Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.30 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Nejprve má proběhnout přechodné období a plně nový systém má začít fungovat teprve v prosinci 2032. Zrušení valorizace dálničních známek ale navrhujete už od 1. ledna 2027. Proto se ptám, pane ministře: Jak chcete v letech 2027, 2028 a 2029 a případně i v dalších letech kompenzovat výpadek úsporou ze systému, který ještě nebude existovat? Navíc ani deklarovaná úspora není jistým příjmem. Ministerstvo uvádí, že nový systém by mohl přinést úsporu až kolem 480 milionů korun ročně. Slova „mohl“ a „až“ nejsou rozpočtovým krytím. Jsou pouze odhadem budoucí možné úspory.
Nemůžete rušit konkrétní příjmový mechanismus od roku 2027 a vydávat za jeho náhradu hypotetickou úsporu, která má vzniknout o několik let později. To se na mě nezlobte, ale tohle odpovědné financování rozhodně není. To je jenom účetní slib, který časově ani věcně nevychází.
Další problém vidím ve způsobu, jakým pracujete s růstem ceny dálniční známky. Na tiskové konferenci jste uvedl – cituji: „Pokud si myslíte, že je úplně normální o 70 procent zdanit takovýmto poplatkem obyvatele České republiky, tak podle mě to je nesprávné.“ Konec citace. Ano, cena roční dálniční známky vzrostla z 1500 korun na 2 570, což je přibližně 71 procent. Jenže z tohoto nárůstu připadalo 800 korun na jednorázové zvýšení ceny po 12 letech, kdy se cena dálniční známky vůbec neměnila. Samotné dvě automatické valorizace zvýšily cenu z 2 300 na 2 570 korun, tedy o 270 korun. Jinými slovy, přibližně tři čtvrtiny celkového růstu ceny vůbec nebyly způsobeny mechanismem, který dneska rušíte. Vy ale používáte celý nárůst z 1 500 korun na 2 570 jako hlavní argument proti valorizaci.
A současně je třeba dodat ještě jednu podstatnou věc. Váš zákon cenu dálniční známky nesnižuje. Navracíte ji na 1 500 korun. Nevracíte ji ani na 2 300 korun. Necháváte ji na 2 570 korunách. Využíváte tedy sedmdesátiprocentní zdražení jako hlavní politický argument, ale váš návrh z tohoto zdražení neruší ani jednu korunu. Rušíte pouze pravidlo pro budoucnost.
Jestliže je podle vás dnešní cena výsledkem nesprávného sedmdesátiprocentního zatížení občanů, proč je tedy ponecháváte v plné výši? A pokud dnešní cenu považujete za správnou, proč používáte celý předchozí růst jako důkaz nespravedlnosti systému? Buď je problémem dnešní výše ceny, a potom ji vláda měla navrhnout snížit, nebo je problémem pouze způsob budoucího stanovování ceny, a potom není poctivé směšovat tento problém s jednorázovým zvýšením, ke kterému došlo před zavedením první valorizace.
A nakonec tvrdíte, že návrh má řidičům přinést stabilitu a předvídatelnost. Ano, zmrazení ceny přinese stabilitu pro rok 2027. Ale zrušením předem známého pravidla dlouhodobou předvídatelnost tedy nepřináší. Nebo to mi vysvětlete jak. Křišťálovou koulí? Že budu každý rok přemýšlet o tom, co si zrovna vláda vymyslí nebo ministr dopravy sem přinese?
Současný mechanismus říká předem, podle čeho se cena bude měnit. Zohledňuje vývoj spotřebitelských cen a rozšiřování dálniční sítě.
Můžeme zcela – a je to legitimní – diskutovat o tom, zda je vzorec nastaven správně. Můžeme stanovit maximální meziroční růst. Můžeme valorizaci na rok přerušit nebo mechanismus pravidelně vyhodnocovat. Ale pořád jde o předem známé pravidlo. Po jeho zrušení nebude nikdo vědět, kdy vláda navrhne další změnu a o kolik se cena změní. Cena se stane výsledkem momentální politické nálady nebo situace. Několik let může zůstat zmrazená, protože žádná vláda nebude chtít nést politickou odpovědnost za zvýšení, její reálná hodnota bude mezitím klesat a potom jednou přijde další skokové zdražení. Přesně to jsme totiž už jednou zažili. Od roku 2012 do roku 2023 zůstávala cena na těch 1 500 korunách a potom přišlo jednorázové zvýšení o 800 korun.
Tohle není přece dlouhodobá předvídatelnost, to, co předvádíte. To je odkládání rozhodnutí a následné skokové řešení problému. sem zvědavý, jak jej vysvětlíte.
