Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Věra Kovářová)

39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 737/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 12. září 2024 v obecné rozpravě. Připomínám, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro mediální záležitosti. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 737/1 až 3. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali ministr kultury Martin Baxa a zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a zároveň zpravodaj výboru pro mediální záležitosti, poslanec Jan Lacina.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kdy bylo přerušeno vystoupení poslance Lubomíra Brože. Táži se, zda chce pokračovat ve svém vystoupení? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem opravdu řekl asi včera téměř všechno, co jsem chtěl říct. Jenom bych tedy na závěru uvedl, že tento sněmovní tisk o audiovizi má v té obecné rovině moji podporu, uvidíme ještě na ty pozměňovací návrhy, které se nyní vyrojily, má podporu na rozdíl od toho předchozího tisku Ministerstva kultury, takzvaného statusu umělce. Oceňuji na něm nejvíc úplně to, že tento návrh dává stabilizaci financování filmových pobídek a vlastně, dá se říct, celému tomu sektoru audiovize, že mu dává stabilitu, která i vzhledem k tomu, co se děje ve světě v posledních letech, protože ten filmový průmysl ovlivňuje i to, co se děje třeba v Americe, tak mu dává tu stabilitu. Takže to za mě. Jsem podepsán pod některými pozměňovacími návrhy a o těch bude mluvit podrobněji potom kolega Babka. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. To znamená, že teď ruším vaši přihlášku, protože už jsme to vyčetli, ano? Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Marcel Dlask. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové. Já jsem byl poměrně obsáhlý při prvním čtení, čili teď budu časově podstatně skromnější.

Já bych se tímto chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu vedenému jako sněmovní dokument 4824. Já jsem některé věci zdůvodnil. V systému samozřejmě z důvodu přehlednosti je uveden pouze jeden důvod, proč toto podávám. Je tam uvedeno, že to je reakce na závislost dětí na hraní počítačových her. Těch důvodů samozřejmě bylo více. Já je shrnu, například i to, jakým způsobem ti výrobci těch digitálních platforem, těch videoher, jakým způsobem budou například přispívat do toho společného fondu, z kterého budou čerpat.

A já musím říci, že co se týká... Opět opakuji, zákon jako celek je velice obsáhlý, je velice dobře připravený, zákon jako celek určitě podpoříme. A já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, že na základě prvního čtení, kdy jsem měl některé dotazy a výhrady, tak svolal, zajistil setkání se zástupci právě tohoto sektoru, těchto videoher. Musím říci, že spoustu informací, o kterých jsem neměl tušení, jsem se díky tomu setkání dozvěděl. Můj názor není až tak striktní, jako byl při tom první čtení. Přiznám se, že jsem tak padesát na padesát na vážkách. Pan ministr ještě svolá jedno setkání průřezem, to znamená Poslanecká sněmovna, Senát, protože Senát se tím taky bude zabývat, takže uvidíme, jaké další informace tam ještě padnou.

To je asi z mé strany všechno, uvidíme, jak dopadne to následující setkání, jaké z toho budou výsledky. A samozřejmě ke svému pozměňovacímu návrhu se potom ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Marcel Dlask, kterého tu nevidím, je řádně omluven. Řečník není přítomen, ano. Pan ministr se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já teď vystoupím vlastně na závěr těch, kteří se hlásili včera v rozpravě. Ale určitě jsem o tom připraven reagovat dál. Já bych si možná po tom závěrečném slově dovolil shrnout nějakou reakci na ta jednotlivá vystoupení.

Teď bych tady chtěl přednést své dva pozměňovací návrhy, které předkládám tedy jako poslanec. Jeden je spíše technický, druhý je, bych řekl, z povahy té věci velmi zásadní.

Tím prvním je pozměňovací návrh pod sněmovním číslem 4854. Jedná se o pozměňovací návrh, který reaguje na to, aby financováním fondu, tak jako to potom plánujeme i u Státního fondu kultury, bylo opravdu méně závislé na provozních prostředcích poskytovaných Ministerstvem kultury. Jenom připomenu, že v současné době je státní fond kinematografie, ten současný státní fond, financován především příjmy z prodeje licencí filmů v majetku státu a částečně tou dotací.

My rozšiřujeme nebo navrhujeme rozšířit okruh těch způsobů, kterými lze fond financovat mimo dotace ze státního rozpočtu o to, aby se na financování fondu mohly využít ve výši 25 % výnosy z poplatků z kinematografického představení, zjednodušeně řečeno, tedy příjmy z prodeje lístků v kinech. Ten důvod je takový, že je to poměrně stabilní zdroj příjmů, tedy i předpokládáme stabilní zdroj fondu, ale nechceme, aby samozřejmě všechny příjmy této kategorie byly použity na provoz. Tak to omezení je takové, že je to 29 % výnosů z poplatků z kinematografického představení, maximálně však ve výši 10 milionů korun.

Potom ten můj zásadním pozměňovací návrh pod sněmovním číslem 4853, který reaguje na velkou diskusi, která vlastně měla dvě zásadní etapy. Tou první je dlouhodobá debata o výši finančních pobídek v České republice, jenom připomenu, že ta stávající výše je 20 %, která v době, kdy se s filmovými pobídkami začalo, tak byla, řekněme, standardní.

Postupem času ale začalo docházet k tomu, že v řadě zemí výše filmových pobídek narůstala, u nás zůstávala shodná. Ale neznamenalo to dlouhodobě to, že by filmový průmysl v Česku tímto trpěl, protože pořád jsme měli další přednosti, výhody, které řekněme vyvažovaly tu 20% výši filmových pobídek. Patří tam lokace, kterými Česko vyniká. V řadě skvělých filmů vidíte české, moravské hrady, zámky, historická centra měst a tak dále, i slezská, tedy abych to řekl správně. Přehledné právní prostředí, transparentní způsob vyplácení filmových pobídek, ale také, a zejména bych možná řekl vysokou kvalitou filmových profesionálů, kteří v tom průmyslu působí, počínaje těmi profesemi s vysokou mírou kreativity, ale až po profese technické, které jsou ale pro ty zahraniční produkce stejně důležité.

