Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.10 hodin)
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem v tom minulém vystoupení víceméně shrnul všechny hlavní připomínky k tomuto v této novele zákona. Proto bych si dovolil tady už jen stručně v tuhletu chvíli vystoupit.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím o klid v jednacím sále. Ještě jednou vás požádám o klid. Tak už je klid. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: TOP 09 dlouhodobě usiluje o zrychlení povolovacích procesů, snížení administrativní zátěže a snížení byrokracie. Chceme stavět, ne však za cenu porušování práv občanů a samospráv. TOP 09 je pro moderní a účelný stavební zákon. Dnes ale Sněmovna bohužel nebude hlasovat o moderním stavebním návrhu, ale o jakémsi shluku desítek poslaneckých pozměňovacích návrhů, které jsou podány ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Takhle rozhodně nevypadá kvalitní zákon.
TOP 09 od začátku kritizuje zejména způsob projednávání tohoto zákona, kdy kvalitní mezirezortní připomínkové řízení bylo nahrazeno jakousi předvolební roadshow. Kritizujeme to, že se během projednávání ve Sněmovně do debaty také nezapojili příslušní ministři, jako ministryně Mrázová a ministr Havlíček. Ministr Havlíček pro jistotu vůbec nechodil do Sněmovny a paní ministryně Mrázová to promlčela se zrakem upřeným do monitoru notebooku.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak ještě jednou požádám o klid v jednacím sále.
Poslanec Michal Kučera: Vypořádání pozměňovacích návrhů jsme dostali až těsně před hlasováním ve výborech, aniž bychom měli si toto možnost projednat v našich expertních skupinách. Způsob projednávání novely stavebního zákona je tedy velkým předmětem kritiky TOP 09. TOP 09 dále kritizuje připravenost, respektive nepřipravenost rozsáhlých změn, které stavební zákon přináší do jednotlivých obcí a měst. Není jasné, jakým způsobem chce vláda zajistit kvalifikované lidi do nově zřizovaného úřadu, jak bude zajištěno, jak bude fungovat digitalizace, IT, dispozice a tak dále.
Vláda říká, že předkládá revoluční zákon. K tomu bych jediné. Ne každá revoluce je ku prospěchu občanů. Jak už jsem řekl na začátku, chceme stavět. Obávám se, že tento zákon ale nepřinese rychlou výstavbu bez zbytečného papírování, ale chaos, zmatek a průtahy. A to si upřímně nepřeji.
Dámy a pánové, stručně jsem vyjmenoval důvody, proč TOP 09 novelu stavebního zákona nepodpoří. Z mého pohledu by bylo prospěšné, kdyby předkladatelé i na základě proběhlých debat ve Sněmovně a na výborech zákon přepracovali, zahrnuli do něho všechny připomínky a předložili ho do Sněmovny znovu a lépe. Proto také navrhuji vrátit zákon do druhého čtení. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Dobré dopoledne. Dámy a pánové. Já avizuju, protože to je vždycky důležité, že to mé vystoupení bude cca na 15 minut, nebude nějak obstrukční, bude naprosto věcné. Proč to říkám?
Raději dopředu před touto důležitou normou uvedu takovou osobní politickou noticku. Podle mého osobního názoru se síla, zásadovost opozice nepozná podle teatrálnosti našich vystoupení tady u pultíku, podle toho, jak případnými nálepkami cajchnujeme své politické protivníky, jak případně – obrazně řečeno – velkým obuškem mlátíme politické protivníky po hlavách, ale pozná se podle jiných důvodů. A u takto veledůležitého tisku zvlášť.
Za prvé. Podle toho, zda jsme schopni u těch extrémně důležitých tisků, které projednáváme, věcně říci i z opozičních lavic, co je na těch tiscích, případně správně pro Českou republiku. Za druhé. Pokud máme kritiku, tak tu kritiku mít věcnou, nikoliv ad personam. Za třetí. Přinést aktivně vlastní pozměňovací návrhy. A za čtvrté. Z těch důvodů 1 až 3 pak shrnout to, jaký je náš politický postoj, zda ano nebo ne, jako racionální součet těch tří argumentů, pozitiv, negativ a případných aktivních pozměňovacích návrhů.
