Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Já jsem nezaznamenal, že prý by měla tato vláda dát příští rok na obranu naší země více, tedy že by se příští rok měly splnit ta dvě procenta HDP. Tak bych se otočil tady na paní ministryni financí a zeptal bych se: A proč tedy, když jste náhle konečně zjistili, že ta obrana naší země v době, kdy máme válku za humny, je skutečně prioritou, tak proč není možné ty peníze dát na obranu našich obyvatel už teď, už tento rok? Co vám v tom brání? Co se změní 31. 12. tohoto roku, že najednou to možné bude?
A druhá otázka je, a to nezaznělo v tom dnešním náhlém hnutí mysli pana premiéra: Jak se zajistí, že ty peníze budou skutečně efektivně vynaloženy na plnění těch našich schopností, které máme plnit jako členská země Aliance? Protože ono to není jenom o tom, že se někde v nějakém Excelu škrtne čísílko a napíše se tam jiné do rozpočtové položky. Ono je to také o tom, že je nutné nějak ty peníze efektivně vynaložit. Aliance po nás vyžaduje, aby pětina těch výdajů šla na techniku. To my teď neplníme, jsme hluboko, hluboko pod tím. Tak já se ptám: Co tedy vláda udělá pro to, aby se třeba zlepšila efektivita těch veřejných soutěží při zachování transparentnosti? Co se bude dít se zákonem o veřejných zakázkách tak, aby ty soutěže o prestižní investice se neměnily v takovéto mistrovství házení vidlí neúspěšných uchazečů? Protože samozřejmě v momentě, kdy uděláte transparentní soutěž, tak paradoxně je vaším cílem mít co nejvíce neúspěšných uchazečů, protože chcete mít co nejvíce uchazečů celkově, ale vyhrát může jenom jeden. Takže pochopitelně čím jste transparentnější, tím se zvyšuje riziko, že se to změní v nějakou nekonečnou přetahovanou. Nicméně ostatní země to zvládají. Je nepochopitelné, proč to nezvládáme my.
Proto já budu navrhovat změny v zákoně o veřejných zakázkách tak, aby se tady neopakovaly ty situace, kterým čelíme při velkých investicích, jako je třeba metro D, kde po 2,5 letech jsme podepsali smlouvu. Ukázalo se, že vlastně veřejný zadavatel, v tomto případě Dopravní podnik hlavního města Prahy neudělal nic špatně, ale prostě to trvalo 2,5 roku na to, abychom byli znovu tam, kde jsme. A když tohle zjistí nějaká nám nepřátelská země, například Rusko, že i zásobování naší armády lze efektivně zastavit s využitím dvou průměrných právníků prostě jenom tak, že se budou využívat donekonečna všechny kličky a zákoutí naší legislativy, kterými lze blokovat veřejné zakázky, zejména investice právě do techniky, kterou potřebujeme, abychom dovybavili naši armádu, no, to nastane ten problém teprve. Protože i když budete mít v rozpočtu dostatečné finance, tak stejně to nebudete schopni efektivně vynaložit. A to jsem se tedy dneska nedozvěděl, co s tím tahle vláda bude dělat. Jak se zajistí, aby nejenom v tom rozpočtu při schvalování svítilo to správné číslo? Ale jak se i zajistí to, abychom reálně splnili ty schopnostní cíle, ať už z roku 2025, tedy za minulé vlády, anebo z roku 2021, kdy připomenu, to tady byl ještě premiérem Andrej Babiš. Takže vlastně se tady bavíme o tom, kdy Andrej Babiš splní svoje sliby z roku 2021.
A znovu připomenu, ruský agresor je nebezpečně blízko našich hranic. Takže doufám, že ta studená sprcha, kterou dostane premiér v Ankaře od našich spojenců, mu pomůže konečně otevřít oči, probrat se a začít jednat ve prospěch obyvatel naší země. To znamená tak, abychom skutečně plnili své závazky v rámci NATO.
