Neautorizováno!
(12.40 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Já myslím, že ticho po pěšině docela teďka u toho tématu je.
Pak se pozastavím u muniční iniciativy. Tato vláda se chová takovým způsobem, že místo aby podpořila domácí obranný průmysl a české zaměstnance, tak radši vezme 140 milionů korun z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí a pošle to do amerického fondu, kdy ten americký fond logicky dá práci obrannému průmyslu USA a lidem v USA. Můžete mi vysvětlit někdo z té vlády, proč jste těch 140 milionů korun nedali do české muniční iniciativy, aby se ty peníze zhodnotily tady doma v České republice, aby z toho dostali kus těch peněz občané, kteří pracují v obranném průmyslu a jejich domácnosti ve výplatách? Bavili jste se o tom na té vládě? Proč jste ty peníze radši neotočili doma, jak se říká, ale poslali jste je do USA? Já bych chtěl, abyste toto vysvětlili, protože tím pádem prostě jste připravili naše lidi o to, aby měli třeba déle práci nebo možný vyšší výdělek.
Já bych mohl pokračovat. Mohl bych se ptát, jak to vypadá s ČEZem. Slibovali jste, že ho budete řešit. Jakým způsobem ho budete případně připravovat k nějaké další privatizaci a tak dále? Ale vy vždycky něco vykopnete, pak čekáte, jaká bude odezva těch lidí – evidentně třeba odezva těch lidí u Explosie vás asi překvapila – a pak to zase berte zpátky.
To jsou věci, na které mně přijde normální se zeptat. Jsme na začátku dnešní schůze po takové době, po celé řadě kauz, které opravdu byly poměrně významné, vy před nimi mlčíte, utíkáte. Byl bych rád, aby na to tady zazněly odpovědi.
Já bych, pane předsedající, chtěl navrhnout jako první bod Přístup vlády a ministra práce a sociálních věcí ke kauze paní Semancové na MPSV, ke kauze za 80 milionů korun. To je název toho bodu. To bych chtěl jako první bod dneska.
Pak bych chtěl jako druhý bod Vysvětlení Aleny Schillerové a Andreje Babiše ve věci privatizace Letiště Václava Havla jako druhý bod.
A pak bych chtěl jako třetí bod Vysvětlení paní ministryně financí, jak splnila vládou zadaný úkol najít systémové financování silnic II. a III. tříd.
Mohl bych v těch bodech pokračovat, ale ty tři body by asi mohly tak stačit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju, pane předsedo. Já jenom bych si to upřesnil, protože vy jste jinak mluvil celkem pomalu, ale ty body jste zrovna diktoval hrozně rychle, takže Přístup vlády a ministra práce a sociálních věcí ke kauze paní... (Poslanec Jurečka: Semancové na MPSV.) Ano, potom... (Poslanec Jurečka: Na MPSV.) Vysvětlení... Vidíte, já už to nepřečtu ani po sobě. Vysvětlení Aleny Schillerové a Andreje Babiše ve věci privatizace letiště nebo jak to bylo? (Poslanec Jurečka: Privatizace Letiště Praha.) Letiště Václava Havla (Poslanec Jurečka: Ano, to byl druhý.) jako bod dvě. A bod tři? To jsem vůbec nezachytil.
Poslanec Marian Jurečka: Bod tři bylo Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové k tomu, jak naplnila vládní úkol, kdy měla připravit systémové financování silnic II. a III. tříd.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, mám.
V této chvíli je na řadě pan předseda Martin Kupka. Připraví se Michal Kučera.
Mezitím přečtu jednu omluvu: Jan Skopeček do 12 hodin z pracovních důvodů.
Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. První část mé následující promluvy se týká zákona, který sice v titulu nese slova o rozpočtových pravidlech, je ale úplně jasné, že v té podobě, jak ho navrhuje, jak se ho pokouší prosadit přes veškerou sílu Alena Schillerová, jde o čistý zadlužovací zákon. Hned také doložím, proč to tak je a co všechno na to ukazuje.
