(pokračuje Jan Bartošek)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 569/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. Prosím vás, pane ministře, abyste se ujal slova. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásné dobré dopoledne. Dovolte mi, abych vám ve stručnosti uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254 o vodách a o změně některých zákonů.

Předkládaná novela zákona reaguje na dosavadní zkušenost, praxi ve vztahu především k řešení havárií. Návrh zákona je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády, jde především o naplnění závazku "provedeme důkladnou revizi právních předpisů v oblasti šetření, likvidace ekologických havárií a nakládání s toxickými nebezpečnými látkami a předložíme příslušné změny zákonů, včetně zpřísnění pokut za poškozování životního prostředí, aby vycházely z potenciální škody".

Cílem návrhu je tedy komplexní právní úprava reagující na fenomén havárie na vodách a s využitím poznatků z praxe zajistit, aby bylo do budoucna možné případné havarijní situace, selžou-li preventivní prvky ochrany, efektivně řešit. Nově se tedy v zákoně zakotvuje především povinnost kontinuálního sledování vypouštění odpadních vod, zavádí registr vyústí ze zdrojů znečištění, upřesňuje ohlašovací povinnost při havárii, výslovně stanoví, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru České republiky, který postupuje podle zákona o integrovaném záchranném systému. Rozšiřuje šetření havárií, příčin havárie, likvidace jejich následků, stanoví najisto příslušnost krajských úřadů k šetření havárií, znovu zavádí možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady a v návaznosti na uvedené změny také upravuje sankční ustanovení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 569/1 až 569/4.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí, poslanec Karel Tureček, který je zároveň zpravodajem zemědělského výboru, informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy aby odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, chtěl bych zdůraznit, že první čtení zákona o vodách proběhlo tady na plénu Poslanecké sněmovny 28. listopadu a garanční výbor pro životní prostředí tento sněmovní tisk projednal jednak 6. prosince, kdy stanovil lhůtu pro podávání pozměňovacích návrhů, a samotné pozměňovací návrhy projednal 31. ledna. Celkem se zabýval čtyřmi pozměňovacími návrhy, které byly předloženy, a dva pozměňovací návrhy přijal. Ve výboru pro životní prostředí byl jednak přijat pozměňovací návrh, který zavádí výjimku z kontinuálního měření pro provozy, které jsou pod integrovanou prevencí, a omezení znečištění a dále pozměňovací návrh týkající se registru znečištění.

Jestli můžu, pane předsedo, i zemědělský výbor? (Předsedající: Ano, prosím.) Zemědělský výbor tento návrh projednával 30. ledna, zabýval se celkem devíti pozměňovacími návrhy a přijal pozměňovací návrh, který byl diskutován napříč politickým spektrem, kdy prakticky zásadní nevýhodou předkládaného návrhu byl institut kontinuálního monitoringu - tento kontinuální monitoring právě tímto pozměňovacím návrhem, který byl přijat v zemědělském výboru, nahradil institutem kontinuálního sledování. Takže to je asi nejzásadnější pozměňovací návrh.

Dále byly prakticky přijaty pozměňovací návrhy technického rázu upřesňující institut činnosti Hasičského záchranného sboru České republiky při likvidaci havárií, dále byla přijata výjimka pro průmysl a teplárenství z hlediska tohoto kontinuálního sledování a v neposlední řadě byl přijat pozměňovací návrh, který definuje jednorázovost za omezení vlastníka pozemku o jednorázovost kompenzace.

To je asi tak k těmto dvěma výborům, kdy jeden byl garanční, druhý byl spolugesční, a které přijaly tyto pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji.

Než otevřu rozpravu, ještě přečtu omluvy. Paní poslankyně Naiclerová upřesňuje svoji omluvu, nebude na celý den, ale od 12.30. Dále se omlouvá pan poslanec Michael Kohajda do 9.15 z pracovních důvodů, paní poslankyně Zdeňka Němečková Crkvenjaš na celý den ze zdravotních důvodů a dále se omlouvá pan premiér na celý jednací den z pracovních důvodů.

Otevírám tedy obecnou rozpravu, kde eviduji pět přihlášek. Jako první vystoupí pan poslanec Michal Zuna, připraví se pan poslanec Jakub Janda, Klára Kocmanová a další. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám představil a načetl pozměňovací návrh pod číslem 3890, který připravili poslanci Michal Zuna, Tom Philipp, Renáta Zajíčková a Milada Voborská. Není tomu náhodou, že všichni tito jmenovaní poslanci a poslankyně jsou voleni za kraj hlavního města Prahy. Jedná se totiž o pozměňovací návrh, který výlučně upravuje povodňové orgány v rámci hlavního města Prahy. Jedná se tedy o úpravu § 77, který stanovuje povodňové orgány ať už v rámci povodní, nebo mimo povodně, a upravuje to, že by umožnil hlavnímu městu Praze úpravou statutu stanovit rozsah odpovědnosti a rozsahu řízení povodní právě mezi městskými částmi a hlavním městem Prahou.

Stávající stav je totiž takový, že jak stávající § 77 říká, že povodňovými orgány jsou obce a v případě hlavního města Prahy jsou to i městské části, tak pokud se jedná o povodeň na hlavním toku, to znamená na Vltavě, jedná se o tok, který protéká celkem deseti městskými částmi, tak odpovědnost a řízení ze zákona tedy padá na městské části. Nicméně z praxe se jasně ukázalo a vždy k tomu i docházelo, že v případě povodně na Vltavě řízení vždy přebírá Magistrát hlavního města Prahy a bylo by zcela správné, aby v této věci i magistrát měl odpovědnost za řízení, za plánování, za komunikaci, a nebylo to tedy přenášeno na městské části.

To je gros tohoto pozměňovacího návrhu s tím, že tedy ten pozměňovací návrh neruší povodňové orgány městských částí, protože je mi - nebo nám - zcela zřejmé, že naopak při lokálních povodních, které jsou velmi rychlé, kde je potřeba znalosti místních poměrů, ať už se jedná o potoky Botič, Rokytka nebo další, tak tam je potřeba povodňové orgány na městských částech zachovat.

Takže to je to nejpodstatnější k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Jakub Janda, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já zde jdu odůvodnit pozměňovací návrh, který vám bude možná připadat jako přílepek, ale chci jen napravit legislativní chybu, ke které došlo. Tento pozměňovací návrh se týká vodáků, 670 000 vodáků, a týká se toho, že když se staví nové vodní dílo, většinou ten, kdo to vodní dílo vlastní nebo staví, přehradí celou řeku a vodákům pak není umožněn průjezd ani průchod po břehu. Tento pozměňovací návrh tady toto napravuje. Tento pozměňovací návrh už jsme přijali v minulém období, ale bohužel, vlivem legislativní chyby to nebylo do zákona propsáno. Já jsem tady to projednal s panem ministrem, pan ministr řekl, že ano, ať tu legislativní chybu napravíme.

A já vám jenom řeknu, jak k tomu došlo. Navržené znění zákona již v zákoně o vodách bylo platné a od 1. února 2021 do 31. prosince 2023. Důvodem předkládání tohoto pozměňovacího návrhu tedy je napravit legislativní chybu, ke které došlo během schvalování novely zákona o vodách č. 544/2020 Sb. Tento návrh novely zákona byl poslancům rozeslán 11. září 2020, zatímco konečné znění zákona o vodách, které rovněž obsahovalo výše uvedené znění pozměňovacího návrhu, bylo Sněmovnou ve třetím čtením schváleno až 18. září 2020, respektive po vratce Senátu 1. 12. 2020, a došlo tak k legislativní chybě u zákona č. 284/2021 Sb., který s novým zněním ustanovení § 15 odst. 8 zákona nepočítal a doslova přepsal původní ustanovení, platné ještě před změnou tohoto ustanovení. Nyní je původní ustanovení § 15 odst. 8 promítnut do ustanovení § 55a odst. 2 a § 55a odst. 2 písm. c) zákona o vodách. Proto se navrhuje jeho kompletní původní znění před legislativní chybou vložit do těchto nových ustanovení.

Pokud byste chtěli podrobnější vysvětlení tady toho pozměňovacího návrhu, je součástí důvodové zprávy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Kocmanová a připraví se pan poslanec David Šimek. Prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda načetla a odůvodnila pozměňovací návrh, který v systému najdete pod číslem 4013 a který předkládám společně s kolegou poslancem Karlem Smetanou.

Jde čistě o legislativně technické změny, které vznikly na základě dlouhodobého požadavku vlády. Konkrétně se jedná o doplnění zákonné úpravy náležitostí žádostí a jiných správních úkonů vodoprávních úřadů. Doposud byly tyto náležitosti obsaženy ve vyhlášce č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatřeních vodoprávních úřadů a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Ta se odkazuje na obecnou úpravu obsaženou ve správním řádu a stavebním zákoně a stanoví, jaké další náležitosti mají žádosti, rozhodnutí a další úkony vodoprávních úřadů obsahovat. Fakticky je tak touto vyhláškou upravováno to, co nutně musí být alespoň v obecné rovině ukotveno v zákoně.

Například stavební zákon rámcově upravuje náležitosti žádostí, rozhodnutí a dalších úkonů stavebních úřadů. Je proto potřeba, aby také specifické náležitosti žádostí a úkonů vodoprávních úřadů, které mají doplňovat úpravu obsaženou ve správním řádu a stavebním zákoně, byly obsaženy přímo ve vodním zákoně, nikoliv pouze ve vyhlášce. Souběžně s navrženou změnou vodního zákona se počítá s výrazným zkrácením vyhlášky, která by nově měla obsahovat pouze formuláře žádostí ve svých přílohách. Zrušena budou také některá duplicitní ustanovení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem se... (K pultíku přichází ministr Šalomoun.) Omlouvám se, pane ministře, mám tady jednu faktickou poznámku, teď mi naskočila, takže nejprve faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla jsem se - vidím, že jste tedy připravený (Reakce na ministra Šalomouna.) - chtěla jsem se zeptat pana ministra legislativy, protože samozřejmě se to týká prováděcích předpisů: každý prováděcí předpis v zákoně má nějaké zmocnění a to zmocnění jasně říká, co potom v tom prováděcím předpise vlastně bude. Takže bych ráda věděla, jestli náhodou to není zbytečné, jestli náhodou nedáváme do zákona něco, co má řešit prováděcí předpis, protože jeho zmocnění to obsahuje, abychom se zbytečně, jak vy říkáte, nezaplevelovali, nezaplevelovali právní řád, takže o to mi šlo. Vidím, že jste přihlášený, takže určitě to objasníte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní přednostní právo - pan ministr. Prosím.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuju za slovo. Vážené poslankyně a poslanci, tady jde o to, že máte správní řád, zákon, který jasně říká, jaká je procedura, co má obsahovat žádost, co má obsahovat rozhodnutí a tak dále. Pak k tomu máte vodní zákon, který tam má zmocňovací ustanovení, nicméně to zmocňovací ustanovení je vlastně špatně, je to trošku faul. Jinými slovy, pokud chcete modifikovat to, co je uvedeno ve správním řádu, ta modifikace a parametry modifikace musí být rovněž uvedeny v zákoně.

