahý lék, aby mně ty peníze vrátila. To je naprosto nesmyslné a iluzorní.

Tento přístup samozřejmě neřeší ty příčiny problémů, oddaluje plné propuknutí a jenom to zvyšuje tu frustraci poskytovatelů. Ti pak hledají cesty, jak to obcházet, včetně vytváření paralelních struktur, anebo mnoho kolegů v mém věku si řekne: mně už to za to nestojí, já prostě končím, uzavřu to a půjdu do důchodu.

Tady se jako ultima ratio nebo poslední záchrana jeví morální integrita zdravotníků. To je poslední pilíř zdánlivé stability, protože máme profesionální etiku. To je to, co vám teď říkám. Prostě my to neodmítneme a uděláme to, přestože tím trpíme my, naši příbuzní nebo naše rodina. To prostě na tom to stojí, to je disciplína a altruismus lékařů a zdravotníků, protože každý řekne, to je něco jiného. V servisu to neplatí, že? Ale protože máte bílý plášť, tak každý vám řekne argumentaci: to je ale něco jiného. A to samozřejmě potom s sebou vleče, jsme vystaveni rostoucí administrativní zátěži, ekonomickému tlaku, stále vyšším nárokům. Máme strašně moc povinností, a protože ctíme tu etickou odpovědnost a zdraví pacientů, tak tím trpíme. A tento profesionální postoj je pro politiky pojišťovnami i veřejnost (?)... Je zneužíván samozřejmě, léta. Pamatuji si opravdu hodně a systém bez adekvátní podpory vede k syndromu vyhoření, odchodům z praxe, poklesu kvality péče. Pak se divíme, že absolventi vystudují lékařskou fakultu a odchází, jak tady říkal pan Tomio Okamura, do zahraničí, že by za to měli dokonce platit, a takové iluzorní věci. No, proč by to mělo platit jenom tedy u zdravotníků? Tak ať to platí u všech, u automechaniků, údržbářů, kteří jdou pracovat do Německa. Tam to nikoho ani nenapadne, že? Že by měli zaplatit za to, že tady vystudovali nebo se vyučili.

Ale proč tato argumentace jako má platit u lékařů? To tedy, to mně hlava nebere. Současný stav není nový, je samozřejmě pokračováním toho desítky let - říkám, pamatuji si to - opravdu skoro čtyřicet let, a tím ale dochází k snižování dostupnosti primární a ambulantní péče, protože samozřejmě, když vám vypadne - teď už jsem se dostal do takového věku, že kolegové prostě umírají - a když vypadne jeden kolega, tak mnohdy v tom regionu, třeba když je to vysoce specializovaná odbornost, třeba napadá mě endokrinologie, stačí nějaká banalita, nějaký úraz a endokrinolog vypadne, a prostě najednou je to velký problém, protože samozřejmě ten systém nějak funguje, my jsme na to nějak všichni okolo zvyklí, že tam ta kolegyně nebo ten kolega je a že mu pacienty posíláme, a on to prostě dokáže vstřebat - a najednou tam prostě není. A najednou zjistíte, že pacienta nebo pacientku musíte poslat do Brna šedesát kilometrů, teď je to na dlouhé lokte, jo, se to všecko prodražuje. Ale prostě to je nevyhnutelný důsledek toho, té situace, která je. Samozřejmě logicky tím tady se hledají cesty - všimněte si, jak třeba zapojit jiné národnosti do systému, které nejsou třeba zdaleka tak, abych řekl, erudované, kvalifikované, jako my máme. My jsme tady zvyklí na určité niveau, poměrně velmi přísné, máme systémy vzdělávání a tak dál a sami se musíme učit celý život, ale přijde někdo, nebudu konkrétní, ale zjistíte, že ono to zdaleka není tak, jak u nás - má sice v uvozovkách jako titul, ale prostě není to ono, jo?

Tím samozřejmě, když si to nepřiznáváme, tak kvalita tím samozřejmě trpí a možná, že za čas budeme vzpomínat na to, jak dobré to ještě dneska pořád (je), jak kvalitní zdravotnictví máme, jo?

Tak teď samozřejmě odpovědnost nebo nezodpovědnost konkrétních osob. My už nestojíme na rozcestí ve zdravotnictví, už prostě tím, že už to tady konstatujeme a je to hmatatelné, viz - čísla vám řekne Česká lékařská komora - a dneska s Komorou nikdo nejedná, naposledy s ní jednal premiér, tak to bylo o chození v kruhu, nic se nestalo, prostě všichni pochopili, že s touto vládou už to prostě nemá smysl, že to je bohapustá ztráta času. A nevím, jestli si prostě říkají - no, tak ono po nás potopa, anebo to se pak nějak vyřeší, to dost dobře nechápu, to jenom jako z lidského hlediska je obtížně pochopitelné.

No a samozřejmě teď zkonstatujeme, že milion lidí nemá svého praktika. A kde se ti praktici vezmou? Teď jsem dneska nějak zachytil (nesrozumitelné), jak se premiér chlubí tím, že konečně máme tedy dostatek absolventů lékařských fakult, že číslo absolventů vyrovná počet odchodů. No, to není zásluha této vlády, to je zásluha té předcházející, protože ti lidi začínali studovat před šesti lety. Takže chlubit se cizím peřím, to by tady jim šlo jako úplně luxusně, to umí na jedničku, jo. Takže jestli si do toho někdo sáhl a udělal něco s tím, tak se to odehrálo před šesti, u zubařů před pěti lety. A to jste ještě tady pokřikovali něco o covidu a jenom nám okopávali kotníky, jo, to je škoda vzpomínat. No a tak samozřejmě čím dál víc nám přibývá různých stížností, sporů a tak dál, pacienti byli zvyklí na něco - teď to prostě dostávat nebudou nebo v čím dál horší kvalitě, takže komora začíná být zahlcena rozporováním kvality poskytované péče jejích členů, jo, protože doteďka nemáme systém standardů, jak je běžný na západ od našich hranic, kde - aby měl laik představu - když přijde pacient v noci s bolestí hlavy, tak tam je standard, co se v případě bolesti hlavy vyšetřuje, a ten doktor si to jenom splní, odfajfkuje si to, udělá to, co udělat měl, a samozřejmě drtivou většinu těch případů do toho sedne a on tu příčinu odhalí, a pak se může léčit, a jenom maličké procento musí pokračovat nějak v tom systému dál, ale on je tím ten lékař taky krytý, protože udělal to, co udělat měl, to, co je v daný okamžik a v danou dobu v tom daném státě považováno za standard poskytování péče. A jestli si pak někdo chce stěžovat, tak může, ale doktor je tím krytý. My pořád, my sice jedeme jaksi lege artis neboli zákonem umění, ale není to přesně definováno, a vždycky tam je nějaký prostor a samozřejmě jaksi spokojených pacientů je sice hodně, ale ti moc slyšet nejsou, oni jsou hlavně slyšet ti nespokojeni, že? A to, že po nás chtějí věci, které jsou nesplnitelné, protože sami pro své zdraví nedělají nic a mají nadváhu a tak dál, to tady nebudu rozpitvávat, jo?

No a teď samozřejmě my už nedokážeme udržovat neudržitelný systém. Podívejte, najednou klesá objem peněz ve zdravotnictví nebo v pojišťovacím systému, není to tak dávno, co se tady argumentovalo tím, jak se pojišťovnám válí na účtech peníze. Já, když jsem to slyšel, tak se mně ježily chlupy hrůzou, protože pojišťovny s penězi nemůžou udělat nic jiného, než je pustit do systému a platit, zaplatit za péči poskytnutou. Ale tehdy prostě tady reprezentace vzešlá, tady ten mišmaš pětikoaliční prostě vymyslel, že tam ještě peníze jsou, no, tak se prostě zrušila valorizace platby za státní pojištěnce a jenom tak šmahem se zdravotnictví vzalo 14,5 miliardy, jenom tak. Vždycky se do zdravotnictví dolévalo a najednou se mu bralo. To jsem netušil, že bych se toho mohl dožít. A zase to byl topácký ministr. Vždycky topka, když přijde ke zdravotnictví, tak to takovýmto způsobem domrví. Takže to je až podivné a nepochopitelné, no.

Samozřejmě pokračuji dál s absolventy lékařských fakult, že kam mizí. No, oni v podstatě nemizí, ale já to řeším samozřejmě dnes a denně, motivace mladých vstoupit do tohoto systému a v něm vegetovat, existovat a budovat si v něm kariéru a žít tam život a mít rodinu a děti a neochota sloužit samozřejmě souvisí s tím, že prostě pokud těm lidem nedáte tolik peněz, aby jim to zásadním způsobem změnilo životní úroveň, tak je zbytečné se o tom bavit. Protože jestli dneska - já nevím - hypotéka, jestli se vezmou dva mladí lékaři a mají platit 40 000 na hypotéce, no, tak jako kde by na to vzali? A ještě po nich chceme, aby měli děti a nejsou zkrácené úvazky a tak dál. A když bude ten dotyčný hodně sloužit, tak jako si sice hodně vyslouží, ale jako vykazovat prostě tři sta hodin měsíčně, to je prostě nelidské.

Ale takto se normálně běžně funguje, nikdo už se tomu nediví, všichni to považují za samozřejmost - a ti lékaři mají oprávněný pocit, že jsou něčí majetek, takže nechtějí do toho systému vstupovat. Nebo - jak tady potvrdí kolegové profesoři - přijdou a řeknou: My budeme pracovat, ale jenom tři dny v týdnu. Protože největší deviza - to říká tady kolega Brázdil - nejcennější, to, co máme, je čas. (Poslanec Brázdil přikyvuje.) Čas, ten se nedá koupit, zaplatit, nic. A smrt nikdo neokecá, to ani nepodplatí.

No a teď samozřejmě nám má začít dohodovací řízení pro rok - nebo začíná v polovině dubna, myslím si, začalo jednání zástupců poskytovatelů, (dohodovací?) řízení pro úhrady zdravotní péče v roce 2026, jo? Začínalo to segmentem ambulantních specialistů - vždycky je to, je to zvlášť, ale samozřejmě zřejmé je, jasné, zatím, že tam vlastně žádné nárůsty nebudou, jo, čili pojišťovny nám nebudou moct co nabídnout a my vlastně jsme museli (?) a vzít na svá bedra všecky inflační tlaky, kterých je samozřejmě mrak. A když se to posčítá, to není prostě jenom prosté číslo, které dneska kumulovaně, za čtyři roky už jste někde, já nevím, na třiatřiceti procentech, čili čistá třetina i víc, jo. A samozřejmě dopadá to úplně na všechny, nejenom na zdravotní systém, ale do něho vstupují lidé, kteří jsou demotivovaní. S tím úzce souvisí - už to tady bylo zmiňované kolegyní profesorkou Adámkovou - já samozřejmě to vidím takzvaně z první řady, to je pokles porodnosti. Ten pokles je tak dramatický, jo, že já jsem - pro mě je úplně neuvěřitelné, že když si uvědomíte, co bude za pár desítek let, jo, tak, jak jsem tady svého času vtipkoval na to téma, že už se nemusí stavět školky, protože se nerodí děti. Takže školky za chvilku budou zet prázdnotou a nahrazovat to imigrací je podřezávání stromu, na kterém všichni sedíme. Takže za mě to tedy, tato cesta, jako je k ničemu.

