PČR, PS 2017-..., 61. schůze, část 10 (7. 10. 2020)

Středa 7. října 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1025/ - prvé čtení

Za omluvenou ministryni práce Janu Maláčovou uvede z pověření vlády tento bod ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vychází zejména ze zkušeností získaných z realizace podpory zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí v rámci cíleného programu Antivirus.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhodnotilo, že je potřeba legislativně ukotvit systémovou podporu, která bude schopna operativně a efektivně reagovat na nepředvídatelné situace a události nezaviněné zaměstnavatelem, jako jsou například ekonomická recese, epidemie, živelní události, kyberútok apod., a podpoří v těchto mimořádných situacích zachování pracovních míst u zaměstnavatele.

V oblasti zaměstnanosti návrh zavádí nový institut - podporu v době částečné zaměstnanosti - který přebírá právě parametry a postupy osvědčeného programu Antivirus a doplňuje je o některé další podmínky pro její poskytování. Ty jsou kompromisem vzešlým z jednání vlády o návrhu doporučeném pracovní komisí složenou ze zástupců MPSV, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví a sociálních partnerů, k nimž byla přizvána i hospodářská komora.

Poskytování podpory v době částečné nezaměstnanosti bude aktivováno nařízením vlády po předchozím projednání s tripartitou a při splnění zákonem stanovených podmínek. Podpora v částečné nezaměstnanosti pak bude náležet zaměstnancům zaměstnavatele, na kterého se budou vztahovat zákonem o zaměstnanosti stanovená opatření. Konkrétně potom zaměstnancům bude poskytovat Úřad práce ČR prostřednictvím zaměstnavatele tuto podporu. Stát tak bude moci částečně převzít náklady zaměstnavatele spojené s finančním zabezpečením zaměstnance v případě stanovených překážek v práci. Platbami pojistného nad rámec skutečného výkonu práce však nadále zatížen bude, čímž dojde k finančnímu zainteresování zaměstnavatele nepříznivou situaci také řešit.

Vláda požádala o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to zejména vzhledem k aktuální potřebě urychleně řešit situaci zaměstnavatelů ve vztahu k zachování zaměstnanosti v souvislosti s nahrazením programu Antivirus, který, jak již bylo i v předchozí debatě řečeno, končí 31. října 2020, a je potřeba tudíž nalézt trvalý legislativní nástroj.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi vás požádat o podporu potřebného zákona, který je výsledkem intenzivních jednání. Je to samozřejmě kompromis, ale předpokládám, že o tom budeme vést dále i diskuzi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Zpravodajkou pro prvé čtení je paní poslankyně Lenka Dražilová. Prosím paní zpravodajku, aby se ujala slova.

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme tady slyšeli, vláda předložila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., 25. září a poslancům byl rozeslán jako tisk 1025. Protože pan ministr zde řekl téměř všechno, já opravdu jenom velmi jednoduše shrnu, o co se jedná, to nejpodstatnější.

V zákoně o zaměstnanosti se navrhuje zakotvit nový institut - tzv. podpora v době částečné zaměstnanosti - kterým stát podpoří zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými obtížemi způsobenými vnějšími faktory, tedy například při vážném ohrožení ekonomiky, při epidemiích, při povodních nebo při kyberútoku. O poskytování rozhodne vláda, a to po projednání v tripartitě, přesné podmínky nastaví vláda ve svém nařízení. Stanoví region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.

Dle návrhu nárok na ni mají zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu neurčitou, který trvá minimálně tři měsíce. Podpora bude poskytována maximálně po dobu 12 měsíců, přičemž ji lze čerpat v období 24 měsíců ode dne podání oznámení. Podpora bude náležet zaměstnanci jen za tu část jeho týdenní pracovní doby, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, v rozsahu nejméně 20, nejvýše 80 % jeho týdenní pracovní doby. Její výše má činit 70 % průměrného hodinového čistého výdělku zaměstnance. Zaměstnanec se může během podpůrčí doby jako zájemce o zaměstnání vedený v evidenci úřadu práce účastnit i aktivit, které úřad práce zabezpečuje. Zákonem bude stanovena maximální částka podpory ve výši jednonásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy je první s přednostním právem přihlášen pan předseda Miroslav Kalousek. Poté vystoupí s přednostním právem paní poslankyně Lucie Šafránková, která je pověřena přednést stanovisko klubu SPD, a potom přihlášené kolegyně a kolegové v pořadí, jak je vidíte na tabuli. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já naprosto akceptuji a nekritizuji, že zákon předkládá pan ministr Petříček, paní ministryně je v karanténě, někdo to jménem vlády předložit musí. Co akceptovat nemůžu, proč nám to sem předkládáte v takové podobě, s příslušným veřejným komentářem pana předsedy vlády.

Pan předseda vlády se včera vyjádřil do sdělovacích prostředků, že tento návrh se nám tedy nepovedl. No, já musím výjimečně souhlasit, já si to myslím také, že se to vládě nepovedlo. Ale já si pamatuji, za těch 22 let, co jsem v Poslanecké sněmovně, si opravdu pamatuji leccos. Pamatuji si lecjaké absurdní situace. Ale opravdu si nepamatuji, že by vláda přišla s návrhem do Poslanecké sněmovny, žádala o jeho podporu, a současně předseda vlády, který za tu vládu mluví, říká: To se nám to tedy nepovedlo. Tak to je inovace, která je tu poprvé, myslím od roku 1990.

Na to je jednoduchá odpověď. No tak když jste sami přesvědčeni, že se vám to nepovedlo, tak proč nám to sem proboha dáváte? Tak si to vezměte zpátky, rychle to předělejte, abyste byli přesvědčení, že se vám to povedlo, a pak o tom povedeme seriózní diskuzi. Proč máme diskutovat o předloze, o která vláda sama říká, že se jí to nepovedlo? Pak to tady budeme během těch dvaceti dnů bastlit lidovou tvořivostí v jednotlivých výborech ve druhém čtení, pak to nějak dopadne. A pan předseda Vondráček to pošle do Senátu, pravděpodobně s přípisem: My vám, vážený Senáte, posíláme návrh zákona, který jsme schválili v Poslanecké sněmovně, ale nějak se nám to nepovedlo. Kdybyste nám to laskavě v tom Senátu opravili. No, tohle nám ta vláda říká! Kdyby to ten Vondráček napsal takhle do Senátu, poté co to tady projde, no tak by udělal přesně to samé, co říká předseda vlády: Milá Poslanecká sněmovno, my vám předkládáme návrh, který se nám nepovedl. Nějak si s tím poraďte.

To je absurdní! Prosím, vážená vládo, vezměte si to zpátky. Předělejte to velmi rychle. My deklarujeme ochotu sejít se kdykoliv, klidně o víkendu na mimořádné schůzi, deklarujeme ochotu, když nám řeknete "ano, teď se nám to povedlo", tak deklarujeme ochotu zkrátit druhé čtení ještě víc než o dvacet dní. Ale já osobně nejsem ochoten jednat o předloze vládního návrhu, o které předseda vlády říká: Ta se nám tedy fakt nepovedla.

To se nám tedy fakt nepovedla celá vláda. Proto dávám návrh na vrácení k přepracování.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. Návrh jsem zaznamenal a budeme o něm hlasovat po ukončení obecné rozpravy.

Nyní vystoupí s přednostním právem paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová, také s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, poslanci hnutí SPD od počátku výskytu šíření nákazy koronaviru vždy podporovali všechny smysluplné návrhy a opatření, které směřovaly k podpoře občanů, zaměstnanců i živnostníků, zejména těch poškozených dopady opatření nouzového stavu nejvíce. A sami jsme předložili zde ve Sněmovně i desítky vlastních návrhů, jejichž cílem byla adresná podpora těch skupin občanů, na které vláda zapomněla, anebo jim poskytla pomoc velmi nedostatečnou. Proto samozřejmě podporujeme i myšlenku zavedení institutu tzv. podpory v době částečné zaměstnanosti, pro který se vžilo krásné, typicky české označení kurzarbeit.

