V pátek skončila 35. schůze Sněmovny
30. 9. 2022Průběh 35. schůze, která byla zahájena 6. září, byl ve čtvrtek 29. září přerušen na vloženou 40. schůzi, jejíž součástí bylo i druhé čtení novely zákona o letošním státním rozpočtu
Sněmovna se k 35. schůzi vrátila podle harmonogramu po dvou týdnech, během nichž - kromě jednání sněmovních výborů a komisí - proběhly i další mimořádně svolaná jednání celé Poslanecké sněmovny - viz 37. schůze, 38. schůze a 39. schůze.
Pojďme si zrekapitulovat některé zákony, které Sněmovna na 35. schůzi schválila:
Obchodníci nabízející zboží ve slevě zřejmě budou muset nově uvádět i cenu, za kterou výrobek prodávali v předchozím období. Předpokládá to vládní novela zákona o ochraně spotřebitele, jež má ztížit uvádění falešných slev. Předloha také prodlouží ze 14 dnů na 30 dnů lhůtu, v níž je možné odstoupit od smlouvy o koupi uzavřené například na prodejní akci. Novelu, jež přebírá pravidla nových evropských nařízení, nyní dostanou k posouzení senátoři.
U slevy budou obchodníci muset podle předlohy nově uvádět, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce produkt nabízeli v období ne kratším než 30 dnů. Pokud zboží nabízeli kratší dobu, budou uvádět nejnižší cenu za uplynulou dobu. Má to zabránit klamání spotřebitelů ohledně výše údajné slevy. Opatření se ale nebude vztahovat například na věrnostní programy nebo na reklamy, kde se obchodníci chlubí obecně nízkými cenami. Nebude se vztahovat ale ani na potraviny a další zboží, které rychle podléhá zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby.
Spotřebitel poškozený nekalou praktikou prodejce by měl mít nově právo vedle nároků plynoucích z občanského zákoníku také na odstoupení od smlouvy do 90 dnů. Mohl by také požadovat přiměřené snížení ceny. Od smlouvy by nemohl odstoupit, pokud by prodávající prokázal, že je to vzhledem k závažnosti nekalé praktiky nepřiměřené.
V případě recenzí budou prodejci povinni zajistit pro spotřebitele jasnou informaci, že hodnocení udělili skutečně lidé, kteří si výrobek zakoupili nebo ho užili. Zveřejňování falešných recenzí bude podle novely nekalou obchodní praktikou stejně jako tvrzení, že recenze pochází od spotřebitelů, kteří výrobek zakoupili, aniž by prodávající toto tvrzení jakkoli ověřil či zajistil, že je pravdivé. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno také jednání, kdy poskytovatel on-line tržiště umístí na přední pozice seznamu výsledků vyhledávání produkt, který tam umístil za úplatu, a zákazníka na placenou reklamu neupozorní.
Sněmovna schválila pozměňovací návrh Karla Haase (ODS), Patrika Nachera (ANO) a Michala Zuny (TOP 09), který upravuje regulaci nevyžádaných obchodních sdělení. Bude se týkat jen komunikace iniciovanou podnikatelem.
Postup při zabavení kulturních předmětů, které by byly nelegálně dovezeny do zemí EU, a jejich vrácení do zemí původu přinese zákon o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie, který Sněmovna schválila téměř jednomyslně. Žádný z poslanců úpravy vládní předlohy nepožadoval. Normu nyní dostane k posouzení Senát, který by ji mohl projednat v polovině října.
Nová pravidla mají zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícím drancováním archeologických nalezišť. V některých politicky nestabilních státech Blízkého východu se tak získávají peníze sloužící k financování terorismu.
Zákon připravila už minulá vláda Andreje Babiše (ANO), Sněmovna v předvolebním složení jej ale nestihla schválit. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) měl být zákon přijat už předloni.
