Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Ivan Adamec)
To se bohužel tady nestává. Tady vítězí občas emoce. To je politika. Já to chápu, nicméně pragmatismus musí být součástí každého rozhodnutí Sněmovny.
Chci říct jenom jednu věc. Dneska to hlasování dopadne asi tak, jak všichni tušíme. Nevím, jak o těch pozměňovacích návrzích. To se ukáže. Já už jsem tady říkal minule s nadsázkou, pojďme se vsadit, kdy se vrátíme opět ke stavebnímu zákonu. Nechci tady říkat, než se pětkrát oholím. To bych si fakt tady nedovolil říkat, i když teď jsem si to právě dovolil. Ale myslím si, že nějaký říjen, listopad, to určitě přijde na přetřes a budeme se bavit dále o tom, co s tím provedeme. Protože těch problémů, které nastanou po tomto schválení – to ještě nevíme, jak se k tomu zachová Senát, jak se k tomu zachová pan prezident – nastane celá řada, protože je to důsledek rychlého projednání.
Co jsem říct, co se týká projednání na garančním výboru, hospodářském výboru. Je pravda, že tam nebyla vyjádření konkrétních ministerstev, kterých se to týkalo. Na druhé straně ale bylo možno se tam zeptat těch zástupců. Já jsem se ptal několikrát. Víceméně debata proběhla a kdyby to bylo tak tragické, tak nepřijatelné, tak hospodářský výbor by to určitě odmítl. To se nestalo. To se nestalo, prošlo to, dneska vlastně máte – většina z vás – před sebou materiál, jak se hlasovalo. Věřím tomu, že vám všem pomůže se orientovat v této složité materii.
Zároveň mi dovolte, že bych chtěl poděkovat paní zpravodajce, protože to nemá jednoduché. Ještě dneska musela upravovat proceduru, protože těch věcí je opravdu hodně, je to složité. Chtěl bych poděkovat všem, kteří tady vystupovali, kteří se tady nebáli říkat své názory, ať se mi líbí nebo nelíbí. To je úplně jedno. Prostě diskuse tady musí proběhnout.
Co mi zbývá říct, že možná – ode mě to bude znít velmi zvláštně. Já bych fakt chtěl popřát vládnoucí koalici, aby to dobře dopadlo. Nechtěl bych, aby to bylo tak, jak to říkali sovětští (?) přátelé: Tolik jsme se snažili a dopadlo to jako vždycky. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Bendl. Pane poslanče, už jsem vás vyzvala, takže prosím pojďte. S faktickou musíme počkat. (Reaguje na poslance, který se hlásil na faktickou poznámku.) Děkuji.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Omlouvám se. Nebojte se, nebudu dlouhý. Ono těch obecných, kritických i věcných argumentů tady padlo spousty. Já už se do nich pouštět nebudu. Já si myslím, že se párkrát oholím a v nějaké podobě tady bude stavební zákon znovu. Takže pro ty z vás, kteří budou nespokojeni s jeho výsledkem, myslím, že těch příležitostí ještě bude, jak věci napravit. Už proto, že se jedná o poslanecký návrh zákona, přičemž z těch poslanců, kteří ten návrh zákona, řeknu, předložili, aby se k němu nějak věcně vyjadřovali, je opravdu minimum. To spíš se tam podepsala jména, ale vlastně nevěděli, k čemu se pořádně podepisují.
Já bych se rád spíš vyjádřil ke stanovisku hospodářského výboru a k věci, která se týkala mého pozměňovacího návrhu, neboť si myslím, že se trošku minuly argumenty. Bohužel nebyla příležitost účastnit se jednání hospodářského výboru, protože mezitím běžela ještě debata tady na plénu.
Cílem mého pozměňovacího návrhu bylo osvobodit od daně z nemovitých věcí pozemky, které nemají žádný hospodářský výnos ani žádnou šanci na využití, ale naopak spíš plní funkce ekologické nebo funkce veřejnosti prospěšné, chcete-li, neboť jde o takzvanou neplodnou půdu, mokřady nebo veřejnou zeleň. To jsou pozemky, kde jejich vlastníci opravdu nemohou ekonomicky využívat tento svůj majetek, přitom významně přispívají ke kvalitě krajiny nebo vůbec kvalitě života lidí, neboť třeba mají své majetky veřejně přístupné v podobě zeleně a podobně.