Po covidové pandemii se ale už ty nůžky začaly opravdu rozevírat. V řadě zemí se zvyšovala výše filmové pobídky. A my jsme dospěli k závěru, že oproti tomu původnímu návrhu opravdu přistoupíme k tomu, abybychom navrhli zvýšení výše filmových pobídek z 20 na 25 %. Takže tento můj pozměňovací návrh znamená posun výše filmových pobídek z 20 na 25 %.

Je to hranice, která stále bude patřit k těm nižším. V současné době ale v té konkurenci už ty rozdíly nebudou tak patrné. A zcela jednoznačně to vyvažují ty další přednosti, které Česko v tomto ohledu má. Takže navrhujeme filmové pobídky 25 %.

Tou druhou změnou je, že se vlastně odstraňuje to přechodné nebo v té době pro nás přechodné ustanovení o zastropování výše filmových pobídek v době, kdy se filmové pobídky ocitly v neutěšené situaci a kdy bylo třeba hledat nějaké rychlé řešení na odblokování úplně zablokovaného systému, to bylo v roce 2022, zejména po mém nástupu na ministerstvo. Tak tehdy vznikla nějaká přechodná domluva, kdy maximální výše podpory byla, nebo ten strop, ten takzvaný (nesrozumitelné), byl stanoven na 150 milionů korun. To samozřejmě ve své době pomohlo. Z druhé strany, kdyby tato výše podpory měla zůstat dlouhodobá, tak by to bylo neúnosné, protože by to vlastně limitovalo možnosti, které mají velké filmové produkce. A já jsem se nakonec rozhodl navrhnout to, aby to zastropování bylo stanoveno na 450 milionech korun. Takže ten pozměňovací návrh spočívá v tom, že se navrhuje částka 450 milionů korun. Maximální výše filmové pobídky určené pro jeden pobídkový projekt (je) 450 milionů korun.

My zvyšujeme množství peněz v tom systému filmových pobídek. Ten návrh postaven na tom principu takzvaného zrcadla znamená významné navýšení a zejména stabilní navýšení objemu peněz ve filmových pobídkách, zvyšují se parafiskální poplatky. A proti tomu se zavádí přehledný mechanismus, kdy vlastně stát vyplácí násobek toho výnosu z parafiskálních poplatků. A tento mechanismus podle mého názoru legitimizuje v tuto chvíli tu možnost stanovení toho stropu na 450 milionech korun.

Takže tento můj druhý pozměňovací návrh je zásadní. To znamená navýšení filmové pobídky na 25 % a stanovený účet toho stropu na 450 milionů korun. Já se samozřejmě v podrobné rozpravě k oběma těmto svým návrhům přihlásím, ale teď dál už budu vystupovat v reakci na ta jednotlivá vystoupení a odpovídat na dotazy a podněty, které, paní poslankyně, páni poslanci, vznesete. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní zde mám přihlášku k faktické poznámce. Pane zpravodaji, (k poslanci Lacinovi, přicházejícímu k pultíku) vy máte sice přednostní právo, ale faktické poznámky mají přednost před vaším právem. Prosím (k poslanci Babkovi), máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat na pana ministra, právě na pozměňovací návrh, který zde odůvodnil. Musím říct, že je to trochu překvapivé po tom, co jsme vlastně slyšeli, že tento zákon je vydiskutován a že by bylo nejlepší v něm nic neměnit, protože veškeré ty dohody jsou křehké. Nicméně já si dovolím reagovat, že samozřejmě tu změnu té procentuální výše filmové pobídky z 20 na 25 % můžeme podpořit, protože dlouhodobě i za naší vlády samozřejmě jsme se snažili co nejvíce vycházet vstříc právě v tom systému filmových pobídek, takže ta změna z 20 na 25 % i v rámci, jak tady bylo řečeno, konkurenceschopnosti České republiky, je krok správným směrem.

Nicméně možná dotaz na pana ministra, co se týče toho zastropování té maximální výše až do výše 450 milionů korun. Tak tam jenom možná bych se trochu obával, jestli nedojde k tomu, že bude podpořeno méně projektů ročně, že budou podpořeny třeba pouze nějaké opravdu velmi drahé projekty a zároveň tedy jich bude míň, protože samozřejmě těch peněz v tom systému není tolik, aby ve chvíli, kdy tu výši zvýšíme ze 150 milionů na 450, tak logicky může dojít k tomu, že budou podpořeny třeba jenom tři, dva, tři velké projekty. Tak jenom možná otázka, jestli jste nad tímto uvažovali, že to se může stát? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Mě vedly úvahy podobným směrem jako kolegu Babku, vaším prostřednictvím. Já bych se hlavně vyjádřil k té maximální výši. Protože tam je opravdu to zajímavé a proč je to zrovna tahleta výše. A jak pan ministr vidí to, že se můžou snížit tedy ten celkový, další objem těch podporovaných projektů. A potom jestli vůbec, protože opravdu není běžné, aby ministr předkládal pozměňovací návrh do druhého čtení dopoledne v den projednávání a nešlo to ani druhým výborem. A já si vůbec nevzpomenu, že by na výborech o tomhletom tématu se nějak víc mluvilo a byly k němu připomínky. Tak jestli je třeba nějaký závažnější důvod, který ho k tomu přiměl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Vyčerpali jsme faktické poznámky a nyní přichází s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Jenom na vysvětlenou, jsem si nevšiml, že jsou přihlášeni kolegové k faktickým poznámkám, takže jsem se dral do pultíku, ačkoliv moje chvíle přichází až teď. Máme pátek třináctého, je to ten nadmíru dynamický den v mnoha ohledech. A dovolte mi, abych i já vám stručně představil jednotlivé pozměňovací návrhy. Je jich celkem pět. Nebudu proto zabíhat do podrobností. A v případě vašeho zájmu si dovolím odkázat na podrobná odůvodnění, která jsem spolu s pozměňovacími návrhy nahrál do systému.

První pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4836, navrhuje změnu § 86 autorského zákona týkající se práv vysílatele a jeho vysílání. Stávající právní úprava práv vysílatelů vycházející z předchozích autorských zákonů poskytuje vysílatelům širší ochranu, než jakou vyžaduje mezinárodní právo, a zároveň také než právní úpravy v jiných státech, včetně ostatních členských států Evropské unie.

V důsledku této skutečnosti dochází k tomu, že zástupce zahraničních vysílatelů, společnost média management Europe, vymáhá de facto výlučně na území České republiky po provozovatelích a ubytovacích zařízeních nepřiměřeně vysoké autorské odměny za vysílání na hotelových pokojích. To vše i přesto, že provozovatelé hotelů nezískávají z případného zpřístupnění vysílání na svých pokojích žádnou ekonomickou výhodu, kdy stanovení ceny za hotelový pokoj s okolností, zda je nebo není zpřístupněno zahraniční vysílání, nesouvisí. České hoteliéry v podstatě jako jediné v rámci Evropské unie tak stíhá povinnost platit licenční poplatky za zahraniční kanály vysílané na jejich pokojích, přičemž tyto odměny nejsou zanedbatelné. Navrhovanou novelizací dojde ke srovnání podmínek pro vysílatele na vnitřním trhu Evropské unie, což přispěje k vytvoření spravedlivějšího a vyváženějšího obchodního prostředí v oblasti duševního vlastnictví.

 

Další pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4850, a jeho cílem je zajistit další nerušený chod Státního fondu kinematografie, nově Státní fond audiovize prostřednictvím podrobnějšího vymezení činnosti kanceláře fondu a oprávnění a úkolů jeho ředitele. Hlavní důvod, proč musí být zákonem i nadále definována kancelář fondu, souvisí s rozdělením rolí v rámci této organizace. Kancelář pod vedením ředitele fondu koordinovaně a koncepčně zajišťuje veškerou činnost fondu, která se netýká otázek strategie a posuzování žádostí včetně rozdělování a administrace státní podpory, podporuje činnost fondu s jeho výdaji a je mezi jinými servisním orgánem rady fondu.

Dalším důvodem této správy, a to zejména úkolů ředitele fondu, je nutnost předejetí možným výkladovým nejasnostem spočívajícím v určení, kdo je oprávněn v jednotlivých agendách fondu pověřovat jeho zaměstnance prováděním jednotlivých úkolů. A to jak ve vztahu k radám fondu, tak i k novému orgánu fondu, kterým je představenstvo.

Třetí pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4851, obsahuje úpravu, která předpokládá, že žadatel o podporu nemusí mít podíl na příjmech aritmeticky shodný s částkou podpory, což je těžké garantovat a je mírně omezující, ale musí mít adekvátní podíl na příjmech z užití. To znamená, že při různorodosti obchodních modelů může žadatel s dalšími investory a koproducenty najít rovnováhu udělení práv, aby každý z investorů získal odpovídající výnosy, typické je například dělení podle teritorií, kde vysílatel má výnosy v území svého působení a výrobce z ostatních území, obě strany tak dosahují ve svých teritoriích odpovídajících výnosů a žadatel je schopen fondu případné prostředky splatit.

Čtvrtým pozměňovacím návrhem, který jsem nahrál do systému pod číslem 4852, je navrhováno změnit úpravu § 7 zákona o audiovizi tak, aby se předmětná povinnost oznámení audiovizuálního díla Národnímu filmovému archivu vztahovala pouze na videoherní díla, která budou podpořena ve formě podpory audiovize podle § 31. U ostatních videoher, které nebudou podpořeny podle § 31, se navrhuje zavést možnost dobrovolné evidence, pokud se tak výrobce videohry rozhodne. Zužuje se tak okruh povinných osob jen na takové výrobce, kteří jsou příjemci podpory podle zákona o audiovizi. Předmětné řešení nadále sleduje zamýšlený cíl, jímž je uchování informací o dílech, která mají přesah do kulturního dědictví České republiky, ale přitom nebudou tvůrci ve videoherním průmyslu nepřiměřeně zatěžováni, protože se evidence podle § 7 nově bude vztahovat i na videohry, je potřeba také upravit seznam povinně ohlašovaných skutečností podle § 7 odst. 4 tak, aby odrážel odlišnosti mezi videohrou a kinematografickým dílem.

Pozměňovací návrh odstraňuje povinnost oznamovat skutečnosti, které nejsou pro videohry relevantní, například pro videohry není relevantní oznamovat všechny odlišné střihové verze. A navíc přidává povinnost oznamovat nové skutečnosti, které jsou u videoher žádoucí. To je například stručný popis videohry.

No a konečně poslední, pátý pozměňovací návrh, který jsem do systému nahrál pod číslem 4898, navrhuje v České republice zvýšit pobídky pro animovaná díla. To trošku navazuje na to, co tady říkal už pan kolega poslanec a zároveň ministr Martin Baxa. To systém finančně nezatíží, neboť tato díla představují menší část trhu. Stávající úprava českých pobídek dosud neodráží enormní zájem okolních států o budování a posilování výrobní infrastruktury pro animaci jako významný druh kreativního průmyslu. Například na Slovensku jsou podporována animovaná díla pobídkami 35 procenty, v Polsku 35 procenty a v Maďarsku dokonce 40 procenty.

