Rekonstrukce sněmovních budov v Tomášské ulici
12. 2. 2019Pohled na komplex sněmovních budov na rohu Valdštejnského náměstí a Tomášské ulice bude nejméně až do léta turistům a nejen jim schován za lešením. Kancelář Poslanecké sněmovny se rozhodla všechny tyto národní kulturní památky, počínaje Aueršperským palácem (původně ze 16. století – víc níže), opravit. Předmětem díla jsou stavební opravy fasád a výplní otvorů v uliční části řešených objektů a související stavební práce. Stavební práce spočívají v opravách omítek, vč. štukatérské výzdoby, oken a klempířských prvků na fasádách, vč. nových nátěrů a maleb dle projektové dokumentace. Naposledy byly tyto objekty rekonstruovány v letech 1992 – 1994 a za ten uplynulý čas se povětrnostní podmínky a rušný provoz v Tomášské ulici na stavu plášťů budov silně podepsaly. Součástí vysoutěžené zakázky za více než 25 miliónů korun je také oprava podloubí, chodníků a osvětlení. Firma Oliver Braun bude postupně až do konce roku 2019 opravovat celou uliční frontu (ul. Sněmovní -Valdštejnské nám. – ul. Tomášská – ul. Thunovská)
Dvoupatrový Aueršperský palác (který se také občas nazývá Clary-Aldrigenský) charakterizuje relativně skromné raně barokní průčelí zdobené toskánskými pilastry natavenými na představené pilíře v přízemí.
Na místě, kde dnes stojí, ve středověku stávaly řemeslnické domy a také se zde nacházel okraj pohřebiště, které patřilo k románskému kostelu sv. Ondřeje. V šestnáctém století zde byly domy tři, ale dva z nich byly spojeny v roce 1526. Spojená stavba, stejně jako její samostatný soused gotického původu, vyhořela během požáru v roce 1541, který zničil téměř celou Malou Stranu, Hradčany a dokonce zasáhl i Pražský hrad. Obě budovy umístěné v takto lukrativním místě pod Hradem byly rychle obnoveny. Sklepení spojené renesanční stavby stejně jako její obrysy jsou dochované do dnešních dnů v budově paláce.
Nová historie staveb nastala v roce 1680. Tehdy si nejdříve spojenou renesanční budovu zakoupil Jan Aldringen, jeden z představitelů šlechty, která své panství u nás rozšířila po Bílé Hoře a za třicetileté války (jeho předek hájil zájmy rakouského císaře během stavovského povstání a za to byl povýšen do panského stavu). V roce 1682 přikoupil ještě vedlejší stavbu. Oba domy spojil raně barokní přestavbou, které sjednotilo průčelí. Za palácem se nacházela zahrada, jejíž podobu je možno najít na Langweilowě modelu Prahy, který vznikl v první polovině devatenáctého století. K další úpravě paláce došlo v roce 1751. Své dnešní jméno získal v devatenáctém století. V roce 1842 ho pořídil kníže Karel Vilém Auersperg, který ho nechal stavebně upravit. V roce 1856 bylo zde ještě přistaveno druhé patro. K výraznějšímu zásahu do disposice interiérů došlo v roce 1863, kdy byl vystaven zrcadlový salon. K dalším přestavbám došlo ještě na začátku dvacátého století, kdy Auerspergové palác prodali Zemskému sněmu. Palác také sloužil ministerstvu informací a později školství a kultuře. Nyní je součástí Poslanecké sněmovny a jedná se o národní kulturní památku.
