Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.40 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Uvádí se výjimka pro takzvanou zhoršenou bezpečnostní situaci. Obávám se, že je gumová a že je nebezpečná. Sněmovní verze, ta původní, umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o 10 procent v případě zhoršené bezpečnostní situace. No to by v případě současného rozpočtu bylo asi 240 miliard korun. 240 miliard korun bez kontroly této Sněmovny, která má rozhodovat o zákoně o státním rozpočtu a která samozřejmě kontroluje vládu. Zhoršená bezpečnostní situace je široký – nebo když to budu citovat, ta zhoršená bezpečnostní situace – tak to je široký a politicky snadno zneužitelný pojem. Já před tím opravdu varuju. V bezpečnostní politice prostě platí jednoduché pravidlo. Mimořádné nástroje musí mít mimořádné přesné mantinely, eventuálně kontrolní mechanismy. Ale pozor, mimořádné a mimořádně přesné mantinely. Čím větší pravomoc tady dostane vláda jako bianco šek, tím silnější musí pak ale být kontrola Parlamentu. A tady se bavíme o prostoru až kolem, znovu opakuji, 240 miliard korun. To je v každém případě druhý rozpočet některých ministerstev dohromady. To není nějaká technikálie.
Senátní verze v tomto případě je tedy lepší, ale ani tady nemohu říct, že je dokonalá. Projednání v rozpočtovém výboru také není totéž co projednání na plénu Poslanecké sněmovny, ale je to pořád lepší než ten původní návrh. Přesto je to lepší, protože aspoň vyžaduje kontrolní konstatování a kontrolní proceduru. Já se obávám, že zásah do parlamentních a nezávislých kapitol také ohrožuje dělbu moci tak, jak ji máme v České republice, v našem demokratickém systému zavedenou.
Další problém nebo ten, na který chci upozornit, je možnost Ministerstva financí upravovat rozpočty institucí, které mají být na vládě závislé. Což je ne v první, možná spíš v poslední řadě Poslanecká sněmovna a Senát, ale hlavně Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman, Národní rozpočtová rada nebo třeba taky prezidentská kancelář.
Senátní návrh říká, že Ministerstvo financí by mohlo takové úpravy provádět pouze na základě písemné žádosti příslušné instituce. Já si myslím, že to je opět jedna z těch věcí, které jsou na tom senátním návrhu vylepšující. Jsou prostě lepší. Instituce, které kontrolují vládu, přece nesmí být rozpočtově závislé na libovůli vlády. Ústavní soud přece nemůže chodit za ministryní financí prosit o rozpočet v průběhu. NKÚ nemůže být v pozici, kdy kontroluje vládu a zároveň se obává, zda mu vláda neomezí prostředky, pokud budou jeho zjištění vůči vládě nepříjemná. Národní rozpočtová rada, ta zas nemá hodnotit fiskální politiku vlády s vědomím, že vláda může zasahovat třeba do jejího rozpočtu. A rozpočtová nezávislost těchto kapitol je prostě součástí rozpočtových brzd a vah, brzd a vah moci v našem státě.
Už v roce 2026, letos na jaře, vás přece Národní rozpočtová rada při hodnocení rozpočtu upozornila, že úpravy takzvaných parlamentních kapitol považuje za nestandardní a že mechanismus schvalování rozpočtovým výborem je dlouhodobě ustálenou součástí ochrany institucí nezávislých na vládě. Čili vláda přece nemůže jednou rukou říkat, dělat, že respektuje nezávislé instituce, ale tou druhou rukou si zároveň otevírat možnost zasahovat do jejich rozpočtů. Nezávislost není jenom slavnostní slovo v ústavních učebnicích. Nezávislost se pozná mimo jiné podle toho, kdo drží peněženku. Nápadně to připomíná váš zamýšlený útok na svobodu veřejnoprávních médií.