Opětovně předložený návrh stanovuje postup ministerstva kultury a českých celních úřadů pro případ, že by čeští celníci kulturní statek dovezený v rozporu s právními předpisy země původu zachytili. Upravuje postup od zadržení předmětu přes jeho přezkoumání odbornou příspěvkovou organizací ministerstva kultury, tedy třeba Národním muzeem, Národní knihovnou nebo Národním památkovým ústavem, až po rozhodnutí ministerstva kultury o zabavení kulturního statku a jeho vrácení do země původu.
Navrhovaná právní úprava představuje zatím první část adaptace evropské normy, její implementační lhůta byla 28. prosince 2020. Druhá část bude následovat nejpozději do června 2025 v souvislosti se vznikem připravovaného centralizovaného elektronického systému, který členským státům bude sloužit k výměně informací o dovozech kulturních statků ze třetích zemí.
V českém právním řádu nejsou předkládaná pravidla novinkou. Navazují na Úmluvu o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970, ke které tehdejší Československá socialistická republika přistoupila v roce 1977.
Mezinárodní spolupráce při správě daní a automatická výměna daňových informací se zřejmě rozšíří i o digitální ekonomiku. Příslušnou novelu, která to má úřadům umožnit, v pátek 30. září schválila Sněmovna a nyní ji dostane k projednání Senát. Novela počítá například s tím, že finanční úřady by mohly pravidelně získávat údaje o prodejcích digitálních platforem, kteří díky nim vydělávají například na pronájmu nemovitostí nebo dopravních prostředků.
Provozovatelé těchto služeb z ČR i zahraničí by měli vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za předchozí kalendářní rok. Vláda uvádí, že finanční úřady v zemích EU zpravidla nemají dostatečné údaje k tomu, aby mohly správně vyměřit daň dosaženou v jejich zemích prostřednictvím digitálních platforem a řádně takové daňové rezidenty kontrolovat.
Informace, které budou muset firmy poskytovat, se týkají identifikace daného prodejce a informace o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Oznamovací povinnost se přitom nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí 30 transakcí ročně nebo částku zhruba 50.000 Kč (2000 eur). Novela také umožní finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí v Česku.
Zákon přichází s novinkou, která umožní finančním úředníkům pro účely mezinárodní spolupráce uskutečňovat kontrolní nákupy. Těmito nákupy budou prověřovat, zda provozovatelé platforem plní své daňové povinnosti. Vláda nepředpokládá, že by kontrolní nákupy zvýšily výdaje státního rozpočtu.
Zákon o významné tržní síle, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami, se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení se také zpřísní. Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu ji ještě rozšířila. Nově mají mít podle vládního návrhu významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok.
Podle poslaneckého pozměňovacího návrhu poslanců Karla Smetany (KDU-ČSL) a Josefa Kotta (ANO) bude mít významnou tržní sílu i takový odběratel, jehož roční obrat v tuzemsku přesáhne pět miliard korun. Významnou tržní sílu bude mít i odběratel s obratem do pěti miliard, pokud je ovládanou osobou a pokud jeho obrat společně s obratem ovládající osoby přesáhne pět miliard. Významnou tržní sílu bude mít i nákupní aliance, pokud společný obrat jejích členů v tuzemsku překročí pět miliard.
Ze zákona podle vládního návrhu zmizí dosavadní ustanovení, které definuje významnou tržní sílu. Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.
Návrh zákona podle ministerstva zemědělství zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009. Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.
Na návrh Karla Smetany (KDU-ČSL), Josefa Kotta (ANO) a Petra Bendla (ODS) doplnila Sněmovna do novely další nekalé praktiky. Půjde například o podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky a cenu stanoví odběratel. Další novou nekalou praktikou má být například požadavek, aby dodavatel hradil náklady na své produkty prodávané v propagační akci, pokud odběratel před zahájením propagační akce neupřesní období a neuvede předpokládané množství výrobků, které budou objednány se slevou.