Jestli se tedy něco zásadního v uvozovkách neuděje v systému, čili zase bychom se měli vrátit k systému valorizace tak, jak se nezvalorizovaly nebo se zvalorizovaly míň důchody, tak by se měla valorizovat i platba za státní pojištěnce, tak, jak to bylo nastavené, ten systém, jak to bylo naplánováno - a nekupovat nějaké stíhačky a tanky, (nesrozumitelné) jak komunisti před čtyřiceti lety, ale prostě dát ty peníze do lidí, ne do nějakých želez a pancířů a nějakých granátů, (proto)že teď se zastavuje celý ekonomický cyklus, protože lidi nemají co utrácet. A argumentace... Už mám alergii na to, jak jsou nákupní centra plná lidí s plnými košíky. No, logické, protože já, když jsem byl děcko, tak byly dva obchody a neměli jsme doma mrazáky, takže se chodilo do obchodu každý den nakupovat.

Dneska, když lidé musí z té vesnice vyjet jednou za týden do centra, tak si logicky nakoupí, aby tam nemuseli být každý den. Čili to je naprosto pochybená stupidní argumentace, na kterou už mám alergii.

Tím, že jste sem pustili řetězce, jste zrušili všechny malé obchody, neexistují na vesnicích malé obchody. Lidé musí vzít auto jednou za týden, jet do toho centra a tam si ten košík prostě naplnit, protože tam nemůžou jezdit každý den. Já jsem chodil pro ty rohlíky, nebo já nevím pro co, jako dítě, každý den ten obchod byl za rohem a byly dva v té dědině a dneska tam není nic, takže tuto argumentaci už prosím nikdy nepoužívejte. Rád bych, abychom projednali zevrubně tu situaci, abychom se mohli vrátit k tomu, jak říkám, primární bod by bylo znovu obnovit valorizaci za platby za státní pojištěnce. Takže kdyby to bylo možné v pátek jako bod číslo jedna. Děkuju, paní předsedající.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, nyní tedy vystoupí pan poslanec Hendrych, který má dvě přihlášky k pořadu schůze, a následuje paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak, děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já mám přesně, jak říkala paní předsedkyně, dva body, dva nové body, které bych rád navrhl na pořad schůze.

Ten první se týká zavedení jednotného informačního systému o důchodovém pojištění. O co jde? Existuje velmi užitečný nástroj zveřejněný na stránkách České správy sociálního zabezpečení, který eviduje doby pojištění, důchodového pojištění, všech občanů v České republice. Spousta lidí už toho využívá. Dá se do této aplikace v podstatě, nebo na tyto stránky se dá přihlásit prostřednictvím identity občana, respektive i bankovní identity, ale to je jedno, a tam si každý občan zjistí i do minulosti, kolik nejen roků, ale i konkrétně dnů odpracoval, což je velmi, velmi samozřejmě dobré. Ne každý to zatím ještě využívá, předpokládám, že to bude využíváno čím dál tím víc.

Bohužel však se to netýká bývalých příslušníků bezpečnostních sborů ani armády České republiky, tam dochází k jakémusi rozdvojení. Ten příslušník, pokud pracuje v bezpečnostním sboru nebo v armádě, tak mu to eviduje to jeho příslušné ministerstvo, respektive už by to mělo být letos sjednoceno pod Ministerstvo vnitra, ale u armády to pořád ještě bude zůstávat pod obranou.

Co je na tom ne úplně dobrého, je to, že i dlouho po odchodu nebo v podstatě po odchodu toho člověka z bezpečnostního sboru nebo z armády i mnoho, mnoho let v podstatě až do toho důchodu nemá možnost zjistit, dát to dohromady. Ne každý člověk odslouží nějakých pětatřicet, čtyřicet let v tom bezpečnostním sboru a jsou tam nějaká jiná zaměstnání, buď před nebo po nebo mezi, a nevidí to komplexně.

Já si myslím, že to je chyba, že v éře digitalizace Česká správa sociálního zabezpečení spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pan ministr Jurečka tvrdí, že má velice schopný tým, který mu tyto věci dává dohromady týká se to samozřejmě daleko jiných věcí, daleko jiných nástrojů, které jsou neméně užitečné. Tak bych chtěl apelovat na to, abychom to tady dneska probrali, protože tohle to si myslím, že je důležitá věc. Trvá to už dlouho a stěžují si na to lidé skutečně napříč těmi bezpečnostními sbory, armádou, aby se to sjednotilo, aby vlastně de facto i ti bývalí příslušníci měli stejný vhled do těch let důchodového pojištění tak jako každý jiný občan.

Dovolím si tento bod, dejme si, jestli je nutné tedy, paní předsedkyně, já ještě zopakuju možná...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ne, vy jste napsal, vy jste poctivě napsal název, což oceňuji, musím říct, takže nemusíte opakovat název, ale jak chcete.

 

Poslanec Igor Hendrych: Poprosil bych o pátek jako třetí bod.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: V pátek třetí bod. Ano, píšu si, děkuji.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuju, a mám tedy ještě jeden bod a ten jsem nazval Platy příslušníků Vězeňské služby České republiky.

Mě nedávno, a rozhodně jsem nebyl sám, velmi překvapila reakce ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který tím, že je ministr spravedlnosti, tak je gesčně příslušný k Vězeňské službě České republiky coby bezpečnostnímu sboru, když prohlásil v kontextu debaty, která už se linula veřejným prostorem o tom, že by se mělo příslušníkům bezpečnostních sborů přidávat, respektive mělo by se přidávat příslušníkům Armády České republiky. Jako první o tom začala hovořit tady paní ministryně obrany, že by se mělo přidat nějakých cca osm, deset tisíc. Vzápětí se přidal ministr vnitra, který má pod sebou Policii České republiky a Hasičský záchranný sbor, který řekl, že by se mělo rovněž přidat, ovšem ta částka byla podstatně nižší. Ohledně toho zřejmě panovaly a panují doteď jakési spory, jak to nakonec tedy bude nebo nebude. Ale přesto jsem v tom viděl snahu obou ministrů reagovat na tu neutěšenou situaci v bezpečnostních sborech, respektive armádě, které se potýkají s nedostatkem příslušníků, které jsou, samozřejmě není to jenom o tom, ale velmi úzce navázány na platové ohodnocení, zejména u těch, kteří k těm sborům nastupují, tak ty nástupní platy jsou příliš nízké na to, aby prostě přitahovaly větší počet kvalitních uchazečů, řekněme.

Proto mě překvapilo, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek nedávno pro ČTK a rovněž se to dostalo do veřejného prostoru, velice záhy tedy prohlásil, že příslušníci Vězeňské služby České republiky v podstatě přidáno by dostat neměli, protože už v podstatě mají dost, já to teďka trošku volně parafrázuji.

Překvapilo mě to, protože Vězeňská služba se stejně tak jako ostatní bezpečnostní sbory a stejně tak jako Armáda České republiky dlouhodobě potýká s nedostatkem lidí. Hodně lidí odchází a přichází jich málo a aktuálně je to zhruba nějakých 900 lidí nebo něco kolem 950 lidí i s civilními zaměstnanci, ale ti tam tvoří menší část, většinou se to týká příslušníků bez tohoto bezpečnostního sboru a ta situace, když se podíváme trošku do konkrétních reálií, je dokonce taková, že detenční ústav, respektive Ústav pro výkon zabezpečovací detence, který byl tedy byl slavnostně otevřen někdy v roce 2020, 2022, tak byl zase slavnostně uzavřen, respektive zakonzervován o rok a půl později, a to proto, protože Věznice Pankrác, pod kterou ten detenční ústav spadá, má tak málo lidí ve služebním poměru k dispozici, že nebyla schopna ten detenční ústav provozovat. Naštěstí existují i další kapacity v Brně a v Opavě, kde tedy ti chovanci dnešních ústavů jaksi mohou být, ale, ale troufnu si říct, že to je poměrně ostuda. Otevřít, něco vybudovat, zrekonstruovat, otevřít a za rok a půl to zavřít právě proto, že nemám lidi a že nejsem schopen vlastně naplnit ty stavy, tak si nemyslím, že to je dobrá vizitka, která se v podstatě táhne nejenom za ministrem spravedlnosti, ale i za vládou České republiky.

Těch problémů je víc, kdyby neexistovaly takzvané výpomoci, kdyby nejezdili příslušníci bezpečnostních sborů z jiných věznic z České republiky takzvaně vypomáhat do Věznice Pankrác, ale i do jiných věznic, tak bychom to tady mohli zavřít. A to říkám bez nadsázky, skutečně je tam tak zoufalý podstav i s těmi, kteří na tu výpomoc jezdí a bez nich už by to vůbec nešlo. Takže nevím, jak by se vláda České republiky stavěla k tomu, kdyby Vězeňská služba oznámila, že je v takové situaci personální, že nemůže provozovat nějakou konkrétní věznici a musí ji uzavřít, jak by se ta věc celkově řešila.

Proto mě to překvapilo, nerozumím tomu a myslím si, že bychom to měli probrat i v kontextu těch platů dalších bezpečnostních sborů i armády, byť tedy primárně mě zajímá postoj ministra spravedlnosti k vězeňské službě, kterou má pod sebou, a já jsem přesvědčen o tom, že Vězeňská služba České republiky je velmi důležitou součástí vnitřní bezpečnosti naší země. Děkuju.

Ještě tedy pro forma, v pátek, paní předsedkyně, jako čtvrtý bod?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jako čtvrtý bod, dobře, děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Válková, následuje pan poslanec Havel. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Já jsem nazvala trošku dramaticky ten svůj příspěvek, Justiční omyl. A jde o případ, který velmi hezkou formou, umělecky ztvárněnou, na základě filmu Pachová stopa, nám zprostředkovalo vystoupení 14. května na takovém setkání nad projekcí semináře toho filmu Pachová stopa. Zaznamenali jste to jistě také v médiích, Seznam o tom psal, Česká justice.

Šlo o případ jednoho našeho spoluobčana, který se musel skrývat třináct let v zahraničí. Byl na něj vydán i evropský zatýkací rozkaz, což je logické, protože byl odsouzený pravomocně k výkonu trestu odnětí svobody v délce čtyř let. On namísto toho uprchl za hranice, protože se obával, že opravdu nikdy by se mu tady nepodařilo prokázat svoji nevinu. To vylíčení, protože on se dostavil osobně na ten seminář, my jsme o tom nevěděli, ale po zhlédnutí toho filmu nás požádal o vystoupení a my jsme mu ho umožnili. Vysvětlil nám celý ten svůj životní příběh asi v rámci časové dotace dvacet minut. Normálně jsme měli deset minut, ale samozřejmě to bylo takové, že jsme ho nepřerušili, respektive jsme ho přerušili až po dvaceti minutách. To je nepodstatné.