Mimořádná doba, kterou prožíváme, si žádá i mimořádná a ne zcela standardní řešení. Dopady omezujících opatření v souvislosti s šířením koronavirové nákazy v mnoha odvětvích, teď už zjevně dlouhodobého charakteru, totiž přímo ohrožují samotnou existenci mnoha podniků a zaměstnavatelů, zejména v některých odvětvích a zejména těch malých a středních. V dnešní situaci si již nelze vystačit s běžnými nástroji hospodářské a sociální politiky. Prioritou musí být systémové předcházení postupnému vzniku nezaměstnanosti velkého rozsahu a s tím spojeného propadu tisíců našich občanů do vážných existenčních problémů.

Tedy za SPD platí - podpora v době částečné zaměstnanosti ano. Ovšem vládou předložený návrh má mnoho chyb a nedostatků, ať už se jedná o způsob vyhlášení této podpory, který bude mít v rukou právě pouze vláda, což je nesystémové a špatné řešení, anebo o nejrůznější byrokratické překážky a nejasnosti návrhu, které zkomplikují život zejména právě malým zaměstnavatelům a prodlouží dobu vyřizování příslušných žádostí. V této souvislosti hrozí i krátkodobé přetížení úřadů práce. Ale hlavně - vládní návrh z možnosti čerpat tuto podporu vylučuje naprosto neoprávněně desítky tisíc našich zaměstnanců v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou, z kterých tak de facto dělá občany druhé kategorie a vystavuje je přiměřenému (?) pádu do příjmové a existenční chudoby. (V sále je velmi hlučno.)

Proto jsme v SPD připravili k tomuto vládnímu návrhu své pozměňovací návrhy, které představíme v dalších fázích jeho projednávání. V předložené podobě je z našeho pohledu tento návrh zcela nedostatečný.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak zde již dnes zaznělo, návrh se nepovedl. Kdyby to zaznělo z úst opozice, tak by to bylo přirozené, normální. Ale již dříve to zaznělo z úst pana premiéra, jehož vláda návrh tohoto zákona schválila.

Samozřejmě že nikdo nepochybuje o tom, že takovýto zákon potřebujeme, neboť ze zkušeností z ostatních zemí víme, že může fungovat velmi dobře a může podporovat hospodářský růst právě v době velké krize. To, co nám vadí, jsou některé parametry tohoto zákona. Když pomineme dlouhou dobu vyřízení, velkou byrokracii, tak asi tím nejzásadnějším problémem pro nás je to, že o faktu, že bude poskytnuta možnost čerpat z kurzarbeitu, rozhoduje vláda. A vláda pak stanoví, ve kterém regionu, ve kterém odvětví a v jakém rozsahu.

Je škoda, že si vláda nevzala příklad právě z Německa, kde o tomto rozhoduje úřad práce, a to z toho důvodu, že úřad práce zná skutečně velmi dobře svůj region, zná místní firmy, zná problémy místních firem, dobře zná trh práce právě v těch malých, menších regionech, a proto jsme přesvědčeni, že by bylo lepší, kdyby právě o tomto rozhodoval úřad práce, který by mohl rozhodnout rychleji a reagovat rychleji na potřeby ve svém regionu.

Je samozřejmé, že kurzarbeit by měl pomáhat i mimo krizi, třeba když strojírenský výrobce ztratí velký trh nebo zákazníka, například půl roku nemá práci pro velkou část svých zaměstnanců, ale chce si tyto kvalifikované lidi udržet, vláda ale nepřijme žádné krátkodobé rozhodnutí a firma musí propouštět.

Další problém, který vidíme v tomto návrhu, je rozsah. Znamená to, že rozsah čerpání může být od jednoho do čtyř dnů. Tam hrozí - ty výhrady zaznívají velmi často - že v případě oněch čtyř dnů je to velmi dlouhá doba, a pak to samozřejmě umožní přežít takzvaným zombie firmám, které se dlouhodobě pohybují na pokraji krachu, místo toho, aby reagovaly na tuto situaci, změnily například svůj výrobní program. Může to vést k tomu, že dojde k zbrzdění hospodářského růstu a pohybu na trhu práce. My víme, že velká část firem hledá pracovníky, a trh práce by byl opět takzvaně mrtvý, bez pohybu.

Další otázkou je pro nás výše 70 %, kterou by obdržel zaměstnanec, na kterou má nárok, a to z čistého měsíčního výdělku. Tam budeme také předkládat pozměňovací návrhy. Budeme reagovat a vezmeme si příklad právě z Německa, kde se rozlišuje, zda zaměstnanec má děti, nebo děti nemá, a v tom případě je ten příspěvek vyšší.

Dále bychom rádi upozornili na to, proč se musí žadatel například prokázat účtem u české banky - stát má samozřejmě přehled o jeho účtech. Proč například musí podepisovat samostatné prohlášení, že do deseti dnů vyplatí zaměstnancům příspěvek. Vždyť to může už vyplývat rovnou ze zákona. Tak bych mohla dál pokračovat.

Když to mám shrnout, tak je jasné, že návrh zákona potřebujeme. Je ovšem také jasné, že je potřeba dlouhá diskuse o jednotlivých parametrech, tak aby byly skutečně efektivní. Proto klub STAN předloží pozměňovací návrhy v dalších čteních. V takovéto podobě je vládní návrh nedostatečný a podpoříme návrh na přepracování. Pokud tento neprojde, tak podpoříme propuštění do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka tu byla, ale už se všichni odhlásili, takže teď je skutečně na řadě paní poslankyně Kateřina Valachová. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám. Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslanecký klub sociální demokracie se zabýval těmi novými pravidly krácené práce v České republice a je důležité zdůraznit, co tady kolegové z opozice úplně nezdůraznili, že to není pouhá reakce na stávající covidovou situaci, ale skutečně je to ve velmi krátkém čase ze strany vlády návrh, jak řešit možné narušení ekonomiky a hospodářské politiky státu z důvodu řady dalších situací, ať se jedná, jak to zmínila zpravodajka, o kyberútoky, samozřejmě riziko z pohledu celosvětové pandemie je také něco, co bezpochyby bohužel, a to je realita, na tom se shodují odborníci a vědci, neskončí pro nás pouze covidem-19, takže je potřeba se na toto připravit.

Naše vláda je menšinová. To také nezaznělo úplně poctivě, protože je jasné, že pokud se shodneme na nějakém minimu řešení věcí, sociální demokraté a hnutí ANO, tak je jasné, že musíme v Poslanecké sněmovně, a u tohoto zákona to platí dvakrát, ne-li třikrát, hledat většinu, tak abychom ve výsledku se dohodli na tom, jak mají vypadat pravidla pro krácenou práci do budoucna. Myslím si, že cíl, aby to byl funkční model, sdílíme všichni.

Co se týká sociálních demokratů, my jsme už minulý týden avizovali, že poslanci sociální demokracie podporují ten vládní návrh z pohledu minimální shody, a koneckonců sama naše menšinová vláda avizovala, že bude hledat většinu a je připravena na diskusi v Poslanecké sněmovně. Takže můžeme žehrat, že to je nešťastné a že tady chceme mít dokonalý návrh, o kterém budeme hlasovat všichni jednomyslně, ale myslím si, že u takové věci, jakou jsou pravidla krácené práce, se dalo selským rozumem očekávat, že debata ve Sněmovně bude. Já sama jsem za to ráda, to za prvé, a za druhé se toho rozhodně nebojím.

Za poslanecký klub sociální demokracie jsme avizovali poctivě a otevřeně už minulý týden ne žádné politikaření, ale reakci na odborné názory, na návrhy zástupců zaměstnanců, zaměstnavatelů, koneckonců také stejně jako vy jsme byli osloveni stran odborů, stran zaměstnavatelských svazů a máme upřímnou snahu vést dialog tady ve Sněmovně tak, abychom nalezli většinu a nalezli něco, co bude fungovat jak ze strany zástupců práv zaměstnanců tak, stran zaměstnavatelů a pomůže to naší ekonomice. Myslím si, že v tomto duchu na začátku Sněmovny hovořila i paní místopředsedkyně vlády.

