Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Olga Richterová)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 697/ - druhé čtení

A já poprosím, aby se slova ujal pan zpravodaj, kterým je pro druhé čtení, pan poslanec Smetana. Prosím, informujte nás o projednávání návrhu ve výboru a o odůvodnění případných pozměňovacích návrhů.

 

Poslanec Karel Smetana: Krásné poledne. Já tady zastupuju teda kolegu Davida Šimka. A dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro životní prostředí z 33. schůze k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 383/2012, o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 697.

Po úvodním slovu ministra životního prostředí Petra Hladíka, zpravodajské zprávě poslance Davida Šimka a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby navrhla zákon schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Tady se rovněž odkážu na sněmovní tisk číslo 697/2, pokud k tomu nebudou námitky. Nevidím.

Za druhé pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny.

Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro životní prostředí.

A za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A nyní požádám paní zpravodajku hospodářského výboru, paní poslankyni Bereniku Peštovou, aby nás taktéž informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi vás seznámit s usnesením hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Takže hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního výkladu vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petra Holuba, zpravodajské zprávy poslankyně Bereniky Peštové a po obecné a podrobné rozpravě za

I. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 697, ve znění předloženého vládního návrhu zákona.

II. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

III. Pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pronesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

IV. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Děkuji.

 

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášený pan poslanec Jiří Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, krásné poledne. Já bych se rád vrátil ke svému původnímu návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Protože tak jak je stavěn obchod s emisními povolenkami, tak je to vlastně nástroj, který veškerý život našich lidí prodraží, protože se promítne úplně do všeho. Na druhou stranu plány Evropské komise na snižování počtu evropských emisí na trhu, jejich souhlas, aby v podstatě s nimi bylo spekulováno, aby s nimi bylo obchodováno jako s cennými papíry, si myslím, že to je do nebe volající zločin. A proto si myslím, že takový zákon by neměl v naší společnosti mít místo. Dávám tedy návrh na zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Návrh eviduji pro třetí čtení. Další přihlášenou je paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Richard Brabec. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem si možná ještě něco nechala na stole, takže se ještě potom přihlásím. V každém případě tato směrnice, která je zde transponována do českého právního řádu, je transponovaná pouze z poloviny. Ta druhá polovina té transpozice není provedená. Samozřejmě pan ministr říkal, že si počká, nebo že bude sledovat, jakým způsobem se bude vyvíjet trh s palivem a podobně. Tam není čas na čekání.

Rozumím tomu, že to tam dát nechtějí. Rozumím tomu, že to, co si odhlasovali, a odhlasovali to krásně 25. 4. 2023, to jde za touto vládou, za touto vládou to jde, kdy si odhlasovali ty emisní povolenky EU ETS II, tak teď se toho zalekli, protože se blíží volby a voliči by jim to asi nechali... Nebo voliči by jim to sečetli. V každém případě věděli, že musejí něco udělat, tak udělali alespoň to, že tam dali monitoring.

Nevím, jestli kolegové jsou v detailu této směrnice, ale v každém případě tato směrnice říká, že od 1. 1. 2025 ty regulované subjekty, které budou muset platit emisní povolenky EU ETS II, v roce 2027 se to spouští a od roku 2028 to jede na ostrý provoz, takže 2027 už bude prodej těch emisních povolenek EU ETS II, tak ty regulované subjekty musí dva roky monitorovat, kolik vlastně těch emisí je vypouštěno do ovzduší - EU ETS II. Bavíme se tady o benzínu, naftě, plynu, uhlí, stavebnictví atd.

Od 1. 1. 2025 Ministerstvo životního prostředí je povinno dát povolení k provozu jednotlivým subjektům, které budou regulovány. Součástí povolení jsou i vyřazené emisní povolenky, které budou postupně vyřazovány od toho roku, ono už se začíná v roce 2025, protože tam je redukční faktor, takže v roce 2027 už to bude minus nějakých 16, 17 % a budeme pokračovat dál. Ale součástí toho povolení provozu je právě i to vyřazení emisních povolenek, které není součástí transpozice směrnice. Takže to je jeden faktor, který mě docela zajímá, jak provozovatelé budou nebo jednotlivé regulované subjekty budou pracovat dál. Samozřejmě to, že tam hrozí sankce za neprovedení transpozice, to teď asi je vis maior, to si možná řekneme dál v diskusi. Ale v každém případě to je jedna věc, kterou musí Ministerstvo životního prostředí udělat.

Jelikož to tam nebylo dáno řádným legislativním procesem, to znamená, nešlo to do vnitřního připomínkového, do mezirezortního... To, co se vás tady vždycky snažím učit, protože ty postupy znám velice dobře, procházela jsem jimi. Takže to nešlo ani přes Legislativní radu vlády, ani to nešlo přes ty komise, ani přes tu komisi kompatibility, která by vám řekla, jestli to je, nebo není v souladu s evropskou směrnicí. Tak teď vlastně vaříme z vody.

Byly načteny dva pozměňovací návrhy. Jak jsem řekla, ten jeden je ten měkčí, i když to taky není transpoziční, ale měkčí, to znamená, že tam dáme pouze ten monitoring, a druhý pozměňovací návrh, který tam načetl můj ctěný kolega poslanec Král, prostřednictvím paní předsedající, tak ten je ta úplná transpozice směrnice. Ten prostě řekl, že chce, aby bylo předvídatelné prostředí. Rozumím tomu. Ten prostě řekl, dobře, schválili jsme si to, tak pojďme si to tam dát. Ne? Proč teď najednou děláme mrtvé brouky a strkáme hlavu do písku, že jsme nic takového neudělali? Udělali jsme to. Schválili jsme si to. Připravili jsme si to. Schválili jsme si to. Odsouhlasili jsme si to. A teď si to tam musíme do toho zákona dát. To je ta politická odpovědnost, kterou byste všichni měli mít. Tak si máte rozmyslet, pro co zvedáte tu ruku. Takže jste si to schválili.

A on ty koule měl, prostřednictvím paní předsedající, a dal to tam. A teď začal ten kolotoč. Teď začal ten kolotoč, kdy ve své podstatě vlastní ho začali žrát zaživa, protože si dovolil tam dát něco, co si odsouhlasili, ne? A jelikož to nešlo řádným procesem, tak nemáme studie dopadů. Ale ony nejsou už ani na začátku, nebyly. Když ta směrnice vznikala, ta EU ETS II - už za nás se o ní diskutovalo, už za nás se o ní diskutovalo - pan ministr kýve hlavou. Já s tím souhlasím. (Ministr reaguje z místa.) Ale řeklo se jasně, že dokud členské státy nebudou mít studie dopadů na jednotlivé členské státy, ne, že uděláme globálně jednu, ne, každý ten členský stát bude mít studii dopadů, aby bylo jednoznačně řečeno, že to neovlivní negativně průmysl, domácnosti a prostě všechny ty sektory, do kterých se to bude promítat, tak to nesmí ovlivnit tak, že se dostanou do tvrdých minusů, když to řeknu. A dokud ty studie dopadů nebudou, tak se nic takového přijímat nebude. Takže se to přijmulo bez těch studií dopadů. A teď s hrůzou zjišťujeme, co všechno nám to přinese.

Pan ministr, nebo respektive důvodová zpráva vlastně říká, neříká, protože žádná není, ta je jen k pozměňovacím návrhům, takže studie dopadů nemáme. Ale my jsme nelenili a udělali jsme - hospodářský výbor, společně s našimi podvýbory - jsme udělali seminář a přizvali jsme všechny segmenty, kterých se to bude týkat. A samozřejmě tam byla velká diskuse ohledně toho, kolik bude stát ta emisní povolenka, protože ta fikce, že emisní povolenka bude stát míň jak 45 eur, je směšná, to je směšná, protože sama komise - já si musím asi potom pro tu směrnici - sama komise počítá s tím, že ta emisní povolenka, když bude stát 45 eur, tak vypustí na trh 20 000 000 emisních povolenek, aby uchladila trh. Další odstavec vám říká v té směrnici, že když bude emisní povolenka dvojnásobek, to znamená 90 eur, tak vypustí 50 000 000 emisních povolenek. Děkuji ti. (Poslanec Brabec řečnici přinesl zmiňovanou směrnici.) A když bude trojnásobek, tak už jsme na 135 eur, tak vypustí 150 000 000 emisních povolenek.

