(pokračuje Aleš Juchelka)

182.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 727/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele místopředseda vlády a pan ministr vnitra Vít Rakušan a taktéž zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro bezpečnost, pan poslanec Martin Exner.

Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 727/3, který byl doručen dne 23. října 2024. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 727/4.

Nyní se táži pana navrhovatele, zdali má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy? Ne, nemá. Krátce - promiňte, já jsem rozuměl, že ne. Takže prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Už jsem si říkal, že dnes to bude debata bez rozprav, tak vidím, že u tohohle bodu se to úplně nepovede. Velmi rychle rekapituluji základní dva cíle. Je to mechanismus prodloužení dočasné ochrany, což udělat musíme. Je to reakce na evropské rozhodnutí, kde dočasná ochrana je prodloužena do konce března roku 2026.

Za druhé, umožnit ekonomicky soběstačným držitelům dočasné ochrany přejít na zvláštní dlouhodobý pobyt, což je i pro nás ekonomicky výhodné, protože tito lidé o sobě prohlašují a deklarují, že nemají žádné nároky na to, aby jim cokoliv bylo poskytováno od našeho státu, a ta pravidla jsou relativně přísná.

Já si spíš myslím, že tady může být debata o některých pozměňovacích návrzích, které se objevily v rámci procesu. Na to jsem určitě připraven. Já své stanovisko logicky vždycky vyjádřím po přímém dotazu předsedajícího, jak se k tomu jako ministerstvo stavíme.

Jinak si myslím, že drtivou většinu argumentů za sebe, za ministerstvo, už jsem řekl v prvním, druhém čtení, takže spíše tu debatu budu sledovat, a jak říkám, na konci v souhrnném slově, v závěrečném slově, vyjádřím nějaké své obecné stanovisko. A děkuju předem za kultivovanou debatu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a otevírám rozpravu, do které se přihlásila nejdříve paní kolegyně Jana Pastuchová. Vážená paní kolegyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Tak vážené kolegyně, vážení kolegové, mně v tomto směru je trochu líto pana ministra Rakušana, protože si myslím, že na tyto otázky, které já zde budu pokládat, ne že by to třeba nevěděl, ale myslím si, že tento samotný sněmovní tisk je ve výboru pro bezpečnost, ale byla vlastně do tohoto původního zákona vložena věc, na kterou jsem upozornila již v červenci a která se ve druhém čtení trochu změnila pozměňovacím návrhem od pana ministra Jurečky. Já jsem k tomu hovořila krátce, protože pozměňovací návrh pana ministra Jurečky byl od července, kdy jsem na něj čekala, vložen při druhém čtení, tedy jsem neměla vůbec možnost nějak na to reagovat nějakou úpravou nebo něčím jiným. V původním návrhu lex Ukrajina VII je uvedeno, že každému občanu Ukrajiny, který má zdravotní postižení, se od 1. 1. roku 2025 navýší humanitární dávka u dospělých o 4 400 korun a u dětí o 6 600 korun.

Po prvním čtení byl tento tisk přidělen do výboru pro sociální politiku jako negarančnímu. Jak jsem říkala, tento výbor proběhl v červenci. Na tomto výboru jsem se zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí ptala, proč má být částka pro všechny stejná, protože tato dávka odpovídá přibližně druhému stupni příspěvku na péči u českých občanů, kteří z deseti posuzovaných základních životních potřeb nesplní pět až šest a navíc si musí projít velice, velice dlouhým kolečkem posuzování. A je opravdu rozdíl, a budu to opakovat, jestli někoho bolí záda, anebo někdo, kdo má například Alzheimerovu nemoc s těžkou demencí a je naprosto nesoběstačný, takže vůbec nerozumím tomu, proč by částku měli všichni stejnou.

 

 

A co je zarážející, a znovu to zopakuju: doposud, a má to platit ještě do července příštího roku, ukrajinský občan, který zašle na Úřad práce nějaký dokument o zdravotním postižení, vystavený na Ukrajině, který ani nikdo neověřuje, dostane tyto peníze bez posudku. Pokud tento dokument nemá, posuzuje se i nyní, ale jinak než český občan. To platí nyní a vlastně to má platit až do července 2025. A jak jsme se dočetli v médiích o padělání právě těchto dokumentů na Ukrajině, aby se někteří vyhnuli vojně, není vůbec jisté, zda jsou tyto dokumenty, zaslané na Úřad práce, pravé.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v červenci slíbilo, že připraví pozměňovací návrh, kde se to upraví. Čekala jsem opravdu od července. Dočkala jsem se při druhém čtení, kdy tento návrh byl v 15.20 nahrán do systému a má zhruba 50 stran i s přílohou. Ale vzhledem k tomu, že ty posudky dělám, tak jsem si to rychle přečetla. Jak opakuji, je to legitimní, že pan ministr to vložil v den druhého čtení. Ale také je pravda to, že zabránil tomu, že jsem - nebo my - nikdo jsme na to už nemohli zareagovat nějakou úpravou.

Ano, v tomto pozměňovacím návrhu je upraveno, že ukrajinští občané se začnou od 1. 7., tedy teď je to za devět měsíců, posuzovat. Tedy ještě devět měsíců, stále bude stačit zaslat nějaké potvrzení a automaticky jim bude přiznáno navýšení, jak jsem řekla u dospělých 4 400, u dětí 6 600, bez jakéhokoliv rozdělení postižení. Od července by tedy mělo začít dojít k posuzování. Ale zde jsem narazila na to, co mi asi vadí nejvíce. Toto posuzování má prosím probíhat jiným způsobem než u občanů českých.

Jak nám bylo sděleno na výboru pro sociální politiku, náš systém posuzování není dokonalý. S tím asi můžu souhlasit. Ale já se ptám, proč se tedy od července, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí připravovalo návrh na posuzování pro ukrajinské občany, raději nezabývalo úpravou změny posuzování u českých občanů? U ukrajinských občanů má jít totiž o pilotní projekt posuzování dle německého modelu, který je dle Ministerstva práce a sociálních věcí lepší a klade důraz na posouzení některých věcí, které v našem českém posuzování zatím chybí.

Pozor, tento systém posuzování, jak jsem řekla, bude platit teprve od července roku 2025, protože se teprve připravuje, bude se ladit, musí se na to sehnat jiní pracovníci, protože nebudou chodit k Ukrajincům sociální pracovníci, ale zdravotní sestry. Tedy další půlrok, takže to bude rok, kdy se věnujeme posuzování pro ukrajinské občany.

A já se znovu ptám, proč se za ten rok nemohl změnit systém posuzování stejně pro české občany s úpravou a doplněním parametrů ve stávajícím systému posuzování a posuzovat všechny občany stejně? Proč se mají ukrajinští občané posuzovat dle MPSV lepším systémem? Proto tu dnes stojím a chci vám říct argumenty proti rozdílnému posuzování příspěvku na péči u ukrajinských občanů v porovnání s českými občany. Tento rozdíl ve zpracování žádostí o příspěvek na péči je nejen neetický, ale také v rozporu s principy rovnosti a spravedlnosti, které by měly být základem našeho sociálního systému. V České republice totiž máme zákony a pravidla, která garantují rovnost před zákonem a zajišťují, že každému občanovi by měla být poskytnuta stejná úroveň sociální podpory. Rozdílné posuzování žádostí o příspěvek na péči podle národnosti vytváří nepřiměřenou diskriminaci, která narušuje tuto rovnost, ať už jde o českého nebo ukrajinského občana. Jejich zdravotní stav, potřeby v péči a životní situace by měly být posuzovány přece stejným způsobem a podle stejných kritérií. Každý člověk bez ohledu na národnost má právo na důstojný život včetně přístupu k péči, kterou potřebuje.

Není to tak dávno, kdy jsem vás při zvyšování příspěvku na péči od druhého stupně žádala o navýšení stupně prvního, který činí 880 korun. Navrhovala jsem směšných 500 korun, zamítli jste. Zamítli jste.

Vzhledem k tomu, že ukrajinští občané, kteří v České republice pobývají, jsou často příchozími osobami, je i pro naše české občany nutné, abychom jim ukázali, že jde o rovný přístup k základním sociálním službám. Pokud bude příspěvek na péči posuzován rozdílně, může to znamenat, že tito lidé nebudou mít stejné možnosti v přístupu k potřebné pomoci, ať už jde o domácí péči, asistenci nebo zdravotní služby.

To může mít negativní dopad nejen na jednotlivce, ale i na celkovou integraci těchto osob do společnosti. Jak jsem říkala, je to neetické, aby rozdíly v národnosti ovlivňovaly to, jakou pomoc člověk dostane, když se nachází v těžké situaci. A naší odpovědností a odpovědností vás všech, kteří dneska budete zvedat pro pozměňovací návrhy ruce, je podporovat všechny bez ohledu na jejich původ a národnost. V závěru bych ráda zdůraznila, že zajištění rovného přístupu k příspěvku na péči pro všechny osoby bez ohledu na jejich národnost je morálně správné.

Na závěr ještě - naši občané budou na změnu posuzování čekat další rok nebo dva místo toho, aby se Ministerstvo práce a sociálních věcí od návrhu původního lex Ukrajina VII zamyslelo nad systémem posuzování pro naše české občany s tím, že by bylo pro všechny posuzování od stejné doby ve stejných parametrech. Pokud tento pozměňovací návrh pana ministra Jurečky neprojde - a já říkám, že pro něj opravdu hlasovat nebudu, budou ukrajinští občané - ano, dostávat stejnou částku, jak je navrženo, 4 400 korun a 6 600 děti, ale stejně to budou dostávat až do července. A já si myslím, že je dost času na to, aby se s tím ještě něco udělalo.

Navštívila jsem bezpečnostní výbor, kde jsem kolegy poslankyně a poslance seznámila s tím, co vám zde dnes opakuji. Mimo jiné jsem se tam dozvěděla, že do České republiky přichází týdně 2 000 ukrajinských občanů, tedy 8 000 měsíčně. Bylo to tam řečeno, pana ministře, já si to nevymýšlím, myslím, že mi to řeknou - nebo opravdu jsem to slyšela. Neříkám, že jsou všichni zdravotně postižení, ale tito ukrajinští občané ještě do konce července nebo do července mohou posílat na Úřad práce nějaké potvrzení bez posouzení a peníze budou automaticky vypláceny.

Takže já si myslím, že by bylo vhodné tento sněmovní tisk vrátit zpět do druhého čtení a narovnat nerovnost při posuzování českých a ukrajinských občanů úpravou stejně. Posuzování ukrajinských občanů, jak jsem řekla, má začít platit až za devět měsíců, v červenci. Tedy myslím si, že úprava našeho postupu posuzování, jak tvrdí Ministerstvo práce a sociálních věcí, je nedostatečná a vyzdvihuje jeden bod, s kterým souhlasím, protože tam chybí lepší posouzení duševního onemocnění, kterých jak víte nám přibývá, tak může být do toho systému - do našeho českého - přece doplněno velice rychle a čeští občané a ukrajinští občané se mohou začít posuzovat úplně stejně.

Opravdu říkám, není to, pane ministře Rakušane, na vás, ale tento úryvek, který tam vložil pan ministr Jurečka, s tím, že bude dávat humanitární dávku všem stejnou a navýšenou, mě teda zvedlo ze židle, protože opravdu ty příspěvky na péči, na pomůcky a průkazky OZP dělám dva a půl roku a můžu vám říct, že ty příběhy jsou velice, velice smutné. A to si musí projít každý český občan, to kolečko, všechna vyšetření, čekat, úřady práce, posouzení, sociální šetření a ukrajinský občan pošle potvrzení a dostane peníze. A navíc ještě ve stejné dávce, jestli ho bolí záda nebo je na ventilátoru stejně.

Teď je tu pozměňovací návrh, který to teda upravuje. Ale proč, proč se mají ukrajinští občané posuzovat pilotním dle MPSV lepším způsobem než občané čeští. Takže znovu jsem se vám snažila vysvětlit, proč já pro ten pozměňovací návrh nezvednu ruku a doporučila jsem to i svým kolegům v našem poslaneckém klubu. A pokud tento pozměňovací návrh projde, tak já nebudu hlasovat ani pro celý zákon, protože tady dochází opravdu z mého pohledu k těžké nerovnosti mezi posuzováním postižených občanů České republiky a Ukrajiny. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a máme tady několik faktických poznámek, v tuto chvíli paní kolegyně Zuzana Ožanová, po ní paní kolegyně Ivana Mádlová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já jsem poslouchala kolegyni Pastuchovou, vaším prostřednictvím, a protože není to moje téma, nicméně víte, tady přichází k tomu, že (je) určitá nerovnost mezi občany, a to není to, co bychom měli chránit.

Chápu, že chce pan ministr Jurečka nějakou změnu, ale proč ji neudělá pro všechny? Proč najednou použije lex Ukrajina, aby prostě někdo měl nějaké jiné podmínky? Teď se nebavíme o tom, že je někdo takový makový, prosím vás, kolegyně řekla jednoznačně, národnost, vy rozdělujete občany podle národnosti, kolik kdo dostane peněz na vlastně sociální věci, na to, když je nemocný, když potřebuje peníze? Opravdu to záleží na národnosti? Neměli bychom udělat národnost celého světa, aby každý věděl, kolik u nás dostane peněz? I vzhledem k tomu, kdy to má platit.

Proč vůbec hlasovat pro tento pozměňovací návrh? Tady je to o odpovědnosti pana ministra, že měl připravit komplexní změnu, ale pro všechny, která by dopadala na občany, všechny, kteří budou mít na to nárok, bez ohledu na národnost, to si přiznejme, a vy tady vlastně děláte, já nevím, jak víte, nesmíme ve školách a jinde občany řešit podle toho, jací jsou, jaké jsou národnosti, nesmíme je segregovat.

A tady vy vlastně segregujete, vy říkáte, ti mají nárok na víc, ti mají nárok na míň při stejných diagnózách. Vážení, proč? Tohle není koncepční řešení. Koncepční řešení vypadá, všichni mají stejné podmínky, tady říkáte ne, někteří je mají jiné, protože jsou jiní. Všichni jsme lidi bez ohledu na to, co se děje. A víte co, i já řeším v současné době zdravotní věci ve své rodině... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) ... zabývám se tímto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Mádlová, připraví se kolegyně Helena Válková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Já bych doplnila nebo navázala ještě na svoje kolegyně a chtěla bych opravdu požádat pana ministra Jurečku, jestli by mohl vysvětlit informace k tomu, co tady vlastně zaznívá, protože pokud se jedná o pilotní projekt, tak by bylo dobré nám vlastně říci, jak se dospělo k výběru těch skupin, které budou porovnávány, protože je potřeba vzít i na vědomí, že zdravotní stav ukrajinských občanů může být úplně jiný než zdravotní stav české populace, protože víme, že i úroveň zdravotnictví a kvalita zdravotnictví je na Ukrajině jiná. Mohou mít jiná chronická onemocnění, jiné problémy z důvodu toho, že třeba tam nemají nejnovější léky a tak dále, zejména v období války a podobně. To znamená, že je potřeba vysvětlit, jak se dospělo zrovna k porovnávání těchto dvou skupin, protože bych očekávala, že pokud je to pilotní projekt, takže se bude paralelně i podle tohoto německého modelu posuzovat i skupina, adekvátní skupina českých občanů. A z paralelně i v tom stávajícím systému, aby se to potom vyhodnotilo a porovnalo na základě tvrdých dat, a ne skutečně to, že zavedeme dvojí metr a budeme posuzovat občany ukrajinské a české podle jiného systému, to je skutečně nepřijatelné, a znovu si dovoluji požádat pana ministra Jurečku, aby nám přišel vysvětlit, jak ten pilotní projekt bude probíhat a proč byly vybrané tyto, tyto dvě skupiny, které jsou v podstatě asi nesrovnatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli je na řadě paní kolegyně Helena Válková, připraví se Jana Pastuchová. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. Nebojte se, a že mám takovýhle svazek. (Ukazuje.) Přišlo to teď k nám i pod číslem 861, sněmovní tisk, je to novela trestního zákoníku. A protože tyhle věci samozřejmě mám na starosti, tak jsem hned zkontrolovala to znění, které vy, pane poslanče Exnere, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, předkládáte. A já k tomu budu hovořit, poprosím, aby v okamžiku, kdy tady budu o této věci hovořit potom v rámci svého vystoupení, tak aby byl přítomen pan ministr spravedlnosti, protože vy máte totožné znění v § 318a - činnost pro cizí moc v tomto svém návrhu a totožné v komplexní novele trestního zákoníku, (ukazuje) kterou teď předkládáte a která se tady bude diskutovat. Takže nechápu.

A to není všechno, protože je tady i 854, sněmovní tisk 854, který přišel v pondělí, a tam jsou také totožná znění některých ustanovení z této novely, takže by bylo dobré, kdyby pan ministr spravedlnosti si udělal pořádek na legislativě a posílal nám jednou jedno znění, ke kterému se budeme moci vyjádřit. Já se vyjádřím podrobněji ve svém vystoupení.

A o tom, o čem tady hovořily obě dvě moje kolegyně, předřečnice, paní poslankyně Ožanová i paní poslankyně ANO... (Předsedající: Pastuchová.) ... Pastuchová, a ANO - Mádlová, tak to je o diskriminaci. Tady vlastně dochází k diskriminaci, protože není měřeno, jak by řekl Patrik Nacher, stejným metrem dvěma stejným skupinám. Čili říká se tomu diskriminace, je to zakázáno v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času. V tuto chvíli je na řadě Jana Pastuchová, připraví se Hubert Lang a Jiří Mašek ve faktických poznámkách. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já jenom nevím, jestli jsem důrazně sdělila, že žádám o vrácení do druhého čtení při své... jestli jste to postřehl.

A ještě jednu věc doplním, další věc, která není vyjasněná. Lidé, kteří pošlou nějaký ten papír na Ministerstvo práce a sociálních věcí, který nikdo neověřuje, protože nemá jak, zajisté na Ukrajině pobírá také nějaké finance za to své postižení, které mu teď můžou chodit na jeho účet a může si je vybírat v České republice, to je další věc, která je nedořešena.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, zaznamenali jsme váš návrh na návrat do druhého čtení, pan zpravodaj určitě už poprvé tady tuto vaši, tento váš návrh zaznamenal.

V tuto chvíli s faktickou poznámkou... a už tady vidím, že se nikdo nehlásí, tím pádem s přednostním právem je přihlášen pan předseda Andrej Babiš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, dámy a pánové. Já jsem původně nechtěl k tomu bodu vystupovat. Ono to souvisí s tím, že všichni víme, že tahle vláda je strašně zdatná v propagandě. Propaganda je neuvěřitelná a jedna z těch věcí, kterou my stále tady slyšíme, je, a teďka tady je čerstvý text z 19. listopadu: Ukrajinští uprchlíci v Česku letos odvedli státu o 5,7 miliardy korun více, než dostali na podpoře. Tohle slyšíme už dlouho a já jsem se s tím začal zabývat a získal jsem si nějaká data, která vám tady přednesu. Ale co mě totálně šokovalo, byla odpověď ministra Jurečky na interpelaci myslím Aleše Juchelky ano, správně, našeho stínového ministra práce a sociálních věcí. A já jsem se nestačil divit. A hlavně je potřeba, aby ti, kteří potom se k tomu chtějí vyjadřovat, měli aspoň nějaké základní ekonomické znalosti.

Tak co nám tady pan Jurečka sdělil? Asi jsem se dozvěděl, že na ten výkaz těch různých dat si najal konzultační společnost McKinsey. A já znám tyto konzultační společnosti a oni jsou strašně zdatný, oni si pamatuju ALIACHEM, to byl bankrot Chemapolu, taky dělali tam takové poradenství a jak se to prodávalo. A to je taková firma, ona přijde a teďka se s vámi baví, potom to sepíše a potom vám to prodá draze. No dobře, já jsem si myslel, že stát to zvládne i sám, ale evidentně... Tak by bylo zajímavé, kolik vlastně peněz pan Jurečka dává této společnosti.

Proč o tom mluvím? Protože já jsem opakovaně k tomu vystupoval a říkal jsem, že ta data se musí odvíjet hlavně z dat zdravotních pojišťoven. Ale k tomu se ještě dostanu. Takže tady pan ministr Jurečka nám vysvětluje, jak to vlastně oni vykazují. A to je, představte si, to je model, model, jo? Takže tady říká: Do modelu vstupují tyto příjmy. Výběr pojistného, zdravotní i sociální - souhlas. Daň z příjmů fyzických osob - souhlas.

