(pokračuje Tomio Okamura)

126.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 198/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolu zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a zpravodajka zahraničního výboru – výbor pro sociální politiku – poslankyně Jana Pastuchová.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 198/2, který byl doručen dne 30. června 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 198/3. Nyní se táži navrhovatele, tedy pana ministra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Máte zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Tak pan ministr Juchelka, prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji, vážený pane předsedo. Dovolte mi jenom stručně připomenout obsah vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Navrhuje se zvýšit rodičovský příspěvek na celkovou částku 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a potom na celkovou částku 800 000 korun pro rodiny, v níž jsou dvě anebo více dětí narozených současně. Toto zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku se bude týkat dětí narozených od 1. ledna 2027. Cílem této navrhované změny je snížení dopadů inflace a následné zlepšení situace rodin s dětmi a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska možnosti sladění osobního a pracovního života. Navrhované zvýšení celkové částky rodičáku o 50 000 korun si vyžádá navýšení finančních nákladů státního rozpočtu, a to v roce 2027 zhruba ve výši 230 milionů korun a ty samozřejmě další roky ty dopady budou vyšší, protože se bude rodit samozřejmě více, více dětí.

Garanční výbor pro sociální politiku dne 10. června návrh zákona projednal a doporučil jej schválit. Návrh zákona byl projednán i ve druhém čtení a to dne 30. června, v rámci něhož jsem předložil k tomuto tisku také dva pozměňovací návrhy, což je potřeba uvést, kdy s kolegy napříč politickým spektrem jsme řešili určité akutní balanční úpravy v systému dávky státní sociální pomoci. Tyto návrhy jsem potom projednal se všemi zástupci jak poslaneckých, tak i senátorských klubů. Pro připomenutí zahrnuji, že jejich obsahem je jednak rozšíření okruhu zranitelných osob a potom dále změny ve způsobu stanovení normativního nájemného vedoucí k jeho spravedlivějšímu nastavení. Závěrem prosím o podporu tohoto tisku ve znění mnou navržených pozměňovacích návrhů. K jednotlivým podaným pozměňovacím návrhům vyjádřím potom své stanovisko v průběhu hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného, takže se rozhlédnu, nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

Táži se, zdali máte zájem o závěrečné slovo? Zájem o závěrečné slovo není. Přikročíme k hlasování. (Neklid v sále, poslankyně Richterová a poslankyně Šebelová gestikulují, že chtěly vystoupit.) Počkejte. No tak nikdo se nehlásil do rozpravy. (Hlasy koaličních poslanců: Nikdo se nehlásil.) Počkejte, rozpravu jsme ukončili. Nehlásil se nikdo do rozpravy. Ptal jsem se, ještě jsem se rozhlížel po sále. Takže tak. Takže přikročíme k hlasování. (Nesouhlasné poznámky opozice z pléna.) Prosím zpravodajku... Ano? (Poslankyně Richterová se hlásí o slovo.) No tak přikračujeme k hlasování. Já jsem to řekl. Já jsem se ptal i v sále, paní poslankyně, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy. I jsem se rozhlížel. Otevřel jsem rozpravu, zavřel jsem ji. Jenom upozorňuju, že pakliže nevystoupí ministr, tak rozpravu nelze už otevřít. Takže je to jednoduchá záležitost. A už jsem přikročil k hlasování. No. Vy jste prostě neposlouchali. To je jednoduché, protože jste se tam bavili o něčem jiném. Vždyť jsem se ptal na celý sál. Vy jste prostě neposlouchali, paní předsedkyně Richterová. Já si to neumím jinak vysvětlit. (Hluk v sále, opoziční poslanci chtějí vystupovat v rozpravě, koaliční poslanci nechtějí rozpravu otevřít.) Tak můžeme tedy? (Poslanec Juchelka se chystá otevřít rozpravu. Předsedající mimo mikrofon: Dohodneme se nejdřív s paní předsedkyní Richterovou, jak to myslí. Pojďte se domluvit, paní předsedkyně Richterová. Probíhá domluva předsedajícího s poslankyní Šebelovou a Richterovou.)

