(pokračuje Jan Bartošek)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 656/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve čtvrtek 12. září 2024 na 112. schůzi Poslanecké sněmovny před vystoupením navrhovatele a zpravodaje. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. A já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

A jinak, kolegyně, kolegové, požádám vás, kteří chcete diskutovat, abyste diskuse přenesli do předsálí, aby bylo dobře rozumět, co bude pan ministr říkat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Tak, pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, milé kolegyně, kolegové. No, dovolte, abych vás přivítal ve druhém čtení zákona, sněmovního tisku číslo 656, návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tedy energetického zákonu, v tomto případě tedy pracovně nazvaném jako lex OZE III.

A dovolte, abych krátce - protože toto druhé čtení bylo přerušeno - jenom shrnul to současné dění. Máme před sebou relativně velký počet i pozměňovacích návrhů, takže ta debata dneska o této normě nějakou dobu určitě bude trvat. To je dobře, ale dovolte tedy, abych krátce odůvodnil a popsal tuto normu.

Tím hlavním důvodem předložení tedy je povinnost členského státu zajistit transpozici směrnic Evropské unie, respektive tedy adaptaci do českého právního řádu na přímo aplikované předpisy.

Jedná se tedy konkrétně o směrnici číslo 200/2019/944 (?), a 2012/27. Co ta směrnice, nebo co tato novela zakotví?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, kolegové v pravé části sálu, kteří diskutujete, kolegové v pravé části sálu, prosím o ztišení.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Předkládaná legislativa primárně tedy reaguje na situaci na energetických trzích na úrovni tedy nejenom obchodní, ale i výrobní, samozřejmě s velkým rozvojem obnovitelných zdrojů. Tak je nutná tedy související legislativa, abychom dosáhli konečných efektů, což je tedy otázka cen energií, respektive stability.

Takže tato novela přichází s takovými úpravami, jako je ukládání energie, flexibilita účastníků trhu s elektřinou a agregace flexibility. Jinak tato norma v sobě zavádí i určité změny v oblasti ochrany spotřebitele. Ale samozřejmě si pamatujeme určité situace okolo například Bohemia Energy, kde energický trh v tomto případě ne dobře zafungoval a mnoho spotřebitelů se dostalo do opravdu svízelné situace a mělo to i velmi, velmi negativní dopady na samotnou cenu energie. Takže norma počítá i s úpravami podmínek v této oblasti. Obecně projednání a schválení této normy, tak je součástí, ale (nesrozumitelné) budu říkat určitého seriálu opatření, které se snažíme dělat nejenom v oblasti budování zdrojů energie, nejenom v oblasti investic do přenosových a distribučních soustav, ale opět to vše se neobejde bez funkční a moderní legislativy.

Jinak připomenu, že první čtení proběhlo 19. dubna. Hospodářský výbor pak zasedal 20. června. Druhé čtení, které bylo, jak již bylo zmíněno, přerušeno, proběhlo 12. září, 26. září na to zasedal hospodářský výbor, aby projednal pozměňovací návrhy. Opět připomínám, že ten rozsah pozměňovacích návrhů je relativně velký, ale ve většině případů velmi věcný a přínosný.

Takže tolik za mě, pane předsedající, vstup do té debaty a já se těším na načítání a odůvodňování těch pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 656/1 až 656/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru, pan poslanec Ivan Adamec, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy, aby odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, tak já se pokusím k tomu vám něco také říci. Když jsme tady schvalovali zákon zkráceně nazvaný lex OZE II, který se stal zákonem roku, tak v tu chvíli jsem si říkal pesimisticky, že už to horší být snad nikdy nemůže. No, pak přišel lex OZE III a zjistil jsem, že jsem se mýlil a stal jsem se opět optimistou. Prostě horší to být může. A já vám něco řeknu. My jsme to projednali vlastně na hospodářském výboru dvakrát. Děkuji všem členům hospodářského výboru, že měli trpělivost s tímto, a děkuji vám všem, že budete mít snad trpělivost i dnes a hlavně při třetím čtení. Ty pozměňovací návrhy, opravdu je jich hodně, v řadě případů, řekněme si na rovinu, jsme takoví trošku pošťáci těch pozměňovacích návrhů z Ministerstva průmyslu a obchodu, případně z Ministerstva financí.

Musím říct, že já si takhle tedy legislativní proces vůbec nepředstavuju. Jsou to zákony, které prostě upravují moderní energetiku. Když se podíváte, cirka to bude 3 procenta trhu a jsou s tím takovéhle problémy. Je to nové, já to chápu všechno, ale prostě myslím si, že legislativa by se takto dělat neměla. A já také v obecné rozpravě se přihlásím hned jako první s přednostním právem zpravodaje a navrhl bych vám procedurální krok, jak se s tím vypořádat.

Chtěl bych říct, že dneska jsme ve druhém čtení, to znamená o těch pozměňovací návrzích dneska nehlasujeme, dneska je podáváme. A já musím říct, že jenom z hospodářského výboru těch pozměňovacích návrhů bylo sedmatřicet, které prošly, sedmatřicet a dalších x prostě se tam nasypalo ještě během včerejší noci, protože holt se to muselo dát ještě všechno do pořádku. A já si také dovedu představit, že některé z těch pozměňovacích návrhů, které už tady byly včera zmiňovány, protože byla tisková konference vlády, že by měly přijít v jiný čas, v jinou dobu, že by se jim měla věnovat případně větší pozornost.

Na druhé straně to chápu tak, že vlastně pokud máme se vypořádat s dědictvím z roku 2005, tak o to se pokoušely všechny vlády, zatím neúspěšně, a je otázka, zda tento pokus bude úspěšný. Je tam samozřejmě řada legitimních pochybností, to chápu. Ale podle mě 50 miliard za 2 procenta výkonu to prostě stojí. To nám zdražuje tu elektřinu neuvěřitelným způsobem; 2 procenta výkonu, cirka 50 miliard. Kdo to zaplatí? Naši občané, my všichni. Takže proto já říkám, že ten návrh tady podám z toho Ministerstva financí, respektive z vlády, jsou to čtyři pozměňovací návrhy. Věřím, že k tomu bude velká diskuse, a je to správně a musíme se s tím popasovat.

Musím říct, že jsme dlouho hledali způsob, jak se vypořádat s tím množstvím pozměňovacích návrhů. A našli jsme způsob, já vám ho řeknu v obecné rozpravě a moc vás všechny prosím v tuto chvíli, abyste mě vyslyšeli a přistoupili na ten způsob, jak se s tím vypořádáme. Nikdo nebude ochuzen o nějaké hlasování, o nějakou debatu, to je základ. Ale prostě ta procedura musí být trochu jiná, než jsme zvyklí, protože jinak se v tom utopíme. Nebudeme vědět vůbec, o čem hlasujeme, a to podle mě nemá takto být. Já si myslím, že poslanci musí vědět, o čem hlasují, musí vědět, o čem to je, a pokud to neví a hlasují jenom jako automat, tak je to špatně. Také bychom se mohli dobrat(?) toho, že budeme za chvilku řešit zákon lex OZE IV, a já si myslím, že ho řešit budeme, lex OZE V až lex OZE x. Prostě to tak pravděpodobně se bude vyvíjet, protože já v tuto chvíli samozřejmě, když vidím, jak ten legislativní proces probíhá, tak si myslím, že se nevyvarujeme některých nepřesností, případně i chyb, které budume muset v budoucnosti napravovat.

V tuto chvíli bych asi skončil. Ty pozměňovací návrhy, které jsou v systému, tak mají všechny odůvodnění a samozřejmě jsem připraven s vámi diskutovat o nich. Nicméně jsme ve druhém čtení, všechny ty pozměňovací návrhy půjdou znovu do hospodářského výboru a pak půjdou na třetí čtení. Jinak, až budu říkat tu proceduru, jak to budeme dělat v obecné rozpravě, tak vám i řeknu, jak to bude s těmi pozměňovacími návrhy, které jsou načteny mimo ten takzvaný komplexní pozměňovací návrh. Zatím vám děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji šest přihlášek (poslanec Adamec se hlásí o slovo), v tomto případě sedm. S přednostním právem pan zpravodaj vystoupí jako první. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tak já mám tady pro vás návrh. My tady máme komplexní pozměňovací návrh, který je kompilátem vlastně pozměňovacích návrhů, které prošly hospodářským výborem. Je jich pětatřicet, je to jeden komplexní pozměňovací návrh. A my dneska musíme, pokud chceme si tu práci řekl bych ne zjednodušit, ale zpřehlednit, tak bychom měli hlasovat, že ten komplexní pozměňovací návrh, který vyšel z hospodářského výboru, bude přijat jako základ pro další projednávání. To znamená, že tuhle proceduru musíme hlasovat v obecné rozpravě a samozřejmě já vás k tomu pak vyzvu.

Co se týká těch ostatních pozměňovacích návrhů, které se netváří, že jsou doplněk toho komplexního pozměňovacího návrhu, tak z těch se stane doplněk samozřejmě, protože se budou hlasovat jako součást komplexního pozměňovacího návrhu, a o všech bude hlasováno samozřejmě v třetím čtení. To znamená, nic nespadne do toho komplexáku bez hlasování. Jenom to říkám proto, abychom si uvědomili, že vlastně v tom třetím čtení budeme hlasovat už ne o tom původním zákonu, ale o tom komplexním pozměňovacím návrhu zákona a k němu se budou vlastně přijímat nebo nepřijímat ty pozměňovací návrhy.

To jenom, abychom si to tady vyjasnili a všichni věděli, o co jde. Jinak ten komplexní pozměňovací návrh, ten opravdu prošel hospodářským výborem důkladně, jinak odůvodnění je v tom sněmovním tisku. Abych to zkrátil, tak vám řeknu, že on má 157 stránek a dalších asi 180, 190 je odůvodnění. Tak jenom abyste si udělali představu, jak to vypadá. Já si příště vezmu vozík na ty papíry, jestli takhle budeme pokračovat, protože to fakt není úplně standardní způsob.

Takže z mé strany zatím všechno a teď vám řeknu, že dávám návrh, procedurální návrh, že komplexní pozměňovací návrh bude přijat jako základ pro další projednávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak já o něm dám hlasovat bezprostředně. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. (Z pléna žádost o odhlášení.) Eviduji žádost o odhlášení. Já vás odhlásím a požádám, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Předsedající se odmlčí.)

Počkám, až se počet poslankyň a poslanců v sále ustálí. Vypadá to, že už mohu dát hlasovat.

 

Jenom pro pořádek, pane zpravodaji, dám hlasovat o tom, že komplexní pozměňovací návrh bude základ pro projednávání tohoto zákona, což umožňuje jednací řád.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 76, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 131, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

(Zpravodaj se hlásí). Chcete tedy, pane zpravodaji, pokračovat ve svém projevu, jestli jsem to dobře pochopil? (Zpravodaj souhlasí). Dobře, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. A teď musíme ho načíst v podrobné rozpravě. Jenom říkám, že se na to připravte, že v podrobné rozpravě opět se přihlásím s přednostním právem a načte nejdřív ten komplexní pozměňovací návrh, protože jinak bychom nemohli pokračovat dál v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je možné samozřejmě, pane zpravodaji, ho přečíst v obecné rozpravě a v podrobné se k němu pouze odkázat. I to je možnost.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, já to řeknu, je to sněmovní dokument 5210, abyste věděli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, a v podrobné rozpravě ho bude potřeba načíst znovu. Já jsem myslel...V této podrobné rozpravě zdůvodnit... Dobře, budeme pokračovat dál.

Nyní tedy faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové a potom s přednostním právem pan místopředseda Havlíček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji, pane předsedající. Teď bych v tom chtěla udělat pořádek, abychom si řekli - takže tělem už není zákon, tělem, které se mění, je komplexní pozměňovací návrh. Takže všechny pozměňovací návrhy, které teď budou přijímané, musí být načteny ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu a ne k zákonu, který ve své podstatě už není tím tělem. Pokud budou načítány k tomu zákonu, tak bych docela chtěla slyšet legislativu, jak se s tím popere, protože sama jsem se s tím taky setkala, a proto jsme vždycky nabádali poslance: když už tedy mají komplexní pozměňovací návrh, aby všechny pozměňováky směřovaly k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu, protože jestliže to budou směřovat k tomu zákonu, tak tam potom vzniká velký chaos. Rozumíte mi? Pokud budou přijímány pozměňovací návrhy, tak ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, ne k tomu zákonu, který přišel do Poslanecké sněmovny jako takovému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vaše poznámka je zcela správná, paní poslankyně.