Česká právní úprava je proto pro obor animace nekonkurenceschopná. Z celkového ročního objemu pobídek, které činí přibližně 1,2 miliardy korun, jsou animované projekty podpořeny pouze zlomkem, a to je zhruba 0,7 %, čili zhruba 8,7 milionu korun za rok, a současná jednotná výše pobídek tak neplní v oboru animace svou funkci. Řešením je úprava odlišné výše pobídek pro animovaná díla a tím zvýšení konkurenceschopnosti českého audiovizuálního prostředí, které nabídne zahraničním zakázkám podmínky srovnatelné se státy alespoň střední a východní Evropy. A ta pobídka je ve výši 35 %.

Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost. K pozměňovacím návrhům se později přihlásím k podrobné rozpravě. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já si dovolím reagovat na kolegu Lacinu. Domnívám se, že ten jeho první pozměňovací návrh, který se týká autorského práva nebo autorského zákona, je trošku přílepek v tomto zákoně. Ale i vzhledem k tomu, že to bylo nahráno včera, tak se na to ještě nějakým způsobem musíme více podívat. Druhá věc, na kterou bych chtěl reagovat, tak jeden z jeho pozměňovacích návrhů míří v § 40 stejně jako náš, který už jsme tady nahráli na výbor a tam bohužel nedostal podporu, tak na něj by chtěl upozornit. Protože se jedná o pozměňovací návrh, který ruší v § 40 odst. 6, kdy

nezávislý výrobce jako jediný možný žadatel ve fondu, do kterého není přispěvatelem, tak podle toho odst. 6 má nárok na výnos neboli práva minimálně ve výši poskytované státní podpory. My se domníváme, že to koliduje s nějakým ústavním právem na podnikání, nepřijde nám toto ustanovení úplně v pořádku. A myslím si, že o tom bude mluvit kolega Nacher. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Baxa. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, paní první místopředsedkyně. Pokud bude pan poslanec Nacher, jak bylo avizováno, vystupovat k návrhu na úpravu § 40, tak já to nebudu nějak detailně komentovat, protože budu o tom argumentovat potom později. Ale jenom připomenu, že tento systém, to znamená, kdy o podporu žádá, nebo kdo je žadatelem o podporu současného Státního fondu kinematografie, je stejný. To znamená o podporu na filmové dílo také žádá jenom producent. To není žádná novinka vnešená do toho zákona, ale samozřejmě u těch televizních děl, o kterém jsme s panem poslancem Babkou diskutovali včera, je ta situace jiná v tom, že tam je samozřejmě u těch, kteří jsou hlavními vysílateli televizních děl, tak je jiná než u filmů, které vznikají jiným způsobem. Ale určitě, to není žádná ústavně nekonformní záležitost, protože ten systém vlastně už u filmů existuje dnes.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Nacher.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, já to zestručním nejenom proto, že jsme ve druhém čtení, ale my jsme měli včera zastupitelstvo do čtyř do rána. Já tady vidím pana primátora svěžího už tady naproti mně. Takže on je držák. Asi mu stačí méně spánku než mě. Takže já to zestručním. Za prvé bych chtěl poděkovat, že byť nemusíme mít na všechno tady v tomhle tom stejný názor, takže tenhle ten návrh prochází tak, jak by měl, to znamená, je tam věcná debata, nic se neprodlužuje, neblokuje, nezdržuje. Věcně jsme to projednali na tom mém výboru, předpokládám, že i na tom výboru školském. My jsme avizovali některé pozměňovací návrhy. My v principu tenhle ten návrh, jak jsme řekli na začátku, podporujeme. Jsem rád, že se vedla i obšírnější debata kolem podpory těch videoher, toho gamingu, že tady byla včera, to jsem byl právě na tom zastupitelstvu, tady byla nějaká konference, která, jak jsem už pochopil z těch vystoupení, některé věci osvětlila. A já tady vždycky připomenu tu osvětu kolem toho, jaké ty prostředky a komu by měly v tomhle tom případě jít, aby se rodiče nebáli, že to budou nějaký střílečky, když to takhle řeknu zjednodušeně. Protože ta zkratka tam samozřejmě je, protože každý si pod těmi videohrami představuje právě toto.

Takže to by chtěl ocenit, že vlastně součástí toho projednávání jsou i ty odborné kulaté stoly.

Takže to bych chtěl ocenit, že vlastě součástí toho projednávání jsou i ty odborné kulaté stoly. Koneckonců vlastně obdobně to budeme mít u té velké mediální novely, kde příští čtvrtek máme ten kulatý stůl zaměřený čistě jenom na memorandum. Vidím tady kolegu Lacinu, který tam také bude vystupovat.

Pokud jde o ten pozměňovací návrh, ten je v systému pod číslem 4872, pak se k němu v podrobné rozpravě přihlásím. Je to pozměňovací návrh můj, Aleše Juchelky a Ondřeje Babky a týká se právě toho § 40 odst. 6, který je tam nový. Ten princip, jak o tom mluvil pan ministr, ten nový není, ale je tam nově dáno, že příjemce prostředků fondu v případě podpory podle § 31 nevím, jestli to mám celé číst, je povinen doložit fondu spolu s vyúčtováním podle odst. 2, že mu náleží práva výrobce audiovizuálního díla alespoň v rozsahu, který poskytnutá podpora audiovize představuje k výrobnímu rozpočtu audiovizuálního díla, a současně, že má ve stejné výši vztahu k tomuto audiovizuálnímu dílu podíl na výnosech. Tak.

No a v tomhletom nám to přijde trošičku absurdní a víte, že jsme se o tom bavili už na výboru, já jsem si to jako dovolil připravit i graficky, (ukazuje graf) možná detailně o tom budu hovořit, až budu čerstvější, ve třetím čtení. Ten balík to je státní fond audiovize, tady jsou ti, co do toho přispívají, takže i státní rozpočet, provozovatelé televizí, z kinematografického představení a podobně. Ty tam všichni do toho peníze dávají. Provozovatelé televizního vysílání nemohou potom ty prostředky z toho samozřejmě čerpat, z toho můžou čerpat prostředky ti nezávislí výrobci. To je ta šipka, která to pokračuje dál a pak nastává ten zajímavý moment, že vlastně oni potom budou mít práva na tom podílu a na těch výnosech vlastně u těch provozovatelů televizního vysílání za peníze provozovatelů televizního vysílání, jestli si rozumíme v zásadě.