Výsledkem bylo, že se začala média o tuto věc více zajímat. On byl odsouzený na základě nespolehlivých a v zahraničí už nepoužívaných důkazů, jako jsou pachové stopy, a další svědectví bylo od úřednice banky, kterou měl ozbrojen, byla to bankovní loupež, vyloupit v roce 2010, a ta úřednice špatně viděla, nosila brýle a sama řekla v té výpovědi, kterou on tam myslím citoval, nebo minimálně na ni upozornil, že ten muž pravděpodobně neměl brýle, čemuž odporoval videozáznam. On si v zahraničí za statisíce eur sehnal znalecké posudky německého známého forenzního antropologa Rauschera a také ještě jednoho profesora, myslím, že Rösinga, kteří potvrdili oba dva, že vůbec neodpovídá ani postavou, ani tvarem obličeje, ani výškou postavy tomu, co je k dispozici jako důkaz. A dokonce v tom znaleckém posudku vyjádřili údiv nad tím, že na to nepřišli znalci z našeho kriminalistického ústavu. Ty pachové stopy, ty vůbec byly vyhodnoceny jako velmi nespolehlivé.

Stejná soudkyně, a proto to tady také trochu říkám, která v Praze toho pana Žerebáka odsoudila, tak nepovolila zpočátku obnovu řízení, což není nic překvapujícího, protože se obnova řízení povoluje bohužel tak jedna za rok, pokud vůbec. Až poté, co jí v podstatě nařídil městský soud, aby se tím důkladněji zabývala, ji povolila. Koncem roku 2023, někdy koncem roku, anebo v polovině roku 2023, také je to vedlejší, konečně byla v rámci obnoveného řízení prokázána nevina a pan Žerebák, teď řeknu jeho jméno na mikrofon, protože zaznělo už v médiích, byl zcela zproštěn viny. Za to nezákonné odsouzení a vlastně za to, co musel zaplatit, ta obhajoba ho opravdu vyšla také na stovky tisíc eur, tak mu vyplatilo Ministerstvo spravedlnosti 253 000. Takže 253 000, počítám-li dobře, tak je zhruba 10 000 eur. A on dostal 253 000 českých korun. A za nemajetkovou újmu dostal, a proto říkal, že se rozhodl, že vystoupí a upozorní nás na tento případ, 45 000 s tím, že uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti nebo ten úředník v podstatě konstatoval, že je to způsob jeho života, že se skrýval, zřejmě měl nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody, i když nespáchal tu bankovní loupež, a proto ta nemajetková újma je jenom v takové minimální výši.

Já o tom hovořím proto, že bych byla ráda, když jsem přišla o tu možnost té písemné interpelace, aby jako poslední bod za pevně zařazené body v pátek byl zařazen tento bod s tím, že zejména pan ministr Blažek, který tady bude, asi budeme projednávat ty trestní kodexy, takže se to bude hodit, vystoupil a řekl, jak se k tomu postavil jako ministr spravedlnosti, protože určitě jsme si s tím jako Česká republika nezvýšili renomé, česká justice rozhodně ne a je to takový odstrašující případ, když se dostane člověk do rukou soudkyně nebo soudce, který je přesvědčen o své pravdě, nevidí důkazy, respektive ty důkazy špatně vyhodnotí a opakovaně trvá na svém.

Takže samozřejmě, že ten postup jeho asi si zaslouží samostatné filmové zpracování, protože když jsme to poslouchali a pak jsme si to ještě měli možnost ověřit, tak rozhodně ten život byl velmi dobrodružný, protože se musel skrývat. Ale dosáhl svého a bohužel ta věta mě asi dlouho bude ještě znít v hlavě. Když odcházel, tak říkal: Přijel jsem sem jenom se s vámi v podstatě rozloučit. Vracím se zpátky tuším do Švýcarska, nejsem si jistá, ale myslím, že řekl do Švýcarska, mám tam svou práci, své přátele. Už nechci nikdy žít a vracet se do České republiky, která mě chtěla nespravedlivě zavřít na několik let do vězení.

Tak to bylo takové memento, kde jsem si řekla, že se na to zeptám, napíšu písemnou interpelaci. Pak jsem se rozhodla pro ústní. No a vzhledem k tomu, že nám to odpadá, tak já bych poprosila, aby tento bod právě kvůli vyjádření reprezentující postoj Ministerstva spravedlnosti, může se to stát, v každé zemi se to občas stane. Ale pak by bylo asi na místě vysvětlení, omluva, případně korekce toho, že to není pravda. Ale to tedy je ověřené, že toto pravda je.

Tak proto poprosím o zařazení této problematiky pod názvem Justiční omyl a způsob jeho řešení ze strany české justice na pátek 30. května 2025 jako poslední bod za pevně zařazené body. Děkuji, paní předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní vystoupí s návrhem na změnu pořadu schůze pan poslanec Havel a připraví se pan poslanec Sadovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji zařadit na pořad schůze sněmovní dokument 6783, což je tedy návrh na stanovení výše odměn členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2024. Jde o to, že Poslanecká sněmovna musí na plénu tyto odměny schválit a nemohou být vyplaceny, když se tak stane, ačkoliv to už školský výbor udělal. Je to velmi nekonfliktní bod, bude to rychlé. Sněmovní dokument 6783, návrh na stanovení výše odměn členů kontrolní rady Technologické agentury ČR za loňský rok. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: A na kdy?

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Mně by stačilo bez pevného zařazení.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, dobře. Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Sadovský a následuje paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, já bych vás rád požádal o zařazení nového bodu, který se bude jmenovat Stav České pošty po zásahu pana ministra Rakušana. Dovolte mi, abych tady vystoupil s naléhavou výzvou k diskusi o této problematice, která se týká našeho v podstatě národního podniku České pošty.

Plánovaný prodej Balíkovny, donedávna jediné výdělečné části České pošty, vzbuzuje v mnoha z nás velké obavy. Ta otázka si zasluhuje naši pozornost a myslím si, že si to zaslouží i diskusi na toto téma. Vezměte si, v jakém stavu je dneska Balíkovna. Co se stalo? Na malých městech se zrušily pošty. V podstatě za ty čtyři roky, co to měl pod prsty ministr Rakušan, tak tu poštu ještě víc zničil, než byla. Je nezbytné a důležité, abychom získali detailní představu o aktuálním stavu uvnitř České pošty, protože dřívější prohlášení o potřebné transformaci této státní instituce stále nenacházejí reálnou podobu. Nevidíme žádný pokrok v tom, co se děje. Namísto pokroku sledujeme, jak se pošta vzdaluje od svých základních funkcí a směřuje k pouhé administrativní roli. Každá doručovací služba, která je na našem území, ať to je domácí, ať to je zahraniční, tak funguje lépe než Česká pošta, respektive než Balíkovna.

Já osobně, než bych si nechal poslat něco Balíkovnou, tak si to tam radši odvezu autem, svým autem. Na druhou stranu bez balíkové služby se Česká pošta stala jen prázdnou skořápkou závislou na neustálých finančních injekcí ze státního rozpočtu. Dočasné příjmy z prodeje možná pokryjí některé okamžité potřeby, ale upřímně, co bude dál? Jaké kroky podnikneme, abychom zajistili dlouhodobou udržitelnost a stabilitu naší pošty?

Nebo to necháme všechno, ať to krachne, a pak to někomu prodáme? Zajímá mě, zda Ministerstvo vnitra skutečně je připraveno nést finanční následky každoročního dotování pošty bez její klíčové složky.

Diskutované částky mezi dvěma a třemi miliardami jsou bohužel jen odhadované, transparentní data o skutečných finančních nákladech chybí.

Tato situace postrádá jasnost a konkrétní strategii. Je to další nesystematický krok, kterým časem může se ukázat jako břemeno pro budoucí vlády. Proto navrhuji zařadit k projednání této problematiky do našeho programu a společně najít nějaké řešení, které bude sloužit nejen potřebám státu, ale především našim občanům. Děkuji za pozornost a žádám o zařazení tohoto bodu jako pátý bod v pátek. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, píšu si. Děkuji. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Ožanová se svým návrhem na změnu pořadu a následuje pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, mám zvláštní název bodu, a pokud byste se podívali do našeho systému, tak byste zjistili, že tento název je shodný s názvem interpelace, kterou jsem chtěla přednést, kterou jsem jednou chtěla přednést, ale nedostalo se na mě z časových důvodů na pana premiéra, a chtěla jsem ji přednést tento čtvrtek, ale vzhledem k tomu, že nám to nebude umožněno, tak jsem využila této situace.

Bod se jmenuje Zajištění funkčnosti zákona o lobbování, finanční a personální. Proč o tom mluvím? Tady Sněmovna přijala zákon o lobbování a přijetí tohoto zákona bylo jednou z podmínek pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy, kolegové, kolegyně. No, to je fajn, že jsme přijali zákon, ale ten zákon vyžaduje, aby až nabude účinnosti, byl uveden ve skutečný život, to znamená, je potřeba ho podpořit finančně i personálně na Ministerstvu spravedlnosti.

Protože vrabci něco štěbetali, že k ničemu takovému nedošlo, tak jsem se na to chtěla zeptat. Domnívám se, že by Evropská unie mohla mít problém s tím, že jsme sice zákon přijali, ale nedali ani korunu na to, aby byl uveden v život a stane se nefunkční. Domnívám se, že bychom se takovýmito věcmi měli zabývat. A proč? Protože tady přijímáme i další zákony, které jsou finančně velmi náročné. Například tady jsme, schválili jste státní realitku, na kterou, říkáte tomu zákon o dostupném bydlení, nepřinese to ani jeden byt, ale budou se byty lépe přerozdělovat, tak na to půjde 1,5 miliardy. Bylo to v důvodové zprávě. Tady se bavíme o povodních, byla půjčka 40 miliard, jenom 4 miliardy na povodně. Bavíme se, dneska jsem slyšela velkou ódu na digitalizaci stavebního řízení, která se údajně jenom zpozdila o tři měsíce, tady došlo taky k tomu, že se vynaložily velké finanční prostředky na takový paskvil, který nebral v úvahu ani správní řád.

Tak kolega, já se omlouvám, ale já, když jsem ho poslouchala, tak jsem opravdu nebyla z toho nadšená, protože nazývat něco, že je zpožděním, když oni nebrali ani v potaz normální věc, jako je doručování základní věci, které chyběly, tak to není jenom zpoždění. No, ale proč o tom mluvím? Týká se to opět peněz, protože vláda, potažmo kolega David Pražák, celou dobu tady už dlouhodobě tehdy upozorňoval, že jsou tam problémy. Vy jste to ignorovali. Jako vláda a pan premiér, měli jste zasáhnout a nedopustit, aby byl takový paskvil spuštěn. Jedná se o peníze na různé věci, peníze jsou, teda nejsou na povodně, ale není ani na zajištění funkčnosti zákona o lobbování. Domnívám se, že bychom se touto problematikou měli zabývat.

Já jsem to schválně otevřela. Je pravda, že pan premiér chodí na interpelace. Na moji interpelaci se nedostalo pouze proto, že už došel čas, nicméně předpokládám, že bych ji mohla přednést ve čtvrtek, kdyby nebyla mimořádná schůze svolána koalicí, takže jsem to musela přednést teď. Víte, na některé věci peníze jsou, na některé ne, takže na zákon o lobbování peníze nejsou, na realizaci této věci, kde mimochodem v Evropském parlamentu existuje transparentní registr, registr lobbistů, běžně tam nějakým způsobem funguje, kdežto samozřejmě musí se ti úředníci zaplatit, bez toho to nejde, ale u nás bylo by zajímavé, kdyby nám mohli ministři spravedlnosti i financí vystoupit, jak je to teda zajištěno. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Wenzl je dalším přihlášeným a následuje pan poslanec Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Páni ministři, kolegyně, kolegové, já předstupují před plénum Sněmovny se žádostí o zařazení jako prvního bodu programu dnešní schůze, dnes, bodu s názvem Nábor příslušníků Armády České republiky. Já tento bod jsem už opakovaně navrhoval, ale nikdy přijat nebyl. A ten čas nám běží a běží v neprospěch Armády České republiky.