Je úplně zřejmé, že tím současná vláda krade lidem v České republice lepší budoucnost, a to jim přitom slibovala, že se poměry budou měnit k lepšímu. Opak je pravdou. Reakce vlády na všechny konkrétní připomínky, argumenty ve věcné diskusi? Dokonce i reakce nezávislých ekonomů, která doputovala do všech našich e-mailů... Ti ekonomové upozorňují na to, že první obětí toho nesmyslného zákona bude ekonomický růst, ale následně pochopitelně všechny příští generace, které to zaplatí, zaplatí to svými daněmi, protože se bude dál dramaticky zvyšovat státní dluh. Vy jste na všechny ty připomínky odpověděli jednoduchým konstatováním: Máme 108 hlasů. To máte, ale taky jste říkali, že jste připraveni nést odpovědnost. Toho jste se tedy zřekli dřív, než byste to mohli prokázat.
K čemu připodobnit to, co tady zažíváme? Alena Schillerová řídí autobus na křižovatku, kde jasně svítí červená. Všichni to vědí, že svítí červená. Ukazuje na to opozice, ukazuje na to prezident, ukazuje na to nezávislá Národní rozpočtová rada, ukazují na to nezávislí ekonomové. A co dělá řidička autobusu Alena Schillerová? Místo aby zabrzdila, tak šlape dál na plyn. Jaký tohle má smysl a co to bude znamenat pro budoucnost? Bude to nepochybně znamenat demolici odpovědného hospodaření.
Není to akademická úvaha. Národní rozpočtová rada vypočítala, že pokud by se – a to ještě před nějakými třemi nebo čtyřmi týdny – že pokud by se mělo naplnit pro příští rok to, jak si uvolňujete stavidla rozpočtové neodpovědnosti v tom návrhu zákona, tak že se můžeme přiblížit 400 miliardám korun deficitu v příštím roce. Najednou, jako byste to zkopírovala, řeknete sama ve veřejných médiích, že tedy ten deficit v příštím roce se přiblíží někam ke 400 miliardám korun. Co všechno tohle znamená? Že jste úplně rezignovali na to, jak hospodařit odpovědně a jak příštím generacím nepřipravit náraz do zdi.
Zopakuju tři nejzásadnější výhrady. Zopakuju je proto, protože se ozývají v té věcné debatě. Opakují je ekonomové, Národní rozpočtová rada, zaznívaly tady a je namístě, aby zazněly i dnes.
První bod, rozšíření únikových položek i o celou řadu dopravních investic. Je jasné, že potřebujeme investovat do dopravy. O tom vůbec není debata, na tom se tady shodujeme napříč. Ale tahle úniková položka znamená jediné: pro vás bianko šek víc peněz projíst. Protože když tyhle peníze dáte takzvaně bokem, tyhle investice vyjmete z těch závazných mantinelů, z těch závazných výdajových limitů, tak vám to prostě umožní víc utratit.
Další důležitý bod, navrhujete, abychom přestali sledovat samostatný důchodový účet. V čem je to závažné? Do téhle chvíle Česká republika sledovala bilanci důchodového účtu. S ohledem na to, že díky předchozím rozumným a moudrým zásahům vlády se podařilo dospět k tomu, že v nejbližších letech bude důchodový účet přebytkový, tak tím, že prostě to sledování škrtnete, tak zároveň si otevíráte cestu k tomu, abyste ty peníze vložili kamkoli jinam, jenom ne tam, kde by měly zůstat: v důchodech lidí. Měly by posloužit dál k tomu, abychom dokázali čelit jasné demografické křivce a stárnutí české populace.
Konečně, jeden z nejzávažnějších zásahů nejenom do zákona o rozpočtových pravidlech, ale do ústavního uspořádání České republiky: 10procentní navýšení výdajů státního rozpočtu bude moci vláda udělat bez souhlasu Poslanecké sněmovny s tím, že možnosti, kdy k tomu může přistoupit, jsou fakt definované mimořádně nejistě a vágně. Říkáte, že ne, že o tom musí rozhodnout Bezpečnostní rada státu? Tak tam jednak nehlasují poslanci, nehlasují ani ti, kteří by mohli přinášet věcné argumenty. Hlasuje jenom vláda, takže to ve výsledku je znovu jenom přenesení dílu kompetence současné Poslanecké sněmovny do rukou vlády.
Říká se „podle ovoce a podle výroku poznáte je“, tak vy jste tvrdila, že to je naprosto jasně podloženo, kdy stát může potom přistoupit k takovým výdajům navíc. (Obrací se k ministryni Schillerové.) Já jsem měl možnost dneska s panem ministrem Borisem Šťastným diskutovat v Českém rozhlase a on tam řekl několik superzávažných věcí. ***
