Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 710/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili ve středu 11. září 2024, a to do úterý 17. září 2024. Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Marek Výborný. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, kolegové a kolegyně samozřejmě. Prosím o ztišení, pokud máte nějaké důležité rozhovory, přesuňte je prosím do předsálí. (Poslanci se baví mezi sebou, mnozí odcházejí ze sálu.)

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Já tomu rozumím, paní místopředsedkyně. Přece jenom veterinární záležitosti jsou poněkud vzdálené této Sněmovně, takže tady zůstanou pouze fajnšmekři. Tak pojďme se do toho pustit. S některými se loučíme. Kolega Nacher odchází, když slyší veterinu.

Tak. Dámy a pánové, já nemám ambici tady opakovat svůj projev z prvního čtení novely tohoto zákona, protože tam jsem vše podrobně vysvětlil, tak jenom velmi stručně. Potom představím pozměňovací návrhy už ve svém úvodním slovu, ať se potom nezdržujeme v rámci obecné rozpravy. Já se k nim potom samozřejmě přihlásím v rámci rozpravy podrobné.

Vládní návrh novely zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči se do značné míry - a já jsem vás požádal o pochopení - je to, řekněme legislativní, stal nosičem pro mnoho nebo řadu opatření antibyrokratického charakteru v rámci zemědělství, proto nese i takové pracovní označení antibyrokratický zemědělský balíček. Nicméně to jádro původní je skutečně novela veterinárního zákona, kde je také řada opatření.

Jenom krátce připomenu, jedná se o celkovou revizi právní úpravy veterinární asanace, zmírnění požadavků na vyšetřování masa u domácích prasat. Stejně tak, a to si myslím, že je velmi důležité a je to další z těch zjednodušujících opatření, elektronizace postupu při vydávání vnitrostátních veterinárních osvědčení k přemisťování zvířat. To znamená, budeme vydávat jenom elektronicky. Ten průvodní papírový list, který musel každý kus skotu, když šel na výstavu, někam na svod, mít, tak to už samozřejmě odpadne, bude to výrazně jednodušší.

Máme tady celou řadu opatření, která mají dopad do aplikační praxe. Zavádíme možnost porážky skotu střelnou zbraní na pastvě. To jsme tady s kolegou Bendlem vysvětlovali, popisovali, takže asi netřeba se k tomu nějak dále vracet. Navrhujeme upřesnění právní normy úpravy atestací úředních veterinárních lékařů a také lhůt pro jejich získávání a tak dále.

To, co asi vůči veřejnosti rezonovalo nejvíce, a rozumím tomu i v kontextu některých excesů, kterých jsme byli svědky v minulých letech či měsících, tak je zavedení povinnosti kamerových systémů na jatkách v té jasně definované oblasti té vykládky a nahánění zvířat samotných. A to i s předpokládanými náklady, které by neměly přesáhnout 200 000 korun, to znamená, nejsou nijak likvidační ani pro ty menší jatečné provozy.

V souvislosti s tím snížením byrokracie vypouštíme povinnost chovatele aktualizovat nejméně jednou ročně pohotovostní plány pro případ výskytu nebezpečných nákaz, stejně tak možnosti chovatele nově požádat o vydání veterinárního osvědčení prostřednictvím informačního systému státní veterinární správy.

Dále v určitých případech bude možné, aby uživatel honitby zajistil neškodné odstranění zvěřiny nevhodné pro lidskou spotřebu i bez předchozího vyšetření úředním veterinárním lékařem. Čili ty kadávery budou být moci odstraňovány bez toho, že bychom museli nutně shánět k tomu veterinárního lékaře. Odstraňujeme také povinnost předávat a přebírat průvodní listy skotu v případě těch vnitrostátních předpisů.

Takže to jenom připomínám, co bylo a je předmětem té novely původní, a dovolte mi teďka krátce představit už v tomto úvodním slově ty pozměňovací návrhy, které chci připomenout, že jsem je také představil na jednání výboru zemědělského. A my jsme se při tom jednání dohodli, že budou tyto pozměňovací návrhy načteny tady na plénu Poslanecké sněmovny.

Ty návrhy jdou napříč politickým spektrem, jsou to Poslanecké návrhy pozměňovací jak mé osobně, tak předsedy výboru Michala Kučery, Karla Smetany, Petra Bendla, Tomáše Dubského, Josefa Kotta a ve většině případů také Oldřicha Černého. Čili skutečně jsem rád, že tady jsme nalezli věcnou věcnou shodu. Tady je vidět pěkně, že to je skutečně záležitost věcná, nikoliv politická. Já si toho velmi vážím.

Velmi stručně mi dovolte tedy představit tak, jak se ve druhém čtení má, ty jednotlivé pozměňovací návrhy. První se týká novely zákona o hnojivech. Zde chceme snížit administrativní zátěž zemědělců, to znamená, zjednodušíme a minimalizujeme povinnosti předávání elektronické evidence o používání hnojiv. K další úlevě také přispěje i lhůta 14 dní před aplikací tuhých statkových hnojiv, kompostu nebo separátu digestátu, kdy jsou výše zmíněné hnojivé látky zemědělcem navezeny na pozemek, ještě nezapraveny, ale není toto považováno za skladování. Čili dojde ke snížení dat, která musí zemědělec evidovat. Snažíme se opravdu, i pokud jde o hnojiva, tyto věci maximálně zjednodušit.

Další pozměňovací návrh se týká oblasti potravinového práva, kde využíváme touto cestou možnost implementovat nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. dubna 2024 v zeměpisných označení pro víno, lihoviny a zemědělské produkty a také zaručené tradiční speciality a další. Tím návrhem například specifikujeme nové požadavky na označování potravin a jejich kontrolu.

Nově se také přidávají ustanovení týkající se elektronické komunikace mezi potravinářskými podniky a kontrolními orgány. Nově bude upravený takzvaný Food Status, tedy seznam nebezpečných potravin. Je to opět poměrně široký seznam implementačních bodů.

 

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Další návrh, a to je pozměňovací návrh, pod kterým není, abych to řekl správně, připodepsán kolega Černý, ale i ostatní poslanci, které jsem zmiňoval, je návrh, pozměňovací návrh, který se týká zákona o veterinární péči a zákonů souvisejících. A my tímto zákonem chceme v České republice zavést možnost, podtrhuji možnost, takzvaných rituálních porážek. Tady si to přece jenom možná zaslouží nějaké podrobnější uvedení.

Povolení pro provádění takzvaných rituálních porážek bez předchozího omráčení se týká porážek halal pro potřeby muslimské náboženské obce a porážek košer pro potřeby židovské náboženské obce. Jsou to tradiční způsoby, které jsou spojené s náboženskými obřady, a zároveň i tak jsou v souladu s evropskou legislativou a jednotlivé státy Evropské unie mohou takové porážky umožnit nejenom pro potřeby místních náboženských obcí, to je fakticky možné už dnes u nás, ale také pro komerční možnosti tak, aby jednotlivé jatečné provozy, které by na toto byly vybaveny a měly potřebné certifikáty i od náboženských obcí, tak mohly toto využívat i pro komerční účely.