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já samozřejmě jako rozumím tomu, že tady chtěli kolegové z opozice vystupovat. My sami jsme se divili s paní zpravodajkou, že se nikdo nepřihlásil i přesto, že pan předsedající to několikrát hlásil a ptal se, zdali je tady tento zájem. A právě proto, že došlo k takovémuto nedorozumění, tak já bych si přál, abychom tu rozpravu tedy otevřeli po dohodě samozřejmě s opozicí. A prosím, aby opoziční poslanci dávali pozor, tedy na to, co říká předsedající, tak aby se samozřejmě mohli tady k tomuto tisku vyjádřit i ve třetím čtení. A nějaká dohoda s panem předsedajícím je, že já tedy tuto rozpravu otevírám a pojďme se tady o tom bavit a diskutovat. (Souhlasný potlesk většinou opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuju. My jsme se tedy domluvili, že tady mám tři zájemce, kteří to pojmou nějakým způsobem tedy, protože ta rozprava byla skutečně ukončena, je to i ve stenozáznamu a vyzýval jsem k tomu. Takže to budou nějaká kratší vystoupení, jsem zaslechl. To znamená, tak si určete pořadí: takže Pavla Pivoňka Vaňková, pak paní poslankyně Ančincová a Marian Jurečka. Tedy otevřeme rozpravu na tahleta tři vystoupení. Tak prosím. Jaké je pořadí? Takže paní poslankyně Pivoňka Vaňková a připraví se paní poslankyně Ančincová. Chápu to dobře. Tak prosím máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak krásné dobré ráno, kolegyně, kolegové. Tak já bych se ráda za klub Starostů vyjádřila k tomuto tisku, který dnes máme ve třetím čtení, řekla naše stanovisko a ještě se krátce zmínila i o pozměňovacích návrzích, které předkládáme. A i když jsme připraveni celý tento tisk podpořit, protože navýšení rodičovského příspěvku je potřeba, tak k tomu máme několik připomínek, a chtěla bych vás závěrem své řeči tedy požádat o jejich podporu.

Společným cílem těchto pozměňovacích návrhů je hlavně to, aby rodina a sociální politika odpovídala skutečnému životu českých domácností. Rodina dnes nemá jednu podobu; je to úplná rodina, je to samoživitelka, která ráno odvádí dítě do školky a odpoledne běží z práce, aby stihla vyzvednutí, je to samoživitel, který se snaží zvládnout péči, práci i účty, jsou to nesezdaní rodiče, kteří mají úplně stejné náklady na děti jako manželé, je to vícegenerační domácnost, kde spolu žijí rodiče, děti i prarodiče, je to rodič, který po narození dítěte se nechce odtrhnout od práce úplně, ale chce se vracet postupně, třeba na pár hodin týdně. A právě na tyto lidi musí zákon myslet. Stát nesmí pomáhat jen těm, kteří se vejdou do jedné úřední škatulky. Musí umět rozlišit, kdo skutečně pečuje, kdo pracuje, kdo se snaží postavit na vlastní nohy a kde opravdu hrozí chudoba dětí. Proto předkládáme šest pozměňovacích návrhů. Některé se týkají rodičovského příspěvku, jiné parametrů nové dávky státní sociální pomoci, tedy takzvané superdávky. Všechny ale spojuje jeden princip. Systém nemá trestat snahu, nemá trestat péči, nemá trestat práci a nemá dopouštět, aby na nesmyslně nastavená pravidla doplácely děti.

Začnu tedy rodičovským příspěvkem. První náš návrh ruší limit 120 hodin měsíčně pro docházku dětí mladších dvou let do dětské skupiny nebo mateřské školky při pobírání rodičovského příspěvku. Tento limit považujeme za přežitý a v praxi často nesmyslný. Rodiče nemají běhat se stopkami a hlídat, jestli jejich dítě bylo v dětské skupině ještě v povoleném limitu nebo už pár hodin navíc. A péče o dítě přece nevypadá jen tak, že je rodič 24 hodin denně doma. Péče může znamenat i to, že rodič dítě ráno odvede do dětské skupiny, jde na částečný úvazek do práce, odpoledne se vrátí a dál se o dítě stará. V této zemi dlouho mluvíme o slaďování rodinného a pracovního života. Mluvíme o flexibilních úvazcích. Mluvíme o tom, že rodiče malých dětí, zejména ženy, nemají být vytlačováni z trhu práce. Ale pokud vedle toho držíme pravidla, která rodičům prakticky říkají: pozor, nesmíte využít péči o dítě příliš, jinak přijdete o podporu, pak jdeme sami proti tomu, co tvrdíme.