Takže to shrnu. Žádná kaše není tak horká, jak se uvaří, a já si myslím, že na krácené práci se tato Sněmovna bezpochyby shodne a na pravidlech, která diskutujeme s odborníky stran zaměstnanců i zaměstnavatelů, nalezneme shodu a prosadíme je.

Za nás jako poslanecký klub sociální demokracie jsme avizovali, že do odborné debaty - a myslím si, že žádné politikaření a podobně tady není namístě - jsme dali tři návrhy. První návrh se týká 1,5násobku průměrné mzdy jako hranice pro výplatu. Tady podotýkám, že je snad přirozené s ohledem na ekonomickou kondici země a budoucnost, že právě nyní před schvalováním rozpočtu je Ministerstvo financí ostražité z hlediska dalších dopadů a že tato debata přichází právě nyní na půdě Sněmovny. Takže za nás k odborné debatě 1,5násobek průměrné mzdy. Už jsme avizovali, proč to tak chceme. Jde o to, že chceme zachovat kvalifikovanou práci i pro případné ochlazení nebo zhoršování ekonomické situace země, a domníváme se, že tady se vzácně shodují zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů a že bychom jim měli naslouchat.

Druhá věc se týká posuzování situace, kdy je a kdy není namístě krácená práce. Zase z toho pohledu odborného jsou k tomu možné různé přístupy. Vládní návrh zvolil cestu posuzování jednotek dnů a každého jednotlivého zaměstnance, v odborné debatě zase z více stran zaznívá požadavek, aby krácená práce a její odstartování bylo vyhodnocováno na celý podnik, celou fabriku, celou firmu. Takže to je druhá věc, kterou máme zájem odborně a politicky ve Sněmovně diskutovat a pro vládu získat většinové hlasy, které potřebujeme a které nám z pochopitelných důvodů, pokud jsme menšinová vláda, chybí.

Třetí věc se týká požadavku, který jenom tady budu formulovat, nicméně v našich návrzích minulý týden do odborné debaty nebyl formulován, ale zaregistrovala jsem, že naopak ho budou velmi ostře prosazovat ostatní politické strany, kluby a frakce, a to je požadavek, abychom podpořili změny, které by garantovaly zaměstnancům 80 % zachování hodinového čistého výdělku. Myslím si, že je poctivé, aby i toto tady zaznělo, protože to je věc, jak jsem porozuměla, stran zástupců odborových svazů, na které zaměstnancům hodně záleží.

Poslední věc, kterou jsme naopak avizovali, je záležitost, aby sociální a zdravotní pojištění bylo vztahováno pouze k onomu příspěvku za onu krácenou práci. Tady zase a znovu - a myslím si, že to je absolutně přirozené, že na jedné straně je potřeba hájit výsledky sociálního dialogu a na druhou stranu je potřeba velká ostražitost z hlediska ekonomických dopadů do systému zajištění sociální péče, sociálních služeb a zdravotní péče, a myslím si, že je dobře, že se ta debata ve Sněmovně povede, a myslím si, že bychom neměli sklouzávat k tomu, že vládní návrh krácené práce na první dobrou nemá jednomyslnou podporu Sněmovny.

To si myslím stran tedy ostatních kolegů, jejichž argumenty nezpochybňuji, tato představa, to znamená jednomyslné hlasování na návrh menšinové vlády v případě krácené práce jako systémové změny se zásadními dopady do rozpočtu, které my máme odpovědnost jako vláda garantovat a hlídat i v následujícím střednědobém výhledu, tak to není úplně fér.

A uzavírám tady vstřícně a smířlivě, že tato Sněmovna bezpochyby pravidla pro krácenou práci a pro udržení hospodářské politiky naší země, aby byla úspěšná a naše firmy byly úspěšné a lidé si udrželi mzdy a práci, kvalifikovanou práci, tak že toho jako Sněmovna dosáhneme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Marian Jurečka s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já navážu a budu tady mít faktickou na kolegyni Valachovou. Já jsem rád, že je tady nějaká sociální demokratka, která také zmiňuje, že je potřeba se starat o rozpočet, protože nedávno jiná sociální demokratka říkala, že debaty o dopadu na rozpočet jsou plytké, že unavují. Tak jsem rád, že to tady také takhle zaznělo.

Ale zcela vážně. Já se nepamatuji, že by např. někdo z premiérů, ať už Bohuslav Sobotka, nebo v minulosti někdo z jiných premiérů, přišel do Sněmovny a řekl, že ten návrh se nepovedl. Opravdu se nepamatuji, že by to takhle bylo. Vždycky se hledala shoda na bázi půdorysu dané koalice. Jste dva subjekty, dohodnout se je o to snazší než třeba ve třech nebo ve čtyřech. A pak si myslím, že normálně, když už se to tedy děje a ta koaliční shoda se hledá těžko, tak se prostě pozvou všichni zástupci ostatních stran, sezvou se k tomu stolu a hledá se dohoda v tom nejužším možném formátu, nikoli dohadování, abychom viděli, jak se dohadují dvě koaliční strany na sociálním výboru, nikoli dohady tady ve Sněmovně. Tak se těžko hledá dohoda, která bude ve prospěch toho sektoru, a tedy udržení zaměstnanosti.

My za KDU-ČSL toto jednoznačně podporujeme, ale ta debata je především hodně o technických nástrojích a o datech. Vzít data a říct, jakým způsobem to chceme nastavit, proč takhle, proč jednonásobek, proč jedenapůl násobek, kolik lidí nám v tom případě vypadne. Proč neřešíme tu otázku také individuálního pohledu na některé firmy a je to poměrně plošný pohled. Proč v tom návrhu není řešeno to, když ta fabrika bude muset zavřít, jako se stalo v případě Škodovky, úplně, ze sta procent. Ty věci tam nejsou. A máme je odzkoušené ze zkušenosti staré pár měsíců. Takže prosím pěkně, já bych byl rád, abyste dokázali z našich jednotlivých stran říct, dejte nám jednoho člověka k debatě o parametrech kurzarbeitu a pojďme to řešit jedním dvěma jednáními na této úrovni, a pak se k tomu vracejme na plénu nebo na výborech. Takhle opravdu konstruktivně se velmi těžko postupuje. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Reagovat faktickou poznámkou bude paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji z hlediska, řekněme, té metody práce za to, co zaznělo, já to nezpochybňuji. Stejně tak to určitě nezpochybňuje nikdo stran našich koaličních partnerů ve vládě. A informace, které jsem ověřila a které byly už dnes tady na plénu Sněmovny avizovány, svědčí o tom, že jednak proběhne schůzka se zástupci odborů a zaměstnavatelů a jednak proběhne schůzka všech politických stran, a pokud mám přesné informace, možná budou následně doplněny, tato schůzka všech politických stran už se připravuje.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Olga Richterová, připraví se paní poslankyně Hyťhová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já to zkusím shrnout poměrně stručně, protože mi přijde v pořádku přiznat chybu. Takže možná někoho překvapím, vážené kolegyně a kolegové, moc vás tady není přítomných, přijde mi, že to pan premiér nedělá často, ale že v této situaci to je opravdu namístě tu chybu přiznat a uznat.

Nicméně co vím o tom jednání na pondělním sněmu Svazu průmyslu a dopravy, kde to přiznání zaznělo, tak ono nedošlo k poučení z té chyby. A to je ta moje druhá otázka: jakým způsobem chce vládní koalice postupovat, když není jasné, jestli se shodne na tom naprosto klíčovém, a to je postupná cesta k objektivním kritériím, k předvídatelnému postupu ke spouštění té podpory v částečné zaměstnanosti. To je totiž podstata německého modelu, to, že firmy vědí, co mají očekávat, zaměstnanci vědí, že nezáleží na tom, jak dobré konexe mají jejich šéfové, ale na tom, jak jsou nastavené celé podmínky systému. A tahle předvídatelnost musí být cílem. Samozřejmě já jsem opoziční poslankyně, nevím, jak probíhala konkrétně ta jednání, ale zajímal by mě - bohužel tady není - názor pana premiéra přesně na tohle. Jestli to poučení bude, že objektivní předvídatelná kritéria právě jeho vláda zavede.

