Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.00 hodin)
(pokračuje Věra Kovářová)
Na závěr mi dovolte říci, že rozpočet je především o prioritách. Proto prosím netvrďte, že jediným důvodem, proč potřebujete desítky a stovky miliard druhů, jsou dálnice, Dukovany, obrana a školy. Je to vaše rozhodnutí, jaké priority ve svém rozpočtu budete preferovat. A to, že se připravíte o 75 miliard, je jasný signál toho, že se musíte dále zadlužovat.
Na konci mého projevu, než vyslovím poté poslední spíše osobní přání, musím konstatovat, že tento zákon, komentáře k tomuto zákonu ze strany Ministerstva financí pro mě dávají jasný signál – vláda tímto říká, pokud nebudou obrovské dluhy, pokud nebudou obrovské schodky, tak nejsme schopni vládnout. A to je pro mě velmi nebezpečné. A to je to, čemu věříte, paní ministryně.
Závěrem trošku vstřícnější gesto a reakce na poznámku, že opozice nepředložila žádné návrhy, nemá žádné nápady. Mám takový osobní návrh. Pojďme občanům společně říct pravdu o stavu veřejných financí. Řekněme jim, že 95 procent výdajů tvoří mandatorní výdaje. Řekněme jim, že máme dobrý rozsah veřejných služeb: školství, sociální služby, doprava a zdravotnictví. A společně jim řekněme, že rozsah těchto služeb chceme zachovat. Ale na druhou stranu jim ještě připomeňme, že chceme také budovat dopravní infrastrukturu, že chceme mít bezpečný stát, chceme podporovat vědu, výzkum, inovace, chceme tu mít úspěšné firmy. Ale zároveň jim musíme říci tu pravdu, že bez reforem nám příjmy, které v současné době máme, absolutně nestačí. To je fakt. A je to prostě pravda.
A pojďme se tedy společně opozice, koalice shodnout na tom, co pro to společně uděláme, jaké reformy, jakým způsobem budeme zvyšovat příjmy, kam budeme směřovat tuto zemi, ale s udržitelnými financemi. Protože je jasné, když jim tuto pravdu řekneme, tak to občané jistě při společném postupu pochopí. A je jasné, že pravda vítězí. Ale není to jednoduché. K tomu je potřeba odvahy. K tomu je potřeba zodpovědnost a také rozum. Pojďme vzít tedy rozum do hrsti a společně zvyšme příjmy, udělejme reformy, občanům řekněme pravdu a já věřím, že se dopracujeme k udržitelným financím. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. A vím, že Vojtěch Munzar se těší na svůj výstup, ale musí ještě počkat, protože k faktické poznámce je přihlášená paní poslankyně Jana Berkovcová. A já se potom zatím rozloučím, protože zase předávám slovo dalšímu předsedajícímu. Takže vaše dvě minuty.
Poslankyně Jana Berkovcová: A děkuji, pane předsedající. Jenom v rychlosti zareaguji na paní poslankyni Kovářovou. Paní kolegyně, při vší úctě, a vy víte, že si vás vážím, ale vy jste tady už včera a dnes opakovaně apelovala na to, že máme málo základních škol, které nám praskají ve švech, a že je potřeba stavět nové základní školy. Já mám pocit, že tenhle referát jste vytáhla někde z doby možná před pěti lety, protože dneska je situace v základních školách úplně jiná.