Protože kromě státního rozpočtu tam nejvíce dávají oni. To je nějakých 150 milionů korun. (Ukazuje materiál.) To budou čerpat nezávislí výrobci, kteří budou v tom podílu mít vlastně, nebo v té částce podíl na těch výnosech, ale vlastně je to z peněz mimo jiné těch provozovatelů televizního vysílání. Což je taková jakoby absurdita, že vlastně oni si jako do budoucna, když to zkrátím, jo, pane ministře, berte to takhle, oni si tam zaplatí ty peníze, ten fond ty peníze někomu dá, ten žadatel je vezme a vlastně v této výši těch peněz bude mít podíl na tom díle a na výnosech, když to bude ve spolupráci s těmi provozovateli televizního vysílání vyrábět, ale je to vlastně z peněz buď daňových poplatníků, nebo těch provozovatelů. To mně přijde fakt jako velmi jakoby zvláštní konstrukce. Já jsem na to upozorňoval hned od začátku. Já jsem se na to zeptal Aleše Gerlocha, já nebudu to teďka číst, já mám tady jakoby rozbor, který mi přišel do sněmovního mailu.

A já přečtu jenom ten závěr, právě abych nezdržoval. Podle našeho přesvědčení je navržené ustanovení § 40 odst. 6 zákona ústavně nekomfortní pro rozpor s ústavně chráněným principem smluvní svobody, neboť zavádí smluvní přímus zejména pro výrobce audiovizuálních děl. To je to, co já vlastně říkám, protože my pak ani nevíme, jak by to potom v praxi vlastně fungovalo, jo, mimo jiné tedy. Zavedení smluvního přímusu není v rozporu s požadavky plynoucími z judikatury Ústavního soudu vyváženo žádným veřejným zájmem a není současně opřeno ani o žádné explikované, legitimní a racionální důvody, tedy důvody, proč to tam vlastně má být, jak už hovořil můj kolega Ondřej Babka. Současně lze posuzovat toto ustanovení za též kolidující s právem na podnikání. Proto ten pozměňovací návrh.

Berme to věcně, nemusíte s tím souhlasit, ale je to, je to tak. Já se pak v obecné podrobné k tomu přihlásím. To číslo jsem tady nahlásil, a jak jsem řekl, jsme tam v tom napsáni kolegové ještě Aleš Juchelka a Ondřej Babka. Já děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem se přihlásil pan ministr Baxa, poté pan zpravodaj Jan Lacina. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo, paní první místopředsedkyně. Já teď vlastně jako trošku nahlas přemýšlím, jestli ještě neudělat nějakou diskusi, protože ten zákon postupuje poměrně rychle, dnes, předpokládám, zdárně završíme druhé čtení, nemýlím-li, se výbor je naplánovaný snad, nebo se uvažuje o výboru 25. září, pak někdy třetí čtení, ještě předtím se k tomu tématu nějak potkat.

Já už jsem o tom vedl včera velkou diskusi, nebo předevčírem s panem kolegou Babkou. Já určitě mohu potvrdit, že ta právní konstrukce, která je obsažena v tom odstavci ČEZ § 40 je právně zcela konformní. To není nic, co by konformní, aby to slovo zaznělo přesně. Já neznám to stanovisko pana profesora Gerlocha. Bude-li nám poskytnuto, budeme rádi. Rozhodně my máme jistotu v tom, že se jedná o konstrukci, která je právně konformní a je to vlastně obhajoba jednoho druhu veřejného zájmu, v tomto případě ekosystému českého filmového prostředí nebo audiovizuálního prostředí. Takto ta věc stojí, tak to ta věc stojí. A my jsme připraveni vést, bych řekl, i odbornou debatu o tom, abychom tento náš postoj, návrh hájili, je to, myslím, důležitá záležitost.

My jsme o tom návrhu uvažovali už před dvěma lety v souvislosti s novelou autorského zákona. Úspěšní jsme tehdy nebyli, nebo ta diskuze, nebyli jsme na tu diskuzi natolik, bych řekl, v kontextu toho projednávaného autorského zákona soustředěni, abychom ji dovedli ke konkrétnímu cíli. Takže já nabízím to, abychom se ještě k tomu potkali, já to budu určitě veřejně hájit, tu konstrukci. Také je obsažena v návrhu pozměňovacích návrhů pana poslance Laciny a je to určitě věc, která si diskusi zaslouží.

Dlužím odpovědi na dva dotazy pana poslance Babky. Ve chvíli, kdy byl zveřejněn návrh vládního zákona nebo kdy byla zveřejněna verze, která byla odsouhlasena vládou, návrh novely audiovizuálního zákona, tak se na mě obrátili fakticky všichni aktéři audiovizuálního prostoru, pro které je důležitá výše filmových pobídek, a vyzvali ministerstvo k tomu, abychom udělali opravdu ten posun z 20 na 25 % i přesto, že to předtím opravdu bylo mnohokrát prodiskutováno, ale ta situace v audiovizuálním prostoru v celé Evropě se prostě dramaticky mění a já jsem se rozhodl tomu podnětu producentského prostředí nebo těch, kteří přijímají filmové pobídky, v tomto ohledu vyhovět. Ale bylo to určitě na základě konkrétního dotazu. Co se týká podnětu na zvýšení toho takzvaného KEPu, jak se tomu pracovně říká, to je maximální výše pobídky, my jsme vlastně přesvědčeni o tom, že ta hranice 450 milionů je horním stropem toho, co je únosné pro výši té konkrétní podpory.