A potom - teďka se soustřeďte - DPH. Proč tam dávají DPH? Oni spočítali, kolik ti Ukrajinci u nás nakoupili. Čeho? Zboží? Jak to spočítali? A poslouchejte dál, spotřební daň za naftu, benzín, tabák a alkohol. No tak ten alkohol, tam to asi stouplo. Slyšíme stále, jak v těch barech tam dělají bordel. Ale jak to někdo může spočítat? Ať mi to někdo vysvětlí! Energetická daň. Jak to někdo může spočítat? A pozor, daň z příjmu právnických osob. Tak to je jako taky šok. Takže to jsou normálně hausnumera, co nám tady pan Jurečka předkládá. V té zprávě on píše, to je z 19. listopadu, že tady nějaký mluvčí MPSV Jakub Augusta resort evidoval podle něj téměř 150 000  pracovněprávních vztahů. Potom tady uvádí, kolik jsme vlastně Ukrajincům vyplatili od letošního srpna v humanitárních dávkách a tak dále. Takže já jsem v šoku z toho, že vlastně do toho modelu vchází takovéhle nesmysly, které podle mého názoru se nedají ani spočítat. A proto tady vlastně se mluví o nějakém modelu, takže zase si tam někdo dál nějaká data. Údaje o pojistném vychází za roky 2022, 2023 z dat České správy sociálního zabezpečení. A potom tady píše, že byly domodelovány na základě predikce růstu mezd v roce 2024 od Ministerstva financí.

A já se chci zeptat, jak oni vlastně vědí, jestli všichni jsou skutečně placeni podle pravidel a podle zákonů.

Takže pro mě to byl velký šok, protože vlastně jsem si uvědomil, že když tady koalice mluví o důchodcích, jako že jsme hospodářská škoda, tak potom proč tam nevykazují i stejně pro důchodce i tu DPH, i tu spotřební daň a energetickou daň? Proč říkají, kolik stojí ti důchodci? A Ukrajincům to počítají a českým důchodcům to nepočítají. Takže je to blábol. Totální blábol podle mě, a pojďte se o tom bavit! Já jsem opakovaně říkal, že relevantní data mají zdravotní pojišťovny. Tam to má začít. A zdravotní pojišťovny vykazují za rok 2024 156 000 státních pojištěnců. Co jsou to státní pojištěnci? Státní pojištěnci jsou ti, za které stát platí zdravotní pojištění a nemá od nich žádný příjem. Takže důchodci, nezaměstnaní, děti do 18 let, lidi nad 65 let. Takže to jsou státní pojištěnci. A když se podíváte na ta čísla, tak ono to ani vůbec nesedí. Protože podle mého názoru to je jediný údaj o tom, jaký máme příjem od Ukrajinců a kolik máme výdaj.

Takže toto, co nám tady servíruje pan Jurečka, tu propagandu, a celá vláda hlavně se stará o Ukrajince a stále nás přesvědčují, ale možná to tak je, ale já moc tomu nevěřím, protože v momentě, když, bylo by dobré ukázat ten model, pane ministře Jurečko. Ukažte nám ten model, kolik jste tam nastrkali DPH a jak jste to vůbec vypočetli? Energetickou daň, spotřební daně. Mimochodem, když teda mluvíme. o těch Ukrajincích, tak otázka je, proč oni nemusí chodit na estékáčko a proč naši lidi musí chodit na estékáčko? Proč oni na Úřadě práce nemusí vykazovat výpis z banky? Proč naši lidi musí vykazovat výpis z banky? A my jen slyšíme, co se v naší zemi děje.

A tahle propaganda samozřejmě terorizuje zaměstnance Úřadu práce a další věci a my jenom slyšíme, jak tam hromadně jezdí autobusy na ty dávky. Jak se tady údajně pašují ty, kteří nechtějí logicky do války, dokonce i prostitutky a tyhle věci. Takže já chápu, že plošně vláda zavelela úředníkům, že mají mlčet. No, ale oni občas samozřejmě o tom. Mluví a bylo by dobré, abychom si teda nalili čistého vína. Protože tady, když do toho výpočtu vstupují proměnné nějaké, průměrný měsíční HPH přes sektory a průměrná mzda a ještě je tam daň z příjmu právnických osob. Tak to by mě zajímalo, proč tam je daň z příjmu právnických osob, když teda jsou to zaměstnanci, jsou to zaměstnanci a samozřejmě ta firma platí daň z příjmu právnických osob bez ohledu na to, jaké má zaměstnance. První generace Ukrajinců, která přišla sem před válkou a která má stejná práva a stejné povinnosti jako občané České republiky - ano, ti fungují perfektně, ano, ti jsou tady a mají úplně stejná práva a povinnosti jako naši, ale samozřejmě tady v rámci - ano, bohužel je válka - snad brzo skončí. My jsme se o ně postarali, ano, to je dobře.

Pan premiér sliboval, že něco zařídí v Bruselu, samozřejmě nezařídil vůbec nic, protože pan premiér je slibotechna, totálně neschopný člověk, který nejenom nezařídil na povodně těch 50 miliard, které sliboval, ale měl předsednictví Evropské unie a za půl roku nepřinesl ani euro, ani euro, místo toho, aby řekl Uršule: Hele, já tady chci pro Polsko, Českou republiku, Německo, Maďarsko, Slovensko - já nevím kolik, 4, 5 miliard eur - tak nezařídil nic, ale dobře.

Takže vraťme se k tomu, protože samozřejmě tahle vláda stále mluví hlavně o Ukrajině a stará se o Ukrajinu pan premiér, málo o naše lidi, a v rámci toho je tady tahle propaganda. Takže já si dovoluji zpochybňovat ta čísla, aby nám to někdo vysvětlil, jak je to vůbec možné, jak to někdo spočítal. Protože také mě zajímá, kolik stála ta společnost McKinsey, kterou si najal pan ministr Jurečka.

Potom tady ještě dávají další reálné příjmy, jako daň z příjmů z pronájmu nemovitostí, do výpočtu, tady píšou - aha, protože nejsou vstupní data. Ale já nechápu, proč vlastně tady namixovali tenhle nelogický příjmový mix. A ať nám tedy pan Jurečka ukáže střeva toho, protože data zdravotních pojišťoven, a od toho se to odvíjí, tak za rok 2024 máme tady v rámci uprchlické krize 104 701 zaměstnanců, 10 222 OSVČ, 76 757 OBZP, a dětí do 18 let máme 93 641, důchodců nad 65 let máme 14 110. A když spočítáme tahle čísla, tak zkrátka to dává úplně jiný obraz než to, o čem mluví pan ministr Jurečka.

Takže bylo by dobré, aby pan Jurečka obhájil neustále tyhle vlastně zprávy, jak je to strašně výhodné pro nás, a bylo by dobré, abychom dostali ta střeva. Mně nedává logiku, abychom do příjmů tady - já nevím, jak a kdo to počítá - jak to může někdo spočítat vůbec, DPH nebo spotřební daň nebo energetické (nesrozumitelné) - a dát to do příjmů právnických osob, kam to samozřejmě vůbec nepatří. Takže já chápu ti propagandu, chápu to, já to nezpochybňuju, je to divné, nesedí to s čísly zdravotních pojišťoven. Tam samozřejmě to funguje, tam je to relevantní číslo, protože všichni chodí k lékaři, ano, a tam musí prokázat, že buď je státní pojištěnec, nebo platí zdravotní pojistné. Takže o tom to je. A já jsem byl v šoku, když jsem četl odpověď pana ministra, co všechno do toho modelu vchází.

Takže my vám, pane ministře, napíšeme dopis, abyste nám poskytl nějaká ta střeva a jak to vlastně počítáte. Protože pokud u Ukrajinců počítáte takové věci, které podle mého názoru tam nepatří, tak je otázka, proč to nepočítáte například u českých důchodců, které považujete za hospodářskou škodu a které jste opakovaně tady odrbali o peníze. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, která byla v tuto chvíli stažena, a s přednostním právem se tedy hlásí do obecné rozpravy pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tak ono už je takovým zvykem, že když tady přijde pan Babiš, tak vždycky začne vykládat spoustu polopravd a věcí, které tady staví do kontrastu, kdy normální člověk, který má nějakou míru, řekněme, lidskosti a nějakou míru solidarity vůči lidem, kteří potřebují pomoci, tak by takové věci z  úst nevypustil. To jsme si zvykli, že Andrej Babiš to takto dělá a vyvolává ten pocit v lidech, který je založen na nenávisti, na rozdělování té společnosti.

Já bych začal - první to, co chci říct: výjimečné situace v životě, jako je to, že je nějaká země napadena jiným agresorem a lidé na tom území každý den jsou v ohrožení života a odcházejí do jiné, bezpečné země, tak já nerad tyto věci převádím na peníze. Mně přijde naprosto logické a normální, lidské, že když můžeme pomoci někomu, koho nazýváme svým spojencem, tak mu prostě pomoci jdeme, nebo tu pomoc na svém území nabídneme.

My jsme země, která toto v minulém století zažila opakovaně, kdy nám jiné státy dokázaly nabídnout pomoc vojenskou, dokázaly nám nabídnout pomoc konkrétním občanům ve statisících. Já myslím, že když se podíváme do širších rodin, dvě tři generace zpátky, tak najdeme někoho, kdo utíkal před nacistickou či komunistickou totalitou. Ti lidé odcházeli nejenom do sousedních zemí, odcházeli někam do Kanady, do Spojených států amerických, do jiných zemí, kde se ti lidé mohli ptát - co je nám po nich, po těch Čechoslovácích někde z Evropy? Proč jim tady máme pomáhat, proč jim tady máme dávat práci? Proč se máme o ně starat, o jejich děti?

A mně přijde, že tady vlastně jsme zapomněli na tyto příběhy, které vlastně se nám staly, my jsme je sami prožili, a teď tady vedeme tuhle debatu. Takže mně přijde za prvé - ta první věc - jako principiální, pokud mohu pomáhat, ten člověk nebo národ tu pomoc fakt potřebuje, je v těžké, tíživé situaci, tak jdu a pomůžu. Jdu a pomůžu!

A když se bavíme o lidech, kteří k nám přišli, tak jsou to lidé, kteří v naprosté většině, 70 % těch lidí pracuje, dneska jsme na čísle: 150 000 lidí s dočasnou ochranou pracuje v České republice. Máme nejvyšší číslo ze všech evropských zemí, kam přišli lidé z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Kolegové z jiných států se nás ptají: jak jste to zabezpečili, jak to máme nastaveno, jaké jsou parametry toho sociálního systému. Němečtí kolegové říkají: Aha, ten rozdíl je především v tom, že vy jste vytvořili specifické podpory mimo běžný, standardní sociální systém, aby ti lidé byli motivováni brzo si najít práci, brzo si najít vlastní bydlení. Velmi rychle jste ukončovali řekněme tu prvotní, nutnou, řekněme okamžitou pomoc, aby ti lidé, pokud se mohou živit vlastníma rukama, aby se šli živit. To jsou reakce, které já slyším od svých kolegů. Teď tady byl saský premiér, s Fridrichem Merzem - věřím, že budoucím kancléřem - jsem o tom hovořil v letošním roce také, a ptali se konkrétně, jak to máme nastaveno, že jsme k těmto hodnotám došli. Těch 150 000 tady dneska je a pracuje.

Když se podíváme na data příjemců humanitární dávky, dneska jich je zhruba 90 000. To číslo vytrvale klesá. A dneska, když se podíváme, kdo je příjemcem humanitární dávky, tak jsou to především děti, zranitelné osoby, lidé nad 65 let, osoby se zdravotním postižením anebo rodiče velmi malých dětí do tří let věku. Pak je tam naprostá minorita lidí v produktivním věku, kteří tam jsou jako příjemci humanitární dávky, kteří buďto nepracují, nebo pracují na částečný úvazek. Této skupině se věnujeme velmi intenzivně i s úřadem práce, abychom jim pomohli tu práci najít. Máme tam něco přes 10 000 lidí, kteří jsou evidováni jako uchazeči o zaměstnání, s nimi děláme jazykové vzdělávání, tak abychom je na trh práce dostali. A z této produktivní části je tam významná část lidí, kteří přišli v těch posledních 90, 100, 150 dnech.

Takže když se podíváme na ten postup za ty tři roky, tak chci poděkovat obcím, krajům, organizacím, které pomáhaly hasičům, firmám. Hodně pomohly firmy, klobouk dolů před nimi, protože se ukazuje, že ten systém opravdu funguje dobře. Já nemám rád, když převádíme lidské příběhy na čísla, ale velmi rád vám, pane předsedo Babiši, prostřednictvím pana předsedajícího, nechám přeposlat ten detailní rozbor, jak počítáme ty výdaje, co tam všechno zahrnujeme, a jakým způsobem počítáme i ty výnosy.

A dneska, když si vezmete, čistě jenom 150 000 lidí pracujících na českém pracovním trhu, kdybych odhlédl i od odvodů, tak kdyby se tihle lidi zvedli a řekli - jdeme domů, tak by celá řada firem v České republice měla zásadní problém, jak vůbec dál fungovat. K tomu máme zhruba ještě nějakých 200 000 lidí, kteří tady byli před začátkem války. Když se bavím se zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, v regionech, se zemědělci, když se bavím s celou řadou zemědělských podniků, říkají: My dneska na některé typy činností a práce vůbec českého člověka nejsme schopni najít a fungujeme především díky tomu, že nám tuhle práci dělají lidé s dočasnou ochranou z Ukrajiny. Letos je poprvé situace na rozdíl od předchozích let, kdy firmy nestojí s prosíkem u vlády, aby se doprošovaly navýšení kvóty pro zahraniční pracovníky. Dneska firma, která potřebuje sehnat člověka, když ho nesežene na domácím trhu, ani mezi uprchlíky z Ukrajiny, tak vlastně má otevřené možnosti, jak tohoto člověka přiveze ze zemí, kde nám fungují programy na získávání zahraničních pracovníků. Takže když se bavíme o čistých nákladech a výnosech, jsme od poloviny loňského roku v kladné bilanci. To vám velmi rádi v podrobném detailu vyložíme, ale jenom prostou logikou, vy jako zaměstnavatel si myslím, že si umíte představit, co to je 150 000 lidí, kteří pracují na pracovním trhu, a kdyby tady ze dne na den nebyli. A myslím si, že pro Českou republiku je ta situace klíčová v tom, aby ti lidé, až se budou rozhodovat, až válka skončí, aby neměli důvody tady nezůstávat. Samozřejmě je na nich, jestli se rozhodnou vrátit a pomoci obnovit svou zemi poničenou válkou, anebo tady zůstat. Ale z hospodářsko-ekonomických důvodů je vlastně jejich rozhodnutí tady zůstat rozhodnutí, které bychom měli kvitovat pozitivně. A celá řada zaměstnavatelů, celá řada i starostů obcí, se kterými mluvím, si tyhle souvislosti velmi dobře uvědomuje. Když vezmu sektor služeb, sektor sociální, sektor zdravotní, tak dneska bychom bez těchto lidí velmi obtížně zajišťovali fungování a provoz pro české občany. Takže tolik k této části. Já jsem připraven o tom klidně debatovat ještě déle.

A k tomu posuzování. Ano, my jsme v situaci, kdy není jednoduché z ukrajinské strany dostat data, která já bych třeba rád viděl a rád dostával. Opakovaně jsem o tom se svojí kolegyní, paní ministryní, mluvil, nicméně mám určitou míru pochopení, protože jejich ministerstvo v době války má 400 zaměstnanců na celou Ukrajinu a velikost země Ukrajiny, jako není schopno nám dodávat data na měsíční bázi, ověřovat na týdenní nebo měsíční bázi dokumenty. Prostě není, není to schopno. Já to beru jako situaci, která tady prostě je, já z ní radost nemám, že tato schopnost tady není, ale mám respekt vůči tomu, že v zemi, kde každý den dopadají rakety, každý den umírají lidé, tak prostě asi mám také mít nějakou míru empatie pro situaci. Proto jsme přistoupili k tomu, že od 1. 7. zavádíme systém, který bude posuzování dělat pro všechny na území České republiky podle parametrů, které jsme stanovili, standardními postupy České správy sociální zabezpečení. Na sociálním výboru moji kolegové, kolegyně, pan ředitel České správy sociální zabezpečení Boháček, trpělivě detailně vysvětlovali, jak ten proces bude probíhat, jak to bude zabezpečeno, že k tomu logicky, tak jako i k českému zákonu a k českým podmínkám, je metodická podpora toho, jak to lidé a posudkáři a odborní zdravotničtí pracovníci mají dělat. Úplně stejně to bude i v případě tohoto modelu. A snažíme se opravdu, abychom v tomto byli od 1. 7. maximálně transparentní a využili vlastně veškeré možnosti, které můžeme mít tady na území České republiky, a nemuseli v této oblasti už od 1. 7. spoléhat na data, průkazy, které přicházejí z ukrajinské strany, protože můžeme tam mít určité otazníky, pochybnosti, ale zároveň také já nemám žádné konkrétní důkazy v tom, že by ta případná podezření byla oprávněná. Takže nikdo mně nedoložil, aby řekl - tady tento člověk dokládá doklad, který je neplatný, který na ukrajinské straně nebyl vydán správně. Jsou to spekulace, které se tady vedou, já je chci utnout tím, aby od 1. 7. jsme ten systém měli opravdu jasně nastaven, transparentně a drželi ho plně ve svých rukou.

A některé věci prostě nejdou nastavit ze dne na den. My jsme v případě ukrajinských uprchlíků udělali věci, které znamenají digitalizaci, humanitární dávku a příspěvek na bydlení, který tam funguje velmi dobře, neboli započitatelné náklady na bydlení. Ten systém je velmi dobře motivační. Ve spolupráci s cizineckou policií a s kolegy z vnitra máme i mechanismy pro to, jak si ověřujeme, zdali ti lidé tady jsou, abychom omezili a vypínali případné - ty, kteří zkouší tady nějakou dávkovou turistiku, a i v těchto věcech si myslím, že spolupráce funguje velmi dobře.

Takže tolik mých několik reakcí, poznámek na to, co tady zaznělo v předchozí debatě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Babiš, kterého pouští Ivana Mádlová, která má faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Andrej Babiš: No, pan ministr nezklamal. My se známe dlouho, pane ministře. O čem byl váš projev? O čem to bylo? Tak nám řekněte, kolik vy jste dál Ukrajincům ze svých peněz - řekněte nám - nebo KDU-ČSL? Kdo pomáhal Ukrajincům? Hnutí ANO dalo 10 milionů korun. My jsme poslali kamiony humanitární pomoci do Veľkých Kapušan, kde jsem jako jediný český politik šel na hranici slovensko-ukrajinskou. Osobně jsem zaplatil ze svých 62 000 eur v keši pro řidiče ukrajinské, kteří se báli jet do Žitomiru, kde padaly bomby. O čem vy mluvíte?

Mimochodem, když byli na Hlaváku a neměli co jíst, tak jsme tam poslali toastový chleba. Kde je účelové stíhání teď? Protože vy stíháte vždycky politiky. Ale to přichází z Bruselu na základě udání Pirátů, totálně vymyšlené (nesrozumitelné). Co mě vy tady poučujete, prosím vás? Já jsem financoval Dům Dobra, já jsem tady dělal setkání českých samoživitelek s ukrajinskými samoživitelkami na lodi, s dětmi. Tak nám řekněte, kolik vy jste - proč o tom vůbec mluvíte? Já jsem se ptal na výpočet. Vy tady hned jste - ze mě děláte nelidu, že ten Babiš jako... Já jsem o tom mluvil? Ne, já jsem mluvil o tom, že zkrátka vy tady děláte propagandu na základě nějakých podivných výpočtů - o tom jsem mluvil. Já jsem nemluvil o tom, že bychom... Já jsem pomáhal. Já jsem pomáhal, osobně jsem pomáhal. Dávali jsme peníze, nadace dávala peníze.

A mimochodem, vy ani netušíte, pane ministře, co se děje na vašich úřadech práce, protože vaše zaměstnankyně, když tam přijde občan České republiky, tak je posílají na nadace. Naše nadace dává peníze občanům České republiky místo toho, aby vy jste to dělali, jo. A takových příkladů vám můžu udělat. Jděte se zeptat na úřady práce - zaměstnankyně, které už pomalu budou žádat dávku na doplatek na bydlení, protože vy jste tady způsobili nejvyšší inflaci nejvyššími cenami elektřiny. Tak o čem tady vlastně vykládáte? To je jako neuvěřitelné. Jděte se zeptat v Ústeckém kraji, jestli skutečně náhodou tam nefunguje organizovaný zločin. Jestli tam někdo nevozí v autobusech lidi pro dávky a tak dále. Tak jděte do terénu. Vy rušíte úřady práce, tak já nevím, proč jste mě tady poučoval, jako kdybych já byl nějaký nelida. Já dávám ze svého! - na rozdíl od vás, jo? Tak nám řekněte, kolik kdy jste dal tady? Tak mě nepoučujte.

