Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

No a to, co bychom my tady teď měli dělat, je podrobně a věcně o tom diskutovat. Paní předsedkyně Malá tady hovořila o tom, že na diskusi k tomuto tisku jsme už měli dostatek času, že se argumenty stále dokola a dokola opakují, že už všechno bylo důkladně projednáno na rozpočtovém výboru, na semináři a leckde jinde. No ale to jsou, dámy a pánové, úplně liché argumenty, protože senátní vratka, kterou my tady dneska projednáváme, přinesla dramaticky odlišný návrh zákona, který představuje určitý kompromis mezi návrhem Babišovy vlády a požadavky na zachování alespoň elementární rozpočtové odpovědnosti.

Senát přinesl celou řadu nových návrhů a argumentů a ustanovení a my bychom je, dámy a pánové, měli tady zvládnout projednat za čtyři hodiny? To je zcela absurdní, nezákonné a protiústavní a zcela jistě to výrazně posílí naše argumenty u Ústavního soudu, kam se hodláme obrátit. Čtyři hodiny času, a to ještě od devíti večer do jedné ráno, opravdu nejsou dostatečný prostor pro diskusi nad zásadním návrhem na změnu možná toho nejdůležitějšího zákona roku. My jako opozice máme právo probírat se senátními návrhy a argumenty a předkladatelé mají povinnost se s těmito argumenty a dotazy řádně, a to i klidně opakovaně, vypořádat. Do té doby není z právního hlediska možné tu diskusi ukončit tak, jako se to ta sněmovní většina chystá udělat.

Já chápu, velmi to lidsky chápu, že jednání v průběhu letních prázdnin je nepříjemné, že už se úplně všichni, kdo tady jsme, asi vidíme někde jinde, ale máme všichni zodpovědnost vůči naší zemi, vůči České republice. Není možné tuhle zodpovědnost umenšit, nebo ji dokonce zahodit jenom proto, abychom se dříve dostali k moři nebo někam k rybníku na lehátko. A není zodpovědností nás jako opozice, že vláda navrhla mimořádně kontroverzní a těžký zákon, který nás vyvádí z pozice evropského rozpočtového premianta do pozice čtyřkaře či pětkaře, který bude kvůli nedodržování rozpočtových pravidel neustále popotahován jak Evropskou unií, tak ratingovými agenturami a finančními trhy. To, že koalice tlačí dopředu takový návrh a nejde to rychle, to je výhradní odpovědnost koalice. Opozice s tím nemá nic společného, nenese za to žádnou odpovědnost. Je to odpovědnost jen a jen koalice, nikoho jiného. Pokud by byl ten návrh předložen rozumnější – třeba v intencích té senátní vratky – no tak pak by šlo o návrh, který by tu rozpočtovou odpovědnost do určité míry zachovával a určitě už by v tuhle chvíli byl dávno účinný, dávno platný a účinný. A není možné kvůli nezodpovědným koaličním návrhům pošlapávat legitimní práva sněmovní opozice.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost, to je z mého projevu všechno a budu se těšit na další diskusi. Věřím, že se dočkáme i nějakých věcných reakcí ze strany vážené paní ministryně nebo jiných koaličních kolegů.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane poslanče. (Potlesk.) S faktickou poznámkou se přihlásila paní ministryně Schillerová. Máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Pane poslanče... Teď mně vypadlo vaše jméno. Tak jenom taková malá poznámka, edukace, malé edukativní okénko, neberte si to osobně. Limit schodku 3 procenta HDP není dluhová brzda, prosím. A ta dluhová brzda se počítá z celkové výše dluhu sektoru vládních institucí. Jenom malá poznámka.

No, co vám na to říct? Já nevím, kde začít, protože mně to připadne... Vás jedině omlouvá to, pane poslanče, že jste tady nebyl v tom minulém volebním (řídící: Prostřednictvím paní předsedající.) Ne, já nemusím, já jsem členka vlády, paní místopředsedkyně, já nemusím. Takže pane poslanče, vás omlouvá to, že jste nebyl členem této Poslanecké sněmovny ctěné v minulém volebním období, ale někde jste aktivní také byl, přesně nevím kde. Protože je to vrchol pokrytectví od zástupce strany, která se podílela na vládě a zvedla dluh o 1,2 bilionu.

Jinak k vaší poznámce, že nemůžete mluvit – tak vy samozřejmě mluvit můžete a mluvili jste – v rámci prvního, druhého čtení (to) probíhalo celkem 5,5 hodiny. Přitom vy jste samozřejmě vždycky hovořili před třetím čtením celkem 9 hodin, pak samotné třetí čtení trvalo 5,5 hodiny. Byl tady rozpočtový výbor, ten jednal – já se zeptám potom paní místopředsedkyně (otáčí se k řídící schůze), jestli můžu navázat s přednostním právem? Nebo je někdo s přednostním právem?