Funkce odborných náměstků na ministerstvech zřejmě zaniknou a zruší se omezení v počtu náměstků členů vlády. Předpokládá to koaliční novela služebního zákona, kterou v pátek 30. září schválila s některými úpravami Sněmovna. Část změn ve státní službě opět kritizovali opoziční poslanci, zamítnutí předlohy ale neprosadili. Opoziční hnutí ANO neuspělo ani s různými variantami ponechání omezení v počtu takzvaných politických náměstků. Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Spory vyvolalo v dolní komoře zejména zrušení omezení, podle kterého člen vlády může mít nejvýše dva politické náměstky. Hnutí ANO neprosadilo návrhy, podle nichž by takové pozice mohly být nejvýše čtyři, nebo pět, či na ministerstvech tolik, kolik na nich působí vrchních ředitelů sekcí, přičemž ministři bez portfeje by mohli mít maximálně dva náměstky. Zuzana Ožanová (ANO) argumentovala tím, že zrušení omezení v počtu politických náměstků značně zvýší výdaje. Lídr SPD Tomio Okamura prohlásil, že koalice protlačuje změnu koaličního zákona silou, protože spolustraníci mají "hlad po korytech". Jde podle něho o "trafiky" za 100.000 až 150.000 korun měsíčně.
Naopak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) poukazoval na to, že novela má učinit státní správu pružnější a otevřít klíčové funkce v ní lidem ze soukromého sektoru. "To je klíčový důvod pro změnu zákona o státní službě," zdůraznil.
Navrhované změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Naopak podle Ivety Štefanové (SPD) jde o krok k politizaci státní správy. Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se mají podle novely stát od příštího roku vrchní ředitelé sekcí. Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby.
Poslanci ANO neprosadili omezení okruhu vedoucích úředníků s funkčním obdobím. Podle nich hrozí riziko "destabilizace a politizace státní správy". Berenika Peštová (ANO) upozornila na to, že vyměnění úředníci budou brát půl roku čtyři pětiny platu a pokud nedostanou nabídku přiměřeného pracovního místa, získají odchodné až 12 platů. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že by byl pro omezení těchto takzvaných "bazénů", takové úpravy ale nikdo nepředložil.
Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením některých lhůt, elektronickou komunikaci nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení. Předloha upravuje také služební studijní volno.
Sněmovna z předlohy vypustila rozšíření možností pro slaďování rodinného a osobního života se státní službou. Koalice chce počkat do příštího roku na návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který má v návaznosti na příslušnou evropskou směrnici záležitost řešit celkově.
Exportérům má s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál by měl ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Na záruky má být vyčleněno až zhruba 6,25 miliardy korun. Sněmovna návrh na žádost vlády schválila zrychleně, aby záruky mohly být poskytnuty co nejrychleji, řekl poslancům vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zrychlené projednávání podpořila na 40. schůzi výslovně i opoziční ANO, žádný z poslanců úpravy nenavrhl. Návrh nyní dostane k projednání Senát, který by se jím mohl zabývat na schůzi za dva týdny.
Zavedení tohoto typu podpory umožňuje dočasný krizový rámec, který přijala Evropská komise na konci března. Záruky má přinést novela o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. To navrhlo do nového fondu exportní pojišťovny vložit ze státního rozpočtu půl miliardy korun, což by mělo stačit k poskytnutí záruk ve zhruba šestimiliardové výši.
Vodáci budou moci zřejmě plout po vybraných úsecích tuzemských řek až s půl promile alkoholu v krvi bez hrozby pokuty. Do novely zákona o vnitrozemské plavbě to dnes po rozsáhlé debatě zastánců a odpůrců vložila Sněmovna na návrh svého hospodářského výboru. Návrh musí ještě posoudit Senát. Návrh počítá s tolerancí půl promile alkoholu pro vůdce malých plavidel. To odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům.
Tolerance by platila pouze pro vymezené úseky vodních cest, kde nehrozí velký provoz. Zároveň se bude vztahovat pouze na vůdce malých plavidel bez motoru. Odpůrci varovali, že prolomení nulové tolerance se může rozšířit i na další dopravní prostředky.
