(pokračuje Jan Skopeček)

21.
Vládní návrh zákona o veřejné hydrometeorologické službě
a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
ve znění pozdějších předpisů (zákon o veřejné hydrometeorologické službě)
/sněmovní tisk 637/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, krásné dobré odpoledne. Vláda předkládá do Poslanecké sněmovny vládní návrh zákona o veřejné hydrometeorologické službě, který byl vypracován v souladu s legislativním postupem prací pro rok 2023 a který vláda schválila na svém zasedání 24. ledna tohoto roku.

Účelem navrhované úpravy je vymezit veřejnou hydrometeorologickou službu a její složky jako odbornou službu vykonávanou ve veřejném zájmu a institucionálně zabezpečit její výkon pro veřejnou správu a pro účely obrany státu. Zákon se předkládá z těchto důvodů: Za prvé je nedostatečně právně ukotveno postavení Českého hydrometeorologického ústavu, protože se v současnosti řídí na základě usnesení vlády, nařízení vlády z roku 1953. Za druhé je třeba reflektovat právní úpravu digitalizace veřejné správy v České republice, protože jedním ze základů, který se zřídí, je Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů jako informačního systému veřejné správy. Zdarma se tak bude moci touto národní databázi disponovat.

Vlastně veškeré složky - musím říct, že vlastně tady jenom zákon upravuje už činnost, kterou ČHMÚ dělá. Důležité je také navázat na současnou praxi fungování ČHMÚ, přechodné ustanovení zajistí přechod veškerých práv a povinností ze stávajícího ČHMÚ, a tedy personální kontinuitu. Důležitým smyslem je také, že ČHMÚ jsou složkou, která vykonává svoje činnosti pro obranu, tedy pro Armádu České republiky. Návrh stanoví vztah mezi ČHMÚ a Ministerstvem obrany a zakotví jejich spolupráci v oblasti poskytování hydrometeorologických údajů.

Hlavní činností ČHMÚ bude zejména výkon hydrometeorologické služby na celém území státu, tedy například provoz státních monitorovacích sítí, pořizování, shromažďování a zpracování hydrometeorologických údajů, zpřístupnění těchto údajů a databází a vyhlašování hydrometeorologických výstrah. Součástí této služby bude také spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému v případech hrozící události nebo krizové situace. ČHMÚ rovněž zůstane důležitým partnerem pro zahraniční partnery, jehož (jelikož?) Českou republiku zastupuje v celé řadě mezinárodních institucí. Důležitá je jedna věc: ČHMÚ bude tou složkou státu, která bude dávat výstrahy, tedy ty, které prostě jasně říkají, že se něco může stát. Obdobně je tak i v ostatních státech. V celé Evropě je také už dnes funkční systém výstrah, to znamená databáze výstrah v celé Evropské unii.

Děkuji vám za pozornost a poprosím o posunutí této novely k projednání do výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Jana Krutáková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, předkládám, předstupuji před vás, abych vás seznámila jako zpravodajka s některými body novely zákona o veřejné hydrometeorologické službě. Předkladatel návrhu, pan ministr, již vše podstatné řekl, a tedy jenom z mé strany krátké shrnutí.

Cílem návrhu tohoto zákona je legislativně upřesnit definici postavení Českého hydrometeorologického ústavu, jeho navazujících činností a postavení k ostatním institucím veřejné správy. Zákon vymezuje hydrometeorologickou službu jako službu vykonávanou ve veřejném zájmu a jasně definuje výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby v souladu s mezinárodními standardy. Zákon se také dotýká hydrometeorologické služby vykonávané Ministerstvem obrany.

Zákon zřizuje Národní databázi hydrometeorologických údajů a produktů jako informační systém veřejné správy. Tyto výstupy zde uveřejněné budou zdarma zpřístupněny veřejnosti skrze webovou aplikaci. Údaje, které budou získané v působnosti rezortu obrany, pak budou v této databázi zveřejněny pouze s jeho souhlasem. Právní úpravu národní databáze lze považovat za úpravu implementační vzhledem ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Návrh zákona také reaguje na právní úpravy týkající se digitalizace veřejné správy v České republice. V souvislosti s přijetím tohoto zákona je pak přiměřeně novelizován zákon č. 218/2002 v platném znění o rozpočtových pravidlech.

Tolik tedy z mé zpravodajské zprávy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím nikdo nehlásí. Pan poslanec Fridrich, prosím. Vy jste se přihlásil k faktické, ale hlásíte se do obecné? Rozumím. Máte slovo.