Musím využít tuto možnost načíst tento bod na program schůze, neboť opět ve čtvrtek, kdy je vyhrazen čas pro interpelace, tak interpelace nebudou. V této problematice jsem se chtěl věnovat v případě svolané mimořádné schůze týkající se koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2035, ale ta byla následně dle mého názoru nesmyslně uzavřena. A i sami uslyšíte věci, o kterých se chci bavit, že to nejsou v žádném případě nějaké informace, které by měly být nějakým stupněm utajovány.

Vláda si stanovila ve svém upraveném programovém prohlášení, které přijala v březnu 2023 v oblasti obrany v kapitole moderní, akceschopná a stabilní armáda. Stanovila si mimo jiné cíl. Budeme usilovat o zajištění kvalitních podmínek pro vojáky, výkon jejich služby a o plnění náborových cílů. V kapitole "Připraveni občané" byl nebo je stanoven mimo jiné cíl: "Budeme dále zvyšovat atraktivitu aktivní zálohy a do roku 2023 provedeme vyhodnocení stávajícího systému a navrhneme jeho úpravy. Budeme podporovat službu studentů v aktivní záloze a přechody příslušníků aktivní zálohy do profesionální armády." Jak vážně jsou brány tyto cíle a závazky ze strany vlády premiéra Petra Fialy, tak to nám ukazuje současný stav v personální oblasti. Tato problematika je řešena i v aktualizované verzi dokumentu Koncepce výstavby AČR do roku 2035, který byl schválen vládou Petra Fialy v prosinci 2023. Dle této koncepce by v roce 2030, to znamená za celých pět let měla mít Armáda České republiky 30 000 vojáků v činné službě a 10 000 příslušníků aktivní zálohy.

Mimochodem, tento údaj byl stanoven i v koncepci, která byla přijata za vlády premiéra Andreje Babiše, takže nejedná se o žádné navýšení cílového stavu, který by si stanovila vláda Petra Fialy.

Taková vsuvka, jak je možné, že v době, kdy ministrem obrany byl Lubomír Metnar a premiérem této vlády byl Andrej Babiš, cíle plněny byly. No, odpověď je jednoduchá. Vláda Andreje Babiše totiž silně vnímala důležitost otázky personálního zabezpečení Armády České republiky a k naplnění cílů kladla podstatně větší důraz.

Věnovala se jí podstatně jinak, než je tomu v případě vlády pana premiéra Petra Fialy.

Ale vrátím se zpět k náboru příslušníků Armády České republiky. Dovolím si nyní krátce citovat: "Potřebujeme nejen víc výzbroje, ale hlavně víc lidí. Předběžné odhady i na základě našich analýz se hovoří až o 37 500 vojáků z povolání, což je o 7 500 více, než je náš současný limit. Realita je však ještě horší. Dnes máme zhruba jen 24 000 vojáků. Nábor musí být naším absolutním cílem. Stejně tak musíme udělat maximum pro to, abychom si udrželi stávající personál. Co je ve skutečnosti nejdůležitější, jsou lidé. V ideálním světě máme personálně naplněnou armádu a vyřešenou tvorbu záloh.

Jasně, nežijeme v ideálním světě, ale jak daleko jsme od stanoveného cíle? To je patrné z čísel, které jsem zmínil v úvodu svého vystoupení. Nemáme dost vojáků z povolání, to je problém. Nemáme dost vojáků v aktivní záloze, taky problém. Snižuje se povinná záloha, další problém. Ano, vedle modernizace je klíčovým bodem našeho úsilí nábor a rozvoj personálu. Jak dlouho už si toto říkáme? Dlouho. Zlepšilo se to? Ne. Přitom v každém strategickém dokumentu máme napsáno, že lidé jsou na prvním místě, ale realita tomu neodpovídá. Podívejme se pravdě do očí. Tento problém už má strategický rozměr. Musíme se poučit a přizpůsobit současným trendům. Pokud se nám přihlásí v jednom roce 3 000 zájemců, musíme je umět přijmout. Pokud se jich přihlásí 4 000 musíme je umět přijmout také.

Není žádným tajemstvím, že naplněnost některých útvarů je kritická, což má vliv na jejich bojeschopnost. To je strategický problém, který se nás týká tady a teď. Nechám proto vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná. Pokud máme investovat více peněz do lidí na úkor modernizace, budiž. Teď totiž nezadržitelně směřujeme ke stavu, kdy budeme mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat. Armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopná a začíná to být strategický a velmi urgentní problém. Hlavní téma je bojeschopnost. Je to středobod veškerého našeho snažení. Je to moje hlavní priorita a mluvím o tom na každé poradě, na každém velitelském shromáždění." Konec citace.

Citoval jsem z projevu náčelníka generálního štábu generála Karla Řehky na velitelském shromáždění 2024, které proběhlo 26. listopadu 2024. To je půl roku a jeden den - půl roku - a víme, že takto se náčelník generálního štábu nevyjádřil poprvé. Takže nejen mne zajímá, zda je již zpracován zmíněný akční plán náboru a stabilizace personálu, o kterém hovořil pan generál Řehka na velitelském shromáždění v listopadu 2024. Uplynula již dostatečně dlouhá doba pro jeho vypracování. Nejen vypracování, ale i pro realizaci. Nevím, zda si vláda pod vedením premiéra Petra Fialy uvědomuje, že dnes jsme v situaci, kdy pro splnění cíle vycházejícího ze základního dokumentu pro rozvoj a vývoj armády, pro splnění cíle v oblasti lidských zdrojů, je třeba do roku 2030 získat zhruba 6 000 nových příslušníků. Ale jak jsme slyšeli, generál Řehka zmínil číslo o 7 500 větší, což by znamenalo 13 500. Ale my nejsme schopni ani do roku 2030 získat 6 000 nových příslušníků Armády České republiky a zhruba 6 000 příslušníků aktivní zálohy, aby byl splněn cíl vycházející z koncepce.

Je tedy nasnadě se ptát - a měli bychom se všichni my, naši občané a vojáci, dozvědět - co pro splnění cíle udělal náčelník generálního štábu obecně v oblasti lidských zdrojů za tři roky ve funkci? Co pro splnění cíle tak, jak jsem citoval z programového prohlášení vlády, udělala paní ministryně za tři a půl roku ve funkci? Co pro splnění tohoto cíle udělala vláda České republiky pod vedením Petra Fialy za tři a půl roku po jmenování?

Děkuji vám za pozornost a podporu pro zařazení tohoto bodu na program této schůze, jak jsem zmínil na začátku, jako prvního bodu dnešního dne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí se svým návrhem pan poslanec Zlínský, následuje pan poslanec Nacher a následuje pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, navrhuji nový bod programu, který bych prosil zařadit jako první na dnešní program, který se jmenuje Hrozí nám blackout? S otazníkem pochopitelně. Já se přiznám, jak asi všichni dobře víte, jsem lékař, nejsem energetik, nicméně z mých předchozích vystoupení jste asi pochopili, že se zabývám problematikou krizových situací, které nás můžou významně ohrozit, hlavně v blízké budoucnosti, a mohou vlastně ovlivnit a ohrozit i naši civilizaci. Právě blackout považuji za jednu z nejvíce pravděpodobných a zrovna nejvíce nebezpečných příčin, které by vedly k takové závažné krizové situaci.

Asi všichni víte, že blackout je dlouhodobý a velkoplošný výpadek dodávek elektrického proudu. Varováním by nám mělo být to, co se stalo na Pyrenejském poloostrově 28. dubna, kdy došlo ve Španělsku, Portugalsku a v části jižní Francie k výpadku elektrického proudu, který trval ne až tak dlouho. Ono se jim to podařilo nějakým způsobem vyřešit cirka asi do těch dvanácti hodin, nicméně impakt na společnost byl mimořádný. Za prvé to byl samozřejmě šok pro ty lidi, kteří zůstali uvázlí v dopravních prostředcích, v metru, ve vlacích, ve výtazích. Ten blackout způsobil Španělsku škodu ve výši 1,5 miliardy eur. Podle toho, co jsem si našel ve sdělovacích prostředcích, tak došlo dokonce z důvodu blackoutu k několika úmrtím.

Zajímavé je, že k tomu blackoutu došlo ve Španělsku několik dní po tom, co Španělsko prohlásilo, že v podstatě zajišťuje větší nebo veškeré dodávky pro svou potřebu bezemisně. V týdnu před blackoutem dosahoval podíl solárů a větrníků ve Španělsku v průměru 77 procent - na spotřebě se podílel nebo na produkci energie - a v Portugalsku dokonce 86,5 procenta. Zatím není známý přesný důvod této situace. Možná jste si toho všimli, že se objevily určité spekulace, kvůli čemu to bylo. Zajímavé je, že šetření má trvat několik měsíců. Trochu mně to připomíná to, když nastal výpadek léků u nás nebo v Evropě, tak taky nám odpovědní pracovníci nemohli říct, jaký je přesný důvod výpadku zásobování léky. Obávám se, že už se jedná o tak hyperkomplexní systémy, že už se v tom v podstatě nikdo ani přesně nevyzná a je velký problém najít přesnou příčinu.

Z hlediska Španělska jsem si našel poslední údaje. Údajně došlo k výpadku elektřiny v rozvodně v Granadě na jihu Španělska a prvotní spouštěč se vyskytl mimo přenosovou síť. Ten problém měl být v elektrárně nebo v menší lokální síti. Tak asi jaká to byla elektrárna, je nasnadě. Nejspíš ta solární. Jednotlivé prvky systému se začaly kaskádovitě odpojovat. Během pěti sekund vypadlo 15 gigawattů elektřiny, což bylo v té chvíli 60 procent spotřeby. Z důvodu tohoto masivního pádu se od Španělska odstřihla Francie, tím pádem nemohlo být Španělsko zásobováno z Francie, čímž by se ten problém stabilizoval.

Osudného 28. dubna asi svítilo ve Španělsku celkem sluníčko, protože produkce z obnovitelných zdrojů se blížila 80 procentům zatížení a dominovaly soláry s více než 60 procenty. V soustavě musí dodávka elektřiny v každém okamžiku odpovídat spotřebě. Samozřejmě u těch alternativních zdrojů je to problematické, protože výkon kolísá podle toho, jak svítí sluníčko nebo jak fouká. S nadprodukcí se vypořádávají automatické řídící systémy. Já si to představuji tak, že je to nějaký hardware, software, nějaké algoritmy. Pak následně dispečeři, protože samozřejmě ti dispečeři nemůžou být tak rychlí, jako ten technický prostředek nebo jako ten software.

Ten závažný schodek výkonu v klíčovém místě pak způsobil velmi rychlý domino efekt a došlo k odpojení dalších výrobců elektrické energie.