Nyní faktická poznámka pana zpravodaje, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já k tomu musím také něco říct, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ke kolegyni Peštové. Já jsem to konzultoval s legislativou a ty pozměňovací návrhy, které se dnes budou podávat - ony se nebudou dneska přijímat, dneska se jenom podávají - se vlastně stanou, řekl bych, součástí komplexního pozměňovacího návrhu legislativně-technickým zásahem. Protože my to ani dnes neumíme jinak udělat. Některé už jsou k tomu, ale některé nejsou. To znamená, budou se... Stanou se v okamžiku, než to přijde sem, do třetího čtení, protože pak by nebylo možné o nich hlasovat - to je správná připomínka - ale pak bychom nemohli hlasovat podle tohohle komplexního pozměňovací návrhu a museli bychom hlasovat o všech věcech, návrzích, k tomu původnímu návrhu zákona, a to, doufám, nikdo nechcete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě strpení, je zde faktická poznámka paní poslankyně Zuzany Ožanové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, pokud mě náhodou slyšíte, já jsem se podívala dneska do tisku, včera tam napadlo 15 pozměňovacích návrhů, dneska - ne, pardon, včera 31 a dneska do 9.52 nebo 10.52 tam napadlo 15 pozměňovacích návrhů. A kromě kolegy Nachera jsou to všechno koaliční návrhy a je otázka, jak je tedy ten zákon připraven, když to chce koalice tak hodně měnit a zda by nebylo vhodné předložit úplně nový zákon, protože v tom je tedy guláš. Já jsem zvědavá, jak to budeme na hospodářském výboru probírat. Vždyť to je peklo, vážení. Neměli bychom zvážit například i to? Dávám procedurální návrh, tedy budeme ke konci - návrh na prodloužení lhůty - pokud už to chcete projednávat ve výborech - tak návrh na prodloužení lhůty o 30 dnů, protože opravdu tam je takové kvantum, tam je přes 50 pozměňovacích návrhů v systému, to je opravdu práce koalice? (Potlesk zleva).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než udělím další slovo, já si poznamenám váš návrh - a ten se skutečně hlasuje až na konci prodloužení lhůty - na 30 dnů. (Poslankyně Ožanová mimo mikrofon: O 30 dnů.). O 30 dnů. Já vám děkuji.

Je zde řada faktických poznámek, jako první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, pan poslanec Ivan Adamec a další. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já budu velice stručná a rychlá, protože navážu na svoji předřečnici, ctěnou kolegyni Zuzku Ožanovou. Ty pozměňovací návrhy, které tam napadaly, ty právě napadaly k tomu stávajícímu zákonu, a proto jsem to tady chtěla říct, aby to tady bylo řečeno, protože padaly úplně k něčemu jinému, než jsme si teď odsouhlasili. Mě by zajímalo, jestli ti poslanci, co to tam naházeli, teď tady na mikrofon řeknou, že to není k tomu zákonu, ale je to k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, rozumíte mu? Aby tam byla ta právní čistota? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce, připraví se poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, pane ministře, je to jednoduché. Největší pošťák v tomto případě jsem já - v těch pozměňovacích návrzích. Mně je úplně jasné, že se to bude vztahovat k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, to tady říkám zcela otevřeně, protože on se o to doplní. To není, jako že by to bylo k tomu původnímu a nebylo možné to dát do toho souhrnného komplexního návrhu, ten komplexní návrh je v nějaké podobě a ve třetím čtení ta podoba samozřejmě nabyde o pozměňovací návrhy, které tady schválíme. Já v tom žádný problém nevidím. Co se týká toho, že co říkala kolegyně Ožanová, já bych s tím problém vůbec neměl, s těmi 32 rozšíření lhůty pro projednání. Naopak možná by nám to prospělo na hospodářském výboru, protože sedmého máme docela plný program, že bychom to udělali další hospodářský výbor. Měli bychom na to víc času, ale musím říct, že já jsem to tady říkal hned na začátku, že prostě ty pozměňovací návrhy tam padaly přes noc jak.. Nechce se mi říkat... To byla taková... Za druhé světové války... Jak Němci do krytu. Napadalo to tam v noci a dneska ráno ještě. Je to právo každého poslance, co si s tím udělá. Tak co já s tím mám dělat? A dovedu si taky představit, že by tady mohl být návrh zákona, který nás nebude nutit dávat pozměňovací návrhy, že bude to tak komplexní, tak připravené, že to sem přineseme, a všichni řekneme: tohle chceme nebo tohle nechceme. A je to vyřešeno, ale takhle to bohužel není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jsou zde další dvě faktické poznámky, nejprve paní poslankyně Helena Válková a potom pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuju, pane místopředsedo. Já mám dvě poznámky. Podívejte se na naši tabuli, kolik tam máme důležitých zákonů - třeba zákon o advokacii. Advokáti o to prosí už delší dobu. Domluvili jsme se na garančním fondu. Myslím, že je to důležité. A my tady teď budeme se zabývat zákonem - a teď to není moje oblast, vůbec nejdu k obsahu - příští týden budeme mít - ne přespříští týden - veřejné slyšení, kam jsme pozváni s Radkem Vondráčkem jako svědci ohledně přílepku - možná někdo řekne takzvaného přílepku, já říkám přílepku - který tenkrát se projednával v roce 2023 v souvislosti se střetem zájmů - ten přílepek je střet zájmů, říkáme my. Novela zákona o kontrole politických stran na úřadu, který to kontroluje, to byl ten nosič - a teď tohle, co slyším. To je přímo ukázkový případ, že tady je nejasná legislativní procedura - komplexní návrh, který existuje-neexistuje, teď se k tomu dávají na poslední chvíli pozměňovací návrhy. Prosím vás, já jenom varuju, ať jako Poslanecká sněmovna si nevysloužíme adjektivum, že je to Poslanecká sněmovna, která nedodržovala vlastní pravidla, vlastní jednací řád, takže doporučuji zvážit opravdu, jestli tento tisk je v současné době zralý k projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktické poznámky jsou: nejprve pan poslanec Jiří Mašek, potom pan poslanec Martin Kolovratník, potom pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, Já budu velice stručný. V podstatě tady je 50 pozměňovacích návrhů různých kolegů - já mezi ně nepatřím - k návrhu zákona. A teď chápu pana kolegu Adamce a snahu o jakési racionální řešení, že bude komplexní pozměňovací návrh, ale ten ještě nikdo neviděl, a ten komplexní pozměňovací návrh má vzniknout na základě pozměňovacích návrhů, které jsou k tomu zákonu. Já si myslím - Ivane, promiň, prostřednictvím pana předsedajícího - že to takhle prostě není možné, aby se to sesbíralo a dělali jsme teprve následně komplexní pozměňovací návrh, ke kterému budeme dávat připomínky. Takže ono se to fakt asi těžko vysvětluje, anebo se to těžko chápe. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já děkuji za slovo. Já k tomu velmi stručně. Já jsem to tady říkal - musíme se poslouchat. Základ komplexního pozměňovacího návrhu, proceduru, jste mi v tuto chvíli jako zpravodaji schválili. Je (nesrozumitelné) pozměňovací návrzích, na kterých byla shoda v hospodářském výboru, jo? Těch 35 pozměňovacích návrhů je shoda z hospodářského výboru a dva pozměňovací návrhy, které byly alternativní, ve dvou variantách, se dávají jako další dva pozměňovací návrhy k tomu komplexnímu pozměňovací návrhu. Jinak ten komplexní pozměňovací návrh je v systému. My tady nic neporušujeme, já ho načtu, ale až v podrobné rozpravě, protože jindy udělat nemůžu.

A chci říct, že členové hospodářského výboru naprosto vidí přesně, o čem to je. A já znovu zopakuji. Víte, já to chápu, že by bylo lepší, kdyby to tady přišlo připravené kompletně a že bychom hlasovali třeba jenom o dvou, o třech pozměňovacích návrzích, protože vždycky se něco najde, ale situace taková není a my ta pravidla neporušujeme, protože já jsem to projednával s legislativou a každý z nás a každý z vás můžete podávat kolik pozměňovacích návrhů budete chtít. A budeme se s tím muset ve třetím čtení vypořádat, (nesrozumitelné) je na to dost času, na to třetí čtení.

Teď se dají slyšeli, že budeme asi pravděpodobně prodlužovat lhůtu o 30 dní. Takže my se o tom budeme bavit. A znovu říkám, že těch 35 pozměňovacích návrhů z hospodářského výboru, které jsou v komplexním, takzvaném komplexním pozměňovacím návrhu, v tom základu, ty jsou prodiskutovány v odborném výboru a jsou tím výborem doporučeny. Tam nebyl nikdo proti těmhle pozměňovacím návrhům, jo? To znamená, je to z hlediska komplexnosti a jasnosti, co v tom je, je to naprosto čisté, chtělo by se mi říct, je to průzračné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí faktických poznámek: nejprve pan poslanec Martin Kolovratník, paní poslankyně Zuzana Ožanová, paní poslankyně Helena Válková. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: No, ono to je průzračné, téměř, to je pravda. A jsme tedy na hraně legislativy, ale je to možné, jak říká Ivan Adamec. A my jako opozice jsme dobrota sama, hlasovali jsme pro. Hlasovali jsme a souhlasili s tím, že použijeme tady ten komplexní pozměňovací návrh právě, protože ty pozměňováky my, kteří v hospodářském výboru jsme, tak už jsme je v ruce měli. Ale, dámy a pánové, tohle tady musí zaznít. Tady ta debata, kterou teď máme, to je vizitka práce této koalice. Sorry, to se na mě nezlobte. Energetický zákon jsme měli na hospodářském výboru poprvé 7. 5., to bylo to klasické přerušení, ale dva balíčky pozměňovacích návrhů tam šly 27. 6, a pak znovu 2. 10. A to není, pane předsedo Adamče, že se to tam nahrálo nebo v noci objevilo, ať to tady zazní - vy lepíte rozpočet, máte problémy se státním rozpočtem, víte to, že vám to neprojde, tak nový pan ministr Vlček s panem ministrem Stanjurou jste vymysleli balík pozměňovacích návrhů, které jsou teď načteny a byly včera na tiskovce. To je ten hlavní důvod, proč se tohle všechno děje. Tak to ať tady zazní, jak tato vládní koalice pracuje.

Včera to říkala Alena Schillerová - za nás vláda zasedala v pondělí, aby Sněmovna mohla ve středu pracovat do večera. Vy jste to dali celé období úplně jinak, končíme ve středu vždycky po obědě. A teď to najednou všechno doháníte. OK, budeme tady do Vánoc nonstop, nemáme s tím problém, ale ať tohle zazní, že toto je výsledek stylu práce této koalice a lepení věcí na poslední chvíli. Tak to prostě je. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Já to zkusím, třeba se mi to jednou povede, ty dvě věty, jak vždycky říkám, a pak je z toho dvacet vět. Vůbec to není, pane poslanče Adamče, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, průzračné. Opravdu to není průzračné. Nemáte pravdu a neříkejte to prosím na mikrofon. Mně to vůbec není jasné z hlediska legislativních procedur - právě proto, že je to na poslední chvíli a nevíme, jak se to zakomponuje - a už je to víc než dvě věty - do pozměňovacího návrhu. Takže průzračné to opravdu není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já tady se nechci hádat jako jo, slovíčka a takovéhle věci, ale fakt jako na tom nic není - jako to říkám otevřeně. Kdybych tam cítil nějaký problém v těch 35 pozměňovacích návrzích, které jsou základem komplexního pozměňovací návrhu, tak bych do toho nikdy nešel. To je potřeba říct.