Ale další, co v té směrnici je, tak říká, že vypustit takhle ty emisní povolenky, to udělá jenom jednou. Jestliže bude naplněna dikce jednoho nebo druhého nebo třetího, to znamená, že ta emisní povolenka bude mít tu hodnotu, tak může vypustit znovu až za rok. Takže když neuchladíme trh, tak až za rok můžeme vypustit další. Samozřejmě potom další odstavec tam říká, že dají dohromady v Evropské komisi komisi, která bude zkoumat ten trh, jestli náhodou by nemohli vypustit ty emisní povolenky dřív než za ten rok, tak třeba za půl roku. Takže zase si chytré hlavy sednou a budou zkoumat, jestli ten trh je uchlazen, nebo není uchlazen, a na základě toho vypustí další emisní povolenky.

 

Poslankyně Berenika Peštová: A já se vrátím zpátky k tomu semináři respektive k těm seminářům, které jsme pořádali, a tam byly nádherné prezentace, protože ty jednotlivé subjekty - samozřejmě těch, kterých se to dotýká - a říkám, je to benzin, nafta, plyn, a tak dál - si tam vystoupili a řekli si to své. Tak já vám jenom tak jako pro ilustraci řeknu, že kdyby ta emisní povolenka byla těch 45 euro, tak se bavíme o těch 2 - 3 korunách, co říká pan ministr, ale bez DPH. Stále budu říkat ceny bez DPH. Takže se bavíme o ceně 2 - 3 koruny bez DPH. Když bude emisní povolenka 100 euro, tak se bavíme o částce 6,39, když bude 200 euro, tak se bavíme o 12,77, když bude 300 euro, tak o 19,16 korun bez DPH. Takže když tady říkáme lidem, že to zdražíme o nějaké 2 - 3 koruny, tak je to fikce. Je to fikce. V současné době už mezi průmyslem - a nejenom tím naším, ale tím evropským - oni si to postupně dávají dohromady a bavíme se něco kolem 135 nebo 130 až 200 euro za jednu emisní povolenku. V Bruselu jdou dál, tam už jsou na 230 eurech skoro za emisní povolenku. Takže ano, pane ministře (k ministru Hladíkovi), nekoukejte na mě, je to tak. Je to tak. Takže to se bavíme stále o tom benzínu, o té naftě.

A teď tam máme ten plyn, který by se nám taky měl zvednout, zvedne se nám to uhlí. A když se bavíme o benzínu a naftě, tak se nebavíme jenom pro ty občany o benzínu a naftě, bavíme se o tom, že ti občané chodí někam nakupovat třeba jídlo, tam musí být ty potraviny dovezeny. Takže ta cena se bude promítat všude. A já tady stále volám po té studii dopadů pro Českou republiku, stále volám po studii dopadů, která prostě není. My si tady hrajeme s nějakými čísly, ale ve finále vlastně vůbec nevíme, kolik to bude, kolik ti občané zaplatí za ten rok víc, až to vejde v život.

Já chápu, že teď nás to netrápí, ono nás to začne trápit třeba od toho roku 2027, protože už tam prostě musí být známo, kolik budeme vyřazovat těch emisních povolenek. A rozumím tomu, že pokud chcete jít cestou sankcí, tak by měl někdo dát proti sobě, kolik budou sankce a kolik bude zavedení v život EU ETS 2. A ono se třeba může stát, že se vyplatí každý rok platit ty sankce, než toto kompletně zavést. To se může stát. Ale někdo to musí dát na papír. Vždyť se musíte chovat s péčí řádného hospodáře, ne? Vždyť vy tady vlastně rozhodujete o penězích našich občanů. Ale ty studie dopadů tady stále nejsou, takže nikdo nevíme, kolik to bude. Predikce jsou, že to může být od minus 20 tisíc ročně pro každou domácnost a výš, nebo to může být minus 30 tisíc, minus 40 tisíc, já nevím. Prostě ty studie dopadů tady nejsou.

Já si myslím, že to bylo takové na úvod. Věřím tomu, že nějaká rozprava vznikne a ráda si s vámi o tom popovídám. V každém případě neházejte na minulou vládu to, co jste udělali vy, to je zbytečné. Opravdu tady to máte, kdy to bylo přijmuté, od kdy se to dělalo. Frčíte v tom jenom vy. My ne. Ale rozumím tomu, že jste se zalekli a že to tam nechcete transponovat. Opravdu, věřte mi, tomu rozumím. Ale aspoň si to přiznejte a řekněte to a nenechávejte to na budoucí vlády. Děkuji. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vystoupení vyvolalo už rovnou faktické, a sice pana poslance Václava Krále a poté pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Tak byl tady mou kolegyní zmíněn můj pozměňovací návrh. Tak ten jsem předkládal především pod tlakem opozice, která kritizovala to, že jsme se nepokusili o plnou transpozici té evropské směrnice. Škoda, že mě nikdo z kolegů z opozice nepodpořil. Ten pozměňovací návrh byl zcela v duchu parametrů toho nově zaváděného systému EU ETS 2, o kterém se teď tady zejména emotivně bavíme. A ty parametry byly, podržte se, nastaveny v legislativě evropské zejména od roku 2018, pak od roku 2019, pak od roku 2020, nechci zdržovat, tu detailní debatu jsme si absolvovali na výboru pro životní prostředí a řekl bych, že je snad pod úroveň mojí a této Sněmovny připomínat, kdo tenkrát byl ve vládě a kdo co pro ty věci udělal.

Jistě nemůžete popřít, že část průmyslu volá po transparentním a předvídatelném nastavení legislativy, která se týká obchodování s emisní povolenkou a se vším, co se změn klimatu týká. A já chci pouze věřit v to, že ten oddechový čas, který teď tady vytváříme, a tím, že vláda například neschválila ty klíčové strategické dokumenty, které se týkají - jak novináři nebo i opozice, myslím, nazvali českým Green Dealem - tak že vláda si tento oddechový čas vzala právě proto, aby se v novém Evropském parlamentu pokusila vyjednat výjimky právě v systému obchodování s emisní povolenkou, případně výjimky na provozování uhelných zdrojů v České republice, tak jako to má například Polsko nebo Německo.

A co se týká těch dopadových studií, tak tam já skutečně nevím, jaké ty dopadové studie chcete. Podívejte se, jak funguje systém EU ETS 1, podívejte se na praxi v Německu a ve státech, které zavedly uhlíkovou (Předsedající: Čas!) daň.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Kučera, poté se připraví paní poslankyně Berenika Peštová a pan poslanec Lukáš Vlček. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se víceméně ztotožňuji s tím vystoupením, které tady měl přede mnou pan poslanec Král. Já skutečně vnímám, že část toho monitoringu, respektive ten čas bude skutečně využit na to, aby nový Evropský parlament skutečně přehodnotil - a nová komise samozřejmě - některá rozhodnutí, která tam padla.

Já si myslím, že tady už téměř není nikdo, kdo by zpochybňoval klimatickou změnu a to, že je třeba v této věci činit kroky, skutečně o tom to není. Debata je ale o jedné základní věci. Běží víceméně paralelně dva procesy. Ten jeden proces je odchod od fosilního průmyslu, od fosilních paliv a ten druhý proces je nástup bezemisních technologií. A co se děje teď? Děje se to, že část toho odchodu skutečně předbíhá nástup těch bezemisních technologií, to se děje teď. A my skutečně se musíme podívat v následujících letech... Ty bezemisní technologie mají šanci tehdy, pokud budou atraktivní, pokud budou dostupné, pokud budou konkurenceschopné, pokud je bude chtít trh, pokud je bude chtít byznys. To se dnes ještě bohužel neděje. Takže my si musíme - a to je podle mě základní věc - musí se stát to, aby ty oba dva procesy, to znamená odchod od těch fosilních technologií byl sladěn s nástupem nových bezemisních technologií. A proto je třeba i ten postup zavádění jak těch jednotlivých směrnic, norem a dalších opatření skutečně buď zpomalit, anebo tu druhou část zrychlit, jedno, nebo druhé, nejlépe možná oboje. Ale v každém případě ty dva procesy synchronizovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní se svou faktickou zareaguje na průběh rozpravy paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Já teda zareaguju postupně na všechny předřečníky, oni se tam v tom najdou.