Takže to je zatím všechno, co víme o tom výpadku. Ale samozřejmě cítíte z toho, že pravděpodobně, s velkou pravděpodobností se na tom podílel ten přechod, odchod od točivých zdrojů energie, to znamená od těch elektráren parních nebo uhelných. Samozřejmě není to jedna možná příčina blackoutu. Těch příčin může být víc. Vidíme to na Ukrajině. Může to být válečný stav, kybernetický útok, teroristický útok, sabotáž.

Ale já bych chtěl upozornit na jeden mimořádně důležitý jev, který nás může ohrozit daleko víc než to, co se stalo ve Španělsku, a to je vliv elektromagnetického impulsu, který generuje elektrický proud, což může způsobit speciálně upravená jaderná zbraň, která se odpálí v atmosféře v dostatečné výšce, nebo geomagnetická bouře způsobená koronárním výtryskem hmoty ze Slunce.

Možná si myslíme, že naše Slunce je mimořádně klidná planeta - hvězda, ne planeta, hvězda - ale ono to tak úplně není pravda. Probíhají tam energetické procesy při fúzní reakci, které způsobují to, že v jedenáctiletých cyklech dochází k tomu, že jsou produkovány výtrysky koronární hmoty, což jsou neutrony, elektrony a jiné nabité částice. Samozřejmě jsou neutrony, to je vodík bez elektronu, a ty částice produkují elektromagnetické pole. A pokud narazí do magnetického pole Země, tak ho nějakým způsobem za prvé zploští, za druhé ho naruší, což vyvolá tu geomagnetickou bouři. Geomagnetická bouře vede k tomu, že se mění elektromagnetické pole a to produkuje elektrický proud ve vodičích a v elektrických přístrojích. To znamená, že pokud by došlo k masivní elektromagnetické bouři v dnešní době, tak by to znamenalo katastrofu, protože to zlikviduje nebo může zlikvidovat elektrické rozvody, transformátory a elektrické přístroje. Samozřejmě to povede k výpadku - masivnímu výpadku - internetu a IT technologií.

Taková událost si myslíte, že se nestala, ale stala a bylo to v roce 1859. Jmenuje se to takzvaná Carringtonova událost. A tehdy měl svět velké štěstí, protože jediné elektrické přístroje, které se používaly, v podstatě byly telegrafy, takže tehdy zcela vyhořely rozvody telegrafního vedení, a dokonce došlo k popálení některých pracovníků, kteří měli sluchátka na uších, i když ten telegraf byl odpojený od sítě, protože ta elektromagnetická bouře prostě produkovala elektrický proud i v odpojených přístrojích. Takže v dnešní době by to znamenalo katastrofu. Narušilo by to komunikaci, navigaci, obranyschopnost, zemědělství, průmysl, zajištění pitné vody a potravin, odstraňování odpadů, bankovní systém a další lidské činnosti.

Mě by taky zajímalo, co by se stalo, pokud by k tomu došlo, se solárii, větrníky a s celou internetovou sítí. No, tak je to asi nasnadě, že my digitalizujeme, těšíme se, jak všechno bude navedeno na internet, tak pokud nám masivně vypadne elektrická energie, víme, jak to dopadne.

Já vyzývám k diskusi na toto téma. Protože já se obávám toho, až k tomu dojde, tak všichni budou naříkat, že to nikdo nemohl předvídat, jak pandemii covidu. Nikdo to nemohl předvídat. Ani tady jako že nám tady střelí Slunce výtrysk koronární hmoty. To nikdo jako nemohl předvídat. Tak před tím důrazně varuju. A měli bychom přijmout opatření, která minimalizují ty dopady. Já třeba bych tady navrhl, že bychom se neměli zbavovat točivých zdrojů energie. To jsou ty elektrárny, kterých se tak úspěšně zbavujeme, samozřejmě tam patří i ty jaderné, a které tu síť nějakým způsobem stabilizují. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic hnutí SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí se svým návrhem na změnu pořadu schůze pan poslanec Nacher a následuje pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Paní předsedkyně, ministři, dámy a pánové, já se přiznám, že já bych dneska tady vůbec nevystupoval a nenavrhoval bod, protože jsem to měl připravené jako interpelaci. Ale vy jste tu interpelaci zrušili. Ta interpelace se měla jmenovat Boj s dezinformacemi a chtěl jsem interpelovat několik představitelů vlády - premiéra a ministra vnitra, možná teoreticky vlastně i třeba ministra financí - protože ta dezinformace se týká kampaně SPOLU. Ale protože vy jste zrušili ve čtvrtek interpelace, což je i důvod pro občany, abyste věděli, proč my tady teďka vystupujeme, tak ten bod navrhnu teď.

Mě ten přístup upřímně překvapuje. Já se dívám na dnešní program a je tam osmnáct zákonů v devadesátce, které jsme klidně mohli zablokovat. A my jsme řekli ne, pojďme projednat devadesátku, to znamená ve zrychleném řízení, osmnáct vládních norem. A my vstřícně říkáme, pojďme to projednat v jednom čtení jedním hlasováním. A proti tomu nám to vládní většina vrátila, že ve čtvrtek opět opakovaně zrušila interpelace.

Takže já jsem si k tomu našel nějakou statistiku. Řeknu něco k těm interpelacím a pak k tomu bodu, který bych chtěl zařadit jako první bod ve středu a potom alternativně první bod v pátek. Tak nejdřív ta statistika. Počet dnů, kdy interpelace mohly proběhnout: 62. Počet dnů, kdy skutečně interpelace proběhly: 33. To znamená, jsme těsně nad polovinou. Mě by zajímalo, co byste na to říkali vy, kdyby se to dělo obráceně. Dokonce počet dnů, kdy proběhly písemné interpelace: 27. To už se dostáváme hluboce pod 50 procent. To znamená, opozice a její právo se ptát členů vlády, tak se pohybujeme někde kolem 50 procent.

Mě to mrzí, protože jsem právě myslel to, že my ukážeme dobrou vůli tím, že vám tady nebudeme blokovat ty devadesátky a v takovém velkém počtu, tak jsem očekával, že tento týden to normálně proběhne, protože jsem měl připravenou tuto interpelaci.

Vy tady furt bojujete proti dezinformacím a furt tady je ta zkratka, že ty dezinformace vypouští opozice, buď parlamentní, nebo neparlamentní opozice. A chudák vláda to musí vysvětlovat, dávat na pravou míru a tak dále. No a tento týden, nedávno, předevčírem vyšlo SPOLU s takovou tabulkou Fiala versus Babiš, fakta místo mýtů. A tam jsou některé věci, které jsou buď čistou lží, nebo dezinformací. Je to úplně neuvěřitelné. Teď jsem dokonce četl komentář od Petra Honzejka, který tedy rozhodně není náš příznivec, a i ten to jako kritizuje, že to překonává všechny hranice.

Já bych se chtěl zeptat, a k tomu měla směřovat ta interpelace, tak to bude bod, pokud to zařadíte, jestli prostě všechny ty orgány, které tady vznikly pod touto vládou, se těmito dezinformacemi budou zabývat, ať už strategická komunikace státu nebo ten KRIT nebo já nevím, kdo co všechno ještě tady k tomuhletomu účelu vznikl. Protože my to tady soustavně vidíme, že to je priorita vlády, ale jenom v momentě, kdy ty dezinformace jsou jedním směrem. A když jsou druhým, tak se to neřeší. Takže pár příkladů.

Tady je deset řádků a pravdivý z nich je jenom jeden, a to je limit OSVČ pro placení DPH. Za Babiše milion, za Petra Fialy dva. Pokud já si vzpomínám, ale i my jsme ty dva miliony tedy podpořili. Ale všechno ostatní jsou buď lži, nebo dezinformace.

Průměrná mzda - já vám nebudu říkat přesně ta čísla, jde o tu podstatu - 37 000 versus 49 000. Ale tam musíte odečíst tu inflaci, takže mě zajímá reálný příjem, to je číslo úplně o ničem, to znamená, reálně je těch 49 víc než těch 37? Reálně když se podíváte, tak pokud jde o reálný vývoj mezd, tak my jsme na tom nejhůř.

Průměrný důchod - to samé - 15 400 versus 21 000. To mi nic neříká bez odpočtu inflace.

Toto je fakt vrchol, inflace za Babiše 9,9, teď 1,8. Úplný nesmysl, 9,9 je co? To je součet za ty čtyři roky? Nebo to je zprůměrované, že vezmu součet inflace a rozdělím to čtyřmi roky a dělám nějaký průměr? 1,8 je co? To je současná inflace. Mám tam dát ty inflace, kdy tady to bylo 17 procent meziročně? V součtu dohromady je to přes 30 procent za ty poslední tři roky. (Těch) 1,8 je to teď aktuálně, takže tady se srovnává jedno číslo teď s 9,9. To nevím, to je nějaký součet asi za ty předchozí čtyři roky. Když se předávala vláda, tak byla inflace nějakých 5,2 procenta, nevím, kde se vzalo 9,9, takže srovnávat 1,8 současnou inflaci, která je nejníž, ale nejvýš byla 17 s 9,9, mně přijde úplně mimo.

Schodek veřejných rozpočtů, â�’2,2 za současné vlády, â�’5 za předchozí, zase demagogie. Těch â�’5 je ten poslední covidový rok, takže srovnám nejlepší rok současné vlády s nejhorším rokem předchozí, to je tedy opravdu statistika neuvěřitelná. Tak tady byly i roky v té předchozí vládě, tuším druhý rok, kdy dokonce byl přebytek, tak proč tam nesrovnáte ten rok, kdy byl přebytek? To by vám nevycházelo.

Výdaje na obranu - to se týká tady paní ministryně - předtím 1,39, teď 2,8. Tak pokud vím, tak to bylo 1,90, ale to je jedno, ale vy víte, když se podíváte na tu časovou řadu, že za předchozí vlády tam byl výrazný skok směrem nahoru, a to žádná válka na Ukrajině nebyla. Toto je fakt trochu demagogie. Notabene víte, že ta 2 procenta jsou ze zákona, my jsme je taky podpořili, nevím, proč tam jako toto srovnává.

Závislost na ruské ropě a ruském plynu, 50 nebo 97 procent, teď 0. Tak to bych tady odkázal na odborníky, kteří s tím plynem umí, ti vám to vysvětlí tu vaši nulu. Jinými slovy toto je, prosím pěkně, dezinformace. Já jsem to chtěl interpelovat, chtěl jsem to vysvětlit, jestli toto je možné, že toto se jako zveřejní a všichni se tváří, že to je v pohodě, protože to je tím správným směrem.