Konkrétní parametry toho, jak ten celý systém nastavit, jsou další věc. My jsme za Piráty poslali pozměňovací návrhy na výbor, kde to budeme zítra projednávat. Výbor je veřejný, bude z něho veřejně nahrávka. Já jenom zmíním, že jsme zastánci vyšší možnosti podpory po kratší dobu, intenzivnější pomoc i těm více kvalifikovaným, ale třeba 150 % průměrného platu, čili jedenapůl násobek průměrné mzdy jsme ochotni dát, ale na dva měsíce kupříkladu. Po zbývající měsíce, kdy bychom navrhovali, aby to bylo omezeno na měsíců celkem šest, těch 100 % násobku průměrné mzdy. Takže ta naše filozofie je podpořit klidně intenzivněji, ale po kratší dobu, umožnit přesměrování zdrojů, přesměrování obchodní činnosti atd. Ale to už jsou debaty víceméně technické a skutečně vhodné na pozměňovací návrhy. Ale ta debata klíčová o tom, zda vláda bude dále posilovat nepředvídatelnost a chaos, nebo naopak si dá to předsevzetí skutečně se inspirovat Německem, skutečně nastavit alespoň rámcové automatické spouštěcí mechanismy, vybudovat experty na krajských pobočkách úřadu práce, mít špičkové lidi ve státní správě, třeba přes institut klíčových míst, a tak moci předvídatelně říci celé ekonomice ano, podpora v částečné zaměstnanosti je velký zásah, ale bude to zásah předvídatelný, na který platíte to pojistné, protože i v naší zemi firmy a zaměstnanci odvádějí v rámci svých odvodů na aktivní politiku zaměstnanosti, takže máme způsob, jak to financovat. A tuhle klíčovou otázku by měl odpovědět právě pan premiér.

Shrnuji - je škoda, že tady není, je škoda, že nezaznělo, zda k těm automatickým spouštěcím mechanismům a špičkovým expertům ve státní správě, kteří by to finálně rozhodovali namísto vlády, namísto politického tělesa, jestli tuhle cestu tahle vláda chce nastoupit. Jestli ten nepovedený návrh je první krůček, první schod, a jde se cestou k té špičkové státní správě, anebo nikoli. A teprve takovéto představení postoje by bylo skutečné poučení z chyby, jaké bych si od premiéra této země přála.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Tereza Hyťhová, připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Tereza Hyťhová: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych se k tomu ráda vyjádřila za hnutí Trikolóra, protože tento návrh nepodpoříme. A vysvětlím ty důvody proč.

Tak za prvé, už tady bylo několikrát řečeno, že návrh, který nám tady byl dneska předložen, tak vlastně s ním nesouhlasí, nebo resp. uznává, že se moc nepovedl, i sám premiér. Takže i vláda to považuje za opravdu ostudné a za totální frašku, protože tady dneska ztratíme několik hodin něčím, co vlastně není ani vypracováno dobře, není to něco, co bychom tady mohli oslavovat, že jsme úspěšně projednali. Zkrátka by tady měl být návrh, který by měl být zpracován dobře, a ne to, co se tady dneska odehrává. Tak to jen na začátek, protože tohle opravdu je ostudné.

Teď proč ten návrh nepodpoříme. Tak za prvé, relativně nízkou výší, což je stropem podpory ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství cca 33 000, se jedná o nesystémové opatření. Jedná se o selektivní podporu, která řeší opět problém nadnárodních montoven. Zásadním způsobem znevýhodňuje vyšší a kvalifikovanější pracovní sílu. Fakticky tak selektivně diskriminuje podnikatele se zaměstnanci s vyšší přidanou hodnotou. My potřebujeme zachraňovat nadnárodní koncerny, které budou potenciálně významným subjektem čerpání podpory? To je taková otázka.

Za druhé. Tímto dojde zásadním způsobem k pokřivení pracovního trhu. Subjekty, které nemají ekonomický důvod existovat, a to samozřejmě bez ohledu na epidemii covidu, tak budou nadále pokračovat v neefektivní produkci. Po skončení vyplácení podpory neefektivní firmy stejně zaniknou či silně zredukují počet svých zaměstnanců. To znamená, že před sebou hrneme tuto realitu a utrácíme peníze nás všech občanů namísto směrování do firem, které mají opravdu budoucnost. Po tomto krachu budou chybět prostředky na sanaci ztrát těchto zaniklých firem. To znamená, že si vláda vytvořila schodek státního rozpočtu, který projídáme, místo využití na efektivní investice.

Rozuměli jsme, že tato podpora je nutná na začátku, domníváme se však, že když budeme neustále tyto problémy hrnout před sebou, tak problémy samy nezmizí. Navíc ta doba 12 měsíců je dost dlouhá. A kdyby ten návrh byl trochu přepracován, změnily by se určité parametry a zkrátily dobu, tak by se o tom samozřejmě dalo uvažovat. Ale tak jak je to nastavené teď - a to ještě beru v potaz, že vlastně o podmínkách a parametrech také bude rozhodovat vláda, kdy vlastně my tady odsouhlasíme jakýsi bianko šek, který poté bude stejně upravovat ke konečnému stavu vláda, což považuji za naprosté špatné. Měl by o tom rozhodovat buď nějaký subjekt, jako úřad práce nebo i Poslanecká sněmovna, ale nevidím důvod, proč by takováto věc měla být v rukou vlády, která by měla nastavovat parametry.

Za další si myslíme, že v lidech vzniká pocit, že normální je nepracovat. Lidé jsou doma, ztrácejí pracovní návyky, ale hlavně nemají motivaci shánět nové pracovní uplatnění. A tak si například náš pan ministr zemědělství stěžuje, že chybí tisíce pracovníků v zemědělství, a dovážíme zahraniční pracovníky namísto využití pracovníků, kteří budou doma, v uvozovkách. Ti, co momentálně nemají bohužel své uplatnění. Ty nejohroženější oblasti toto opatření stejně nezachrání, například oblast gastro a podobně. Málokdo z podnikatelů má totiž v této oblasti větší rezervu na úhradu odvodů a části mezd, které hradí ze svých vlastních zdrojů. Výrok naší představitelky teď už zadlužené vlády, paní ministryně Benešové, že podnikatel musí mít - cituji - vatu, je opravdu k pláči, protože si myslím, že rozhodně tato situace je trošku jiná a mnohem horší. Pokud je paní ministryně přesvědčena, že je to takhle v pořádku, že ty firmy a podniky na to peníze mají, tak si myslím, že se trošku, trošku mýlí.

Takže za nás tedy říkám ještě jednou, že tento návrh nepodpoříme. Kdyby vláda tento návrh zpracovala, byl by kvalitní, nebyla by tam takhle dlouhá doba a určité věci by se z toho samozřejmě úplně vypustily, zkrátka předělaly, tak by se o tom dalo uvažovat. Ale v tomto případě, tak, jak je nám dneska ten návrh předložen, to považuji za naprostou ostudu, kterou vůbec nemá smysl dále komentovat. Takže děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem nyní vystoupí pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokusím se být poměrně stručný a nastíním hlavní změny, které bychom měli společně prosadit v tomto návrhu zákona.

Za prvé volně navážu na svou kolegyni, která mluvila před chvílí. Ten návrh zákona dává ohromné pravomoci vládě. A chci říct kterékoli vládě, nejenom této, abychom si uvědomili. Myslím si, že to není správné a je to věc, kterou bychom měli ještě debatovat.

A teď k těm konkrétním parametrům.

Za prvé platí, že ten princip v obecné rovině občanští demokraté podporují a říkáme to celou dobu. Nicméně návrh, aby se podpora čerpala i na ty, kteří mají pouhých 20 % týdenní pracovní doby, to znamená jeden den v práci a čtyři dny mimo práci, je podle mě špatný. Náš návrh, náš poslanecký návrh, směřuje k tomu, aby to byla minimálně polovina. To znamená 50 %, aby práci ten zaměstnavatel našel, pak těch 50 % se krátkodobě dá, aby pomohl stát. Na druhou stranu si myslím, že i ta horní hranice by se z těch 80 % mohla zvýšit na 90 %. Mnohým by to skutečně pomohlo, i ti kteří odpracují čtyři a půl pracovního dne, aby případně firma na toho půl pracovního dne týdně mohla čerpat tu podporu.