Navíc jste, pane ministře, sám upozorňoval, že rok 2027 bude pro financování dopravy složité, protože se sníží dostupnost evropských prostředků. To jste říkal. Právě od roku 2027 ale navrhujete odstranit pravidlo, které zajišťuje jeden z vlastních příjmů dopravní infrastruktury. Jestliže sám varujete, že rok 2027 bude kritický kvůli úbytku evropských peněz, proč právě od tohoto roku oslabujete vlastní příjmový mechanismus?
Neříkám, že dálniční známka musí v roce 2027 zdražit. Dokázal bych si představit její jednorázové omezení. Dokázal bych si představit úpravu valorizačního vzorce, stanovení maximálního meziročního růstu nebo pravidelnou revizi cen parlamentem. Dokázal bych si představit také pravidlo, podle kterého by se valorizace neuplatnila v roce, kdy by příjmy z prodeje známek díky růstu počtu uživatelů dostatečně pokryly zvýšené náklady. To by ale byla věcná debata o správném nastavení systému.
Vláda ale navrhuje pravidlo jednoduše zrušit a ničím jej nenahradit. Řidičům slibujete úsporu řádově několika korun měsíčně, ale neříká jim, kdo za ně chybějící peníze zaplatí.
Není rozumné zvyšovat cenu jen proto, že to umožňuje vzorec. S tím souhlasím. Stejně tak ale není odpovědné uměle držet cenu, rozdíl skrýt ve státním rozpočtu a následně jej vybrat na jiných daních od všech občanů.
Odpovědná hospodářská politika je poctivý účet a ten tady dneska chybí. Proto vás, pane ministře, žádám o konkrétní odpovědi: Jaký dopad bude mít zrušení valorizace na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury v jednotlivých letech 2027 až 2030? Jak bude tento výpadek nahrazen předtím, než začne fungovat nový mýtný systém? Kolik konkrétně má stát ušetřit v každém jednotlivém roce? A proč k prosazení zákona používáte tvrzení o rakouské ceně v sedmdesátiprocentním růstu a úsporách na mýtu, která jsou buď neúplná, nebo se rozcházejí s údaji vašeho vlastního ministerstva?
Nechci po vládě, aby dálniční známky automaticky zdražovaly. Chci po ní, aby předložila pravdivá čísla a řekla, kdo zaplatí výstavbu a údržbu silnic, jestli současný příjmový mechanismus zruší. Dálnice se nepostaví z tiskové konference a to snad víte. Neopraví ji ani politické heslo a jejich náklady nezmizí tím, že je vláda přestane uvádět na účtu řidiče. Dálnice nejsou předvolební leták.
Pokud chceme hospodařit odpovědně, musíme hájit nejen přiměřené ceny pro občany, ale také stabilní veřejné finance, pravdivou politickou argumentaci a schopnost státu dlouhodobě investovat.
A ještě jednu věc považuju za potřebné zmínit, a tou je elektromobilita. Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že srovná podmínky pro elektromobily a klasická vozidla včetně dálničních známek. Pan ministr následně veřejně prohlašoval, že elektromobily mají platit stejnou cenu jako benzínová a dieselová auta, protože dálnice využívají a spotřebovávají stejně. Dá se to i dohledat a citovat. V předloženém zákoně ale nic takového není. Elektromobily a vodíková vozidla mají dálnice nadále zdarma, plug-in hybridům zůstává čtvrtinová sazba a vozidlům na zemní plyn nebo biometan sazba poloviční. Neříkám nyní, zda je zachování těchto výhod správné, nebo nesprávné. Ale upozorňuji na zjevný rozdíl mezi tím, co vláda slíbila, co ministr veřejně prosazoval a co nakonec skutečně předložil Poslanecké sněmovně. To jsou všechny tři úplně jiné materiály.
Vláda ustoupila poté, co zjistila, že by zrušením zvýhodnění mohla porušit závazky České republiky v rámci Národního plánu obnovy a ohrozit evropské prostředky. To je legitimní důvod k opatrnosti. Není ale legitimní předstírat, že vláda svůj původní záměr uskutečnila.
Ve skutečnosti dnes projednáváme pouze zmrazení cen. Slíbené srovnání podmínek jednotlivých pohonů vláda z návrhu vypustila.
Děkuju vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Já vám přeji hezké odpoledne, vystřídali jsme se v řízení schůze, takže vás zdravím a budeme pokračovat.
V rozpravě nyní by s přednostním právem se stanoviskem klubu měla vystoupit paní předsedkyně Šebelová. Paní předsedkyně, prosím, máte slovo. ***