Protože se na to nedostalo, tak si dovolím to navrhnout jako bod boj vlády s dezinformacemi a můžu to třeba okořenit a dvojí metr v této věci, a jak jsem řekl, jako první bod, jestli to jde paní předsedkyně, teď nevím. Předpokládám, že ano, jako první bod ve středu (Předsedající souhlasí.), alternativně jako první bod v pátek. Chtěl bych to normálně logicky dát na čtvrtek, ale ve čtvrtek je mimořádná schůze, tam to vměstnat nemůžu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Je možné to takto dát, byť ve středu pokračujeme nejdříve mimořádnou schůzí, ale po ní bychom měli pokračovat touto schůzí, takže možnost tu je.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuju, já vám děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Vondráček a následuje paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem se k pořadu schůze hlásil, troufám si říct, za trochu jiné atmosféry. Máme 18.12, moc jsme toho neprojednali. Měl jsem jeden návrh, který jsem chtěl přednést velmi krátce a stručně. Vy určitě víte jaký. Jedná se opět o ten tisk 400. To je návrh skupiny poslanců zákona o zemských znacích a vlajkách. Je to asi naposledy, co tento návrh předkládám, protože už je jasné, že se nestihne, ale přesto bych požádal o jeho zařazení, krátké projednání v prvním čtení a o šanci, aby se orgány, kterými tato Poslanecká sněmovna disponuje, a to je příslušný výbor nebo řekněme i komise, aby se tímto návrhem mohli zabývat, protože my jsme měli s kolegou Smetanou na toto téma seminář, jsme se nějakým způsobem dohodli a mohla aspoň proběhnout odborná debata, která už sice nebude završena přijetím zákona, ale aspoň bychom měli nějaké závěry z hlediska heraldického a vexilologického.

Ten návrh tady leží od 3. 3. 2023. Nemám spočítáno, kolikrát jsem s ním vystoupil. Jedním z motivů předložení tohoto zákona, a to nezastírám, je, abychom si taky ujasnili debatu, jaká by se používala při symbolických příležitostech vlajka Moravy při slavnostních příležitostech, protože se objevuje víc verzí, a mně k tomu dnešnímu vystoupení motivovala i jízda Hanáků na koních na Hanáckých slavnostech v Chropyni, kteří vypadali krásně, ale z mého pohledu měli špatně vlajku. Tak jsem si říkal, že bychom si to konečně tady mohli říct a jedna verze by mohla být oficiální. Je to vyjádření toho, co máme v naší ústavě, že zemské znaky jsou pouze součástí velkého státního znaku, vlajky nejsou upraveny vůbec a přitom jsou často užívány při slavnostních příležitostech, zejména na Moravě.

Ten navržený zákon skutečně jenom provádí ustanovení Ústavy České republiky, která se ve své preambuli zmiňuje o dobré tradici zemí Koruny české a též výslovně zmiňuje Čechy, Moravu a Slezsko. Ti, kteří by se snad obávali separatistických důsledků přijetí tohoto zákona, tak ti už přece můžou být v klidu, protože my ten zákon nepřijmeme, ale mohli bychom se o něm aspoň pobavit na příslušném výboru nějakým oficiálním způsobem. Já jsem tedy přišel s tím návrhem, aby se to dnes zařadilo jako první bod. To už je v podstatě science fiction, přesto předkládám tento návrh. Nebude-li o něm rozhodnuto, navrhuji alternativně, aby to opět symbolicky bylo předřazeno v rámci bloku prvních čtení na první místo, to je můj návrh číslo jedna.

Můj návrh číslo dva reaguje na to, co se vlastně tady v této Poslanecké sněmovně právě v tuto chvíli děje. Opět nemáme interpelace, já bych rád jaksi přitáhl vaši pozornost k tomu, že interpelace čtyři měsíce před volbami mají z mého pohledu ještě větší význam a snad budou brány vážněji i interpelovanými a interpelujícími, protože opravdu už při nich by mělo docházet k nějakému politickému střetu a zatímco v rámci toho volebního období někdy probíhaly jednak sporadicky, ale jednak třeba za neúčasti ministrů a chabého zájmu veřejnosti a chabého zájmu médií, tak přece pár měsíců před volbami je to něco úplně jiného. A jestli dnes projednáváme program od 14 hodin a hromadí se body, tak chci říct těm, kteří se na nás dívají a třeba jim to ještě nikdo nevysvětlil. Z mého pohledu je to z valné části reakce na to, že v této Poslanecké sněmovně byl opět pošlapán jednací řád a opět není dodržována ústava, protože právo na interpelace je ústavním právem, a proto ti jednotliví poslanci teď vystupují a navrhují své body, protože nemají šanci na to, že se ty jejich interpelace projednají ve čtvrtek, jak by se projednávat měly. To je celé. A přijde mi to zbytečné, přijde mi to neprozíravé ze strany koalice, že nebyli schopni se domluvit na nějakém jiném řešení.

Mám takovou kontrolní otázku na vedení Poslanecké sněmovny, zda někoho opravdu napadlo zavolat předsedkyni našeho poslaneckého klubu a předsedovi poslaneckého klubu SPD a zeptat se jich na to, zda by třeba nesouhlasili se zařazením mimořádné schůze místo interpelací, za předpokladu, že to něco přinese i té opozici, že to nebude čistě projednávání opět vládních návrhů a návrhu vládních poslanců. Já jsem přesvědčený, že nic takového neproběhlo. Jsme zase bez interpelací, výsledek? Za chvilku bude půl sedmé a ještě jsme se k ničemu nedostali. Já teda navrhuji bod Nejasné financování premiéra Petra Fialy, pět milionů nejasného původu z kampeličky.

Já jsem totiž podal písemnou interpelaci na pana předsedu vlády a tam jsem se na něj obrátil jako na premiéra v jedné osobě a na podílníka dnes už zkrachovalé Podnikatelské družstevní záložny, toho finančního ústavu, kterému musela vzít Česká národní banka licenci kvůli dlouhodobě přetrvávajícím závažným nedostatkům ve své činnosti.

S ohledem na tuto skutečnost jsem se obrátil na základě textu bruselského investigativního webu Follow the Money na premiéra, neboť ten web upozornil na podivné finanční toky na ose Podnikatelská družstevní záložna, bruselský think tank New Direction a spolek Pravý břeh Petra Fialy. Celkem podle informací novinářů tímto kanálem proteklo přes pět milionů korun. Přesně je doloženo, že touto cestou z již zavřené Podnikatelské družstevní záložny odešla minimálně tato částka. Celkovou částku se bohužel nedozvíme, neboť tento spolek je v informacích o svém hospodaření velmi úsporný. V rejstříku lze dohledat pouze to, že cílem tohoto spolku je otevírat, promýšlet a zpracovávat témata moderní pravicové politiky a usilovat o její ideovou obnovu. Jak do toho cíle přesně zapadají reklamní billboardy, podpora vládní politiky, se bohužel asi nikdy nedozvíme, protože tento spolek nevydal a nezveřejnil žádnou zprávu o své činnosti. Z tohoto důvodu tedy jasně vyplývají nejasné toky financí, krach záložny spojené se jménem premiéra, naprosto netransparentní spolek se jménem premiéra a naprosto klidnou ODS, protože tak nějak vypadá vlastně její obraz již roky.

Požádal jsem premiéra o jeho vysvětlení. Pan premiér reagoval na písemnou interpelaci, já jsem nyní nesouhlasil s jeho odpovědí a moje písemná interpelace už zřejmě nebude v tomto volebním období projednána. Tak se nedivte, že jsem předstoupil k tomuto mikrofonu a chci na tu věc upozornit, že to zdaleka není vymlčená záležitost. Upozorňuji na to, že pan premiér mi v rámci své strohé odpovědi na tuto interpelaci, kde vše označil za spekulace a lži a propojení podnikatelské záložny a Pravého břehu byly vyvráceny, tak chci jenom upozornit, že neodpověděl na otázku, co to je za peníze, odkud přišlo těch pět milionů korun.

Samotný pan Bahbouh, jestli říkám to jméno správně, uvedl, že pouze ve výroční zprávě o financování nadací je uvedeno, že 18 000 eur poslala ta podnikatelská záložna, ta pračka na špinavé peníze, jenže podle Bahbouha šlo o administrativní chybu. Jde z jejich strany o omyl, o záměnu peněžního ústavu a dárce. Dárci byli klienti PDZ. Protože PDZ nedokáže přímo realizovat mezinárodní platby, posílala peníze přes svůj účet u jiné české banky. Uvedení odesílatele se ale informace o dárcích kvůli technickému omezení nevešly. Proto příjemce mylně zapsal jako dárce kampeličku namísto reálných zdrojů peněz, které k tomu mají samozřejmě dokumentaci, popsal. Ale kdo konkrétně z klientů posílal ty peníze na New Direction, to už neuvedl. Stejně tak to neuvedl pan premiér. Nikdo to neuvedl. A my dodneška nevíme, co za peníze to je, kdo z těch údajných klientů té zkrachovalé kampeličky platil ty peníze.

Vy víte, jakou ta kampelička má pověst, vy víte, že to bylo praní špinavých peněz, vy víte, že jsou tam mrtví, a víte, že jsou tam špinavé peníze. Je v bytostném zájmu ODS, je v bytostném zájmu premiéra této republiky, aby naprosto přesně transparentně do koruny uvedl, jak ty peníze putovaly, hlavně kdo je jejich původcem, kdo je tedy vydělal a jakým byznysem je vydělal, že je následně poskytl New Direction a v rámci nějakého tendru nebo řekněme soutěže zvítězil Pravý břeh, získal kupodivu ty peníze, které tam napřed z kruhu blízkých ODS doputovaly do toho Bruselu, pak je následně vysoutěžil a použil je v rámci nějaké kampaně.

Na tuto otázku, co to je za peníze, stručná otázka, co to je za peníze, pan premiér neodpověděl. Proto jsem ho chtěl interpelovat. Prosím proto o zařazení tohoto nového bodu na pořad schůze. Název jsem uvedl a navrhuji, aby ten bod byl zařazen jako druhý po moravských znacích. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Takže jako druhý bod dnes po moravských znacích, myslíte takto?

Nyní tedy vystoupí se svým návrhem paní poslankyně Peštová a následuje paní poslankyně Potůčková a pan poslanec Novák, který je poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla zařadit jako první bod sněmovní tisk 942, což je novela zákona, kterou jsem podala já, a týká se návrhu zákona o obalech. Jistě jste zaznamenali v tisku, že pokud nebude tato novela schválená, tak dojde ke zdražení potravin o 12 až 15 procent.

Tato novela se týká třech bodů nebo třech okruhů. Ráda bych vás s nimi seznámila. Prvním okruhem je snížení finanční rezervy z 50 procent na 25 procent, kterou má autorizovaná obalová společnost. Abyste měli tak přehled, o čem se bavíme, tak 50 procent finanční rezerva čítá zhruba 2,5 miliardy korun a já touto novelou tuto rezervu snižuji na polovinu, to znamená na 25 procent, na 1,25 miliardy korun. Tato finanční rezerva má sloužit k tomu, že pokud autorizovaná obalová společnost bude v nějakých finančních problémech, tak má pokrýt ty náklady, které má ke svým dodavatelům, respektive ty závazky všechny pokrýt. Ten smysl, který by to mělo mít, to znamená, když třeba na trhu ceny těch jednotlivých komodit začnou být variabilní, to znamená, že se začnou hodně hýbat, jsou tam třeba velké propady, tak ta finanční rezerva to neřeší. Takže ve své podstatě smysl té finanční rezervy je pouze to, co jsem tady říkala, tudíž je nesmysl, aby tam bylo 50 procent, proto to snižuju na 25 procent.

Další část té novely se týká střetu zájmů. V současné době v autorizované obalové společnosti mohou být akcionáři, kteří nesmí obchodovat s odpadem, už to v tom zákoně je. A jelikož si to někteří akcionáři vykládají, že to tam je napsáno vágně, tak si našli jinou cestu, to znamená, že s největší pravděpodobností skoro blížící se 100 procentům mají svoje společnosti, které jsou v zahraničí a s odpady obchodují, ale nejsou na území České republiky, tudíž vlastně porušují už nyní zákon. A proto jsem to ustanovení vyprecizovala tak, aby nedocházelo k porušení zákona.