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Je tam někdo s přednostním právem. Je tam pan předseda Jurečka a poté pan místopředseda Skopeček.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Dobře, tak to samozřejmě nebudu předbíhat. Tak jenom co se týče – ani nemůžu – co se týče rozpočtového výboru. Byla jsem jak mezi prvním, druhým čtením, ten trval 2 hodiny, 4 hodiny mezi druhým a třetím čtením, pak jste si vyžádali odborný seminář, přišli experti Ministerstva financí a kolik vás tam bylo? Tři. Jenom paní Kovářová.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Dala jsem vám trošku víc času. S faktickou se přihlásil pan poslanec Papajanovský. Vaše 2 minuty, pane poslanče.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji. Já jsem si pro paní ministryni taky připravil takové edukační okénko. Já, paní ministryně, já nechci diskutovat o tom, kolik jsme měli nebo neměli času mezi prvním, druhým a třetím čtením. To, co já jsem říkal – a já jsem se vám vlastně snažil poradit – je to, že to, co tady dnes projednáváme a na co vy jste nám dali čtyři hodiny v noci, je úplně jiný návrh. To je návrh, který se věcnými parametry liší od toho, co jsme tady projednávali v tom prvním, druhém a ve třetím čtení. Proto není možné ústavněprávně argumentovat tím, co se tady odehrávalo předtím. Pokud si myslíte, že ano, tak pak je to samozřejmě vaše odpovědnost. Ale myslím, že se pak nemůžete divit tomu, pokud Ústavní soud vyslyší naše argumenty.

A druhá část mého edukačního okénka směrem k vám, vážená paní ministryně (řídící: Prostřednictvím paní předsedající, pane kolego.), prostřednictvím předsedajícího. (Ministryně Schillerová se otáčí k paní řídící a krátce se vyjadřuje k projevům prostřednictvím předsedajícího. Paní řídící mírně pokyvuje hlavou.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já mu ještě přidám čas, panu poslanci. Prosím.

Poslanec Jan Papajanovský: Tak ještě jednou ta druhá část mého edukačního okénka, vážená paní ministryně – já jsem o tom hovořil v tom svém projevu, ale je pravda, že ten projev byl dlouhý, takže to číslo tady vypíchnu. Když začínala ta předchozí vláda, tak strukturální schodek byl 4,3 procenta HDP. V okamžiku, kdy předcházející vláda vám ten rozpočet předala, tak byl někde okolo dvou procent. Vy jste ho pro letošní rok zvládli vytáhnout nad dvě procenta – Národní rozpočtová rada říká 2,5, ministerstvo financí říká o trošku méně. To znamená, (že) kdybyste předvedli alespoň takový výkon jako předvedla předcházející vláda, tak bychom mohli být spokojeni. Ale vy jste ten trend bohužel obrátili a čísla hovoří jasně. No a 1 200 miliard korun, no tak vy máte za první rok nebo budete mít 350 miliard, příští rok to bude pravděpodobně ještě víc. Takže vy, paní ministryně, vy míříte k číslu 1 400 miliard korun (řídící: Čas, pane poslanče.), to je mnohem horší.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, já se snažím měřit stejným metrem, takže s další faktickou paní ministryně Schillerová.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Pane poslanče, marnost nad marnost. (U pultíku se otáčí doprava a promlouvá směrem k předřečníkovi.) Tak vy jste tady ten čas využil víte jak, pane poslanče? Vy jste přečetl svůj projev ze třetího čtení, tak jste využil čas. A vůbec vaše celá opozice mohla hovořit už od nějaké čtrnácté hodiny, kdy to začalo... 14.30, 14.20. Přesně si to nepamatuju. To je váš problém, že tady načítáte body a protahujete čas, protože byste to neutáhli věcně. Já tomu rozumím, že byste to neutáhli. Teď jste nám přečetl svůj projev z třetího čtení, to je naprosto lehce ověřitelné na stenozáznamu. To znamená, (že) vy ani jste tu práci si nevynaložil, abyste se popasoval odborně a skutečně věcně s těmi argumenty a s těmi pozměňovacími návrhy ze Senátu. To měla být teď vaše role.

To znamená, že čas jste tady naprosto promarnili. A znovu opakuji, já jsem přišla na rozpočtový výbor jak mezi prvním a druhým čtením, tak mezi druhým a třetím, kde už jsme diskutovali moje pozměňovací návrhy, dokonce jsem tam byla čtyři hodiny – myslím, že přes čtyři hodiny – to jsme probírali podrobně. Řekli jste si o seminář a ani jste nepřišli, ani jste neměli tu slušnost. Vy jste tam byla jediná z opozice (pokyne k poslankyni Kovářové), já jsem vás jmenovala paní místopředsedkyně Kovářová. Vy jste tam byla jediná. Vy jste tam nebyli, nikoho to nezajímalo. Hrajete tady jenom divadlo, hrajete tady jenom divadlo a děláte, jak jste neměli čas. Ale ten čas jste naprosto promarnili, naprosto. A jenom tady děláte si na stenozáznam alibi pro Ústavní soud. Ale vy jste nás to naučili. Kolikrát jste to dělali? Třináctkrát, čtrnáctkrát, patnáctkrát v tom minulém volebním období? To je jednoduché zjistit. A mnohem někdy i za mnohem (řídící: Čas.) třeba bych řekla brutálnějších okolností. (Potlesk při odchodu.) ***