Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.50 hodin)
Poslanec Libor Hoppe: Dobrý večer pohodový, dámy a pánové, pane předsedající. Navrhuji zařadit na pořad této schůze nový bod s názvem Informace vlády v dostupnosti paliativní a hospicové péče v České republice. Navrhuji, aby tento bod byl zařazen jako první bod.
Důvod je jednoznačný. Vláda nedávno schválila Strategii rozvoje paliativní péče do roku (Poslanec se několikrát přeřekl.) 2035, pardon. To samo o sobě může znít dobře. Ale lidé nepotřebují jen strategii, lidé potřebují dostupnost péče, když ji jejich rodina opravdu potřebuje. Mluvíme o pacientech v závěru života. O rodinách, které se starají doma, v mobilních hospicích, o dětské paliativní péči, o praktických lékařích, nemocnicích, zdravotních pojišťovnách a sociálních službách a také o velkých regionálních rozdílech, protože důstojná péče nesmí záviset na tom, ve kterém kraji člověk žije. Chci, aby vláda jasně řekla, jak bude tato strategie naplněna, kolik bude stát, kdo ponese odpovědnost, jaké budou konkrétní termíny, jak se zapojí zdravotní pojišťovny, jak se podpoří pečující rodiny a jak vláda zajistí, aby paliativní péče nebyla dostupná jen tam, kde už dnes fungují silné týmy a osvícení poskytovatelé. Důstojný konec života není luxus, je to základní otázka lidskosti státu. A pokud vláda schválila strategii, má přijít do Sněmovny a říct, co s ní udělá a jak skutečnou pomoc pro lidi zajistí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Navrhujete to jako první bod dneska? (Bez odpovědi.) Dalším přihlášeným je pan poslanec Turek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já budu mít na program schůze pouze jeden stručný bod. Vysokorychlostní trať má pro Ústecký kraj strategický význam hlavně v dopravě, ekonomice a rozvoji regionu. Mezi ty hlavní přínosy patří výrazné zkrácení cestovní doby, lepší ekonomické možnosti, silnější napojení na Evropu, uvolnění kapacity současných tratí a další.
Proto nás, obyvatele Ústeckého kraje, trochu znepokojilo to, že došlo ke změně prioritizace v přípravě vysokorychlostních tratí a zajímalo nás, jaký bude její případný dopad na dopravní obslužnost Ústeckého kraje. Dozvěděli jsme se, že dostupné kapacity musí být soustředěny na úseky s nejvyšší prioritou z hlediska evropské sítě mezinárodního významu, připravenosti a reálné možnosti spolufinancování.
Z tohoto důvodu nebude dále pokračovat příprava vedlejší větve Kralupy nad Vltavou – Most. U tohoto záměru nebudou probíhat další kroky směřující ke zpracování studie proveditelnosti ani projektové přípravě. A to je velký problém nejen pro mě, protože já jsem poslancem za Ústecký kraj, ale i pro vedení Ústeckého kraje, mimochodem z hnutí ANO. Dopravní obsluha Ústeckého kraje bude v systému vysokorychlostních tratí řešena hlavní větví Ústí nad Labem – Drážďany. Středohorský tunel je zařazen do kategorie globální sítě s termínem dokončení do roku 2050. Příprava přeshraniční části, tedy Krušnohorského tunelu mezi Ústím a státní hranicí s Německem, pokračuje. Jde o projekt se zásadním přeshraničním významem, který je koordinovaný samozřejmě s německou stranou. Dopady změn priorit na Ústecký kraj tedy spočívají v tom, že příprava bude soustředěna na hlavní a evropsky nejvýznamnější osu Praha, Ústí nad Labem, Drážďany.