Tady je potřeba také připomenout, že nově bude umožněno porážení zvířat bez omráčení za účelem vývozu produktu zvířat do zahraničí a za účelem ekonomického zisku provozovatele jatek nebo zemědělce, který zvířata chová.

Já chci zdůraznit jednu věc i v kontextu toho, čeho jsme byli svědky před 14 dny, to znamená rozšíření nákazy katarální horečky ovcí, která bohužel může zasáhnout i ostatní přežvýkavce včetně skotu. Tak to má poměrně výrazné ekonomické dopady na jednotlivé chovatele. Tato nákaza, která je virového původu a která sice neznamená povinnost nebo nutnost utratit chované kusy skotu, ovcí nebo koz, dokonce ani neznamená to, že by ta nakažená stáda zvířat hromadně uhynula, jsou to často jenom jednotlivé kusy. Dočasně se sníží užitkovost, případně to má vliv na plemenitbu, ale dočasnou, ta zvířata se zpravidla uzdraví.

Nicméně problém je v tom, že v okamžiku, kdy byla u nás vyhlášena mimořádná veterinární opatření, aktuálně fakticky na celé západní polovině České republiky, tak není možné tato zvířata jako živá exportovat do zahraničí. Jenom pro vaši představu, v České republice máme aktuálně nějakých 235 000 kusů masného skotu. Pravidelně každý podzim při těch svodech se tato telata, případně býčci, exportují na zahraniční trhy jak v rámci Evropské unie, tak i do zahraničí. A to v tuto chvíli z toho území, kde byla vyhlášena mimořádná veterinární opatření, tak prostě není podle českého i evropského práva možné. Stejně tak není možné exportovat inseminační dávky, což je taky velmi důležitý exportní artikl našich chovatelů. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě, možná na světě. A to je v tuto chvíli velký i hlavní ekonomický problém pro ty jednotlivé chovatele.

Tato změna, kterou zde navrhujeme, v podobě uzákonění možností těch rituálních porážek, může vlastně pozitivním způsobem se projevit i v této věci. A když to velmi zjednoduším, tak dnes se od nás živá zvířata pro potřebu těchto rituálních porážek, zvláště třeba v Turecku a v některých dalších státech, odvážejí živá do těch druhých zemí, případně třetích zemí mimo Evropskou unii. No a ten ekonomický profit z poražení toho zvířete, z prodeje toho masa samozřejmě zůstává někde jinde. Někdy to je dokonce tak, že mnohde tato zvířata se vyvážejí do Polska. Polsko totiž umožňuje tento způsob porážení bez předchozího omráčení a následně se to maso takto získané vozí do těch muslimských zemí, případně do židovských náboženských obcí po celém světě.

Co to znamená? Znamená to, že ten ekonomický profit v tomto případě zůstává u těch provozů jatek v Polsku, v Turecku, na Balkáně nebo kdekoliv jinde. Já myslím, že je namístě, abychom i z ekonomických důvodů, obchodních důvodů toto umožnili v České republice. Chci zdůraznit, že to není žádné nehumánní zacházení s těmi zvířaty. Samozřejmě takový způsob porážky je plně certifikován, je vždy pod kontrolou veterinárních lékařů. A z mnoha i odborných studií a stanovisek jasně vyplývá, že je vůči těm zvířatům stejně humánní jako jakékoliv jiné zacházení nebo porážky s omráčením. Dělají to odborníci, není to žádný neodborný způsob nebo něco podobného. Čili to je předmět tohoto návrhu.

A ještě řeknu jednu důležitou věc nebo argument, proč bych požádal o podporu ve třetím čtení pro tento pozměňovací návrh. Blíží se nám také debata i na té evropské úrovni ohledně animal welfare v rámci přepravy zvířat. Tomu neutečeme a budou výrazně zkráceny jak vzdálenosti, tak časové lhůty na přepravu zvířat mimo území jednotlivých států. A samozřejmě to logicky vytvoří i tlak na to, aby zvířata, hospodářská zvířata chovaná na maso, byla porážena co nejblíže té farmě, tomu zemědělskému podniku, a exportováno bylo až to maso samotné, což samozřejmě potom znamená, že problém animal welfare přepravy nám mizí. Takže tohleto může mít taky svůj pozitivní dopad.

Takže to je jenom k vysvětlení těch důvodů, proč přicházíme s tímto pozměňovacím návrhem. Byl konzultován i se Svazem zpracovatelů masa a naše jatečné podniky na toto jsou připraveny a je možné tedy ekonomický profit i rozpočtový ponechat, daňový ponechat v České republice.

Další pozměňovací návrh se týká novely zákona o rostlinolékařské péči, opět součást těch antibirokratických opatření. Když to zjednoduším, tak to povinné vedení záznamů o aplikaci přípravků na ochranu rostlin bude zúženo pouze pro ty zemědělské podniky, hospodáře, kteří obhospodařují kultury, orná půda, vinice, chmelnice, ovocné sady na více než 200 hektarech, nebudou do toho počítány trvalé travní porosty. To znamená, pokud budete mít 300 hektarů, z toho bude 150 hektarů trvalých travních porostů, dneska na vás ta povinnost dopadala. A tímto opatřením z vás bude tato povinnost té pravidelné měsíční evidence sejmuta, protože bude platit pouze pro těch 200 hektarů a více v součtu těch typů obhospodařené půdy, jak jsem tady uvedl.

Další pozměňovací návrh se týká novely zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Do značné míry tady opět se snažíme aplikovat ty poznatky z posledního kola. Jak jednotné žádosti, tak v rámci další aplikační praxe dochází k několika dílčím změnám vedoucím k digitalizaci administrace s žádostí o zemědělské dotace. Rozšiřuje se okruh opatření, na která se bude vztahovat podání žádostí výhradně přes Portál farmáře, což povede k celkovému snížení administrativní zátěže.

Pak zde máme novelu zákona o zemědělství, která se týká Podpůrného garančního rolnického lesnického fondu. Tady opět reagujeme na drobné problémy, na které jsme narazili, a chceme přispět k právní jistotě adresátů vztahů mezi Podpůrným garančním rolnickým fondem a příjemcem dotací. Navrhovaná právním úprava nemění právní povahu smluv o podpoře, ale v rámci eliminace pochybností ohledně charakteru těchto smluv výslovně stanoví, že to budou smlouvy soukromoprávního charakteru, a budou tudíž podřízeny občanskému zákoníku a režimu soukromoprávních smluv včetně řešení sporů před civilními soudy.