Jenom připomenu, že v té vládní verzi byla stanovená výše 350 milionů korun, to znamená významně vyšší, než byla ta 150milionová, která byla tehdy přijata přechodně. Je pravda, že při tom mechanismu, který zajišťuje stabilní financování Státního fondu audiovize, tak znamená vyšší hranice, méně projektů. Já jsem na to také upozorňoval, když jsme vedli odbornou debatu s těmi potenciálními příjemci. Myslím si, že ale současně ta výše 450 milionů korun není tak vysoká na to, aby z toho fondu vlastně odčerpala veškeré peníze a znemožnila získávání podpory pro projekty small screen, které jsou významně menší. O tomhle jsme tu odbornou debatu vedli. Filmové pobídky slouží primárně k podpoře filmového byznysu.

To znamená, ti aktéři, kteří natáčejí v Česku ty veliké seriály, by si samozřejmě přáli, aby ta horní hranice ten KEP byla určitě vyšší než 450 milionů korun. Jenom připomenu, že dneska v Česku se natáčí jeden z klíčových projektů tohoto druhu v současné době Blade Runner. Ale pořád si myslím, že těch 450 milionů je na té horní hranici, byť já jsem, pane poslanče Babko, prostřednictvím paní první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vlastně na tohle ne upozorňoval, říkal jsem ano, my zvýšíme ten KEP, dává to smysl z hlediska těch větších filmových produkcí, pak to může znamenat nějaké dílčí omezení těch menších. Ale to prostředí se shodlo na tom, že tohle je ještě hranice, která je únosná. Děkuju.

 

 

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou... Strpení, pane zpravodaji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Ano, děkuji panu ministrovi za vysvětlení toho. Nicméně chtěl bych tady tomu ještě dát, že to je opravdu hodně složitý problém s tou výší pobídek, když se teď bavíme o té maximální částce, protože nelze bagatelizovat to, že by to nemělo vliv na rozdělování filmových pobídek. A my si tady musíme i říct, jaká je vůbec naše strategie v tomhletom, protože jednak je to přitáhnout ty filmaře, velké filmaře k nám do Čech, anebo potom podporovat ty české tvůrce, ty řekněme menší projekty, které se samozřejmě s těmi megaprodukcemi nedají srovnávat. Takže myslím, že o tom se určitě bude diskutovat ještě na výborech.

A vítám i nabídku pana ministra, že bychom o těchhletěch věcech měli ještě trošku promluvit, protože byť tenhleten zákon, tisk má podporu i od nás, prostě je komplexní, tak na některých detailech by bylo dobré se ještě poradit a shodnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj Lacina. Prosím.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Dovolil bych si reagovat na slova Patrika Nachera. Týká se to § 40. Pro lidi, kteří se tématem nezabývají, je to v zásadě trochu zvýšená ochrana nezávislých producentů, to, čemu se v základní terminologii říká malé a střední podnikání.

Já jsem už na výboru opakoval jeden argument, možná dokonce i tady na plénu. Já mám opravdu dlouholetou zkušenost jako nezávislý producent. Vyrobil jsem opravdu stovky audiovizuálních obsahů ve vysílání všech, ale především samozřejmě České televize. A musím říct, že debata o smluvních podmínkách pro mě vždycky připomínala debatu mravence se slonem. Prostě velký vysílatel je silný, mocný, disponuje velkými prostředky a vlastně nezávislý producent je takový mravenec, se kterým občas je ochoten se bavit. Ale typicky: předloží se smlouva a smlouva je tak, jak ji předkládáme a žádné úpravy v ní dělat nebudeme, protože prostě nejste pro nás natolik silný nebo zajímavý.

Tahleta úprava do určité míry zákonem jaksi ochraňuje ty menší proti tomu většímu. A protože já to znám prakticky 25 let ze svého předešlého působení před tímto působením, které mám teď, tak jsem jejím docela významným podporovatelem. To jsem chtěl zdůraznit.

Zároveň tady bychom mohli mluvit o udržení jakéhosi ekosystému české filmařiny, audiovizuální produkce a těch profesí. Ale potom bych řekl možná ještě jeden argument, a to je daňový. Protože dá se říci, že malí a střední podnikatelé, ti producenti neplatí daně v zahraničí, platí je skutečně tady, zatímco u těch velkých to tak asi úplně vždy nebude.

Pak jsem se ještě chtěl vyjádřit k videohrám. Tam bych zdůraznil možná jeden takový segment, o kterém se tady nemluví, a to je opravdu vysoká přidaná hodnota tohohletoho odvětví. Ona překračuje 50 procent, někdy se blíží k 60 procentům, což je samozřejmě dramaticky víc než většina jaksi průmyslových odvětví. Když mluvíme o kreativním průmyslu, tak videohry neboli gaming uvádíme jako úplně první příklad. A výhodou tohohletoho žánru nebo téhle profese je, že na rozdíl třeba od automobilového průmyslu nevyžaduje robustní industrii, ten robustní základ. Když jsme mluvili před tímto volebním obdobím o tom, že bychom nechtěli mít z Čech montovnu, ale mozkovnu, tak tohle je vlastně úplně typický příklad, kdy relativně jaksi na základě malé industrie, malé průmyslové základny dokážeme vyrobit velmi cenné výrobky s mimořádně vysokou přidanou hodnotou.

A pak bych tady ještě zmínil pana profesora Raise, mého kolegu, místopředsedu velkého školského výboru, který samozřejmě mluví o tom, že to vytváří nové pracovní příležitosti nejen pro odborníky z IT a programátory, ale třeba i pro absolventy uměleckých vysokých škol. On tam doslova říkal takový bonmot: Není každý Picasso. Ale lidé, kteří vystudují umělecké školy a nechytnou se jako řekněme sochaři nebo malíři, to se povede jednomu ze sta, tak je to pro ně samozřejmě velmi zajímavý prostor, kde můžou realizovat své vzdělání a své dovednosti.