Když jsem byla na Ministerstvu životního prostředí, tak jsem se snažila vždycky hledat kompromis mezi tou ekologií a mezi tím, co mi to má přinést a kde je ten průmysl, prostě hledat nějaký kompromis. Nezlobte se na mě, dávat miliardové investice do toho, abych snížila emise o 1 %, o 0,5 %, je totální nesmysl. To je totální nesmysl. Ale tam se řítíme. Protože v současné době Evropa se podílí 7 %, bylo to 8, teď už jsme na 7 %, Evropa 7 % emisí. Když se kouknu na Čínu, Indii, Ameriku - ano, budete mi oponovat, budou tam dělat jádro. Ano, dělají jádro, ale k tomu dělají i uhelky, jo, takže oni to hezky mají vykompenzované, dvě jádra versus třeba čtyři uhelky v Číně, protože potřebujou tu energii.

 

Poslankyně Berenika Peštová: A teď já se ptám: nestřílíme se my tady v Evropě do hlavy? Do břicha? Do nohou? Honíme se tady za čím? Za nějakými 7 % se honíme? Není to směšné? A jestli jste poslouchal von der Leyen, tak ta řekla ve svém projevu, že v roce 2040 chce, aby bylo minus 90 % emisí. Minus 90 %. Takže to je konec, konec průmyslu, konec všeho, protože 90 % nedáme, ani kdybychom se zbláznili, ani kdybysme se zbláznili. My se tady honíme za nějakou chimérou a ostatní průmysl nám odchází do zahraničí, protože už není konkurenceschopný. Vždyť se na to podívejte, vy to nevidíte? Vždyť nám odchází průmysl. Ale nejenom nám, v tom Německu odchází. Vždyť se - podívejte se, automobilky, co hlásí? Vždyť ony přestávají s výrobou elektromobilů, protože to nikdo nekupuje. Není čas se zamyslet nad tím a udělat revize všech směrnic? (Předsedající: Čas, děkuji.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A než dojde k pultíku pan poslanec Vlček, tak se táži pana ministra, jestli se chce přihlásit s přednostním právem, nebo s faktickou do debaty. (Ministr Hladík mimo mikrofon: Já nemůžu...) Můžete s faktickou, protože (je?) tady zvykově takto už roky. Může. (Poslanec Vlček od pultíku k ministrovi Blažkovi mimo mikrofon: Můžeš.) (Ministr Blažek mimo mikrofon: Až na konci...) Prosím, pan poslanec Vlček.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Dobře, já děkuji panu ministrovi Hladíkovi. Dámy a pánové, krásné odpoledne. Já se pokusím být stručný. Nebudu tak emotivní, pokusím se být smířlivý, s některými věcmi budu souhlasit, s některými ne. Já souhlasím s tím, že bude nutné a bude to stát před námi všemi, před celým politickým spektrem, abychom provedli určité revize, ale zároveň abychom tedy nerezignovali na naše klimatické cíle, ale abychom patřičné zdroje, které z určitých politik vyplývají, abychom opravdu maximálně využili pro zvýšení konkurenceschopnosti, modernizaci průmyslu a tak dále. Opravdu nás čeká mnoho výzev a já zde budu se snažit být smířlivý, abychom hledali společnou cestu, jak tuto příležitost obecně pro české hospodářství a pro český průmysl určitě využít.

Já bych byl osobně velmi nerad, kdybychom celou tu debatu pouze a jenom vztáhli k cenám benzínu. Já věřím, že to tak není, že si všichni dokážeme představit, jaké další příležitosti, jaké věci můžeme využít. Každopádně zároveň všichni víme, že každá vláda, včetně této a vlád budoucích, má určitou hospodářskou politiku a cenotvorba pohonných hmot funguje úplně jinak. Zítra se zasekne tanker v Suezu a bude všechno jinak a ceny benzínu prostě budou trojnásobné - a reálně se to může stát.

Každopádně ale vidíme a věřím, že většina z nás z praxe v našich regionech, že využití - a já tomu (budu?) říkat záměrně příležitosti - není jenom v průmyslu, ale vidíme to i v současné době v takových tématech jako je třeba modernizace odpadového hospodářství, úsporné opatření anebo třeba zadržování vody v krajině a prevence proti povodním. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní tedy s faktickými pan poslanec Kobza, Kučera a poté je do této řady faktických přihlášen pan ministr. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Vážené dámy, vážení pánové, ještě jednou, dobré odpoledne. Já bych si dovolil k této debatě připomenout pár faktů. Obsah kysličníku uhličitého v celkovém objemu plynu naší atmosféry je 0,034 %. A z tohoto, 0,034 %, pouhá 4 % jdou na vrub antropogenní činnosti. Takže pakliže se bavíme o tom, když shrnu to, co tady bylo řečeno, pakliže se bavíme o tom, že vlastně musíme kvůli těmto 4 % z těch 0,034 % zničit svůj vlastní průmysl, tak já si troufnu nazvat ten proces, který probíhá, pokusem o zničení evropské civilizace, protože to nic jiného není. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuju za slovo. Já bych teď možná krátce reagoval na paní kolegyni, která řekla, že nebude mluvit jmenovitě, (s pousmáním) ale celou dobu se dívala na mě. (Smích v sále.) Tak z toho odhaduji, že mluvila ke mně. Já víceméně, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, jsem jinými slovy mluvil možná o tomtéž. Já jsem mluvil o tom, že skutečně ten rychlý odchod od fosilního průmyslu, který samozřejmě je, řeknu, administrativně řízen, aniž by měl konkurenceschopnou náhradu v těch bezemisních technologiích, tak povede k problémům nejen průmyslu, ale samozřejmě problémům v celé společnosti.

A mluvil jsem o tom, že pokud chceme skutečně dodržet ty cíle nebo respektive se k nim aspoň přiblížit, tak musíme ty dva procesy prostě sladit. Musí být ty bezemisní technologie konkurenceschopné, musí průmysl ochotně k nim přecházet, protože se jim to vyplatí, je to pro ně zajímavé, přináší jim to nějaké bonusy, benefity. A stejně tak to se jedná i o domácnostech a o dalších uživatelích právě těch technologií, protože skutečně ty dopady nebudou pouze na cenu energií jako takových, ty dopady budou ve všech aspektech, řeknu, české spotřeby, české výroby, českého průmyslu. To se projeví úplně všude. A to, že teď je nějaký čas k tomu - a to tak vnímám - že vláda si vzala nějaký čas k tomu, aby skutečně některé aspekty byly vyhodnoceny a přehodnoceny, a možná otevřela i nějaká další jednání v Evropském parlamentu či Evropské komisi, já budu jedině rád, když to takhle bude. Ale souhlasím s tím, že nástup, rychlý nástup, řeknu, odchod od fosilních technologií (Předsedající: Čas.) povede k problémům.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní s faktickou pan ministr Petr Hladík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom velmi krátce. Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, my jsme tu debatu vedli poměrně odborně jak na semináři, u paní poslankyně na výboru - a samozřejmě povedeme (?) dál. Proto ji nechci dnes příliš akcentovat. Chci jenom říct, že prostě klimatická změna je faktem. Česká republika nepotřebuje jenom dělat zelenou modernizaci, ale potřebuje taky adaptovat, adaptovat (volnou?) přírodu, krajinu. A musím říct, že jako ministr životního prostředí, tak mně jde velmi o konkurenceschopnost. Ty dvě věci jsou prostě provázány. A my jsme zemí technologickou, zemí průmyslovou a takovou zemí musíme zůstat. A je to o nějaké modernizaci. Je to modernizaci průmyslu, dopravy, energetiky, teplárenství, bydlení. A na to ty finanční prostředky jsou využívány.