Reagujeme tady na tu klasickou i ústavní zásadu výkladovou, že lex specialis derogat flegi priori legi generali. Takže v momentě, když chcete přetlačit zákon a modifikovat ho, tak to musíte udělat zákonem a nejde to udělat podzákonným předpisem. Tenhle efekt je tady docela dlouho a pokaždé, když se na Legislativní radu vlády buďto dostane vyhláška na základě tohohle zmocňováku, nebo přímo vodní zákon, vlastně to vyvolává tyhlety otázky a tenhleten diskomfort, který tam je. Dokonce to už vygradovalo tak daleko, že minulá předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová na to upozornila vládu, a tehdejší vláda Andreje Babiše už v roce 2019 vydala koordinační usnesení, kterým uložila Ministerstvu životního prostředí a zemědělství to napravit, tenhleten efekt. To se vlastně od roku 2019 vlastně nestalo. A teď se vlastně tímhletím - tady se využilo, že ten vodní zákon tady je, a vlastně jednak vládní legislativa ve spolupráci s legislativou životního prostředí a zemědělství připravila ten návrh, aby k těmhletěm disproporcím už nedocházelo. Tím si žádám o podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme tedy pokračovat dál v obecné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec David Šimek, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Šimek: Děkuju, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím předložit pět pozměňovacích návrhů, které zde postupně představím. První pozměňovací návrh vedený pod číslem 4023 předkládáme společně s kolegy Janou Krutákovou, Klárou Kocmanovou, Janem Burešem a Milošem Novým. Týká se vyvratitelné domněnky převažujícího veřejného zájmu. Pozměňovací návrh reaguje na novou směrnici Evropského parlamentu a Rady, která mění směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, známou jako RED III. Do ní byl nově vložen článek 16e, podle kterého mají členské státy zajistit v procesech plánování výstavby a provozu u jmenovaných záměrů v oblasti obnovitelných zdrojů energie uplatňování vyvratitelné domněnky, podle které jsou vyjmenované projekty v převažujícím veřejném zájmu a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti.

Tento pozměňovací návrh řeší právě transpozici tohoto článku 16c do vodního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhuje se tedy uplatnění vyvratitelné domněnky na celém území republiky kromě lokalit soustavy Natura 2000, zvláště chráněných území a ploch, kde se vyskytují vybrané, zvláště chráněné druhy s národním významem a migračních koridorů, které jsou součástí biotopu vybraných, zvláště chráněných druhů velkých savců. Toto omezení se opírá především o státní energetickou koncepci.

V případě vodního zákona není územní omezení aplikace vyvratitelné domněnky navrhováno. Nicméně v souladu s návrhem vnitrostátního plánu v oblasti klimatu a energetiky má být uplatnění vyvratitelné domněnky v případě obou zákonů vztaženo na všechna zařízení využívající obnovitelné zdroje, vyjma těch využívajících energii vodního toku, tedy zejména malých vodních elektráren. U nich plán nepředvídá významný rozvoj a zároveň se často dotýká lokalit, u kterých se předpokládá jejich budoucí využití pro obnovu přírody. Kvůli dodržení transpoziční lhůty se navrhuje, aby úprava obsažená v tomto pozměňovacím návrhu nabyla účinnosti k 1. červenci 2024.

Druhý pozměňovací návrh pod číslem 4024 upřesňuje sazbu poplatku za odběr pitné vody, kde má postavit najisto, že snížení sazby poplatku za odběr podzemní vody určené pro zásobování pitnou vodou se uplatní pouze v případech, kdy je touto pitnou vodou zásobeno obyvatelstvo, nikoliv v případech jiného zásobování pitnou vodou, jako je například v lázeňství, zemědělství nebo potravinářství.

Třetí pozměňovací návrh pod číslem 4026 navazuje a je to návrh, který byl už jednou probírán ve výboru pro životní prostředí a dochází zde k jeho lehké úpravě. Týká se kontinuálního sledování znečištění odpadních vod. Pozměňovací návrh nově formuluje § 38a, který má být vládním návrhem doplněn do vodního zákona a který se týká kontinuálního sledování znečištění odpadních vod. Po diskusi na výboru pro životní prostředí navrhujeme se spolupředkladateli původní pojem měření, který byl v souvislosti s monitoringem znečištění odpadních vod použit ve vládní předloze, nahradit vhodnějším termínem, a to sledování. Také odstraňujeme určité nejasnosti ohledně stanovení místa, kde je toto kontinuální sledování prováděno.

Dále je také zaváděna systémová výjimka pro teplárny a elektrárny, které používají chemické látky pouze k chemické výrobě vody, omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší a podobných činnostech spojených s energetickým provozem, ve kterých nedochází k žádné další průmyslové činnosti, například chemické výrobě. U těchto provozů přítomnost některých sledovaných látek v odpadní vodě - typicky se jedná o kadmium a rtuť, souvisí s využívaným palivem ve vypouštěných odpadních vodách - se však tyto látky vyskytují v minimálních koncentracích. Navíc z logiky věci není možné jejich masivní uvolnění, protože nejsou v provozech skladovány.

Nyní dva pozměňovací návrhy, které se týkají mládežnických organizací a letních táborů. Ti z vás, kdo jste někdy byli na táborech typického stanového typu, to znamená tábory čistě na zelené louce, žádné rekreační zařízení ROH, ale přijede se na zelenou louku, postaví se stanová základna a po čtrnácti dnech se zbourá, odjede se a zůstává opět zelená louka. Těch se týkají tyto dva pozměňovací návrhy.

První pod číslem 4027. Zde navrhujeme rozšířit počet výjimek z povinnosti získání povolení k nakládání s vodami na případ, kdy jde o vypouštění odpadních vod při provozu dětského tábora přírodního typu, tedy takového, kde jsou účastníci ubytováni ve stanech. Současná právní úprava vyžaduje, aby pořadatel tábora vždy získal povolení vodoprávního úřadu k nakládání s odpadními vodami, a to bez ohledu na charakter tábora. Provozovatelé táborů jsou tak zatížení podmínkami, které v praxi představují organizačně a ekonomicky neúnosnou překážku. Tento pozměňovací návrh toto odbourává a zároveň stanoví podmínky, které tuto výjimku odůvodňují v ucelené části škály případů, a to se zachováním dostatečných záruk z hlediska ochrany vod a zároveň adekvátního prostoru pro pořádání nejméně environmentálně zatěžujících táborů. Je stanoveno, že počet účastníků tábora ve věku do 15 let nesmí překročit 60 osob. Ubytování účastníků musí být zajištěno výhradně ve stanech a musí být provedena opatření k zamezení ohrožení jakosti povrchových vod. Skutečně už dnes víme v České republice, že spousta táborů, které když se zřizují, tak vodoprávní úřady po nich vyžadují, aby vytvářely speciální jímky, kde budou ukládány odpadní vody a budou odváženy. Právě ti z vás, kteří kdy byli na táborech tohoto typu, víte, že se to vždy řešilo nějakým trativodem, případně nějakým biologickým opatřením, a tento pozměňovací návrh se snaží, aby právě toto fungovalo i nadále.

Poslední pozměňovací návrh, který předkládám pod číslem 4045, se týká úpravy výjimky pro některé tábory v záplavových územích. Víte, že současný vodní zákon povoluje, aby historické tábory mohly v aktivních zónách nadále fungovat a být provozovány. Nicméně tak, jak se vyvíjí klima v krajině, přichází různé environmentální změny, kůrovcové kalamity, vysychání krajiny a podobně, krajina se mění. Navíc přichází spousta nových oddílů mládežnických organizací, zvyšují se počty dětí a i tyto organizace hledají nová místa, kde by chtěly své táborové základny budovat. Právě kde jinde budovat táborovou základnu než poblíž vody a vesměs vždy v aktivní zóně? Tento pozměňovací návrh navrhuje právě, aby i v nových lokalitách, nejenom v těch historických, mohly tyto tábory vznikat. Moc děkuji za jejich podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. Jako první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, potom paní poslankyně Lenka Knechtová a Michal Kučera, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já to do těch dvou minut nestihnu, takže se přihlásím znovu. David, prostřednictvím pana předsedajícího, už to tuší a čeká.

Takže v každém případě, ano, bylo to diskutováno na výboru životního prostředí. Teď se bavím o té krásné výjimce, kterou jste si tam dali pro část energetiky, která nemusí dělat kontinuální měření. Ta diskuse tam byla velice zajímavá. Myslela jsem si, že jsme si z toho odnesli všichni všechno, ale vidím, že asi ne. Takže v každém případě, ta příloha číslo 1 nezahrnuje pouze energetiku. Ta příloha číslo 1 zahrnuje výrobu a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, zemědělský, nakládání s odpady a tak dále a tak dále. Vy jste si vybrali pouze jeden jediný malinkatý sektor v energetice. Samozřejmě, energetika je oblast číslo 1, takže vy jste si vybrali 1.1, což znamená teplárníky. To se mně samozřejmě nelíbí, protože to je nesystémové. Takže jestliže někomu chceme dávat výjimku, tak ji dáme celé příloze číslo 1, a potom to dává smysl, protože zákon o IPPC je ten nejpřísnější zákon, který je, protože v sobě obsahuje všechny složkové zákony.

Takže jestliže chceme být spravedliví, ať už jsme tady zákonodárci, nemůžeme k tomu přistupovat tak, že si z toho vyzobneme jenom určitý segment, a to ještě k tomu z oblasti, která je taky široká, ale dáme tu výjimku každému, kdo splňuje tyto podmínky, a respektive, má to povolení IPPC, protože získat v dnešní době povolení IPPC není nic jednoduchého. Nejedeme podle složkových zákonů, jedeme podle všech složkových zákonů a v povolení IPPC už jsou právě ty látky, o kterých tady hovořil pan ministr, to znamená, ty jeho zvlášť závadné látky, a oni jsou povinni v tom měření, které dělají dvakrát do měsíce, to znamená krát 12, takže 24 za rok, jsou povinni tyto látky sledovat. Mají tam přísné normy, které musí splnit. (Předsedající!: Váš čas.) Říkala jsem, že to nestihnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, přihlaste se znovu. Děkuji. Jako další vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová, připraví se pan poslanec Michal Kučera, prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych se také vyjádřila k návrhu pana kolegy Šimka, prostřednictvím vás, pane předsedající, a zareagovala bych na ty tábory u vody v aktivní záplavové zóně. Pocházím z Jihomoravského kraje, kde máme zkušenost s evakuací táborů v obci Skryje, Štěpánovice a Heroltice, a panu předsedovi podvýboru pro děti a mládež bych doporučovala, abychom se potkali se starosty těchto obcí, kdy máme opravdu zkušenost s tím, jaké to je, když během hodiny vystoupí řeka Svratka a máme zajistit evakuaci dětí, a nejlépe ještě v nočních hodinách, takže je to opravdu velmi, velmi citlivá oblast. Nepřála bych vám vidět rodiče, kteří mají u té vody děti a chtějí samozřejmě okamžitě vidět, jak budeme reagovat, a nevíte, co dřív, jestli řešit opravdu děti, stany, vybavení - a komunikovat ještě s rodiči.

