Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.00 hodin)
(pokračuje Eva Šrámková)
Nevetujeme peníze, vetujeme prohlasování přes koleno. Co budeme ve výboru požadovat: závazný a termínovaný plán reforem a úspor, o kterých vláda zatím jen mluví, jasnou odpověď, kam peníze půjdou a co konkrétního za ně pacienti dostanou. A odpověď na otázku, z čeho bude navýšení kryto?
Kolegyně a kolegové, vrátím se k tomu, čím jsem začala: 21 miliard na dluh, bez reformy. To je nabídka, která dnes leží na stole, a vláda chce, abychom ji podepsali bez jediné otázky. My ty otázky klademe. Co za to pacienti dostanou? Z čeho to zaplatíme a kdy přijde reforma? Bez odpovědi náš podpis vláda nedostane. Jinak tu za rok stojíme znovu se stejným schodkem a s další žádostí o miliardy. Stát musí přestat české zdravotnictví jen zalévat penězi a začít ho konečně léčit, protože paralen srazí horečku vždycky jen na pár hodin. Děkuji. (Potlesk opozičních poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Došlo ke změně předsedajícího. Mám tady s přednostním právem pana předsedu Hřiba a než přijde, tak udělám ještě omluvy: od 15 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Hanzlíková, do 14 hodin ze zdravotních důvodů byl omluven pan poslanec Jan Lipavský, od 9 do 11 hodin ze zdravotních důvodů byla omluvena paní poslankyně Julie Smejkalová a od 14.15 do 17 z pracovních důvodů pan ministr Lubomír Metnar. Nyní máte, pane předsedo, slovo.
Poslanec Zdeněk Hřib: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, nepotěšil jste mě a ani já vás nepotěším. Kolegyně už tady zmínila, že jménem poslaneckého klubu Pirátů tedy vznáší podle § 90 odst. 3 jednacího řádu tu námitku proti projednávání návrhu tak, aby s ním Sněmovna vyslovila souhlas již v prvním čtení. A já myslím, že jste nemohl čekat vlastně nic jiného, když jste to sem donesl. Protože já mám takové déja vu. Já jsem tady u toho pultíku stál, není to tak dávno a říkal jsem: to s těmi miliardami z té VZP, to neděláte dobře. Tam by měla být nějaká jasná reforma, která doprovází prostě ty peníze, protože jinak je to jenom zalití toho problému penězi s tím, že se budeme zase tvářit, že prostě ta karavana kráčí dál.
No, ani se nesešel rok s rokem, já myslím, že to je tak pět měsíců zhruba, bych tak řekl, a jsme tady zas. A jsme tady zas a je tady na stole úplně vlastně to samé. Máme problém, vezmeme peníze, teďka si je dokonce budeme muset půjčit, to nejsou ani peníze, které by tam někde byly. Půjčíme si peníze, problém zalijeme penězi, problém zmizí. Nebo nezmizí, o tom tady mluvila už Eva Šrámková, paní doktorka z našeho klubu. No, problém prostě nezmizí. Ale ono to ve skutečnosti není úplně jako déja vu v tom, že by to bylo stejně špatné. Ono je to totiž ještě horší. Ono je to ještě horší, protože tady nejenom, že to je jako krok nesystémový, který není doprovozen těmi reformami. Vy naopak ještě tam rušíte ten valorizační mechanismus. Takže vy to, co tam systémového bylo, tak to vy ještě škrtáte. Protože co jiného by mělo být jakoby systémovější než nastavit ten státní příspěvek tak, že se pravidelně valorizuje a tím pádem dostáváme to zdravotnictví, tady ten jeden parametr, což je ten kohoutek, kterým se přilévají peníze ze státního rozpočtu do zdravotnictví, že prostě tuhle proměnnou z toho vyndáme a vyloučíme z toho to politické smlouvání.
Tak tohleto byla systémová záležitost, která se tady udělala tuším v roce 2022 a vy to chcete vlastně zrušit nebo, jak říkám, dočasně vypnout. Ale tak to zas víme, jak to dopadne, protože za dva roky tady zase někdo chytrej přijde s tím, že to vlastně nejde udělat, protože mu bude zase vyhovovat to, že ve skutečnosti tam ten faktor toho politického smlouvání je. Já vám vlastně gratuluji k tomu, že jste zajistil, že zdravotnictví dostane těch 21 miliard, 24, to je tady marketing, to už tady vysvětlovala kolegyně Šrámková. 21 miliard, to je jako moc fajn. Když se podíváme na nějaké jiné oblasti, třeba bezpečnost našich obyvatel, co by za to armáda dala, za 21 miliard? Co by za to armáda dala? My jsme normálně mohli budovat tu techniku, plnit ty schopnostní cíle v NATO, váš premiér by nemusel dělat ostudu v Ankaře. Co by za to armáda dala? Co by za to dali naši občané v momentě, kdy tady Rus zaklepe na dveře s nějakým dronem nebo tankem? To by byla taky paráda. Ale bohužel tedy na obranu peníze nejsou.