Chci tady trošku uvést na pravou míru dvě věci. Ona Čína je třikrát větší - nebo třikrát lidnatější, dvakrát větší než Evropská unie a ty rozdíly mezi Německem, Rumunskem jsou tady taky, tak rozdíly v Číně jsou asi třikrát větší než mezi Německem a Rumunskem, tudíž prostě jsou tam i rozdíly v jejich ekonomice, hospodářství. Ano, Čína staví uhelky stejně tak jako je na druhé straně zavírají, jiné zdroje, staví větrníky výrazně rychleji než celá Evropa, loni (byl?) největší přírůstek v obnovitelných zdrojích na světě. Jenom pro váš příklad: loňské investice do zelených technologií, 150 miliard dolarů v EU, 500 v Číně, 600 v Americe.

Jestli jsme si vybrali správnou cestu jako Evropa emisními povolenkami, je na velkou diskusi, ale tu asi nemusíme vést tady. Ale že jdeme cestou zelené modernizace, je za mě naprosto správně, otázka je, jestli to neděláme trochu jako přes hlavu - ale to je asi širší diskuse. Princip emisních povolenek byl zvolen už dávno, dávno před nástupem naší vlády, už při nejenom schválení Green Dealu, ale dávno předtím. Možná poslední (Předsedající: Čas.) poslední... (Předsedající: Čas, prosím.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, je to velmi krátké, jsou to přesně dvě minuty. A já nyní poprosím paní poslankyni Bereniku Peštovou a jenom konstatuji, že se dá přihlásit znova, to není vůbec žádný problém. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Prosím. Děkuji za slovo, paní předsedající. Já samozřejmě - diskusi jsme měli, jak na hospodářském výboru, tam byla krátká, řekli mi, že si to mám nechat na druhé čtení, tak si to tady nechávám na druhé čtení, ale v každém případě já si myslím, že už máme tolik cílů, že ty cíle ani nejdou splnit, protože my bychom si měli říct, co je vlastně pro nás priorita. Který z nich je prioritní? A když máte nějaké priority, tak (nesrozumitelné) máte ty priority dvě, tři. Ale nemůžete honit 25 cílů v odpadech, 20 cílů v ovzduší, 20 cílů zase někde jinde. Těch cílů je tolik, že když chcete splnit nějaký, tak ty ostatní nejste schopný splnit, protože jdete proti sobě, jo? To je za cenu toho, že jeden cíl splním, druhý už splnit nemůžu, protože už mi ta hmota - hmoty mám sto, jo?

 

Poslankyně Berenika Peštová: A jestliže tu hmotu potřebuju tady, tak už ji nemůžu dostat sem. To je jedna věc.

A druhá věc. Já, jestli třeba náhodou jsme to nevzali za špatný konec. Já vím, že spousta studií tady říká to a druhá zas to vyvrací, jsou ty oponentní studie. Já jsem takovou diskusi vedla se svým bratrem, který je palivář, a on mi dal jednoduchou otázku. Co se stane s kolou, když ji dáš na sluníčko? Já říkám, uteče mi, CO2? Říká správně. Zahřeje se a uteče ti CO2? Co se stane, když hromadně odlesňuješ? Říkám, no, utíká CO2. Říká správně, zahřívají se ti vodní plochy, odtamtud také utíká CO2. Jestli náhodou se nehoníme za úplně jiným cílem, než bychom se měli honit, že ten problém třeba není tady u nás, ale je úplně někde jinde. Tím hromadným odlesňováním dochází právě k tomu oteplování a tomu vypařování toho CO2. Jestli třeba my s těmi sedmi procenty to tady asi neutrhneme, že? Říkám, těch studií je spousta, která říká jedna to, druhá jde proti, říká něco jiného. Kde je ta pravda tedy? My se tady opravdu střílíme do hlavy a ta pravda je třeba úplně někde jinde. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Jiří Kobza ve faktické. Ještě načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák od 13.15 hodin ze zdravotních důvodů a nyní pan poslanec Kobza. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Dámy a pánové, ještě jednou hezké odpoledne. Já bych si opět dovolil připomenout pár základních faktů. Ten první je, že klimatické změny tady byly, jsou a budou. Je prokázáno 56 dob ledových a z toho pouze ty dvě poslední zasáhly lidskou rasu, když tady byli neandrtálci, tedy popravdě řečeno - a jejich vliv na globální klima, si troufnu říct, že je zanedbatelný. Takže na základě vědeckých dat, a tady bych odkázal na vědeckou skupinu Climate Intelligence Foundation, což je sdružení přírodovědců, které se touto otázkou zabývá, prokázalo naprosto nezvratně, že emise nemají vliv na oteplování. Je to přesně naopak. Už to tady naznačila, vaším prostřednictvím, paní kolegyně Peštová. Napřed se to musí ohřát a potom můžou jít emise.

Názorný příklad jsem viděl v Norsku před dvěma měsíci na služební cestě, kdy v Tromso za polárním kruhem na univerzitě si rektor stěžoval, že má problémy s emisemi, že mu rostou emise, protože jak ustupuje ledovec, obnaží se půda, v ten moment se tam chytne nějaký život a začne produkovat CO2. To je důležitý fakt a to si musíme uvědomit, protože my jsme v situaci Tycha de Brahe, který přesvědčoval inkvizici, že věci padají ze shora dolů, a oni mu říkali ne, ne, padají nahoru, protože nahoře je Bůh. A celá tahle ta filozofie Green Dealu je prostě postavena vzhůru nohama a musíme si pamatovat, že ta základní mantra je, že prostě napřed se to musí ohřát a pak půjdou emise, ne obráceně. A ty plyny v atmosféře nás navíc ještě chrání před tím, aby planeta Země neskončila jako Mars, zmrzlá na kost a bez života. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a táži se ještě pana ministra, zda nechce - protože jsem si nebyla jistá. (Ne.) Proto tedy se vracíme do obecné rozpravy k řádně přihlášeným, a to je pan poslanec Richard Brabec a poté pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, je mi jasné, a to říkám bez jakékoliv ironie, že pan ministr Hladík má teď plnou hlavu vody, tedy povodní, aby tomu bylo úplně rozumět dobře, a máme všichni plnou hlavu vody. Na tom se shodneme bez ohledu na politickou orientaci, že samozřejmě teď je něco, co by nás mělo samozřejmě sjednocovat, protože můžeme mít názor a máme názor rozdílný na různé věci, a budeme se určitě škádlit a kočkovat ještě dlouho přes volby i do dalších voleb o více či méně důležitých věcech, ale teď určitě tohle téma je důležité.

Nicméně když už na tenhle bod celkem k mému překvapení se dostalo, protože jsem si myslel, že právě vzhledem k tomu, jaké jsou jiné priority, tak že bude pětikoalice spíš mít tendenci to druhé čtení posunout někam, až na to bude prostor a asi větší klid, protože já i to druhé čtení považuju za velmi důležité. Protože já bych se zase přesunul od těch filozofických věcí, kdy řešíme, jestli a kolik řekněme vymírání druhů tady v historii bylo, ano, bylo jich tady, jestli se nemýlím, šest, a možná, že skutečně nám teď hrozí sedmé hromadné vymírání druhů, ale bez ohledu na to já jsem třeba zrovna příznivcem myšlenky, že klimatická změna reálně nějaká probíhá. Můžeme diskutovat o tom, jaký vliv na ni má člověk, jaký vliv na ni má lidstvo, ale asi se shodneme na tom, že se na ni musíme adaptovat, protože ono nám také nic jiného nezbývá, protože ta takzvaná mitigace, tedy zmírňování klimatické změny, to je velmi složité. Víme dobře, že setrvačnost toho zmírňování je obrovská. I kdybychom zítra přestali na celé planetě topit, svítit, jezdit autem, tak to klima se bude měnit ještě dalších možná 50 let a pravděpodobně ještě déle a ten efekt třeba z toho budou mít naše děti nebo naši vnuci, což neznamená, že bych teď alibisticky mluvil o tom, že to nemá smysl.