A když se tady mluví o vizitce práce koalice, tak já už si hodně pamatuji tady z té Sněmovny. Já už jsem tady jedenáctým nebo dvanáctým rokem a vzpomínám si, že i za jiných vlád sem chodily návrhy zákonů, které se musely řešit komplexním pozměňovacím návrhem, že jsme tady měli zákon, který měl přes 300 pozměňovacích návrhů. A nebylo to jednoduché, nebylo to snadné. Chápu to, my jsme to také kritizovali, já to tak beru od opozice, to je právo opozice, ať nám to nandá, ale nalejme si čistého vína, že to zas tak úplně neobvyklé ve Sněmovně nebylo ani historicky za jiných vlád. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Kolovratník s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Je to pravda a navážu na pana předsedu Adamce. Jak jsem se rozohnil, tak už jsem to zapomněl totiž říct - a budu teď smírný, ať do vás nešiju - jde nám o výsledek, nejde nám o to se tady hádat o formě. A je tohle pravda. Připomenu, když jsme dělali rekodifikaci stavebního práva, tak jsme postupovali trochu podobně. Byly tam taky komplexní pozměňovací návrhy, dokonce dva - jeden koaliční, na kterém jsme stavěli my, jeden váš opoziční. A nakonec se (s ním?) Sněmovna vypořádala. Takže nejsem jen kritický, nešiju do vás, ale smírně teď říkám a prosím o to - a to zvažte opravdu z věcných důvodů, z pragmatických důvodů - to, co navrhla kolegyně Ožanová, to prodloužení lhůty pro výbory. My jsme tehdy dávali, tuším, dokonce 100 dnů na výbory, abyste si to i vy jako tehdejší opozice mohli načíst v klidu. Takže zvažte, není to žádná teď obstrukce nebo schválně zdržování. Ale pokud to stihnete, tak by to prospělo, myslím, všem, i členům výboru, ať se o tom jsme schopni nějak pobavit. Takže přimlouvám se teď smírně za to, co navrhla Zuzana Ožanová. Je to všechno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka paní předsedkyni Aleny Schillerové. (Ministr Vlček se hlásí o slovo.) Pane ministře, vy se také hlásíte s faktickou potom? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ano, pane předsedo Adamče, prostřednictvím pana místopředsedy, určitě byly případy komplexní. A teď nejde o to, abychom to tady si vzpomínali do historie - o tom to není, jde o to, abychom toto nějak vyřešili. Ale zásadní věc - a já věřím, že toho se to bude hodně týkat, ta debata - pozměňovací návrh k (OZE?), viz včerejší debata k rozpočtu - tam je zakopaný pes. Proč my takovouto věc řešíme ve druhém čtení pozměňovacím návrhem v době, kdy do rozpočtu se dostala cifra, která - všichni tady objektivně víme a nebudeme se přesvědčovat o opaku, že prostě už teď nestačí. To je ten problém, o kterém třeba já tady budu mluvit, budu se na to ptát. Chápu, že jste v nějaké roli, nejste tady za vládu. Pana ministra Stanjuru tady bohužel už dneska nemáme, tak věřím, že pan ministr Vlček ho důstojně zastoupí a všechny tyto věci vysvětlí.

Takže to je ta věc, která třeba trápí mě a budu chtít o tom tady detailně mluvit. A budu chtít vědět, proč třeba váš bývalý ministr průmyslu a obchodu nehlasoval pro rozpočet. No, mně je jasné, proč pro něj nehlasoval, hlasovat pro něj ani nemohl. A zajímá mě, jak se k tomu postavíte vy a jakým způsobem ta transakce proběhne, aby tady nevznikl zase další vnitřní dluh, který tady jednoznačně chystáte. Takže vy, abyste nějaké hezké píárové číslo rozpočtu, tak vytvoříte pasti a pastičky a vnitřní druhy pro další vládu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě faktická poznámka pana ministra a potom pana poslance Ivana Adamce. Ještě, než vám udělím slovo, tak po konzultacích chci říct jednu věc, a ta se týká termínu. Vzhledem k tomu, že jsme ve druhém čtení, tak termín pro projednávání k třetímu čtení je možné pouze zkrátit ze 14 dnů na sedm. Jednací řád nepamatuje na to, aby ho bylo možné prodloužit. To znamená, pouze technicky říkám, že tento procedurální návrh není možné na konci hlasovat, protože je možné pouze zkrátit na sedm dnů. A prosím, pane ministře, vaše faktická poznámka.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Ono to k tomu víceméně směřovalo, že pokud debatě přispěje, abychom upravili některé lhůty, tak já osobně s tím jako překladatel problém nemám. Nebudu opakovat to, co říkal Ivan Adamec z pohledu počtu pozměňovacích návrhů, které už projednával hospodářský výbor, ale říkám, za sebe, pokud bude potřeba s některými lhůtami pracovat, jako předkladatel, abychom některé věci si více prodiskutovali na úrovni výboru, tak s tím osobně nemám problém.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě pan zpravodaj, faktická poznámka, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, pane předsedající. No, tak já si vážím toho, co tady říkala paní předsedkyně Schillerová. O tom to je, a to není ten komplexák, aby bylo jasno. A to, že budete chtít vysvětlení, to je správně, a já si myslím, že budeme mít ještě třetí čtení, že dojde na hlasování, a věřím tomu, že tady prostě finance na to budou a že i pan ministr nám tady dá nějaké záruky k tomu, jo. Protože já jsem tady říkal, že jsem největším pošťákem v tuhle chvíli těch vládních návrhů. To tak je. Že to nebylo dřív, mě to také mrzí. Já bych o tom radši nejdřív diskutoval, jestli tohle možná cesta, nebo není. Nejsem právník, nejsem advokát, to znamená, neumím posoudit některé právní kroky, musel bych si to nechat posoudit někde jinde. A rozumím tomu, to je ten správný přístup. Já si myslím, že o tom můžeme debatovat klidně dneska, na třetím čtení, abychom si to prostě jasně vyjasnili, co můžeme očekávat, co nikoliv. A to vidím jako správnou cestu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktická poznámka není přihlášena, v tom případě s přednostním právem vystoupí pan místopředseda Havlíček a prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. No, já jsem z toho teď úplně zmaten a mně teď méně jde o tu vlastní legislativní cestu, ale více mi jde o meritum věci. A mě překvapuje, že tady nikdo to meritum věci vůbec neřeší. Je třeba se podívat trochu dozadu, ale hlavně jsem tedy fakt úplně v šoku z úhlu pohledu pětikoalice nebo tedy současné vlády a jejích koaličních poslanců, že naprosto popírají to, co jsme tady několik let společně, říkám společně, dávali velmi, velmi lopotně dohromady.

Přece si musíte vzpomenout na to, co zde probíhalo v roce 2021. Po mnoha letech řešení toho solárního tunelu z let 2009, 2010, který nás bude stát 600 miliard korun, přičemž výroba z té elektřiny nedosahuje zdaleka toho, co jsme si představovali, jsme se rozhodli rukou nedílnou udělat tlustou čáru za celým tímhle tím příběhem. Bylo to extrémně náročné, já tehdy jako ministr průmyslu jsem opravdu zažil dva náročné roky diskuse se všemi hráči toho daného sektoru - asociace, svazy a tak dále. A nakonec jsme udělali velmi komplikovanou, ale myslím si férovou konečnou dohodu, a to takovou, že se jim nastaví 10% solární daň a že se ta míra ziskovosti, nechci teď tady být nějak odborný, ale to je to vnitřní výnosové procento, určitě víte, o čem hovořím, nastaví v povoleném rozptylu 8,4 až 10,6 %. Aby následně naše vláda okamžitě odsouhlasila tu spodní částku, což je tedy 8,4 %.

A víte, co je na tom zajímavé? Vy jako tehdejší opozice jste velmi silně tlačili na to, aby to bylo více, možná si vzpomínáte na to hlasování, pamětníci kteří tady byli, to bylo totálně zmatené, kdy vlastně jste tam na poslední chvíli chtěli vložit, aby to bylo 9,5 % na fix, ale celé se to zamotalo a ve finále to skončilo na 6,3 až 8,4 % a 10% solární daň. To vzbudilo samozřejmě obrovskou nevoli, a já jsem tomu rozuměl, protože pozor, my tady neřešíme solární barony, vážení kolegové z pětikoalice. Já chci, aby to bylo férové. Já jsem nebyl příznivcem toho, že by se měli nějakým způsobem předotovávat, přeplácet, v žádném případě. Ale jestliže jednou ten stát něco řekne, tak za tím musí stát, a ten stát jim to několikrát už změnil. Právě proto jsme v tom roce 2021 udělali společně tuhletu dohodu, uzavřeli jsme to, dali jsme jim těch 10 % navíc, ukotvili jsme to na 8,4 -10,6 (%), odsouhlasili jsme si tu nejspodnější hranici, a tím to bylo uzavřeno.

A teď si představme, že tři nebo kolik let poté se opět přichází a opět se do toho hodí vidle jenom proto, prosím vás pěkně, jenom proto, že nejste schopni dát dohromady rozpočet, protože jste podcenili diskusi mezi ministrem průmyslu a ministrem financí, prostě nekomunikovali spolu ze záhadných důvodů. Výsledkem čehož je to, že tam dneska chybí 20 až 25 miliard korun jakožto podpora těch obnovitelných zdrojů.

Znovu říkám, nejedná se z drtivé většiny o ty, kteří u toho stáli v letech 2009, 2010, vždyť je to třikrát přeprodáno. Tam jsou tisíce drobných investorů, kterým měníme opět za pochodu veškerá pravidla. A notabene vy, kteří jste si dali jako obnovitelné zdroje energie a jakožto nové technologie v energetice do svého vládního programu. My jsme v tom byli tedy střízlivější, protože já chci hrát fér, vyváženě, to znamená stabilní zdroje, méně stabilní zdroje, ale chci současně, aby v téhle zemi platily nějaké dohody. A ty dohody jsou založeny na tom, že když tady někdo investuje, tak se mu to nemůže několikrát měnit. A jim je úplně jedno, jestli se jedná o minoritní akcionáře ČEZu, anebo jestli se jedná o investory do nových technologií v oblasti energetiky. Vždyť se staneme banánovou republikou, vždyť nám nikdo nebude věřit. Jak potom po nich chceme, aby tady někdo investoval? To přece nemůžeme myslet vůbec vážně. Tím spíše, když byla vzájemná shoda.

Takže vy dneska přicházíte s tím, že chcete udělat individuální překompenzace, což mimo jiné neumožňuje princip notifikace, a za B posouváte to opět do té hladiny nebo do toho rozmezí 6,3 až 8,4 %. To znamená, za pochodu jim měníme podmínky. Ti, kteří to mají odfinancované přes banky, to nebudou schopni splácet. Ale hlavně, řekněte mi, kdo ještě bude věřit tomuhle státu? Přece jak tady všichni jsme, stojíme a běžíme, díváme se, ať jsme zleva, nebo zprava, myslím tím zde v Poslanecké sněmovně, tak nám musí jít o to, abychom zde zachovali společně důvěru vůči institucím, důvěru vůči státu, nehledě na to, kdo je mi více či méně sympatický. Já tomu rozumím, někdo má radši tyhle investory, někdo jiné investory, ale když už jim na to jednou dáme slovo a podepíšeme se pod to, tak to nemůžeme znovu po třech letech měnit. Nebo jim to za dva roky zase někdo změní? Za tři roky znovu změní?

Ano, sice nastala chyba v letech 2009, 2010, dobrá zpráva je to, že tady snad nikdo z nás nesedí, kdo tehdy u toho byl, a zpytujme směr svědomí, ti, kteří tenkrát v roce 2010 to tady ve Sněmovně opravdu nezvládli, ale v každém případě, jestliže stát něco slíbí, tak to musí plnit. A to je pro mě teda naprosto zásadní věc, nehledě na to, kdo je zde za jakou stranu. A to, co jste vlastně udělali dnes v noci, nebo včera večer, když jsem se na to díval, to je pro mě naprosto nepochopitelná věc a jsem úplně v šoku, že to přichází ze strany těch, kteří měli ještě před pár lety tendenci nazývat se jako pravicové strany, a ti, kteří chtěli podporovat nové technologie, v tomhletom případě tedy obnovitelné zdroje energie.