V minulém volebním období se stejný návrh objevil také, nebyl ale úspěšný. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes řekl, že jeho úřad s nynějším návrhem souhlasí. Pro pozměňovací návrh hlasovalo 85 poslanců, proti jich bylo 34. Pro návrh byli hlavně poslanci ODS, SPD, TOP 09 a Piráti. Poslanci ostatních klubů nebyli jednotní; část z nich byla pro, část proti. Zákon má vstoupit v účinnost prvním dnem třetího měsíce po vyhlášení ve Sbírce, což by mohlo být až začátkem příštího roku.
Spoluautor návrhu Vojtěch Munzar (ODS) dnes zopakoval, že návrh nezbavuje vodáky odpovědnosti za případné škody a za jejich jednání. "Tolerancí půl promile z nikoho nesnímáme žádnou odpovědnost," argumentoval ministr Kupka. Pokud zákon víc odpovídá realitě a životu, pak může mít nějaký respekt, míní. "Návrh není generálním pardonem pro opilce," řekl poslanec Munzar. Jde podle něj o ochranu těch, kteří to s pitím nepřehánějí.
Proti toleranci alkoholu se vyslovil například poslanec STAN Martin Exner. Popisoval svoje letošní zážitky ze sjíždění Vltavy, kde podle něj vodáci požívali alkohol nezřízeně. Uvedl, že neviděl žádné kontroly na alkohol. "Pokud napíšeme takový zákon a nebudeme ho vymáhat, tak jenom zaplevelíme náš právní řád," dodal. Také Vladimír Zlínský (SPD) varoval, že již nyní jezdí někteří vodáci značně opilí a ohrožují ostatní. Za zachování nulové tolerance se vyslovila i Zuzana Ožanová (ANO). "Z hlediska bezpečnosti je vhodné udržet si naši nulu na vodě, na silnici i ve vzduchu," argumentovala. Varovala, že za chvíli by mohli požadovat prolomení nulové tolerance třeba piloti rekreačních letadel. Rovněž její stranický kolega Milan Feranec varoval, že jde o prolomení nulové tolerance. "Tím otevřeme Pandořinu skříňku, přijdou další," upozorňoval.
"Dneska je tolerance nula, přesto se tam dějí tyhle věci," reagoval předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Návrh podle něj umožní dát si jedno nebo dvě piva slušným lidem.
Poslanci dnes do novely vložili i další pozměňovací návrhy. Posunuli lhůtu pro výměnu již propadlých průkazů pro vůdce malých plavidel o rok. Místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) zdůraznil, že těchto průkazů je velmi mnoho, a upozornil, že by zbytečně propadly. Státní plavební správa také podle dalšího přijatého návrhu nebude muset šetřit nehody malých plavidel bez vlastního pohonu, tedy kánoí a raftů.
Novela zákona o vnitrozemské plavbě především zavádí pravidla nových evropských směrnic. Ve vnitrozemské plavbě by měly přibýt dvě nové kvalifikované profese, a to odborník na přepravu cestujících a odborník na zkapalněný zemní plyn.Odborník na přepravu cestujících bude působit na plavidlech určených k přepravě více než 12 cestujících. Bude pomáhat cestujícím při ochraně jejich práv, bude pomáhat osobám se zdravotním postižením a bude vykonávat činnosti související s ochranou cestujících.
Odborník na zkapalněný zemní plyn bude působit na větších lodích s výjimkou rekreačních, které jako pohon využívají zkapalněný zemní plyn. Bude mít na starosti kontrolu pohonné soustavy a čerpání plynu. Odborníkem na zkapalněný zemní plyn bude muset být vůdce každého takového plavidla. Oba tyto druhy odborníků budou muset mít oprávnění. Státní plavební správa povede informační systém, v němž budou tito odborníci evidovaní.
Novela také upravuje především harmonizované a vnitrostátní požadavky na minimální věk a odbornou i zdravotní způsobilost osob k vedení a obsluze plavidel. Některá dosavadní pravidla novela převádí z vyhlášek přímo do zákona.