Vrácený návrh státního rozpočtu, pokud k tomu dojde, nesmí být díra v zákoně. Já myslím, že tohle je jeden z nejsilnějších bodů, protože to navazuje na letošní rozpočet a na to, co jsme tady žili letos zjara. K tomu letošnímu rozpočtu Národní rozpočtová rada přece uvedla, že byl v přímém rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nám jako opozičním politikům, jako opozičním poslancům, to možná věřit nemusíte, ale nezávislé kontrolní instituci už byste to možná uvěřit mohli. 64 miliard korun a není pravda, že ten rozpočet pro letošní rok nešel udělat jinak. Pokud si to myslíte, mohli jste využít, nevyužili jste pozměňovací návrhy TOP 09, které vracely rozpočet do zákonných limitů a ještě navyšovaly výdaje na obranu tak, abychom dostáli svým závazkům v roce 2035 a ještě navyšovali výdaje pro Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost anebo Bezpečnostní informační službu, protože to jsou prostě priority. Já jsem o tom hovořil trochu už dopoledne, tak zase nebudu tady teď tím zdržovat. Ale my prostě jednak víme, kde vzít ty peníze, kde je ušetřit, aby rozpočet byl alespoň v zákonných limitech. A zároveň víme, kde vzít peníze na navyšování obranných rozpočtů. Pokud chcete, poradíme vám. Mohli jste ty naše pozměňovací návrhy vzít, použít nebo je třeba jenom opsat a schválit je jako své. To by pro dobro tohoto státu a budoucnost tohoto národa bylo samozřejmě lepší než to, co tady prošlo.
Senát chce v tom návrhu výslovně stanovit, že vláda musí zákonem o rozpočtové odpovědnosti se řídit i při dopracování návrhu státního rozpočtu v případě, že jí ho Sněmovna vrátí k přepracování. Další důležitá pojistka. A jestli něco tato rozpočtová epizoda roku 2026 ukázala, pak tedy to, že v zákoně nesmí zůstat ani milimetr prostoru pro výklad. Cituji – když si vláda nechá rozpočet vrátit, pravidla neplatí. To by nebyla výjimka, to by byl návod na obcházení zákona. Jednoduše vrátit rozpočet a šup.
Přebytek důchodového pojištění tady byl velmi podrobně rozebrán, proto já se k tomu teď vyjadřovat v zájmu úspory času nebudu. A jenom tady tedy shrnu, proč bych doporučoval Poslanecké sněmovně a všechny vás k tomu vyzývám a v zájmu udržitelné budoucnosti České republiky vás o to prosím. Senát stručně řečeno, shrnuto, vrací do hry pět pojistek. Za prvé je to tedy strop pro infrastrukturu. Příliš široký sněmovní prostor omezuje na jedno procento HDP. A znovu říkám, pořád to je vysoké číslo. Z pohledu TOP 09 je to menší zlo než to, co bylo v původním návrhu.
Senát nám ve svém návrhu vrací parlamentní dohled nebo sněmovní dohled, vyžaduje projednání alespoň v rozpočtovém výboru, u infrastruktury stanovisko SFDI a u bezpečnostní výjimky má následné kroky Ministerstva financí znovu projednat rozpočtový výbor. Opět platí, je to menší zlo.
Důležitá je v tom senátním návrhu také ochrana nezávislých institucí. Ministerstvo financí nemá v té opravené verzi jednostranně sahat do parlamentních a jiných nezávislých kapitol. Senát to přímo váže na písemnou žádost příslušné instituce. Důležitá věc. Jasné pravidlo pro vrácený rozpočet, to je pomyslná čtyřka v tom senátním návrhu. Pravidla rozpočtové odpovědnosti platí i po vrácení rozpočtu k přepracování Poslaneckou sněmovnou. To brání plánovanému, možná zamýšlenému, já nevím, obcházení fiskálních limitů. Ale připravujeme se tady o důležitou pojistku, kterou můžeme vykonávat dohled nad vládou a nad připravovaným státním rozpočtem, pokud nepodpoříme senátní verzi. Nic jiného v tuto chvíli už dělat nemůžeme. Protlačili jste tenhleten šílený zákon Poslaneckou sněmovnou.
Za páté, pokud bych to tak mohl říct, pan senátor promine, že to tak počítám, vyšší výběr pojistného na důchody má jít do rezervy a ne na jiné účely. Mají to být účelově vázané peníze. Čili senátní verze skutečně není návrat k pevné rozpočtové odpovědnosti, ale alespoň k elementárnímu respektu, k tomu, že vláda nemá hospodařit bez limitu a bez kontroly a bez povinnosti říkat pravdu o limitu.
Ponechává nám ten senátní návrh samotný princip výjimek. Výjimku pro infrastrukturu už jsem komentoval. Projednání v rozpočtovém výboru už jsem komentoval. Ale jsou to věci, které jsou natolik naléhavé, že vás opravdu snažně prosím, aby alespoň toto v Poslanecké sněmovně bylo podpořeno, alespoň tyto základní mechanismy kontroly vlády a rozpočtu Poslaneckou sněmovnou tak prostě zůstaly zachovány. ***
