Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.30 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže toto je pořadí, tak si zapamatujte, prosím, kdo je před vámi. A nyní tedy předsedkyně poslaneckého klubu Taťána Malá, prosím. A prosím o klid v jednacím sále.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já si dovolím navrhnout procedurální hlasování, a to, abychom hlasovali dnes meritorně i procedurálně o všech návrzích po devatenácté, jedenadvacáté a čtyřiadvacáté hodině. Tento návrh dávám jménem tří poslaneckých klubů, hnutí ANO, Motoristé a SPD. A zároveň navrhuji, abychom dnes jako jediný bod projednávali bod číslo 1, tisk 90, novela zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, který je vrácen Senátem. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, budeme... Já zagonguji, ale jsme tady všichni, takže budeme hlasovat o návrhu, abychom meritorně i procedurálně hlasovali a jednali po devatenácté, dvacáté první i po dvacáté čtvrté hodině.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 243, přihlášeno 157 poslanců, pro 94, proti 54. Návrh byl přijat.
Tak, o návrhu na programu budeme hlasovat tedy později. A nyní tedy vystoupí předseda sTAN Vít Rakušan, připraví se předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Tak prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vždycky na začátek už avizuji, jak ten proslov bude dlouhý, nestraším, nebude příliš dlouhý, vejdu se určitě do 20 minut.
Teď jsme v minulém týdnu byli svědky toho, že vláda České republiky vyhodnocovala své dosavadní působení... (Hluk v sále, řečník vyčkává.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid v jednacím sále. Prosím, aby ten kdo jedná o něčem jiném, tak aby když tak to dojednal v předsálí. Tak, ještě jednou vás žádám o klid v jednacím sále.
Tak, prosím.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, pane předsedo, já už to zvládnu i přes ten případný hluk. Člověk už si tady docela zvykl.
Stejně jako vláda vyhodnocovala sama svoji práci, tak my jsme její práci ve velkých uvozovkách vyhodnocovali taky. Za prvé máme pocit, že vláda občas zapomíná na to, že je, nebo by měla být zodpovědná Poslanecké sněmovně. Vždycky, když se tady o těch největších tématech pokoušíme zahájit diskusi, ať už to byl útok na veřejnoprávní média, ať už to jsou záležitosti výdajů na obranu, ať jsou to záležitosti, které se týkaly bezprecedentní změny rozpočtových pravidel, tak odpovědí je nám vždycky mlčení. Dokonce ani u těch nejdůležitějších tisků, třeba změna služebního zákona, nám nebývá odpovězeno ani na ty základní otázky, které klademe.
Vláda Andreje Babiše už tady vládne více než půl roku a co nám za tu dobu ukázala? Společný jmenovatel je slovo nezodpovědnost, a to ve všech směrech, ve kterých můžeme tomuto slovu rozumět.
První nezodpovědnost je ta, kterou se budeme podrobně zabývat dnes, a to je nezodpovědnost rozpočtová. Tahle koalice šla do voleb s jasnými sliby. Hnutí ANO slibovalo nastartování hospodářského růstu. Voliči se měli těšit v průběhu času na vyrovnané a do budoucna jistě i přebytkové rozpočty. Budou se snižovat daně. To byl další slib, který jsme slyšeli. Motoristé, ti nám dokonce slíbili vyrovnaný státní rozpočet do čtyř let. Budou dohlížet na to, aby Andrej Babiš neutrácel, aby tenhle stát nebyl dále zadlužován. Kdepak ten loňský sníh je! Kdepak jsou tyhle sliby!
Určitě na papíře vypadaly krásně, vypadaly hezky i v televizních debatách. Ale kdo vzal už tenkrát rozum do hrsti, tak musel vidět, slyšet, cítit a zamyslet se, že dohromady tyhle sliby opravdu žádný smysl nedávají.
A tyhle sliby teď, v téhle chvíli už by asi po tom půlroce měly být promítány do praxe. Tak se pojďme podívat, jak to tedy vypadá s tím naším hospodařením.