Tak takhle bych to shrnul ještě na podporu těch věcí, o kterých si tady dnes povídáme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Předpokládám naposled. Vystoupím v reakci na to, co říkal můj kolega Lacina. No, my tady přece máme takovou tu ochranu slabšího obecně, v principu to je ta ochrana spotřebitele, což je celý segment, kterému víte, že já se celkem detailně věnuji. Problém je v tom, že u ochrany spotřebitele se zákony napříč dělí nebo ten spotřebitel se popisuje jako fyzická osoba, tam v tom není ani OSVČ, ani právnické osoby. To znamená, my jakoby nevstupujeme nikde jinde, nebo docela by mě zajímala nějaká jiná paralela, kde bychom my vstupovali do vztahu malý, střední podnikatel versus velký podnikatel. Vždycky, když je tam ta ochrana slabšího, té slabší strany, což je ten spotřebitel, tak je to jasně oddělené od těch podnikajících osob. Ale víte, že v některých momentech jsem to dokonce já chtěl rozšířit o OSVČ a narazil jsem na to tady. To je jedna poznámka.

Ta druhá poznámka je to, že i kdybychom takovou paralelu našli, tak mě tam jakoby zvoní v uších. Mně tam vadí ten princip, že vlastně kdyby to bylo jenom o jejich vztazích, tak bych to ještě vzal. Ale ono je to vlastně o tom, že ten větší dává do nějakého pytle peníze, z kterého ten menší ty peníze může čerpat - dobře - ale zároveň bude mít podíl na tom výsledku té spolupráce s tím velkým za část peněz toho velkého, jestli mi rozumíte. To je tam ta zvláštnost. Takže já dokonce ani nezpochybňuju, že tady v tomhletom případě jako arbitrujeme nebo jsme na straně toho slabšího vůči tomu silnějšímu, ale tady je to ještě navíc za peníze toho silnějšího. Takže mně to přijde, tohleto mně přijde jakoby zvláštní. Tak tolik jenom. Už to nebudeme košatit.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. A nyní se s přednostním právem hlásí pan zpravodaj Lacina.

 

Poslanec Jan Lacina: Dobře. Debata je dneska myslím velmi kultivovaná, věcná. Mě ještě přivedlo k tomuto řečnickému pultíku, abych se podělil s Patrikem Nacherem a dalšími kolegy o některé další zkušenosti. Logicky, když přišel do České televize management z komerční Novy, postupně, někdy v roce 2002, tak v podstatě zcela zrušil nebo vymýtil autorské honoráře. Když vytváříte nějaké audiovizuální dílo, tak dostanete jednak za vytvoření a potom za užití. A za to užití prostě ty autorské honoráře od roku 2002 byly zrušeny. A to je přesně to, kdy ten malý autor, ta fyzická osoba prostě stojí proti té velké organizaci.

Abych vám dal příklad, 13. komnata Kamily Moučkové, což byl dokumentární film, který já jsem napsal a provázel jsem tím, tak se vysílal dvacetkrát na prvním programu České televize a já jsem dostal jeden honorář. Jeho výši nebudu říkat, protože byl směšný. A to je ten důvod, proč já vlastně stojím jak za autory v téhleté věci proti tomu obrovi. Ale když si představíte typického nezávislého producenta, tak to je eseročko, které má roční obrat, já nevím, třeba 3 miliony korun, 5 milionů korun, a ten vysílatel je prostě ta velká televize s obratem 4 miliardy, 3 miliardy, v některém případě 7 miliard. To jsou opravdu nesouměřitelné dvě jednotky. A podle té výše se skutečně nebo podle toho majetku a podle toho vlivu se samozřejmě chovají a v tom smluvním stavu to tak je.

Čili já budu bránit vždycky na tomto prostoru jednak práva autorů oproti vysílatelům a celoplošným, celoplanetárním platformám a tak dále, a na druhé straně samozřejmě budu hájit práva těchhletěch malých eseroček, která dodávají velkou kreativitu a pestrost audiovizuálního obsahu těm vysílatelům. Tak to ještě na vysvětlenou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Nacher se hlásí s faktickou. S faktickou se přihlásil i pan poslanec Babka z místa. Nemáte přednost před ním. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Já jenom na kolegu Lacinu. Já tomu všemu rozumím a přijde mi to jako v pořádku. Co mi nepřijde v pořádku, je, že zákonem dáváme nebo do zákona dáváme to, že mají ten podíl na tom výnosu garantovaný. To znamená, nechte je jako si to smluvně dohodnout, toho velkého a toho malého.

Přece takhle to funguje vždycky, že ve chvíli, kdy tam přesně ten nezávislý producent přinese spoustu té kreativy, jak jste říkal, a tak dále, a tak dále, tak přece tam nebude ten problém, aby si smluvně dohodli, jakou výši těch práv budou, a nebudou mít. Já vám rozumím, ale jenom nerozumím tomu, proč do toho zákona musíme explicitně psát, že má podíl na právech ve výši státní dotace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil elektronicky pan zpravodaj Lacina. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Teď asi hlavně pro pana Babku, i když ta debata je zajímavá. Já vám řeknu, jak to vypadá v praxi, pane poslanče. Vy dostanete od té televize smlouvu, ta má pět stránek, a vy řeknete - tak v § 4 škrtáme b), c), d) a chci tady připsat jeden. A ta televize vám odpoví - takhle to je a takhle to bude, berte, nebo nechte být, tvůrců je mnoho, nemusíte to dělat vy. To je běžné moje setkání dlouholeté jako autora. Já jsem měl dvě identity. Ta druhá identita byla jako 100% vlastník malé produkce, tam máte o trošku větší manévrovací možnosti, ale zase jednáte, vy jste jedním z dlouhé řady uchazečů o to, dostat se do toho vysílacího prostoru. A ty vysílatele opravdu spočtete na prstech jedné ruky. Tak to jsou moje argumenty, které jsou proti.