Takže, prosím pěkně, toto je nepřípustné. Ještě jednou vás žádám, abyste všechno zvážili, a my uděláme všechno pro to, abychom zde udrželi stabilní investiční prostředí. Děkuju. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky, jako první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já doplním svého ctěného předřečníka a svého kolegu. Tam je ještě další věc, ve které já spatřuju velký otazník a z které mám docela obavy, protože podle nové směrnice samozřejmě nedochází ke kompenzacím, pokud je záporná elektřina. Ale vy to měníte tak, že retroaktivně saháte na všechny uzavřené smlouvy, které byly ještě před touto směrnicí. Takže my tady máme nějakou novou směrnici, která říká, že do budoucna se budou uzavírat smlouvy tak, že pokud bude záporná energie, tak nebude vyplácena kompenzace, s čím já souhlasím. Ale s čím mám jako legislativec velký problém, je to, že saháte na něco, co je retroaktivní, to znamená na smlouvy, které byly uzavřeny před touto směrnicí, která to říká. Takže já tam vidím osobní (osobně?) velký problém, že tady vzniknou velké arbitráže, protože se budou logicky bránit. Oni uzavírali za daných podmínek, to znamená, že i když byla záporná energie, tak dostali dotaci, a teď na základě nové směrnice saháte retroaktivně na tyto smlouvy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní poslankyně Helena Válková s faktickou poznámkou, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vidíte, jak se tedy uplatní i v energetickém zákoně právník, protože každý právník, který tady sedí, tak velmi plynule může navázat jak na pana místopředsedu Havlíčka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, tak na kolegyni Bereniku Peštovou, protože to je podle mého přesvědčení z toho, co tady slyším a co vím, ohrožení i právní stability, nejenom té ekonomické, podnikatelské stability. Já si myslím, že tohle právě by naše Sněmovna dělat neměla.

 

Poslankyně Helena Válková: Ještě jednu legislativně technickou poznámku. Já se k tomu přiznávám, že vždycky, když se zapracovává pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, tak je dobré si vzít na pomoc i parlamentní legislativu. Já to také tak dělám. Vždycky mi tam něco najde a někdy to může i trošku posunout význam, byť by nemělo. Čili my tady budeme přijímat něco, co ve výsledku právě proto, že to jsou pozměňovací návrhy ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, nevíme, jak zcela přesně vyjde, jestli to bude odpovídat tomu, co jsme chtěli. To je to, na co odpovídají věcně kolegové, že vlastně nevíme pořádně, o čem tady diskutujeme. Podle mého názoru by bylo nejlepší tenhle bod skutečně přerušit, aby si to mohli příslušní členové hospodářského výboru prostudovat i v kontextu a optice toho, co z toho vyjde, až se to připojí k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Každopádně jsem nepochopil, že byste podala procedurální návrh.

V tom případě další faktická poznámka pana poslance Vladimíra Balaše. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom poprosil, abychom tady nevytahovali strašáka arbitráže, když o tom vůbec nic nevíme. Ta arbitráž není tak úplně jistá. Myslím, že je spíš velmi nepravděpodobná, a i kdyby byla, tak náklady na arbitráž mohou být mnohem nižší než to, co se státu podaří ušetřit. Věřte mi, že o arbitrážích něco vím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Následují další dvě faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Berenika Peštová, potom pan zpravodaj Ivan Adamec. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane kolego, já věřím tomu, že víte mnohem víc o arbitrážích než já, s tím souhlasím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ví to, mým prostřednictvím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Prostřednictvím pana předsedajícího, i když jsem ho neoslovila, ale koukám tedy na něj, pravda. Pouze ale říkám, že tady spatřuji velké riziko a nebezpečí, protože i my na ministerstvu jsme přejímali kauzy, které tam byly léta, a taky to byly takové obyčejné malé chyby. Ty kauzy jsou tam doteď, ještě není rozhodnuto. Ano, ty arbitráže se táhnou léta, je to třeba 10, 15 let, ještě to není u konce. Jenom říkám, že tam spatřuji něco... Jestliže mám novou směrnici, která má nějakou účinnost od nějakého datumu, tak mi to platí do budoucna. Náš právní řád - to se určitě shodneme - nezná retroaktivitu, není tady retroaktivita. Takže jestliže byly nějaké smlouvy uzavřeny před touto účinností za daných podmínek, tak se to na ně nemůže vztahovat. Proto říkám, že tam pouze toto spatřuji, a proto říkám, pojďme o tom diskutovat. Proto tady o tom diskutuji, a proto říkám, že tam toto spatřuji.

Jak tady koukám, tak třeba pan advokát Sokol to tam také spatřuje a dokonce to i cituje konkrétně tady u těchto případů. Třeba oni to tam vidí, pan Sokol, Němec a spol. Takže jenom říkám, že oni už jsou na to připraveni. Oni také nejsou určitě nějací hloupí lidé a určitě si najdou ty správné advokáty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Následují tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ivan Adamec, potom pan místopředseda Karel Havlíček a pan poslanec Jiří Strýček. Faktické poznámky, prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Já možná jenom velmi krátce. Dneska tady o ničem hlasovat nebudeme. Dneska je druhé čtení, tak tady není podle mě obava z toho, že něco přijmeme a nevyjasníme si ty problémy. Vždyť to půjde zpátky do výboru, půjde to sem na třetí čtení. Věřím tomu, že pan ministr financí nám sem přijde vysvětlit podrobně tyhle věci. To, že advokáti, kteří pracují pro tenhle druh podnikatelů, jsou dobří - no tak protože tam jsou velké peníze. Já tomu rozumím. Rozumím stabilitě, řekl bych, pro investory, že to je problém. Ale ten problém vznikl někdy historicky. Nikdo jsme se s tím neuměli pořádně popasovat, i když některé snahy byly úspěšné. Tady se nic nedodaňuje, je jiný ten způsob.

Já samozřejmě nejsem právník, také si to nechám posoudit. Jsou to čtyři pozměňovací návrhy z těch 50, prosím vás. Čtyři, jo? Tak nedělejme tady teď z toho věc, která by nám měla zabránit pokračovat dál v tom návrhu zákona. Fakt jsme ve druhém čtení a samozřejmě diskuse k tomu bude, já to samozřejmě předpokládám. Ale znovu říkám - a říkal to tady i pan místopředseda Havlíček - cirka 50 miliard za 2 % výkonu. No, to jsme tedy sakra bohatý stát. Když se tady bavíme o rozpočtu, já jsem to nikdy k rozpočtu nevztahoval, tenhle problém. To je pravda. Já to posuzuji jenom z hlediska hospodářského výboru. Nikdy bych to do té souvislosti nedal.

Ta kritika na kolegu ministra Stanjuru. No, tak k rozpočtu ano, že tam ty peníze v tuhle chvíli nejsou. To jo, ale jestli si někdo myslí, že i tyhle úpravy přinesou tyhle peníze, tak já si to tedy nemyslím, vůbec. Rozhodně jsou tam momenty, kdy mám určité pochybnosti také, ale na druhé straně dneska investoři v této oblasti už žádné provozní podpory nedostávají. Oni dostávají pouze investiční podpory. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan místopředseda Havlíček s faktickou poznámkou, prosím.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče Baláži, prostřednictvím pana předsedajícího, meritum věci není v té arbitráži. Možná ano, možná nedopadne ta arbitráž. To asi nikdo nedokáže odhadnout. Ale my se přece nemůžeme tvářit jako arogantní stát, který se do toho pustí s vědomím toho, že možná ta arbitráž dopadne dobře, možná vůbec nenastane. Mně jde o podstatu toho, že se tady za pochodu něco mění, notabene pro ty, kteří už nemají s tím problémem, který vznikl v roce 2009, 2010, co společného, notabene v situaci, kdy se uzavřela dohoda, že už se to nebude měnit. Nemůžeme hazardovat se jménem tohoto státu a institucí tímhletím způsobem. To je to, co mě na tom vadí úplně nejvíc.

To, že samozřejmě nastala chyba v letech 2009, 2010, víme všichni. Má pravdu tady pan poslanec Adamec, když říká, že za těch 600 miliard korun budeme mít necelé 3 % energie. To je průšvih gigantický, ale to neznamená, že když ten průšvih vzniknul, že dneska ty, kteří s tím nemají co společného, tak jenom proto, že investovali v konkrétním sektoru, odrbeme tímhletím způsobem, když už jsme s nimi udělali nějakou dohodu. To je totiž podobné, jako tady byl lex ČEZ. Možná si vzpomínáte.

Myslím, že pan poslanec Haas tenkrát měl odvahu říct, že to je paskvil, ale já tvrdím, že tohleto je úplně stejné. To vůbec není o sympatiích k těm investorům, vůbec ne. Já jenom říkám, že i kdyby to byl jeden pozměňovací návrh mezi tisíci dalších, který tohleto zavádí, jako to bylo tenkrát u toho lex ČEZ, jeden z mnoha a mnoha dalších, tak to nemůžeme principiálně přijmout, protože prostě chodíme po horkých uhlících a přiléváme ještě olej pod ty uhlíky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Jiří Strýček, potom paní poslankyně Berenika Peštová a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom v krátkosti bych chtěl zareagovat na ctěného kolegu pana Balaše. Samozřejmě ho nebudu nebo nemůžu ani poučovat, co se týče mezinárodních smluv, ale samozřejmě to, co se tady chystá, ten připravovaný pozměňovací návrh, je samozřejmě porušení stabilního podnikatelského prostředí. Samozřejmě se to týká zejména zemí, které tady budou investovat, které jsou mimo EU, kde Česká republika je součástí buď dvoustranných nebo mnohostranných smluv ohledně ochrany investic. Takže samozřejmě ty arbitráže tady hrozí, arbitráže tady budou, pokud to projde.

Jenom navážu na to, že to není tak jednoduché. Já jsem si to tady našel, je to vyzdrojované, kdy dokonce švýcarský Nejvyšší soud v červnu potvrdil rozhodnutí arbitráže, které České republice nařizuje zaplatit evropským investorům zhruba 15 milionů, což je asi 340 milionů korun právě kvůli změnám solární legislativy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další paní poslankyně Berenika Peštová, pan poslanec Václav Král a pan poslanec Vladimír Balaš. Všechno faktické poznámky, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady nechci polemizovat nad tím, jestli v roce 2009 nebo 2010 to bylo dobře, nebo špatně nastavené. Z mého pohledu to bylo nastavené špatně a pak už se to jenom táhlo. To, že se tam postupně dělaly nějaké změny, ať to byla sazba DPH, zdanění a další, ano, to se dělalo a potom se horko těžko před těmi dvěma lety došlo k nějakému kompromisu. Na na tom kompromisu byla shoda. Byly to dva roky, to tady už řekl můj ctěný kolega. Že to je za 50 miliard ty 2 nebo 3 % výkonu, že to je málo hudby za hodně peněz - nebo jak bych to řekla - to je pravda. S tím také plně souhlasím. Souhlasím s tím, že každá ekologie je drahá, nikdy se vám nevyplatí.

Ale já tam prostě spatřuju to, že tam opravdu bylo porušeno nebo bude porušeno to legitimní očekávání, co jsem tam já identifikovala. Možná, že mě opravíte, a ta právní jistota, jo. Takže si myslím, že tyhlety dvě, tohleto tam vlastně bude narušeno, legitimní očekávání a ta právní jistota. Pokud nemám pravdu, já se hluboce omluvím, ale já to tam spatřuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Václav Král s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. O té příslovečné salámové metodě už jsme se tady ve spojení s energetickým zákonem bavili několikrát, takže to si nechám v tuto chvíli pro sebe. Nicméně tady zaznívá to, že bychom neměli diskutovat k tomuto bodu, ale myslím si, že právě teď je ten okamžik prostě proto, že ten návrh prostě je legislativním paskvilem a že prostě tady může zaznít návrh na stažení a na přepracování tohoto bodu. Takže já bych nikomu toto právo neupíral, a pokud tady tímto způsobem zasahujeme do klíčového zákona, kterým je zákon energetický, a dojde, bych řekl, k zásahům do ekonomiky České republiky a do kapes občanů České republiky v řádu miliard, tak by ten návrh prostě měl být zpracován řádně a jestli na jeden pokus tady někdo dá, já nevím, 30 pozměňovacích návrhů a teď během pár dní tam přistane dalších 20 pozměňovacích návrhů, já se omlouvám, omlouvám se skutečně kolegům z koalice, ale to prostě není normální.