Potom jste mě tady poučoval, že jak jsou Ukrajinci důležití. No, samozřejmě, že jsou, samozřejmě. Moje firma jich zaměstnává stovky, neboli možná tisíce, my to dobře víme. My to dobře víme. A proč mi to tady vykládáte? Já jsem tady něco zpochybňoval? Já souhlasím s tím, že kdyby Ukrajinci odešli, tak české stavebnictví má problém - nebo dneska i maloobchod. A o tom přece nebyla řeč tady. Nebyla o tom řeč. Takže vy tady vystoupíte jako samozřejmě vždycky pokrytecky - vy mě nepoučujte, já mám dobrou morálku na rozdíl od vás - a tady vlastně lidem prezentujete: ten Babiš - má něco proti nim? Ne, nemá. My jsme pomáhali, my jsme pomáhali. A pokud jste pomáhal, tak to řekněte tady na mikrofon, jak jste pomáhal, jo? Takže o tom to vůbec nebylo. Bylo to o tom, že, že ti lidi, kteří sem přišli, mají stejná práva i závazky. A teď vlastně vy z toho děláte propagandu a vykazujete čísla, která já chci vysvětlit. To je všechno.

Vy máte jaká data tedy, když mluvíte o 150 000 zaměstnancích? Já mám data zdravotních pojišťoven. A kolik je tady zaměstnaných Ukrajinců - zaměstnanců? 104 701. A na OSVČ 10 000 a tak dále, 93 006. Tak dejte ta data. Ne, vy nejste schopen se normálně tady bavit, vy hned zaútočíte a říkáte - Babiš je nelida, protože si dovolím tady mluvit o tom, jestli skutečně tahle data jsou správná.

Chápu, vy jste asi vzděláním zemědělec, ale možná byste mohl rozumět tomu, proč do modelu příjmů dáváte DPH? Proč tam dáváte spotřební daň za naftu, benzín, tabák a alkohol? Jak jste to spočítali? Energetickou daň, daň z příjmů právnických osob? To jsou všechno nesmyslné věci. Najal jste si firmu na to McKinsey, ta je pěkně drahá. Řekněte nám, kolik to stálo a co vlastně jsou to za data, když stále tady vykazujete, co všechno, jak je to fajn. Možná je to pravda.

Mně se zkrátka nezdají ty vaše výpočty nebo té firmy, protože oni samozřejmě tam nastrkali všechno, aby to vypadalo dobře. Ale možná, když nám dáte střeva toho výpočtu, tak to uvidíme. Já mám jiná data. Pro mě nejdůležitější data jsou zdravotní pojišťovny. Protože všichni ti lidé, kteří jsou u nás, chodí k našim lékařům. Zdarma chodí. A my to platíme. To je v pořádku. A ti, kteří pracují, mají odvádět pojištění. Takže vy žádná data nemáte konkrétní, ten váš mluvčí říká 150 000 pracovněprávních vztahů. No tak to je otázka, jak ty OSVČ a tak dále.

Když se chcete normálně bavit, tak se bavte normálně a nemluvte tady o solidaritě a o válce a všechno. My jsme u toho byli, my jsme byli v první linii, my jsme jim pomáhali. Když přišli ti lidi ze Žitomiru, z Volyně, volyňstí Češi, tak potom paní hejtmanka si to prodávala, ale to je v pořádku. Já to nedělám kvůli tomu, abych dělal nějakou propagaci. Takže bylo by dobré, abychom zůstali v té rovině. Jděte se zeptat na ty úřady práce, možná vám to řeknou, jestli skutečně požadují od Ukrajinců stejné doklady a podklady jako od lidí, od občanů České republiky. A na tom nic není. Kdo tu rozeštvává? Koho? Já rozeštvávám? Já určitě ne. Pokud tady někdo rozeštvává, tak je to hlavně pan premiér, který tady mluví o másle a o nesmyslech a o mých nákupech a tak dále.

Takže pokud se chcete bavit normálně, můžeme, pokud nechcete, tak dobře víte, že já vás znám dobře, takže vy mě tady nebudete poučovat a nebudete obviňovat, jestli jsem solidární. Já jsem byl a já to umím zdokladovat a mám na to papíry na rozdíl od vás, jo?

Takže děkuju. Dodejte nám čísla a zkuste se bavit normálně. Pokud se nechcete bavit normálně, nemám taky problém. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky - Ivana Mádlová, poté pan ministr Jurečka a poté paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Pane ministře, já se musím také důrazně ohradit proti tomu, že bychom měli něco proti pomoci ukrajinským občanům postiženým válkou. Já si myslím, že jsme to dokázali opakovaně, když jsme podpořili zákony lex Ukrajina, a každý pomáháme i v osobní rovině. A říkám vám to za sebe jako za soukromou osobu. A to, že vy tady začínáte útočit na city a vykládáte tady emotivně něco o tom, že nechceme pomáhat, tak to je jenom důkaz toho, že nedokážete obhájit pozměňovací návrh, který se týká příspěvku na péči, kdy postupujete odlišným způsobem pro občany Ukrajiny a pro české občany.

To, že jste to probírali nebo že to za vás někdo probíral na sociálním výboru, přece neznamená, že byste to neměl obhájit i tady před námi, před poslanci, protože sociální výbor je uzavřená společnost odborníků na sociální péči a také mezitím probíhají jiné výbory, to znamená, že ne všichni poslanci se mohou z časových důvodů zúčastnit jednání sociálního výboru. A vy jste to tady vlastně vůbec neobhájil. Já chápu, že samozřejmě když je válka, tak je složité nastavit ty procesy, aby to, aby to bylo nějakým způsobem kontrolovatelné. Nicméně dovolím si připomenout z loňského roku článek Ministerstvo práce a sociálních věcí má na krku pořádný skandál. Miliony korun určené na příspěvky na děti, humanitární dávky nebo příspěvky pro Ukrajince, lidé rozkradli. - A když na to upozorňovali v podstatě úředníci, tak se to bagatelizovalo. Je to v nějakém šetření a doufám, že k tomu nějaká zpráva bude.

Čili nám se jedná o to, abyste nám vysvětlili, proč postupujete v rámci toho pilotního projektu odlišně, protože tady zaznělo i od naší kolegyně paní profesorky Válkové, že se může jednat o diskriminační přístup, to znamená, jestli opravdu můžete vyloučit, že se nejedná o diskriminační přístup, a proč (Předsedající: Čas.) teda volíte ten odlišný postup. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času, v tuto chvíli pan ministr Jurečka a jeho dvě minuty. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak první věc. Já jsem hovořil o tom, jak se tady podprahově sděluje, že vláda pomáhá víc ukrajinským uprchlíkům, a ne tolik českým občanům. Když se podívá normální, racionálně uvažující člověk na výdaje státu v sociální oblasti, tak všechny výdaje za ty tři roky vůči českým občanům výrazně rostly, rostly nad inflaci, my jsme nikde neškrtli jednu jedinou korunu. To, co jste, pane předsedo Babiši, popisoval, Ústecký kraj, to se stalo jednou s těmi neziskovkami, to bylo za bývalého generálního ředitele Najmona, a od té doby se nic takového v tom postupu Úřadu práce neděje, nikdo nikoho za neziskovkami neposílá, takže ta změna na Úřadu práce - a myslím si, že kdo vidí, kam Úřad práce za poslední rok a půl se posunul pod vedením nového šéfa, tak ví, že to je obrovský posun kupředu.

Já vycházím z dat České správy sociální zabezpečení. To jsou data od zaměstnavatelů, kde máme započítané samozřejmě pracovní úvazky, zkrácené plnohodnotné dohodáře i data za OSVČ. To jsou data, která máme my od České správy, která jsou opravdu nejaktuálnější, protože u nás zaměstnavatel je povinen to nahlásit do osmi dnů. Takže tolik k tomuto.

A o té pomoci, víte, já myslím, že člověk, když pomáhá, o tom mluvit nemá. Já se neobracel na vás osobně, já jsem se obracel na to, co jakým způsobem zaznívá tady rétoricky ve Sněmovně. Když už jste se na to ptal, já řeknu - každý měsíc ne já, ale moje rodina, protože já to beru jako rodinné finance, posíláme - Lékaři bez hranic, Charita. Mám trvalé platební příkazy. Byl jsem ten, kdo chodil roky jako dobrovolník Tříkrálovou sbírku. Začínal jsem v Olomouckém kraji. A myslím si, že nemusím popisovat, že když byly povodně bleskové, šel jsem jako dobrovolník pomáhat. Když bylo tornádo, šel jsem jako dobrovolník se svými dětmi pomáhat. Myslím, že to nepatří do téhle debaty. O tom jsem já tady nemluvil. Já jsem mluvil o tom, jakým způsobem se podprahově sdělují informace, že se nepomáhá dostatečně českým občanům. (Předsedající: Čas, pane ministře.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A já děkuji za jeho dodržení. V tuto chvíli s další faktickou poznámkou paní poslankyně Adámková. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dámy a pánové, já se musím opravdu zamyslet nad tím, jak se navrhuje zavést novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení do humanitární dávky.

Tak za prvé, něco je sociální problém, něco zdravotní. A já tady cítím velikou diskriminaci českých občanů. Vážení občané, vy, kteří víte a žádáte o nějaké podobné příspěvky, nebo jste procházeli uznáním invalidity, to je velmi, velmi složité jednání, velmi odborné jednání, které opravdu vychází ze zdravotního stavu toho člověka. Ta šetření, která provádí potom třeba sociální služba přímo v bytě toho člověka, jsou opravdu někdy, tak jako bych skoro řekla na krev k té úrovni, kterou ještě člověk snese, aby se mu někdo hrabal do soukromí. Jsou tam otázky, které jsou velmi na tělo, jsou velmi intimní, co všechno může v oblasti vlastní hygieny udělat, co nemůže udělat. A tady to opravdu cítím jako diskriminaci českých občanů.

Jestliže tady máme občany, kteří dostali nějaký dočasný pobyt, bereme je jako naše občany, co se týče péče - s tím já bych problém vůbec žádný neměla. Ale myslím si, že mají procházet stejným šetřením jako naši občané, protože čeští občané tím, jak tam prochází tímto šetřením, tak mnoho jich vůbec nedosáhne na takovou sumu, kterou tady dostanou na základě nějakého rozhodnutí od zeleného stolu. A to si myslím, že si čeští občané opravdu nezaslouží. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji paní poslankyni. V tuto chvíli je s faktickou přihlášen pan ministr Marian Jurečka. Zapínám vám dvě minuty. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak od začátku válečného konfliktu máme systém, který ukrajinské osoby s dočasnou ochranou nevpustil do sociálního systému, do toho standardního, běžného, ale máme režim humanitární dávky, máme režim uznatelných nákladů na bydlení. A já jsem tady mluvil o tom, že ten systém si myslím, že funguje velmi, velmi motivačně a velmi dobře. Kdybychom udělali to, že by tito lidé přišli plně do sociálního systému v České republice, tak si troufnu tvrdit, kopírovali bychom model Německa. Motivace najít si vlastně bydlení a motivace najít si rychle práci by byla výrazně, ale výrazně nižší. Proto jsem přesvědčen o tom, že ten postup byl a je správný. A ta průměrná výše podpory v tomhle systému je výrazně nižší než pro srovnatelnou situaci českého občana.

Když se podíváme na situaci kolem posuzování zdravotního stavu a příspěvku na péči, zase u českého občana se bavíme o jiných částkách - o jiných částkách. A já samozřejmě také, a vy to někteří víte dostatečně, na sociálním výboru, připravujeme změnu systému dávek OZP. Ta se rozeběhne v druhé polovině příštího roku. To znamená, já tady nesedím s rukama v klíně. A jsem si vědom toho, že potřebujeme tady udělat zrychlení. Jsou tam úpravy, které ty dávky třeba pro ty, řekněme, neměnné diagnózy, (nesrozumitelné) stavy a podobně budou přiznávány v zásadě do 14 dnů. Takže to, o čem vy jste mluvila, se výrazně, ale dramaticky změní, včetně toho, že to bude posuzovat jedna instituce. Skončíme ten ping pong mezi úřady práce, mezi Českou správou sociálního zabezpečení, kdy jenom tím předávání dokumentů vzniká prostě zpoždění a prodlení.

To znamená, návrh revize posuzování osob se zdravotním postižením je v legislativním procesu a já počítám, včetně digitalizace, dodávání dat, zdravotní dokumentaci, zase zrychlení, neběhat se šanony a podobně povede k tomu, že v druhé polovině příštího roku tento systém nasadíme do praxe a bude to výrazná pozitivní změna pro české občany.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Zároveň vám přeju krásné poledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat faktickou poznámku, kterou přednese paní poslankyně Adámková. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak já jsem ráda za ta pozitivní sdělení pro futuro, ale ještě je nemáme. Nicméně bych opravdu chtěla lépe vysvětlit, jakým způsobem se bude posuzovat tedy i ta, řekněme, dávka zdravotního postižení, protože mi to jasné není. A byť se jedná o jiné částky, tak opravdu ten český občan prochází poměrně jiným systémem. A je to diskriminační! To tedy jste mi nevysvětlil. Byť ale oceňuji, že tedy něco připravujete. Ale ta diskriminace tam prostě z toho zavání na sto honů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami. A pan poslanec Babiš s faktickou poznámkou. Tak prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Jen na závěr debaty, protože pan ministr evidentně netuší, jak fungují úřady práce a jak se chovají k občanům České republiky, tak já vám vytáhnu ty příběhy. Já vám je tady přečtu, abyste věděl, jak to funguje. Protože to končí u nás na nadaci. A ti lidi vám to můžou převyprávět.

A já jsem tady vystoupil jenom kvůli tomu, abyste mi vysvětlil, jakým způsobem a proč do toho výpočtu, kdy tady tvrdíte, jak je to pro nás výhodné, a já to nezpochybňuju, já se ptám na ten výpočet. Pro mě to nedává logiku. A pokud vám to dělala nějaká poradenská firma, tak nám to ukažte, nás to zajímá, jak k tomu vlastně došli. Takže to je celá debata. Vy pravidelně publikujete, jak je to všechno super. Tak my se chceme o tom jenom přesvědčit. Za mě to nedává logiku. Pro mě ty různé jako DPH nebo spotřební daň, energetická daň, tak to se nedá vypočítat, to není reálné vypočítat, takže tam musí být nějaký koeficient nebo něco. A nás to zajímá. To je všechno. Já myslím, že je to celkem srozumitelné. A nemusel jste mě tady poučovat z nějaké solidarity nebo o tom, jak funguje pracovní trh.

A ještě mě pobavilo to, že vlastně teďka, jak jste vyjádřil, že už není problém s lidmi, že jsou k dispozici firmám. Tak to se budete divit, co se tady stane do roka a do dvou let, co všechno... Na základě toho, že jste tady všechno zničili, tak ty firmy zkrátka budou propouštět. Budou propouštět. Už dneska například na Karvinsku máme 8 procent nezaměstnanost, stoupá to a bude to stoupat. Protože my víme, co se děje, na rozdíl od vaší vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. S faktickou poznámkou vystoupí pan vicepremiér Jurečka, připraví se pan poslanec Mašek. Tak prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Jen velmi stručně, pane předsedo, prostřednictvím pana předsedajícího, můžete mně říct, jak jste došel na to, že já na MPSV mám nějakou poradenskou firmu na tato data, na tyto analýzy? Já tam žádnou takovou nemám. Já tam na MPSV žádnou firmu, které bych za něco platil, která by mi tohle dělala, nemám. Jestli to tvrdíte, tak to doložte v registru smluv. Ale já tam nic takového nemám. (Poslanec Babiš: Já se ptám.) Nekřičte na mě. Pane předsedající, já myslím, že u jiných poslanců, když to udělá někdo z koaličních poslanců, okamžitě reagujete. Váš kolega z poslaneckého klubu tady na mě opakovaně hovoří z pléna. (Smích poslanců ANO.) Pardon. Vy jste se vyměnili. Pardon, pane předsedající. Vy jste se měnili. Ale i tak mně to vadí, že tady pan předseda Babiš na mě pokřikuje ze svého místa. (Předsedající: Ano, pane vicepremiére.) Omlouvám se. Mea culpa, mea culpa.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím všechny bez ohledu na to, z jakého poslaneckého klubu pocházejí, aby ve chvíli, kdy na vás chtějí reagovat, se případně přihlásili s faktickou poznámkou, což pan poslanec Babiš teď učinil, jestli tomu dobře rozumím. Pane ministře, pokračujte.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuju. A znovu říkám, my velmi rádi dopřesníme ta data, dodáme je, protože opravdu tu metodiku jsme vypracovávali v průběhu loňského roku, abychom byli schopni jasně říkat, kolik jsou skutečné náklady na tu pomoc, kolik jsou ty výnosy. Ano, je logické, že s tím, že člověk má příjem v ekonomice, i český občan, nemá Ministerstvo financí žádnou statistiku, kdo kolik přesně z nás utratí za benzín. Ale jsou nějaké dopočty, kolik na takový příjem je obvyklý příjem státu na DPH či na spotřební daních. To se, ano, potom dopočítává, tuhle statistiku nikdy žádný stát přesně na občana logicky mít nemůže a nemá.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Mašek a bude pokračovat pan poslanec Babiš. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, já bych se chtěl připojit k nějakému jasnému vysvětlení nebo k požadavku o jasné vysvětlení toho výpočtu nákladů a výnosů, řekněme. Je to ošklivé slovo, ty výnosy, ale je to potřeba asi použít.

A v tomto případě, pokud mám správná data, měla by to být data k 31. 8., tak v České republice žije 1 077 000 cizinců, z toho zhruba 368 000 Ukrajinců. Ale přitom se vykazuje Ukrajinců v režimu dočasné ochrany zhruba 370 000 a 580 000 Ukrajinců celkem. Z těch 370 000 v dočasné ochraně pracuje podle vašich údajů asi 150 000 lidí. Pan poslanec Babiš tady mluvil o 114 000 lidech z dat zdravotních pojišťoven. Čili jinými slovy, nepracuje 220 (000) až 256 000 lidí, z toho 93 000 dětí, 14 000 dospělých. A pak by tedy v produktivním věku nepracovalo z osob v režimu dočasné ochrany zhruba 113 (000) až 140 000 lidí - podle toho, který údaj o těch pracujících je správný.

Takže jeden dotaz. Kde je těch 210 (tisíc) zbývajících Ukrajinců do toho celkového počtu 580 000, které tady vykazujeme? Předpokládám, že jsou to ti, kteří zde již žijí delší dobu a pracují. Ale i tam zřejmě jdou nějaké další náklady. A těch 370 000 v dočasné ochraně, z nich 250 000 pobírá tedy nebo dostává nebo se za ně platí platby za státní pojištěnce ve výši 2 187 korun ročně, tak ono to znamená, že ty výdaje jenom na zdravotní pojištění jsou ve výši 6 miliard měsíčně, jestli mně to vychází dobře. A jsou to vysoké částky, které převyšují ty výnosy, které tady uvádíte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Babiš. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Andrej Babiš: Tak já nevím, jestli pan Jurečka čte dopisy. Já nevím, jestli to podepsal. Tady je nějaký hák. Já jsem se ptal na váš dopis, kde vy uvádíte: U daně z příjmu právnických osob vycházíme z modelu příjmů zpracovaného pro vládu konzultační společnosti McKinsey v roce 2023. Takže tady je to napsáno, vy to píšete, že v tom modelu, který vykazujete, jste použili data poradenské společnosti. Tak já nevím, co je na tom nesrozumitelné. Já se jen ptám, co to je za model a že bychom ho rádi jako viděli. Tak já myslím, že to je logické. Tak já už nevím, jak to mám interpretovat, pokud se jmenujete Ing. Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. To je váš dopis tady ze 16. 10. Nebudu vám číslo jednací tady číst.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a s přednostním právem se hlásí pan poslanec Juchelka.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Tak já tady sleduju tu debatu od prvopočátku a skutečně nerozumím tomu, proč když tady klade pan poslanec Andrej Babiš normální faktické dotazy i na základě interpelace, kterou já jsem písemně dal a dostal jsem písemnou odpověď, proč se to vždycky nějakým způsobem argumentačně stočí do toho, co tady předvedl pan ministr Jurečka. Já tomu skutečně nerozumím, protože my se tady snažíme bavit věcně, a já samozřejmě tu debatu ještě dále posunu.

To, že paní kolegyně Pastuchová tady říká - ta, která tady několik let dělá posudkovou zdravotní sestru na České správě sociálního zabezpečení a je v té praxi každodenně - nějaké výtky vůči pozměňovacímu návrhu, který jste tady předložili a který je dle našeho názoru diskriminační, tak nerozumím tomu, proč tady se o tom nedokážeme normálně pobavit, úplně stejně jako o těch datech, která chce pan poslanec Andrej Babiš.