Když mluvím o té podpoře, myslím si, že mnohem lepší a rozumnější je tu podporu počítat z hrubé mzdy, a ne z čisté mzdy. Čistá mzda je samozřejmě závislá na tom, kdo uplatňuje - například kdo z rodičů uplatňuje odpočet a kdo ne. Myslím si, že je rozumné mluvit o hrubé mzdě, protože potom ta firma dostane podporu stejně bez ohledu na to, jaké konkrétní odpočitatelné položky uplatňuje konkrétní zaměstnanec. A bavme se o té výši. Neříkám, že to musí být 70 % hrubé mzdy, ale myslíme si, že je to jednodušší z hlediska účetnictví, mzdových předpisů, pokud půjdeme na hrubou mzdu, ne na čistou, která se velmi často liší podle toho, kdo uplatňuje jaké odpočitatelné položky. Pokud stát má podpořit tato pracovní místa - a já zopakuji, my jsme pro - tak není logické, aby když řeknu, že 100 % je podpora, aby hned 24,8 % z té podpory zaměstnavatel zaplatil na sociálním pojištění. To pak rovnou řekněme, že ta podpora je 75 %, ale ne těch 100 %, jak je to navrženo. Takže náš návrh bude směřovat k tomu, aby se z té podpory, z té části, která - když zaměstnanec bude doma a bude ten zaměstnavatel čerpat podporu na to pracovní místo, aby se z toho neplatilo sociální pojištění.

U zdravotního pojištění je to trochu jinak. Myslím si, že systém zdravotnictví peníze potřebuje, a náš návrh bude směřovat k tomu, aby to zdravotní pojištění platil stát v rámci podpory udržení těchto pracovních míst. Samozřejmě, a na tom je podle mě velká shoda, zaznamenal jsem podobné pozměňovací návrhy i z jiných politických klubů, aby tam nebyl limit pro podporu jednonásobek průměrné mzdy. My máme dva návrhy v této chvíli, aby to bylo 1,5 nebo 1,8. Myslím, že kvalifikovaní zaměstnanci jsou klíčoví pro úspěch každé firmy. Zaměstnavatelé budou velmi rádi, když jim pomůžeme udržet klíčové kvalifikované zaměstnance po přechodnou dobu, protože těch se chtějí zbavovat samozřejmě jako posledních. To jsou podle mě hlavní parametry, o kterých bychom měli diskutovat.

Zopakuji ten svůj návrh, který jsem říkal k návrhu programu. Myslím si, že první jednání politické by mělo být o těch principech, a pak bychom to měli přetvořit společně do konkrétního legislativního návrhu a do konkrétního znění paragrafů.

A nedá mi, abych neokomentoval, a je mi to moc líto, že vlastně asi počtvrté se vládní většina odmítla zabývat podporou malých zaměstnavatelů a živnostníků. Já vím, že vás nebolí, ale netrestejte je za to. Netrestejte je za to. Myslím si, že ta podpora - my sami vstřícně říkáme, že třeba ten Antivirus A, který dělá vláda, že je to dobrý program, a chceme, aby pokračoval. Ale u toho Antiviru C vy se bráníte už jenom debatě. Asi čtyřikrát jste zamítli zařazení těchto bodů na program jednání. Je to velká škoda. A nevím, jak budete těm zaměstnavatelům a živnostníkům vysvětlovat, proč zrovna oni mají být z té případné podpory vyloučeni. Jako mantru jsme slyšeli v minulých týdnech a měsících, že Antivirus bude pokračovat, než bude kurzarbeit. Když navrhneme, aby to platilo i pro malé firmy a živnostníky, tak najednou pro tuto významnou skupinu to neplatí. 700 tisíc živnostníků a zhruba 800 tisíc zaměstnanců v těch malých firmách, kteří byli podpořeni v rámci programu Antivirus C, a vy jste je tímto svým hlasováním dnes už počtvrté hodili přes palubu. A je to velká škoda.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Připraví se poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu asi velice stručná. Každopádně za poslanecký klub KSČM si dovolím pár připomínek, nebo možná nějakých témat, námětů do diskuse. Ale myslím si, že i v té diskusi se víceméně shodneme.

Jsem přesvědčena, že tak jak nám přišel kurzarbeit, nebo vládní návrh zákona o zaměstnanosti do Poslanecké sněmovny, tak asi, jak tady sedíme všichni napříč politickým spektrem, shodu na této verzi nenajdeme. Ani za KSČM nevidíme, že bychom v této podobě pro něj hlasovali. Máme k tomu... máme k nim jednotlivé výhrady. Byly tady zmíněny.

Náš pozměňovací návrh, který hovoří o navýšení ze 70 % pomoci čistého průměrného hodinového výdělku na 80 %. Do systému byl ještě vložen kolegou Grospičem další pozměňovací návrh, který je totožný s návrhem SPD, a to aby ten cíl nebyl jen na zaměstnance, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, ale kteří mají i na dobu určitou, ale to samozřejmě nejméně na 12 měsíců, že by měli odpracováno.

Jako KSČM se také chceme bavit o pozměňovacím návrhu, myslím, že je tam vložen snad třikrát nebo dvakrát, který hovoří o 1,5násobku té náhrady. My když jsme začali hovořit vůbec o podobě kurzarbeitu, tak si myslíme, že opravdu 1,5násobek by byl optimální. Bavíme se zde zhruba o výši mezd přes 50 tisíc. A tak jak vnímáme situaci u zaměstnanců, kdy asi je úplně zcela jedno, jestli se bavíme o člověku, který dělá dělnickou profesi, anebo který dělá technickou. Pokud pracuje v určitém odvětví, které je, jak já říkám, hrazeno zlatem, tak se opravdu dostává k částce i v dělnické profesi k 50 nebo 45 tisícům hrubého. A opravdu si myslím, že bychom měli jít cestou 1,5násobku.

Za mě kurzarbeit cílí, tak jak jsme si to vyložili u nás, především na ty zaměstnance, které si zaměstnavatel chce udržet. Chce udržet v době krize a podle toho se také bude chovat. Velmi nás mrzí pozměňovací návrh paní předsedkyně Pekarové Adamové, který hovoří o tom, že by vlastně bylo i v tomto období, kdy by zaměstnanci nebo zaměstnavatel využili kurzarbeitu, možno tyto zaměstnance propustit. Jsme přesvědčeni, že je to opravdu vkrádání do zákoníku práce a že i to, že se vypínají všem zaměstnancům možnosti v zákoníku práce, bychom tohle dali ještě jako třešničku na dortu, a my tento pozměňovací návrh opravdu odmítáme.

Za nás jsme rádi, že i vládní koalice na to přistoupila, že se opravdu tento důležitý zákon neprojednává v legislativním stavu nouze. Jsem přesvědčena, že si to prostě jako Sněmovna nemůžeme dovolit, protože tady chceme schválit, ať už v konečné podobě nebudeme vůbec asi předesílat, jak dopadne, ale myslím si, že i tady bylo řečeno, že jsou ještě další jednání napříč politickým spektrem. Každopádně se bavíme o tom, že by tato norma, tato novela měla působit desítky let, i možná potom za nějakých drobných úprav třeba i toho modelu v podobě Německa. Každopádně to jsou odhady do příštích let a nemyslím si, že nyní je to asi na věc řešení. Ale jsem přesvědčena, že by to opravdu mělo být schváleno napříč politickým spektrem. A proto i my jsme rádi za KSČM a vlastně jsme deklarovali i na prvním výboru pro sociální politiku, že nebudeme souhlasit s legislativním stavem nouze a že chceme řádné projednání z toho důvodu, aby se vydiskutovaly napříč politickým spektrem veškeré připomínky.