Já bych pochopil to, že tady najdeme tu sílu v sobě a uděláme jakousi minimální implementační novelu, abychom dostáli prostě požadavkům evropských směrnic. Ale to, že tady prostě přeformátováváme energetický trh a používáme pojmy, jako flexibilita, akumulace, agregace, tak bez toho, aniž bychom řekli, jak toho chceme docílit, a všichni víme, že tyto tři pojmy bez budoucnosti uhlí, plynu a jádra prostě v České republice nemají smysl, tak bez tohoto dovětku, jak dosáhneme, jaké kapacity budou držet stabilitu energetické soustavy v České republice. A já se omlouvám, Ministerstvo průmyslu a obchodu prostě nenašlo tu odvahu, aby do těchto desítek pozměňovacích návrhů toto promítlo, tak si myslím, že další pokračování projednávání prostě v této podobě nemá smysl. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktická poznámka je pana poslance Vladimíra Balaše.

Já předám řízení schůze.

Prosím.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Vážený pane předsedající, já bych, vaším prostřednictvím, rád chtěl potvrdit opozičním poslancům, že jsem poslední, kdo by zpochybňoval zásadu pacta sunt servanda, na druhou stranu ale je třeba říct také, že platí zásada, která říká, že když se podstatně změní okolnosti, tak lze změnit i regulaci a stát má právo regulovat. A navíc si myslím, že bez důkladné analýzy toho, co by eventuálně mohlo hrozit, tak nemá opravdu smysl vytahovat strašáka arbitráží.

To, že někdo žaluje stát, někdy funguje tak, že to je takový nátlak na ten stát. Samo o sobě, i investiční arbitráž je poměrně drahá a každý investor si to velmi rozmyslí, jestli to má zažalovat a většinou to, co žaluje, tak mu není přisouzeno. Vždycky je otázka, jaký je způsob výpočtu té náhrady škody. A jak říkám, jako standard je, že se investor domůže 30 % žalované částky, a to považuje za úspěch. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Přeju vám krásné poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat faktickými poznámkami. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat na ctěného kolegu poslance Krále, prostřednictvím vás. A to je to, co mi tam taky chybí, to uhlí, jo? To jsem tam taky marně hledala, čekala jsem. Bylo nám to přislíbeno na výboru hospodářském, kde bylo jednoznačně řečeno, jednoznačně tam bylo řečeno, že tam bude pozměňovací návrh, který bude právě řešit bezpečnost energetickou, protože já sama jsem z regionu, kde máme uhelné elektrárny, kde máme povrchové doly, a ve své podstatě se tady bavíme o 30 000 lidí, které přijdou o práci v momentě, když dojde k zavření, k útlumu, přijdou o práci.

Mě zajímá, jak bude řešená energetická bezpečnost. Stále ten pozměňovací návrh jsem tam hledala, ten jsem tam bohužel nenašla, protože bych chtěla vědět, jak bude probíhat financování, platby za udržování těch uhelných elektráren, jestli budou v studené záloze, nebudou, jak to bude fungovat, jak se k tomu postaví stát, a ten pozměňovací návrh tam prostě není a bylo nám to přislíbeno a bylo nám to řečeno.

Takže já tady žádám pana ministra, aby se k tomu postavil, a řekl mi, jakým způsobem to bude řešeno, protože opravdu se tady jedná o energetickou bezpečnost našeho státu, protože to nebude málo v uvozovkách z toho množství té energie, která vypadne, opravdu ne. A jestli si tady někdo myslí, že soláry nás zachrání, no, bože, nezachrání. Teď se tady bavíme o nějakých 2 %, v uvozovkách, tady teď ta přestřelka byla za tu hitparádu 50 miliard, ale tady se bavíme úplně o něčem jiném. Takže já bych ráda věděla, kdy to bude zapracováno a jak to bude zapracováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Ožanová a připraví se pan poslanec Kobza. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pane ministře, opravdu si myslíte, že tento zákon je zralý k projednávání? Já jenom řeknu, jste ze STANu. Nedávno tu byl takový případ, kdy váš kolega, pan ministr Rakušan svým způsobem vyčítal kolegovi Růžičkovi, že dal hodinu před zahájením bodu jeden pozměňovací návrh, notabene opozici, která nemá k dispozici sněmovní legislativu, nemá k dispozici sněmovní legislativu.

Prosím vás, víte, kolik je tam celkem pozměňovacích návrhů k tomuto tisku načtených? 57. Pouze 11 z nich bylo načteno do 22. 10. Zbytek byl načten včera a dnes. A jsou to většinou, kromě kolegy Nachera, koaliční poslanci. Opravdu takhle se dělá legislativa? Vy máte přece, že budete dělat věci v řádném legislativním procesu, a takové množství pozměňovacích návrhů, proč jste to neprojednali v řádném legislativním procesu, proč se nemohla připomínková místa k tomu vyjádřit?

Proč je to všechno způsobeno tím, že vaše legislativa to dá formou pozměňovacích návrhů přes kolegy poslance? Pane ministře, je to vaše premiéra, vyjádřete se k tomu. Jeden z vašich kolegů říká vy to dáváte pozdě a vy tady dáte 50 pozměňovacích návrhů. Jako prosím vás, kde jsme? Tak si řekněte, jak se budete vyjadřovat k práci koalice a opozice, ale vy ve své podstatě chcete překopat skoro celý zákon. Je to opravdu zralé k tomu, abychom se tím vůbec zabývali? Neměl byste sám zvážit a říct já to předělám? Bylo by to moc vhodné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Kobza. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já bych do té bouřlivé diskuze na téma legislativy a postupů legislativních připomněl jednu technickou záležitost, a to, že vlastně celá filozofie ideologie náboženství Green Dealu je založena na nepravdivých a nepodložených domněnkách. Protože vědecká fakta o historii země ukazují, že klimatické změny tady probíhaly, je doloženo 56 dob ledových a meziledových, je doloženo, že není pravdou, a teď mě prosím poslouchejte, že emise můžou za zvyšování teploty. Je to přesně obráceně, zvyšování teploty může za emise, protože když planeta roztaje, objeví se na ní život, který začne dýchat a začne produkovat kysličník uhličitý. Takže uvědomme si, že to, co se snažíme nacpat do naší legislativy, je prostě chiméra a já předpokládám, že voliči, kterým tato úprava hluboko sáhne do kapes, vám to nezapomenou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuji za dodržení času a vracíme se do obecné rozpravy. Nyní vystoupí pan poslanec Slavík.

Než dorazí, načtu omluvy. Pan poslanec Klíma Pavel se od 18 hodin omlouvá ze zdravotních důvodů, pan poslanec Svoboda Pavel do 10.30 a pak od 13.30 hodin z pracovních důvodů.

A z členů vlády se omlouvá pan ministr Baxa od 11.30 z pracovních důvodů.

Vracíme se do obecné rozpravy a slovo má pan poslanec Slavík.

 

Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Bezesporu se asi zde shodneme už po té hodinové diskusi, že energetický zákon je jeden z nejdůležitějších zákonů, které tady za toto volební období řešíme. Dotýká se nejen podnikatelů, průmyslu, energetiky, ale dotýká se každého občana, protože každý občan doma energii potřebuje. OZE 3, jak jej pracovně nazýváme, se snaží podpořit decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů a zajistit flexibilní a stabilní energetickou soustavu včetně ukládání energie. Co je jasné, že to bude v budoucnu vyžadovat velké investice, a to jak státní, tak soukromé. K tomu je potřeba, aby energetické projekty, které se postupně připravují, se řádně a včas zprocesovaly, respektive povolily. Tyto projekty nepovolíme bez toho, aniž bychom měiy dostatečně pružné a kvalifikované stavební úřady. A v současné době, respektive již několik let nazad, se nám soustava stavebních úřadů potýká s nedostatkem personálního obsazení. A právě k tomuto vyřešení tohoto problému směřuje můj návrh.

Tyto problémy s nedostatkem lidí jsou průřezové a týkají se nejen nejmenších obecních stavebních úřadů, ale jde to i přes krajské, obecní úřady, Dopravní a energetický stavební úřad až po Ministerstvo pro místní rozvoj, který je v podstatě u nás nejvyšším stavebním úřadem.

Po dohodě se Sdružením tajemníků městských a obecních úřadů vznikl návrh, který by umožnil, aby na stavebních úřadech vykonávaly činnost i osoby, které ji doposud vykonávat nemohou. Ta diskuse se vedla delší dobu. Tajemníci by měli představu ještě širšího zasazení profesí, ale není to možné, protože musíme respektovat nařízení vlády 275/2016. Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství, a nařízení vlády číslo 211/2010, o soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, které poměrně podrobně řeší jednotlivé studijní obory a programy.

Důležité je také říct, že i ty studijní programy se v čase vyvíjely, takže v době, kdy ty kvalifikace byly stanovovány, tak ty osnovy, obsah těch oborů nebyl úplně totožný s tím, jak je to dnes. Pokud by někdo měl obavu o to, že chceme ponížit, nebo tento návrh by nějakým způsobem snížil kvalifikovanost těch úředníků, tak je nutné ještě zdůraznit, že každý úředník na stavebním úřadě musí složit zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, takzvanou ZOZku pro správní činnost stavebního řádu a vyvlastnění, popřípadě musí mít osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky v oboru státní služby. Tyto zkoušky nejsou rozhodně jednoduché, takže určitě vytřídí ty, kteří by nebyli schopni kvalifikovaně na stavebních úřadech pracovat.

No a nyní k tomu obsahu. Ten návrh rozšiřuje osoby, které mají vysokoškolské vzdělání, o mimo to, co v současné době je přípustné, a to je architektura, urbanismus a stavebnictví, tak rozšiřuje tento návrh o ekonomické obory, dopravu, biologii, ekologii a životní prostředí, lesnictví a dřevařství a vědy o Zemi. Je to dáno i tím, že novým stavebním zákonem vlastně stavební úřady v současné době obsahují i rozhodování v oblasti například vodního hospodářství, životního prostředí a dopravy, což dříve bylo odděleno.

Osoby, které mají vyšší odborné vzdělání, kde doposud mohli být pouze lidé v oboru stavebnictví nebo veřejnoprávní činnosti, se rozšiřují o geodézii, kartografii a obecně právní činnost, případně dopravu. A osoby se středoškolským vzděláním se rozšiřují o obor geodézie a katastr nemovitostí. Jak jsem řekl, domnívám se, že je velmi nutné, abychom městským, obecním úřadům i úřadům na vyšší úrovni umožnili mít dostatek kvalifikovaných pracovních sil, abychom se mohli vypořádat s předkládanými projekty, a to nejen v oboru energetiky, ale i ve všech dalších oborech, protože stavebnictví je bezesporu jeden z nejdůležitějších oborů pro rozvoj našeho hospodářství a ekonomiku našeho státu.

Doufám, že tento můj pozměňovací návrh podpoříte napříč politickým spektrem. Přihlásím se k němu ještě v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Müller. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Müller: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já mám pět pozměňovacích návrhů a z toho tři mají společný záměr, a to zvýšit ochranu práv spotřebitele, zásadně zvýšit informovanost spotřebitelů, zprůhlednit trh s energiemi a posílit spravedlivou konkurenci a transparentnost trhu, zajistit časovou a administrativní úsporu pro zákazníky při orientaci na trhu s energiemi. Jsou to pozměňovací návrhy pod číslem 5232, kde tento pozměňovací návrh řeší limit pokuty pro zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu na dobu určitou cenovou fixací. Záměrem úpravy je najít spravedlivou výši pokuty pro spotřebitele na straně jedné a pro dodavatele na straně druhé. Jako nejvýhodnější se vždy jevila hodnota v intervalu mezi 20 až 40 procenty. A já v tomto pozměňovacím návrhu navrhuji 30 procent.