Ale musíme se na to podívat i z toho pohledu, jestli opravdu to smysl má z pohledu České republiky a z pohledu Evropy. A tady se opravdu vláda Petra Fialy chytla do vlastní pasti, která hlasitě sklapla a sklapla přesně ve chvíli, kdy si vláda uvědomila, co znamená vlastně to konkrétní schválení balíčku, a to, co znamenalo naše předsednictví. A tady si to je potřeba říct, protože ono to úzce souvisí s tím, co bude dál, protože já udělám tedy velmi krátký a rychlý návrat do minulosti, poměrně nedávné minulosti, protože víme, co říkal tehdejší šéf ODS nebo i dnešní šéf ODS, ale tehdy ještě nebyl premiér, dnešní premiér pan Petr Fiala. Před volbami říkal: nedopustíme další zvyšování ceny emisních povolenek a x dalších věcí, samozřejmě zákaz spalovacích motorů a spoustu dalších věcí, a nedopustíme, aby ty povolenky měly další negativní vliv, jejich cena, na občany. Všechno tohle se stalo pod vedením tedy předsednictví České republiky, všechno tohle to bylo odhlasováno.

Jestliže včera říkal v interpelacích pan premiér Fiala o tom, kdo to způsobil, tak opět jako v těchto věcech vždy mířil úplně mimo terč, protože se měl podívat do zrcadla. Protože kdyby tohle skutečně se rozhodovalo dříve, a já můžu říct, protože jsem u těch jednání byl, a na to je x důkazů, protože ve chvíli, kdy se o tom mluvilo, ať už o Green Dealu, a koneckonců já si pamatuju pana kolegu Adamce, když jsem tady stál jako ministr, a on vždycky říkal, to nikdy nedopusťme, prostě pro to bychom nikdy nehlasovali, pro tyhle věci, a přesto pro ně vláda hlasovala, odsouhlasila je vláda Petra Fialy a naplnily se. Naplnily se v rámci balíčku EU ETS II. Konkrétně se naplnily, protože předtím nikdy v tomto detailu diskutovány nebyly, a hlavně ten ďábel se skrývá v detailu. Když se o nich hovořilo na úrovni Evropské unie, tak to vždycky bylo v horizontu nebo v rozměru 55% snížení emisí v rámci celé Evropy. Tenkrát se totiž bojovalo o to, zda náhodou nepadne na Českou republiku povinnost, abychom těch 55 % emisí nemuseli ušetřit my sami na té individuální bázi. Protože já to jenom připomenu, možná že to nevíte, ale jediný závazný cíl, který tady vlastně doteď je, bylo 40 % z toho systému EU ETS I, tedy z těch velkých zařízení do roku 2030. A tyhle splníme. Splníme je relativně v pohodě a dokonce je překročíme. Samozřejmě to úzce souvisí hlavně s odstavováním uhlí, ale překročili bychom je i tak.

Ale to, co se stalo mezi tím, kdy do toho Evropská komise vsunula ty konkrétní věci, a to znamená zatížení pro občany, ať už topení uhlím, plynem a pohonných hmot, problémy s nutností zateplování starších budov, nucení lidí, aby byly už novostavby - a nejenom lidí nebo občanů, ale samozřejmě i institucí, škol, všech úřadů státu, a já některé ty věci nezpochybňuji. Myslím si, že některé z nich, jako například právě proto, aby stát podporoval zateplování, aby stát podporoval ty nové zdroje, jako jsou kotle.

 

Poslanec Richard Brabec: Já si myslím, že to je v pořádku, protože tím totiž hodíme několik zajíců najednou, ale úspěšně, nebo zabíjíme několik much jednou ranou. Tím totiž nejenom spoříme CO2, ale také vylepšujeme kvalitu ovzduší, a to vážení prostě není automatické. Je ideální, když dokážeme najít instrument, jako byly kotlíkové dotace, jako je Nová zelená úsporám a tak dále, kdy pomáháme lidem ušetřit a zároveň šetříme životní prostředí. V případě, CO2 to tak vždycky jednoduché není.

A teď na to narážíme, protože teprve potom, po té slávě, a tu si všichni pamatujeme, kdy před nastoupenou zelenou jednotkou nám paní von der Leyen a pan Timmermans gratulovali, jak to tedy Česká republika pěkně provedla, jak provedla Evropu tím českým předsednictvím a co se všechno podařilo, tak se teď pod tím tlakem, když se začaly zjevovat ty věci, jak to může dopadnout na občana, vláda zalekla. Já se jí ani nedivím, novináři si z toho udělali ten takzvaný "český Green Deal", vláda si za to mohla trochu sama, protože v některých těch materiálech se skutečně objevily cíle, které ani nejsou v rámci Green Dealu, respektive (Nesrozumitelné.) nás nikdo nenutí.

A já si velmi dobře pamatuji, v jaké atmosféře to všechno vznikalo a bylo jasně řečeno, že předtím, než bude pokračovat jakákoliv debata o EU ETS II, budou muset být k dispozici dopadové studie. Dopadové studie, jak to dopadne na jednotlivé kategorie. A ty nikdy nevznikly. Nikdy nevznikly. To znamená, vláda jim to měla hodit na hlavu a říct - vážení, vy jste něco slíbili a vy jste to nesplnili, a protože jste to nesplnili, tak potom my prostě nemůžeme pokračovat v nějakém schvalování těchto věcí. A to se prostě nestalo.

A já si pamatuji, a přiznám se k tomu, že v roce 2015 v rámci schvalování Pařížské dohody, když ještě hlasovala i Čína pro, když hlasovaly Spojené státy, tenkrát ještě dojednával tehdejší vice presiden Biden za prezidenta Obamu, a byla tam Indie, bylo tam Rusko, dokonce. A celý ten svět vypadal, že je schopen se sjednotit na tom, aby opět jako globálně řekl "musíme s tím něco udělat". No jo, ale v těch dalších letech skutek utek. Cíle zůstaly, ale už přestaly být naplňovány. A jediná Evropa jde s tím praporem, ale zapomíná se dívat za sebe, protože za ní už nikdo nejde.

Já vám uvedu takový případ, možná to je trošku mimo, ale pro mě je to úplně jako nejprůzračnější případ toho, jak to ten svět bere. Austrálie, víte, že je velký producent uhlí. Austrálie se také přihlásila ke klimatické neutralitě do roku 2050, ale víte, co řekli? Jim to snížení emisí vyšlo asi na 60 %, tedy ne na 100 %, nebo 90 %, jak třeba predikuje i naše vláda v rámci nové Politiky ochrany klimatu - poprvé, musím říct, my jsme nikdy tenhle ten cíl za nás neměli, aby Česká republika směřovala ke klimatické neutralitě jako individuálně. A ta Austrálie řekla: "Ne, ne, my budeme dál produkovat to uhlí, my ho budeme dokonce i vyvážet, my snížíme 60 %", a ti novináři se jich ptali, nebo opozice: "A jak? Co uděláte s těmi zbývajícími 40 procenty?" Paní premiérka tenkrát, myslím, australská, nebo premiér... Měli tam premiérku v té době... Řekla, no, je tady věda a výzkum, jsou tady technologie nové a my věříme, že těch 40 % do toho roku 2050 nám prostě ta věda vymyslí. Nazdar, odjezd, konec hlášení.

Takže i takhle se to dá dělat. Austrálie, velký producent CO2. Já nejsem super alibista, já vím, že se něco děje. Koneckonců to, co se teď děje s tím počasím, skutečně souvisí s tím, že před pár týdny jsem byl v Chorvatsku a Středozemní moře mělo 31 stupňů. Prostě to jsou extrémní věci, takže tohle to je voda také ze Středozemního moře, která nám, užijme si moře teda teďka, bohužel, padá nám v podobě, kterou jsme si určitě nepřáli, a hlavně v objemu, který jsme si určitě nepřáli, a přejme si všechno dobré, ale já nepochybuji o tom, že se něco zásadně děje.

Ale otázka je, co s tím budeme dělat, co s tím můžeme udělat a jestli ta Evropa dál skutečně nekráčí k té ekonomické zkáze, aniž by byla reálně schopna výrazně ovlivnit to, co se děje s globálním klimatem. A já se v to velmi obávám. Velmi obávám, protože ta moje, ten můj optimismus mírný z toho roku 2015 byl pak mnohokrát přeražen tou skepsí, kterou jsem viděl na těch dalších klimatických konferencích, kdy už se mluvilo jenom o tom, kdo to teda zaplatí a kdo dá těch zhruba 100 miliard dolarů ročně, které se svět zavázal dávat těm rozvojovým zemím, aby také něco dělaly. Ale potom ty další země a hlavně ti největší emitenti už tu svoji ambici dávno ztratily, anebo o ní jenom hovořily, ale reálně už ji neměli, protože Evropa je jediná, která má závazné argumenty... Která má závazné, řekněme, cíle. Která má cíle při tom, když je nesplní, že budou někoho trestat. To nikdo jiný nemá. Všichni jste dali dobrovolné a řekli: "No, tak je nesplníme, no, tak se posunou o rok nebo o dva."