Poslední poměrně rozsáhlý balíček se týká znovu ještě zákona o veterinární péči, kde chceme zvýšit efektivitu a koordinaci kontrol v oblasti veterinární péče včetně úpravy pravomocí Státní veterinární správy při kontrolách, zlepšení komunikace s ostatními státními orgány a zavedení nových nástrojů pro sledování a řízení veterinárních opatření.

Takže tolik představení těch pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím i jménem uvedených poslanců v podrobné rozpravě, a předem děkuji potom ve třetím čtení za jejich podporu. Tu debatu nad nimi si necháme na zemědělský výbor a potom tady ve třetím čtení se chci skutečně držet jednacího řádu. Pouze jsem je představil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 710/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj zemědělského výboru, kterým tedy je pan poslanec Pavel Bělobrádek a dnes ho zastoupí jeho kolega Karel Smetana. Prosím ho tedy, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Smetana: Krásné odpoledne. První čtení proběhlo na 108. schůzi 28., 6., a jak už paní předsedající řekla, byl přidělen sněmovní tisk do zemědělského výboru jako výboru garančního. Garanční výbor zasedl 11. 7., kde bylo projednávání sněmovního tisku 710 přerušeno v rozpravě a byla stanovena lhůta pro podávání pozměňovacích návrhů. Zemědělský výbor pokračoval 5. 9. a pověřil mě, nebo respektive kolegu Bělobrádka, kterého jsem rovněž zastupoval, přednesením usnesení Poslanecké sněmovny, které zní:

Usnesení zemědělského výboru z 37. schůze konané dne 3. září 2024

Vládní, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 710

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově ministra zemědělství Marka Výborného, zpravodajské zprávě poslance Pavla Bělobrádka, kterou v zastoupení přednesl poslanec Karel Smetana, a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 710, schválit;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji v zastoupení. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci. Řadím se dneska mezi fajnšmekry, jak jsem

se dozvěděla od pana ministra zemědělství. Chtěla bych tedy jenom velice stručně odůvodnit několik pozměňovacích návrhů, které předkládám, ať už sama nebo společně s kolegyněmi a kolegy, a pak následně bych se chtěla přihlásit tímto do podrobné rozpravy, abych se k nim mohla přihlásit.

Já chci ocenit některé z těch kroků, které veterinární zákon v tom samotném návrhu, v té novele zavádí, přesto si myslím, že je možné ještě doplnit některé věci ve prospěch ochrany zvířat. Jak víte, pro TOP 09 je to téma, které dlouhodobě řešíme. Namátkou vzpomenu, že v minulosti jsme, třeba v minulém volebním období, byli jedni z těch, kteří přispěli k tomu, abychom stanovili zákaz klecových chovů nosnic, abychom se vyrovnali s množírnami nebo se snažili eliminovat množírny zvířat, či drezura v cirkusech nebo třeba také kožešinové farmy.

Všechna toto témata už jsme řešili, byť třeba některá z nich ne úplně souvisejí s veterinárním zákonem, tak je tady zmiňuji proto, abych tím dokreslovala to, že je pro nás tato oblast dlouhodobě důležitou. A proto bych ráda předložila tyto návrhy.

Ten první, který se skrývá pod číslem 49 46, je pozměňovací návrh, který řeší uvazování psů. Předkládáme jej společně s panem kolegou Kučerou a paní poslankyní Kocmanovou. Současná právní úprava už zakazuje nevhodné uvazování psů, ale jeví se z praxe jako nedostatečná. V rámci provádění kontroly ze strany veterinární správy je totiž aktuálně složité posoudit, zda se jedná o nevhodný úvaz třeba na řetězu, když pro to nikde nejsou stanoveny závazné podmínky. Tento náš pozměňovací návrh si klade za cíl zakázat úvazy psů takovou formou, aby právě nedocházelo k situacím, kdy chovatelé tvrdí, že se jedná pouze o dočasné či přechodné opatření, jelikož je nežádoucí, aby byl pes na úvazu. Hlavním účelem nového znění daného ustanovení, tak jak jej navrhujeme, je předcházet a zabraňovat týrání psů, jež jsou chováni na úvaze, a jsou tedy dlouhodobě omezeni v pohybu.

Pozměňovací návrh však pamatuje na určité výjimky, čímž se dané zpřísnění režimu nedotkne například ozbrojených složek. Také pamatuje na situace úvazu psa během čištění chovného prostoru, krmení nebo jeho ošetřování či za účelem obdobného úkonu krátkodobého charakteru, kdy omezení pohybu psa nelze docílit jiným vhodným způsobem.

Nové znění ustanovení je inspirováno slovenskou právní úpravou, kde byly taktéž hlavním důvodem zákazu chovu psů na úvazu situace, kdy v praxi kontrolované subjekty tvrdily, že pes byl na úvazu krátkodobě či výjimečně. A z praxe právě u našich východních sousedů se ukazuje, že tady tato norma funguje. Jinak můžu samozřejmě uvést také, protože si myslím, že v té aktuální povodňové situaci jsme ho všichni zaznamenali, ten smutný příběh u Odry, kdy v Polance nad Odrou právě chovatel, nikoliv sice psů, ale jiných domácích zvířat a koní, nechtěl vlastně zvířata přes varování odvázat a nechal je uvázaná nebo v klecích a napospas osudu právě při povodni a zachraňovali je vlastně dobrovolníci, kteří ale pak tím pádem nasazovali svůj vlastní život, a podařilo se jim naštěstí zvířata zachránit. Myslím si, že toto je třeba ten nejaktuálnější příklad, který ukazuje, že ne každý chovatel se chová i v takovéhle situaci rozumně, tak jak si myslím, že by rozum velel každému z přítomných zde.

Druhý pozměňovací návrh, který také předkládám s paní kolegyní Kocmanovou a s panem kolegou Kohajdou, je pod číslem 42 33 a týká se čipování laboratorních psů. Pozměňovacím návrhem se vypouští výjimka, podle které se právě na laboratorní psy nevztahuje povinné označení elektronickým čipem. V současné době neexistuje relevantní odůvodnění pro udělení této výjimky. Dále je nutné přihlédnout k tomu, že pokud nejsou zvířata označena elektronickým čipem, tak jediné další způsoby označení jsou například tetování, ušní známka či vrubování uší. Všechny uvedené způsoby jsou doprovázeny značně bolestivější aplikací dané metody oproti označení elektronickým čipem. Také kontrola zvířat, jež jsou předmětem pokusu, je prostřednictvím elektronických čipů jednodušší a pro zvířata méně stresující, bez nutnosti většího kontaktu ze strany člověka, neboť mikročip lze odečíst bezkontaktně prostřednictvím takzvané čtečky mikročipů.