Existující právní úprava se týká... To je to, k čemu byla odlišná rozprava na hospodářském výboru, kde padly věty o tom, že už přece ten problém vyřešený je. Tak chci upozornit, že nikoliv. Současná právní úprava se týká takzvaně ekologicky významných prvků, evidovaných v ELPISu, a to podle zákona o zemědělství. Můj pozměňovací návrh ale řeší jiný okruh pozemků. Pozemky uvedené v katastru nemovitostí, které se v ELPISu vůbec neobjevují nebo tam nejsou evidovány, a ani tam vlastně evidovány být nemohou. Nejde tedy o žádnou duplicitu, ale o zcela odlišnou situaci.
Současně můj návrh alespoň částečně napravuje stav, který vznikl po přijetí konsolidačního balíčku. Ten vedl ke zrušení některých dřívějších daňových úlev pro ekologicky cenné plochy. Výsledkem je paradoxní situace, kdy stát na jedné straně podporuje nejenom věcně, ale i finančně, vznik mokřadů, krajinné zeleně, opatření pro zadržování vody, na druhé straně vlastníky nemovitostí, v jejichž vlastnictví toto je, zdaňuje.
Dovolím si připojit ještě jeden praktický argument. U těchto pozemků je daňový výnos pro veřejné nebo zejména obecní rozpočty zcela marginální, zatímco stát i vlastníci musí vést evidenci, podávat přiznání a daň spravovat. Domnívám se, že takováto administrativa neodpovídá skutečnému fiskálnímu přínosu. Uvědomuji si, že daň z nemovitých věcí je příjmem obcí, nikoliv státu. Současně jsem ale schopen doložit, že u těchto pozemků je jejich výnos skutečně marginální, zatímco jejich přínos pro krajinu je zcela určitě mnohonásobně vyšší.
Proto vás prosím o podporu mého pozměňovacího návrhu v jakékoliv variantě. Povídali jsme si o tom nebo upozorňoval jsem paní zpravodajku na fakt, že hospodářský výbor pominul, že můj pozměňovací návrh je ve dvou variantách a nebylo o tom hlasováno. Prosím jenom o úpravu systému hlasování tak, abychom učinili zákonu zadost a odpověděli na otázky, jak se k mému návrhu jednotliví poslanci a poslankyně postaví. Opravdu prosím o jeho podporu.
Z hlediska státního rozpočtu je toto čistá nula. Možná spíše ušetříme za organizaci a náklady s tím spojené. Obcím toto žádné super velké peníze nebere. Jsou to nejmenší, řeknu, náklady. Spíš zmizí organizace a podpoříme něco, co obecně ze státního rozpočtu v různých kapitolách opravdu podporujeme. Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli není tady žádná faktická poznámka, takže na řadě je pan poslanec Marek Výborný. My jsme se jinak vystřídali při řízení schůze. Já vám přeju pěkné pondělní – páteční – dopoledne. Omlouvám se.
Poslanec Marek Výborný: Pane místopředsedo, nespěchejte. Ještě víkend bude. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo od našeho milého pana místopředsedy. Já bych skoro navázal na to, o čem tady hovořil Ivan Adamec, můj kolega, řekl bych skoro matador této Sněmovny. Protože samozřejmě, že ten cíl všichni vnímáme jako potřebný, legitimní. Je chybou – já jsem se to tady opakovaně nebál přiznat, že chybou i nás, kteří jsme tu odpovědnost nesli – že se nepodařilo tento cíl a úkol doručit. Nicméně to, jakým způsobem novela stavebního zákona je i projednávána, tak se obávám, že není úplně cestou ke zdařilému výsledku.
Já jsem tady poměrně často u té diskuse byl přítomen v sále. Mrzí mě, že nikdo z předkladatelů zpravidla vůbec ani nereagoval na připomínky. Mrzí mě to, jakým způsobem, až dehonestačním, arogantním, tady včera vystoupil pan vicepremiér Havlíček. Moc jsem to nepochopil. Nerozumím tomu, protože tohle si myslím, že není to, co by slušelo sněmovní debatě a diskusi nad tak závažným zákonem, jako je reforma celého stavebního práva u nás.
Nakonec řeknu ještě nějaké dvě tři věty. Já bych se tady rád chtěl velmi kratičce, velmi krátce, věnovat jedné věci, která tam je vlastně spíš přilepená, byť samozřejmě souvisí se stavebním zákonem. To je otázka novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. My jsme tady na to upozorňovali i s dalšími kolegy už během prvního čtení. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Rozumím. Poprosím první řadu, paní předsedkyni... ***