Musím říci, že se mi velice nelíbí vystoupení paní kolegyně za Trikolóru. Vaším prostřednictvím bych možná, pane předsedající, trošku reagovala. Nejsem si jistá, jestli řešíme pokřivení pracovního trhu. V minulosti jsme se bavili o tom, že jakékoli zásahy státu byly nepřípustné. Ale bavíme se o celosvětové krizi a opravdu problémech, které jsme nikdo neočekával. A na druhou stranu vnímáme i to, že jsou zaměstnavatelé, a víme to, kteří vlastně na té pomoci, která dneska jede ze strany státu, dokážou využít v maximální možné míře, ale zároveň bez jakékoli ztráty svých dalších podnikatelských možností. A já jsem přesvědčena, že tak jak jsme viděli snahu Ministerstva průmyslu a obchodu a jejich programu COVID, že tam jsme opravdu nedopadli dobře. Ale co se týče Antiviru na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tam se opravdu ukázalo, že to béčko i céčko jsou opravdu dobré, že dokážou opravdu pomoci tam, kde je potřeba. Myslím si, že bychom se ze všeho měli ponaučit a zároveň se podle toho i chovat. A pro KSČM jsou samozřejmě dogma hlavní to, abychom zachovali zaměstnance, kteří si to zaslouží, aby měli opravdu svoji práci, protože ta situace je taková, že nikdo asi si nedovolí teď nic odhadnout. A do konce roku my nevíme, co nás čeká, co bude. Nárůsty nemocných v rámci covidu stále neoslabují a spíše se bavíme o rostoucích číslech. A já jsem přesvědčena, že bychom se podle toho měli chovat. A pomoc ze strany státu se tady nabízí, tak jenom vyzývám všechny, abychom si opravdu společně řekli, jaká ta podoba měla být, a spíš už tady neřešili to, že vlastně je všechno špatně a že by se nemělo řešit. Myslím si, že touhle cestou, že i možná ta situace, která nás čeká v příštím roce, tak si to opravdu ti naši občané nezaslouží. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí v rozpravě paní poslankyně Alena Gajdůšková, v tuto chvíli poslední přihlášená. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci, podpora částečně zaměstnanosti se rovná podpora zaměstnanosti. O to vždycky sociální demokracii šlo. Firmy i lidé potřebují vědět, že bude-li krize, bude zde mechanismus, jak lidi o práci nepřijdou. A firmy nepřijdou o své vysoce kvalifikované zapracované loajální zaměstnance, bez kterých žádná firma dlouho fungovat nemůže. Proto tento návrh zákona potřebujeme jako systémové opatření pro tuto chvíli, pro současnou krizi, ale také do budoucna.

My chceme, aby tento návrh zákona, aby program kurzarbeit, chcete-li, podpora částečné zaměstnanosti, začal platit od 1. 1. 2001, od ledna, aby plynule navázal na program Antivirus. Navrhuji proto zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 12 dnů, tak aby bylo možné návrh projednat ve třetím čtení už na následující schůzi Poslanecké sněmovny, tedy od 20. 10. Ale doufám, že i v této krátké lhůtě, v této krátké době se ještě dokážeme domluvit na úpravě parametrů tak, aby návrh získal maximální podporu zde v Poslanecké sněmovně, ale i v tripartitě.

Možná jsem měla začít tou tripartitou. Toto je věc, kurzarbeit je skutečně věc, kde je potřeba, aby se domluvili sociální partneři, tzn. zaměstnavatelé, zaměstnanci i vláda. My chceme, aby se stalo toto opatření skutečně systémovým, aby firmy i lidé věděli, co se stane, kdyby měli přicházet o práci, kdyby hrozila nezaměstnanost.

Za mne je důležité navýšit maximální výši podpory na 1,5násobek průměrného příjmu. To, co firmy totiž potřebují a co je v zájmu výkonu ekonomiky i hospodářství a hospodářského růstu, je udržet ve firmách především vysoce kvalifikované zaměstnance, lidi, kteří prostě dokážou ty firmy po nějaké době útlumu opět rozjet. Debata o dalších parametrech samozřejmě musí proběhnout také. Za nás za sociální demokraty o tom mluvila Kateřina Valachová.

Je potřeba se ale také bavit o vazbě podpory částečné zaměstnanosti na zvyšování nebo rozšiřování kvalifikace, případně na rekvalifikace. Ne nadarmo se říká, že každá krize je současně příležitost, a zde se to skutečně nabízí. Jestliže musíme dělat změnu, a ta změna prostě přijde, ať se nám to líbí, nebo ne, tak ji využijme do maxima, abychom posunuli naše hospodářství, abychom posunuli naši ekonomiku k oblastem s vysokou přidanou hodnotou, abychom podpořili hospodářský růst do budoucna. Já věřím, že se nám to společně podaří.

Prosím vás o podporu návrhu zákona, o propuštění přes první čtení, a znovu vás ještě žádám o souhlas se zkrácením lhůty. Jsem přesvědčena o tom, že v sociálním výboru i při těch potřebných odborných debatách k tomuto tématu jsme schopni to zvládnout. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Tereza Hyťhová. A dále s přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych se chtěla jenom vyjádřit k mojí kolegyni z KSČM, paní Aulické. Já jsem neřekla, že program Antivirus nefungoval, naopak jsem dneska hlasovala pro zařazení bodu, který bohužel Sněmovnou neprošel, a to aby program Antivirus byl prodloužen do konce roku 2020, tedy na zbývající měsíce. Tento návrh byl od ODS, bohužel Sněmovnou neprošel. To by mi přišlo mnohem lepší než tady dneska probírat zákon, který je špatně připravený, a vlastně ani nevíme, jak co bude. Zkrátka si myslím, že Antivirus fungoval. Je škoda, že to neprošlo i na zbývající měsíce, ale tak to je. Takto jsem se k tomu chtěla vyjádřit. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě bude s faktickou poznámkou reagovat paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Ještě vaším prostřednictvím ke kolegyni. Já si myslím, že jste řekla mimo jiné i toto, ale více jste právě hovořila o tom, že se nepomáhá zaměstnavatelům a že dochází k pokřivení trhu, a tak dále, tím, že návrh zákona je takový, jaký je. Já jsem se k tomu jenom vyjádřila, ale myslím si, a stojím si za tím, že opravdu jste to vzala z více směrů. A za nás - co jiného, pokud tedy neprošel váš návrh v rámci prodloužení Antiviru, vláda teď může dělat, a já se jí nezastávám, my jsme byli ti, kteří jsme řekli, že je potřeba právě dál prodlužovat Antivirus, záleží samozřejmě v jaké podobě, ale co jiného vláda může dělat než to, že do konce roku opravdu Antivirus v nějaké podobě prodlouží. Já si myslím, že si teď nedovolí, aby neprodloužila, aby všechno skončilo 31. 10., protože situace v České republice je taková, že pokud by to vláda udělala, tak si myslím, že tady budeme mít hodně horko.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní vystoupí v rozpravě paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážené dámy, vážení pánové, moc mě mrzí, pozdravuji aspoň takto na dálku paní ministryni Maláčovou, že tady s námi při této normě nemůže být, je to samozřejmě zcela pochopitelný důvod. Ale v podstatě tady za vládu nezaznívají odpovědi na celou řadu argumentů, nebo protiargumentace, a nikdo tady pořádně ten návrh nehájí. Je to trošičku takový opuštěný sirotek, snaží se pár poslankyň z vládních stran, ale je to dost nedostatečné.

Každopádně návrh tohoto zákona zaznívá ve veřejném prostoru, častován ze všech možných stran, a není s ním spokojen vůbec nikdo, ani zaměstnavatelé, ani zástupci zaměstnanců, odbory, odborníci, ekonomové. Prakticky všichni se shodnou na tom, že byť byl připravován už od května, nebo alespoň je nám to tvrzeno, že byl připravován od května, tak tedy na něm těch pět měsíců přípravy rozhodně není znát.

Název kurzarbeit tím, že nemáme úplně dobré jednoduché přiléhavé české slovo, se tak může stávat docela matoucím, protože tím, že to je slovo v němčině, to může vypadat, že tady máme podobný návrh, jaký je využíván právě zejména v Německu. Ale ten český návrh, takový kurzarbeit počesku, s tím německým tolik společného nemá.

