Neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Jiří Vojáček)
Druhá otázka: Jaká je vyčíslená úspora? Jaké jsou vyčíslené úspory na náhradní kapacity? Třetí: Existuje mezi koaličními stranami shoda na výši schodku? Čtvrtá: Jaká opatření vláda přijme na straně výdajů, které rostou dvojnásobným tempem než příjmy?
Žádám proto o zařazení tohoto bodu a aby se za vládu účastnil předseda vlády, ministryně financí a ministr školství. To by byl ten první návrh, který bych prosil zařadit jako druhý bod programu.
Potom mám ještě druhý návrh, který by se jmenoval Změna jednacího řádu vlády a její dopady na transparentnost rozhodování vlády a na legislativní proces.
Úřad vlády předložil novelu nebo návrh zcela nového jednacího řádu vlády. Nejde o kosmetickou úpravu. Proto prosím o pozornost tomu, co konkrétně obsahuje. Za prvé, předseda vlády by mohl zkrátit, omezit nebo zcela zrušit připomínkové řízení k vládnímu materiálu. Za druhé, zúžil by se okruh připomínkových míst, například veřejný ochránce práv, Národní rozpočtová rada, kraje i hlavní město. Za třetí, ruší se dosavadní pravidlo, které bránilo projednání bez rozpravy, nakládání se státním majetkem. Za čtvrté, zápis z jednání vlády by už neobsahoval průběh rozpravy, pouze výsledek. Za páté, zvukové záznamy z jednání vlády by byly nedostupné po dobu 30 let.
Teď to podstatné. Tento návrh Úřadu vlády nestojí sám o sobě. Je poslední v řadě přestaveb Úřadu vlády, které probíhají od loňského prosince. K 1. červenci letošního roku byly z Úřadu vlády definitivně převedeny agendy lidských práv, duševního zdraví, protidrogové problematiky a národnostních menšin. Na protest rezignovalo více než 50 expertů z vládních rad, výborů a pracovních skupin. Souběžně se mění pravidla jmenování expertů. Do poradních orgánů by je nejmenoval předseda vlády, příslušné rady, ale vláda jako celek. Do třetice, podle nového jednacího řádu by vedoucí Úřadu vlády mohla nově předkládat materiály přímo na jednání vlády. To je nová pravomoc. Úřad, který má být servisním aparátem, se stává samostatným aktérem. Poskládejte si to dohromady, kolegyně a kolegové. Odborný obsah se ze Strakovky rozpustil do rezortů, procedurální moc se v ní naopak koncentruje. To není modernizace.
Autorkou a předkladatelkou návrhu je vedoucí Úřadu vlády, paní Tünde Bartha. Chci být přesný a věcný. Vedoucí Úřadu vlády je standardně nevolená úřednická funkce a na tom samo o sobě není nic špatného. Problém je v poměru mezi vlivem a odpovědností. Paní Bartha nebyla nikým zvolena, není členkou vlády, neskládá tady účty a nelze ji odvolat. Vedla Úřad vlády už v letech 2018 až 2021. Mezitím působila jako manažerka holdingu Agrofert. Pan premiér ji sám veřejně označuje za svou pravou ruku. Právě ona dnes předkládá návrh, který by pravomoci jejího vlastního úřadu rozšířil a zároveň omezil možnost veřejnosti i této Sněmovny do vládního rozhodování vidět.
Dovolte taky srovnání evropské. Ve Švédsku je povinnost projednat vládní materiál s dotčenými orgány a veřejností zakotvena přímo v ústavě. Německá vláda si loni novelou svého jednacího řádu transparentnost přidala a zavedla povinné srovnávací přehledy změn a zveřejňování lobbistické stopy. Britové zkrátili lhůtu pro zpřístupnění vládních dokumentů. My jdeme v těchto ohledech přesně opačným směrem.
Každá z těchto změn se týká také přímo této Sněmovny. Připomínkové řízení není jen vnitřní záležitostí vlády. Kvalitu zákona ovlivní dřív, než sem přijde jako hotový. Pokud premiér dostane možnost tuto fázi jednostranně zrušit, dostaneme sem předlohy neprověřené a odpovědnost za ně poneseme my, ne Úřad vlády.
Úřad vlády tvrdí, že jde o technickou modernizaci, která už byla připravována předcházející vládou, ale technickou modernizaci lze obhájit ve veřejné rozpravě. Přesně to zde navrhuji. Pokud je návrh tak nekontroverzní a pouze technický, nemá vláda jediný důvod se tomu vyhýbat. Proto žádám o zařazení tohoto bodu na jednání naší Sněmovny, které by se účastnil předseda vlády, případně i vedoucí Úřadu vlády. Děkuji za podporu mého návrhu a chtěl bych ho zařadit jako třetí bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Dobrý podvečer, vystřídali jsme se v řízení schůze, takže vás zdravím z tohoto místa.
Budeme pokračovat. Zatím posledním přihlášeným, který se hlásí k programu schůze, je v tuhle chvíli pan poslanec Hladík, kterého poprosím, aby přednesl své návrhy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Hladík: Děkuju mnohokrát, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navrhnout nový bod, který by se jmenoval Červený miluje Hladíka aneb Stará ekologická zátěž, součást politického boje.
Proč o tom budu hovořit? Pan ministr Černý do veřejného prostoru jako součást veřejné debaty vytáhl situaci v Národním parku Šumava. V místě, které československá armáda používala jako cvičiště chemických látek a které bylo po roce 1991 předáno různým organizacím, až nakonec skončilo u národního parku kromě jedné parcely pod původním objektem, který byl zdemolován a který byl ve vlastnictví Ministerstva obrany až do letoška. Letos ho Ministerstvo obrany převedlo na ÚZSVM. Proč o tom hovořím? To z toho důvodu, že ministr Červený se snaží vytvořit situaci, že tady někdo pochybil.
Tak pojďme si zopakovat, jak to tenkrát bylo. V roce 2021 byl nalezen náhodou železný bunkr, za ministra Brabce. Ten byl z úrovně národního parku sanován. V roce 2023 se propadl strop nějakého betonového bunkru. Ten byl z úrovně národního parku sanován. Já jsem byl o té sanaci informován, ale nebyl jsem informován o tom, že tam jsou nějaké sudy nebo nějaké věci, které by se dále řešit měly.
Tuto informaci ministerstvo obdrželo až na podzim roku 2025 a ještě za mého ministrování vrchní ředitel Surý 13. listopadu – já to tady mám k dispozici (Ukazuje materiál.) – píše vrchní ředitelce Kopecké na základě toho, že se v říjnu dozvěděl nějaké informace a že by tedy bylo potřeba udělat nějakou schůzku, že tam může být nějaké riziko a tak dále a tak dále. To, že o tom ministerstvo se dozvědělo až na podzim roku 2025, dokonce dokládá materiál, který 16. dubna vypracoval člen svaté trojice, pan vrchní ředitel Wasserbauer. Já teď budu citovat z toho materiálu, který pan vrchní ředitel Wasserbauer vypracoval. (Hluk v sále.)
Ona to je docela vážná situace, tak prosím, kolegyně a kolegové, jestli byste mohli dávat pozor.
V květnu 2023 došlo v prostorách parcelního čísla v katastrálním území Zhůří k nálezu zbytku bojových chemických látek z činnosti někdejšího vojenského výcvikového prostoru Československé lidové armády. Situace byla řešena zástupci Národního parku Šumava ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem a také Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a ekologickou havárii službou společnosti Dekonta. ***