No, a ta poslední část, která tam je, která by se novelizovala, to je, že v současné době akcionáři mohou vlastnit až do výše 33 procent akcií, a já toto snižuji na 5 procent, to znamená, že víc autorizovanou obalovou společnost otvírám výrobcům, tudíž je to víc transparentní a ta společnost samozřejmě bude mít víc akcionářů, protože samozřejmě výrobci obalů nejsou třeba jenom nápojáři, jsou to obaláři, jsou to, já nevím, kelímky od jogurtů, jsou to mlíkaři, fóliáři. Prostě všichni, co vyrábějí obaly, které chrání potravinu nebo které chrání výrobek před jeho poškozením, tak jsou výrobci obalů, tudíž musí autorizované obalové společnosti za ty obaly platit samozřejmě podle množství, které vyrobí nebo uvedou na trh za rok.

Já jsem tuto novelu připravila již v roce 2023, 24. 10. jsem ji předložila a poslala jsem ji předsedkyni výboru životního prostředí s tím, že jí píši, že v příloze vám zasílám návrh zákona, který řeší snížení povinné rezervy a střet zájmů u autorizované obalové společnosti. Návrh je koncipován pro projednání a schválení v prvním čtení podle § 90.

Takže už v roce 2023 jsem na to upozorňovala, že pokud se ta novela neudělá, tak dojde ke zdražení potravin, protože se zdraží samozřejmě výrobní náklad, což je ten obal, tak to se přenese do ceny potraviny o 12 až 15 procent. Bohužel na toto nebylo reflektováno z jednoho prostého důvodu, protože koalice je široká a proti se vyslovilo KDU, respektive část partnerů SPOLU s odůvodněním tím, že připravují velkou novelu obalového zákona, do které dali samozřejmě nášlapnou minu, což bylo zálohování, tudíž tato novela se nedostala ani do prvního čtení.

Takže můj pokus v roce 2023 byl zbytečný. Ale jelikož jsme obdrželi 5. 11. 2024 žalostný dopis od EKO-KOMu, kdy nás upozorňuje na to, že pokud nedojde k této novele, tak budou muset zdražit. Že opravdu žádají a prosí Poslaneckou sněmovnu, aby bylo schváleno a z těch 50 procent bylo sníženo na 25 procent. Tak jsem nelenila a tuto novelu jsem vložila do systému. A jak už jsem řekla, je to sněmovní tisk 942. Bohužel jsem k ní dostala negativní stanovisko.

Pak se zde našli poslanci, kteří jsou z koalice, vzali jednu třetinu mé novely a ti už negativní stanovisko nedostali, ti už dostali neutrální. Je to paradox, ale je to tak.

V každém případě jsem, jelikož nemáme interpelace, tak já jsem podala, nebo poslední dobou nemáme interpelace, tak jsem podala písemnou interpelaci na pana ministra Hladíka, se kterou vás ráda seznámím, protože sice do 30 dnů bych měla dostat odpověď, ale možná, že tímto ho popoženu k tomu, aby ta odpověď byla rychlejší.

"Vážený pane ministře, v minulém týdnu vláda odmítla moji novelu obalového zákona, sněmovní tisk 942, kde jsem navrhovala řešení vážných skutečností týkajících se Autorizované obalové společnosti, dále jen AOS, zejména snížení výše povinné rezervy AOS, konflikt zájmů některých akcionářů AOS spoluvlastnících odpadové společnosti a změnu akcionářské struktury AOS za účelem větší transparentnosti.

Současně jsem byla v minulém týdnu písemně informována o podnětu na Ministerstvu životního prostředí k prověření reálného stavu týkajícího se možného konfliktu zájmů některých akcionářů AOS EKO-KOM a. s. Vnímám jako potřebné, aby se Ministerstvo životního prostředí danou věcí aktivně zabývalo a aby jako dozorový orgán v oblasti dozoru nad autorizovanou obalovou společností nestranně a prokazatelně ověřilo, zda odpadové společnosti spoluvlastněné akcionáři AOS EKO-KOM a. s. za A obchodují s odpady na území České republiky, a to ať přímo či nepřímo a zda za B obchodují s odpady na společném evropském trhu Evropské unie, a to ať už přímo či nepřímo. Znalost odpovědí na tyto otázky je poměrně zásadní ve vztahu k nezbytnému zkoumání případného konfliktu zájmů akcionářů AOS.

Žádám vás, abyste mě po provedení vlastního šetření neprodleně o této věci písemně informoval."

Takže to je souhrn, jak šla moje novela od roku 2023, máme rok 2025 a pouze upozorňuji, jestli tato novela nebude schválena devadesátkou, to znamená v prvním čtení, tak dojde k tomu, že potraviny budou zdraženy o 12 až 15 procent. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové, přeji vám pěkný den. Vystřídali jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat. Další přihlášenou k návrhu pořadu schůze je paní poslankyně Potůčková, kterou poprosím, aby přednesla svůj návrh.

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, drazí kolegové, dovolte mi načíst návrh na pevné zařazení dvou bodů do programu, a to na dnešek postupně za bod 52. Jedná se o bod číslo 154, tisk číslo 921, a dále bod 157, tisk číslo 948. Stručně oba dva odůvodním

jedná se o návrh zákona poslankyň Lucie Potůčkové, Marie Jílkové, Martiny Ochodnické, Kláry Kocmanové, kterým se mění zákon č. 90/1995 (Sb.), o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který byl doručen poslancům jako sněmovní tisk číslo 921. Proč tento návrh předkládáme? V podstatě jednoduše řečeno jde o zkrácení řečnických časů při projevech poslanců, a to včetně přednostních práv. Jedná se o úpravu délky vystoupení poslanců tak, jak je to zcela běžné v zahraničních parlamentech, včetně všech sousedních zemí. Je zcela jasné a na tom se asi všichni shodneme, že strany mají právo prosazovat svůj politický program. A to říkám bez ohledu na to, zda jsme zrovna opozici nebo v koalici. Rozumná míra obstrukcí je v pořádku. Nesmí však paralyzovat Sněmovnu a znemožnit důstojný život nejen poslancům, ale také zaměstnancům Sněmovny, asistentům nebo třeba všem těm, kteří témata pokrývají zpravodajsky.

Mezinárodně jsme naprostá rarita v negativním slova smyslu. A na únosnost stávajícího stavu upozorňuje opakovaně i náš Ústavní soud. Dopředu říkám, že i po případném schválení tohoto návrhu budou obstrukce možné. Jednak náš návrh ponechává velký prostor k tomu, aby se každý jednotlivý poslanec mohl vyjádřit k věci, a jednak je zcela na kreativitě politických stran, jakým způsobem se budou případně snažit zabránit schválení návrhu, s nímž nesouhlasí.

V současné době jsme v situaci, kdy si řečnický pultík prakticky usurpují tak zvaná přednostní práva, z čehož přirozeně vzniká frustrace na všech stranách. Nicméně pokud se politik neumí do pěti minut vyjádřit, nezvládne obhájit a vysvětlit svůj postoj, pak nemá dle mého názoru v politice vůbec co dělat. Veřejnost totiž pak vnímá celou tuto budovu jako zcela neefektivní, zbytečný podnik dobře placených tlučhubů. Přiznejme si, že pohled na spící poslance a prázdné lavice je nejen trapný, ale také nedůstojný, těžko obhajitelný a já se za něj hluboce stydím. A je to o to horší, že už jsme si na to zvykli.

Nerada bych se dostala do situace, kdy jediný politický odkaz, co po někom zbude, je rekord v mlácení prázdné slámy a velikost jeho močového měchýře.

Pokud chce někdo ve svém projevu urážet, stihne to jistě i v kratším časovém limitu, ale zůstane to tak patrně jediným jeho poselstvím. My přicházíme pouze s kosmetickou změnou, s návrhem velmi jednoduché úpravy, která může všem zjednodušit život, je spravedlivá a čeká na ni jak veřejnost odborná, tak i laická.

Jednací řád i chod této instituce by si ale do budoucna určitě zasloužil daleko více razantních a praktických změn. Chce to pouze sebrat odvahu, nebýt pohodlný a oprostit se od stranického trička a začít vyjednávat. Pokud neumíme zorganizovat předvídatelně sami sebe, jak pak máme řídit tento stát? S tímto přístupem budeme pouze stagnovat a přešlapovat ve třicet let starých okopaných botách na místě.

Jak asi víte, s kolegyněmi se věnujeme iniciativě Moderní sněmovna, která se tímto tématem podrobně zabývá, a tento návrh je pouze jedním z výstupů této iniciativy. Toliko k tomuto bodu.

Druhým bodem je návrh, kterým se rovněž mění zákon (č.) 90/1995 (Sb.), o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který byl předložen poslancem Markem Bendou a dalšími předkladateli jako sněmovní tisk číslo 948. Zde bych ráda uvedla, že jej nepovažujeme za konkurenční, je pouze ve svém rozsahu poněkud širší, není s tím naším v rozporu a my s ním rovněž souzníme.

Jsem moc ráda, že jsme tuto debatu dostaly do veřejného prostoru a že i jiní aktéři přišli se svými návrhy a budu moc ráda, pokud toto pevné zařazení obou bodů na program schůze podpoříte. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, ještě malý moment, jestli můžu poprosit. Jedná se tedy o číslo bodu 154 v tom prvním případě, 157 v tom druhém případě a sněmovní tisky... Ten druhý je 948 a ten první? Jenom pro...

 

Poslankyně Lucie Potůčková: Je to (bod) 154, tisk 921, bod 157, tisk 948. Zařadit za bod 52.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: (Bod) 52, ano, děkuju pěkně. Tak a poslední přihlášený k pořadu schůze je pan poslanec Novák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já vás dnes opětovně, a zní to posedmé u tohoto návrhu, žádám o předřazení bodu, tentokráte 102. Stále se posunuje. Když jsem to načítal poprvé, byl to bod 24, tisk 250, a to jako prvního bodu za pevně zařazené. Jedná se o návrh zákona poslanců Marka Nováka, Margity Balaštíkové a Andreje Babiše, o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem.

Kdyby tento týden byly interpelace, tak by mi možná ministr Jurečka na tento mikrofon už potřetí slíbil, že to bude, nicméně Sněmovna nám pomalu končí a ono to není. Slíbil mi, že to ministerstvo napíše lépe, předloží vlastní návrh a tak dál a tak dál. Takové ty řeči dokola, to známe. Já jsem tento návrh zákona předložil již v červnu roku 2022. V říjnu 2024 mi ministr Jurečka naposledy slíbil, že návrh zákona připraví ministerstvo, aby to bylo lepší, kvalitnější a tak dál. Jenže uběhlo víc než půl roku, nic se neděje, ani v systému eKLEP nic nového, stále je tam pouze nějaký rámec, který ještě není ani připomínkovaný, a to mi napovídá v tom, že ministr slíbil, ale nedodržel, a proto bych byl rád, kdybyste podpořili tuto novelu. Podstatou navrhované právní úpravy je zajištění vstupu osob se zdravotním postižením... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vám rozumím.