Další pozměňovací návrh 5238 navrhuje rozšířit informační povinnost držitelů licencí na výrobu elektřiny, obchodu s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem a služeb nabízených těmito subjekty na energetickém trhu. Rozšíření informací si klade za cíl zvýšit transparentnost trhu a umožnit zákazníkům adekvátně srovnávat nabídky včetně cen produktů různých dodavatelů energií. Zákazníci často nemají při uzavírání smluv na dodávky energií veškeré potřebné informace a jsou tak vystaveni riziku nátlaku dodavatele při obchodování a uzavřou nevýhodnou smlouvu.

Často řeší situace, kdy jim při kontraakci není určitá část smlouvy ponechána nebo jim není předána zprostředkovatelem. Navíc nabídky od jednotlivých dodavatelů jsou velmi odlišné, kdy i zdánlivý detail může být pro zákazníky klíčový. Předmětem zveřejnění by krom ceníku v souladu se zákonem o cenách mělo zahrnovat veškeré součásti smlouvy, jejíž obsah je ve smyslu § 1798 občanského zákoníku formulován dodavatelem, jako jsou formulářové smlouvy, Všeobecné obchodní podmínky, konkrétní produktové podmínky.

Cílem návrhu dále je, aby tyto smluvní podmínky byly přístupné veřejně a nemohly být podmiňovány dodatečnými požadavky, jako je poskytnutí osobních údajů osoby či projevení zájmu o sjednání konkrétní smlouvy. Tyto skutečnosti by pak ve finále měly vést k tomu, nejen že se zvýší transparentnost energetického trhu, ale také k jeho kultivaci a edukaci koncových zákazníků, kteří díky těmto nástrojům dokážou lépe identifikovat výhodný produkt.

Další z pozměňovacích návrhů 5237 je návrh vymezit negativní definici přípravných jednání a prací, tedy stanovit okruh činností, které nepředstavují zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích. Aby se nejednalo o zprostředkovatelskou činnost, musí být splněny všechny definované podmínky.

Musí se jednat jen o příležitostnou činnost a tato činnost je prováděna na základě jednorázově uděleného souhlasu zákazníka, respektive zájemce. Další podmínkou je, že zákazníkovi, respektive zájemci o služby z poskytnutí informací nebo dokumentů nevznikají žádné povinnosti vůči tomu, kdo informace nebo dokumenty nebo identifikační a kontakty údaje zákazníkovi, respektive zájemci o služby poskytnul, ani vůči jiným osobám.

Další z pozměňovacích návrhů, 5142, řeší výrobny elektřiny využívající energie z větru s instalovaným výkonem vyšším než 1 megawatt a nižším než 6 megawattů, pro jejichž umístění bylo vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tyto výrobny jsou mikropodnikem, malým podnikem nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje a vzniká pro elektřinu vyrobenou v takové výrobně elektřiny právo na podporu ve formě hodinového zeleného bonusu podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Poslední z pozměňovacích návrhů, 5242, je to financování podpory operátora trhu, kde se doplňuje v § 28 bod b) finanční náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou informační podporou tepla a podporou biometanu a daňová povinnost z neuznané části úroků z půjček od spojených osob. Jedná se víceméně o technikálii.

Toto je pět pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a bude pokračovat v obecné rozpravě další přihlášený, kterým je pan poslanec Teleky. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Róbert Teleky: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, protože v tom komplexním pozměňovacím návrhu je otevřený zákon 165, zákon o POZE, a zákon 283, stavební zákon, tak čtyři ze svých pěti pozměňovacích návrhů bych chtěl přiřadit k tomu komplexnímu. Budu se snažit být stručný.

První je sněmovní dokument 4491. Jedná se o bioplynky. V sektoru výroby elektřiny, spalování bioplynu se v posledních letech objevuje problém s legislativou, nejednoznačnou otázkou zdaňování bioplynu spotřebovaného v bioplynových stanicích při výrobě elektřiny. Navrhovaná úprava tedy stávající nejednoznačný zákon vyjasňuje, když jednoznačně stanoví, že veškerý bioplyn použitý při výrobě elektřiny je osvobozen od daně. Takže to by byl jeden pozměňovací návrh.

Další dva ke stavebnímu zákonu, a to je sněmovní dokument 5195. Je to: stavební zákon v příloze číslo 1 zahrnuje do takzvaných drobných staveb i některé stavby technické infrastruktury. Jedná se například o výměnu vedení či sítí, takzvaná rekonstrukce. Tyto drobné stavby jsou realizovány bez nutnosti žádat o povolení záměru a jejich realizace tak běží ve volném režim. A pro tyto stavební práce je však nezbytné umístit v jejich blízkosti kontejner na nepotřebný materiál, stavební buňku a tak dále. A to znamená, jsou to takzvané stavby zařízení staveniště. Paradoxně však jsou tyto stavby zařízení staveniště zařazeny již mezi jednoduché stavby, které povolení záměru podléhají. Přestože tedy stavebník pro samotnou stavbu spadající do kategorie drobné nemusí absolovat zbytečné byrokratické kolečko, musí ho absolvovat pro případné umístění nezbytného zázemí pro její realizaci.

Další pozměňovací návrh je sněmovní dokument 5193. Je to o podzemním vedení distribuční sítě. Tento pozměňovací návrh zařazuje podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do čtyř barů, pokud nejde o drobné stavby, mezi takzvané jednoduché stavby. Jde o stavby nových plynovodů zejména ve městech, které slouží pro napojení zákazníků a jejich zásobování plynem. Jedná se víceméně o obdobu již hospodářským výborem navrženého pozměňovacího návrhu, který mezi jednoduché stavby zařazuje zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí.

A předposlední pozměňovací návrh, který bych přiřadil k tomu komplexnímu, je sněmovní dokument 5226, a to je k vyjasnění překompenzace. Subjekty vyrábějící elektrickou energii mohou při splnění daných podmínek pobírat podporu formou výkupní ceny, takzvaný zelený bonus, a jejíž výše je stanovena každý rok ze strany ERÚ. Pokud subjekt takovou podporu, která je stanovena na 15 let, pobírá, má MPO povinnost po 10 letech zkontrolovat, zda nedochází v daném sektoru k takzvané překompenzaci. V případě těchto sektorových šetření přitom ale vzniká situace, že přestože je v sektoru zjištěno riziko překompenzace, existují zde výrobci, kteří na rozdíl od sektoru jako celku nenaplňují podmínky, které by vedly k závěru, že i oni jsou překompenzováni. V takových případech MPO cíleně takové výrobce nevyrozumí v zákonné lhůtě 15 dnů od zveřejnění závěru sektorového šetření.

Při stávající nejednoznačné právní úpravě však ERÚ přistupuje k sektoru vždy plošně jako k překompenzovanému a na uvedenou skutečnost, že daný výrobce nebyl vyrozuměn, nehledí. Takže cílem pozměňovacího návrhu, který má povahu legislativně technického zpřesnění, je vyjasnit a napravit nedostatky vzniklé před nabytím účinnosti této novely.

Takže to jsou ty čtyři a poslední je dáván samostatně, mimo komplexní pozměňovací návrh. A je to sněmovní dokument 5240. Cílem předloženého pozměňovací návrhu je zajištění souladu této nové právní úpravy s úpravou obsaženou v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Z praktických zkušeností s provozem fotovoltaických výroben elektřiny v České republice je zřejmé, že doplnění zařízení pro ukládání elektřiny k záměru fotovoltaické výrobny elektřiny zvyšuje efektivitu tohoto zařízení. Takže je to umožnění, aby si připojili bateriové úložiště. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová.

Načtu jednu omluvu: Pan ministr Baxa se omlouvá od 16.45 hodin z pracovních důvodů.

Tak, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážené pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem původně, a já už budu jako kolega Nacher, nechtěla k tomu vystupovat, ale včera na mě vykoukl článek na Seznam Zprávy: Stanjura už ví, jak na solární dotace. Víc škody než užitku, reagují firmy.

Ten článek svým způsobem dobře popisuje, proč se pan ministr k tomu ještě dneska nevyjádřil, protože já jsem očekávala, zvláště po té bouřlivé diskusi, že bude nějaká reakce, nicméně nebyla. A kolega Havlíček, vaším prostřednictvím, on to říkal dobře, ale možná je dobré si to připomenout. Já si dovolím citovat přímo z toho článku, nejsem odborník na energetiku: Ministerstvo průmyslu a obchodu už v září spočítalo, že na tyto podpory potřebuje pro příští rok 31,2 miliardy korun, v návrhu rozpočtu však Ministerstvo financí vyčlenilo na tento účel jen 8,5 miliardy a až dosud kolega Stanjura měl odmítat říct, jak manko vyřeší.

Tak proč asi je předřazen tento bod? Protože mezi množstvím těchto pozměňovacích návrhů máte nějaký návrh, kterým se domníváte, že to vyřešíte tak, abyste nemuseli platit to, co se platit má. Ale prosím vás, je mi líto, že ve své podstatě to navazuje na včerejší diskusi o státním rozpočtu, ale opravdu meritorní výdaje mají být zahrnuty ve státním rozpočtu, a ne hledat na poslední chvíli, kam to frknu, kde můžu... Samozřejmě ušetřit je dobré, ale dělat to takovým způsobem? Tady se tváříte, že by vám nevadilo delší projednávání věci, ale já se bojím, že vadilo. Prostě Ministerstvu průmyslu a obchodu se nepodařilo v návrhu rozpočtu vydobýt to, aby mělo pokryto meditorní výdaje. Jenom pár desítek miliard nám tam někde létá, ale to je prosím vás docela špatně!

A, pane ministře, já jsem očekávala, že byste se k tomu dneska měl vyjádřit, i tady k těm připomínkám, které tady zazněly. Ano, kolega Rakušan také dělal dlouho, že pořád mlčel, a až v závěrečném slovu všechno řekl. Asi jste se to naučil od něj, ale nedomníváte se, že tak je to špatně? Máte příležitost k tomu vystoupit, tak proč jste ještě dosud nevystoupil, nic k tomu neřekl, k tolika pozměňovacím návrhům, které napsalo vaše ministerstvo?

Víte o nich něco? Proč o tom nemluvíte? A kdy o tom chcete mluvit? Jenom ve třetím čtení, ale to druhé čtení je o tom, abychom toto probrali. Takže prosím vás, mluvte o tom, když nám to tam načtete tak pozdě, tak nám aspoň k tomu něco víc řekněte, když to napsalo vaše ministerstvo. Já vás k tomu vyzývám. Nemlčte, zkuste promluvit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní poprosím pana poslance Majora, připraví se pan poslanec Kohajda. Pokračujeme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Martin Major: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé dámy, vážení pánové, já budu na rozdíl od kolegyně až legislativně krátký a úsporný.

Evropská unie v rámci optimalizace využívání energie vyžaduje, aby v proveditelných případech byly rekonstruované budovy vybudovány (vybaveny?) příslušným počtem parkovacích míst, která jsou vybavena dobíjecí stanicí. Nicméně v případech, kdyby tato instalace, respektive její cena, převýšila určité procento nákladů celkové investice, nebude tato povinnost vyžadována. Komplexní pozměňovací návrh ve své sedmé části mění stavební zákon, kde je právě tato problematika upravena, a původní návrh v tom komplexním pozměňovacím návrhu stanoví, že pokud náklady převýší 10 % nákladů celkové rekonstrukce, tak se tato povinnost nebude na investora vztahovat. Můj pozměňovací návrh snižuje toto procento z 10 % na 7 %, což koneckonců legislativa Evropské unie umožňuje, a konkrétně by to znamenalo, že ten měněný (v měněném stavebním?) stavební zákon v § 167 písm. j) by se slova "10 % celkových nákladů" nahradila slovy "7 % celkových nákladů" a v § 167 písm. k) by se slova "10 % celkových nákladů" nahradila slovy "7 % celkových nákladů".