Znovu ptám se, co jste udělal tedy tak super, že jste přemluvil paní ministryni financí, protože tenhle váš návod by se určitě hodil třeba i panu ministru Zůnovi, že by to použil taky, protože ten se jasně nechal slyšet v kapitolním sešitě, že s tímhle rozpočtem se ta obrana naší země vlastně zajistit nedá, natož splnit schopnostní cíle z let 2025 nebo i z roku 2021, což byl ještě premiérem Andrej Babiš. Takže za tohle gratulace, klobouček, rozhodně ano. Jenomže problém je v tom, že ty peníze paní ministryně nenatiskne. Peníze si budeme muset půjčit. A znovu říkám, jako kdybych se slyšel znovu před těma pár měsíci, jak jsem to tady říkal: no, já bych vlastně do toho šel v momentě, kdy by to bylo doprovozené nějakými reálnými reformami. A ty reformy tam nejsou, místo toho je tam ještě škrtnutí pravidelné valorizace. Pardon, dočasné vypnutí. Ale prostě víme, jak funguje dočasnost. Takže to je ten základní problém.
Tak já nebudu to zdržovat, že bych tady opakoval celou tu litanii, co jsem tady měl před několika měsíci, ale prostě je to další promarněná příležitost. A už to začíná být jako seriál na pokračování těch promarněných příležitostí. Opět není to využito k tomu, aby se staly nějaké reformy. A já vím, že jste nám říkal, že všechno bude a tak dále. Ale prostě tak proč to tam není? Proč to tam není? Prostě teď je ta správná příležitost.
Takže druhý problém, co tam je. Vy nám tady zase obcházíte výbor a přitom my jsme na vás tak hodní na tom výboru vždycky. No, půjde, když vám dáme to veto, tak to půjde do výboru, to si pište. Ale jinak by to tam nešlo. A to je ten problém. To je ten problém. Přitom my jsme si mohli přesně tady tuhle debatu zase ušetřit. Mohli jsme probírat jiné, zábavnější věci. Tamhle nějaká vnitřní zpráva svítí na tabuli, to asi moc zábavné nebude. Ale prostě nějaké jiné věci jsme mohli řešit tady, třeba ty rostlinolékaře, že jo, to jsou taky lékaři vlastně. Takže tohleto jsme tady mohli řešit a místo toho vy si sem přijdete pro to veto. Přitom jste fakt nemohl čekat nic jiného než tady tohleto.
No a ještě k těm penězům po Ukrajincích. Tak s ohledem na tu demografii uprchlíků, kteří k nám přišli, připomenu, přišly k nám primárně ženy s dětmi a nějaké ne úplně malé procento seniorů. Tak se vlastně dalo čekat, že čerpání té zdravotní péče bude vyšší, protože to jako není žádná raketová věda, že jo. Člověk, to zdravotnictví je vlastně nejdražší v těch prvních letech a potom v těch posledních letech. To ukazujou všechny studie, které k tomu jsou, a není to nijak překvapující, proč to tak je. To si tady nemusíme vysvětlovat. Ale přesto – ano. Asi to není tím, že by ti uprchlíci, uprchlice byli nemocní méně, oni ve skutečnosti spíš asi se nedostanou k tomu lékaři, to je pravděpodobnější scénář a důvod, proč tedy se vlastně ušetřily ty peníze. Nicméně to je v tuhle chvíli asi jedno. Podstatné je, že tady zase zažíváme to déja vu.
Bohužel to vypadá, že to tedy není naposled, co si tady říkáme: zase jste promeškal příležitost, pane ministře. Bohužel naše zdravotnictví reformy potřebuje, ale je potřeba mít tu odvahu. Díky.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Máme tady faktickou poznámku: pan poslanec Milan Brázdil. Já bych jenom poprosil, kdybyste na sebe úplně jako nereagovali hned. Dokud je legrace, tak se nic neděje, ale náhodou bude špatné téma a začne nám tady podivná diskuse. Děkuju. Máte slovo. ***