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo. Budu velmi stručný. Vlastně se mi překryla faktická s obecnou rozpravou. Velmi vítám to, že bude vytvořen nový informační systém, který bude v podstatě přístupný všem občanům, a velmi podporuji zřízení té databáze. Měl bych jediný jednoduchý dotaz, a to je o nákladech. Ty by se měly pohybovat někde mezi 60 a 120 miliony korun podle mých podkladů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Peštová. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla jsem zareagovat na své předřečníky. Tento zákon nebo respektive věcný záměr tohoto zákona už vznikal za minulého volebního období, kdy jsem vlastně u toho byla, takže vím, že smysl toho, proč vznikl, je mi znám, to znamená, že hlavně se to točilo kolem toho, že přes ČHMÚ, přes Český hydrometeorologický úřad, se vlastně získávala data přes stošestku, a ČHMÚ z povahy věci si za spousty věcí nemůže účtovat, vlastně si neúčtuje nic. Tyto informace musí svobodně odevzdávat a byly odevzdávány soukromým subjektům, které samozřejmě na tom vydělávaly, protože ty informace potom prodávaly dál, myslím tím různé hydrometeorologické stanice, které na to byly navázány. Takže proto ten zákon.

Když jsme tvořili ten věcný záměr, tak jsme chtěli obsáhnout to, co je ze zákona dané, k čemu vlastně každý máme svobodný přístup a máme právo na tyto informace, ale pokud už jsou dál součástí toho, že někdo na tom dál vydělává, tak je logické, že by ČHMÚ mělo mít z toho nějaký profit, což je logické, protože to nejsou malé peníze, které do této instituce jdou, a oni s nimi musí nějakým způsobem se svým hospodařením vyjít. Rozumím tomu.

S tímto zákonem absolutně nemám žádný problém. Nemusíte se bát, že bych tady nějakým způsobem na vás útočila, protože ten smysl je zcela evidentní. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní se s přednostním právem hlásí pan ministr.

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Jenom krátká reakce k národní databázi a k finančním prostředkům. Je to tak, bude to něco stát. My jsme na základě usnesení vlády, vlastně tady je i usnesení směrem k panu ministru Bartošovi, a ta spolupráce ČHMÚ v rámci IROPu, to znamená, je tady předpoklad částečného financování ze strukturálních fondů. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se do obecné rozpravy hlásí pan poslanec Brabec.

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já se připojím k hlasům, že to je novela, respektive nový zákon, který vychází věcně, ideově skutečně z věcného záměru, který schválila ještě Babišova vláda v roce 2020. Souhlasím tedy určitě se základním konceptem. Jsem přesvědčen, že ČHMÚ si podobnou úpravu zaslouží.

Považuji za důležité i to, že ČHMÚ a hydrometeorologická služba, kterou samozřejmě zajišťuje, která je čím dál tím důležitější, samozřejmě hlavně v situacích i krizových, kdy potom na základě této předpovědní služby pracuje i integrovaný záchranný systém, respektive jeho složky, ať už jsou to povodňové stavy především, tak je to věc významná. Jenom tady, ale částečně už na to pan ministr odpovídal, je jasné, že tam bude určitý výpadek příjmů ČHMÚ, protože on dál bude samozřejmě vykonávat takové ty činnosti, které jsou například pro správu letišť, pro Ředitelství silnic a dálnic na klíč, takové ty služby, které jsou komerční, ty služby, které dneska patří do té části řekněme bezplatné a které, jak tady říkala kolegyně Peštová, opravdu byly předmětem celé řady debat různých datových analytiků a stošestek, kdy vyžadovaly obrovské časové řady předpovědí počasí x let nazpátek, tak to si myslím, se tím vyřeší.

Ale určitě ta národní databáze, jak bylo řečeno, bude stát minimálně desítky milionů, dokonce se v důvodové zprávě objevila částka až přes 100 milionů korun. A na to už tady bylo částečně zodpovězeno, že by to mělo být zajištěno v rámci rozpočtů příštích let, takže tohle to je potřeba si ohlídat. Ale s koncepcí tohoto zákona souhlasím. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele? Není.

Návrh na vrácení ani zamítnutí během rozpravy nezazněl.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Zagonguji.

Budeme tedy hlasovat o usnesení, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, bylo přihlášeno 149 poslanců, pro hlasovalo 107, proti nebyl nikdo.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak.

Návrh na zkrácení lhůt nezazněl, a proto jsme vyčerpali projednávání tohoto bodu, respektive prvého čtení sněmovního tisku 637, a já končím pro tuto chvíli projednávání bodu číslo 21.

Než přistoupíme k dalšímu bodu, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Benešík Ondřej od 12.15 do 12.45 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Jílková Marie od 12.45 z pracovních důvodů a omlouvá se paní místopředsedkyně Kovářová Věra od 12.30 z pracovních důvodů.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.