Takže já pojedu v tom svém vystoupení přesně podle těchto čtyřech věcí. Člověk má být ke světu pozitivní, nemá být paranoidní. To znamená, já jsem tady v prvním čtení uváděl to, že cílům, záměrům, smyslu novely stavebního zákona – respektive objektivnější je velké novely stavebního práva – rozumím a ty účely, smysly považuju za správné a pro Českou republiku za důležité.
Bylo by to jenom subjektivní tvrzení, kdybych ho neopřel o konkrétní fakta. Takže já vyjmenuju několik a heslovitě o každé z těch věcí, o každém z těch instrumentů, by se dalo hovořit velmi dlouho, vyjmenuju věci, které jdou nepochybně správným směrem.
(Za prvé.) Integrace, to znamená systém a funkční organizační integrace, nikoliv jenom ta na úrovni uživatelského rozhraní nebo na úrovni toho zprofanovaného slova digitalizace, to znamená integrace, jeden systém, jedno řízení, jedno razítko.
Za druhé. Pro zemi velikosti České republiky – já vždycky říkám, že jsme nádherná země velikosti 6 krát 4 hodiny, 6 hodin ze západu na východ, 4 hodiny ze severu na jih – tak to, že opouštíme model 626 obecných prvostupňových stavebních úřadů, je naprosto správné. To je úplně přepálená rezortizace, segmentizace, fragmentizace naší země.
Za třetí. To, kde jde návrh zákona správným směrem, je snížení počtu závazných stanovisek a jejich racionalizace podle toho, jak materiálně důležité v konkrétní situaci pro konkrétní záměr to dané závazné stanovisko je.
Za čtvrté. Zrušení JESu. Já jsem pro něj hlasoval. Nejsem pokrytec, ale určitě JES nenaplnil to, co jsme si od něj slibovali A hlasovali jste pro něj i vy, kolegové, z tehdejší opozice, to je těch zmiňovaných 167 hlasů pro. To znamená, slibovali jsme si to od něj všichni, tak prosím, nebuďme pokrytec nikdo. To znamená, když jsme si od JESu slibovali zjednodušení, tak se to ukázalo jako Potěmkinova vesnice, protože ta složitost zůstala uvnitř Jesu.
Za páté. Posun pořizování územně plánovací dokumentace tam, kam správně logicky systémově v území patří, to znamená ze státu na samosprávu. Protože dodneška sice máme pocit, že se pořizují územní plány, územní plánovací dokumentace na úrovni obcí a krajů, ale málokdo si uvědomuje, že vlastně s výjimkou schválení zadání, když to velmi zjednoduším a s výjimkou toho závěrečného hlasování o územním plánu, tak to pořizuje stát v přenesené působnosti, ale je to pořád stát. To znamená, přece o svém území, o tom, jak má to území vypadat z pohledu rozmístění funkcí v tom území, má rozhodovat samospráva. To znamená, tento směr je také správný.
Racionalizace technických požadavků na výstavbu, zjednodušení, konec gold platingu. To všechno, co v návrhu je, zase... Pokud jsme v technických požadavcích na výstavbu přepálenější než vyspělé země na západ od nás – já to srovnání opravdu mám konkrétní, tady na to není prostor: Německo, Holandsko a tak dále – tak to přece není normální stav. Ale tady upozorňuju, že koalici – a teď jsem zvědav, jestli to koalice odpracuje – čeká minimálně rok až dva práce, protože to se musí propsat do podzákonných právních předpisů, musí se to propsat do technických norem.
To, že odpovědnost za odbornou kvalitu jednotlivých projektů posouváme na autory těch projektů, to znamená na autorizované osoby, které za to nesou svým kulatým razítkem, svou autorizací, odpovědnost, ať už jsou to autorizovaní architekti, ať už jsou to autorizovaní inženýři a technici činní ve výstavbě, to znamená z těch úředníků, kteří přece nemohou mít kompletní rozsah všech odborností, snímáme ne zcela, ale zjednodušeně tu odpovědnost a posouváme ji na ty lidi, kteří to vystudovali, kteří splnili autorizační požadavky, disponují autorizací v příslušném oboru, tak to je přece naprosto správné. ***