Já vždycky vnímám tu debatu tak, že když my přijdeme s nějakými konkrétními čísly, tak vy to máte jako červený hadr na to, že někdo na někoho útočí a okamžitě odpovídáte těmi, a řeknu to teď natvrdo, pseudohodnotovými větami, které vlastně nic neřeší, které vlastně my tady, a s naší podporou vždycky jste počítali a můžete počítat, souhlasíme. Vždyť přece jsme podpořili všechny návrhy, které tady měla paní ministryně obrany Jana Černochová. Sami jsme dali dar, jak říkal pan předseda Babiš, jako hnutí ANO. On sám také pomáhal osobně, což samozřejmě teď vyšlo na povrch, protože vy tady tou argumentací na to jenom nabíháte. Tak nebuďte jako červený hadr na všechny tyto konkrétní věci a otázky, na které my se ptáme, a prosím, odpovídejte nám na naše dotazy, ale ne tím, že pseudohodnotově tady opět všechno stočíte na válku na Ukrajině.

Co se týká mě, tak samozřejmě já - například my podporujeme celou řadu Ukrajinců nejen u nás v Ostravě třeba v rámci, já nevím, toho, že pronajímáme třeba náš byt s manželkou a tak dále, ale vidíme samozřejmě i celou řadu problémů, které to s sebou přináší, protože jsme v tom dennodenně. Takže například mi volá cizinecká policie a říká: tady na této ulici v našich bytech prostě jsou přihlášeny desítky Ukrajinců na bydliště v jednom bytě. Nejsou tady, my to kontrolujeme, nikdo tam nebydlí, oni jsou zpátky pravděpodobně na Ukrajině, a co dělají? Čerpají veškeré sociální dávky. Protože proč? Protože je to samozřejmě skvěle digitalizováno. Já tomu rozumím, že to je ta jednodušší varianta, ale potom nám ten policista řekne do telefonu: Promiňte, já vám telefonuji z toho důvodu, protože my to prostě nemáme a nesmíme říkat, nesmíme tady toto kritizovat. Takže já to teď tady na pultíku říkám, tlumočím a kritizuji, že není možné, aby třicet lidí mělo nějaké bydliště v jednom bytě a nebydleli tam, nebyli tady a jsou zpátky na Ukrajině a pobírají sociální dávky. Tak to prostě je a já to tady takhle jednoduše tlumočím a prosím, podívejme se na to.

Těch problémů může být zase dál celá řada. Vždyť přece finanční pomoc, kterou tady máme, jsme všichni tady napříč Poslaneckou sněmovnou schvalovali. Humanitární dávky. Byli jsme u všeho na výboru pro sociální politiku, když se stavěly stany, když se stavěly prozatímní úřady práce, které neměly vůbec kapacitu a čas to vyplácet. Všechno jsme podpořili. Všechno jsme podpořili morálně, eticky, prakticky, finančně a vy tady pořád jenom, když my se teď ptáme a ta situace je v tuto chvíli zase jakoby jiná oproti těm předešlým dvěma letům, tak opět argumentujete tím, zase v rámci rozdělování společnosti, že nechceme pomáhat. Mně se prostě toto nelíbí, protože my jsme všechno, co tady v Poslanecké sněmovně bylo a prošlo v rámci války na Ukrajině, odsouhlasili, nemáme s tím jediný problém, naopak jsme tady pro to, abychom ještě více tu Ukrajinu podpořili. Říkáme, že prostě Rusko je agresorem, ale vy neustále jenom tady nálepkujete právě jenom díky tomu, že máme jiné názory a že se prakticky ptáme.

Takže když jste mi odpověděl písemně na mou písemnou interpelaci, tak samozřejmě tam není jediné konkrétní číslo. Minulý týden nebo na začátku tohoto týdne jste, pane ministře, vystoupil s jiným číslem. Tuším, že 5,9 miliardy korun. Tak prostě se ptáme na ten rozpad toho. Tady máme jiné číslo v říjnu, teď máme jiné číslo během pravděpodobně listopadu. Takže mě zajímá, jakým způsobem ta čísla dáváte dohromady, protože se mě také na to ptají novináři, také se mě na to ptají občané, také ke mně chodí do Poslanecké kanceláře a mají spoustu dalších a dalších dotazů a problémů, které prostě s tím jsou.

Domnívám se, že z hlediska bydlení také musíme samozřejmě začít řešit tu ukrajinskou diasporu, kterou tady u nás máme, ale určitě ne rozdílně než oproti českým občanům, úplně stejně jako u příspěvku na bydlení. Takže já na vás chci apelovat, abychom tady vedli jasnou debatu, jasnou diskusi. Podívejme se na ta čísla. My vás ve všem samozřejmě podporujeme, ale prosím vás, nebalamuťme tady občany České republiky, že všechno je zalito sluncem, ne, není, a neříkejme prostě, že ten, kdo si dovolí něco kritizovat nebo po vás chtít nějaká data anebo upozornit na nějaký problém, který tady s tímto je, že jsme okamžitě nějací proruští nebo já nevím, jakkoliv. Přestaňme se tady nálepkovat a pojďme ty věci posouvat kupředu. To my chceme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy nebo pokračujeme v obecné rozpravě a tentokrát vystoupí další řádně přihlášený, kterým je pan poslanec Lang hubert. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Tak bylo to teď výživné. Já si tady připadám jako ve Vysoké hře patriotů, protože samozřejmě náš pan předseda má svoji argumentaci, proti němu místopředseda vlády pan Jurečka se svou argumentací. Dokonce při mém vystoupení tady mám pět ministrů, což je málokdy, kdy vidíme tolik ministrů pohromadě.

Já bych se chtěl vyjádřit k několika věcem, také k lex Ukrajina VII. První věc, kterou bych chtěl říci, že to je vlastně poslední možnost, kdy jako národní parlament se k tomu můžeme vyjadřovat. Od pana ministra vnitra tady zaznělo, že ve své podstatě ten lex Ukrajina je prodloužen do března 2025, pakliže bychom odsouhlasili Lex Ukrajina VII, tak se dostáváme do března 2026. Situace na té frontě se vyvíjí nějakým způsobem. Já bych chtěl dneska, protože mám jednu z posledních příležitostí, jak o tom vůbec hovořit, protože jsme dávali i pozměňovací návrhy, které vyšly na základě odborné veřejnosti, tak je tam samozřejmě nějaká ta politická linka a potom je ta linka odborná týkající se tedy cizineckého zákona, azylového zákona, lexu Ukrajina jako takového.

První věc mi opravdu nedá, co jsem tady slyšel od pana Jurečky, tak přestože se vůbec nechci jakoby pouštět do těch velkých sporů velkých hráčů, tak, pane ministře, my opravdu, jak říkal pan místopředseda Sněmovny pan Juchelka, prostřednictvím pana předsedajícího, jsme od samého počátku vůbec nerozporovali to, že není normální, aby jeden stát napadl druhý stát. Prostě stala se tam nějaká tragédie na základě nějakých vnitřních nesouladů dvou stran, došlo k tomu válečnému konfliktu a začali vlastně přicházet do celé Evropy vlastně ti ukrajinští běženci, lidé, kteří se obávali, zejména tam na tom východě, v tom Doněcku, Luhansku, kde byla ta první nárazníková zóna, a na tom Krymu, tak prostě začali odcházet do Evropy.

Na začátku těch lexů Ukrajina tady jasně zaznělo, že česká legislativa a Ministerstvo vnitra, odbor azylové imigrační politiky, cizinecká policie, my jsme byli připraveni přibližně na 30 000 příchozích běženců. Na víc jsme neměli vlastně vytvořené ani kapacity, protože se nepředpokládalo, že něco takového v Evropě se stane.

Poslední takový velký konflikt byl rozpad Jugoslávie, kdy jsme zažili v devadesátých letech podobné migrační vlny, kdy prostě po rozpadu Jugoslávie se z těch jednotlivých svazových republik přesouvali (lidé) na Západ a bylo to něco obdobného, jako je ta lex Ukrajina.

Od samého počátku, vlastně z toho počátku toho nekontrolovatelného přílivu těch uprchlíků byla velká sounáležitost, velká solidarita českých rodin, municipalit, obcí. Vyjadřovali jsme tady jednoznačně podporu, byla svolána tady mimořádná zasedání Poslanecké sněmovny, kde jsme se jasně všichni vymezili proti agresi Ruské federace proti Ukrajině, takže nás nemůžete vůbec podezírat vůbec z ničeho, že bychom byli proruští, že bychom prostě nechtěli, aby ta situace se nějakým způsobem narovnala, že bychom nechtěli pomáhat.

Od samého počátku ovšem jsme měli určité výhrady, jak prostě šel čas, protože dneska už máme za sebou 1000 dní tohoto konfliktu.

Tak my jsme upozorňovali na to, že je třeba teda začít zpřísňovat ty věci, aby se nestalo to, co se bohužel v poslední době děje, aby český občan, český daňový poplatník, který vesměs ty věci platí ze svých daní, nezačal mít pocit, že prostě ti Ukrajinci jsou jaksi osoby nějaké lepší kategorie na úkor nějakých dávek, které se vyplácejí, nebo jak si žijí čeští občané.

A vy jste sami říkali zpočátku - nemůžeme přece toto dopustit, aby prostě nedošlo k tomu, že ta společnost se rozštěpí, že začnou lidé prostě na ty příchozí Ukrajince, na ty běžence z těch oblastí, kde jim tam všechno shořelo, spadlo, přišli s nějakou igelitkou, abychom na ně začali pohlížet nějakým dvojím pohledem.

Já se ovšem domnívám, že v souvislosti i s vaší vládou, jak vlastně tady ta vláda všechno zdražuje, zdražuje lidem život, prostě nežije se tady dobře pod světovým lídrem panem Fialou, tak prostě začínají lidé mít dojem, že prostě těm Ukrajincům opravdu je jaksi nadržováno.

Je to trošku smutný, protože samozřejmě nemělo by to tak být, ale když se podíváme třeba na ty dávky pro zdravotně handicapované, jak říkala paní kolegyně Pastuchová, prostřednictvím vás, pane předsedající, což je jeden z těch pozměňovací návrhů, který tam vložil pan ministr Jurečka, tak to je jednoznačně diskriminační vůči našim občanům, vůči lidem. My jsme tady bojovali za zvýšení dávek v těch stupních závislosti, toho zdravotního znevýhodnění a prostě neprocházelo to, a najednou se tady dozvíme, že prostě v rámci té vstřícnosti k těm Ukrajincům jednoduchým způsobem se budou tady přidávat takovéto měsíční částky, 4 400 korun, 6 000 korun a tak dále.

To, že tady z některých oblastí došlo i k zneužívání a že tady proběhla ta turistika humanitární prostě na ty dávky, to je pravdou, protože to nám řeknou i policisté z odboru azylové a migrační politiky nebo pracovníci nebo policisté z cizinecké policie, kteří se s tím setkávali, kdy opravdu sem přijížděly autobusy lidí, kteří se tady zaregistrovali, udělala se jim bankovní identita, nafasovali ty humanitární dávky a opět odjížděli na Ukrajinu.

Při těch platech, někdo tady argumentoval z koaličních poslanců, že 5 000 korun není přece taková dávka, aby někomu to za to stálo. Musíme se ovšem podívat, jaké to jsou kontexty na té Ukrajině, kdy ten vysokoškolák tam bere prostě kolem 5, 6 tisíc korun. A najednou tady se otevřela příležitost, prostě přijel autobus, v něm třicet Romů, třeba tadyhle ani ne z toho východu, ale ze západní Ukrajiny, nafasovali ty dávky, odpočinuli si v záchytném zařízení po umístění cizinců jeden den, druhý den tam přijeli z úřadu práce, otevřeli kasičku, vyplatili jim dávky a ti lidé odjeli. Takže opravdu, takové případy se tady děly a když se to potom dozvídá veřejnost, tak samozřejmě se ptá, jestli tady něco není špatně.

Pan ministr Jurečka, on vždycky prostě - dneska taky na nás tady zaútočil úplně nesmyslně - prostě, že nerad převádí věci na nějaké peníze. To nedělá nikdo. Já si myslím, že tady v tom počátku, já se za chviličku dostanu k několika článkům, kde jsou také ta data, která nám úplně neseděla, protože jedna z věcí, na které jsme se vždycky ptali na bezpečnostním výboru, byla, kolik teda těch lidí tady je, kolik těch lidí tady pracuje, jestli teda jsou větším přínosem nebo zátěží. Prostě jsou to jenom otázky, protože pracujeme všichni s penězi českých daňových poplatníků. A já si myslím, že ty otázky jsou relevantní a že máme právo se na to zeptat.

Já jsem rád, že náš pan předseda tady vystoupil s přednostním hlasem a rozporoval vlastně některé ty věci, protože nám to také nesedí. Musíme si říct, že před vypuknutím toho válečného konfliktu dlouhodobě jsme tady měli nějakou už ukrajinskou skupinu osob, bylo to cca až 200 000 lidí v různých formách pobytu, někteří tady byli na krátká víza, na ta pracovní, někteří tady byli na dlouhodobé pobyty, někteří tady byli na trvalé pobyty. Ono je to poměrně složité v té struktuře cizineckého zákona, a ti lidé tady pracovali. Potom, když vypuknul ten válečný konflikt, začali přicházet ti uprchlíci, v tom počátku nekontrolovatelně, to znamená, otevřely se hranice i pro muže, i pro ty další, samozřejmě matky s dětmi a další různí šíbři, kteří se sem jakoby vraceli. Někteří lidé, kteří tady se pohybovali i v nějakém poloilegálním postavení, tak se tady jakoby přihlásili na těch KACPU a dostali se třeba do toho režimu víza dočasné ochrany. To nebylo stoprocentní a ani to nešlo asi svým způsobem úplně vyselektovat.

A my tady máme ten rozpor, že tady máme, měli jsme v tom největším peaku 538 000, prosím vás, nechytejte mě za slovo, ale bylo to více jak 500 000 víz dočasné ochrany a dneska tady máme 385 000 víz dočasné ochrany, protože mezitím někteří ti lidé se rozhodli, že půjdou někam jinam do Evropy, protože jim to umožnila ta evropská směrnice. Někteří prostě tady nechtěli být, měli třeba stesk po té své zemi, nebyli z těch částí zasažených úplně, takže třeba ta západní Ukrajina, byť samozřejmě ta raketa může doletět kamkoliv na území té Ukrajiny, jak taky někdo nám tady vyčítal, že se divíme, že prostě tady přiznáváme víza dočasné ochrany z obrovských oblastí Ukrajiny, které jsou tady na západě. Samozřejmě může se stát, že ta raketa spadne kamkoliv, ale ta pravděpodobnost je, dejme tomu, v uvozovkách, menší, ale vůbec neříkám, že někdo nemůže mít oprávněnou obavu o sebe, o život svých dětí a požádá si o to vízum dočasně ochrany i z té západní části Ukrajiny.

Bylo nám tady také řečeno, od pana ministra jsme se na to dotazovali, protože samozřejmě máme za sebou těch Lex Ukrajina šest, teď jsme v tom sedmém a mnohokrát jsme to s panem ministrem vnitra diskutovali jak na bezpečnostním výboru, tak na interpelacích, kde se pravidelně této věci dotýkáme, jak to teda je.

Když třeba Norsko, byť třeba Norsko není členským státem Evropské unie, tak byly zaznamenány články, že v Norsku požádalo o vízum dočasné ochrany 88 000 Ukrajinců a vlastně je to Norsko, které je poloviční než my. Já jsem tady už jednou zmiňoval, já nevím, 5,5 milionu obyvatel řádově, tak říká, že už je na hraně svých kapacit zdravotních, sociálních, prostě integračních, aby tam byla nějaká kvalita ubytování pro ty lidi, prostě jazykový kurzy a tak dále. A už říkají, že budou individuálně přistupovat k posuzování dalších žádostí Ukrajinců zejména z té západní části Ukrajiny. Jo? Takže ten člověk tam nezíská automaticky vízum dočasné ochrany jako v těch prvních měsících, ale prostě musí to nějakým způsobem zdůvodnit, protože samozřejmě i ta Ukrajina by měla, jako že tam dochází k vnitřnímu přesídlení, je to zase, jednou mě tady někdo chytil za slovo, je to největší evropská země kromě evropské části Ruské federace, čtrnáct a půl hodiny na délku přejezdu, takže tam jsou prostě obrovské oblasti, kde přestože přešli na ten válečný mechanismus a nemusí to tam být stoprocentně bezpečné, tak se tam zatím jakoby nic nestalo. Neberte mě úplně stoprocentně, protože samozřejmě ten konflikt se dotknul asi celé oblasti té Ukrajiny.

Je to národ, který měl přes 40 milionů obyvatel, dneska už tam měli nějaké úbytky, protože také se jim tam nerodí tolik dětí, ale prostě je tam, dejme tomu, 30 milionů obyvatel. A teď jsou zase různé články, které říkají, že odešlo více jak 10 milionů Ukrajinců po vypuknutí toho konfliktu, využilo té možnosti odejít z Ukrajiny.

Teď jsem tady četl v tom článku, za chvilku to budu číst, že to nebylo až 10 milionů, že to bylo asi 5,8 milionu, ale kdyby to bylo třeba jenom 6 milionů osob, tak je to velké množství, je to velká zátěž. Ti lidé, kteří se dají takto na cestu, tak vždycky to je spojené s migrací. Bylo to i v devadesátých letech, když byl rozpad Jugoslávie. Vždycky odcházejí tam, kde mají nějakou svoji diasporu, je tam prostě už nějaký příbuzný, který v tom počátku mu řekne, jak to tam chodí v té zemi, poskytne mu třeba nějaké ubytování, zajistí mu práci a prostě se o toho člověka nějakým způsobem postará.

 

To znamená, my, když to řeknu obecně na tu migraci, tak máme... ta ukrajinská migrace je zcela odlišná od té migrace další, o které se bavíme v úplně jiném kontextu, tak tady v tomto případě jsme příjmovou zemí, jsme prostě cílovou zemí pro Ukrajince.

Musíme si to říct zcela otevřeně, že prostě tady už nějaká komunita byla, říkali jsme kolem 200 000, dneska tedy 530 000 víz dočasné ochrany. Někteří lidé odešli. Kolega Mašek to tady zmínil, prostřednictvím vás, pane předsedající, že tady je asi 560 000 Ukrajinců. My úplně nevíme přesně, kolik jich tady je, protože prostě teď ta situace je nepřehledná a současné kapacity cizinecké policie, odbory migrační politiky nejsou dostatečné k tomu, abychom byli schopni efektivně kontrolovat vlastně pohyb cizinců na našem území, protože ty odbory azylové migrační politiky nekontrolují jenom Ukrajince, ale mají na starosti všechny cizince a v České republice máme dneska víc jak 1 milion cizinců. To znamená, ti lidé jsou v různých postaveních, krátkodobých, dlouhodobých, trvalých pobytů a podobně a mají svoje vlastní problémy, kdy prostě ty odbory azylové migrační politiky tyto věci musí také řešit. Takže (to) je velká otázka, pane ministře, a to je jedna z věcí, na které se úplně neshodneme.

Já jsem vždycky říkal, kde je taková ta horní příjmová stropová hranice České republiky? Kolik jsme schopni ještě přijmout? My se na to ptáme jenom z toho důvodu, že nechceme tady stavět nějaké stanové tábory s nějakými provizorními ubytovacími kapacitami. Nechceme, aby ti lidé spali na nějakých polních lůžkách, v nějakých školních jídelnách, vyklizených tělocvičnách a podobně, takže aby - když ti lidé tedy přijdou - abychom se o ně nějakým důstojným způsobem země v Evropě, v Schengenu, která má nějakou vyspělou ekonomiku, abychom se o ně nějakým způsobem postarali. Takže vy jste mi na to odpověděl nebo ta vaše politika v tomto směru je taková, že ve své podstatě každý, kdo, dokud ten konflikt bude trvat, přijde do České republiky, splní ty náležitosti, tak že získá tady vízum dočasné ochrany.

Takže kdybych to přehnal a teď vidíme, jak vlastně se tam nějakým způsobem teď ten konflikt dostává do situace, kdy se ničí kritická infrastruktura, je tam samozřejmě země, kde je v zimě minus dvacet stupňů, Putin prostě teď nějakým způsobem útočí na ty elektrárny, Ukrajinci se to snažili jeden rok, dva roky opravovat, kanibalizovali svoje další elektrárny, ale teď už se dostali do situace, že opravdu je zle, tak vlastně se může stát, a tady ty články o tom hovoří - bavili jsme se o tom na bezpečnostním výboru, říkali nám to i zástupci služeb - že se může stát, že se zvedne poměrně velká migrační vlna Ukrajinců. Nikdo není schopný úplně predikovat, jaká ta vlna může být. Někdo říká, ten, kdo už z té Ukrajiny odejít chtěl, tak už vlastně během těch tří let odešel a nečekáme to. Ale ta situace se tam nějakým způsobem vyvíjí. Já to tady říkám, že opravdu nevím, jak bychom v současné situaci dokázali zvládnout příchozí vlnu prostě třeba několika desítek tisíc lidí.