V nové textaci tedy bude § 167 písm. j) znít: "Za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových, jiných než u obytných budov, v nichž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení, nebo u změn jiných než obytných dokončených budov na více než 25 % celkové obálky budovy, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení. Povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 7 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy.

A písmeno k): Za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem zajistit instalaci dobíjecí infrastruktury u nových bytových domů nebo u změn dokončených staveb bytových domů na více než 25 % celkové plochy obálky budovy. Povinnost se nevztahuje na změnu dokončené budovy, pokud náklady na instalaci dobíjecí infrastruktury překročí alespoň 7 % celkových nákladů na danou změnu dokončené budovy. Dámy a pánové, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Hlásí se s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Tak prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nejsem odborník, ale přece jenom, pane kolego, proč ne třeba tři nebo jedna? Kde jste na to přišel? Jak jste k tomu došel, k takovému číslu?

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka pana poslance Majora. Tak prosím.

 

Poslanec Martin Major: Jenom jedna věta, prostřednictvím pana předsedajícího, panu poslanci Brázdilovi. Těch 7 % je spodní limit, který stanoví norma Evropské unie. Můj pozměňovací návrh směřuje k tomu, abychom nebyli přísnější než to, co po nás Evropa vyžaduje.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vracíme se do obecné rozpravy, vystoupí pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych zde chtěl představit jednoduchý pozměňovací návrh, který jsem se již pokusil zpracovat, od toho, co tady byl přijat, ten komplexní návrh k verzi komplexního návrhu, to znamená, dovoluji si navrhnout doplnění do části sedmé, kde by se nakonec doplnil nový bod 41, který by spočíval v jednoduché změně § 193 stavebního zákona, což by mělo za cíl, aby se zjednodušil a urychlil proces povolování stavebních záměrů, které jsou v souladu s územním plánem, samozřejmě současně i energetická infrastruktura, tak, aby se snížila administrativní zátěž pro veřejné orgány, a to z toho důvodu, že veřejné zájmy jsou již zohledněny právě v územním plánu. Tak to jenom takto ve zkratce.

Můj pozměňovací návrh je nahrán do systému pod sněmovním dokumentem číslo 5249 a doufám, že jsem ho přepracoval v návaznosti na ten komplexní návrh korektně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a v obecné rozpravě jako zatím poslední je přihlášen pan poslanec Smetana.

 

Poslanec Karel Smetana: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já - abych nezůstal pozadu - tak taky přicházím s pozměňovacím návrhem. Věřím, že bude prospěšný a zjednoduší situaci všem, kterých se problematika agrovoltaiky týká.

Jedním z hlavních bodů lex OZE je nová legislativní úprava, týkající se ukládání elektrické energie. Tento můj pozměňovací návrh má za cíl sladit tuto úpravu s novým zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, který jsme tady před časem probírali, která zavedla pojem agrovoltaické výroby elektřiny, tedy fotovoltaiky, která je zároveň na zemědělsky obhospodařované půdě.

Problém spočívá v tom, že stávající zákon o ochraně zemědělského půdního fondu neřeší vztah této výroby k zařízení pro ukládání elektřiny. A jak ukazují zkušenosti s fotovoltaickými výrobami, bez možnosti ukládání elektřiny je jejich provoz ekonomicky neudržitelný a ukládání elektřiny stabilizuje dodávky, snižuje nároky na přenosovou soustavu a vyrovnává výkyvy trhu.

Navrhuju tedy, aby byl souhlas s umístěním zařízení pro ukládání elektřiny na půdu udělován stejným způsobem jako u agrovoltaické výroby elektřiny. Žadatel by tedy nemusel čelit další administrativním překážkám a obě řízení by se mohla vést současně. Klíčové je, že zařízení pro ukládání elektřiny bude propojeno s výrobou elektřiny z agrovoltaických výrobních zařízení a nebude překračovat jejich kapacitu. A tento návrh má za cíl podporovat efektivní a udržitelnou výrobu obnovitelné energie. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Z místa se ještě hlásí pan poslanec Michálek do obecné rozpravy, tak mu dám slovo, a paní poslankyně.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, milí občané, já bych rád odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který se týká toho, abychom vrátili lidem možnost využívat dynamický ceník pro stanovení cen energií. To je záležitost, která byla zakázána ze strany vlády nejprve v nařízení, následně i v zákoně, a bylo to určité provizorní opatření, které reagovalo na krizovou situaci na trhu s energiemi. A já se domnívám, že by bylo vhodné umožnit lidem, aby si zvolili tuto možnost. Netýká se to samozřejmě všech, protože ne pro každého takový produkt je vhodný, nicméně těm lidem by to výrazně ušetřilo náklady na energie, a to jak když se podíváme na minulý rok, tak když se podíváme na ten krizový rok a ty odhady hovoří o tom, že na silovou elektřinu by to dělalo nějakých 30 %, čili pro průměrnou domácnost asi 4 000 korun ročně. Samozřejmě je to tedy návrh, který není pro každého, ale hodil by se například pro domácnosti, které jsou schopny flexibilně reagovat svojí spotřebou energie na situaci na trhu, to znamená na skupinu zákazníků, kteří rychle reagují na snížení spotřeby, ať už třeba topí elektřinou, ale mají nějaký náhradní zdroj, nebo alokují flexibilně výpočetní sílu nějakých počítačových zařízení nebo ohřívají vodu, elektřinu, ale zase mají nějaké možnosti přejít na náhradní způsob ohřívání vody, anebo jsou to prostě jenom domácnosti, které jsou ochotny se uskrovnit, když je to potřeba. Myslím si, že by to bylo výhodné nejenom pro tuto část domácností - bavíme se asi o 10 % domácnostech maximálně - které by toto využily, ale bylo by to výhodné i pro strukturu toho trhu, protože samozřejmě potom by potom bychom ty lidi a celý trh nehnali pouze do fixních cen, které potom jsou těžko předvídatelné, a samozřejmě musí platit náklady a peníze navíc za to, že tam je ta nejistota, tak ta garance té fixní ceny, kterou musí zohlednit dodavatelé ve svých cenách.

Ono když se to schvalovalo, tak už tehdy ten názor nebyl jednoznačný. Navrhlo to Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale proti tomu bylo například Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Konfederace zaměstnavatelů a podnikatelských svazů České republiky. A teď opět máme ty zprávy o tom, že například článek na Seznam Zprávách z 3. 10., že ty spotové tarify, to znamená ty, kde se vyčísluje ta cena podle okamžité situace na trhu, vycházejí více než dvakrát výhodněji. Jenom abychom si připomněli ty problematické situace, kde by teoreticky mohla zaznít nějaká výhrada, tak pokud jde o ty vysoké ceny během krize...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím, aby se kolegové a kolegyně ztišili, abyste mohl v klidu pokračovat ve vašem projevu, případně přenesli své diskuse do předsálí. Platí to jak na pravé, tak na levé části politického spektra, včetně pana předsedy poslaneckého klubu STAN. Děkuju.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju, pane předsedající, budu pokračovat. Mluvil jsem tedy o tom, že se nemusíme obávat toho, že by to zásadním způsobem poškodilo lidi během té krizové situace nebo šokové situace, ke které může dojít na trhu. Ostatně už během té krizové situace, když si to vyčíslíme, tak by vycházely spotové tarify v průběhu celého roku výhodněji než fixace, které byly uzavírány v té příslušné době.

A dokonce, když se bavíme o vládním zastropování, tak právě z velké části byly tyto ceny spotových tarifů právě pod tím stropem, zatímco ceny těch fixních tarifů byly nad tím stropem. To znamená, když to potom vláda kompenzovala, tak právě za ty fixní tarify jsme museli platit peníze navíc výrobcům a dodavatelům elektřiny.

Pokud jde o problematiku - možnou výhradu toho takzvaného Bohemia Energy, což byla firma, která vydělávala na tom, že rozdávala právě ty fixní tarify, ale sama jela na spotu a pak se dostala do situace, že vzrostly ceny, tak to je přesný opak toho, co bychom navrhovali, protože ten návrh umožnit domácnostem spot přímo by zvýšil tu flexibilitu. Zatímco Bohemia Energy je tlačila do těch fixních cen, které pro ně byly nevýhodné.

Já bych to ještě podrobněji odůvodnil z hlediska legislativního, abychom měli souvislosti s evropskou legislativou. Pozměňovací návrh uvádí do souladu s evropskou legislativou podmínky pro měření v případě, že zákazník chce uplatnit právo na účast v odezvě strany poptávky, odstraňuje změny v zákonu zavedené poslaneckým pozměňovacím návrhem lex OZE II, které souvisí se zákazem dodávek za dynamicky určené, takzvané spotové ceny pro spotřebitele a rozšiřuje ochranu před případnou jednostrannou změnou podmínek na ceny s dynamickým určením. To jsem chtěl ještě podtrhnout, že součástí mého pozměňovacího návrhu je i širší ochrana proto, aby nebyly vnucovány tyto spotové tarify komukoliv, protože to je opravdu pro ty, kteří jsou schopni se flexibilně přizpůsobovat cenovým podmínkám.

V pozměňovacím návrhu je zakomponována změna znění článku 1, bod 249, schválená hospodářským výborem tak, aby tento pozměňovací návrh nebyl v kolizi s návrhem hospodářského výboru.

Současná právní úprava není plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2019/943, kde se v článku 18 odst. 1 doslova uvádí, že síťové poplatky nesmí být demotivačním faktorem pro vlastní výrobu či vlastní spotřebu energie nebo pro účast v odezvě strany poptávky. Aby mohl odběratel využít výhody plynoucí ze své reakce na dynamicky určené ceny, potřebuje elektroměr s průběhovým měřením spotřeby. Avšak pokud nepatří do některé skupiny, které na něj mají nárok podle energetického zákona nebo vyhlášky MPO č. 82/2011, o měření elektřiny, tak se jedná o neregulovanou službu. V aktuálním ceníku neregulovaných služeb jednoho z distributorů elektřiny najdeme za provoz průběhového měřiče pravidelný měsíční poplatek 1 538 korun s DPH, respektive 1 271 korun bez DPH. Přestože bývalý ministr průmyslu a obchodu pan Síkela při projednávání novely v Senátu na námitky senátora Wagenknechta veřejně tlumočil příslib distributora snížit tento poplatek, poplatek zůstal doposud v nezměněné výši. Vzhledem k tomu, že běžná domácnost v bytu zaplatí za elektřinu 1 000 až 2 000 korun měsíčně, měsíční poplatek převyšuje možné úspory, které by mohly odběrateli plynout z reakce na straně poptávky, a tím nedává ekonomický smysl.

Síťový poplatek je tudíž demotivující, což je v přímém rozporu s uvedeným ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/943. Pozměňovací návrh proto zavádí nárok na instalaci průběhového měřidla ze zákona pro odběratele, který projeví zájem o průběhové měření z důvodu, aby mohl využít výhody z odezvy na straně poptávky, stejně jako například v případě sdílení elektřiny. Odběratel tak získá průběhový měřič za regulované poplatky za distribuci, čímž národní legislativa zajistí soulad s uvedeným nařízením.

Nařízením vlády 298/2002 Sb., o zastropování cen energií, byl uveden zákaz uzavírání smluv na dodávku elektřiny s dynamicky určenými cenami se spotřebiteli, kteří nemají průběhové měření spotřeby. Účelem tohoto zákazu pravděpodobně bylo limitovat objem dotací státu na zastropování cen energií v případě, že by se dynamicky určované ceny dostaly do nepredikovatelných výšek, protože na deklarovanou ochranu spotřebitele neměl zákaz právě díky zastropování cen žádný vliv. Avšak nejenže zákaz neskončil s koncem platnosti nařízení vlády, ale naopak se v rámci novely zákona č. 469/2003 označované jako lex OZE II dostal přímo do energetického zákona a omezení se navíc rozšířilo i na ceny s jiným způsobem určení závislým(?) na změnách ceny energií na organizovaných trzích, což představuje například ceny stanovované měsíc dopředu, kterými se nařízení v praxi obcházelo.