Poprosím kolegy a kolegyně, kteří třeba přišli do sálu, aby se pokud možno zklidnili, protože stále probíhá diskuse o pořadu schůze Sněmovny a pan poslanec má právo na to, aby mohl svůj návrh přednést v klidu, takže prosím o ztišení.

Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Marek Novák: Já zůstávám také v klidu. A podstatou té navrhované právní úpravy je zajištění vstupu osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem do stanovených veřejných prostor a prostředků veřejné dopravy, ale také s tím souvisí i ten výcvik psa samotný. V dané souvislosti je třeba vymezit zejména pojem pes se speciálním výcvikem.

Mně teď třeba bleskla hlavou reklama nejmenované banky, která mimo jiné promuje, že se k nim může i se psem, a je hezké, že nás některé soukromé instituce předbíhají, nicméně já bych byl rád, kdyby se za lidi, kteří potřebují doprovod psa, postavil stát jako takový. A je na nás, jestli jim pomůžeme, nebo ne.

Myslím si, že v tom souhrnu jsem vám řekl všechno. Mám toho napsáno mnohem víc. Tento zákon je o pomoci lidem. Tento zákon nestojí stát ani korunu, přesto jsme schopni pomoci postiženým občanům. Oproti kolegovi Vondráčkovi jsem přesvědčen o tom, že jsme dokonce schopni to i zvládnout projednat až do třetího čtení. Stíháme to. Je to jen o naší dobré vůli a o vůli udělat něco pro naše občany. Já vám mockrát děkuju a předem také děkuju za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Jenom si upřesním přesný název toho zákona. Vy jste ho vysvětlil, neřekl jste název. Pardon.

 

Poslanec Marek Novák: Název zákona? On je hodně dlouhý, takže já se sám podívám do svých materiálů. (Předsedající: Jenom ve zkratce.) Je to zákon o některých právech osob se zdravotním postižením (Předsedající: To stačí. Děkuji.), které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem. Je to přesně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Tím jsme vyčerpali přihlášky k pořadu schůze. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa, kdo by chtěl ještě nějaký návrh přednést? Pokud tomu tak není, tak pomalu přejdeme k hlasování.

Než tak učiním, tak načtu omluvy, kterých dorazila celá řada: paní poslankyně Balaštíková se od 16.15 omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Bartoš Ivan od 18 hodin se omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Radim Fiala se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Kettner Zdeněk se od 18 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Koten Radek se od 18 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Michálek Jakub se od 17.45 hodin omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Tomio Okamura se od 16 hodin do 18 hodin a od 18 hodin do 19 hodin omlouvá z pracovních důvodů, paní poslankyně Pošarová Marie od 19 hodin z pracovních důvodů, poslanec Skopeček, tedy já, se omlouvám do 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Tesařík Antonín od 19 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů.

Z členů vlády se omlouvá pan ministr Blažek do 16 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Jurečka Marian od 14.30 do 16.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Výborný Marek se omlouvá od 17 hodin do 19 hodin z pracovních důvodů. Tak, tím máme vyřešeny omluvy.

Nyní bychom měli přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány.

Nejprve bychom hlasovali návrhy z grémia. Chci se zeptat, zda není nutné ty jednotlivé návrhy z grémia číst samostatně, jednotlivě? Není. Děkuju pěkně, čili já dám hlasovat o...

Pan ministr Výborný stahuje omluvu.

 

Nyní dám tedy hlasovat o návrzích, které byly dohodnuty na grémiu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro gremiální návrhy? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku... (Žádost o odhlášení.) Tak ano, zmatečné hlasování (číslo 3). Příště poprosím, kolegyně, kolegové, abyste se s žádostí o nové přihlášení ozvali dříve. Já vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Počkáme, než se počet poslanců ustálí. Počet poslanců se pomalu ustálil.

 

Opakuji, že nejprve budeme hlasovat návrhy z grémia.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takové návrhy? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 4 bylo přihlášeno 164 poslanců, pro hlasovalo 164, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme pokračovat návrhy tak, jak v pořadí zazněly.

 

První návrh je návrh pana poslance Bendy na to, aby bod číslo 44, sněmovní tisk 922, byl projednáván jako čtvrtý dnes.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 5 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 152, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Další návrh je návrh pana poslance Bendy, aby bod číslo 55, sněmovní tisk 969, obnovitelné zdroje, byl zařazen za bod číslo 38.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 6 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 153, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Bendy na to, aby bod číslo 37, sněmovní tisk 906, sociální zabezpečení, byl zařazen za bod 30.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 7 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 153, proti bylo 14. Návrh byl přijat.

Dalším návrhem je návrh pana poslance Bendy na to, aby bod číslo 175, sněmovní tisk 789, Státní pozemkový úřad, byl zařazen za bod 186.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 8 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 106, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní je tu návrh pana poslance Bartoše na zařazení nového bodu, a sice s názvem Info vlády o vývoji dostavby Dukovan. Budeme hlasovat o zařazení.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 9 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 55. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Richterové na zařazení nového bodu, a sice Vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva pro místní rozvoj k podezřelým okolnostem takzvaného auditu, včetně jeho objednání v advokátní firmě pomáhající Andrejovi Babišovi.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 10 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovali 2, proti 128. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Schillerové na zařazení nového bodu s názvem Sanace rozpočtových triků z peněz určených na povodně.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 11 bylo přihlášeno 167 poslanců, pro hlasovalo 79, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je tu série návrhů pana poslance Okamury. První z nich je návrh na zařazení nového bodu s názvem Čeští občané platí za Fialovy vlády nejvyšší ceny energie.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 12 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh pana poslance Okamury je na zařazení nového bodu s názvem Čeští občané platí za Fialovy vlády víc peněz za služby a zboží než v EU.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je (pro) zařazení nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 13 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh pana poslance Okamury je návrh na zařazení nového bodu s názvem Za Fialovy vlády dochází k dalšímu zdražování potravin.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 14 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh pana poslance Okamury je návrh na zařazení nového bodu s názvem Kvůli Fialově vládě musí Češi šetřit nejvíc z celé EU na bydlení.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 15 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh pana poslance Okamury je návrh na zařazení nového bodu s názvem Za Fialovy vlády se zhoršila dostupnost zdravotnictví.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 16 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tady máme návrh pana poslance Wenzla na zařazení nového bodu Zajištění rovných odměn pro medailisty deaf olympiády, návrh na zařazení tohoto nového bodu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 17 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 38. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je návrh pana poslance Kamala Farhana na zařazení nového bodu s názvem Selhání ministra zdravotnictví ve zajištění KHS na příkladu Zlínského kraje.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 18 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je návrh pana poslance Langa na zařazení nového bodu s názvem Bezpečnostní situace v ČR.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 19 bylo přihlášeno 168 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je návrh paní poslankyně Adámkové na zařazení nového bodu s názvem Definovaná péče ze solidárního zdravotního pojištění.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 20 bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je tu návrh paní poslankyně Oulehlové na zařazení bodu číslo 153, sněmovní tisk 215, zřízení vysoké školy v Karlovarském kraji, na 27. 5. jako první bod.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 21 bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 80. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní je tu návrh pana poslance Janulíka na nový bod s názvem Současná situace ve zdravotnictví.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 22 bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 79, proti 78. Návrh byl zamítnut.

Nyní je tu návrh pana poslance Hendrycha na zařazení nového bodu s názvem Jednotný systém informací o důchodovém pojištění.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je rovněž od pana poslance Hendrycha a je to návrh na zařazení nového bodu s názvem Platy příslušníků Vězeňské služby České republiky.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je návrh od paní poslankyně Válkové na zařazení nového bodu s názvem Případ justičního omylu v trestní věci vedené proti Michalu Žerebákovi. Je to návrh na zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 74, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je návrh pana poslance Havla na zařazení nového bodu, a to s názvem Stanovení odměn členů kontrolní rady TAČR za rok 2024.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 135, proti 29. Návrh byl přijat.

Nicméně není tu upřesněno... Ano, jenom na pořad, čili nebudeme hlasovat o pevném zařazení za žádný bod.

 

Budeme pokračovat s dalším návrhem, který přednesl pan poslanec Sadovský, a je to návrh na zařazení nového bodu s názvem Stav České pošty po zásahu pana ministra Rakušana.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení takového nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat návrhem paní poslankyně Ožanové, která navrhuje zařadit nový bod s názvem Zajištění funkčnosti zákona o lobbování.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 82. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Lubomíra Wenzla na zařazení nového bodu s názvem Nábor příslušníků Armády České republiky.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Zlínského na zařazení nového bodu s názvem Hrozí nám blackout.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 30, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 73, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Nachera na zařazení nového bodu s názvem Boj vlády proti dezinformacím a dvojí metr v této věci.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 75, proti 84. Návrh pana poslance Nachera byl zamítnut.

 

Nyní se dostáváme k návrhu pana poslance Vondráčka na to, aby jako první bod dnešního jednání, nebo v prvním čtení, alternativně jako první bod, byl projednán bod číslo 116, sněmovní tisk 400, o zemských znacích a vlajkách.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takovou změnu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem pana poslance Vondráčka je návrh na zařazení nového bodu s názvem Nejasné financování premiéra Petra Fialy, pět milionů nejasného původu z kampeličky.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 77, proti 84. Návrh byl zamítnut.

 

Pan místopředseda Bartošek poprosil, abych vás všechny odhlásil, protože mu nepříliš dobře funguje hlasovací zařízení, tak já vás s dovolením všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili opětovně. Zdá se, že hlasovací zařízení funguje a počet poslanců se rovněž ustálil, tak budeme pokračovat.

 

Nyní tu máme návrh paní poslankyně Peštové na to, aby bod číslo 155, sněmovní tisk 942, novela zákona o obalech, byla projednávána jako dnešní první bod.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 78, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Potůčkové na to, aby bod číslo 154, sněmovní tisk 921, návrh na změnu zákona o jednacím řádu, byl zařazen za bod číslo 52.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 32, proti 86. Návrh byl zamítnut.

Další návrh paní poslankyně Potůčkové je, aby bod číslo 157, sněmovní tisk 948, rovněž návrh novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, byl zařazen za bod 52.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 36 bylo přihlášeno 169 poslanců, pro hlasovalo 33, proti 93. Návrh byl zamítnut.

 

Dostáváme se k poslednímu návrhu, kterým je návrh pana poslance Nováka na to, aby bod číslo 102, sněmovní tisk 250, návrh zákona skupiny poslanců na změnu zákona o některých právech osob se zdravotním postižením, byl dneska projednáván jako první bod za pevně zařazenými body.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 37 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 80, proti 72. Návrh byl zamítnut.

 

Tak, nyní se chci zeptat, zda jsme hlasovali o všech přednesených návrzích na doplnění programu či změnu bodů v rámci programu? Nevidím žádný nesouhlas.

 

Nyní bychom tedy hlasovali o celém návrhu pořadu 139. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 38,bylo přihlášeno 170 poslanců, pro hlasovalo 89, proti 16. Návrh jsme přijali.

 

Pořad schůze byl tedy schválen.

Načtu dvě rychlé omluvy: omlouvá se paní poslankyně Berkovcová od 19.30 z pracovních důvodů a paní poslankyně Štefanová Iveta od 18.40 hodin z pracovních důvodů.

Nyní budeme projednávat

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 31. 5. 2025 v 22:51.