My jsme se na posledním bezpečnostním výboru - a paní Pastuchová to tady zmiňovala, prostřednictvím vás, pane předsedající, že každý týden přichází dva tisíce Ukrajinců pořád jakoby nově příchozích. To znamená, představme si, že tady ten člověk, který opravdu nemá vůbec nic, teprve se tady začíná u nás rozkoukávat, začínají mu běžet ty jeho první humanitární dávky, pakliže tedy splní všechny ty náležitosti, a je zařazen do toho statusu víza dočasné ochrany, a teprve jaksi se začíná tady nějakým způsobem usazovat. Tak je to osm tisíc lidí za měsíc, to je prostě - já žiju v regionu, kde mám poslaneckou kancelář, máme městečko, 3 000 obyvatel, tak to je dva a půl toho městečka nebo toho města, takového menšího, odkud pocházím. A to jsou lidé, kteří nemají jakoby vůbec nic a teď nějakým způsobem je musíme integrovat, pokusit se o ně postarat, vůbec je nějakým způsobem identifikovat, vybavit je nějakým statusem toho víza dočasné ochrany a prostě někde je ubytovat. Pakliže přijdou s dětmi, tak prostě ty děti by měly nastoupit někde do nějaké školy, případně absolvovat nějaké prostě kurzy jazykové a další věci. Tak je obrovská zátěž. A my jsme dneska v situaci, kdy opravdu ty rozpočty jsou velice napjaté a čeští občané, kteří v dnešní době prostě právě proto, díky vaší politice, tak začínají říkat, a já - věřte tomu, že to tak je.

Já jsem měl minulý týden setkání se seniory z ANO jako organizace, kterou hnutí ANO má, máme i seniorní ANO, a tam bylo víc jak sto lidí a ti lidé prostě na to upozorňují. Říkají, oni to vidí z toho svého úhlu pohledu, vidí prostě v Plzni, že prostě ti lidé tam bydlí v bytech, jsou to mladí lidé, mají to drahé oblečení, oni takhle pohlíží na to, ti lidé mají drahé auto a podobně. Teď prostě je tam třeba rušení nějakého nočního klidu, co zmiňoval pan předseda tady. To jsou takové ty věci, které prostě jsou s tím spojené.

Samozřejmě když vám přijde takováto obrovská skupina lidí, tak logicky bude tam někdo, kdo přijde, bude vděčný, bude se chtít integrovat, prostě nebude dělat problémy. Ale samozřejmě přišla i celá řada lidí, kteří prostě i z důvodu toho, že třeba nemají co dělat přes ten víkend, tak se někde shromažďují, že jo. Prostě chtějí se vidět, chtějí si popovídat, pak se tam někde namažou a dělají problémy. To byly tady ty kluby v Praze. Ale ono to potom v té společnosti rezonuje a nějakým způsobem prostě to jakoby hází špatné světlo na celou tu ukrajinskou komunitu. Ono taky když se s těmi lidmi bavíte, tak ta předchozí vlna těch - nebo ti Ukrajinci, kteří už tady byli dlouho a přicházeli sem podle klasického cizineckého zákona, to jsou lidé - my si musíme uvědomit, že ti Ukrajinci pro nás, přestože teď máme lexy Ukrajina a jaksi jim vycházíme vstříc, protože je tam ten válečný konflikt a my jsme se postavili na tu stranu, a správně, na tu stranu napadené země - tak my na ně pohlížíme trošku jinak. Ale do vypuknutí toho válečného konfliktu tak klasický Ukrajinec byl pro nás třetizemec, ne občan Evropské unie, a ve své podstatě jsme na něj pohlíželi - pouze buď podle cizineckého zákona se mohl dostat na území Schengenu a na území Evropy, anebo se mohl sem dostat podle azylového zákona, podle jiných pravidel to nešlo. A obě dvě tyto normy, které jsme měli a máme pořád v účinnosti, tak jsou poměrně přísné vůči těm příchozím. Prostě posuzovaly se ty věci, ti lidé - i když třeba firmy je chtěly, jak (se) tedy říká, že náš pracovní trh chce ty Ukrajince za určitých podmínek, no tak si museli prostě požádat v Kyjevě, ve Lvově nebo prostě v Doněcku si museli požádat na zastupitelském úřadu nebo generálním konzulátu o vízum. Posuzovalo se, kde budou ti lidé pracovat, jestli se firma za ně zaručí. Museli mít složeny nějaké finanční prostředky, museli mít zajištěné ubytování a tak dále. Než vůbec to vízum získali, tak to bylo poměrně složité pro ně. Potom sem k nám přijeli, ti lidé si toho vesměs vážili, protože k té kupní síle na Ukrajině a k té kupní síle u nás, to je jak v devadesátých letech, když jsme jezdili do Německa, do Rakouska po revoluci, tak samozřejmě oni tady vydělávali slušné peníze a jaksi si toho vážili. A teď ta jakoby usazenější část Ukrajinců často velice nevraživě pohlíží na ty nově příchozí, kteří se prostě nechovají dost často odpovídajícím způsobem jako ta předchozí skupina těch Ukrajinců.

My jsme teď v tom lexu Ukrajina VII, já se k tomu potom dostanu, tam stanovili ten institut zvláštního, dlouhodobého pobytu. To je úplně nová věc, která vlastně potom bude asi implementačně zahrnutá i do cizineckého zákona a musí to být nějakým způsobem provázané. Zatím je to tedy v tom lexu Ukrajina VII, kdy určité skupině Ukrajinců, kteří jsou na našem území více jak dva roky, nejsou - jejich děti chodí do školy, vyvážou se ze všech sociálních dávek, to znamená, mají zajištěné ubytování, stravu, starají se o sebe sami, nedopouští se žádného přestupkového, nebo nedejbože trestněprávního jednání, tak získají u nás tu možnost, že jim nabídneme - vlastně že můžou přejít do toho zvláštního, dlouhodobého pobytu. Z toho dlouhodobého pobytu, který bude trvat několik let, se potom přechází do trvalého pobytu, který opět trvá několik let, a potom teprve ty osoby můžou za určitých podmínek požádat o české občanství. Já opět říkám, že to jsou třetizemci. To znamená, my tady nabízíme této skupině lidí fantastickou možnost jaksi se integrovat do Evropy, do Schengenu, získat prostě výhledově český pas, který jim umožňuje prostě úplně jiné podmínky, než za kterých mohli cestovat, když k nám přijeli.

Je otázka, kolika tisíc nebo desítek tisíc lidí se to bude týkat. My jsme se na to ptali na bezpečnostním výboru. Říká se, i ONP (?) odhaduje, že to bude několik desítek tisíc lidí. Takže z těch - to nevíme úplně přesně, ale prostě tam je jedna z těch podmínek, jsou minimálně dva roky toho pobytu na území České republiky. Takže některé ty osoby, co jsou tady rok a půl nebo rok, projevují už zájem prostě tady zůstat. Obecně, prosím vás, se říká, že 70 % Ukrajinců, kteří takto odešli z území Ukrajiny, už začínají říkat, že se nechtějí vrátit zpátky na Ukrajinu.

Takže začíná trošičku problém pro tu Ukrajinu, protože samozřejmě po ukončení toho válečného konfliktu nebo přerušení, nebo jak to nazveme, uvidíme, co se stane po nástupu pana Trumpa v Americe v tom únoru nebo na konci ledna, jestli třeba dojde k přerušení toho konfliktu, udělá se nějaká nárazníková zóna - nevím, taky se ještě o tom zmíním - tak se může stát, že ti lidé se vlastně někteří budou muset vrátit znovu, jo? Chtěl bych potom případně to ještě dovysvětlit, pane ministře, protože jsme k tomu neměli nějaký časovější prostor, vím, že jsme ve třetím čtení, ale to je věc, která je... taky i na klubu jsme to probírali. Když dojde jenom k přerušení toho konfliktu, protože asi to neskončí okamžitě mírem, znamená to, co? Skončí lex Ukrajina jako takový, a vrátíme se vlastně k cizineckému zákonu, to znamená, že už nikdo sem nebude moct přicestovat a žádat si o všechny ty náležitosti podle lex Ukrajina? Nebo se bude čekat vlastně s ukončením lex Ukrajina VII a případně dalších prostě opatření až poté, co teda ty obě strany stvrdí, že se nějakým způsobem snad dohodnou a skončí to tím trvalým mírem, jestli mi rozumíte, jak to myslím, jo?

Případně možná paní Černochová jako paní ministryně by to mohla taky vědět ze svého ranku, protože určitě se o tom baví, vlastně o těch věcech, i vojáci, to je jako poměrně takové zajímavé téma, proč to říkám. Protože jedna z věcí, na kterou jsme také narazili, je, že pokud nám tady teda zůstanou některé ty matky a děti a projeví třeba, řeknu, 30, 40 tisíc lidí už třeba splňuje ten statut, že může získat ten zvláštní dlouhodobý pobyt, skončí tam ten válečný konflikt, tak tam jsou samozřejmě ti muži, kteří jsou v dnešní době v těch zákopech, že jo, to jsou manželé těchto žen a těchto dětí a teďko za jakých podmínek vlastně tito muži, asi nebude normální, aby žena žila v České republice na nějaké zvláštní dlouhodobé vízum a její manžel byl na Ukrajině, že jo, budou chtít asi scelit ty rodiny nejspíš. A já teda jsem vůbec nezaznamenal v tom lex Ukrajina VII, jestli se na to nemyslelo, a zase jsme to konzultovali s OAMPem, protože mě ta otázka zajímala, jak vlastně ti muži, a bylo mi řečeno, že v případě, že teda to skončí, teď je otázka, jestli tím příměřím nebo tím mírem.

V případě, že to skončí tím mírem, tak vlastně z toho muže, bojovníka na té frontě se stane opět klasický třetizemec, to znamená, on k nám bude moct za tou manželkou a těmi dětmi přicestovat jenom podle cizineckého zákona, jo, ale se vším všudy, to znamená, není tam ta otevřená vstřícnost, ta hranice, kdy prostě jenom přejde hraniční přechod a dá tam úředník razítko, on procestuje přes Slovensko, přijede do České republiky, tady se přihlásí na KACPU nebo na cizinecké policii nebo na OAMP a dostane vízum dočasné ochrany, dostane všechny ty benefity, jako vlastně kromě občanství jakoby občan Evropské unie nebo cizinec s nějakou formou delšího pobytu, jo?

Takže to je otázka jako, protože se říká, a zaznamenali jsme, že vlastně až 100 000 mužů, těch bojovníků, kteří vlastně po tom příměří se mohou objevit vlastně opět na území České republiky, a každý, kdo si prošel nějakým válečným konfliktem, tak to jsou lidé, kteří můžou být traumatizováni, můžou mít prostě nějaké posttraumatické syndromy, jo, a může to být určitým bezpečnostním rizikem prostě chování těchto lidí, to jsme si říkali otevřeně na bezpečnostním výboru a myslím si, že neříkám nic proti něčemu, že prostě jsou tam určité jakoby pochyby, jo, že ten člověk může mít opravdu nějaký problém. Vy ho dejme tomu oslovíte, že nevím co, bude kouřit na zastávce a on se zachová neadekvátním způsobem, jo, to prostě tak je.

A i naši váleční veteráni, prostě to bude vědět asi paní ministryně obrany víc než já, prostě mají posttraumatické syndromy, jo, prostě když se pohybujete někde v Afghánistánu a podobně, tak se to potom u těch lidí logicky musí projevit, když bych prostě viděl ty hrůzy té války, tak asi to na mně zanechá nějaké následky. Takže to jsou věci, které třeba nemáme vyřešeny, a byl bych rád, kdybychom, když ne nyní, tak třeba jsme na tom nějakým způsobem pracovali. Neříkám, že to musíme třeba dělat v lex Ukrajina VII, ale myslím si, že máme cizinecký zákon, který můžeme nějakým způsobem zkusit třeba ještě znovelizovat, pakliže by třeba došlo v tom lednu, únoru k přerušení toho konfliktu nebo k ukončení toho konfliktu nějakým mírem, tak vlastně tyto problémy tady budeme řešit, když tady budeme mít určitou skupinu osob, která tady s námi bude chtít zůstat.

Tím, že těch lidí je tady 385 000 na víza dočasné ochrany, ne všichni budou moci tady být na ty zvláštní dlouhodobé pobyty, tak si musíme nalít čistého vína, ty ostatní osoby musí opustit území České republiky a musí odjet domů. Oni tady nemůžou zůstat a žádat si z území jakoby o nějaké formy pobytu, jo? Prostě pakliže opět teda nezměníme legislativu, jestli si rozumíme, oni prostě budou muset odjet zpátky na Ukrajinu, tam si dojít na naší ambasádu nebo na generální konzulát a říct, já bych se teda ještě chtěl zase vrátit třeba do té Prahy a jít dělat někam, kde prostě jsem třeba dneska zaměstnaná.

My se musíme, prosím vás, oprostit od toho, že jsou to lidé, kteří odešli z těch válečných zón, protože když ten konflikt skončí, tak my, protože máme jeden zákon, my musíme ke všem lidem přistupovat stejně, ke všem cizincům musíme přistupovat stejně, jo? Není možný, abychom měli dvojí metr Patrika Nachera na tyto věci. To, co tady zaznívalo právně s tím pozměňovací návrhem pana Jurečky, že prostě tady se šije jakoby dvojí metr. Jiným způsobem se hledí na české občany a jiným způsobem se hledí na Ukrajince, tak my se tady, pakliže bychom se chovali dál, jiným způsobem k Ukrajincům než k jiným cizincům, tak tady máme dvojí metr na cizince, jo? Tady je cizinec a cizinec, prostě třetizemec cizinec se tady objeví, z nějakého důvodu se rozhodne, že chce žít na území České republiky, a podle cizineckého zákona musí splnit určité náležitosti toho svého pobytu, když je nebude plnit, tak prostě ten pobyt nezíská. To znamená, ten Ukrajinec nebo ta Ukrajinka prostě bude muset odjet domů. Jestli jim pomůžeme, že prostě zase jim zaplatíme ty lístky, dobře, jo, prostě nějaký humanitární konvoj, ale budou se muset vrátit domů. A když se podíváte na ta zničená města, když se podíváte na ty rozbombardované prostě vesnice a uvědomíte si, že ti lidé, kteří přijeli sem k nám, tak vlastně my tady opravdu máme životní úroveň úplně někde jinde, jo? Takže já kdybych byl prostě ten člověk, který tady přijede, jaksi ty děti mi začnou tady chodit do školy, začnou chytat tu češtinu, prostě mám tady práci, daří se mi dobře, jo, relativně, tak budu dělat všechno pro to, abych se sem mohl vrátit. Tak tam je velká otázka potom i pro asi už budoucí vládní koalici ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, odborem azylové i migrační politiky Ministerstva vnitra, abychom se začali připravovat na to, jestli těmto lidem teda nějakým způsobem nezkusíme umožnit jakoby snadnější potom ten návrat zase do té České republiky, protože tady zaznívá, a pravda to je, že tím, že máme spousta těch jakoby pracovních pozic, kde nejsou tak velké výdělky v sociálních službách prostě, ve zdravotnictví neobsazeny, tak vlastně tito lidé nám zaplnili ten pracovní trh, jo.

U nás tam na severu jsou takové různé malé firmy a ten kamarád mi jasně říká, jestli mi v uvozovkách pošleš ty Ukrajince domů, tak já už tě nikdy volit nebudu, protože já prostě přijdu o tři čtvrtě lidí u mě na pile, kteří tam u mě pracují, jo. Takže ono to má všechno svoje pro a proti.

Trošičku je takové asi těžké pro současnou vládu říkat svým partnerům na Ukrajině, ano, my vám maximálně pomáháme, že jo, až možná nad rámec, což my často kritizujeme, když ta ukrajinská strana prostě chce jakoby ty lidi zpátky, protože někdo bude muset tu Ukrajinu obnovit, že jo, prostě tam nemůže zůstat pole neorané. A na té Ukrajině po tom tříletém válečném konfliktu, to jsme se také dozvěděli na bezpečnostním výboru, v tom prvním roce odcházeli takový ti lidé, kteří se prostě nebáli okamžitě odejít, jo, odešli i takoví různí šíbři. To je to, co jsme se s panem ministrem také několikrát utkali, že samozřejmě ten v uvozovkách organizovaný zločin, takoví ti lidé, kteří měli nějaké vazby a měli peníze, měli zdroje prostě, tak se začali přesouvat do té České republiky jako první, ale střední třída zůstávala na Ukrajině.

Když se ten konflikt přehoupl do toho druhého roku, tak začala odcházet střední třída, protože v tom začala nevidět prostě nějaké dlouhodobé východisko, ten konflikt nějakým způsobem zamrzl, byly tam nějaké posuny sem a tam a ti lidé prostě začali ztrácet víru v nějaké vítězství. Takové prosím vás výkřiky pana ministra Lipavského, který po tom roce toho válečného konfliktu říkal, že druhé léto už se bude koupat na Krymu v moři, tomu nemohl uvěřit snad nikdo jiný než on sám.

Bohužel takhle to je, je to prostě souboj Goliáše s nějakým obrem, jo, prostě s jadernou velmocí a je to velice těžký, jo, je to velice těžký pro tu napadenou zemi nějakým způsobem, ale jaksi opravdu to snad asi všichni reálně uvažující lidé si uvědomují, že prostě ten konflikt nám nějakým způsobem zamrzl a teďko to bude zase na nějakých světových velmocech, aby se dohodly, jak z toho ven, protože obě strany tam krvácejí, lidé přichází o život a řešení to nemá, máme tisíc dní za sebou a řešení to nemá žádné.

Takže já vidíte, že tady ještě než jsem úplně začal zmiňovat lex Ukrajina VII, tak to jsou takové ty věci politické. To znamená, bych chtěl ještě jednou tady zopakovat, abyste nám opravdu nepodsouvali jako hnutí ANO něco, že jsme nějací proruští, že bychom nechtěli pomáhat, že bychom nechtěli ty věci řešit. Je to až nefér, pane ministře Jurečko, to, co jste tady pronesl, že by prostě pomáháte... Každý nějakým způsobem pomáhá. Někdo se ti nemusí chlubit, že někam jel po tornádu na traktoru pomáhat, prostě lidé pomáhají různým způsobem a rozhodně to sociální cítění máme a všechny lexy, byť s nějakými výhradami, jsme vám vždycky podpořili. Přestože jsme v opozici, přestože nemáme tu sílu v těch ministerstvech, nemáme za sebou ty úředníky, tak myslím si, že napříč spektrem jsme se dokázali na některých smysluplných věcech domluvit s panem ministrem. A protože to neděláme čistě pro sebe, je to prostě věc, která jde napříč, jak otázka migrace, tak otázka integrace Ukrajinců do naší společnosti. Musíme si uvědomit, že vlastně 5 procent naší společnosti dneska tvoří Ukrajinci. Bude to největší minorita vlastně v České republice, překonají Slováky, překonají Němce, prostě my je tady máme, Prostě my je tady máme a oni nám tady zůstanou. Je to velká skupina osob, která samozřejmě se zase většinou objevuje v těch velkých městech, to znamená v Praze, Brně, v Ostravě, v Plzni máme velkou skupinu. Trošičku nám to samozřejmě jaksi pokřivuje trh s byty, kterých je nedostatek, protože ti lidé musí někde bydlet, to znamená, oni jsou schopni třeba zaplatit větší nájmy, potom zase prostě nejsou nájemní byty pro lidi a tak dále. Je s tím spojená celá řada samozřejmě problémů. Ať už je to zdravotní péče, sociální péče, ať už je to umisťování těch dětí do škol. Prostě najednou vám v ulicích stojí obrovské množství ukrajinských aut, že jo, protože ti lidé nepřijeli na koních, že jo, přijeli auty, takže my nemáme potom kde zaparkovat. Někdo v tom už vidí prostě vidí ukrajinskou značku a okamžitě už to na ně působí nějak negativně a tak dále. Všechny ty věci, které tady byly zmiňovány, já se k nim ještě zkusím dostat, protože shrnuju Ukrajinu, lex Ukrajina jako takovou, jako celek.

To znamená, než se dostaneme k těm pozměňovacím návrhům tak hodně věcí tady zaznělo z té ekonomické roviny. Tak pro diváky spíše od začátku konfliktu do konce srpna letošního roku uprchlíci z Ukrajiny do České republiky získali podporu ve výši 20 miliard 470 milionů korun. Během léta, nějakou míru podpory pobíralo víc jak 51 000 lidí z Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu trvá více jak tisíc dnů, bohužel. Ten konflikt nám trošičku zamrzl, posouvá se to kousek sem a tam zpátky.