V zákonu tak byla u spotřebitelů zavedena povinnost nechat si instalovat průběhový měřič, u kterého poplatky, jak už bylo uvedeno, u běžných domácností převyšují možné úspory z dodávek energií za takzvané spotové ceny. V takovém případě nedává ekonomicky smysl smlouvu znovu uzavřít. Zákaz tak jde proti smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/944, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, kde je v preambuli uvedeno, že členské státy by měly zajistit, aby všichni ti, kdo mají z regulovaných cen prospěch, měli v případě, že se tak rozhodnou, možnost plně využít nabídek v rámci konkurenčního trhu. To znamená, mimo jiné měli přístup ke smlouvám s dynamickým určováním ceny elektřiny i v praktické rovině.

Požadavek na instalaci průběhového měřiče se týká pouze spotřebitelů domácností, ale netýká se fyzických osob, podnikatelů nebo právnických osob. A tento rozpor není odůvodnitelný. (Hluk v sále přetrvává.) Otázkou také je, zda je vůbec reálné instalovat průběhové měřiče pro všechny spotřebitele, kteří o to budou mít zájem. V oblasti dodávek plynu totiž distribuční společnosti ani nedisponují průběhovými měřiči pro kategorii domácností a maloodběr, čímž je možnost odběru za takzvané spotové ceny vyloučena nejen ekonomicky, ale dokonce i fakticky. Spotřebitelům, kteří uzavřeli smlouvu s dynamickým určením ceny v minulosti, ustanovení znemožňuje uplatnit právo na výběr dodavatele a ti jsou fakticky vázáni na současného, což dodavateli umožňuje využívat svého postavení a spotřebiteli zhoršit podmínky smlouvy, aniž by se musel obávat odchodu zákazníka ke konkurenci.

Zavedení zákazu do zákona obhajoval pan bývalý ministr průmyslu a obchodu Síkela ochranou spotřebitele před extrémně vysokými cenami. Když se však podíváme na vývoj cen v průběhu energetické krize, tak zjistíme, že dlouhodobé smlouvy neposkytují vyšší míru ochrany, jen způsobují odklad dopadu cen na odběratele obvykle o jeden rok. Nebýt cenových stropů, odběratelé dvou ze tří největších obchodníků s elektřinou by v průměru v roce 2023 zaplatili mnohem vyšší ceny než odběratelé se spotovými tarify v průměru za rok 2022, kdy ceny energií na trzích vrcholily; u toho největšího více dokonce o 43 procent, respektive o 3 259 korun za megawatthodinu s DPH, 2 693 korun za megawatthodinu bez DPH.

S ukončením cenových stropů navíc vyvstal další problém. Vyšší stovky tisíc domácností měly zafixované ceny na úrovni vyšší, než byl cenový strop. Stát pak musel u obchodníků orodovat, aby jejich závazek ze své vůle zmírnili. Tak se nabízí otázka, jestli nejsou pro odběratele ve skutečnosti mnohem nebezpečnější smlouvy s fixací než spotové tarify.

Jako zákaz na ochranu spotřebitele je ustanovení stejně tak nesystematické, protože ochraňuje pouze jednu skupinu spotřebitelů, všichni spotřebitelé, kterým bude nainstalován průběhový měřič na základě změny vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, která nově stanovuje povinnost instalace průběhového měřiče pro odběrná místa s odběrem nad 6 megawatthodin. A ta, kde je nainstaluje distributor ze své vůle, chráněna nebudou. Tento rozpor opět není odůvodnitelný. Pozměňovací návrh proto ze zákona odstraňuje veškerá ustanovení, která přímo souvisí se zákazem uzavírání smluv s dynamicky určenými cenami pro spotřebitele, kteří nejsou vybaveni průběhovým měřičem.

Pozměňovací návrh dále doplňuje ustanovení, které se týká neplatnosti ustanovení o jednostranné změně podmínek za cenu určenou dynamicky, protože nepovažujeme za vhodné, aby byl chráněn nejen spotřebitel, ale ostatní odběratelé v asymetrickém postavení, kteří uzavírají smlouvu adhezním způsobem. Takže tolik odůvodnění mého pozměňovacího návrhu. Já bych chtěl požádat o jeho podporu, protože to je pozměňovací návrh, který bude ekonomicky výhodný jak pro spotřebitele, kteří ušetří na cenách energie, tak pro strukturu trhu jako celku, který dokáže potom flexibilněji reagovat chováním spotřebitelů v době, kdy je to potřebné z hlediska nabídky a poptávky, a nikoliv až s ročním zpožděním. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní máme faktickou poznámku pana poslance Sládečka. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, vážené kolegyně, kolegové. Projednávaná novela měla být původně transpozicí evropských předpisů do české legislativy vynucené Green Dealem, což je samo o sobě velkou hrozbou. Ale to, co jste z toho udělali vy, vládní poslanci, desítkami pozměňovacích návrhů na poslední chvíli, to překonalo i ta nejhorší očekávání, kdy v podstatě takový paskvil, pokud projdou tyto pozměňovací návrhy, já fakt podpořit nemohu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní s přednostním právem paní poslankyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěla obrátit na pana ministra Vlčka a chtěla bych ho poprosit, aby nám odpověděl na to, jakým způsobem bude mít zabezpečeno - protože včera jste tady zvedli všichni ruku, vládní poslanci pro první čtení, protože jste propustili, schválili, zafixovali příjmy, výdaje státního rozpočtu na rok 2025 všichni jste hlasovali - nevím, jestli i vy, pane ministře, jste tady zrovna byl, ale určitě jste pro to vy hlasoval taky, já nevím, jestli jste hlasoval včera pro rozpočet? Uvidíme, to se k tomu vyjádříte - takže mě by zajímalo, jak to vyřešíte? Máte tam teď načtený nějaký pozměňovací návrh? Dobře, o tom tady vedeme debatu, ale v rozpočtu je 8,5 miliardy na takzvané obnovitelné zdroje.

A jak budete vlastně... Jak zabezpečíte to, že prokazatelně - a všichni, myslím, že se tady nemusíme přesvědčovat - že vám ty peníze nebudou stačit, těch 8,5 miliardy, takže jak potom zajistíte prostředky pro výplaty podpory? Bohužel, když tady máme takovouto legislativu, my jsme si ji nevymysleli, to tady vládly jiné strany, ale je to tak - takže jak vy to máte zabezpečeno? Jak jste jednal o tom s ministrem financí? A jakou máte případně vymyšlenou cestu? Mě to jako stínovou i bývalou ministryní financí velmi zajímá. Věřím, že by to mělo hlavně zajímat vás. (Potlesk zleva).

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní se dostává ke slovu paní poslankyně Peštová. Ještě jsme v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Stále mám rozpravu, takže já ještě doplním paní předsedkyni. Protože to procesuje OTE, těch 8,5 miliardy, a bude to procesovat čtvrtletně, vždycky dostane 2 miliardy na to, aby to zprocesovali, tak už se dostanou do ztráty v prvním čtvrtletí. Už v prvním čtvrtletí bude mít OTE problém, takže já jenom doplňuju to, co tady řekla moje ctěná předřečnice. A teď se vrátím k tomu, co chci já. Já jsem se ptala na to uhlí, říkala jsem, že jsem z toho regionu, takže mě to opravdu velice zajímá a pokládala jsem tady, myslím si, fundované otázky, nebylo to nic proti ničemu, nebylo to, že bych tady se snažila něco blokovat. Prostě chci vědět - když se zavřou povrchové doly, jak se budou provozovat teplárny, jak se budou provozovat elektrárny do roku 2030, protože, solár a vítr mi dává přibližně nějakých 30 procent spotřeby České republiky, tak nějak přibližně to je, takže chci vědět, jak bude zajištěná energetická bezpečnost České republiky, a chci vědět, jak se bude přistupovat k tomu - já ten mechanismus nějaký už samozřejmě.. Ten byl diskutovaný na hospodářském výboru, že samozřejmě bude, jestliže se dostane do insolvence nebo do nějakých problémů, poptá ERÚ, jestli ERÚ počítá s tím, jestli bude v systému, nebude v systému, pak tam nějaký mechanismus bude, ale není to popsáno v tom zákoně, protože ty diskuze tam pouze probíhaly, bylo tam x variant a já nevím, která varianta je ta poslední. My jsme s Romanem Kubíčkem načetli pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím dneska, který by řešil ty aukce, které by nastaly, ale říkám, my jsme tam dali jenom jednu z nějakých variant, která byla diskutovaná, a třeba ministerstvo může mít na to úplně jiný pohled, nebo napříč vaším politickým spektrem, může být na to úplně jiný pohled, a já bych docela ráda věděla, jak se k tomu přistoupí, protože toto je druhé čtení a žádný pozměňovací návrhy už nebudou moct být načteny, takže končíme rozpravu obecnou. Teď se budem přihlašovat k pozměňovacím návrhům A já nevím, jak to bude řešeno. Děkuji

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Zatím jste poslední přihlášená do obecné rozpravy. Ptám se, zda (chce?) někdo ještě do obecné rozpravy? A pokud tomu tak není, pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. hlásí se pan poslanec.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Nezlobte se na mě, ale já teda tu debatu tady poslouchám, i dotazy, na které není zodpovězeno, když to rychle zrekapituluju: máme připravený komplexní pozměňovací návrh - jak předpokládám, že se pan poslanec Adamec přihlásí, že opravdu se stane tím nosičem - ale abychom znovu pochopili tu logiku, další návrhy, které Berenika, já, další kolegové z hospodářského výboru potenciálně můžeme chtít napsat. Musíme ho ale psát na ten komplexní, který ale se teď... Ta procedura se teď uzavře, my už nový nevymyslíme, nenapíšeme. Pokud se to stane, je to možné, jak to odůvodnil pan předseda, ale my už nebudeme mít šanci teď napsat a připravit další pozměňovací návrhy. Tak to prostě je, to si řekněme, popišme si to přesně a správně. A když jsem tedy slyšel v té rozpravě některé z kolegů, ilustračně Roberta Telekyho, že vy v těch pozměňovácích zasahujete i do dalších zákonů, do stavebního zákona, v té extrémní složitosti, tak takhle fakt nejde pracovat - takže ať se v tom aspoň nějak zorientujeme, i s vědomím, že už asi - i když já - možná vidíte, jinak - mám teď návrh a řešení, které by nám umožnilo získat čas a ty pozměňovací návrhy napsat, protože, pane předsedající, ještě jsme v obecné rozpravě, ještě není uzavřeno.

To znamená, to okno pro podání pozměňovacích návrhů je stále otevřené, neukončujeme debatu, a proto dávám procedurální návrh na odročení, na přerušení projednávání tohoto zákona do příští schůze Poslanecké sněmovny, tedy do listopadové schůze, a to je korektní, tím získáme čas a prostor napsat další pozměňovací návrhy, takže prosím hlasovat o tomto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji váš návrh na přerušení do příští schůze. Ono jich asi bude víc, tak já si to zapíšu. (Poslanec Cogan zvednutím ruky žádá o slovo.) Hlásí se, ano, pan předseda.

 

Poslanec Josef Cogan: Dobrý den, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych si dovolil tímto předložit pozměňovací návrh k tomuto procedurálnímu návrhu, a to, aby se tento návrh projednal, to znamená, přerušil do příštího úterý do 14.00.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pan předseda poslaneckého klubu KDU (KDU-ČSL).

 

Poslanec Aleš Dufek: Vážení přítomní, dávám procedurální návrh, protinávrh k původnímu návrhu, aby byl tento bod přerušen pouze do zítřejšího dne 9.00 hodin.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo. Já navrhuji protinávrh, abychom o tom jednali jako první bod v úterý. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Eviduju čtyři pozměňovací návrhy, tak o nich budeme postupně hlasovat tak, jak zazněly. (Volání z pléna: Čas! Je 13 hodin.) Je 13 hodin. Jestli není shoda na tom, abychom pokračovali dál a zákon projednali... Eviduju, že není.

Čili přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny a budeme pokračovat ve 14.30 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová:  

Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, dalším bodem našeho pořadu jsou

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 31. 10. 2024 v 13:06.