Takže já bych se moc přimlouvala za to, aby se tady nad tímhletím ctěná Sněmovna minimálně pozastavila a abychom tohleto opravdu konzultovali i s orgány, které se potom podílejí na záchraně těch dětí, protože tam si myslím, že je to i velmi finančně náročné, a my jsme v době, kdy chceme šetřit veřejné finance, a tohleto si myslím, že je opravdu i velmi rozpočtově náročné.

A ještě bych měla jeden dotaz: protože když řeknete stany, tak my stavíme na Moravě stany s podsadou a ty většinou stavíte dva až dny, takže si úplně nedokážu představit, jak to řeknu velmi rychle vybavíme a ty stany z toho území uklidíme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera, paní poslankyně Berenika Peštová a pan poslanec David Šimek, tři faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já jsem víceméně chtěl rovněž reagovat na pozměňovací návrh pana kolegy Šimka, který se týká výjimky z aktivních záplavových zón. Já teď tady nechci hovořit o tom předmětu, na který se výjimka vztahuje, ale já jsem skutečně byl hluboce přesvědčen, že se na aktivní záplavové zóny a na jejich rozsah podíváme komplexněji, že nebudeme řešit pouze výjimky. Já si myslím, že to není úplně správná cesta, protože těch výjimek by mohla být celá řada, i když tuhletu chválím a připadá mi samozřejmě smysluplná.

Já bych chtěl skutečně k tomu vyzvat - už je nějaký příslib od pana ministra životního prostředí - abychom se na aktivní a záplavové zóny, a zejména na jejich rozsah podívali tak, aby skutečně byla ta území řešena podle aktuální situace. Souhlasím s tím, co tady pan kolega Šimek říkal v úvodu, ty důvody, proč to takhle je, takže jenom chci tím říct, že se to dá právě takhle odůvodnit v celé řadě i dalších případů, to znamená, že ta samotná výjimka by nezahrnovala i případy - a já je tady nechci jmenovat, jich skutečně jsou desítky - které by si stejný přístup vyžadovaly také. Takže skutečně tady bych chtěl podpořit to, abychom co nejdříve udělali tu aktivní záplavovou zónu z pohledu celé republiky a samozřejmě všech vodních toků. Samozřejmě nejvíce omezující jsou pak dolní toky řek, kde průběhy povodní jsou úplně jiné než na horních tocích.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě dvě faktické poznámky - tři, protože eviduji přednostní právo s přihláškou pana ministra, pana zpravodaje, ale nejprve musím dát slovo faktickým poznámkám. Nejprve tedy paní poslankyně Berenika Peštová, potom pan poslanec David Šimek, pan poslanec Josef Kott. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já to opět asi do těch dvou minut nestihnu, protože se chci potom ještě vrátit k těm aktivním povodňovým zónám.

Teď se vrátím tedy zpátky k tomu, kde jsem skončila, a nebudu nařknuta z toho, že nejsem k věci - jsem k věci, jo? Takže ta diskuse, která tam proběhla - vracím se zpátky k výjimkám a vracím se zpátky ke kontinuálnímu měření - za prvé, to kontinuální měření, jsem říkala, já osobně bych absolutně, ten § 38 bych vyškrtla. Je totální nesmysl. Chápu, proč to tam vzniklo. Úkol zněl jasně: muž s koženou brašnou nesmí projet. Tímto mužem říká Agrofert, ale ten problém je úplně někde jinde. Já tady samozřejmě - vám se to hodí, jednou budete říkat, že je pravomocné rozhodnutí, pak že není pravomocné rozhodnutí, ale v každém případě před tím soudem stál někdo úplně jiný u té Bečvy. Před soudem u Bečvy stála ta čistírna odpadních vod, přes kterou někdo převalil - jak bych to řekla, abyste mi rozuměli - doslova nějakým způsobem tam pustil kyanidy, jo? To, jestli to tam dělali v noci, aby to někdo neviděl, protože většinou v noci jsou ty největší problémy, to znamená, vypustí se do ovzduší, vylije se do vody, není to vidět, nikde nikdo není, že jo, těžce se to dokazuje, voda jednou odteče, pak už to tam není. V každém případě ten problém nastal úplně někde jinde. A pokud byste chtěli být spravedliví, tak byste se museli zaměřit na ty čistírny, protože ty čistírny v současné době, když se podíváte na jejich vodoprávní rozhodnutí, tak tam mají šest polutantů. Mají tam cháesko (CHSK), béesko (BSK), pH a tak dále, mají tam dusík celkový, že jo, dříve býval anorganický, organický, ale v každém případě oni se zaměřují na nějakých šest polutantů, jo? Oni nemají ty látky, které vás zajímají. Ale to mají právě ti, kteří mají povolení IPPC, ti to tam mají, ti to musí ze zákona hlídat. (Předsedající: Čas.) Já jsem to říkala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Můžete se řádně přihlásit do obecné rozpravy. (Poslankyně Peštová: Já potřebuji diskutovat.)

Prosím, jako další s faktickou poznámkou pan poslanec David Šimek, potom pan poslanec Josef Kott. Prosím.

Jenom pro pořádek - k paní poslankyni. Faktické poznámky nemají nahrazovat obecnou rozpravu, tak hovoří jednací řád, to jenom pro upřesnění. Můžete se řádně přihlásit, budete mít čas, kolik budete potřebovat.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Šimek: Moc děkuji, pane předsedající. Rád bych reagoval na vyjádření pana kolegy Kučery, vaším prostřednictvím. Moc děkuji za tuto připomínku a skutečně velmi kvituji, pokud dojde k aktualizaci aktivních povodňových zón, a skutečně týká se to i dalších oblastí, ať už jsou to dětská hřiště, nebo nějaké sportovní plácky a podobně. Určitě budu za to rád, ale budu rád do té doby, než něco takového vznikne, ať je podpořen alespoň tento způsob, protože víme, jak Poslanecká sněmovna funguje, a přece jenom - táborové základny nečekají, jak poslanci rozhodnou, a celý ten - a možná na to navážu, na vyjádření Lenky Knechtové, vaším prostřednictvím - my jsme celý tento záměr konzultovali s Českou radou dětí a mládeže, která se setkává s tímto základním problémem.

Samozřejmě první, co nás zajímalo, je to vždycky bezpečnost a vůbec to, jak je naloženo s lidskými životy - a dětské životy, které jsou ty nejkřehčí, samozřejmě to bylo to první, kde jsme věc diskutovali. Je pravda, že za třicet let, co tyto organizace v novodobé historii fungují, nedošlo nikdy k žádnému průseru, který by se v těchto táborových základnách stal. Může se stát jindy. Ono se může stát pádem stromů, požárem, tornádem, čímkoliv jiným. Nic neošetříme žádným zákonem, prostě živly zde jsou a budou a zákony na ně bohužel neplatí.

Nicméně vycházíme z toho, že ty organizace fungují, a opírat se o to, že dneska máme historické základny, na kterých víme, jak funguje jejich život, jak se tam zvyšuje voda a podobně, to je pravda, ale na ty historické základny jezdí nové generace, které nemají historickou paměť a nevědí, jak ta voda přichází a odchází, a proto je škoda něco mít, povolovat pro omezenou skupinu lidí, která tam fungovala dříve, ale nedovolit novým, aby tu základnu v tom místě vytvářeli.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Josef Kott, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová, Václav Král a další faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, já bych chtěl navázat na to, co tady řekl předseda zemědělského výboru a kolegyně Knechtová. Já se domnívám a vím o tom příslibu pana ministra, že se záplavové zóny jako takové budou řešit komplexně. Rozumím té argumentaci, o které pan kolega Kučera už mluví dlouhodobě, že dětské hřiště v záplavové zóně asi není takový průšvih jako v současné době navrhované umožnění výstavby jakéhokoliv - kromě dětského - tábora, byť je tam na čtrnáct dní nebo na měsíc.

Já nemám zkušenost ze strany obecního úřadu, ale ze zásady (strany?) člena zásahové jednotky, který musí vyjíždět k tomu, o čem vy tady hovoříte. A jak říkala paní kolegyně, většinou se to stane večer - a vyrážíte tam a máte tam děcka od sedmi, já nevím, do patnácti let a řešíte tam opravdu problémy na nějaký nejvyšší kopec, jak rychle, kam je umístit, jaké místo vybrat pro to, aby byly pro případ nějaké zvýšené vody v bezpečí. A věřte mi, že to opravdu není jednoduchá situace - ani lidsky, ani materiálně.

Takže já bych se skutečně přimlouval za to, vy jste tady o tom mluvil, že jste si dělali nějakou analýzu, ale já mluvím skutečně z vlastní praxe s tím, že to je vždycky - vždycky je to průšvih. Kdykoliv se to stane a ta voda se tam zvedne, nevíte, co dřív, a nevíte, jestli ta děcka odvážet - ta, co brečí, anebo jestli se postarat o ta, která jsou relativně v pohodě. Takže fakt bych se přimlouval za to, abychom neudělali takováhle unáhlená opatření a opravdu si to promysleli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové, potom Václav Král, Drahoslav Ryba a další. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem vás vzala za slovo, přihlásila jsem se do obecné rozpravy, kde shrnu kompletně všechno, a doufám, že mi neutečete, prostřednictvím pana předsedajícího, všichni, kdo jste se pod to podepsali, a budete tady se mnou hezky diskutovat.

Ale tedy chci zareagovat na ty aktivní povodňové zóny. Tento pokus už tady jednou měl pan poslanec Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího, v minulém volebním období - předminulém období, kdy se snažil do aktivních povodňových zón - mám pocit, že to bylo někde u vás v Lounech, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího - dát tam něco, nějaké školky nebo něco takového. Tenkrát jsme se o tom bavili na výboru pro životní prostředí a dopadl jste úplně stejně, jako dopadne teď pan poslanec Šimek, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem vám tam řekla jednu větu, doufám, že si ji ještě dodneška pamatujete: Kdo z vás půjde za těmi rodiči, až tam to dítě umře? Kdo z vás zákonodárců půjde říct: tenkrát jsem pro to zvedl ruku a ten zákon nebo tu novelu zákona jsem tady prosazoval já. Já jsem tam chtěl v té aktivní povodňové zóně, kde se vám během - opravdu, to jsou hodiny - zvedne voda, a bohužel se stalo to, že to dítě tam zůstalo. Ale my jsme to mysleli dobře, bohužel to dopadlo špatně.