Podle údajů Ministerstva vnitra pobývá v České republice k nedělní půlnoci, mám teď čerstvý článek,  383 300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich v aktivním věku od 18 do 65 let je 165 200 žen a 106 500 mužů.

Tady se zastavím u těch mužů, protože to je opět jedna z věcí, kde úplně nejsme ve shodě s panem ministrem. Protože ti muži samozřejmě jsou v tom aktivním odvodovém věku, ne úplně všichni, můžou tam být nějací invalidé, můžou tam být nějací lidé, kteří z nějakého důvodu jsou vyvázáni z té vojenské služby, tři a více dětí už si odpracovali jakoby v uvozovkách na frontě ten svůj závazek, ale máme tady prostě hodně mladých mužů v tom odvodovém věku, kteří jsou na našem území. Abych byl objektivní, tak zase řada těch mužů prostě se tady objevila a chtěli požádat o víza dočasné ochrany a ta víza nezískali právě z toho důvodu, že ve svých cestovních dokladech, pakliže je vůbec mají, neměli přechodové razítko, což je jedna z podmínek, že vlastně překročí vnější hranici Schengenského prostoru, to znamená slovensko-ukrajinskou hranici přes hraniční přechod. Ti občané potom tady získávají pouze víza dočasné ochrany, pardon, víza strpění. A vlastně nemají nároky ty osoby, které jsou tady na víza dočasné ochrany. Je to takové zvláštní, že ve své podstatě dneska ta Ukrajina tahá za kratší konec, loví tam na svém území, když to takhle řeknu, své vlastní občany. To vidíte ta videa, kde jdou mladí lidi z kina a prostě ti náboráři jim tam dají podepsat povolávací rozkaz a my tady máme na území 100 000 mužů, nebo dejme tomu třeba z nich 70 000, kteří by asi spadli pod tu brannou povinnost a pod tu povinnost bojovat za tu svoji zemi, když teda chceme nějakým způsobem prostě tam zvítězit a ti lidé jsou tady na našem území.

Já vím, že pan ministr říká, že on jaksi jednak za prvé nemá srdce na to, aby ty lidi poslal do té války, a že nemá ani úplný nástroj, jak by ty lidi vrátil na Ukrajinu. Zajímavé je, že Ukrajina před nějakým časem přestala poskytovat svoje konzulární služby vlastně lidem, kterým expirovaly cestovní doklady z důvodu právě, aby je pokud možno dostala na svoje generální konzuláty nebo zastupitelské úřady, aby jim mohly předat ty povolávací rozkazy. A byla myšlenka taková, že teda když někomu, kdo pobývá na území České republiky podle platného cizineckého zákona, expiruje cestovní doklad, tak tady pobývá vlastně nelegálně.

Tak to prostě je. A hledalo se nějaké řešení. Ten pozměňovací návrh, který my tam jeden z nich dáváme, je, že vlastně když tedy osobě nezávisle na své vůli expiruje ten cestovní doklad, nejsou tady poskytovány konzulární služby ukrajinské ambasády, tak vlastně se jim vydá cestovní průkaz totožnosti, do kterého se dá vízum dočasné ochrany. Takhle prostě to nahradíme, aspoň získáme jakýsi přehled prostě podle těch pasových knížek, tam budou nějaká čísla formulářová a získáme jaksi přehled o těchto osobách.

Ale je tady ta otázka, proč to teda ty Ukrajinci, proč to přestali, proč zavřeli ty svoje konzulární služby? Oni chtěli prostě jaksi dostat ty svoje muže nějakým způsobem zpátky nebo jim aspoň předat ty svoje povolávací rozkazy. Oni to nerespektovali a my dneska máme na území České republiky, nevíme kolik, nevím, ten údaj nemám přesný, možná kdyby ho mohl získat od pana ministra nebo z odboru azylové a migrační politiky, byl bych rád, kolik tady máme tisíc lidí, kterým vlastně expirovaly ty cestovní doklady, a řeší se to, nebo pakliže schválíme ty pozměňovací návrhy v rámci lex Ukrajina nějakým jiným způsobem.

Domnívám se, že teda jestliže pomáháme Ukrajině po všech stránkách, zasíláme tam humanitární pomoc, zasíláme tam vojenskou pomoc, jsme jim nápomocni po všech možných stránkách, tak prostě poslat jim tam jakoby v uvozovkách ty vojáky by asi nebylo od věci, aby se zapojili do toho boje proti té Ruské federaci a za osvobození svého území, protože samozřejmě ten samopal sám nevystřelí, ten tank taky sám nevystřelí, takže prostě bez těch vojáků se asi pravděpodobně ten konflikt nedá nějakým způsobem vyhrát. A hodně to zaznívá, hodně lidí se nás ptá jako politiků: Prosím vás, jak je možný, že když jdu v sobotu večer po Praze, po Plzni, po různých diskotékách, tak tam vidím desítky a desítky mladých mužů hovořících rusky, ukrajinsky, prostě, kteří prostě se baví? Samozřejmě jsou to mladí lidé, baví se, ale prostě občas taky se baví tak, že potom jsou z toho nějaké bitky, jsou z toho nějaké věci. Abych byl korektní zase z trestné činnosti Ukrajinců na našem území k tomu velkému příchozímu množství, tak samozřejmě nám to stoupá někam k pěti procentům trestné činnosti Ukrajinců. Jsou to většinou nějaké přestupky, ale je tam, jsou tam samozřejmě mezi nimi i nějaké těžší věci, ale vesměs v té komunitě, takže to nějak nezasahuje úplně do české komunity. Ale hodně máme problémy s alkoholem za volantem. To jsou prostě problémy, které potom se dotýkají samozřejmě i nás a lidé nám píší opět, protože já taky nechci potkat ukrajinského, bohužel zase byl to Ukrajinec, který jel asi 30 kilometrů na dálnici v protisměru a měl skoro 3 promile. Takže když potom takový případ se stane, tak samozřejmě se toho chytí některá média a zase to vrhá světlo nad celou tu komunitu, což asi nikdo úplně nechceme. Nesmíme vytvářet prostě podmínky, aby si čeští občané začali myslet, že prostě tady je ten dvojí metr, že pro ty Ukrajince jsou nějaké vytvářené lepší podmínky než pro české občany. Zatím to tak v některých těch aspektech bohužel vypadá a potom to vrhá špatné světlo a potom se to může zvrhnout k tomu, že prostě ti lidé, začíná se ten narativ otáčet vlastně a je už úplně jiná situace v pohledu na Ukrajince oproti té situaci třeba před těmi třemi lety.

Tak na humanitární dávky, které tvoří část celkových nákladů na podporu Ukrajinců v ČR, vynaložily úřady v prvním roce války bezmála 8,7 miliardy korun, takže nás to opravdu stojí velké finanční prostředky, a jestliže tedy nyní přichází každý týden 2 000 dalších Ukrajinců, úplně v uvozovkách holých, jenom s tou igelitkou, začínajících čerpat teprve ty dávky, tak prostě ta finanční zátěž je poměrně velká.

Tady je ten rozpor, co říkal náš pan předseda, že nám nesedí opravdu ty počty, to, co říká pan Jurečka. Já se do toho nebudu motat, protože nejsem ekonom, ale doufám, že když tady bude nějaký příslib od Ministerstva práce a sociálních věcí, tak se dopátráme nějaké pravdy, aby prostě ty články, které mohou být a nemusí být tendenční, jak se tady hovoří, o tom, že prostě už ten přínos těch pracujících na zdravotním, sociálním a podobně převyšuje ty vynakládané dávky, tak jestli to je pravda, nebo není pravda, to já opravdu nevím. A opravdu by to chtělo asi všechno očistit od nějakých těch věcí, abychom se dopracovali k nějakému finálnímu výsledku.

Tady bych ještě citoval, tuším, že to je dokonce i od pana ministra vnitra Rakušana: "S tím, jak se Ukrajinci integrují, však roste také nápor na kapacity ubytování, školství, zdravotnictví. Jde zejména o otázku větších měst, například o Prahu, kde je přibližně 98 000 všech držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Největší problém vidíme v kapacitách ubytování," říkají i odborníci na migraci.

Pan ministr v té souvislosti, jak jsme říkali, že vlastně letos tím, že je ten útok na infrastrukturu Ukrajiny a může přijít ta migrační vlna, tak já jsem zaregistroval u pana ministra několik jeho mediálních vyjádření, kdy on říká, a vrací se k tomu, co říkal před těmi třemi lety ministr vnitra Vít Rakušan, řádově devět měsíců po začátku ruské agrese, prohlásil: "Umíme si představit, že bychom byli schopni přijmout desetitisíce dalších příchozích, ale rozhodně ne vysoké statisíce a rozhodně ne v té kvalitě, jak jsme byli schopni v prvním roce poskytnout." Logicky že ano, ze začátku ty kapacity byly. A teďka: "Počet uprchlíků byl přitom tehdy podobně jako dnes, pohybuje se mezi 355 a 390 tisíci." To už je ten článek teď, asi dva dny starý. Jako jeden z důvodů označoval tehdy Rakušan kapacity zdravotnického a sociálního systému.

To znamená, pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, jste schopen garantovat v případě, že se zvedne ta vyšší migrační vlna, že o ty lidi bude postaráno kvalitně z pohledu zdravotního, sociálního... (Hluk v sále.)

Já neslyším, pane Bendo, jestli můžu poprosit. Děkuju.

Jestli pan ministr - tak znovu, pane ministře. Chci se zeptat, jste schopen garantovat, že v případě, že se zvedne vyšší migrační vlna, budeme mít pro ty lidi odpovídající ubytování, odpovídající zdravotní zabezpečení, odpovídající sociální zabezpečení, odpovídající pro ty děti školský systém? To je to, na co narážím, jestli Česká republika prostě už řekne, podobně jako to Norsko, dejme tomu: Stop, milá Evropská unie, podělte se o ty běžence také někdo jiný, prostě už nejsme schopni to kvalitně zajistit, protože teoreticky asi fakt nikdo nechce, aby ti lidé tady bydleli na nějakých polních lůžkách v nějakých školách nebo tělocvičnách.

Jeden z důvodů současného exodu z Ukrajiny, tak zase hovoří Česká národní banka, jsou také neustálé výpadky proudu. Mezinárodní agentury pro energii pak ve své zářijové zprávě varují. Nadcházející zima bude pro Ukrajince zcela zlomovým testem. Bránící se země podle zprávy utrpěla dosud nevídané škody na energetické infrastruktuře. Takže oni to nějakým způsobem byli schopni opravovat rok, dva, kanibalizovali ty rozbité elektrárny, ale prostě došly jim ve své podstatě síly. Zimní sezona může trvat až šest měsíců, nejmrazivější doba je od prosince do března, to znamená, teoreticky bychom mohli očekávat tu vlnu někdy teď třeba v tom prosinci do toho jara, kdy teploty klesají na Ukrajině až k minus 20 stupňům, upozorňuje tato zpráva. Ohrožena jsou podle odborníků městská centra, kde žije 70 procent populace, která mohou naplno pocítit nedostatek energie a tepla.

Teď tady máme Poláky, kteří říkají: V Polsku je přes 950 000 ukrajinských uprchlíků, v Německu bezmála 1,2 milionu, Česko je v absolutních číslech na třetím místě, a pan ministr říká - nechtěl bych se dožít toho, abychom museli zřizovat uprchlické tábory, o nich jako o možnosti na počátku ruské agrese jsme mluvili. Protože tam v počátku vlastně byly ty predikce, že by se musela stavět nějaká stanová městečka, prostě jako na Blízkém východě, kde by bylo opravdu jenom to základní ubytování. Takže je otázka, jestli snad k tomu nedojde. A ta naše otázka zní, a chci, aby to tady zaznělo, jestli opravdu jsme schopni nějakým způsobem se na to připravit, nebo jestli se na to připravujeme, nebo jestli jsme posílili rozpočet odboru azylové a migrační politiky případně v kapitole Ministerstva vnitra i na tyto věci, nebo jestli na to máme nějakou kapitolu ze všeobecné pokladní správy, prostě nevím.

Tak, teď bych to shrnul, než se dostanu k pozměňovacím návrhům, kterých je dohromady dvanáct v rámci sněmovního tisku 727, novela, o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem Ukrajiny, takzvaný slangově lex Ukrajina VII.

Já jsem si tady vypsal ty věci - zvláštní dlouhodobý pobyt, tedy ty dva roky těch Ukrajinců už jsem tady zmiňoval, takže to je opravdu otázka, o kolik tisíc lidí se jedná, ty ženy a děti, a potom ti příchozí muži. Mám tady druhý bod: Muži přicházející za ženami, odhad je až 100 000 vojáků z fronty při přerušení toho konfliktu by se mohlo tady objevit. Budou sem moci ti vojáci, tedy ještě ti muži, přicházet jenom při přerušení konfliktu, nebo jak to máte nějakým způsobem namyšleno? To jsem se ani v té Sedmičce nedozvěděl. Kolik je tedy příjmová kapacita České republiky? Opakuji, v současné době 383 000 lidí tady máme na vízum dočasné ochrany.

Jak se tedy bude postupovat po tom vyhlášení toho příměří? Co to bude znamenat ve své podstatě? Vy se teď se účastníte různých těch evropských rad ministrů vnitra, jestli tam o tom diskutujete, protože to je evropský projekt. Chtěl bych vědět, jestli se vrátíme k cizineckému zákonu okamžitě už při vyhlášení toho příměří, nebo budeme čekat až na vyhlášení nějakého míru.

Odbor azylové a migrační politiky: zítra je čtvrtek, čeká nás demonstrace Unie bezpečnostních složek a některých dalších (Poznámka z pléna.) - nebo shromáždění, pardon, ne demonstrace, ale shromáždění, tak já říkám demonstrace, vy říkáte shromáždění - vyjádření nějaké nevůle (ohledně?) vašich slibů, které jste dal na Debatách bez cenzury, kde jste sliboval těch 10 procent pro příslušníky bezpečnostních sborů. Potom vlastně z toho nebyly ty finanční prostředky. Já to říkám jenom v kontextu odboru azylové a migrační politiky.

Dneska jsem zaregistroval několik článků, kde se i někteří - některé ty ženy, které tam vesměs pracují - vyjadřují, a dokonce tam řekly své jméno í příjmení, že ony se toho účastní na té velké kachlíkárně, na té velké Letné také, z těchto odborů, odboru azylové a migrační politiky, že ti lidé tam nejsou adekvátním způsobem zaplaceni, nemají dostatečné kapacity, aby zvládali vlastně nejenom příchozí z Ukrajiny, protože to je velká zátěž, ale aby se odpovídajícím způsobem postarali i o ty ostatní cizince, protože odbor azylové a migrační politiky nedělá jenom Ukrajince, ale dělá celé spektrum toho víc jak jednoho milionu cizinců na území, kteří jsou tady s různou formou pobytu.

Takže bych vás chtěl požádat, pane ministře, jestli byste se podíval prostě i na platy příslušníků odboru azylové a migrační politiky, protože to jsou občanští zaměstnanci, tam nejsou žádné ty násobky, nejsou tam žádné funkční - jako mají policisté - a další věci. A začínají se objevovat články, kdy ti lidé jsou nespokojení, případně chtějí odcházet a hovoří o tom, že jsou přetížení.

Mám tady další bod, a to je obecně cizinecká policie a pobytové kontroly. Mám zevnitř sboru takové informace, že prostě opravdu těch policistů je málo, ty jejich pobytové kontroly prostě neodpovídají úplně tomu, jak by si oni sami představovali, je to prostě i o směřování nějakých sil a prostředků, případně nových náborů. My jsme vás upozorňovali kontinuálně asi dva roky vlastně od vypuknutí toho konfliktu, vždycky jednou za čas na bezpečnostním výboru se ptáme, kolik vlastně těch nových policistů konkrétně v Policii České republiky je nabráno, kolik z toho případně je směřováno do služby cizinecké policie i v souvislosti nejenom s ukrajinskou krizí, ale i s náběhem toho migračního paktu, který nabude účinnosti na podzim 2026 a budou z toho pro Českou republiku opět plynout nějaké úkoly.

Takže to je taková otázka, na kterou já se permanentně ptám, ale prostě chtěl bych to tady říci i v souvislosti s těmi Ukrajinci, protože jestliže jsme tady v rámci různých lexů udělali celou řadu zpřísňujících opatření, a jedno z těch zpřísňujících opatření je například hlášení pobytu toho Ukrajince.

Jeden z těch pozměňovací návrhů, který zase vychází z praxe a máme tam souhlasné - aspoň zatím souhlasné - stanovisko gesčního výboru, tak doufejme, že to tedy projde: ten pozměňovací návrh je, že když do 90 dnů od jednoho odhlášení z jedné adresy se osoba s vízem dočasné ochrany nepřihlásí na další adrese, tak se jí vízum dočasné ochrany zruší, protože ona neplní nějakou povinnost, jo? Musíme mít jakýsi přehled. A byla tam praxe, že v Praze je obrovské množství Ukrajinců, kteří na nějaké adrese se nám přihlásí, potom z té adresy se nám odhlásí a už nejsou na další adrese k dispozici, takže bych se chtěl tady jaksi přimluvit, jestli byste se mohl podívat na to, jakým způsobem se rozvrstvují do různých služeb nově nabraní budoucí policisté, protože mám takové informace, že cizinecká policie je trošku takovým otloukánkem.

Další bod, který jsem tady měl v souvislosti s lex Ukrajina VII, už jsem o tom hovořil, tak opravdu máme takový pocit, že Ukrajinci jsou zvýhodňováni na úkor českých občanů. Jeden z takových důvodů, který by k tomu mohl nahrávat, je, že osoba, která se přihlásí s vízem dočasné ochrany, tak, tuším, asi do sedmi nebo do deseti dnů musí své vozidlo přihlásit na obci s rozšířenou působností k registraci, jo? Bylo tady nějaké přechodné období, kdy nám stáli i v Praze na modrých zónách, neměli technické kontroly, o čemž hovořil tady náš předseda, byla tam nějaká benevolence daná a my jsme potom na základě toho, že byly nějaké nehody, platila to Česká asociace pojistitelů, nebylo to v pořádku, lidé na to upozorňovali, tak my jsme řekli, že mají povinnost ta vozidla přihlásit. Těch vozidel je tady kolem 45 000, možná už dneska více. Z toho zatím máme takové informace, že kolem 30 procent pouze z těchto vozidel jsou takto zaregistrována a přihlášena. Tady je sankce 30 000 korun za nerespektování tohoto přihlášení a já jsem nikde nezaznamenal, zda se to kontroluje, vyhodnocuje nebo jaká se k tomu případně přijímají opatření. To bych potřeboval ještě případně, jestli - a je to jedna z takových věcí, která nahrává potom narativu, kdy český občan řekne: podívejte se, já musím chodit na technickou, já musím platit dálniční známku, já musím platit to či ono, a tady máme desítky, stovky ukrajinských vozů, které se tady pohybují a jaksi bez kontroly, jo? A právě ve velkých městech to ještě o to víc vidět, protože nejsou kapacity parkovací ani pro normální české občany - a když k tomu ještě přibudou desítky, stovky vozů cizinců, tak potom to dělá zle, když tam kroužíte na sídlišti a každé třetí auto tam je s ukrajinskou espézetkou, tak ti lidé, na ně to na působí takovýmto způsobem a hází to špatné světlo vůči celé komunitě. To znamená, jestliže my jsme si tady schválili - nevím, jestli to byl lex Ukrajina V - že chceme, aby Ukrajinci tedy, pakliže přijedou osobním vozem, dostanou vízum dočasné ochrany, začnou čerpat různé dávky, si do týdne, devíti dnů přihlásili na obci s rozšířenou působností, kde bydlí, vozidlo, tak abychom to taky byli schopni vymáhat, abychom byli schopni to kontrolovat, jo? Jestli to bude dělat dopravní policie, nevím - potřeboval bych k tomu nějaké informace a zatím jsem se k tomu nedostal.

Potom se už blížím tady k závěru, než půjdu k pozměňovacím návrhům, jako bod devátý tady mám určitá rizika, které my tedy spatřujeme, a to vidíme tedy v té migrační vlně velkého rozsahu, která by mohla se zimou přijít.