Vláda nastoupila bez schváleného rozpočtu, měli jsme tady provizorium, a to deficit opticky zlepšovalo v tom prvním kvartále. Ale pak, jakmile provizorium skončilo, tak přišel ten pravý účet, fakta. Schodek státního rozpočtu k 30. 6. 2026 činí 183,6 miliardy korun. Meziročně je to výsledek o 31,2 miliardy horší. Je to čtvrtý nejvyšší červnový schodek od vzniku České republiky. Výdaje meziročně rostou o 6,2 procenta, příjmy jen o 4 procenta.
Vracím se k těm slibům. Už vidíte, že to nevychází? Už vidíte, že tohle opravdu není cesta k vyrovnaným a rozhodně ne přebytkovým rozpočtům? Už vidíte, že nikdo nikoho nehlídá a že se tady vláda, co se rozpočtu týče, absolutně utrhla ze řetězu? Ale o tom budeme mluvit, na to máme celé odpoledne.
Já bych byl jenom moc rád, kdyby už se vláda nesnažila lidem namluvit, že teď, když ten dluh prohloubí, lidem bude líp. Já doufám, že na to už nikdo neskočí a že každý ví, že tohle je bohapustá lež.
Druhá nezodpovědnost je stejně vážná. Ta se týká útoků na samotné pilíře demokracie, útoků na veřejnoprávní média. My jsme svolali dvě schůzky k veřejnoprávním médiím, k mediálnímu zákonu. Pozvali jsme zástupce veřejnoprávních médií všech parlamentních stran. Pozvali jsme samozřejmě i koaliční poslance. Na tu první schůzku jeden přišel, na tu druhou už nepřišel vůbec nikdo, nikdo se neomluvil. Jedna koaliční senátorka na sociální síťi X napsala, proč je vlastně někam zvána. No, proto, že o tom zákonu také bude rozhodovat. To je vzkaz pro vás, paní senátorko. Protože tenhle zákon se dotkne každého v téhle zemi, včetně těch lidí, kteří vás svými hlasy poslali do Senátu.
A protože se tak v demokracii pracuje, protože se o věcech diskutuje na parlamentní půdě, k tomu Parlament je. Znovu, vracím se k vašemu stylu komunikace, tohle vy neumíte, tohle vy neznáte. Vy nejste zvyklí na to, že byste měli v Parlamentu na otázky odpovídat a jako byste zapomněli na to, že jste odpovědni Poslanecké sněmovně, která vám dává důvěru a může vám případně vyslovit i nedůvěru.
Veřejnoprávní média jsou veřejná, ona totiž patří všem. Proto debata, která byla vedena i se zástupci těchto médií, protože jsme vás dlouhodobě vyzývali, ať se o tom tématu bavíme tady na plénu, ministr Klempíř nechodil na interpelace, ten bod jste nikdy neotevřeli. Proto, paní senátorko a všichni ostatní, vás zveme na debatu, která byla věcná a konečně jste mohli argumentovat, proč tuhle změnu děláte. To je to základní, co jste nám neřekli. Neřekli jste nám to nikdy, děláte ji jenom proto, a to říct nemůžete, abyste měli veřejnoprávní média na svém rozpočtovém vodítku.
A mimochodem, když už jsme u té komunikace vlády, tak já bych se zastavil ještě u dvou až třech věcí. Měl jsem tady ústní interpelaci na pana vicepremiéra Macinku, on byl řádně omluven. Stává se, že těch omluv je hodně, toho už jsme si všimli, akceptuji, asi byl někde v zahraničí. Dle jednacího řádu odpoví člen vlády, pokud není přítomen, na ústní interpelaci do 30 dnů od jejího podání. Lhůta uplynula minulý týden. Myslíte si, že něco z Ministerstva zahraničních věcí, co by pan ministr podepsal, nepředpokládám, že by se tím sám zabýval, přišlo? Samozřejmě, že ne. Ta lhůta je stanovena jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Ještě jednou, vláda je zodpovědná Poslanecké sněmovně. ***