Je to opět věc, která už - jenom bych doplnila - v našem právním řádu byla. V dřívější době se právě i laboratorní psi běžně čipovali. Následnou novelou z toho čipování laboratorních psů bylo vyjmuto a my se snažíme navrátit k praxi, která zde už fungovala, takže není to pro naši zemi žádná velká novinka.

Poslední návrh, který zde chci teď odůvodnit, jsem předkládala, nebo předkládáme také společně s kolegy Kučerou a Kohajdou, je pod číslem 49 34, a tento pozměňovací návrh upravuje povinnosti chovatelů nově narozených psů. Má za cíl stanovit, aby před nabídkou psa k prodeji nebo předáním psa novému chovateli bylo identifikační číslo psa zaznamenáno výhradně v takzvaném PET pasu, nikoliv pouze v dokladu o očkování, tento doklad umožňuje zjistit totožnost zvířete a kontrolu jeho nákazového statutu, přičemž je vydáván veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Pas je veřejnou listinou.

Pas je veřejnou listinou. Díky jasným podmínkám vydávání a evidenci pasů získá stát přehled o počtech nově narozených psů nejen na straně chovatelů, kteří si řádně plní oznamovací povinnost dle veterinárního zákona, ale přijetím tohoto opatření bude moci stát efektivněji bojovat s nelegálním množením psů v nelegálních podmínkách. Opatření posílí výkon kontrolní činnosti a veterinárního dozoru na straně Krajské veterinární správy.

Přijetí této změny tak bude mít jednoznačný přínos v boji proti takzvaným množírnám a zlepší dohled nad chovy psů v České republice. Ačkoliv totiž v posledních letech právě v zákonech, které se týkají týrání zvířat, byly podmínky zpřísňovány a snažíme se potírat množírny, tak bohužel stále ještě jsou běžnou praxí v České republice, a jeden z těch způsobů, jak takovíto chovatelé obchází zákon, je, že falšují očkovací průkazy, které je snazší zfalšovat než právě tuto veřejnou listinu, kterou pet pas je. Domníváme se, že je potřeba i nadále právě proti množírnám vystupovat. Velmi často pak nalézt takovéto množírny komplikuje situaci v daných obcích. Je to téma, které je napříč republikou, a věřím tomu, že nám všem jde o to, abychom s tímto nelegálním způsobem chovu psů i nadále se vypořádávali.

Dovolte mi ještě na závěr, byť tento pozměňovací návrh předkládáme společně s kolegyní Kocmanovou - a ona se k němu určitě vyjádří a přihlásí, tak avizovat podporu pozměňovacímu návrhu, který ještě rozšiřuje povinné kamerové systémy na jatkách ve všech místech, kde se manipuluje s živými zvířaty, nejenom na místech vykládky, jak novela navrhuje. Já jsem samozřejmě velmi ráda za to, že ten zákon sám o sobě právě tady tuto povinnost zavádí a že k tomu má dojít. Možná vás překvapím, kolegyně a kolegové, ale jedna z mých pracovních zkušeností je to, že jsem jako studentka gymnázia na jatkách měla brigády velmi běžně - to možná překvapí i pana ministra - takže ten provoz tady v těchto zařízeních docela dobře znám. A musím říci, že se připojuji k té iniciativě toho, abychom zkrátka k těm účelům tyto nové povinnosti dali.

Z hlediska nakládání s těmi záznamy tak je důležité zdůraznit, že se nemá jednat o veřejně přístupný záznam, ani v tom samotném návrhu a ani tady v tom našem rozšíření, nic takového, jako je španělská úprava, nenavrhujeme, protože zkrátka se domníváme, že je důležité jenom vyřešit ten zásadní problém, kdy chybí důkazní možnosti orgánů, které v tomto konají, a tudíž by tedy tyto záznamy měly sloužit k právě takovémuto účelu.

Já tedy podporuji tento pozměňovací návrh, který představí paní kolegyně, a chtěla jsem jenom tedy veřejně tuto podporu vyjádřit. Děkuji vám za pozornost a těším se na diskusi, která k tomuto bude probíhat i na výboru. Na shledanou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Poprosím potom, abyste se přihlásila v podrobné rozpravě, abyste mohla načíst pozměňovací návrhy. Budeme v tento moment pokračovat v obecné rozpravě, kde eviduji čtyři přihlášené. Jako první vystoupí pan poslanec Karel Smetana, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová a další. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Smetana: Ještě jednou, krásné odpoledne. Já bych rád představil pozměňovací návrh, který se připojuje tady k řadě pozměňovacích návrhů pana ministra Výborného, které pomáhají zemědělcům, snižují byrokratickou zátěž. Já bych chtěl odůvodnit pozměňovací návrh, který snižuje nebo zjednodušuje život rybářům. Předkládám ho spolu s kolegy napříč politickým spektrem, s Markem Výborným, s kolegou Petrem Bendlem, Michalem Kučerou, Josefem Kottem a Oldřichem Černým.

Současná právní úprava povolenky k lovu ryb obsažená zejména v § 13 odst. 10 zákona o rybářství neumožňuje vydávat povolenku k lovu jinak než v listinné podobě. Ještě do nedávné doby to byl legitimní požadavek na listinnou povolenku k lovu a zejména s ohledem na možnosti kontroly ze strany rybářské stráže, která disponuje - s ohledem na to, že to jsou povětšinou dobrovolníci vykonávající činnost ve svém volném čase (?). V současné době však nastupují možnosti kontrol dokladů skrze aplikace dostupné pro mobilní telefony a v oblasti rybářství lze přistoupit k umožnění vydávání povolenek k lovu v elektronické podobě.

Cílem předkládané novely je umožnit uživatelům rybářských revírů vydávat povolenku k lovu ryb v elektronické podobě jako alternativu k povolenkám tištěným. Za tímto účelem je navržena komplexní změna úpravy vydávání povolenek k lovu ryb, kterou musí lovící osoba disponovat, aby mohla v souladu se zákonem lovit ryby v rybářských revírech. Změna úpravy povolenky k lovu a s tím související (?) úprava pravomocí rybářské stráže, jejíž cílem je umožnit efektivní kontrolu elektronicky vydávaných povolenek k lovu.

Současný právní stav předpokládá, že lovící osoba disponuje rybářským lístkem a povolenkou k lovu pouze v listinné podobě, a nepřiměřeně tak v 21. století omezuje uživatele rybářských revírů a lovící osoby v digitalizaci jejich činnosti. Oblast rybářství přitom v současné době prochází digitální transformací. (Zákonem?) č. 364/2021 Sb. byla do zákona o rybářství zakotvena evidence rybářských revírů a rybníkářství, ve kterých se mají koncentrovat informace o rybářských revírech plynoucích ze správních rozhodnutí orgánů státní správy rybářství, přičemž tato evidence má být vedena tak, že umožňuje dálkový přístup.