Další věc - vrací se nám organizovaný zločin. My jsme se, pane ministře, tady spolu utkali asi tři roky zpátky, kdy já jsem říkal, že samozřejmě s příchodem Ukrajinců nám přijde zpátky organizovaný zločin - to byla ta první příjmová skupina, která prostě využila situace a okamžitě se nám tady začala etablovat. Začali si tady rozparcelovávat svoje území. V devadesátých letech, kdy já jsem se v cizinecké policii pohyboval, tak ukrajinské podsvětí bylo agresivnější než ruské prostředí a Ukrajinci byli docela drsní, jo? Takže my jsme na to upozorňovali nějakým způsobem. Já netvrdím, ani tedy NCOZ, pan Mazánek, na našich setkáních pravidelných nepredikuje úplně, že by to bylo až tak divoké, ale nějaké náznaky o tom, že organizovaný zločin se tady opět začíná jaksi zaháčkovávat, tak tady jsou. Jsou to věci spojené s prostitucí, jsou to věci spojené s nějakým organizovaným zločinem, asi pravděpodobně nějakého racketeeringu, jak to bývalo v devadesátých letech, těm svým osobám - a prostě bohužel i tyto věci se nám tady začínají objevovat.

Na co upozorňují i služby: pakliže se ten konflikt ukončí, tak ať chceme, nebo nechceme, můžou se nám tady objevit nějaké zbraně z fronty, a to, jestli malé zbraně nebo zbraně nebo zbraně větší, je vždycky, je to spojené samozřejmě s tím, aby tedy služby pracovaly dobře, a já věřím, že služby pracují dobře, aby tyto věci nějakým způsobem odhalovaly, ale to nebezpečí tady bohužel i s tímto konfliktem je.

Teď se dostanu k paní kolegyni Pastuchové, (otáčí se) prostřednictvím u vás, pane předsedající, abych používal správný poměr, a to se mi jedná o zdravotní potvrzení, falešná zdravotní potvrzení, na základě kterých až do 1. 7. 2025 benevolentně Ministerstvo práce a sociálních věcí bude vyplácet osobám na nějaký bianko formulář z Ukrajiny 4 400 korun a 6 600 korun, jak to říkala paní kolegyně. Prosím vás, zaregistrovali jste články, že Ukrajina není úplně země vzorová, že tam je to opravdu hodně postaveno na korupčním jednání, a to říkám ještě velice jako slabým způsobem. A my jsme zaregistrovali Chmelnickou oblast - tuším, že to byla - kde byla paní, která to tam měla nějakým způsobem v té oblasti na starosti z pohledu vydávání těchto potvrzení, její syn byl sluha národa, jeden z poslanců zákonodárného sboru Ukrajiny, a vydávali tam na čistých formulářích osobám, které vůbec nebyly handicapované, potvrzení o tom, že jsou, jo? My jsme na to upozornili, paní kolegyně o tom hovořila i na bezpečnostním výboru. Pan Jurečka říká, že nemá žádnou predikci nebo že neví tedy o tom, že by něco takového - pan Jurečka to nemůže vědět, protože to nikdo nezkontroloval, jo? Samozřejmě, když žádná prověrka není provedená, no, tak samozřejmě nikdo nemůže říkat panu Jurečkovi, že pravděpodobně, možná, může se stát, že tady jsou třeba desítky lidí, které mají z této oblasti vydaná potvrzení, která jsou vydaná na pravém formuláři oprávněnou osobou, ale jsou tam data, která tam nepatří, jo? Takže jestliže se nám něco z Ukrajiny objevilo, tak my jsme požádali na minulém bezpečnostním výboru, pane ministře, vy jste nebyl, vy jste byl na zahraniční cestě v Itálii, tuším, tak jsme požádali pana Paďourka, který vás tam zastupoval, že bychom chtěli, aby bylo iniciováno do cizinecké policie - prověrka z této oblasti minimálně, jo, protože cizinecká policie disponuje specialisty, kteří jsou schopni na vyžádání požádat o ten dokument. Jestliže tam bude podepsaná ta paní, můžou si toho člověka pozvat a zjistíme, jestli tedy opravdu dávku čerpá oprávněně, nebo ji čerpá neoprávněně. Já si myslím, že to nejsou tak malé finanční prostředky, abychom to nemohli udělat.

Samozřejmě tady pan Jurečka říkal, že je to země zmítaná válkou, ale nějakým způsobem orgány tam fungují, dokonce Ukrajinci mají třeba i lepší elektronizaci dokladů než Česká republika, jo, tohleto tam docela zmákli ještě před válkou. Takže já si myslím, že bychom mohli požádat o vzory těchto čistopisů lidi, kteří v těch oblastech se zabývají touto oblastí - a jaksi, než tedy někomu dávku přiznáme v takovéto výši, což není málo peněz, 4 400, 6 600 korun, v kontextu toho, že pro naše občany jsme nedokázali ani tu pětisetkorunu, jak říkala paní kolegyně Pastuchová, prostřednictvím vás, pane předsedající, prosadit. Vy jste říkali, že na to nemáme peníze. A tady najednou, v uvozovkách, na to peníze máme. Takže na něco peníze máme, na něco peníze nemáme. A zase to vrhá takové podivné světlo, protože články, které vyšly, tak říkaly - sluha národa - když ho tam realizovali, tak vyhodil dvě tašky s půlmilionem dolarů někam do zahrady, jeho matka měla v posteli 700 000 euro. Mně to nepřipadá normální, aby ty osoby měly takovéto finanční prostředky u sebe doma. Takže jsme požádali na bezpečnostním výboru, zda by bylo možné provést prověrku těchto věcí, abychom věděli, že když teda někomu tady poskytujeme nějakou dávku, tak že to dáváme osobě, která si to opravdu zaslouží.

A poslední věc, kterou bych chtěl tady říci, nebo ještě dvě věci. Vy jste na tom bezpečnostním výboru posledním nebyl. Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra je organizace, která spadá pod ministra vnitra. Tam jsem se dozvěděl, že ředitel této organizace ukončil svoji činnost a bylo to na základě nějakého vašeho rozhodnutí, pan Paďourek, na kterého jsem se konkrétně ptal. Já se na to ptám jenom konkrétně, protože Správa uprchlických zařízení má 638 zaměstnanců, spravuje záchytná zařízení pro cizince, to znamená s nějakou migrační vlnou, s integrací cizinců takových nebo makových. Prostě se domnívám, že tento orgán by měl fungovat.

Já jsem nezaregistroval předtím, že by Správa uprchlických zařízení byla někým kritizována, že nefunguje nebo že je nefunkční. A najednou se tady dozvíme, že hlava této organizace odchází, pan Bacík, bylo mu nabídnuto nějaké jiné místo, on ho neakceptoval, odešel. A teď jsem na stránkách viděl, že máte nového ředitele Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra pana Mgr. Karla Tomáše. To znamená, pan Paďourek mi řekl, že to bylo vaše osobní rozhodnutí, na které máte právo, já to nerozporuju, že nebudete ani nesdělíte - a pan Paďourek mi řekl, že neví, proč jste pana ředitele odvolal. Ale já jsem takovej zvídavej člověk, mě to celkem zajímá. Jestli tam teda bylo nějaké pochybení tak zásadní, aby ten ředitel byl odvolán z takto z mého úhlu pohledu důležité složky Ministerstva vnitra, jako je Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. To jenom taková noticka.

A teďko k těm pozměňovací návrhům, které budeme za chviličku snad hlasovat a bude k tomu nějaký výklad. Tak my tam samozřejmě máme několik pozměňovacích návrhů, kdy chceme zpřísnit podmínky dočasné ochrany, to jsem říkal, je to právě u těch cizinců, u těch Ukrajinců, kteří se odhlásí z jedné adresy a na druhé adrese se nepřihlásí. Potom zneužívání azylového řízení, protože jestliže tady někdo teda je na vízu dočasné ochrany a z nějakého důvodu o to vízum přijde, tak oni najednou se začali překlápět, ti Ukrajinci zjistili, že si můžou požádat o azyl, což je jiný zákon, a musí se zahájit řízení tak, aby nebylo možné u osob, které jsou pod tímto statusem, aplikovat to azylové řízení se všemi těmi náležitostmi, které to spojuje, protože tam jsou od prvního počátku zdravotní, sociální a další věci. Právo jakoby nelze vynechat, oni můžou, to řízení poběží, ale nebude mít ten člověk ty náležitosti. To je další náš pozměňovací návrh.

Zpřísnění vydávání cestovních průkazů totožnosti v souvislosti s mobilizací. O tom jsem tady hovořil, že když jim expirují ty cestovní doklady, tak abychom měli jakýsi přehled a nevydávali jsme to jenom na hraniční průvodku, tak mi bylo přislíbeno ze strany Ministerstva vnitra, že těch průkazů je dostatek a že těmto osobám ty průkazy po tu dobu, kdy si nebudou moci vyřídit nový pas a nebudou chtít odjet na Ukrajinu, kde by hned získaly ten povolávací rozkaz, tak že získají tento průkaz. To je další náš pozměňovák.

Zvýšení efektivity návratové politiky ČR. Tak to je i z jiných zemí, jako je Lichtenštejnské knížectví a tak dále, když se tam někdo dopustí nějakého jednání, tak aby mohly ty osoby získat jakoby zákaz pobytu. To je technická věc.

A zpřísnění dopadu zápisu osob na sankční seznam. Když se někdo objeví na sankčním seznamu národním nebo mezinárodním, tak tam může dojít ke zrušení víza dočasné ochrany.

Jinak máme tady celou řadu dalších pozměňovacích návrhů, ať už z pera teda opozičních kolegů, od pana Kotena, který chce zákon jako takový zamítnout jako celek, tak tam k tomu my se nebudeme vyjadřovat, to je opoziční návrh. Potom jsou tam nějaké další technicko-legislativní věci. Ten poslední návrh je pana Jurečky, kde už jste naše stanovisko slyšeli, právě z toho důvodu nevyjasnění těch podmínek a vůbec nejasnosti toho. Tak k tomu absolutně nemůžeme dát doporučující stanovisko.

A výborem pro bezpečnost proběhly dva pozměňovací návrhy, které byly od pana kolegy Exnera, kdy přestože teda výbor doporučil, tak my se tam budeme zdržovat, protože se tady domníváme, že jsou to takové návrhy, které jsou víc progresivistické, víc takové prostě úderné, než jakoby nějaké z našeho pohledu smysluplné, když některé zejména jsou třeba jenom nějaké omezené období, jako je to pozbývání - když chcete nabýt české občanství, tak se musíte vyvázat ze svazku Ruské federace, a je to tam na období jenom toho válečného konfliktu. Prostě jsou to věci, které z našeho úhlu pohledu jsou moc takové divoké.

Pak je tam jeden pozměňovací návrh paní kolegyně Richterové, která dokonce říká, že pozbýt státní občanství lze jenom nějakým čestným prohlášením - to si myslím, že je úplně mimo mísu z hlediska té odbornosti.

Finální hlasování proběhne, jak proběhne, k tomu se nějakým způsobem postavíme.

Takže já bych chtěl říci, že jsem možná tady byl trošku delší, ale i z toho důvodu, že to je vlastně jakoby naposledy v uvozovkách, kdy k této věci se můžeme takto vyjadřovat, můžeme tam upravovat další věci, protože pokud by ten konflikt trval, nepovedlo se to nějak zamrazit, ukončit, tak máme tam ten březen 2025, do března 2026. A potom myslím, že to tak je, jestli by mi to potom pan ministr mohl ještě upřesnit třeba v té své závěrečné řeči, tak vlastně pak už to jde mimo národní parlament. Už to je prostě automat, který by tyto věci prodlužoval.

Ještě bych chtěl říct, že samozřejmě chápu, že hledala Evropa nějaké řešení. Poprvé se aplikovala ta směrnice, která nikdy nebyla předtím aplikována a nečekali jsme nikdy, že bychom ji museli aplikovat, protože jsme nepředpokládali, že na území Evropy se ještě objeví takovýto zásadní konflikt, pomalu na úrovni skoro třetí světové války, s takhle velkým masivním přesunem lidí. Takže ta situace není jednoduchá pro nikoho, není jednoduchá vůbec pro tu naši zemi, protože nás to zatěžuje. Zatěžuje nás to a my prostě hledáme jenom nějaké řešení, abychom tady udrželi vnitřní bezpečnost, zároveň jsme těm lidem nějakým způsobem pomohli. Ale já, pane ministře, chci, abychom se pohybovali v intencích zákona. Prostě tady máme evropskou směrnici a když potom skončí, tak se musíme plnohodnotně vrátit do cizineckého zákona a do azylového zákona. Nemůžeme mít dvojí metr na cizince. A teď právně nevím, jestli už při přerušení konfliktu, nebo až po ukončení konfliktu.

Z mé strany je to všechno. Děkuju za pozornost a omlouvám se, jestli jsem byl trošku delší.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Strýčka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu teda rozhodně kratší a vezmu to na ty dvě minuty formou interpelace.

Mnohé tady zaznělo. Samozřejmě zaznělo tady to, že v dnešní době se tady pohybuje asi 380 000 nebo máme tady v systému dočasné ochrany asi 370 000 uprchlíků. Jsou to převážně matky s dětmi, rodiny neúplné a tak dále, které sem přišly v těch uprchlických vlnách a tak dále.

Ale já jsem se chtěl zeptat na jednu věc. Protože samozřejmě ve veřejném prostoru už to zaznělo a ptají se na to i lidé kolem mne, co teda bude, až nějakým způsobem dojde k uklidnění toho konfliktu, protože sám šéf BIS generál Koudelka říkal, že může dojít k tomu, že se zvedne až 300 000 mužů, kteří v současné době bojují na Ukrajině, a přijdou sem. Samozřejmě otázka zní, jak jsme na to připraveni finančně, jak jsme na to připraveni ekonomicky, ale hlavně z pohledu bezpečnosti?

Ale já bych se hlavně zeptal na jednu věc. Možná to kolega předřečník nezaznamenal, ale ona v rámci Evropské unie existuje směrnice nebo je to dokument o sloučení rodin ukrajinských uprchlíků v rámci Evropské unie, kde se jasně hovoří, že ukrajinští uprchlíci, kteří od 24. února 2022 v důsledku války odešli nebo uprchli ze své vlasti, mají nárok na sloučení rodiny v rámci dočasné ochrany. Sloučení rodin je zaručeno bez ohledu na to, zda člen rodiny, manžel, partner, nezletilé, nesezdané dítě získalo povolení k pobytu. Tak já jsem se právě chtěl zeptat, jak to bude fungovat na základě této nebo jestli to bude fungovat na základě této směrnice, protože z toho mi logicky vyplývá, že v podstatě, pokud se tato směrnice na sloučení rodin bude uplatňovat, tak v podstatě ti, co sem přijdou po tom válečném konfliktu za těma rodinama, tak tady budou moci zůstat bez jakýchkoliv problémů. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré odpoledne. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Ožanová v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, na úvod bych chtěla říct, že jsem kontaktovala ještě předtím, než vystupuji, pana ministra Blažka, protože to, k čemu vystupuji, se týká trestního zákoníku. Ano, slyšíte dobře, trestního zákoníku, protože tady byl dán takový přílepek týkající se trestního zákoníku k tomuto zákonu, a pan ministr je v Senátu, což já samozřejmě akceptuji. Je mi líto, že tu nemůže být, ale tento důvod je zřejmý.

Takže proč vystupuji já, přestože nejsem členkou garančního výboru? Víte, já jsem členkou ústavněprávního výboru a zaujalo mě, že se tam mluví o trestním zákoníku a trestním řádu. Tak jsem se na to pořádně podívala a zjistila jsem, že ve druhém čtení byl načten pozměňovací návrh 5055 poslanců Martina Exnera, Víta Rakušana, Pavla Blažka, Jana Bartošky, Pavla Žáčka, Michala Zuny, Jakuba Michálka a Petra Letochy. A říkala jsem si - je to zákon, který má pomoci lidem, co mají problém, museli odejít ze své vlasti a musí žít v cizí zemi... Tak jsem se začala dívat, protože to je lex Ukrajina, zde se zabýváme pomocí těm, kteří uprchli před válečným konfliktem. A světe div se, tento... Promiňte, jinak to nejde říct, to není pozměňovací návrh, to je regulérní přílepek! A víte proč? Protože ten zákon vůbec neměnil trestní řád ani trestní zákoník. Vůbec to nebylo mezi změnovými zákony. A najednou pozměňovacím návrhem je zaváděna zcela nová skutková podstata. Prosím vás, kolegové, kolegyně, zcela nová, jmenuje se - neoprávněná činnost pro cizí moc.

Já se nebudu zabývat teď obsahem, bavme se o tom, že jsem si přečetla i celou důvodovou zprávu tohoto pozměňovacího návrhu. Prosím vás, o konfliktu na Ukrajině tam není ani zmínka! Je zjevné, že ten, kdo to připravoval, řekněme si, že to bylo s vysokou pravděpodobností 99 procent Ministerstvo spravedlnosti, to vůbec nepřipravoval k tomu, aby to bylo použito jako pozměňovací návrh lex Ukrajina. K tomu bude potom hovořit kolegyně Válková, vaším prostřednictvím, paní předsedající, protože ta již dneska upozornila - včera se v systému objevil tisk... Včera, prosím vás, kolegyně, kolegové, 861, novela trestního zákoníku, která obsahuje již zmíněnou novou skutkovou podstatu. Je pravdou tedy, že Ministerstvo spravedlnosti připravovalo novelu, a je to v pořádku, kterou by se měl zabývat ústavněprávní výbor, ale tak si řekli, jednu věc šoupneme do jiného zákona. Tak já už nevím, kolegové, kolegyně, to je úplně jedno, co projednáváme, protože když se nám to hodí, tak do toho šoupneme cokoliv.

Prosím vás, není to první případ, vy tady vsunujete zákon do těch zákonů pomoci, pozměňovacích návrhů, věci, které spolu věcně nijak nesouvisí, je to hromada přílepků. Ale zrovna tady mě docela mrzí... Mimochodem, já jsem panu ministrovi Blažkovi to napsala, aby věděl, že to považuji za přílepek, takže to není za jeho zády... Uděláte něco takového. Věc, která opravdu souvisí s bezpečností země, ale souvisí s komplexní reformou, kterou připravuje vlastně Ministerstvo spravedlnosti, v odůvodnění pozměňovacího návrhu nemáte opravdu ani slovo o Ukrajině! Ani slovo, prosím vás. A vy řeknete, že je to pozměňovací návrh k tomuto zákonu.

Já se připojuji k jedné věci - a jako první zde hovořila kolegyně Pastuchová, vaším prostřednictvím, paní předsedající, a navrhovala vrátit zákon do druhého čtení. Ona k tomu měla své důvody a já mám také důvody k vrácení návrhu zákona do druhého čtení. Promiňte mi, novelu trestního zákoníku by měl probírat ústavněprávní výbor. Zabývat se, jestli ta výše trestu je adekvátní, jaké je přesné znění. Je to úplně nová skutková podstata. Měli bychom k tomu samozřejmě případně to probírat na podvýboru pro justici. To není, prosím vás, drobnost! A tady jen tak tichým duchem budeme měnit trestní zákoník. Prosím vás, je toto normální? Za mě ne!

Já se schválně nevyjadřuji k ostatnímu. Já jsem členkou ústavněprávního výboru a cítím se hodně dotčena, že takovými divnými způsoby se snažíte znásilňovat legislativu! A promiňte, je to silné slovo, nicméně odpovídající dané situaci. Opravdu to už je extra přílepek! Jestli tohle není přílepek, co už jiného je přílepek? Vy jste vůbec v původním vládním návrhu zákona trestní zákoník ani trestní řád neměnili. A najednou novela, najednou pozměňovací návrh a najednou zcela nová skutková podstata. Ani jste to řádně neodůvodnili! Neodůvodnili jste to tak, že by to mělo souviset s tímto tiskem. Když tak si to přečtěte, já jsem to opravdu opakovaně četla, jestli se nemýlím, jestli jste to tam skutečně nezmínili. Já se, prosím vás, nevyjadřuji, jestli je to dobře nebo špatně tato skutková podstata. Já se vyjadřuji k tomu, že je to přílepek a že toto, zda je to dobře, špatně a ty detaily bychom měli probírat na ústavněprávním výboru. Proto podporuji návrh vrácení do druhého čtení a domnívám se, že by se tím měl skutečně zabývat ústavněprávní výbor.

Kolegové, kolegyně, já už nevím, jak to říct, ale tu se fakt rozmohlo, když je jedno, co projednáváme, my tam přilepíme cokoliv. Opravdu takhle, je to naše práce, je naše práce se zabývat legislativou, dělat zákony, vydávat zákony, schvalovat, ale ne takovýmto způsobem. Má to být trošku předvídatelné, když se zabýváme pomocí lidem, tak tam přece nebudeme něco takhle přilepovat. To vlastně dehonestujete i tu svoji práci, kdy se o něco snažíte, já chápu, proč to děláte, a vy to zneužijete pro další věci. A toto je zneužití tady tohoto nosiče. Opravdu. A navíc ten zákon 861 - říkám, kolegyně Válková o tom bude hovořit, vaším prostřednictvím, paní předsedající - je již předložen poslancům ve Sněmovně. A mimochodem obsahuje totéž, takže asi je někde problém. Já se domnívám, že v tomto případě by bylo vhodné, opravdu vhodné, ještě před závěrečným hlasováním, kdybyste se poradili a vzali tento pozměňovací návrh zpět.