Hlavní výhrady, které k návrhu máme, se budeme snažit upravit pozměňovacími návrhy. A souhlasím s tím, co tady už zaznělo od mnohých, že nelze betonovat starou ekonomiku, nelze ji zakonzervovávat tímhle způsobem, ale my se musíme snažit investovat do restrukturalizace ekonomiky a do ekonomiky nové. Tato výzva, která před námi je, tato krize je pro ni příležitostí, není tímhle návrhem naplněna. Jednoznačně chybí jakákoliv snaha o aktivaci lidí ohrožených ztrátou zaměstnání. To je například jeden z těch aspektů, který ten německý model má, a tento český jej absolutně postrádá. Tady opravdu není žádná snaha o nějakou motivaci k tomu, aby se lidé víc vzdělávali; když už tedy nemají mít možnost pracovat nějakou část týdne, tak aby třeba právě tato část rekvalifikací a tak dále byla více podpořena. Vůbec to neobsahuje tento návrh. Pouze konzervuje staré pořádky a snaží se zachránit často i nezachranitelné. Protože jak jinak si vysvětlit, že mají být podpořena a ochráněna i pracovní místa, kde ten zaměstnavatel pro zaměstnance má práci pouze jeden den v týdnu? Jeden den v týdnu stačí, to znamená, když to vezmeme v průměru, čtyři dny v měsíci stačí pracovat a máte nárok na tuto podporu. Tohle se budeme snažit změnit. Myslím si, že alespoň dva dny v týdnu tam musí být, ne-li víc, aby se dalo takové místo považovat ještě za perspektivní do budoucna. A perspektiva se určitě tímhle vyjádřit dá.

Kvalifikovanější pracovníci by dle vládního návrhu přišli o šanci být podpořeni, protože ten strop, tak jak je nastaven, je příliš nízký. Proto návrh, aby jedenapůl násobek z průměrné mzdy byl tím stropem, a rádi podpoříme i návrhy, které tady zaznívaly, které myslí na kvalifikovaná pracovní místa. Vždyť to jsou ta, která mají šanci pomoci firmám častokrát právě z těch potíží, a ta musíme neopomíjet.

TOP 09 navrhne i další změnu, která se týká zákoníku práce a týká se možnosti propustit bez uvedení důvodu s tím, že zaměstnanec by byl podpořen státem dvěma měsíčními odstupnými a zaměstnavatel byl platil pouze jedno. Tři měsíce odstupného jsou dostatečně dlouhá doba na to, aby si člověk měl šanci najít práci jinde na perspektivním pracovním místě či třeba začít právě podnikat, tak abychom se tady pohnuli od ekonomiky, která je postavena na levné práci, na ekonomiku, která je postavena na přidané hodnotě. To je přece to, co Německu právě trochu závidíme, nebo k čemu svým způsobem vzhlížíme, a měli bychom se snažit to také dohnat. My jsme tady Německo předehnali v počtu nakažených, ale nesnažíme se to, co tam dobře funguje, adaptovat na české prostředí. A já jsem přesvědčena, že by to šlo, jenom by to chtělo větší snahu.

Ten kompromis, který paní ministryně Maláčová nazývala krvavým, je tady prakticky těžko hájitelný a já pevně doufám, že bude návrh přepracován, anebo alespoň budou přijaty ty pozměňovací návrhy, které jej posunou k něčemu, co skutečně má šanci pomáhat všem těm, kterých se týká, včetně celé společnosti, tím, že pomůže české ekonomice a změně její struktury. To je to, co potřebujeme jako sůl, a to je to, k čemu tuto krizi můžeme využít. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Alena Gajdůšková a bude ji v rozpravě následovat pan ministr Petříček. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Jenom velmi rychle. Já musím říct, že mě děsí to, co řekla paní předsedkyně Pekarová Adamová, v té jedné věci. Kurzarbeit stejně jako Antivirus jsou nástroje na podporu zaměstnanosti, ale navrhovat v podstatě demontáž základního principu zákoníku práce, to je, že člověka můžete propustit okamžitě bez udání důvodu, to není cesta, jak zaměstnanost podporovat. Skutečně s tím opravdu souhlasit nemohu a nemůžeme a velmi bych se tohoto ustanovení obávala.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka, pan předseda Kalousek. (Hlásí se ministr.) Tak s přednostním právem je na řadě pan ministr Petříček teď přihlášený. Prosím, pane ministře.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych krátce komentovat probíhající diskusi. Zaprvé bych především chtěl zdůraznit, že se skutečně jedná o kompromis. Kompromis, který i vláda jasně deklarovala, chce dále projednat s parlamentními stranami. A jak už bylo řečeno, tak již v tuto chvíli předkladatelé chtějí vstoupit do jednání s předsedy parlamentních stran o konkrétních návrzích změn v předloženém návrhu.

Opakovaně zde padalo, že máme model v Německu. Samozřejmě základní inspirace přichází z Německa. Ale je potřeba si uvědomit konkrétní odlišnosti, proč nemůžeme pouze převzít německý model, nebo institut kurzarbeitu, a převést ho do českého prostředí. Je to například rozdíl v institutu překážky v práci, jsou zde samozřejmě jinak nastavené odvody do státního rozpočtu, nebo je také zcela jiný přístup k záležitosti doby nepráce nebo přístupu k tomu, kdy zaměstnanec v práci není.

Zatřetí bych chtěl také zdůraznit, že tento návrh nechce nic zabetonovávat. Je to návrh, jak umožnit adaptovat se jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

A v neposlední řadě bych chtěl krátce reagovat na pana předsedu Stanjuru. Samozřejmě sociální demokracie vždy podporovala, aby odvody malých českých firem byly zrušeny. Proto jsme to také takto prosazovali. A pokud to bude situace vyžadovat, budeme to prosazovat i dále. Takže tímto bych krátce reagoval i na pana předsedu. Děkuju.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní předsedkyně Pekarová Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Využiji toho, že pan ministr tady sdělil to podstatné, co si myslím, že v té debatě mělo zaznít, totiž že je tady snaha, aby právě nezabetonovával tento návrh kurzarbeitu to stávající pracovní prostředí, tedy i ta místa, která už perspektivu nemají. Takhle to je hezké deklarovat, takhle je to hezké říci. Ale mě by zajímalo, pane ministře, a prosím vás tedy ještě o odpověď na to, čím konkrétně tento váš návrh, jak ho vláda předkládá, tak činí. Mě by to strašně zajímalo. Já to v tom návrhu možná jenom neumím najít. Tak mi prosím pomozte.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Miroslav Kalousek v rozpravě. V tuto chvíli poslední přihlášený. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jsem se bál, že by mi to nemuselo vyjít do faktické. Chtěl jsem zdvořile odpovědět paní poslankyni Gajdůškové s prosbou, aby se nad tím zamyslela.

Prostě my procházíme krizí, která výrazně změní strukturu české ekonomiky a změní i poměry na pracovním trhu. A ta krize nebude mít jenom poražené. Bude mít i svoje vítěze. To znamená, v některých oborech naroste poptávka po pracovních silách. V jiných oborech dnešním Antivirem, a obávám se, že i takovým kurzarbeitem, jaký teď vláda navrhuje, bude docházet ke konzervaci míst, která už fakticky neexistují. A zkusme si odpovědět na otázku, co chceme. Jestli chceme mířit dopředu, nebo jestli chceme za každou cenu chránit to, co bylo. A já jsem přesvědčen, že při plném respektu k sociální ochraně zaměstnanců musíme mířit dopředu. To znamená, že tu sociální jistotu tříměsíčního odstupného musíme zaměstnancům zachovat, ale současně bychom měli zaměstnavatele zbavit toho administrativního i finančního břemene. Protože propustit někoho je zaprvé velmi složité a zadruhé je to strašně drahé. Tady by ten stát pro tu přechodnou dobu podle našeho názoru měl umět pomoct.

Znovu opakuji, jedná se o přechodnou dobu. V opačném případě se nám stane, že budeme konzervovat něco, co už nemůže fungovat naprosto efektivně, protože prostě budeme konzervovat místa, která vlastně už nejsou. Jenom je těm lidem budeme chránit. Ale to nepomůže ani české ekonomice, ani zaměstnavatelům, ani zaměstnancům.