Největší uživatel rybářských revírů v České republice, kterým je Český rybářský svaz, sdružující zhruba 262 000 rybářů a hospodařící na rozloze 37 300 hektarů, zavádí v roce 2024 Rybářský informační systém, který zcela digitalizuje svou činnost, jak ve vztahu k hospodaření v rybolovných revírech, tak směrem ke své členské základně, a to včetně procesu vydávání povolenek k lovu, mimo finální vydávání povolenky v listinné podobě, kterou vyžaduje současná právní úprava.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další (je) paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jak už bylo avizováno a částečně představeno, já bych ráda načetla a odůvodnila pozměňovací návrh, který v systému Sněmovny najdete pod číslem 4841 a který podávám společně s kolegyní Markétou Pekarovou Adamovou. Ten návrh se týká týrání zvířat na jatkách.

Já musím říct, že velmi oceňuji zavedení kamerových systémů na jatkách, se kterým už v původním návrhu přichází Ministerstvo zemědělství, ale domnívám se, že zachycení tak pouze malého úseku, to znamená, vykládky a přehánění zvířat, nezabrání tomu, aby mimo tento prostor k týrání zvířat nedocházelo.

Zároveň se návrh věnuje pouze některým druhům hospodářských zvířat, což navrhujeme rozšířit. Kamerové systémy na jatkách, jak už bylo řečeno, mohou sehrát zásadní roli, protože mají odradit od týrání zvířat, a v případě výskytu týrání mohou poskytnout tolik potřebné důkazy. A aby byly takové kamerové systémy efektivní, je nezbytné je umístit na všech místech, kde se manipuluje s živými zvířaty, a ne pouze v místech vykládky - a zahrnout do nich všechna zvířata procesovaná na jatkách. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Poprosím pana poslance Josefa Kotta, připraví se pan poslanec Petr Bendl, všechno je to v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já si svůj příspěvek rozdělím asi do tří částí. První část je to, co vnímám jako obrovský posun v rámci zákona, který předložilo ministerstvo a kterým se podařilo v podstatě vyřešit problémy, které vznikaly v rámci nových povolání, protože jedinou akreditovanou vysokou školou byla Veterinární univerzita v Brně, a to byla jediná instituce, která byla schopna plnohodnotně doplňovat veterinární lékaře pro české zemědělství.

 

Tím, jak se vlastně zákon upravil, tak dáváme možnost vlastně i ostatním vysokým školám, které mají buďto magisterská, nebo bakalářská studia, ať už je to Česká zemědělská univerzita, nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, popřípadě hygiena v Brně, takže i odsud budou moct odcházet kvalifikovaní pracovníci, kteří budou v rámci zemědělství, potravinářství v České republice moci vykonávat funkci, která jim dneska nebyla umožněna. Takže za to děkuji a myslím si, že to je krok správným směrem a že určitě pomůže jak českému zemědělství a potravinářství. A kvitují to všichni, ať už jsou to zemědělské společnosti, anebo potravinářské formy.

Druhou věcí, které bych se chtěl věnovat, je, jak zde pan ministr představil, v podstatě na jedné straně jsou to věci, které jsou implementační a které musí být zařazeny do našeho řádu od 1. 1. 2025, a na druhou stranu řeší - což je taky velice dobře, vlastně antibiotickou zátěž, která na české zemědělce a potravináře byla nějakým způsobem nahrnuta nebo legislativně přijata. Nebylo to vždy jenom proto, že jsme akceptovali doporučení z Evropské komise, ale v některých případech došlo i k tomu, že to byla naše iniciativa, a určitě se tady shodneme na tom, že české zemědělství a potravinářství je na velice vysoké úrovni a kontrolní orgány provádí dobrou práci a není zapotřebí nějakým způsobem dále naše zemědělce sankcionovat.

Kde bych se chtěl zastavit a kde si myslím, že bychom ještě měli nějakým způsobem být nápomocni, a já jsem to říkal panu ministrovi, nevím, jestli je to bezprostředně nutné dělat zákonnou normu, anebo jestli stačí podzákonná norma, nějaká vyhláška, ať už ministerstva, nebo nařízení vlády, je, co se týče používání pesticidů jako takových, které vlastně jsou evidovány 2D kódem. My tady vlastně nutíme, aby si na sebe brali tu zodpovědnost v rámci celé té vertikály různí distributoři. Já jsem přesvědčen o tom, že ten identický 2D kód je specifický a že by bylo dostačující, kdyby tu zodpovědnost za uvádění na trh měl buďto český výrobce, anebo distributor, první distributor, který v rámci České republiky tento výrobek vlastně vkládá.

Znamená to to, že v podstatě v rámci toho, jak se ty výrobky různě přeprodávají ze subjektu X na subjekt Y, tak můžou vlastně nastávat ať už to vědomé, anebo nevědomé chyby. To znamená, že ve chvíli, kdy první distributor nebo výrobce nezadá správné údaje, tak to pokračuje v rámci té vertikály a v podstatě jsem přesvědčen o tom, že stejně nedojde k tomu, že by došlo k nějakému odhalení ze strany kontrolních orgánů.

Druhá věc je ta, že pořád tam existuje faktor lidské chyby, takže při přepisování se domnívám, že buďto zemědělci, nebo jednotliví distributoři nemají vyčleněny  pracovníky na to, aby se zabývali takto úzkým způsobem v rámci své pracovní činnosti, a hlavně u těch zemědělců po nich chceme, aby se vlastně věnovali zemědělské činnosti jako takové. Takže snaha z naší strany je, abychom skutečně se na to podívali tak, že pro kontrolní činnost bude dostačující, když ten správný identifikační 2D kód zadá buďto první distributor, anebo výrobce.

S čím teda vlastně souhlasíme, je i to, že je tam jasně nastavená evidence spotřeby pesticidů. O čem už nemáme takto kladné mínění, je povinnost každý měsíc odesílat, aktualizovat data. Domníváme se, že ta evidence v rámci zemědělských podniků i v rámci jednotlivých farmářů je vedena poctivě s tím, že v podstatě dle našeho názoru by stačilo pouze na vyžádání kontrolních orgánů, aby bylo doloženo, aby byla doložena požadovaná evidence, abychom prostě nenutili zemědělce k tomu, aby každý měsíc posílali aktualizaci. A pominu to, že vlastně ošetření chemickými látkami probíhá v určitém čase, to znamená, že ta měsíční evidence se i zde domnívám, že není úplně zcela relevantní a že i zde bychom se nad tím měli zamyslet, co se týče byrokratické zátěže prvovýrobců zemědělců.