Já si myslím, že na to budete mít aspoň trošku času. Měli byste zvážit, že tohle je opravdu už moc. Říkám, a já se nezabývám tím, co je obsahem, já skutečně... Neznásilňujte ten legislativní proces takovým způsobem, kolegové a kolegyně. Škoda, že je vás tu tak málo, nicméně snažila jsem se vám to vysvětlit a snažila jsem se o tom opravdu informovat i pana ministra Blažka, protože se domnívám, že i on by měl přijmout ten názor, že takové přílepky ne. Očekávala bych to od ministra spravedlnosti; pravděpodobně, kdyby to byl pan ministr Šalamoun a já ho vyzvala, tak by mu nezbývalo nic jiného než říct ano, je to přílepek. Takže očekávám, že až se budu bavit s panem ministrem Blažkem, protože má pod sebou Legislativní radu vlády, že řekne také, že je to přílepek.

Já se podívám, jestli tady mám ještě něco dalšího k tomu. Prosím vás, už ne, ale vzpomenu si na jednu věc, já ji tu často používám - programové prohlášení vlády. Vzpomenete si na to, že jste tam dali něco o standardní legislativní cestě? Já to tu používám dost často a zrovna teď na to myslím. Zkuste zvážit, zda standardní legislativní cesta není ta, kterou by se měli dávat nové skutkové podstaty do trestního zákoníku. Myslím, že byste měli aspoň v tomto bodě dodržet své programové prohlášení vlády. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Jenom připomenu, že se oslovujeme prostřednictvím předsedajícího, ale pokud jenom někoho jmenujeme, tak to není nutné...pak prostřednictvím. Pane poslanče, ještě posečkejte, jsou tady faktické poznámky. (Předsedkyně reaguje na poslance Kotena, který se chystal k pultíku.) Nejdříve pan ministr Rakušan a následuje pan poslanec Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedkyně, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, no, já jsem dlouho mlčel, nicméně na otázky Huberta Langa budu muset odpovědět v delším režimu než faktickou poznámkou. To jistě chápe. Teď vidím, že ten čas pokročil, a hlasování už dneska stejně nestihneme. Takže já si dovolím reagovat na paní kolegyni. Já nejsem právník, já nejsem člen ústavně-právního výboru, já jsem byl dlouhodobě členem bezpečnostního výboru, a to v minulém období, a teď tam jako gesční ministr chodím. Já jsem v kontaktu s bezpečnostní komunitou a bavím se o objektivních potřebách, které naše bezpečnost v době četných výzev má.

 

Přečtu název tohoto zákona: vládní návrh, číslo, o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Od začátku, co přijímáme lex Ukrajina mnoha čísel, je to souhrn, soubor nejrůznějších věcí ze zdravotnictví, sociální problematiky, školství, logicky i Ministerstva vnitra, případně s přesahem do Ministerstva spravedlnosti. Vždycky je to široký souhrn norem. Část z nich má pomáhat, část z nich má řešit bezpečnostní aspekty, část z nich má nějakým způsobem stanovovat třeba i nové postupy ve správním řízení a podobně.

A tohle je věc, která jednoznačně souvisí věcně s tím, že Rusko napadlo Ukrajinu. A my v téhle chvíli potřebujeme i na základě informací z bezpečnostní komunity mít definovanou skutkovou podstatu trestného činu, kdy někdo pracuje nějakým způsobem pro cizí moc. A nenamlouvejme si prosím, že nejčastěji je to někdo jiný než Ruská federace a že objektivně vyvolaná potřeba toto mít v trestním řádu prostě souvisí s ruskou invazí. Žádný přílepek.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek, následuje paní poslankyně Ožanová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, ono to opravdu nesouvisí s Ukrajinou. Nesouvisí to s Ukrajinou ani náhodou. Náš právní řád zná trestné činy, jako je třeba vyzvědačství, špionáž. Tam jsou přesně kvalifikované, nejsem právník, ale tady si trošku ty bezpečnostní služby pomáhají, chtějí něco navíc. Chápu, že vy jste to tady dali účelově, naprosto účelově, k lex Ukrajina VII. Tam to vůbec nepatří.

Strašně děkuji svým kolegyním, kterých si vážím, které jsou v ústavně-právním výboru. Já jsem na to tady upozorňoval i při druhém čtení, tam to úplně nepatřilo. Dokonce jsme se o tom bavili při prvním čtení, jestli eventuálně by tyhlety návrhy nepatřily ústavně-právnímu výboru, pokud se objeví. A nestalo se tak.

Takže já se kloním také k tomu, že tento kontroverzní návrh by z toho měl být stažen. Potom by to mělo smysl dál o lex Ukrajina VII hlasovat, protože chápu, že je potřeba ho přijmout. Ale tohleto je obrovská kontroverze. A do toho trestního zákoníku to nepatří. Teď se to tam objevilo nově v tom novém tisku. A je tady problém. Já jsem o tom mluvil s ministrem Blažkem. Je škoda, že tady dneska není, že se k tomu nemůže vyjádřit. A upozorňoval jsem ho na nestandardnost toho řešení, že to tam nepatří. Nebudu tady víc to komentovat, protože bych byl rád, kdyby to tady mohl říct pan ministr. Považuju to za naprosto nadbytečné.

K návrhu pana kolegy Exnera - zas je to nadbytečné, protože my tady máme zákon o občanství, od roku 2014 tady známe dvojí občanství, dostali jsme se k tomu. A teď zase řešíme jenom kvůli Ukrajině nestandardní situaci, která všichni doufáme, že pomine a že se dostaneme do standardního režimu, kde budou stačit standardní legislativní úpravy a zákony.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová, následuje paní poslankyně Válková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane ministře, musím na vás zareagovat. Já jsem četla tu důvodovou zprávu k tomu pozměňovacímu návrhu. Tam není to, co vy jste říkal tady na mikrofon. Vy jste to tam nenapsali, že to s tím souvisí. To tam opravdu není. Proto já říkám, že je to přílepek. Vy jste tam nic takového nenapsali. To, že si to myslíte, je jedno. Já jsem se vyhnula tomu, abych hodnotila, zda podporovat, či nepodporovat. Tomu já jsem se plně vyhnula, protože tuto diskuzi bych ráda vedla na ústavně-právním výboru. Já jsem se vyhnula tomuto hodnocení.

Nicméně když jsem si to přečetla, ve změnových zákonech to nebylo. Když jsem se podívala dál, přečetla jsem si odůvodnění, tam z odůvodnění taky nevyplývalo, že by to s tím souviselo. A najednou včera přistál tisk 861 a tam je totožné znění. Je to změna trestního zákoníku. Je to věc, kterou bude probírat ústavně-právní výbor. Pravděpodobně by dalším výborem měl být i výbor pro obranu, protože se ho to bude týkat. Ale řádná legislativní cesta. Já jsem se skutečně snažila vyhnout obsahu. Já tady dštím s nadsázkou oheň a síru za standardní legislativní proces, kolegové a kolegyně, za nic víc.

Vy jste to do toho odůvodnění nedali. A opravdu to, co teď říkáte, já vás chápu, ale nemáte to tam. Psalo to ministerstvo. Je to zjevné, protože jinak by to nebylo v tom tisku 861. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí paní poslankyně Válková, následuje pan poslanec Zuna. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Pane ministře, já si myslím, že tohle opravdu není z vaší dílny. Rozhodně pan poslanec Exner tady splnil zřejmě úlohu nosiče pozměňovacího návrhu. Spíš mě zaráží, že tady nedošlo ke koordinaci dvou rezortů, ale stát se to může. To vím z vlastní zkušenosti. Protože kdyby došlo, a to se tedy v tom případě zeptám, proč to dublujete, protože ve sněmovním tisku 861, který jsem dneska dostala právě na ústavně-právním výboru, abych se na to podívala už, on je to takhle tlustý spis (ukazuje), tak tam máte pod bodem novelizační 81 § 318a, činnost pro cizí moc - já už nebudu mít čas vystoupit v rámci delšího projevu, proto aspoň v rámci těch dvou minut... Já jsem si to opravdu přečetla. Je to totožné znění. A tam jsem se chtěla k tomu vyjádřit. Vím, že jsem už byla upozorněna i kolegy relativně asi před měsícem nebo dvěma týdny, teď přesně nevím, že zřejmě dojde k překryvu. Paní poslankyně Ožanová mně to znění, které opravdu je totožné, ukázala. A já musím konstatovat, že vaše odpověď není uspokojivá minimálně z toho důvodu, že nám nevysvětlujete, proč totéž předkládáte tento týden s tím, že určitě trestní zákoník bude ústavně-právní výbor projednávat nyní v rámci tisku, respektive je tam pozměňovací návrh, vy ho nepředpokládáte, ale předpokládám, a je to tak i zamýšleno, že je tam souhlasné stanovisko, takže bych vás poprosila konstruktivně, jestli byste nestáhli ten pozměňovací návrh. A pak o tom tady nemusíme ztrácet čas. (Předsedající: Čas.) Může se to stát, ale v tom případě je třeba na to reagovat. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Zuna s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Chci reagovat na předešlá vystoupení paní poslankyně Ožanové a pana poslance Maška, vaším prostřednictvím. Přiznám se, že jsem se ještě nedivil u výstupu paní Ožanové té poznámce. Svým způsobem se může zdát jako legitimní tím, že není členkou bezpečnostního výboru, a zároveň se ve svém vystoupení odmítla bavit o obsahu, ale vlastně řeší jen to, že ten pozměňovací návrh tam je takto navržen.

Ale už mě překvapil výstup pana Maška, který je členem bezpečnostního výboru a moc dobře ví, jaká témata, jaké problémy na bezpečnostním výboru, ať už ve veřejném, nebo neveřejném režimu, probíráme. A tento pozměňovací návrh, který předkládáme společně s panem Exnerem - tuším, že je nás asi osm - tak jednoznačně souvisí i válečným konfliktem na Ukrajině, a to právě z toho důvodu, že řeší bezpečnostní otázku České republiky. Válečný konflikt na Ukrajině s Ruskou federací, která je v něm samozřejmě zapojená. Ruská federace Českou republiku označuje jako nepřátelskou zemi už několik let. Byli jsme mezi prvními zeměmi, kterou takto označila.

Zároveň víme od zpravodajských služeb, co se děje na našem území ze strany nejrůznějších agentů Ruské federace a tak dále. A tento pozměňovací návrh jasně říká, že neoprávněná činnost pro cizí moc, a já bych byl rád, kdybyste si přečetla ty tři odstavce, které jsou v tom prvním, ta tři písmena, která jsou v tom prvním odstavci, a co řeší, tak jednoznačně souvisí i s tímto.

A jenom rychlou poznámku, jestli stihnu: to, jestli je to v důvodové zprávě, nebo je to odůvodněno na mikrofon, tím, že je to vůle zákonodárce, je přece jedno.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Ožanová, následuje paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedající. Musím reagovat na kolegu Zunu. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedkyně, já jsem si to četla. Opravdu tento návrh byl připravován jako změna k trestnímu zákonu. To já zcela chápu a je to legitimní, to, co předložilo Ministerstvo spravedlnosti, to je zcela v pořádku, protože my budeme diskutovat i o výších trestů a podobné věci a tyhle, nejenom o samotné definici, to je věc toho ústavně-právního výboru, já to nerozporuji, já jsem si to četla, ale jenom proto, že to tam chcete mermomocí prosadit, a promiňte mi, bezpečnost naší země je důležitá - ale je důležitá, já to nevztahuju jenom na jeden stát. Prosím vás, my se zabýváme opravdu vším přece, a to nemusím být členkou výboru pro obranu. A já se domnívám, že to projednávání v rámci trestního zákoníku se všemi dalšími změnami je plně legitimní a je v pořádku, a tam proti tomu nemám nic. Ale opravdu tato cesta, je to nestandardní legislativní proces, a já se dokonce domnívám, že tím, že to přílepek, že by to mohlo být i zrušeno. A nemusím to podávat já. To opravdu hrozí zrušení, protože to prostě přílepek je o tom žádná. A tím, že se to teď snažíte dodatečně nahonit, že to vlastně řeknete na plénu, že to odůvodníte, ale soud by v případě, kdyby to posuzoval, se zabýval tím odůvodněním. Opravdu to může potom do budoucna, pokud to skutečně chcete, tak nevytvářejte problém, díky němuž by případně to mohlo být i zrušeno. Jenom se vám snažím říct, že standardní cesta znamená méně problémů pro budoucnost. Nic víc, nic méně. Ale zkuste třeba (Předsedající: Čas!) to poslouchat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Válková, následuje paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Já bych si dovolila teda položit panu ministrovi otázku, na kterou možná bude umět odpovědět, není to nic právnického. Já ctím, že každý z nás má určitou specializaci. Ten poslanecký pozměňovací návrh, o kterém diskutujeme spíš z těch formálních hledisek, ne z těch obsahových, to právě bych nechala až na to projednání ústavně-právního výboru, tak je zde jako předkladatel podepsán Martin Exner, Vít Rakušan, Pavel Blažek, Jan Bartošek, Pavel Žáček, Michal Zuna, Jakub Michálek a Petr Letocha, a ta 861, kterou předkládá ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který má úplně to stejné znění, který včera byl doručen do Sněmovny, tak tím pádem má jeden autor stejné znění dvou legislativních návrhů.

A já bych se zeptala pana ministra jenom jednoduše: ví o tom, že autor pozměňovacího návrhu, který je součástí tisku 727, je současně předkladatel komplexní novely trestního zákoníku, v rámci kterého je stejné zdůvodnění a stejné zákonné znění té nové skutkové podstaty? Pokud nikoliv, tak se to vysvětluje, a jak jsem říkala, je jednoduchá cesta a možná, že jsme to i my příliš podrobně a zbytečně dlouho rozváděli, stáhnout tenhle návrh, protože se bude stejně projednávat, a myslím si, že to, že tam budeme mít novou skutkovou podstatu toho § 318a o měsíc dříve nebo později, pokud tedy projde ta komplexní novela trestního zákoníku, a pracuje se na tom, aby prošla, tak že to už asi nevadí, že to bude třeba o dva měsíce později. Takže otázka na pana ministra. (Předsedající: Čas!) Děkuji za případnou odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Peštová s faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěla k té legislativní čistotě nebo právní čistotě. Když se připravuje nebo když Ministerstvo vnitra připravovalo tuto legislativu, tak pokud tedy chtělo zasáhnout do jiných zákonů, tak samozřejmě to udělalo tím, že připraví souběžně s tím změnový zákon, který bude řešit právě všechny zákony, které se budou řešit v souvislosti s tímto zákonem. Jestliže tady mé předřečnice říkaly, že už je připravována novela trestního zákona, tak vlastně pokud k tomuto chtěli přistoupit, tak měli toto udělat, vyjmout to z této novely a dát to formou změnového zákona, s tím související další zákony, pokud se mění. Takže já se tady plně vlastně ne podepisuji, ale vlastně tady se připojuji ke svým předřečnicím, které tvrdí, že to je přílepek, protože je to přílepkem. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se vracíme do rozpravy. Přihlásil se s přednostním právem pan ministr Rakušan, takže pan poslanec ještě posečká. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já jsem tímto panu poslanci Kotenovi výrazně pomohl, protože je nepříjemné být přerušen uprostřed své řeči tím, že končí čas vymezený pro jednání. Já už jsem za prvé na to zvyklý a za druhé věřím, že v pátek budeme mít možnost navázat přímo, a myslím si, že místo úvodního slova v pátek bude i dobré tím, že se budeme bavit o konkrétních věcech, které tady padly.

Abychom si srovnali datovou základnu a poslouchali se dobře. Čísla Ministerstva vnitra jsou následující: celkově je na území České republiky - celkově - 579 508 občanů ukrajinské národnosti, a teď je to důležité, z toho 378 439 v režimu dočasné ochrany, 93 972 v režimu přechodného pobytu a 107 097 v režimu trvalého pobytu. Takže to jsou data, která sedí, tam žádné nejasnosti nemáme. Já to od začátku ne vyčísleno do jednotek říkám přesně takhle, říkám necelých 400 000 v dočasné ochraně a vždycky jsem uváděl, že více jak 200 000 v nějakém jiném režimu, většina z nich už z období, které je předválečné.

Potom je tady jedna otázka a tam není žádný rozpor. Já naopak i na té evropské úrovni, i tady, a vy jste mě citoval, od začátku říkám, že ty kapacity jsou vyčerpatelné, že Česká republika není nafukovací. A já si vzpomenu na naše debaty dva, dva a půl roku zpátky, kdy jsem od vás slyšel: a přijde na podzim situace, že tady ta stanová městečka budeme mít a podobně. A já říkám, žádná tu nebyla. A já říkám, žádná tu nebyla! I když jsme si tady tím vyhrožovali a v té společnosti jsme trošku budili nervozitu, že se něco takového stane, a prediktivně jsme budili ten strach. Lidé ho mají sami o sobě dost. Nestrašme je dopředu. Nic takového se nestalo. Měli jsme tady pro jednu specifickou skupinu uprchlíků tři týdny jedno stanové městečko. To je pravda, ale jinak ne. Jinak jsme to zvládli. Já říkám, kraje, ať už tam vládne kdokoliv, města, obce, soukromníci, ale zvládli jsme to. Ty kapacity jsme našli.

A teď samozřejmě máme tři scénáře. Jeden je ten mírný, a to je ten současný, kdy ve chvíli, když přichází dva tisíce lidí týdně a pouze 3 procenta z příchozích vyžadují jakékoliv poskytnutí ubytovací kapacity, pouze 3 procenta příchozích chtějí nějakou ubytovací kapacitu po státu, jinak si ji zajišťují sami, v tom případě jsme ve scénáři, který zvládáme.

Samozřejmě že těch externalit je tady obrovské množství - energetická krize na Ukrajině, možné pokračování konfliktu, obrovsky mrazivá zima a nedostatek tepla a podobně, to všechno je a ty scénáře jsou zpracovány. Já jsem je v nějaké míře prezentoval na místech, kde mají být prezentovány, a samozřejmě jsme připraveni vám je na bezpečnostním výboru také říci. Ale co je pro nás rozhodující, je, aby kapacity stačily pro ubytování, a tam samozřejmě bez nějaké humanitární asistence státu. To samozřejmě naplánováno máme a samozřejmě jsou i čísla a stavy, kdy už neexistuje české řešení a musí být to evropské. My velmi doufáme a těšíme se na polské předsednictví, když jste se ptal na evropský kontext, které přichází teď po maďarském, protože Poláci mají ambici ve vnitřní bezpečnosti řešit několik věcí, na které jste se ptal. Kapacity těch nejvytíženějších zemí, kam patříme, mají chuť řešit i větší pomoc státům finanční, které byly zasaženy ukrajinskou krizí, což se nám také určitě bude hodit a bude se nás týkat, a jsme aktivně ve spojení s našimi polskými kolegy.

A třetí věc, návrh celoevropského řešení nejrůznějších pobytových otázek, které se týkají období po skončení dočasné ochrany, a to je to, co my požadujeme jako Česká republika dlouho, a polské předsednictví je tím nejlepším, Polsko, relativně silný stát a za další, dotčený ukrajinskou migrační krizí stejně jako my.

Takže ta ambice mít řešení celoevropské po skončení dočasné ochrany na konci polského předsednictví je něco, co my vítáme a každopádně chceme a každopádně podporujeme.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Tak a já se omlouvám, ale sám jste to avizoval, pane ministře. Musím vás přerušit, protože nyní musím přerušit 119. schůzi, a to konkrétně do 15. hodiny, kdy máme pevně zařazený bod 1, což je státní rozpočet ve druhém čtení.

Zároveň připomínám členům organizačního výboru, že schůze organizačního výboru se bude konat přibližně za pět minut na obvyklém místě.

A ještě tady mám jedno oznámení. Na toaletě, domnívám se že pánské, protože mi to bylo předáno, ta informace, se našla takováto sluchátka. Takže pokud je někdo postrádáte, tak jsou tady k dispozici.

Zatím přeji hezké odpoledne.

 

(Jednání přerušeno ve 14.01 hodin.)

 

 

 

(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, odpolední jednání zahájíme pevně zařazeným bodem číslo 1, což je sněmovní tisk 805 - státní rozpočet, ve druhém čtení.

Před otevřením rozpravy požádali o vystoupení s přednostním právem pan předseda Michálek, nicméně není přítomen, paní místopředsedkyně Richterová, nicméně také není přítomna.

 

Takže přistoupíme k otevření bodu, kterým je

Aktualizováno 3. 12. 2024 v 18:06.