Čína jasně řekla: "Ano, my vnímáme naši pozici, my chceme směřovat ke snižování emisí, ale máme pro to zásadní podmínku - aby to neznamenalo ekonomické problémy Číny." Takhle to prostě čínský prezident Si jasně řekl několikrát. A ty tam jsou sliby z Paříže, kde ta Čína to říkala: "Ano, my jsme leader ve snižování a budeme snižovat." (Nesrozumitelné. Si?) Nám určitě snižuje částečně emise, ale posunuli si ty věci někam a nikdo to nebere tolik vážně jako Evropa.

Já to říkám právě proto, že jednoznačně nastal čas, prostě proto - podívejme se na pozici Polska, Slovenska, Maďarska, na to, aby byly zásadním způsobem přehodnoceny všechny ty klíčové dokumenty, protože já jsem prostě přesvědčen, že Green Deal je opravdu mrtvý v té stávající podobě tak, jak byl schválen, je mrtvý. A tohle to, takovéto... Ta snaha ho nějakým způsobem oživit a znovu ještě vykřikovat o 90% snížení do roku 2040 jenom znamená, že i nové vedení Evropské komise je úplně mimo mísu.

A dokud se tohle to nezmění na úrovni státu členských, a já tady ty zárodky naštěstí už vidím. Ale myslel jsem si, že i ten zárodek bude i nová česká vláda, která nepochybně tu ambici měla, ale to se nestalo. A teď ta, jak jsem říkal, ta past sklapla a teď mi tady vidíme, a omlouvám se, jak už stárnu, takže mám ty delší úvody (Smích v sále.), ale už se blížím k nějakému vrcholu, ale... Ne, nebojte se, to už bude rychlé...

A je to prostě teď o tom, že tady vidíme úplně krystalickou ukázku několika chytrých horákyň, protože vláda dala návrh novely, kde ta transpozice není. Pak jsou k tomu pozměňovací návrhy, kde v jedné je plně, v jedné je částečně a teď si tedy poslankyně, poslanče a občané, vyber, co myslíme vážně. Tak co teda myslíte vážně? Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze. Budou následovat dvě faktické poznámky, nejprve paní poslankyně Berenika Peštová, potom pan ministr Hladík. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Předsedající... Slyším "ježíšmarjá". (Poslanec Adamec říká, že to neřekl. Poslankyně Peštová reaguje smíchem.) Ne, neřekl, dobře, neřekl.

Já jsem pozorně poslouchala, co říkal můj předřečník Richard Brabec, a on tam zmiňoval ty kotlíkové dotace. Jak jsme to nastartovávali, jak jsme chtěli, aby se ta emisní třída, jedničky, dvojky, aby se vyměnily... Teď už vlastně od toho... Teď už to máme za sankce, že jo, takže v každém případě já jsem chtěla tady podotknout, na to jsme narazili i s panem ministrem, bohužel tam nebyl nikdo za průmysl... A já jsem také provedla, byť jsem neměla tu jedničku, dvojku, ale provedla jsem to, že jsem si koupila tepelné čerpadlo za své, bez dotací, a oni mi mezitím zrušili ten tarif. Takže ve své podstatě tepelné čerpadlo, které jsem si za své koupila, abych byla ekologičtější, tak teď nemám ten tarif, který mi měl ve své podstatě trošičku zaplatit... Tu investici nějak umořit. Bohužel ten tarif není, pan ministr mi tam říkal, že sám psal nějaké ostré dopisy na pana ministra Síkelu. Dopadl asi stejně.

Takže ten tarif tam není. A další věc je, to jsou vlastně fotovoltaiky. Zase... Obrací se na mě lidi - vy jste nás nahnali, že máme ty fotovoltaiky na té střeše, a teď oni od nás chtějí peníze, když to dáváme do sítě. No, to je zcela logické, to by jim také někdo měl říct na začátku, že když budou vyrábět všichni a nebudou mít ty baterie a nebudou spotřebovávat a ten přebytek budou dávat do sítě, no tak bohužel, když vyrábí všichni, tak je přebytek a budou muset platit, že to tam do té sítě dávají.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Na jednu stranu říkám, je to fajn, že jdeme tou správnou cestou, ale mělo by se taky říkat těm lidem to B. Takže pokud pan Síkela, počítám, že támhle nastupující pan ministr s tím něco udělá, ten tarif mi tam zpátky vrátí. A nejenom mě i těm ostatním, protože se chováme s tou péčí. (Předsedající: Čas.) Takže aspoň ten tarif. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Jako další faktická poznámka pana ministra Hladíka, připraví se s faktickou poznámku pan poslanec Kučera a Kobza. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom velmi krátce. Pravda je ta, že opravdu ta situace, která nás teď čeká o víkendu, nebude jednoduchá. A já možná děkuju za ta slova mého předchůdce, pana Richarda Brabce, protože to jsou situace, kdy se musíme sjednotit bez názorů našich politických, i v jaké straně jsme. Jenom k tomu, co tady zaznělo, tak tři nějaké faktické věci.

Fakt 90 % států světa má svoje - a ano, nezávazné - cíle klimatické neutrality. Ale třeba Amerika je, má 2050 stejně jako Evropa, Čína 2060. Tak to jenom první věc. Druhá věc, a to je také pravdou, prostě Evropská unie nedala dopadové studie na všechna ta opatření v rámci Fit for 55. Když si přečtete programové prohlášení vlády, když si přečtete program koalice Spolu, tak to bylo jedna z podmínek, kterou jsme opravdu chtěli a prosazovali jsme to. Nebylo to tam a jo, to je pravda. Je to prostě špatně.

Ale pokud se bavíme o UTS2, my jsme, a to se fakt omlouvám, já jsem nebyl v té době ministr. To nevadí. My jsme to vyjednali přesně v souladu s tou pozicí. Tohle taky musíte plně uznat. Co je důležité. My dneska máme dopadové studie jednotlivých opatření na český průmysl a české občany. Je to v tom modelu SEEPIA, já samozřejmě nabízím každému z vás prezentaci toho modelu, velkou diskusi nebo nějaký kulatý stůl. Takže tohle samozřejmě můžeme udělat také.

