Události října 1918
Dnešní budovy Poslanecké sněmovny jsou neodmyslitelně spojeny s událostmi kolem vzniku samostatného československého státu v roce 1918.
V pondělí 28. října 1918 se kolem poledne zástupci Národního výboru ve složení Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup a Jiří Stříbrný vydali na místodržitelství, dnes je tento palác ve Sněmovní 1 součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny. Tam ovšem zastihli jen viceprezidenta místodržitelství Jana Kosinu, místodržitel Max Coudenhove byl v ten den totiž ve Vídni. Podle Národních listů Kosinovi oznámili, že „Národní výbor přejímá dnešním dnem veřejnou správu, že dosavadní zákony a nařízení zůstávají až na další rozhodnutí v platnosti a že je nutno, aby celá likvidace a odevzdání všech věcí do rukou nového státu československého bylo provedeno co nejrychleji při zachování naprostého pořádku a klidu“. (Národní listy ze dne 28. 10. 1918) S místodržitelem se zástupci Národní výboru sešli až následující den po jeho návratu z Vídně.
Z místodržitelství se vypravili do Zemské správní komise, která podle historika Antonína Klimka sídlila ve Sněmovní ulici v prostorách zemského sněmu, kde je dnes hlavní jednací sál Poslanecké sněmovny, tedy v prostorách Thunovského paláce. Tam V. Schönbornovi, který komisi vedl, oznámili, že „Národní výbor přejímá od dnešního dne budovu zemského sněmu se zasedací síní sněmovní“. (Národní listy ze dne 28. 10. 1918) Historik A. Klimek popsal, jak si čtyři z „mužů 28. října“ prohlédli zasedací síň zemského sněmu: „Sál se za války změnil ve skladiště aprovizace Zemského výboru, a tak, podle Rašína, ´po zemi válely se brambory a kroupy, na poslaneckých sedadlech stály pytle mouky… na předsednickém stole byl pytlík s kroupami´ Nařídili dát sál do pořádku.“ (A. Klimek: Říjen 1918)
Ve čtvrtek 14. listopadu 1918 byl Thunovský palác svědkem první schůze Revolučního Národního shromáždění. Na ní Karel Kramář, který v úvodu schůzi řídil z titulu předsedy Národního výboru, prohlásil, že dynastie habsbursko-lotrinská ztratila práva na český trůn a nový stát je republikou. Aklamací byl prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, který byl v té době ještě v zahraničí.
„Karel Kramář: Všecka pouta, která nás vázala k dynastii Habsbursko-Lotrinské, jsou přervána (Výborně! Poslanci povstávají, hlučný potlesk.) Konec jest smlouvám z r. 1526 i pragmatické sankci (Výborně, potlesk ) Dynastie habsburskolotrinská ztratila všechna práva na trůn český (Tak jest! Výborně! Potlesk.) A my svobodni a volni prohlašujeme, že náš stát československý jest svobodnou československou republikou. (Výborně! Sláva! Hlučný potlesk.) A abychom doplnili všechno to, pak prosím Vás, abyste prvním presidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka. (Výborně! Sláva! Potlesk) Prohlašuji tedy professora dra. Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným presidentem Československé republiky.“
Předsedou Revolučního Národního shromáždění se stal František Tomášek. 14. listopadu byla také zvolena první československá vláda v čele s Karlem Kramářem. V tom je určitá zvláštnost Kramářovy vlády - nebyla jmenována hlavou státu, ale zvolena parlamentem:
„Předseda: Kdo s navrženým předsedou vlády a 16 členy vlády souhlasí, prosím, aby povstáním dal souhlas na jevo.
Jednomyslným povstáním jsou zvoleni.“
Kramářova vláda řídila zemi do července 1919.
Klíčové události spojené se vznikem a budováním Československa připomíná pamětní deska na budově Thunovského paláce. Byla odhalena 28. října 1933, jejími autory byli sochaři L. Šaloun a F. Foit.