Ano, teď jsou ještě školy plné. Možná se nám plně zaplní ještě tento rok první třídy. Ale pak už ta demografická křivka klesá. Určitě vám nejsou známá data. V posledních dvou letech se nám narodilo nejméně dětí za historii naší země. Takže naopak, za pět let bude problém naplnit první třídy a ty základní školy se nám začnou vylidňovat, vyprazdňovat. Takže zřizovatelé základních škol mají úplně opačný problém. Řeší, kdo jim do jejich základních škol bude chodit, a naopak mají obavy, že budou své školy zavírat. Takže nemyslím si, že bychom měli základních škol málo. Budeme mít spíše málo dětí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Dobré odpoledne. Jsem zpět a předávám dvě minuty s faktickou poznámkou paní poslankyni Věře Kovářové.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já jsem také zpět. Jenom musím reagovat na kolegyni Berkovcovou, a nechci tedy být neslušná, ta situace je trošku jiná. Nemůžete situaci posuzovat pohledem z jednoho kraje. Ta situace je následující. Jsou regiony, a není to jenom Středočeský kraj, kde je skutečně obrovská potřeba stavět nové školy. To není, že se někdo podívá z okna a řekne, že se postaví nová škola. To jsou dlouhodobé demografické analýzy, dlouhodobá příprava. A můžete si tyto informace ověřit na Ministerstvu školství. Máte pravdu, že jsou regiony, kde skutečně bude docházet k tomu, že bude málo dětí. Ale jsou regiony, kde chybí tisíce míst. A bude chybět dalších 20 až 25 let. A dokazují to demografické průzkumy. Ta situace je opravdu taková. Říkám: střední Čechy, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Pardubický kraj, Liberecký kraj. A těch škol neustále bude přibývat, ale pouze v některých regionech.
Proto si myslím, a nechci, aby docházelo zde k nějakému sociálnímu pnutí mezi regiony, jasně si musíme říci, kde ty školy chybí, kde je to podložené, a to se musí podpořit, a pak podporujme ty obce a města, které svým způsobem budou muset školy slučovat. A já jsem včera mluvila s kolegou ze Vsetína, kde se to například děje. Čili nechci tady odbíhat od tématu, ale ráda vám ukážu veškeré analýzy, veškerá data. A můžeme se potkat i s některými starosty, protože ten problém je obrovský a skutečně pořád se řeší a bude se dalších 20 let řešit kapacita základních škol v některých regionech. A já podporuju, aby vznikaly i svazkové velké školy v těch regionech, kde ty kapacity samozřejmě jsou nadbytečné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. Máme tady omluvu: celý jednací den z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Lenka Dražilová. A nyní tedy pokračujeme ve stanoviscích klubů. S tím prvním přichází pan poslanec Vojtěch Munzar, s tím dalším potom pan poslanec Michal Kučera a s posledním stanoviskem pan poslanec Benjamin Činčila. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Začnu tím, co asi pro nikoho v tomto sále i mimo tento sál nebude překvapením, že my nepodpoříme jako poslanecký klub přehlasování veta prezidenta republiky. Ale dovolte mi, abych vám sdělil několik důvodů, které nás k tomu vedou.
První důvod. Žádná společnost dlouhodobě nezbohatla na zvýšení přerozdělování a na nekonečném zadlužování. A vládní návrh, který vy se snažíte prosadit, si pro oboje dělá předpolí. Tím, že chcete vykostit fiskální pravidla, paní ministryně, tak tím si chcete zvýšit možnost pro vyšší dluhy a vyšší zadlužování a přerozdělovat tím zdroje z kapes budoucích daňových poplatníků na vaše dnešní sliby. Kdybych použil vaši rétoriku, tak zkrátka chcete účet za peníze pro naše lidi poslat našim dětem.
Fiskální pravidla nejsou jen technickou novelou. Fiskální pravidla mají chránit ekonomické zdraví státu nejenom pro nás, ale i pro budoucí generace. Mají chránit i současnou ekonomiku před negativními projevy, jako je růst úrokových sazeb a proinflační tlaky, které brzdí ekonomický růst. Fiskální pravidla jsou brzdou. A rozpočtově rozmařilá vláda chce brzdy vymontovat, aby si užila rychlejší jízdu, ale náraz do zdi bude o to tvrdší a bolestivější. Když se vládě pravidla nehodí, tak nehledá cesty, jak se do nich vejít, ale hledá cesty, jak je vypnout. A z fiskálních pravidel tak dělá jenom prázdnou právní schránku, která nenaplňuje ducha zákona. ***