Kde, a to je můj osobní názor, to teď neprezentuji názor hnutí ANO, je to, co se týče evidence hnojiv. Tam v minulém volebním období jsme prosadili, aby evidenci hnojiv prováděly zemědělské subjekty od 20 hektarů výš. Současná legislativa nově říká, že v podstatě evidenci hnojiv jako takových musí vést zemědělský podnikatel, který má více než 200 hektarů. A já se domnívám, že jestliže se chceme bavit o to, že ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana zdraví lidí, ochrana zdraví zvířat je spojená i s používáním hnojiv, tak si myslím, že zde by ta evidence neměla být dána hranicí 200 hektarů, ale skutečně tím, kdo se zemědělstvím jako takovým v podstatě živí.

Na druhou stranu zcela zodpovědně říkám, že snížení byrokracie převažuje tu misku proto, že podpoříme i tento pozměňovací návrh, protože ze strany zemědělců i zemědělských společností je kvitováno právě to snížení byrokracie.

Další věcí, kterou bych chtěl podpořit, tak je pozměňovací návrh kolegy Smetany, na kterém já jsem se snažil coby předseda podvýboru spolupracovat už v minulém volebním období a jsem rád, že se nám podařilo to dotáhnout, že jsme umožnili jak papírové, tak elektronické formy povolenky k lovu, a domnívám se, že to je správná cesta, byť vlastně to možná pro ten rybářský svaz nebo ne možná, ale určitě to bylo pro ten rybářský svaz složité v tom, že v podstatě pracovali pouze se svými finančními prostředky a neměli možnost žádné podpory si pomoci s tím, aby vlastně ten systém možná zdokonalili, i když oni tvrdí, že to je naprosto v pořádku. Všecko ale možná urychlili a už jsme mohli být v nějaké fázi zkoušení.

Poslední věcí, kterou by chtěl v rámci svého vystoupení říci, tak je, že jsem vložil do systému pozměňovací návrh pod číslem 4840, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. A i když jsme se tam bavili o tom, že vlastně do jisté míry jsme rozvolnili záležitost týkající se těch veterinárních lékařů, tak jsou zde i ostatní chovatelské zásahy, které dle mého názoru nevyžadují přítomnost veterinárního lékaře. A vzhledem k tomu, že si myslím, že ten veterinární lékař je natolik úzkoprofilové do velkých uvozovek zboží, že nemůže jezdit skutečně ke každému zákroku a musí se věnovat k těm složitým záležitostem, a možná s tím legalizujeme akorát to, co se v rámci jednotlivých zemědělských provozů děje, tak zde přicházím s rozšířením oprávněných osob, které můžou řešit jednotlivé zákroky, které skutečně dle mého názoru nevyžadují přítomnost veterinárního lékaře.

 

 

Poslanec Josef Kott: Takže i po dohodě se Státní veterinární správou jsem si dovolil připravit tento pozměňovací návrh. Domnívám se, že na jedné straně oceníme a do jisté míry vyzdvihneme práci veterinárních lékařů. Na druhou stranu zlegalizujeme věci, které se skutečně v zemědělské prvovýrobě dějí a kolikrát jsou v rozporu se zákonem a ti lidé, kteří to provádí, nejsou v komfortní situaci. Takže zde řešíme, že to můžou být buďto lidé, kteří mají dostatečnou praxi, anebo na druhou stranu lidé, kteří mají zemědělské vzdělání nebo příbuzné zemědělské vzdělání, s tím, že je to dostačující pro to, aby mohli projít potřebným kurzem a mohli získat certifikát Státní veterinární správy pro to, aby jejich práce byla uznána.

Ještě jednou děkuji za to, že jsme veterinární zákon sem dostali, byť, jak řekl pan ministr, je to nosič věcí, které s veterinárním zákonem nebo s veterinární praxí nemají nic moc společného. Na druhou stranu rozumíme tomu a vnímáme to tak, že to chceme podpořit, protože uděláme dobrý počinek, protože jsou zde věci, které skutečně od 1. 1. 2025 musí být v účinnosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dále vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Oldřich Černý v obecné rozpravě, prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, kteří ještě nespíte, já se vás pokusím probudit. Nechci být příliš dlouhý, chci být stručný, nicméně paní předsedkyně Pekarová Adamová mě inspirovala. Já jako dlouholetý obdivovatel moudrosti Jana Wericha jsem si vzpomněl na píseň Hodné štěně, kterou, předpokládám, všichni znáte. Celý svět už ví to dnes, že řetěz mravy nenapraví. Cítím tedy povinnost říci, že tento pozměňovací návrh zcela určitě podporuji a podpořím, protože si nemyslím, že máme podporovat praxi, která drží zvířata, dlouhodobě, to podtrhuji, ať už je to na provaze, nebo na řetěze.

Ta kauza Polanky, kterou také sleduji - věřím, že i pan ministr kýve hlavou a že se tomu pověnuje. Určitě na jednání zemědělského výboru se jeho nebo veterinářů na to budu ptát, protože mám pocit, že jsme tam někde selhali. Třeba ne, třeba ten stát tam byl dokonalý, ale zatím z těch informací, které mám, tak to tak nevypadá. Ale to jsem nechtěl. Chtěl jsem pouze říci, že pozměňovací návrh, který povede k tomu, abychom, řeknu, omezili využívání faktu, že někdo přiváže zvíře na provaz krátkodobě, to mně přijde zcela legitimní a v pořádku. U koní je to podobné. Tam prostě přivazovat je ke štontu už je opravdu středověký nástroj a myslím si, že to potřeba není. Ale tuhle debatu zcela určitě povedeme na jednání zemědělského výboru.

Pan ministr tady ve svém komentáři v návrhu zákona zmínil z mého pohledu jako příležitost, jak vysokou míru byrokracie, kterou zemědělství zažívá, a často komplikovaná nařízení, kde často jdeme nad rámec toho, co po nás Evropská unie opravdu chce. My tuto příležitost - předpokládám a doufám, že i napříč politickým spektrem - využijeme a domluvíme se na tom, jak ulevit zemědělcům, hospodářům, chovatelům dobytka, neboť je to potřeba, chceme-li zachovat konkurenceschopnost českého zemědělství.

Jenom krátce uvedu dva pozměňovací návrhy, které předkládám s kolegy Michalem Kučerou, Klárou Kocmanovou a Tomášem Dubským. Oba dva tedy předkládáme společně s tím, že ten první se týká povinnosti chovatelů vypracovávat takzvaný pohotovostní plán chovu. Návrh veterinárního zákona totiž přikazuje každému chovateli vypracovat a průběžně aktualizovat takzvaný pohotovostní plán chovu. Jde o dokumentaci, z mého pohledu vlastně z doby předinternetové. Obsahuje prostý soupis telefonních čísel na různé orgány státní správy, výtah povinností uvedený v § 11 a § 12 zákona, zákresy často jen od ruky, hospodářství, které lze nyní vyčíst i z Elpisu, mapky, které jsou dnes také zbytečné s ohledem na existenci Elpisu. V praxi, se naprosto nevyužívají a chovatelé dnes přirozeně zavolají veterináři nebo Státní veterinární správě a řídí se zcela v souladu s veterinárním zákonem a jejich pokyny. Kontrolní orgány bohužel lpějí na aktualizacích, případně vůbec existenci pohotovostního plánu, ačkoliv pro samotnou Státní veterinární správu jsou obsažené informace v podstatě pochybného využití.