Znova opakuji, nikdo nechce ohrozit sociální ochranu zaměstnanců. Jenom si uvědomujeme, že dochází k výraznému přelomu struktury české ekonomiky. A on není způsoben jenom covidem. Ten covid jen spoustu věcí akceleroval - situaci v automobilovém průmyslu a podobně. Dochází k výraznému přelomu struktury české ekonomiky, a tím i zcela odlišné - ne zcela, ale výrazně odlišné - poptávce po pracovních místech v jednotlivých oborech. A buď se pokusíme při plné ochraně sociální zaměstnanců se tomu přizpůsobit a umožnit trhu, aby pružně zareagoval, anebo budeme konzervovat zombie. Jedno, nebo druhé. Já prosím o tohle zamyšlení. Tohle je diskuse spíš na druhé čtení. Ale myslím si, že to je diskuse velmi zásadní.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jenom se ujistím. Pan ministr Petříček se hlásí do rozpravy, nebo s faktickou poznámkou? S faktickou. Takže teď vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková, pan poslanec Brázdil a poté pan ministr Petříček. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji velmi za slovo. Ale tak to prostě není, vážený pane poslanče Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího. Přece ochrana zákoníku práce je ochrana zaměstnance. To nikdo neříká, že je to ochrana daného pracovního místa. A firma si s tím poradí. Toho člověka lze převést na jinou práci. Dá se dohodnout. Dá se udělat cokoli. Ale abychom demontovali základní úhel, základní věc, která chrání zaměstnance, a to je to, že nemůže dostat v podstatě vyhazov na hodinu, to prostě, nezlobte se na nás, ale jako sociální demokraté nemůžeme připustit.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Milan Brázdil - faktická poznámka.

Poslanec Milan Brázdil: Kolegyně, kolegové, pane předsedo, vám děkuji za slovo, budu krátký. Chtěl bych reagovat na pana kolegu Kalouska. Tato krize údajně bude mít určitě své vítěze i poražené. Já bych hrozně rád, aby mezi vítěze patřilo zdravotnictví. Dnes jsou tady nezaměstnaní lidé, nebo lidé, kteří se bojí o práci. Já bych hrozně rád vyzval, jestli zvažujete (?) na tvrdé zaměstnání a měkké, tak přijďte do toho tvrdého zaměstnání, které pečuje o lidi. Kdyby se někdo z vás mohl etablovat do zdravotnictví, přijďte a pomozte. Já bych hrozně rád, abychom vyhráli. Naše zdravotnictví by mělo vyhrát. A taky vyhraje. Děkuju.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan ministr Tomáš Petříček s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, pane předsedající. Krátce jenom na paní předsedkyni Pekarovou Adamovou. Ten celý návrh je založen na práci, ne na nepráci. Je to podpora v zaměstnanosti. Druhá věc je také samozřejmě to, že se jedná o dočasný návrh a také návrh, ve kterém i zaměstnavatel je finančně zapojen tak, aby byl motivován hledat řešení, které bude dlouhodobé. Dlouhodobým řešením také potom je samozřejmě, že v nepráci se ti lidé mají případně rekvalifikovat, využívat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jak o tom například hovořila kolegyně Valachová či Gajdůšková.

A v neposlední řadě přiznejme si také, že ten návrh počítá s tím, že zaměstnanec bude mít nižší příjem, takže je motivován si hledat zaměstnání, kde bude mít ten příjem plný, kde bude na plný úvazek. Takže si myslím, že i v tomto kontextu ten návrh počítá s tím, že má motivovat zaměstnance aktivně případně svou situaci řešit. A celkově to není žádné betonování, jak se tady vykresluje. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí s přednostním právem pan předseda Vojtěch Filip, v tuto chvíli poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní a pánové, já budu stručný.

Za prvé určitou reakci na vystoupení kolegy Kalouska. No, přece vítězem musí být právě ten příští ekonomický výkon České republiky. Principiálně přece nejde o to teď udržovat nějaká pracovní místa, která nejsou perspektivní, ale jde o to, abychom udržovali ty pracovní kolektivy, bez kterých se nedá určitý vysoce kvalifikovaný výrobek vůbec udělat, nebo vysoce kvalifikovaná práce, služba apod. Proto ty principy, když jsme je před měsícem začali diskutovat s vládou, sestávaly z toho, že nejde o celý pracovní kolektiv celého podniku, ale jenom o tu vysoce kvalifikovanou práci v té firmě. Druhý princip, který jsme udržovali, byl ten, že to musí být vztah zaměstnavatele, zaměstnance a státu, to je přece úplně zřejmé. A třetí princip byl ten, že když to ten stát doplácí, tak se mu to v příštím období musí vyplatit, tzn. tam bude určitý výkon, který bude.

Nejde vůbec o udržování pracovních míst, která nejsou perspektivní. Proto jsme souhlasili s tím, že o tom rozhoduje vláda po té poradě, nebo chcete-li, po jednání tripartity. Jednali jsme o tom s odboráři, jednali jsme o tom se zaměstnaneckými svazy a docházíme ke stejnému názoru. Nakonec to vedlo k tomu, že jsme nesouhlasili se zkráceným jednáním a že to tady máme ve všech třech čteních, byť tedy potřebujeme ten zákon co nejdříve, protože prodlužovat ten jednorázový zákon, který jsme tady přijali v tom období první krize, nemůžeme, protože nemá tu flexibilitu, nemá konkrétní odpověď na ty změněné podmínky, které tady budou. Já nechci připomínat ta rozhodnutí, asi nejkvalifikovanější, která padla na konci 50. let v Japonsku, kde se rozhodli, do čeho půjdou a co podpoří, a tam to vedlo k dlouhodobému více než třicet let trvajícímu vzestupu japonské ekonomiky. A to samé vlastně opakovali ve Spolkové republice Německo. Náš zákon musí být také upraven na naše podmínky.

Ty jednotlivé parametry asi tady budeme diskutovat ve druhém čtení. Já bych nechtěl nějakým způsobem zdržovat tu debatu, ale považoval jsem za potřebné znovu se k tomu vrátit. Jestliže souhlasíme s tím, že zákon potřebujeme, já to nepovažuji za zákon, který by byl zmetkem. Já to považuji za návrh zákona, o kterém musíme diskutovat s největší vážností právě tady, abychom posoudili všechny parametry z těch tří pohledů, které já považuji za základní - co potřebuje vláda, co potřebují zaměstnavatelé a co musíme udělat pro zaměstnance, abychom udrželi jak pracovní kolektivy, tak jejich sociální jistoty. Bez toho prostě nemůžeme dál fungovat. Je to naše odpovědnost, jak bude ten zákon vypadat. Tu odpovědnost opravdu nemůžeme svěřit někomu jinému. Je to opravdu na nás. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se, prosím, ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Má paní zpravodajka, paní poslankyně Dražilová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Dražilová: Já si dovolím shrnout obecnou rozpravu, kde jsme slyšeli spoustu výhrad od diskutujících, padla zde spousta návrhů. A já jenom připomínám, že v tuhle chvíli máme v systému 19 pozměňovacích návrhů. Jako zpravodaj samozřejmě podporuji diskusi politických stran, která by vedla ke shodě na principiálních změnách, a koneckonců kolegyně Valachová zde už řekla, že takováto diskuse se chystá.

Padly zde dva návrhy, byl to návrh na vrácení a dále návrh na zkrácení lhůty na 12 dnů. Jako zpravodaj nepodporuji ani návrh na vrácení, ani návrh na zkrácení lhůty a doporučuji tento sněmovní tisk postoupit do druhého čtení.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přeje si pan ministr vystoupit? Ne, nepřeje si se závěrečným slovem.

Takže než se budeme zabývat přikázáním návrhu k projednání, pokud se tím budeme zabývat, tak se musíme vyrovnat s návrhem, který zazněl v rozpravě, přednesl ho pan předseda Miroslav Kalousek a zní, abychom vrátili předložený návrh navrhovateli k dopracování. Přivolal jsem poslankyně a poslance, kteří nejsou v sále. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil, prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

Hlasujeme tedy o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.