Není to opravdu jednoznačné a tady určitě jsem viděla, že je přihlášen můj kolega, pan poslanec Tureček. On vám řekne ty bleskové povodně, kde jsou na těch bystřinách. Prostě to není nic, to si řeknete, vždyť to jdeme suchou nohou skoro, a ono to najednou vystoupá a je to tam opravdu během pár hodin v noci, a teď vy neděláte nic jiného, než s čelovkami tam počítáte děti a s hrůzou se bojíte, abyste je měli všechny. To už kašlete na nějaké stany a na nějaké spacáky. A to je to, že se do toho zákona kdysi dávno zase poslaneckou iniciativou dostalo, že v těch aktivních povodňových zónách mohou být chmelnice (Předsedající: Čas.) a já nevím, co všechno. (Předsedající: Čas!) Nedovedu si představit, co ty chmelnice, když se urvou ty kůly, co udělají na tom vodním díle...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, čas! Vypršela vám faktická. Prosím příště o dodržení času. Děkuji vám.

Přeji hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Přebírám řízení schůze a hned vyvolám pana poslance Krále, který se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Jednak mi dovolte na odlehčení na začátek poděkovat kolegyni Peštové, že nám tady řekla, kdy se mají vypouštět kyanidy do vodních toků, případně nějaké škodliviny do ovzduší, to je inspirativní.

Nicméně teď vážně k těm aktivním povodňovým zónám. Je mi jasné, že roky 1997 a roky 2002 už jsou dávno pryč, že mnozí lidé si již možná nepamatují ty srdceryvné televizní záběry z míst katastrofálních povodní a pak ty následující tiskové konference, kdy jednotliví politici byli připraveni bojovat se živlem, a že chuť přibližovat se novou zástavbou k vodním tokům stále roste. A já budu asi ten poslední, který bude chtít zastavovat nějaký pokrok v České republice a mluvit lidem do toho, jak mají žít, a upozorňovat na krásy, ale i nebezpečí vody, nicméně byl bych rád, aby skutečně v následující debatě, která bude určitě pokračovat, abychom do toho připustili i stanoviska podniků povodí a abychom do toho pustili i pojišťovny, protože bez toho to prostě dál nepůjde.

Takže mně se na jednu stranu líbí pozměňovací návrh kolegy Šimka a spol., na druhou stranu před tím hodně varuji, vytrhávat věci z kontextu, a spíš bych také horoval za nějakou komplexnější debatu na téma aktualizace aktivních povodňových zón, protože to je skutečně velice nebezpečná záležitost, a chápu, že někteří lidé prostě zapomínají na nebezpečí vody.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Ryba, připraví se pan poslanec Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Děkuji za slovo. Já bych chtěl také reagovat na ctěného pana poslance Šimka, vaším prostřednictvím. Pane poslanče, já jsem dělal v podstatě celý život u hasičů a opravdu je s tím velký problém. Ten problém spočívá v řadě věcí. První je ten, že jestliže budeme srovnávat dětské hřiště s táborem, opravdu to nejde srovnat, protože na tom dětském hřišti vím, i ti hasiči vědí, kde přesně to dětské hřiště je, a zpravidla největší problémy u takovýchto zásahů jsou v noci.

Ze své zkušenosti opět vím, že tedy řada táborů není ohlášena, takže hasiči v podstatě ani neví, kam mají jet. A když se něco strhne, tak je to veliký problém, protože byť mají místní znalost, ale dovedete si představit, jak v noci s baterkami hledáte tábořiště, které je někde mezi obcemi Horní Dolní. Je to fakt velký problém, a co se týká těch historických táborů, ano, i tam je ten problém, ale ti hasiči přesně vědí, kde ten tábor je, mnohokrát už na některých z nich zasahovali a vědí přesně, jak se tam dostanou, kam děti odvézt, ale u nových táborů se obávám, že to opravdu u spousty z nich vědět nebudou. A i když ten tábor je ohlášený, stejně to místo přesně znát nebudou. Takže já bych se toho ze své zkušenosti bál a já bych tento pozměňovací návrh podpořit nechtěl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní k faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Richard Brabec, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážené paní poslankyně. Navážu na to, co tady padlo, dvěma poznámkami. Jedna z nich je ta, že průběh povodní, jak si je pamatujeme z roku 1997, 2002, 2006, 2010, 2013, jasně ukázal, že historická paměť vyhasla před tím rokem 1997, což byla vlastně největší povodeň novodobá. A když se podíváme, kde stavěli naši předci nebo předpředci, tak zjistíme, že oni tu historickou paměť měli. A pak se samozřejmě nelze divit tomu, že pokud někde padesát až sedmdesát let ta voda nestoupla takhle dramaticky, nebo dokonce katastroficky, aby brala životy, jak se stalo v těch katastrofických povodních minulých let, tak si ti lidé mysleli, že už něco takového nepřijde. Ale ono to přišlo, přišlo to opakovaně a ten ráz počasí, který se obávám, že nás čeká v dalších letech, bude vést k větší extremizaci. Takže klidně může být dva tři roky sucho a pak zase přijde nějaká takováhle povodeň. Takže to je jedna poznámka k tomu, co se nám dneska zdá jako dobrý nápad.

A druhá poznámka je to, že si skutečně velmi dobře pamatuji ty debaty ještě za mého působení na ministerstvu, a tady se projevuje určitá - už na to narazil pan kolega Král - vlastně dvojkolejnost, protože ten zákon o vodách je sice de iure zákonem, který předkládá ministr životního prostředí, ale zrovna v této situaci by tady bylo daleko zásadnější slovo ministra zemědělství, který je člověk, který má pod sebou správy povodí, a aktivní povodňové zóny a ty výhrady logicky přichází hlavně od podniků povodí, protože ony mají ty nejlepší zkušenosti, a bohužel i ty nejhorší zkušenosti s tím, co se děje, když pak přijde ta voda rychle. Takže prosím, i tohle je potřeba vzít v úvahu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kučera a připraví se paní poslankyně Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom poprosil, skutečně nestrašme tady umírajícími lidmi, dětmi. Ty argumenty jsou naprosto zbytečné, zbytečně jsou emocionální a bavme se o skutečných faktech. Tady nikdo netvrdí, že by se měly jakékoliv stavby provádět tam, kde skutečně hrozí povodně, kde skutečně hrozí ty záplavové či bleskové povodně. Já si myslím, že tady to nikdo neřekl.

A možná jenom k tomu, co tady říkala paní poslankyně Peštová o těch chmelnicích, které zablokují průtoky. Tak právě ty chmelnice mají výjimku. Mají výjimku z tohoto paragrafu. To znamená, chmelnice se v aktivních záplavových zónách mohou stavět, což je naprosto pro mě nepochopitelné. Nebo pochopitelné to je, protože se tam pravděpodobně někdo prolobboval kdysi, ale myslím si, že je skutečně dobře, že se přihlásil pan ministr a že vysvětlil, jakým způsobem se na to chceme podívat.

Já bych možná jenom zmínil to, co tady říkal pan exministr Brabec o povodích. My jsme jako zemědělský výbor právě se zástupci povodí seděli, probíhala poměrně dlouhá debata a oni sami se přiklánějí k tomu, že by se aktivní záplavové zóny měly přepočítat nebo změnit. Oni skutečně sami potvrzují, že pohled na to je prostě jiný na tocích, na těch horních částech, kde probíhají bleskové povodně, a jak říkala správně paní poslankyně, objevují se tam ty záplavy během dvou, tří hodin, skutečně na ně je velice obtížné reagovat a jsou obrovsky nebezpečné, a jiný charakter mají v těch dolních částech, o kterých tady třeba zejména mluvím já, kdy ta povodeň se tam dostane za den, za dva, a ještě má úplně jiný charakter. Není to ten charakter, který svým tokem ničí tu zástavbu, ale postupně vlastně ta voda stoupá, zaplavuje to území a je možno skutečně na ni nějakým způsobem reagovat. Ta voda se víceméně rozlévá do krajiny. A nemá pravdu pan ministr Brabec, který říká, že to není v té tradiční zástavbě. No, když se podíváte na Roudnicko (Předsedající: Čas.) nebo třeba v Lounech (Předsedající: Čas, pane poslanče.), tak tam to zrovna ta aktivní záplavová zóna v těch tradičních částech je.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, také prosím o dodržování času. Děkuji.

Nyní paní poslankyně Lenka Knechtová a poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Já bych ještě velmi krátce zareagovala na průběh rozpravy. Je potřeba si uvědomit, že je velký rozdíl mezi tábory, kde se opravdu staví stany s podsadou, a takzvanými putovními tábory. Tam si ještě nějakým způsobem dokážu představit, že opravdu bude naplněna litera zákona, že tedy opravdu se přijde, postaví se stan a ten stan tam druhý den není. Ale opravdu apeluji na to, že se bavíme o době prázdnin. Prázdniny jsou doba, kdy chtějí mít také mnozí dovolenou, a prostě ty věci procesní potom ne vždycky dobře navazují. Takže tohleto je opravdu potřeba si uvědomit v tom procesu, jak fungujeme během běžného roku a jak potom fungujeme o prázdninách.

