(14.10 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Ve středu 12. 7. projednat pevně zařazený bod 92, je to sněmovní tisk 666, pokračovat dalšími body z bloku třetího čtení a jednat až do 13.45 hodin a poté zahájit volební blok, což jsou body 135 a 139, přičemž navrhujeme zařadit do něj tři nové body, a to návrh na volbu člena Dozorčí rady Vinařského fondu, návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře, návrh na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření, zda nedocházelo k protiprávnímu jednání v souvislosti s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení nebo informací z těchto spisů a zda informace takto získané nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu.
Dále odpolední jednání zahájit v 15.30 hodin již pevně zařazenými body, tedy nejprve bod 41, sněmovní tisk 1108, a 40, sněmovní tisk 943, a po nich dále projednat bod 39, sněmovní tisk 1101, 33, sněmovní tisk 1089, a bod 194, sněmovní tisk 1086, dále bod 2, sněmovní tisk 959, a bod 6, sněmovní tisk 688.
V pátek 14. 7. projednat body z bloku třetího čtení v pořadí nejprve bod 119, sněmovní tisk 1029, dále bod 120, sněmovní tisk 1072, bod 94, sněmovní tisk 921, a bod 121, sněmovní tisk 998, a pokračovat dalšími body z tohoto bloku.
Toto je z mé strany vše.
Pokud nezazní námitky, nechám hlasovat o návrzích z grémia najednou. Poté bych dal slovo k dalšímu doplnění schůze. Nejprve bych nechal odhlasovat tedy návrhy z grémia a poté by zazněly další body - a poté by zazněly připomínky poslanců. Žádnou námitku nevidím.
Pan poslanec Benda? Prosím.
Poslanec Marek Benda: Moc se omlouvám, pane místopředsedo, ale mám pocit, že jsme to tady takto nedělávali. Zazní nejprve všechny návrhy, pak se hlasuje samozřejmě přednostně o těch gremiálních, ale pokud má někdo například nějaké změny ke gremiálním návrhům, tak mi připadá férové, aby všechny návrhy, které mají zaznít, zazněly současně, a pak se o nich hlasovalo. Takže prosím nepředřazovat hlasování o gremiálních návrzích.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, budu postupovat tak, jak navrhujete. Nejprve tedy přednostní právo. S tím se hlásí nejprve pan předseda Faltýnek, pan kolega Mihola, pan kolega Kováčik. Prosím.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Poprosil bych o pevné zařazení některých bodů, které se mi nepodařilo dohodnout v rámci grémia, nicméně jsem avizoval, že tento pokus učiním.
Čili dovolte mi, abych konkrétně jménem našeho poslaneckého klubu navrhl zařadit do pořadu schůze body ministra financí, a to konkrétně body číslo 7, 8, 9, 10 a 11, jedná se o sněmovní tisky 1059, 1060, 1071, 1061 a 1023, a bod ministra obrany číslo 18, sněmovní tisk 931, o Vojenském zpravodajství, a to na dnes, na úterý 11. 7., za již pevně zařazené body - myšleno tím včetně návrhů z grémia. Čili za ten návrh, na kterém se shodlo grémium. Nechci bourat dohodu grémia.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zde se chci pouze zeptat, pane předsedo, zda chcete toto hlasovat jako jeden blok, tzn. 7, 8, 9, 10, 11 a 18, anebo zda to Vojenské zpravodajství chcete oddělit od těch bodů při hlasování.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Oddělit. Blok ministra financí separátně a Vojenské zpravodajství separátně.
A dále bych vás chtěl poprosit o podporu na pevné zařazení na tuto středu 12. 7. na konec bloku odpoledních návrhů body 15 a 16, jedná se o sněmovní tisky 924 a 930, za již pevně zařazené body včetně návrhů z grémia. Jedná se o návrhy zákonů z dílny ministra životního prostředí, konkrétně novela zákona o ovzduší a novela zákona o vodách. U obou těchto zákonů již byl zahájen infringement ze strany Evropské komise. Čili na středu po pevně zařazených včetně návrhů z grémia body 15 a 16. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan předseda Mihola.
Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych požádat o pevné zařazení bodu, tedy sněmovního tisku devět set... pardon 1038... ještě jednou se omlouvám, 1064 - novela zákona o lesích, tedy lesní zákon.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Který je to bod v pořadí schůze, pane předsedo?
Poslanec Jiří Mihola: Nemá číslo jako bod, je to vlastně nové zařazení, takže sněmovní tisk 1064, novela o lesích, lesní zákon, a to na středu odpoledne jako první bod.
Potom bod číslo 102, což je návrh poslanců Václava Votavy, Jaroslava Klašky, Ondřeje Benešíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 1019, a to na pátek po již pevně zařazených bodech. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pan předseda Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezké dobré odpoledne. Dovolím si před vás předstoupit s několika málo žádostmi na změnu našeho pořadu 59. schůze Poslanecké sněmovny.
Nejprve mi dovolte, abych navrhl v souladu s usnesením poslaneckého klubu KSČM vyřadit z pořadu bod 171, to je návrh na působení sil a prostředků Ministerstva obrany v Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Polsku v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO, sněmovní tisk 1021.
Dále mi dovolte, abych v případě, že tento návrh nebude přijat, požádal o změnu návrhu pana kolegy Faltýnka, který navrhoval zařadit ještě body 7, 8, 9, 10, 11 a 18, aby tyto body byly zařazeny ne nakonec po bodu 171, ale před bod 171, nebude-li tento bod na můj návrh vyřazen.
Dále mi dovolte, abych navrhl zařadit nový bod jednání Poslanecké sněmovny v závislosti na posledním vývoji počasí v České republice. Můžeme mít různé názory na klimatickou změnu - někteří si fanaticky myslí, že neexistuje, a píší o tom dokonce knihy, někteří si zase fanaticky myslí, že existuje, a zákonitě závisí na lidské činnosti. Pravda bude asi někde uprostřed. Co je ovšem důležité, je třeba to nějakým způsobem vysvětlit těm lidem, kteří hospodaří v české, moravské a slezské krajině a kteří jsou velmi tvrdě postiženi dlouhodobým dopadem klimatické změny. Není nic nového, že jsme v periodě těžkého sucha.
My jsme se v zemědělském výboru touto tematikou zabývali opakovaně i spolu s ministerskými funkcionáři, náměstky, úředníky a tak podobně. Nicméně situace se vyvinula natolik, že v nejpostiženějších okresech České republiky, kde již začaly nebo jsou v plném průběhu žně, a mám na mysli okresy zejména Břeclav, Znojmo a velká část okresu Třebíč, dosahují první zprávy o výnosech obilovin a řepky velmi katastrofických čísel. Jedná se o deseti-, patnácti-, dvacetiprocentní sklizně oproti průměrům minulých let. Jsou zemědělské podniky, které se pustily do řepky a místo očekávaných 40 až 45 centů, tedy metráků, čili 4 až 4,5 tuny sklízejí 8, 9 metráků, čili 0,8, 0,9, 0,1, tedy jednu celou tunu. Jde o ztráty, které jsou velmi katastrofální nejen přímým výnosem ať už zrna, obilovin, nebo řepky, ale také ztrátami na další cenné surovině. A zde je i napojení na živočišnou výrobu, kde jsou například ztráty na pícninách tak veliké, že byla nějaká velmi průměrná až podprůměrná první seč a z druhé seče a dalších sečí nenarostlo už vůbec nic a je tam poušť, step, úhor. A živočišná výroba - zejména chov skotu je velmi těžce postižen tím, že vlastně jde nebo půjde po sklizni do období podzimního, zimního a jarního bez jakýchkoliv zásob. ***