Vedle těchto chovatelských pohotovostních plánů samozřejmě existují pohotovostní plány krajů celostátní, které vypracovávají krajské veterinární správy a ústřední veterinární správa a které reálně řeší postupy likvidace nákaz a tak podobně. Těch se, chci zdůraznit, můj pozměňovací návrh netýká. Týká se pouze byrokratické povinnosti, kterou v praxi opravdu nevyužíváme. Jenom při kontrole ukážeme jako praktikující zemědělci, že víme, jaké je telefonní číslo na policii, na hasiče, na záchrannou službu a na veterináře, a že na tomto seznamu telefonních čísel máme razítko Státní veterinární správy a že máme od ruky nakreslený, řeknu, stav našeho hospodářství. To je něco, co určitě už je nadbytečné, a když to ze zákona zmizí, nic se nestane, jenom lidem ubude jedna z našeho pohledu nadbytečná povinnost.

Druhý pozměňovací návrh v podstatě upozorňuje na podobné problémy jako pozměňovací návrh pana poslance Kotta, protože veterinární zákon v § 64b umožňuje chovatelům provádět samostatně, tedy bez veterináře, některé úkony, které jsou dány prováděcí vyhláškou Ministerstva zemědělství číslo 176/2023 Sb., § 33 až 35, a k části z nich je vyžadován veterinární kurz. Jde o úkony dle § 33 vyhlášky, kam spadají poměrně běžné zákroky u čerstvých mláďat, které jsou prováděné z důvodu chovatelské praxe, prevence zdravotních potíží či vnitrodruhové agresivity, kastrace, krvácení ocásku, tlumení rohů, úprava zubů selat, u drůbeže, odstraňování ostruh hřebenu, krácení zobáků a drápů a tak dále. Také pro welfare zcela nezbytnou pravidelnou úpravu kopyt a paznehtů.

Bohužel § 64b požaduje, aby chovatel měl také kvalifikaci dle § 59a. Jde o specializované vysokoškolské a středoškolské veterinární vzdělání. Chybí uznání kvalifikace nabité praxí. Odkaz na kvalifikaci se v zákoně používá i jinde, vždy však s uvedením ještě odkazu na konkrétní odstavec a písmeno. Doplnění dalšího písmene pro účely uvedených chovatelských úkonů by tedy neovlivnilo kvalifikační požadavky v jiných ustanoveních.

Kombinace výše uvedeného vede v praxi k tomu, že ani mnozí zkušení chovatelé by neměli uvedené úkony u zvířat provádět, protože nemohou absolvovat požadovaný veterinární kurz. Nebudou na něj totiž připuštěni kvůli nedostatku papírových předpokladů dle § 59a. Proto navrhuji doplnit uznání kvalifikace v důsledku předchozí chovatelské praxe. Zároveň navrhuji připustit do kurzu i bakaláře z oblasti welfare podle § 64 B1 C1, kteří jsou nyní vyloučeni, ač středoškoláci v oboru vyloučeni nejsou. Podotýkám, že jde pouze o nutné předpoklady, aby chovatelé mohli absolvovat požadovaný veterinární kurz. Sama o sobě uvedená kvalifikace postačí podle § 64b odst. 2 pouze injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat, které na svém hospodářství chová, a to podle pokynů ošetřujícího veterinárního lékaře, který aplikaci chovatelem nemusí umožnit a je v souladu s vyhláškou.

 

 

 

Poslanec Petr Bendl: To se nezdá s ohledem na praxi rizikové. Naopak se domnívám, že by bylo vhodné v budoucnu více odpovědnosti přenášet právě na veterinární lékaře v terénu a nesnažit se vše regulovat předpisem.

Na závěr poznamenávám, že chovatelské znalosti a postupy se vždy předávaly z generace na generaci hlavně praxí a příkladem. V realitě je nakonec především na praktických zkušenostech chovatele, jak umí se zvířaty pracovat, zda rozpozná nesprávný průběh porodu, či zda u desítek i stovek mláďat dobře rutinně nahmatá ocasní obratle, nebo zkrátí drápky. Ta praxe, tak jak tady říkal pan kolega Kott, je často taková, že sice vědomě porušujeme zákon, ale veterináři nejsou schopni úplně všechny detaily stíhat. Jsou to úkony, které zcela určitě jde zvládnout. V praxi to tak prostě běží, všichni vědí, mají přivřené oči, protože prostě by to jinak možné vůbec nebylo. Ta zvířata potřebují tu péči a v okamžiku, kdy jde o takovéto drobné zásahy, nemyslím si, že by tato změna musela nutně vyvolat nějaké obrovské problémy. Naopak si myslím, že tím zjednodušíme život a zlepšíme prostor pro chovatelství obecně.

Ještě jednu poznámku k tomu vzdělávání, byť to v tomto zákoně úplně konkrétně definováno není, ale myslím si, že se máme obecně i zamyslet nad tím, že... (V sále je hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím o ztišení, kolegové.

 

Poslanec Petr Bendl: Všichni děláme maximum pro to, aby do zemědělství přišlo maximum mladých lidí, aby zemědělství jako takové budoucnost mělo. My považujeme, nebo náš systém považuje za mladého zemědělce hodného podpory pouze takového, který má specializované vysokoškolské vzdělání. Nestačí pouze vysokoškolské vzdělání, když mladý člověk absolvuje českou zemědělskou univerzitu, ale nemá tohleto specializované vzdělání, podnikat v zemědělství může, ale nedostane se mu té podpory.

Evropa nám nic takového nepřikazuje a my bychom se měli zamyslet nad tím, zdali vysokoškolské vzdělání u začínajících zemědělců není dostačující na to, aby dostali podporu při začínání podnikání. Myslím si, že to je zbytečné úzké hrdlo, a je třeba přemýšlet o tom, jestli neumožnit získat podporu mladým začínajícím, i nejenom těm superspecializovaným. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Poprosím pana poslance Oldřicha Černého s jeho příspěvkem v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, dovolte mi, abych se také v krátkosti vyjádřil k projednávaným pozměňovacím návrhům tohoto zákona, které zde již představil ministr Výborný, kterým se mění zákon o veterinární péči a které za hnutí SPD podporujeme.