A ještě chci také upozornit na to, že samozřejmě je nějaký věk těch dětí, které jsou na tom táboře. Ale pozor, my samozřejmě, ti, kdo tábory organizujeme, mnohdy míváme s sebou i ještě mladší děti. To znamená, potom v té fakt vyhrocené situaci, že zachraňujete opravdu spoustu lidí a nevíte, máte nějaký seznam, kde opravdu jsou ti klienti, ale plus je tam mnohdy další personál, a opravdu to nejsou jednoduché situace. Takže já bych se přikláněla k tomu, co tady říkal pan Kučera, prostřednictvím paní předsedající. Ale nejdřív ty věci vyřešme, spočítejme je a pak teprv tam řeknu, dělejme tu úpravu, co se týká těch dětí. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou je na řadě paní poslankyně Berenika Peštová. Zatím je to poslední faktická poznámka, kterou máme. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já chci zareagovat na pana poslance Kučeru, prostřednictvím vás. No, ono se to prolobbovalo. Prolobboval si to nějaký poslanec. Konkrétní jméno vám neřeknu, ale když jsem se pídila, jak se to tam do toho zákona dostalo, tak přesně tak. Něco obdoba, jako teď navrhujete s těmi stany, úplně stejný problém. A to je přesně to, co říkám. Já tady nehrotím situaci, já tady neukazuju a nedělám ze sebe hysterickou... (Poslankyně Peštová se s pousmáním odmlčela.) ... ženu. Mně spíš jde o to, že ta situace může nastat. A potom kdo bude stát před tím rodičem? Protože ti, co budou říkat, vaše dítě tam zemřelo, protože jsme ho nestačili - bylo to rychlé, prostě počítali jsme, jo, stalo se, jo. Nemáte na to žádné zdůvodnění. Ale hlavní, co je, oni budou bez viny, chápete? Oni budou bez viny, protože oni neporušili zákon, oni tam udělali stany, protože právě někdo jim tady tu výjimku umožnil. Někdo jim dovolil, že právě v těch aktivních povodňových zónách ty stany mít můžou. Takže když potom soud se bude ptát, tak my máme kolektivní vinu, ne? My řekneme: My jsme pro to zvedli ruce všichni, tak nás odsoudí dvě stě? Ne, neodsoudí nás nikoho. A ti, kteří tam byli s těmi dětmi, řeknou: My jsme jeli podle zákona. Zákon nám říkal: Ano, vy to tady můžete udělat. Takže než vždycky do toho zákona něco dáte, tak si musíte uvědomit, že my jsme pouze zákonodárci, ale pak jsou ti, kteří podle toho zákona se chovají a podle toho zákona jedou. A oni budou říkat: My jsme neporušili nic v zákoně, je to řečeno, že to jsme udělali správně. Ale bohužel život tím nevrátíme nikomu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je s přednostním právem přihlášen pan zpravodaj Tureček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuju za slovo, paní předsedající. Ono už tady toho zaznělo hodně kolem záplavových území. Já bych skutečně chtěl tuhletu Sněmovnu varovat před jakýmkoliv rozmělňováním těchto opatření v záplavových územích. A řeknu hned nějaký historický vývoj. Ta výjimka, historické letní tábory, se tam dostala po pečlivé diskusi. To je definice, kterou mají pod kontrolou jak Hasičský záchranný sbor, tak správci povodí, podniky povodí, a oni přesně vědí prostě, kde ten tábor je, kdy tam bude se stanovat, a hlavně vědí, jak se tam vyvíjejí ty odtokové a srážkové poměry. Takže v momentě, kdy je výstraha Českého hydrometeorologického ústavu, příslušný technik státního podniku povodí už ten tábor hlídá. Většinou jsou to prostě tábory, které jsou u vodohospodářsky významných vodních toků, jinými slovy, kdy ten vrchol průtoku většinou přichází za 6, 12 hodin nebo 24 hodin, takže určitě je tam časový prostor prakticky reagovat na povodňovou situaci. Nicméně úplná výjimka pro tyhlety letní tábory, před tím zásadně varuju, protože bychom to dostali do kategorie táborů, které jsou u bystřin, u drobných vodních toků, a tam skutečně vůbec se neví, jak se ten odtokový poměr bude vyvíjet v případě takzvané bleskové povodně. Tady skutečně varuju.

A jenom pro vaši informovanost: tam, kde jsou ty historické letní tábory, to se týká vodohospodářsky významných vodních toků. Těch máme 20 000 kilometrů, bystřin máme 34 000 kilometrů, drobných vodních toků máme 25 000 kilometrů, takže je to mnohem větší území, a upozorňuju na to, že tam dochází prakticky k zvýšení průtoku během i desítek minut, takže bystřina, která má průtok třebas ráno 5 vteřinových litrů, během bleskové povodně během 30 minut může nabrat kubíky - kubíky za sekundu. Takže já skutečně před tímhletím důrazně a důrazně celou Sněmovnu varuju. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Toliko přednostní práva a nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Kučera. Připraví se paní poslankyně Eva Fialová.

Než pan poslanec dorazí, přečtu omluvy. Omlouvá se Josef Bernard od 10 hodin z pracovních důvodů, Bžoch Jaroslav po celý jednací den z rodinných důvodů a Kubík Jan po celý jednací den ze zdravotních důvodů. Toliko tedy omluvy.

A nyní má slovo pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak ještě jednou dobrý den. Děkuju za slovo. Já tady víceméně mám pozměňovací návrh jeden a půl. Ten jeden, o kterém chci hovořit, je ten, který chci představit a poté se v podrobné rozpravě k němu přihlásit. Je to pozměňovací návrh pana poslance Turečka, Bendla a můj a je pod číslem 4031, takto i vložen do systému, a víceméně hovoří o tom, že Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku, která bude projednána ve shodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pozměňovací návrh reaguje na výtky vznesené v rámci projednávání sněmovního tisku na zemědělském výboru. Navrhovaná forma, kdy Ministerstvo životního prostředí stanoví v dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu obchodu vyhláškou náležitosti kontinuálního sledování, je vhodnější než znění přijaté zemědělským výborem, sněmovní tisk 569/3, podle kterého by vyhláška byla společná třem ministerstvům. Tato forma zmocnění v dohodě se s dalšími dvěma ministerstvy je už užita i v samotném zákoně č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v § 34 týkajícím se povrchových vod využívaných ke koupání.

My samozřejmě tady chceme, aby dohoda Ministerstva životního prostředí s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu byla zejména z toho důvodu, aby došlo k zhodnocení té vyhlášky i z pohledu provozu a dané praxe, protože samozřejmě provozní část zajišťuje Ministerstvo zemědělství a samozřejmě také do toho vstupuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu, takže podle našeho pohledu jsou všechna tři ministerstva oprávněna do této vyhlášky vstupovat a přinášet tam samozřejmě ty pohledy. Jednoznačně, samozřejmě, Ministerstvo životního prostředí - pohled ochrany přírody a krajiny a samozřejmě toho daného vodního toku, ale musí tam být právě i zohledněn provozní pohled, který má Ministerstvo zemědělství, respektive Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Já jsem tady zmiňoval pozměňovací návrh zemědělského výboru, já si myslím, že ho představí pak ještě asi více pan zpravodaj. Jenom se zmíním právě, že ten provozní pohled se snažil vznést i právě zemědělský výbor, to znamená pohled na to, jakým způsobem mají být zejména sledovány, respektive monitorovány jednotliví ukazatelé znečištění odpadních vod, ale toto téma představí více pan zpravodaj. A jenom jsem chtěl podtrhnout, že vlastně jako červená nit oběma pozměňovacími návrhy, nebo oběma - i usnesením a pozměňovacím návrhem - je právě ten pohled toho řeknu provozu a pohled praxe, která na vodních tocích je běžná. a samozřejmě byly tyto připomínky nebo návrhy i projednány jak s těmi, kteří jsou za to zodpovědní, to znamená jednotlivá povodí, tak samozřejmě i s dotčeným ministerstvem jako jejich nadřízeným orgánem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Tureček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já jsem původně myslela, že nebudu vystupovat, ale vzhledem k tomu, že jsem včera objevila v systému nahraný pozměňovací návrh pana Šimka a dalších, přímo 4026, který tady byl zmíněn, že se k němu vedla odborná a velice bouřlivá diskuse na výboru životního prostředí, tak mi to nedalo a stejně jsem se přihlásila, protože tento postup se mi moc nelíbí.

My jsme se bavili, týká se to samozřejmě § 38a o kontinuálním sledování znečištění odpadních vod, takový můj evergreen. My jsme měli hodně vzrušenou debatu s panem ministrem na výboru životního prostředí na odborné bázi s tím, že já nebudu zabíhat tady do nějakých invektiv, které tam probíhaly, to si odpustím, ale přesto mi nedá drobný komentář k tomuto pozměňujícímu návrhu, který se tu znovu objevil, přidat sama.

Pan Šimek hovořil tady o tom, že se jedná o lehkou úpravu. No, lehká úprava - to bych hodně, hodně polemizovala, protože se to dotkne několika zařízení, nejenom samotné energetiky, ale veškerého průmyslu, zemědělství a tak dále. Kdo zná zákon o integrované prevenci, se může podívat na veškerý seznam všech zařízení, která jsou na stránkách Ministerstva životního prostředí. Netýká se to jenom chemie, energetiky, rafinerií, meteorologie, zemědělství, odpadového hospodářství a tak dále. Je tam x kategorií, pod které jsou tato zvláštní integrovaná povolení vydávána. Tak to má dopad na všech...

A myslela jsem si, že po výboru životního prostředí tato diskuse - zvítězil zdravý rozum a ulehčení práce všech, odpadá administrativa a tak dále a některé věci jsme si tam vyjasnili, ale evidentně tomu tak není, a tímto komplexním pozměňovacím návrhem se znovu vracíme zpátky k nesystémové z mého pohledu, nesystémové výjimce pouze pro energetiku.

Takže pro ty, abych tady předešla nějakým spekulacím a dalším případným osobním narážkám, sama jsem v chemii pracovala - pracovala jsem jako odpadový hospodář, jsem na to hrdá - a prošla jsem si procesem integrovaného povolení, takže abych vám hned vybrala případně, kdyby tam byly další útoky. Takže samotná povolení integrovaného procesu - jsou velice ta zařízení hlídaná, je to složková nějaká činnost, kde se hledá, kde se kontroluje jak samotné nakládání s chemickými látkami, samotné odběry do procesu, kolik se jich spotřebovává, za jakých podmínek jsou skladovány, jak musí být těsné vany, jaké musí být skrápění, kdyby došlo k dalšímu úniku, a tak dále a tak dále, jak se nakládá případně se vzniklými odpady z tohoto provozu, jak se nakládá třeba s únikem emisí do ovzduší a tak dále. Je to složková činnost, takže pro ty, co nepochopili debatu na výboru životního prostředí, si dovolím citovat ze stránek Ministerstva životního prostředí, které samo uvádí, o čem je integrované povolení, takzvané IPPC, což znamená integrovaná prevence a omezování znečištění, je "pokročilým způsobem regulace vybraných průmyslových a zemědělských činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem IPPC je předcházet vzniku znečištění, případně omezování jeho vzniku pomocí volby vhodných výrobních postupů a technologií. Zároveň by mělo docházet k úspoře nákladů za spotřebované suroviny, energie a koncové technologie. IPPC překonává princip složkového přístupu, který často vedl pouze k přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahování použitím takzvaných nejlepších dostupných technik, takzvaných BATů, které představují výrobní postupy nejvíce šetrné k životnímu prostředí, které jsou aplikované za standardních technologických a ekonomických podmínek. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentacích o BAT, takzvané BREFy, které připravuje Evropská komise ve spolupráci s průmyslem, nevládními organizacemi a členskými státy. Integrovaný přístup k ochraně životního prostředí je zakotven v legislativě Evropské unie" - což by vás také mohlo přesvědčit - "směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU o průmyslových emisích. Evropské předpisy jsou do českého právního řádu transponovány zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, zákon o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. V příloze" - o které se tu bavíme a která je ta systémová výjimka pouze pro energetiku - "číslo 1 tohoto zákona jsou vymezeny příslušné kategorie jednotlivých průmyslových činností, pro jejichž provoz je nutné integrované povolení. Vzory žádosti" - a tak dále, tady, kde se uvádí - "proces IPPC se na národní úrovni sestává ze dvou vzájemně provázaných elementů. Jedná se o povolování zařízení, kde probíhá příslušná průmyslová činnost, navazuje pak kontrola těchto zařízení a změny povolení, a také zapojení národních orgánů, provozovatelů vysokých škol, výzkumných institucí, průmyslových a nevládních environmentálních organizací a spolků do tvorby a revize BREF na evropské úrovni. Povolovacím orgánem je pro převážnou většinou zařízení místně příslušný krajský úřad nebo Magistrát hlavního městy Prahy, v případě zařízení s významným negativním přeshraničním vlivem je povolujícím orgánem Ministerstvo životního prostředí, které je zároveň odvolacím metodickým i ústředním orgánem pro tu agendu, a tak dále, a tak dále". To jsou dostupné informace z Ministerstva životního prostředí, kde si je všichni můžou přečíst, a můžou se tak dovědět, že všechny společnosti, které mají integrované povolení nebo jednotlivá zařízení, jsou velice pečlivě sledovány a hájeny.