Z toho důvodu, protože vysokorychlostní trať má pro náš Ústecký kraj zcela zásadní význam a upgrade prioritizace při její přípravě je tak strategické rozhodnutí, že už snad strategičtější být nemůže, myslím, že by stálo za to projednat to zde a dovoluji si tedy požádat doplnění programu o bod s názvem Změna priorit v přípravě VRT. A prosil bych o jeho zařazení jako první bod dnešní schůze. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tak a zatím poslední přihlášená je paní poslankyně Decroix. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Eva Decroix: Já vám děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, asi vás nepřekvapím, s čím dnes budu vystupovat, avizovala jsem to už na minulém jednání. Já se pokusím a použiju velmi cíleně slovo požádat vás. Požádat Vás o to, aby vámi deklarovaný zájem a důraz na lidská práva byl zohledněn i v jednání této Poslanecké sněmovny. A ne proto, že si to myslí nějaká poslankyně paní Decroix, ale protože si to myslí experti. Protože mnozí z těch, kteří posledních 30 let pracovali pro stát a podotýkám, pracovali pro něj zadarmo, dokonce mnozí z těch, se kterými jsme zde, koukám na některé kolegy, alespoň ty přítomné, i někteří, se kterými jsme pracovali v minulém volebním období a kteří nám zásadním způsobem pomohli třeba k tomu, abychom byli schopni změnit legislativu v oblasti domácího násilí nebo třeba legislativu v oblasti redefinice znásilnění, tak přesně tito experti nyní říkají, že kroky vlády, kterými byl rozprášen lidskoprávní odbor, jsou kroky chybné. A aby to nebylo tak, že zde vystupuji a žádám vás o něco a znovu opakuji, žádám, protože já věřím, že lidská práva i pro vás, vzhledem k tomu, že je máme v ústavě, jsou pro vás důležitá, tak si stále myslím, že vznik Komise pro lidská práva by mohl být ten prostor, po kterém nyní experti, kteří odešli, rezignovali, připomenu, že je jich více než 53, a jsou to ale velká jména, tak právě tato komise by zde mohla být tím prostorem, kde by jak zmocněnkyně, tak někteří úředníci, tak tito experti by se mohli scházet a mohli bychom společně pracovat. A když říkám, že to není pouze můj názor, tak já si dovolím tady odcitovat některá veřejná vyjádření jednotlivých expertů a expertek.
Tak třeba určitě vás nepřekvapí jedno ze jmen, které koukám na zde nepřítomnou paní zmocněnkyni pro lidská práva, jí to jméno nepřekvapí, paní Wünschová, ředitelka Lociky. Jedna z těch, která nyní rezignovala hned ze tří výborů - výboru pro práva dětí, výboru pro prevenci domácího násilí, výboru pro práva obětí. A na veřejný dotaz rozhlasu, proč rezignovala, odpovídá – je to jednoduché, už to nedávalo smysl. Ve výborech jsem byla proto, že jsem chtěla chránit práva dětí, velmi zranitelných dětí, které doma zažívají násilí. V novém uspořádání jsem ale měla pocit, že bych dělala jenom stafáž. Opakuji – jenom stafáž věcem, které už nechrání lidská práva a naopak přispívají k demontáži institucí, které mají chránit demokracii.
Prosím to neříkám já, to říká někdo, kdo pracoval zdarma pro stát. A velmi konkrétní příklad. A vrátíme se tady zase k obecné tématice a k tomu, co jsme zde řešili mnohokrát. Konkrétní příklad, který uvádí paní ředitelka Lociková (?) proč nebude fungovat převod lidskoprávní agendy třeba v tomto případě pod Ministerstvo spravedlnosti. A dovolím si ji odcitovat, abych nemohla být obviněna z toho, že nějak tam propisuji svůj vlastní subjektivní politický názor. Tak cituji paní ředitelku, která říká, že v médiích se objevila informace, že vzrůstá ukrajinská kriminalita. Přitom z dat víme, že to není pravda. Ve věznicích je 19 000 lidí. A jestli 453, opakuji 453 z nich jsou občané Ukrajiny, znamená to, že jde o marginální podíl. Nám, to znamená Locice, to znamená organizaci, která se věnuje dětem, které jsou ohrožené, která se věnuje dětem, které potřebují pomoc, která se věnuje dětem, které jsou v krizi, tak této organizaci se mimo jiné ozývají ukrajinské děti, které jsou ve velmi těžké situaci, například mají otce na frontě... ***