Možná poslední věc, pořád se tady bavíme o revizi a jak to bude, a tak dále. Jestli dneska má někdo vlastně reálnou možnost do toho vstoupit, tak je to opravdu ta diskuze mezi členskými zeměmi o cíli 2040. Já to nepovažuju za v žádném případě uzavřenou, tu diskusi. (Předsedající Bartošek: Čas.) Hm, já to řeknu někdy jindy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tak následují další čtyři faktické poznámky, nejprve pan poslanec Michal Kučera, poté pan poslanec Jiří Kobza a další. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Já možná ještě krátká reakce na pana ministra. Já bych skutečně byl velmi rád, kdyby se k té debatě o nějaké revizi nebo o tom roce 2040 vedla vážná debata. Je to skutečně potřeba, já se tady k tomu jednoznačně přikláním. Možná bych ještě i zareagoval na to, co tady říkala paní poslankyně Berenika Peštová. Ona má skutečně v jednom pravdu, a to v tom, že lidé, kteří se rozhodli jít a byli tak ti první, kteří se vlastně přiklonili k těm bezemisním technologiím, kupovali si fotovoltaiky, kupovali si tepelná čerpadla, tak dneska jsou činností různých úřadů znevýhodňováni. Mají nevýhodné tarify, platí za to, že vyrábí bezemisní energii ve fotovoltaických elektrárnách, a to je prostě špatně. To si přiznejme. Pokud chceme, já jsem tady mluvil o tom dneska několikrát, pokud chceme podporovat nástup bezemisních technologií, tak prostě k tomuto nemůže docházet. My se tady k něčemu dohodneme, zavážeme, řekneme si, že to chceme. Řekne to Poslanecká sněmovna, řekne to ministerstvo a cestou dalších, řeknu, úředních, anebo někdy i vlastně byznysových, protože to jde na volný trh, rozhodnutí to je úplně postaveno opačně. Je to úplně postaveno opačně, je to znevýhodněno, lidé si říkají, proč teda máme my mít fotovoltaiku? Proč my máme být těmi, kteří na to doplácejí. A vlastně celá ta myšlenka je poté zdiskreditována. Já si myslím, že to je velmi špatně. A pokud se nad tím máme zamyslet, pokud máme něco udělat, tak toto je oblast do budoucna, které se musíme věnovat, kromě toho, že je třeba vést celkovou debatu o cílech jako takových.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Kobza, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové. Já bych se s vámi stejně jako paní kolegyně Peštová vaším prostřednictvím podělil o svoje zkušenosti s tepelným čerpadlem, protože stejně jako ona jsem si ho před třemi lety koupil za své bez dotace. A zatímco první rok jsem protopil 25 000, tak vloni jsem protopil 100 000. A když jsem na fondu životního prostředí, kde probíhala velká diskuse o tom, že musí být kotlíkové dotace a musí být lidi motivováni, aby si kupovali čerpadla, tak jsem vznesl tuto poznámku s tím, že za stávajících cen elektřiny já varuju každého, aby si to kupoval, protože je to cesta do pekel. A dokud na to nebude speciální tarif, protože jestli stát chce podporovat bezemisní technologie, bezemisní vytápění, tak holt k tomu musí něco přidat, takže musí být speciální tarif, aby se to skutečně vyplatilo.

Tak během tří dnů už po internetu lítaly články, že čerpadláři chtějí zvláštní tarif a všichni ostatní to zaplatí, protože se jim to promítne do účtu za elektřinu. A to si myslím, že je prostě politický problém, protože teď v tento moment, když na jednu stranu narážíme na naprosto bezohledný byznys, který skutečně ty lidi odírá za ty energie a na druhou stranu tady máme plnou pusu krásných proklamací o ochraně životního prostředí, tak samozřejmě ten rozpor je poměrně veliký.

A ještě jeden bod. Pan ministr tady se zmínil o dopadových studiích. Tak já už se čtvrtý rok snažím vypáčit studii, která by říkala, jak zareaguje biosféra na snížení obsahu CO2 v atmosféře, jak bude probíhat fotosyntéza, jak poroste celulóza, bílkoviny a tak dále, když prostě toho CO2 bude málo, když toho uhlíku prostě bude málo. Bohužel je to hlas volajícího na poušti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já chci zaregovat na pana ministra. On tady zmínil to programové prohlášení, z kterého jsem taky vycházela. V tom programovém prohlášení máte v té legislativě preambuli, že zvýšíme kvalitu legislativy, každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. To jsou právě ty studie dopadů. Takže řekněte mi, pane ministře, jestliže tohle máte v té preambuli, že žádnou legislativu bez toho, aniž by byly studie dopadů, nepřijmete, tak jak je možné, že jste to teda odhlasovali toho 25. 4. 2023 na tom korepetu? Jak je to možný? Bez té studie dopadu. Tady jste říkal, vy jste, ne, ne, ne, ne. (Ministr Hladík něco poznamenává mimo mikrofon.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, prosím, nepokřikujte na paní poslankyni.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Pane ministře, vy jste tady zmiňoval model sépiák, který když jsme měli hospodářský vývar, výbor, pan předseda hospodářského výboru Adamec mi určitě potvrdí, že tam vystoupila Hospodářská komora, která tvrdě napadla tento model, řekla, že tam jsou nesmyslný věci, takže oni sami to napadli, takže ta SEEPIA nebo tak (nebude?) nic fajnovýho. Takže studie dopadů jako taková do těch jednotlivých sektorů není. Není. A vy jste přesto zvedli tu ruku. Takže teď ve své podstatě pracovat na studiích dopadů je pozdě, ty měly být na začátku. Než jsem se rozhodl pro to, abych tu ruku zvedl, tak jsem přece měl mít tu studii dopadů. A ne teď na konci, abych... Co jako co bude, jak se tomu říká? Očuchávat mrtvou nebo pokojskou? Nebo já nevím, jak se tomu říká. Prostě už je pozdě. Teď zase sázet na to, že tam bude revize, když paní von der Leyen řekne, že chce minus 90 % v roce 2040, tak co si myslíte, že tam uděláte za revize? Jako jak k těm 90 procentům dospějete? My, když jsme to tenkrát počítali, a to mě potvrdí (Předsedající Bartošek: Váš čas.) pan exministr Brabec, tak jsme se dostali k nějakým 82. A to jsme teda hodně škrtili a nebyli jsme schopni se tam dostat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Richard Brabec a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuju. Já volně navážu na kolegyni, protože jsem chtěl mluvit o tom samém a dokončím tedy snad to, co už kolegyně nedomluvila. Mimochodem měla krásný výraz hospodářský vývar. Tak jsem ve špatném výboru zjevně, protože u nás žádné vývary nejsou. Ale možná už myslí na ten oběd.

Ale pane ministře, děkuju za tu vaši odpověď, protože vy jste vlastně přesně jenom potvrdil to, že se dala využít jedna věc, kterou by se oni dali mlátit po hlavě. Pardon, mluvte ten výraz trošku tvrdší, ale obrazně, teď myslím i v rámci předsednictví.

 

Poslanec Richard Brabec: Právě to, že všechny ty pozice, včetně 55% snížení, zdůrazňuji těžce vybojovaného, aby bylo na úroveň celé Evropy a ne individuálně, a že tedy byly velké snahy na nás tlačit a samozřejmě věci, které souvisely i s dalším vyjednáním peněz z Modernizačního fondu, ale tady se přímo nabízelo právě říct, vy jste nedodali ty dopadové studie. A tady byla, to byla jedna podmínka. A druhá podmínka, která byla v té velké debatě, která se protáhla jako červená nit celou debatou o jakémkoliv Green Dealu a tak dále, bylo vždycky, že to nesmí mít nějaké závažnější sociální dopady a dopady na konkurenceschopnost Evropy. A obě to zjevně má. A přesto česká vláda nevyužila téhleté nahrávky na smeč, kterou právě neexistencí těch dopadových studií ta komise vytvořila, a tady jsme jim to mohli hodit na hlavu a říct ne, vy si napřed splňte ten domácí úkol a potom my o tom budeme možná jednat. Protože já jsem přesvědčen, že kdyby dřív bylo jasné, že to může mít dopady až 10 korun na litr benzínu a 30 % zvýšení ceny plynu nebo uhlí, tak proto samozřejmě nikdo nikdy nemohl tu ruku zvednout. Já chápu pana kolegu Krále, když se na to podívá z pohledu teplárny. Ale myslím teď z pohledu politického. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji i za dodržení času. Další faktická poznámka přihlášena není, v tom případě pan poslanec Ivan Adamec s řádnou přihláškou v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Tak já děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, paní ministryně, kolegyně, kolegové, konečně jsem se dostal do řadu, tak jsem to tady vytrpěl. Já se přiznám, že je to jako vždycky ve Sněmovně. Máme před sebou fakt velký problém. Já se pak vrátím ještě k té minulosti trochu, i když to dělám velmi nerad.

A my si začínáme zase vyčítat, jako co se udělalo špatně. Já to chápu, je to v pořádku, prostě opozice vždycky musí prostě najít tu správnou kritiku, připomínat to, co se třeba nepovedlo, nebo že by udělali něco jinak. Tomu rozumím. Ale my máme problém, který prostě tedy je před námi a já si myslím, že.. A já mluvím pořád stejně za ty roky, co jsem tady, vždycky jsem tak mluvil, že prostě nemůžeme přistoupit na něco, co zhorší situaci našich občanů pod vidinou zeleného šílenství, které se stejně nenaplní, a jenom proto, že prostě tady někdo vyplodil intelektově nějakou zelenou ideologii, která není podložena fakty, a my si to dáváme do právního systému, no tak to mě fakt jako hlava nebere. Ta změna byla Pařížská dohoda, já si (na) to vzpomínám, jak jsme bojovali proti přijetí Pařížské dohody, proti její ratifikaci. Vzpomínám si na to. Vždycky jsme takhle mluvili, vždycky to tak bylo.