Nechtěla jsem to tu rozebírat, ale myslela jsem si, že po odborné diskusi na výboru životního prostředí toto nebudeme muset podstupovat ve druhém čtení, a byla jsem ráda, že výbor životního prostředí přijal můj protinávrh k té výjimce, která byla daná pouze na energetiku a všechna zařízení, která mají toto integrované povolení, byla z kontinuálního sledování teď nově vyjmuta. Ale protože se nám sem dostal komplexní pozměňovací návrh a někdo se nemohl smířit s tím, že - jak říká má ctěná kolegyně Berenika Peštová - muž s koženou brašnou nesmí projet, tak se tam objevil pozměňovací návrh. A všichni známe legislativní proces, jak probíhá ve Sněmovně. Takže se nejprve bude hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu, a tím pádem návrh, který byl přijatý ve výboru životního prostředí, by byl nehlasovatelný. Proto budu opět dávat protinávrh tady k tomu velice jednoduchý. Odůvodním ho tady, protože je to systémová výjimka, ne aby to byla opravdu systémová výjimka a vztahovala se na všechna zařízení, která jsou, mají, spadají pod přílohu číslo 1 o integrované prevenci. A já doufám, pane ministře, že pochopíte, proč to takto je, případně mi to vysvětlíte, proč jste se takhle rozhodl, protože já chápu, že hrajete nějaký politický boj, ale do něj budete jenom malým vítězem v té politice. Já umím počítat a vím, jak to dopadne. Přesto mi to nedá, abych se tady nezastala všech zařízení, která mají a prochází si procesem integrovaného povolení.

Ale co se týká výhry vůči odborné veřejnosti, tam už jste zklamal, protože každý z odborných - z lidí, kteří pracují v oboru - tak pro ně nebudete dobrý ministr, protože je zavalujete další a další prací a házíte odpovědnosti tam, kde ti lidé pracují dobře, a odborná veřejnost dobře ví, že systém integrované prevence byl to nejlepší, co mohl udělat pro ochranu životního prostředí, a rádi splňují tyto podmínky, kdo v tom pracuje. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Tureček a poté pan poslanec Fridrich. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom signalizovat, že jsem podal pozměňovací návrh vedený pod číslem 4020, a je to pouze pozměňovací návrh, který je v režimu legislativně technické, nicméně pro upřesnění a dodání komplexnosti pozměňovacímu návrhu zemědělského výboru jde o to, že v § 125 c) navrhuji slovo "měření" nahradit slovem "kontinuální sledování", a to je to, co jsme říkali, a v tu chvíli je § 38 a) komplexní s § 125 c). Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Stanislav Fridrich, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, hezké dopoledne všem. Já bych jenom krátce okomentoval pozměňovací návrh, který prošel, byl schválen výborem pro životní prostředí a týká se povinností vložit havarijní plán do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Celé je to motivováno pouze tím, že v dnešní situaci, pokud se stane někde havárie, složky integrovaného záchranného systému vlastně nevědí, co mají v té dané výpusti hledat a jaké analýzy mají provádět. Je to koncipováno na základě konzultací s velkými výrobními podniky i s povodími, takže pro tuhletu formulaci byla celkem všeobecná široká shoda.

Ten dokument v digitální podobě by měl být k dispozici vodoprávnímu úřadu, správci povodí, České inspekci životního prostředí, Hasičskému záchrannému sboru, Policii České republiky a Vojenské policii. Na základě těchto údajů by bylo možné velmi rychle činit opatření ke zmírnění následků havárií. Tato nová povinnost dopadne pouze na případy, kdy havárie může ovlivnit vodní tok podle § 39 odst. 2 písm. a), a nepředpokládá se, že informace obsažené v havarijním plánu budou součástí veřejných registrů. Systém bude dostupný pouze pro ty vybrané subjekty, které jsem vyjmenoval.

Během té diskuse padlo několik poznámek o tom, že to bude pro podniky zatěžující a finančně náročné. No, já si to z vlastní zkušenosti nemyslím, protože v podstatě každá firma má svůj havarijní plán, takže nijak nezatěžuje to do toho registru pouze vložit. A zvláště firmy, které jsou certifikovány třeba ISO normou 14000 pro životní prostředí, ty to mají zpracované naprosto perfektně.

Takže jsem vás chtěl jenom požádat o podporu tohohle pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová vystoupí v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Protože mám čas, tak se nemusím teď honit těmi dvěma minutami, takže to můžu krásně shrnout od začátku.

Na výboru životního prostředí proběhla velká diskuse ohledně pozměňovacího návrhu, který tam podal pan poslanec Hofmann prostřednictvím paní předsedající, který měl vlastně totožné znění, který je zde podáván jako komplexní pozměňovací návrh. Diskuse byla výživná. Vysvětlovali jsme si tam samozřejmě, jakým způsobem probíhá povolovací proces IPPC, co je to vůbec IPPC. Já jsem tam samozřejmě vznesla i to, že sama pozměňovací návrhy nedávám z jednoho prostého důvodu, protože funguji na vládnoucí koalici jako červený hadr, takže cokoliv bych tam dala a mělo by to věcné ratio, stejně neprojde, protože jsem zařazena mezi toho muže s koženou brašnou. Takže jsem řekla, že se pouze budu přiklánět k pozměňovacím návrhům a budu je tam okomentovávat, pokud to ratio budou mít.

Pan poslanec Hofmann předložil pozměňovací návrh, kdy nesystémově vytáhl jeden ze sektorů energetiky, to znamená z přílohy číslo 1 IPPC zákona č. 76, a odůvodňoval to tam zřejmě asi, že by se energetika nebo že by se teplárníci dostali do nějakých problémů. Já tomu rozumím, protože to IPPC, ta diskuse říkám tam proběhla. Získat toto povolení není jednoduché, protože v IPPC máte všechny složkové zákony. Jedou na nejlepší dostupné techniky na BREFy, jak tady bylo řečeno, což jsou evropské, na evropské úrovni normy. Takže proto tam byl vznesen pozměňovací návrh paní poslankyní Fialovou, která řekla, že je to nesystémové a měli by tuto výjimku získat všichni, kteří jsou uvedeni v této příloze. Jak říkám, v této příloze jsou uvedeni - je uvedena energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, nakládání s odpady a další a další.

Stále musíme říkat, že se tady bavíme o zvlášť nebezpečných látkách. Když se podíváte do vodního zákona a podíváte se, co je všechno zvlášť nebezpečné, zvlášť nebezpečnou látkou, samozřejmě že ministerstvo mi tam oponovalo tím, že se bavíme o kontinuálním měření, kde budeme sledovat pH, vodivost a takovéto věci. Ale s tím já absolutně problém nemám. Ale když se podíváte na ty zvlášť nebezpečné látky, tak tam máte, maximálně existují v současné době na trhu kontinuální měření ropných látek, ale ty ostatní prostě bohužel se musí dělat laboratorně. A právě jak jsem tam neustále zmiňovala, a říkala jsem to i zde na plénu, to jsou takzvané slévané vzorky, které jsou čtyřiadvacetihodinové, to znamená, že máte automat, který vám ten vzorek po hodině vždycky pikuje určitým množstvím do toho automatu a pak se samozřejmě z toho slévaného vzorku udělá ten rozbor, který vy máte jednoznačně daný v tom vašem vodoprávním rozhodnutí, kde je jednoznačně řečeno, jakou máte výrobu, s jakými látkami nakládáte a co eventuálně by se v odpadní vodě mohlo vyskytovat. A proto vy tam máte ty NEKy, které musíte splňovat, což vlastně kontinuální měření na tyto látky neexistuje. Neexistuje! Ano, bude zase tady vystupovat pan ministr životního prostředí a bude vám tady říkat, že jim jde o vodivost, o pH. Ale to přece není to gros, o co nám jde, ne? Jestliže chceme ty látky, tak bychom se měli zaměřit na kontinuální měření. A pane ministře, atomák kontinuální prostě není. Není! Určitě možná vystoupí můj ctěný kolega Fridrich, prostřednictvím paní předsedající, který se tomu věnoval, nechal si taky udělat přednášku ohledně toho, jakým způsobem ty atomáky fungují a jak je musíte přeinstalovávat, když chcete měřit jiné polutanty, než které tam máte, takže opravdu to není žádná sranda. To se bavíme pouze o těch měřácích nebo o těch kontinuálních měřidlech.

Potom se budeme bavit kromě těch kontinuálních měřidel, že ta kontinuální měřidla, pokud by existovala, tak by musela být v nějakém prostředí, to znamená, že byste museli udělat nějakou stavbu, do které byste ta kontinuální měřidla dali. A jelikož se zase bavíme, že spousta těchto čistíren je třeba v aktivních povodňových zónách nebo v záplavových územích, tak zase byste museli splňovat ty hrozné podmínky, které třeba vyplývají jak z vodního zákona, ze stavebního zákona a tak dále a tak dále. Takže proto jsem řekla, že já kdybych mohla - kdybych mohla a kdybych věděla, že tato ctěná Poslanecká sněmovna pro to zvedne ruku, tak tento paragraf bych vyškrtla, udělala bych přečíslování, protože tento paragraf je zcela nesmyslný. Nesmyslný, jo? Vy jste se zaměřili pouze na určitý sektor.

Rozumím tomu, že tady proběhla Bečva, diskuse, která tady byla v minulém volebním období, vznikla tady vyšetřovací komise k živému spisu - paradox, k živému spisu, a ta vyšetřovací komise něco řekla. Na základě toho jsme my, když jsem ještě byla na Ministerstvu životního prostředí, zasedli a začali jsme dělat novelu vodního zákona, která kopírovala to, kdyby náhodou k takovýmto situacím došlo, aby nenastala ta situace, že by najednou levá ruka nevěděla, co má dělat pravá, aby to opravdu jednoznačně tam v zákoně bylo definováno a řečeno, a nestalo se to, že by někde někdo postupoval jinak, než by měl, jo? To, co tam potom přistálo nového, to bylo asi zřejmě na nějaké politické zadání, tak je velice smutné, protože říkám, já jsem tady a budu tady vždycky vystupovat věcně, mě zajímá meritum věci.