Souhlasím s tím nebo na čem se shodneme, je to v tom zákoně. A vy říkáte, že to je špatně, a já jsem přesvědčený o tom, že to je správně a že je takhle potřeba chránit nezávislé producenty. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou je nyní přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. No, já to nechci jakoby rozšiřovat. Přijímám tu nabídku pana ministra, že bychom si kolem toho opravdu sedli, protože to jde velkou rychlostí, takže si myslím, že není důvod. Tohleto je fakt docela důležité téma, za mě to může být i precedens, protože já bych vám tady mohl dát další paralely, typově, že třeba velké řetězce mají povinně odebírat třeba od českých výrobců nebo od některých výrobců a tak dále, a tak dále. Ten princip, na který jsme tady upozorňovali já i kolega Babka, je právě o tom, že to v tom zákoně je explicitně, že tam není ta smluvní volnost. Já potom, když bude prostor, tak vám přečtu celé to stanovisko pana profesora Gerlocha, já jsem četl jenom ten závěr, to je jenom jeden odstavec, poskytnu to panu ministrovi i panu zpravodaji.

Ale kromě toho, že se bavíme o nějaké ústavní komfortnosti, tak jde o to, jestli to je jakoby politicky dobře tohleto, jestli to je principiálně dobře, jestli to je logické. To jsou legitimní věci a není to nic proti nezávislým producentům a výrobcům, je to o nějaké řekněme míře spravedlnosti. Já tam furt budu tahat ten jeden argument s tím průtokovým ohřívačem těch peněz, protože furt se tady bavíme o tom, ano, jsou tam i peníze ze státního rozpočtu, to já vnímám. Ale kdybychom se od toho jakoby odprostili, tak je to zajímavé, že ten nezávislý producent za peníze toho velkého bude mít podíl na tom díle, které bude točit s tím velkým. Rozumíte, to mně přijde úplně absurdní, čímž nezpochybňuju, že asi to jednání s nimi je těžké, úplně stejně, jako když třeba vyjednáváte, nevím, hypotéku v bance, tak tam taky máte už jasně (Předsedající: Čas.) dané smlouvy a vystupujete jako ten drobný, menší, který nezmění tu smlouvu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vyčerpali jsme faktické poznámky. Nyní zde je ještě přihláška pana poslance Marcela Dlaska, ten není přítomen, takže mu propadá jeho přihláška.

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova. Je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr? Je zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Chvilka nesoustředění, omlouvám se. Já jsem, kolegyně a kolegové, chtěl jenom poděkovat za diskusi, která je vedena, bych řekl, napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně všemi, ať už je to téma videoher s panem poslancem Kettnerem, s kolegy Babkou, Nacherem, Brožem některé aspekty a samozřejmě také kolegům ze stran vládní koalice, protože ta legislativa je opravdu důležitá. Ona je to významná změna pro fungování české audiovize po těch více než deseti letech. Pokud tento zákon bude přijat, projde Senátem a podepíše ho pan prezident, tak opravdu na dlouhá léta nastavíme lepší parametry pro fungování sektoru, ve kterém jsme dobří - a teď mám na mysli jak filmový průmysl, tak podporu české audiovize, tedy filmů, televizních formátů, animace i těch videoher. Tak bych za to chtěl vám všem, kteří se do této diskuze zapojujete, poděkovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Já si uvědomuji, že ještě nejsme úplně na konci celého příběhu nebo procesu. Ale přesto jsem chtěl poblahopřát panu ministrovi a jeho týmu, čili týmu pana náměstka Michala Šaška k tomu tygřímu skoku, ke kterému touto novelou dochází. Protože skutečně poskočíme asi o dvacet let dopředu. Myslím, že to je skvělé. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se jako první přihlásil pan poslanec Zdeněk Kettner, následovat budou přednostní práva pan ministr Baxa, pak pan zpravodaj. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Já bych se tímto chtěl tedy přihlásit, jak jsem již avizoval, k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 4824. Podrobně jsem ho vysvětlil už v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní pan ministr. (Ministr mimo mikrofon: Já až po kolegovi Babkovi.) Ano, dobrá. Tak prosím pan poslanec Ondřej Babka do podrobné rozpravy, poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, jeden je pod číslem 4868, ten odstraňuje zásadní diskriminaci audio (?) platforem. Je podrobně odůvodněn v tom návrhu, už byl nahrán i do výboru.

Druhý pozměňovací návrh je 4865 který, upravuje § 25 daného zákona a týká se poplatníků a poplatkového přiznání, kdy konečné rozhodnutí o alokaci ceny je na poplatnících a odbourává případnou zbytečnou administrativu. Opět podrobné odůvodnění písemně.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Děkuji za dodržení toho pořadí, zase jsme trochu posunuli tu politickou kulturu. A já bych se chtěl přihlásit, jak už jsem řekl, k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4872. Odůvodnil jsem to, jde o odstranění toho nového odst. 6 § 40. Je to pozměňovací návrh můj, Aleše Juchelky a Ondřeje Babky 4872. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan ministr Baxa je přihlášen, poté pan zpravodaj Jan Lacina. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuju za slovo. Já jsem už objasnil a podrobně zdůvodnil své dva pozměňovací návrhy, takže nyní se jenom formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je evidován jako sněmovní dokument číslo 4854, spolufinancování Státního fondu audiovize, budoucího, a ke sněmovnímu dokumentu 4853, což je pozměňovací návrh, kterým se zvyšují pobídky na 25 % a strop výše filmové pobídky na 450 milionů. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím pana poslance Lacinu. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Dneska, předpokládám, už naposledy. Dovolte mi, abych se v podrobném čtení přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem načetl v obecné rozpravě, konkrétně k číslům 4836, 4850, 4851, 4852 a 4898. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne, děkuji. Nemáme žádné návrhy, o kterých bychom museli hlasovat, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

 

Nyní přistoupíme k bodu

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 16:51.