Až na pozměňovací návrh týkající se porážky zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady. Hnutí Svoboda a přímá demokracie jednoznačně vystupuje proti porážkám zvířat bez omráčení, ať už proto jsou jakékoliv důvody. Žijeme totiž v 21. století, a ne ve středověku. Koneckonců i náš právní řád umožňuje takové utrpení jen za velmi přísných podmínek, a to pokud se jedná o velmi specifický případ porážky z náboženských důvodů.

Dosavadní právní úprava kladla důraz na podmínku pouze pro potřeby církví a náboženských společností a výklad byl takový, že potřeby církví a náboženských společností se chápaly jako potřeby související s náboženským vyznáním, a ne jako potřeby ekonomické. Církve nebo náboženské společnosti mohly provádět tyto porážky zvířat jen v takovém počtu, v jakém to odpovídalo počtu členů. Nicméně nově podle tohoto pozměňovacího návrhu bude možné porážku bez omráčení provádět i za účelem ekonomického zisku, tedy v počtu daleko větším, než by odpovídalo potřebám členů dané církve nebo náboženské společnosti.

Z našeho pohledu se tedy jedná o jakési uvolnění pravidel a o umožnění trýznit daleko větší počty zvířat. A to je pro náš klub SPD naprosto nepřijatelné, a proto tento pozměňovací návrh rozhodně nepodpoříme. K ostatním pozměňovacím návrhům se poté podrobněji vyjádřím ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda ještě někdo další se hlásíte do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, v tom případě obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chcete závěrečná slova? Není tomu... Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jsem chtěl zareagovat na průběh té rozpravy obecné. Děkuji za ty pozměňovací návrhy, my se jimi budeme určitě zabývat i s kolegy na Ministerstvu zemědělství a budeme věcně o nich diskutovat na jednání zemědělského výboru, čili to tady dále rozvíjet nechci.

Ale já jsem chtěl zareagovat na tu věc, která tady byla zmíněna panem kolegou Bendlem, a myslím si, že i paní kolegyní Kocmanovou, a to je ta kauza v Polance nad Odrou. Mohu potvrdit, že jsem se jí ihned, jakmile jsem se o ní ze sociálních sítí dozvěděl, zabýval, a mám i k tomu stanovisko Krajské veterinární správy, tak mi jenom dovolte krátce tu věc okomentovat. Není to úplně jednoduchá kauza. Ten chovatel je, řekněme, velmi zvláštní osoba, ne úplně jednoduchá ke komunikaci a tak dále, Krajská veterinární správa s ním opakovaně byla v kontaktu, ten způsob chovu koní, ke kterému, nebo u kterého můžeme říct, že to je alternativní chov, který ale neporušuje, neporušuje zákon, neporušuje žádné veterinární předpisy, které tady máme, přesto v minulosti byl Krajskou veterinární správou přesvědčen, aby snížil jejich počet z patnácti na šest, ale neformálním tlakem ničím jiným tam jako nic jiného v zásadě pomoci nemohlo.

Opakovaně tam probíhaly kontroly Krajské veterinární správy a monitoring včetně kontroly ze strany soukromých veterinárních lékařů, kdy veterinární správa má písemné vyjádření veterinárních lékařů, kteří dosvědčují dobrý zdravotní stav takto chovaných koní. Situace byla dramatická při povodni tuto sobotu a neděli. V sobotu v 9.30 obdržela první oznámení Krajská veterinární správa, ihned kontaktovala synovce toho chovatele, který byl nedostupný. Ten synovec přislíbil tu věc řešit.

Předesílám, že Krajská veterinární správa nemá žádné technické prostředky k přemisťování hospodářských zvířat ani koní. Nicméně se tomu věnovali s tím, že ten synovec chovatele přislíbil tu věc řešit a přemístit koně do míst, která jsou bezpečná, a to i po zkušenostech z povodní v roce 1997. Přesto byla přemístěna tam, že v noci ze soboty na neděli ten problém se znovu dostavil, protože i tak byli ti koně v záplavovém území, a Krajská veterinární správa byla opět kontaktována následně, ale vzhledem k tomu, že neměla k dispozici žádné možnosti, tak tuto věc opět řešila s chovatelem, jehož úkolem a povinností bylo ta zvířata přemístit.

Nicméně na základě toho, co tam potom vzniklo, a zásahu těch dobrovolníků, kteří tam riskovali svůj život a tak dále, tak já v tuto chvíli mohu potvrdit, že Krajská veterinární správa zajišťuje všechny podklady dokumentující tuto kauzu a s velkou pravděpodobností předá podnět Krajskému státnímu zastupitelství, aby vyhodnotilo, zda se chovatel svým jednáním nedopustil přestupku či trestného činu a porušení zákona o týrání zvířat.

Takže tolik jenom aktuální informace. Vy jste viděli, že tu kauzu jsme nebrali na lehkou váhu, a já jsem připraven samozřejmě třeba i na jednání výboru sdělit podrobnosti. Přiznám se, že v tuto chvíli jsem více nezjišťoval, ani včera jsem nehovořil se zástupci Krajské veterinární správy.

 

 

 

Já jsem se primárně v poslední dny soustředil na to, abychom jednak byli schopni zvládat manipulaci na přehradách a zamezit dalším škodám na životech, majetku, zdraví občanů a případně jsme řešili individuální problémy zemědělců, farmářů s odvozem mléka, s dodáním agregátů chovatelům tak, aby ty podniky mohly nějak běžet. Dneska jsme sháněli sušičku na řepku olejku a podobně. Tak k tomuto se také dostaneme. Znovu říkám, neberu to na lehkou váhu a tu věc budu sledovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak děkuji. V tento moment zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. A eviduji žádost s přednostním právem paní předsedkyně. Prosím, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému nahrány pod čísly 4946, 4933, 4934 a odkazuji na předchozí rozpravu, kde jsem je odůvodnila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Karel Smetana, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová.

 

Poslanec Karel Smetana: Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 4838, který řeší umožnění vydávání i elektronických povolenek k rybolovu a který jsem odůvodnil v předchozí rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 4841, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu vedenému jako sněmovní dokument 4840, který jsem v obecné rozpravě představil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji, pane poslanče. A nyní pan poslanec Petr Bendl v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych se rád přihlásil ke sněmovním dokumentům pod číslem 4929 a 4930, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě, tyto pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4829, který je tvořen sedmi samostatnými pozměňovacími návrhy, jak jsou načteny v systému a jak jsem je představil a odůvodnil ve svém úvodním slově a jak nakonec také najdete v jednotlivých sněmovních dokumentech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Ptám se, zda někdo další se hlásí ještě do podrobné rozpravy? Žádnou žádost nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda nechcete závěrečné slovo? Pan zpravodaj, nebo pan ministr? Není tomu tak. Žádné další jiné návrhy nepadly, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu.

Ještě pro pořádek: pan poslanec Tomáš Dubský ruší svou omluvu z dnešního dne.

A otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.