Takže za mě bych ten § 38 vyškrtla a udělala bych přečíslování. S tím ostatním já nemám problém, tedy kromě toho, co tady teď bylo načteno ve druhém čtení, které už dávno předtím neprošlo výborem životního prostředí, to znamená ty aktivní povodňové zóny a tak dále. K tomu už jsme tady vystupovali, k tomu jsme si řekli. Myslím, že diskuse znovu proběhne na výboru životního prostředí, jelikož je garančním výborem.

Ale když se tedy vrátím k tomu, proč jsem se snažila, nebo snažila jsem se pochopit smysl toho, proč tam ten § 38 vůbec spatřil světlo světa, tak když už byste chtěli být spravedliví, tak byste se museli zaměřit na městské komunální čistírny. Jak už jsem tady řekla ve faktické poznámce, městské komunální čistírny, když se podíváte do jejich vodoprávních rozhodnutí, ať jsou to velká města, Brno, Ostrava a tak dále, tak vlastně polutanty, které oni sledují, tam právě tyto látky se neobjevují. A to není - teď třeba zamířím na pana Krále, prostřednictvím paní předsedající: já jsem tady nedávala žádný návod, jakým způsobem máte porušovat zákon. Já jsem pouze říkala, že pokud se něco stane, nebo nějaké havárie se stávaly, tak většinou byly večer havárie, v pozdních hodinách, kdy se třeba něco dostalo do vodoteče nebo když se něco dostalo do ovzduší. To není to, že bych tady někoho naváděla k tomu, aby tyto trestné činy dělal.

Takže když se zaměříte na ty velké městské čistírny, ty opravdu mají těchto pět polutantů nebo šest polutantů a zbytek se nesleduje, jo? Takže pokud byste chtěli být spravedliví, tak byste logicky měli tyto městské čistírny zatížit stejným problémem, jako chcete zatížit nejenom ten průmysl, ale i ostatní, což neděláte. Takže zase vlastně jdete na komára s nějakým velkým dělem, ale meritum věci vám trošku uniká, jo?

Takže já, pokud budu moct, tady naši ctěnou Poslaneckou sněmovnu poprosím, aby se přiklonila opět k pozměňovacímu návrhu, který podala zde paní poslankyně Fialová, k pozměňovacímu návrhu, který zde podal pan David Šimek, prostřednictvím paní předsedající, aby ta výjimka - aby to bylo systémové - aby ta výjimka platila pro všechny, kdo mají povolení IPPC, a nemůžete proti tomu říct vůbec nic.

Já jsem tedy tady měla taky připraveno, že bych vám tady dala malý exkurz, jakým způsobem se získává povolení IPPC a co je v tom zákoně vůbec obsaženo, ale jelikož už to zde bylo řečeno, tak vám to tady opakovat nebudu, protože věřím, že jste vysoce inteligentní, že si otevřete webové stránky a podíváte se na webovou stránku Ministerstva životního prostředí, kde je to krásně popsáno, co všechno tyto podniky nebo respektive tyto subjekty musí splňovat, aby vůbec toto povolení IPPC získaly. Jenom to doplním: když probíhá proces povolení IPPC, který samozřejmě probíhá ještě dřív, než je třeba postaveno, anebo potom v průběhu, když je postaveno, tak kromě toho, že tam jsou všechny dotčené orgány, tak jsou tam -je to veřejný proces - jsou tam i neziskové organizace, které samozřejmě do toho mají právo zasáhnout. Jsou tam samozřejmě odvolací procesy, kdy může jedna nebo druhá strana se odvolat vůči tomu, když bylo vydáno povolení IPPC, protože nesouhlasí třeba s limity, které tam byly, a tak dále a tak dále.

Myslím si, že jsem to shrnula. Doufám, že... (Dívá se na tabuli.) Vidím, že tam je nula přihlášeno. Já jsem to věděla. Jakmile se přihlásím do rozpravy a čekám nějakou zpětnou vazbu a chci diskutovat, tak si tady řeknu svoje a nikdo už nereaguje. Takže se vrátím zpátky k faktickým poznámkám a budu vás tady střílet s nimi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Možná vás překvapím, s přednostním právem se přihlásil pan ministr Hladík, který má nyní slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážené paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jenom krátce zkusím ještě v rámci diskuse to jenom fakticky shrnout.

Co se týká aktivních záplavových zón, my vedeme tu debatu, velmi detailní debatu především s kolegy z povodí, s Hasičským záchranným sborem a já tam vnímám opravdu velmi citlivě obě dvě ty polohy tak, aby to nebylo blokační, ale zároveň aby to zajišťovalo bezpečnost. Tak to jenom k tomu.

Potom k té debatě. Musíme si uvědomit, že IPPC je opravdu velmi tvrdé získat a je to tak správně, ale říká to o nějakém faktickém stavu a o nějakém stavu toho zařízení a toho provozu, a vlastně nedokáže vyřešit dva problémy, a to je havárii a nějaké záměrné nelegální chování. Proto to kontinuální sledování. A tady i v důvodové zprávě toho normativu je napsáno: v současnosti není dostatečně monitorováno vypouštění zvláště nebezpečných závadných látek, prioritně nebezpečných látek nebo nebezpečných závažných látek podle přílohy číslo 1 části 2 bodu 1, sloučeniny vyjmenovaných metaloidů a kovů, konec závorky, a 2, kyanidu, do vod povrchových. Tak jenom jsem chtěl toto uvést.

Samozřejmě u městských čistíren je to obdobné. Pokud na ně je napojen nějaký průmyslový areál, potom zatíženy budou. Pokud čistí jenom městské odpadní vody, pak je logické, že zatíženy nebudou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Fialová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem myslela, že budete jako... že to vezmete víc, pane ministře, prostřednictvím paní... to se nemusím, že prostě mi tady začnete vysvětlovat ty přístroje, o kterých jsem se tady snažila dokázat, že neexistují, a to je přesně ono. Teď jste se bavil o těch zvlášť nebezpečných látkách, vy jste mi to tady řekl. A to je to, co vám tady celou dobu říkám, že ty přístroje kontinuální neexistují. Prostě ten problém neřešíte, neřešíte! Pokud máte problém s tím, že v těch vzorcích, v těch slévaných, v čtyřiadvacetihodinových není nějaký polutant, který by se tam měl objevit a laboratorně měl být vyhodnocen, tak se bavte o tom, že otevřete to povolení IPPC, nebo respektive povolení, které je součástí toho vodoprávního... (Reakce ministra Hladíka mimo mikrofon.) Já vím, ale mě nemusíte poučovat, pane ministře, mě ne. Já jsem ten zákon také spravovala. Tam jsou všechny složkové zákony, v IPPC máte všechny složkové zákony.

Ale pokud tedy máte problém s tím, že někdo něco nesleduje, co by měl sledovat, protože se to nachází v tom areálu výroby, tak máte možnost to tam doplnit, protože v laboratoři potom jste schopný to analyzovat. Ale nejste schopný to kontinuálně měřit. Ty přístroje prostě nejsou, neexistují. Rozumím tomu, že píárově se to hezky prodá, to já chápu (Se smíchem.). Ale prostě v té praxi ty přístroje nejsou, nejsou! Řekněte mi, když chcete kyanidy měřit pomocí pH vodivosti, pomocí čeho? Vy potřebujete ten atomák. Ten bohužel kontinuálně neexistuje. A jestli si myslíte, že někdo v Evropě začne vyrábět přístroje jenom proto, že Česká republika to potřebuje, tak na to zapomeňte. Na to zapomeňte, protože ty normy, které jsou, tak my splňujeme normy, které nám chrlí Evropská unie. A pokud to nedá všem členským státům, tak o to zájem nebude. Je to zbytečná zátěž pro dané subjekty, které musí tu přísnou normu plnit. Tečka.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou... (Hlásila se poslankyně Fialová.) Ale vy jste se odhlásila, paní poslankyně a zase jste se přihlásila, a mezitím naskočil s faktickou poznámkou pan poslanec Král, jestli je to správně? Ano, děkuji, a poté tedy vystoupí paní poslankyně Fialová. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji za slovo, ale tady já se musím pana ministra a ministerstva zastat. Poté kdy došlo bych řekl k vyjasnění toho názvosloví, jestli to má být měření, nebo sledování, tak dnes, myslím, že je tady široký konsenzus k tomu, že budeme sledovat. On se snaží naplňovat nějaké programové prohlášení vlády. A přece není tady sporu o tom, že takové technologie na průběžné sledování nebo na odběr vzorků, chcete-li, abych se nějak vyjádřil lidově, přece existují. Teď se tady bavit o tom, že nemáme na technologie, na průběžné měření v tom rozsahu, v jakém to ministerstvo vymyslelo, tak si myslím, že to je skutečně už teď bezpředmětné tady na plénu, to myslím, že máme za sebou už z jednotlivých výborů a tahle debata už dneska vůbec není na stole. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní paní poslankyně Eva Fialová s faktickou poznámkou a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na pana ministra. Nejdřív jsem chtěla podpořit kolegyni, že tyto přístroje fakt na kontinuální měření neexistují, ale chápu, že jste se bavili o nějakém slévaném, pipetovaném vzorku 24 hodin a pak ho nechat zanalyzovat - OK. Já mám na to IPPC, pane ministře: vy jste řekl, že to nezabrání havárii. Každá záchytná nádrž, která se dělá nebo dává pod tyto nádrže nebo zařízení, které zachází se zvláště nebezpečnými chemickými látkami, musí obsahovat celý objem té nějaké nádoby, z které tam ta nebezpečná chemická látka jde, takže tím pádem to vylučuje ty havárie, když to unikne. Nebo případně je další jiný způsob, že jsou dvojité ty nádrže a nějaké další splachování a odvádí se to jinam, a toto IPPC řeší. Prostě buď musíte mít tato zařízení při výstavbě takto dělaná a jsou kontrolovaná, anebo v případě, když odebíráte jakoukoliv tuto látku, tak se sleduje - musí být zamčená - kolik se jí přivezlo, kolik se jí odebralo, jsou k tomu automatické záznamy a tak dále. Já si myslím, že to řeší a je to při těch kontrolách, které se pravidelně dělají, vždycky vyžadováno jako první. A nelegální chování, no, to neovlivníte nikdy, když to někdo bude chtít záměrně, ale to nevyřeší ani váš zákon nebo váš návrh. Nezlobte se.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já musím zareagovat na svého ctěného kolegu, chtělo se mi říct dezoláta, to nemohu, pana poslance Krále (Se smíchem.), prostřednictvím paní předsedající.

No, tam muselo být tedy hodně velké školení. Tak proč tedy prosazujete tu výjimku pro 1.1 Proč prosazujete tu výjimku, která půjde podle IPPC 1.1, což jsou teplárny, a proč tam tedy nejsou ty všechny ostatní subjekty, když jste si vyjasnili měření a monitoring a sledování? A potřebujete výjimku? Na co, když to je přece úplně krásný pojem, ne? Krásně jste si vysvětlili, že měření je měření, sledování je sledování, kontinuální měření a kontinuální sledování je úplně něco jiného. Prostě je to nesmysl, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, a nečekala jsem to od vás. Myslela jsem si, že zůstanete s námi v pevných kramflecích až do konce, protože jsem viděla, že jste pochopil tu podstatu.