Dneska se budeme bavit o EET, protože vláda si opět svolala mimořádnou schůzi, a budeme se bavit i o tom, jaké peníze je možné z té EET získat nepochybně. Je zcela zjevné, že ty odhady, kterými tady šermuje Ministerstvo financí, jsou absurdně nadsazené, protože v dnešní době, kdy velká část těch transakcí probíhá již bezhotovostně, i v té gastronomii, kde dříve šly různé zkazky o tom, kolik objemů procent tam tvoří šedá ekonomika, tak i tam dnes velká část těch transakcí probíhá prostě bezhotovostně. To znamená, tam vůbec není možné očekávat, že by se nějak výrazně zmenšil objem šedé ekonomiky v téhleté oblasti zavedením EET.
Nicméně zkusme na chvíli předpokládat, že tedy skutečně by se vybraly nějaké peníze z toho EET navíc, tak mně tady chybí tedy jasný závazek, že třeba by tyhlety peníze šly konečně na něco, co naše obyvatele trápí, ať už je to otázka bezpečnosti našich obyvatel nebo otázka dostupnosti bydlení. A naopak aby to nešlo na další zvětšení objemu dotací, které tady posílá vláda agromamutům a zejména svému šéfíkovi Andreji Babišovi.
Takže těším se na tu dnešní debatu, ale mnohem raději bych byl, kdybychom se bavili o věcech, které jsou dnes opravdu aktuální a které naše lidi skutečně zajímají, což je v tuto dobu primárně bezpečnost naší země a to, co se bude dít na summitu v Ankaře. Díky.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a připraví se předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, děkuji za slovo pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě tady vidím pana ministra zdravotnictví, také ho zdravím, dobrý den. A k čemu se dostaneme tento týden? Je jedno téma, na kterém mi velice záleží a za pirátský poslanecký klub ho tady chci vyzdvihnout. Jde o to, že se dostaneme k třetímu čtení zvýšení rodičovského příspěvku. Je to věc, na kterou jsme dlouhodobě tlačili. Jako Piráti jsme připomínali, jak tristní je situace mladých rodin, lidí, kteří pečují o malé děti. Ale současně, co se tady stane jaksi paralelně, bude, že si vláda úplně odbrzdí takzvanou dluhovou brzdu. Umožní nekontrolovatelné zadlužování naší země, ale přitom ten návrh zvýšení rodičovského příspěvku ani nepokryje růst mezd ani nepokryje celkově inflaci, růst cen, aby měli mladí lidé, kteří vychovávají malé děti, stabilní hodnotu rodičovského příspěvku zajištěnou na každý příští rok podle toho, jak ceny porostou. Na rozdíl od například starobních důchodů, u rodičovského příspěvku to stále bude klesat.
A já tedy tady stojím, abych zvýraznila na jedné straně nezodpovědnost této vlády a na druhé straně to, že ani pro naprostou prioritu pro budoucnost celé země, proto, aby prostě si lidé mohli dovolit mít děti, tady ty kroky vláda Andreje Babiše a Aleny Schillerové neudělá. Na papíře se totiž ta částka rodičovského příspěvku zvedne, ale v realitě bude klesat. To je ta potíž. Protože nejenom, že mzdy rostou rychleji než rodičovský příspěvek, a já dám konkrétní číslo. Podle Ministerstva financí od těch let od toho roku 2024 mzdy rostou kumulovaně o 20 procent, ale rodičovský příspěvek vzroste jenom o 14 procent, to je 6 procent rozdíl. Ale nevalorizuje se automaticky taky o inflaci, o ten nárůst cen. Co to znamená? Rodiče jsou závislí prostě na politické vůli, na politickém handrkování, na tom, jestli je před volbami. A teď to navýšení rodičovského příspěvku vládě Andreje Babiše hezky vyjde před komunální volby. ***