Já když jsem zjistil problém těchhletěch emisních povolenek, dvojek, tak já si myslím, že to snad nemůže být myšlené vůbec vážně, že tohle se někde zavede. I když Rakušáci si to schválili, jako jo. Já nevím, jako, co tam dělali v tom parlamentu. Jo, že Němci mají tu daň ekologickou, no, tak se do toho jeďte dneska podívat, teď jak to tam vypadá, jak ty lidi jsou spokojení. Oni to veřejně neříkají většinou, oni to říkají pak v těch rodinách, Němci jsou trošku jiní. Tam to bublá pod tím povrchem, ale běda, když to pak vyleze nahoru.

Takže tady ještě nepadla jedna věc jako, jo? A já jsem tady mluvil minule dlouho a docela emotivně k těmto problémům. Tady prostě už ta Evropská komise počítá s tím, že bude muset být vytvořen zase záchranný systém pro řadu našich občanů, nějaký sociální fond. A já jsem se začal zajímat, kolika procent našich spoluobčanů by se dotknul ten sociální fond. To není tak, že když bude drahý benzín a nafta, že nebudou lidi jezdit a Rusové prostě nebudou mít kšeft. To fakt, to jsem taky nepochopil jako takovouhle věc vypustit vůbec jako do veřejnosti, to mi připadá jako vrchol stupidity. Opravdu, jo. Bude to tak, že ty lidi budou žádat zase úřady, zase vznikne prostě kolotoč administrace, byrokracie a lidi budou chodit prostě si žádat na doplatek nejenom na bydlení jako deska, ale doplatek na to, aby si mohli koupit benzín nebo naftu. Ale jen tak mimochodem, kdyby došlo k tomu, že se přestane jezdit, jakoby jo, tak ty důsledky ekonomicky jsou úplně jasné. Ale co se stane s cenou té nafty potom? Vy si fakt myslíte, že ti arabští šejkové tomu nerozumějí? Ti tomu rozumějí velmi dobře. Čím míň nafty, tím větší cena. Takhle to bude. A pak čím budeme jezdit? Elektroauty? Prosím vás, všichni víte, že to je jenom doplněk, že je to moderní, mluví se o tom a opravdu lidi se tím blbnou. Protože já říkám, každá ideologie musí být podložená, když už tedy chci mluvit o ideologii, tou ekonomikou. A tady evidentně nic.

A jen tak mimochodem, těch 20 % lidí, občanů, kteří si budou chodit pro tu dávku, a někdo říká až 30 %, a nechci strašit, víte, co, to znamená? To jsou lidi v ulicích pak už. Já nechci strašit, nemám to ve zvyku. Ale ta společnost takhle funguje. Někdo by si to měl přečíst, od starověku funguje pořád stejně ta společnost, ty principy prostě řekl bych pravidel mezi námi, Homo sapiens. To prostě tak funguje tisíciletí. A nevím, proč by to mělo teď fungovat jinak. Jestli si někdo myslí, že jsme jako vzdělanější, chytřejší, že jsme moderní lidi, tak já bych za to moc nedal. Bude to tak, jak to bylo.

A mě velmi nepříjemně překvapilo, když prezident Hospodářské komory prostě chtěl ty emisní povolenky do (nesrozumitelné), ať se to srovná všechno. A co by to zase znamenalo? No, že zaniknou malé firmy, že ty velké je prostě požerou, protože ty malé na to mít prostě nebudou.

A když už o tom mluvím, tak kdo zaplatí jakoby celý tenhleten systém toho zeleného prostě šílenství? Kdo to zaplatí? Já vám to řeknu, kdo to zaplatí. Střední třída, která jediná prostě je zárukou stabilní společnosti. A pokud si ji takhle zlikvidujeme, tak jsme úplně natvrdlí a prostě to se nám nemůže vyplatit. Tak tu nebudeme nikdo už, pokud se nám tohle podaří. To si řekněme na rovinu.

Prosím vás, zapomeňme na ty půtky teď chvilku, my na hospodáři (hospodářském výboru) to děláme většinou, tam ta stranická ideologie fakt nás nechává chladnou. Dělejme všechno pro to, abychom prostě prosazovali takové věci, které pro společnost budou přínosem a ne hrozbou. To je moje prosba. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk většiny poslanců v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde tři faktické poznámky. Jenom pro pořádek říkám, že ve 14 hodin přerušíme naše jednání dle dohody. Tak nejprve faktická poznámka pana poslance Michala Kučery, potom paní poslankyně Berenika Peštová a Roman Kubíček. Všechno jsou to faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Tady pan předseda hospodářského výboru zmiňoval poměrně závažná fakta. Pokud existují čísla, a to, že vlastně dopad zavedení této směrnice je na ty nízkopříjmové až vlastně možná středně příjmové někde kolem 20 (%), dokonce 30 %, tak já jsem ta čísla tedy nikde neviděl. Ale byl bych velmi rád, abychom si je buď potvrdili, anebo jsme se o nich vážně pobavili, protože toto je skutečně poměrně dost závažné.

Já samozřejmě to veškeré přerozdělování, to znamená znevýhodňování té střední třídy a přerozdělování těch peněz na podporu nízkopříjmovým skupinám, protože nedosáhnou na ty ceny, tak já to skutečně nepovažuju za správné. To je záležitost, která prostě opravdu jenom znevýhodňuje střední třídu, znevýhodňuje lidi, kteří samostatně pracují, žijí svůj život, mají své rodiny, mají svou práci a jenom dále jim prodražuje život. To znamená, že pokud existuje skutečně číslo, které se blíží až k 30 procentům, tak bych byl velmi rád, abychom se na toto téma pobavili buď na nějakém speciálním semináři nebo třeba na hospodářském výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já jsem ještě chtěla doplnit to, co jsem ve svém projevu neměla, že jsem očekávala, že když se ta EU ETS II dělala nebo když se vyjednávala, tak že se bude pamatovat na to, že by ty emisní povolenky měly držet v ruce emitenti. Jo, že by je měli držet ti, kteří opravdu, ať jsou to ty regulované sektory, nebo ať jsou to ti, kteří vypouštějí CO2, ale měli by to být pouze emitenti. A že na tu burzu by ve své podstatě neměli vstupovat právníci nebo investiční fondy nebo důchodové fondy a spekulovat s tím, že nakupují emisní povolenky a prodávají a vydělávají tvrdě na tom, protože tím oni vlastně uměle zvedají cenu emisní povolenky, která je na té burze. Bohužel k ničemu takovému nedošlo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Dále jsem si myslela, když teda opravdu pan ministr říkal, že jde jenom o nějaké dvě, tři korunky, takže se to třeba udělá formou, já nevím, spotřební daně. Kdyby se o dvě, o tři korunky zvedla spotřební daň, tak zabráníme tomu, aby právě docházelo k těm spekulacím s těmi emisními povolenkami. Takže by se nestalo, že ta emisní povolenka nám může vystoupat do výšin třeba 150, 170 eur. Ale to se taky nestalo. Prostě oni jdou záměrně a cíleně tím, že ví, že ta emisní povolenka se stane právě tím nástrojem toho, té spekulace, toho obohacování se v uvozovkách na úkor těch, co opravdu ty emise vytvářejí. A to jsou věci, které jsem myslela, že právě budou, nebo spíš už ne...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, kolegyně, kolegové, já jsem si chtěl vypnout mikrofon a omylem jsem ho vypnul vám. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já myslela, že končíme, že je 14 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dokončete svoji řeč, máte zhruba 12 sekund ještě.

 

Poslankyně Berenika Peštová: No, tak to už nemá cenu, tak já si to řeknu příště. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuju vám.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády., na základě dohody přerušuji 112. schůzi Poslanecké sněmovny do úterý 17. září 2024 do 14 hodin. Já vám děkuji a přeji vám pokud možno klidný deštivý víkend. Na shledanou.

(Jednání skončilo v 14.01 hodin.)

 

 

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.