Já s tím nesouhlasím, já s tím prostě stále nesouhlasím. Ten paragraf je zbytečný, zatěžuje průmysl. A i když tady budete říkat, že budete dělat nějaké kontinuální sledování ve smyslu automatu, automatického vzorkovače, který vám čtyřiadvacet hodin bude pipetovat, pak to dáte do lednice, dva dny to tam bude, kdyby náhodou byla nějaká havárie, a pak se to tedy zanalyzuje - v každém případě podle IPPC ty subjekty musí mít havarijní plány, musí mít manipulační plány, musí mít spoustu dalších věcí, které jsou s tím spojené, takže když v těchto podnicích, velkých podnicích něco se stane, tak samozřejmě se postupuje podle havarijních plánů. Nevím, jestli tento havarijní plán měla tato čistírna, přes kterou to tenkrát prošlo, nevím. To určitě byste si mohli ověřit a zjistit. (Předsedající: Čas.) V každém případě je to nesystémové.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Zatím poslední faktická, s tou vystoupí pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Ještě jednou děkuji za slovo. Jenom velmi krátce k těm analýzám. Velkou pravdou je, že na spoustu chemických látek i kontinuální analyzátory existují, dá se to měřit. Na druhou stranu kolegyně Peštová má obrovskou pravdu v tom, že spousta věcí kontinuálně měřit nejde, a jak byla dokonce zmiňována i atomová a absorpční spektrometrie, tak ta z hlediska chemického kontinuálně třeba nejde vůbec.

To, co mě ale trápí více - díval jsem se i na seznam ministerstva, kde jsou vyspecifikovány přístroje pro jednotlivé oblasti kontinuálního sledování, jenže ďábel je vždycky skrytý v detailu a za tím musí jít nějaká prováděcí přihláška - a mně se jedná o to, že mám obavu, že ty firmy budou silně finančně zatíženy, protože každý z těch přístrojů, které jsou uváděny na stránkách Ministerstva životního prostředí, je specificky na nějakou oblast sledování. Abychom pokryli celé spektrum, tak jich musíme nakoupit x.

Na druhou stranu mám obavu z toho, že pokud to nebude vyspecifikováno a precizováno skutečně podle potřeb a detailně, že to ty firmy extrémně zatíží, a 300 000 skutečně dnes stojí jenom sonda k něčemu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Král, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Král: Tak já už slibuji, že dneska naposledy. Už nechceme zdržovat, ale chtěl jsem kolegyni Peštové tady, prostřednictvím paní předsedající, poděkovat za toho dezoláta. To myslím, že v dnešním světě je spíš pochvala, takže děkuji za to. Myslím ale, že se neposloucháme. Jestli nevidíme rozdíl mezi měřením a sledováním, tak tady skutečně budeme donekonečna. Technologie na kontinuální měření jsou prostě skutečně hůře dostupné. Myslím, že průběžný odběr vzorků je běžná záležitost. Jestli nevidíme rozdíl mezi podniky, kde se tyto nebezpečné látky ve velké míře používají a skladují, a těmi ostatními, tak skutečně dál nemá cenu v té debatě pokračovat. Takže prosím, poslouchejme se, měření a sledování jsou dvě různé věci. To si myslím, že jsme si vyjasnili v rámci debat, v rámci jednotlivých výborů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Zatím je to poslední faktická poznámka, prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji. Myslím si, že také budu rychlá. V každém případě ty velké podniky, které zde byly zmiňovány, nebo respektive na které to bylo mířeno, ty jsou v těch registrech. Ty jsou v tom pod drobnohledem, ty jsou v registrech a o nich my víme. My nevíme o těch, kteří v těch registrech nejsou. To je to první. To je to, co jsem tady řekla. Poslouchejme se. Tam by to mělo směřovat, pokud to někam chce směřovat.

Co se týče sledování a měření, já v tom nemám absolutně nějaký hokej. Vím, co je sledování a vím, co je měření. Co jsem tady říkala: tak pokud tedy vy víte, co je měření a sledování, tak proč potřebujete nějakou výjimku? Proč tam tu výjimku dáváte i přesto, že jste si to vysvětlili? To je ten bod číslo 2.

Pokud tomu také nevěříte jako já - což bych tomu i věřila, že tomu nevěříte - a ďábel je skrytý v detailu, což je ten prováděcí předpis, který jsme doteď neviděli, a ten prováděcí předpis má být součástí novely zákona, ten prováděcí předpis by měl být v nějakých tezích, abychom věděli, kde se to zhruba bude pohybovat. Je tam na to bianko šek, takže my nevíme, co tam nakonec přistane, tak to je zřejmě ta obava, kterou máte i vy a mám ji i já. Proto říkám - je to nesystémové, dejme tam celou přílohu 1.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. To byla zatím poslední faktická poznámka. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova. Má zájem pan ministr vystoupit se závěrečným slovem? (Ano.) Ano, prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Ještě jednou, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Děkuju za tu debatu, ale myslím, že opravdu reagujeme na to, abychom dokázali zpřesnit, ideálně zamezit havárii a záměrnému chování. Tady ta kombinace - my jsme ještě nehovořili o jedné složce, tu jsme možná pominuli, a to je otázka registru vyústí - ta kombinace registru vyústí, dokázat prostě - a bude to opravdu dlouhý proces, nebude to jednoduchý proces, ale důležitý proces - říci, odkud ty kanály dneska jdou, plus kontinuální sledování. Tady je ten opravdu konkrétní zásah legislativního procesu Ministerstva životního prostředí takovým způsobem, abychom ty největší znečišťovatele, kteří nakládají s těmito látkami nebo kteří je skladují, aby se nemohla tato havárie opakovat, nebo respektive, aby mohla být dosledována. To si myslím, že je velmi důležité.

Děkuji za tu debatu a děkuji za odborné debaty, kde jsou ty přístroje, jakým způsobem to bude prováděno. Tady si myslím, že jsme odpověděli v těch debatách jak odborných, tak na výborech, kam přesně bude směřovat ta vyhláška Ministerstva životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Táži se, zda má zpravodaj zájem vystoupit se závěrečným slovem? (Zpravodaj: Nemám.) Nemá, ano, děkuji.

Jenom se chci ujistit, zda zazněl návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání? Nezazněl, dobrá.

Budeme tedy pokračovat dále. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil jako první pan poslanec Jiří Slavík, připraví se pan poslanec Jakub Janda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Slavík: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu nahranému v systému pod číslem 3949 a zároveň jej stručně odůvodnil. Jedná se o drobnou legislativně technickou úpravu, kdy po přijetí nového stavebního zákona dochází k situaci, kdy úředníci speciálních stavebních úřadů včetně úřadů vodoprávních nebudou splňovat kvalifikační předpoklady pro svoji činnost na obecních a krajských stavebních úřadech. Tuto věcnou záležitost jsme se snažili vyřešit při novelizaci liniového zákona, ale vzhledem k velkému množství pozměňovacích návrhů došlo při úpravě v legislativním procesu k chybnému stanovení účinnosti této změny, a to až k 1. 1. 2027, ovšem je potřebné, aby úředníci stavebních úřadů splňovali kvalifikaci k 1. 7. 2024, takže tento výše uvedený pozměňovací návrh, který předkládám, posouvá účinnost novelizačního bodu na dřívější datum tak, aby nedošlo k problémům při stavebních povoleních. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Jakub Janda, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu poslanců Jakuba Jandy, Ivana Adamce, Petra Bendla, Vojtěcha Munzara, Libora Turka a Víta Vomáčky, který je v systému nahraný pod číslem 4029. Tento pozměňovací návrh jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím paní poslankyni Kocmanovou, připraví se pan poslanec David Šimek. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já bych se ráda formálně přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního tisku 4013, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec David Šimek, připraví se pan poslanec Michal Zuna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Šimek: Děkuji. Já bych se rád přihlásil ke sněmovnímu dokumentu, který je nahrán v systému pod čísly 4023, 4024, 4026, 4027 a 4045. Všechny tyto pozměňovací návrhy jsem představil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Michala Zunu, připraví se paní poslankyně Eva Fialová. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já se také přihlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3890 poslanců Michala Zuny, Toma Philippa, Renáty Zajíčkové a Milady Voborské, který umožňuje stanovit rozsah řízení a odpovědnosti povodňových orgánů mezi Hlavním městem Prahou a městskými částmi, a sice zřízením nebo určením statutu. Dále jsem ho již odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní vystoupí paní poslankyně Eva Fialová v podrobné rozpravě, připraví se pan poslanec Tureček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já bych ráda podala pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu nebo protinávrh ke sněmovnímu tisku, který zde představil pan David Šimek, s číslem 4026, který vypouští v druhé větě § 38a odst. 1 "pouze" a "kategorie 1.1", a bude tedy znít následujícím způsobem: "Kdo vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo nebezpečných závadných látek podle části II bodů (1 a 9 přílohy) číslo 1 k tomuto zákonu do vod povrchových, je povinen v souladu s povolením k jejich vypouštění provádět kontinuální sledování vybraných ukazatelů znečištění odpadních vod. To neplatí, pokud jsou odpadní vody vypouštěny ze zařízení, ve kterých probíhá průmyslová činnost podle přílohy číslo 1 k zákonu o integrované prevenci, bez ohledu na pravou hodnotu kapacity zařízení." Zbytek zůstává beze změny. Odůvodněním je, aby opravdu tento návrh byl skutečně systematický, vypustit všechna zařízení, které mají povolení dle integrované prevence. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen do podrobné rozpravy pan poslanec Tureček a poté následuje pan poslanec Kučera, zatím jako poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si jenom dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu vedenému pod číslem 4020. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a zatím posledním přihlášením v podrobné rozpravě je pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 4031, který jsem takto vložil do systému, je to pozměňovací návrh pana poslance Bendla, Turečka a Kučery a řádně jsem ho zdůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.

Táži se, zda je zájem o závěrečná slova? Pan ministr? Nemá zájem, ani zpravodaj.

Pokud je mi známo, nepadly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a uzavírám tento bod.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v našem programu, požádám předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb, které proběhly dnes dopoledne, a tím je bod 140, Návrh na jmenování člena kontrolní rady Grantové agentury České republiky; bod 141, Návrh na jmenování člena kontrolní rady Technologické agentury České republiky; bod 142, Návrh na volbu člena Rady Českého rozhlasu; bod 143, Návrh na volbu člena dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury; bod 144, Návrh na volbu Rady Státního fondu kinematografie, a bod 145, Návrh na volbu členů Rady Státního fondu kultury České republiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Zde jsou výsledky uvedených volebních bodů.

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.