Co se týká výše rodičovského příspěvku, my jsme už několik měsíců zpátky navrhovali jeho navýšení, ale také jsme navrhovali to, aby byl pravidelně valorizován. To je věc, za kterou si opravdu stojíme a je pro nás důležité, aby tato podpora, která se bude pravidelně řešit valorizačním mechanismem, nebyla zpolitizovaná, aby nebyla vystavená neustálým dohadům, pro koho se rodičovský příspěvek navýší, pro koho, od jakého data a o kolik.

Další naše pozměňovací návrhy se týkají superdávky, nové dávky státní sociální podpory, kde se chceme zaměřit zejména na to, aby byla superdávka nastavená spravedlivě. Považujeme proto za naprosto zásadní, aby byla nastavena tak, že nebude vytvářet hlavně nespravedlnost vůči dětem a nebude trestat domácnosti, které se snaží.

První návrh v této oblasti se týká bonusu na dítě. Navrhujeme, aby všechny děti v domácnostech s velmi nízkými příjmy měly stejný bonus 1 000 korun měsíčně. Protože dnes může vzniknout paradoxní situace, kdy dítě v úplně nejchudší domácnosti dostane nižší podporu, než dítě v domácnosti, která má o něco vyšší příjem, a to je podle nás špatně.

Další náš pozměňovací návrh se týká pracovní aktivity dospělých členů domácnosti a jejího dopadu na podporu dítěte. Chceme zabránit tomu, aby dítě přišlo o podporu kvůli pracovní situaci jiného dospělého v domácnosti, kterou jeho rodiče nemohou reálně ovlivnit.

Představme si domácnost, kde kromě rodičů a dětí žije také prarodič, dospělý sourozenec nebo jiní příbuzní. Rodiče se starají, pracují, plní své povinnosti, ale kvůli situaci další dospělé osoby může být ohrožena podpora dítěte. To podle nás není správné. Dítě nemá být rukojmí pracovního postavení někoho, koho samo nemůže ovlivnit a koho často nemohou ovlivnit ani jeho rodiče.

Třetí oblast je oddlužení. Tady jde o princip, který by měl být naprosto samozřejmý. Člověk, který pracuje a poctivě splácí své dluhy, nesmí být trestán za to, že si legálně vydělává víc. Dnes se ale v praxi může stát, že systém při posuzování nároku na pomoc počítá s příjmem, který člověk fakticky nemá k dispozici, protože část jeho výdělku odchází na splátky v oddlužení. Výsledek může být absurdní – člověk pracuje víc, vydělává víc, splácí víc, tedy dělá přesně to, co po něm jako společnost chceme, ale v reálném životě mu může zůstat méně peněz na domácnost, na děti a na základní potřeby. A to je špatně.

Další návrh se týká nízkopříjmových živnostníků. Současné nastavení podle nás nedostatečně zohledňuje realitu drobného podnikání. Stát dnes v některých případech pracuje s fikcí příjmů 30 000 korun čistého měsíčně. Jenže pro řadu drobných OSVČ je tato částka zcela mimo realitu. Ne každý živnostník je člověk s vysokými příjmy. Mnozí malí podnikatelé mají příjmy nepravidelné, sezonní, kolísavé. Jeden měsíc zakázky jsou, druhý nejsou. Někdo podniká při péči o děti, někdo se snaží udržet malou službu na venkově, někdo má náklady, které tabulka prostě nevidí. Pokud takovému člověku stát automaticky započítá příjem, který ve skutečnosti nemá, může ho tím připravit o pomoc, na kterou by při férovějším posouzení dosáhl.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, celý tento balík návrhů nestojí na složité ideologii, stojí na jednoduché zkušenosti ze života. Takže vás prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů, protože jsme připraveni podpořit zákon jako celek. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a nyní tedy paní poslankyně Ančicová se hlásí a potom ještě Marian Jurečka.

Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Ančincová: Tak děkuji za slovo, pane předsedající. Pozměňovací návrhy, které dnes předkládáme za Piráty, mají společný cíl, a to odstranit některé nedostatky návrhu zákona (a) zajistit, aby systém státní sociální pomoci lépe odrážel realitu, ve které lidé žijí.

První skupina návrhů se týká oddlužení. Dnes totiž při posuzování nároku na dávku stát vychází z příjmů, které domácnost ve skutečnosti vůbec nemá k dispozici. Do rozhodného příjmu se totiž započítávají i prostředky, které jsou povinně sraženy v rámci insolvenčního řízení. Jinými slovy – stát hodnotí jako příjem i peníze, které člověk nikdy neuvidí a které nemůže použít na nájem, energie a ani běžné životní potřeby.

Proto navrhujeme dvě možné varianty řešení. Ta první z nich vychází ze skutečně provedených srážek v rozhodném období. Odečítaly by se pouze částky, které byly člověku opravdu sraženy nebo které skutečně uhradil v rámci oddlužení. Takové řešení nejlépe odpovídá skutečnému disponibilnímu příjmu domácnosti a zároveň předchází nežádoucím motivačním efektům. Pokud se příjem zvýší nebo naopak sníží, automaticky se i promítne do skutečné výši splátky. Ta druhá předkládaná varianta je jednodušší a více podporuje samotný vstup do oddlužení. Umožňuje odečítat měsíční splátku stanovenou insolvenčním soudem a jejím hlavním přínosem je, že lidé nejsou za odpovědné řešení své dluhové situace fakticky sankcionováni nižší sociální podporou.

Sociální dávky mají vycházet z příjmů, kterými domácnost skutečně disponuje, nikoliv z částek, které jsou ze zákona povinně odváděny věřitelům. Současně také tím podporujeme legální řešení předlužení. Motivujeme lidi k práci a vytváříme podmínky pro jejich návrat do běžného ekonomického života.

Další pozměňovací návrh, kde se i protínáme s vládnoucí koalicí a shodujeme, tak tam se na první pohled může zdát o technickou úpravu, ale ten dopad toho pozměňovacího návrhu je velmi praktický. V některých okresech dnes totiž výpočty vedou k paradoxní situaci, kdy je normativní nájemné pro větší domácnost nižší než pro domácnost menší. To je zjevně nelogické a s rostoucím počtem členů domácnosti zpravidla roste potřeba většího bytu. S tím souvisejí také vyšší náklady na bydlení, a přesto současný výpočet v řadě případů dospívá k opačnému výsledku. My proto navrhujeme jednoduchou úpravu – pokud by výpočet vedl k tomu, že větší domácnost má nižší normativní nájemné než domácnost menší, dorovná se alespoň na její úroveň.

A poslední návrh, o kterém bych chtěla mluvit, tak se týká studentů. Je to pozměňovací návrh, ke kterému jsme dostali i hodně podnětů z praxe. Nedostatek vysokoškolských kolejí i dostupného bydlení dnes vede k tomu, že mnoho studentů bydlí mimo domov svých rodičů a vede vlastní domácnost a ta současná právní úprava ale tuto situaci neřeší dostatečně jednoznačně. Zákon výslovně počítá s tím, že zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů například tehdy, pokud žije s partnerem nebo jinou osobu, se kterou společně hradí náklady na své potřeby. Neřešil jasně situaci studenta, který bydlí samostatně. A právě tuto mezeru zákona bychom chtěli odstranit a pokud student skutečně žije mimo domácnost rodičů, má právní titul k bydlení, samostatně hradí své životní náklady, měl by mít možnost být posuzován jako samostatná domácnost. A tady bych chtěla ještě zdůraznit, že nejde o vytváření nových nároků, ani k oslabování vyživovací povinnosti rodičů. Ta zůstává zachována stejně jako dosavadní pravidla pro započítávání příjmů a my pouze tímto pozměňovacím návrhem zpřesňujeme zákon tak, aby odpovídal dnešní realitě a nevznikaly zbytečné výkladové nejasnosti.

Já jsem přesvědčena, že právě takové úpravy a pozměňovací návrhy mohou významně přispět k tomu, aby systém státní sociální pomoci byl spravedlivější, předvídatelnější a lépe zaměřený na ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí předseda klubu KDU-ČSL Marian Jurečka a jako závěr ještě paní předsedkyně Richterová.

Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju moc, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci na úvod tady ocenit a poděkovat panu ministru Juchelkovi za dvě věci. Za to, že tu obecnou rozpravu ještě otevřel – já jsem v minulosti to taky dvakrát jako ministr udělal, i když to nebylo nutné. Někteří se tváříte, co to tady říkám, ale já si myslím, že to jsou nějaké věci, které tu Sněmovnu, i když se v mnoha věcech neshodneme a někdy je to vypjaté až zbytečně, tak přece jenom tyhle věci ukazují, že tady je nějaká občas dobrá vůle. Takže za to chci poděkovat.

A druhá věc, kterou chci tady ocenit, že i když se třeba já nebo lidovci v celé řadě věcí, jak je řeší pan ministr MPSV, v těch parametrech neshodneme – v oblasti třeba důchodů a těch záměrů, které tady jsou – tak ale tady fakt chci říci, že běží velmi dobrá komunikace nad klíčovými věcmi.

Pan ministr a jeho tým si umí pozvat zástupce všech stran, i opozičních, i zástupce Senátu, k tomuto tématu, třeba k úpravám k superdávce jsme k tomu měli dvě setkání, otevřenou debatu a bylo vidět, že i na těch pozměňovacích návrzích, které potom ve finále byly načteny, byla i nějaká reflexe z té debaty a promítla se tam. Není to úplně běžné u všech rezortů, ale tady to chci zmínit, protože kdyby to takhle fungovalo v daleko větší míře i u jiných témat, tak si myslím, že by se celkově ta situace tady mohla o dost víc uklidnit a nemuselo by to (být) tak vyhrocené jenom tady, ale i třeba na sociální sítích a mediálně.

Teď mi dovolte, abych se stručně vyjádřil k tomu tisku, který vlastně na jedné straně řeší tu podstatnou část navýšení rodičáku. O tom jsme tady vedli mnohokrát diskusi. Já k tomu jenom poznamenám tolik. Mrzí mě, ale uvidíme, jak to dopadne ještě v hlasování ve třetím čtení, ale předpokládám, že naše pozměňovací návrhy nakonec nebudou přijaty, prostě mrzí mě, že jsou tady návrhy, které nemají žádný rozpočtový dopad, fakt nemají žádný rozpočtový dopad, počítají se standardními částkami, které dneska v tom zákoně v rozpočtu jsou, ale kdyby byly přijaty, znamenaly by větší flexibilitu a podporu rodičů a českých rodin. Jsou to návrhy, které se třeba týkají zvýšení vyměřovacího základu čerpání rodičáku, protože (je?) část rodin, část rodičů, maminek, které prostě neměly tu možnost mít předtím tu pojistnou dobu a jsou zastropovány tou výši rodičáku, protože jsou na 70 procentech vyměřovacího základu, o kterém tady byla před chvilkou řeč. Kdybychom to dali na 100 procent vyměřovacího základu, zvýšíme jim flexibilitu, rychlost čerpání. A logicky by se to u většiny z těchto (osob?) propojovalo i na to, že se budou vracet třeba i dřív na trh práce, minimálně ve formě nějakého zkráceného částečného úvazku. Toto kdyby se zvážilo, ať už teď v tomto tisku, nebo v budoucnu a upravili byste to, bylo by to docela fajn. My jsme udělali nějakou flexibilitu před těmi zhruba třemi a půl roky. Toto by mohl být další posun.

Pak je tady úprava čerpání otcovské tak, aby ta otcovská mohla být čerpána po dobu jednoho kalendářního roku od narození miminka. Zase, nic to nestojí. Nic to nestojí, je to jenom větší prostor pro to, ať si to ti rodiče v té domácnosti můžou uzpůsobit líp k tomu, aby ta péče prostě mohla být ze strany otce daleko větší.

Pak jsme tady jako lidovci také udělali úpravu, která samozřejmě, na rovinu říkám, už by něco stála. Ale ve světle toho, když vidíme, že vládní koalice říká, chceme vzít náraz (na?) státní rozpočet, koncesionářské poplatky, bereme za 17 miliard korun POZE, bylo by legislativně i technicky stihnutelné, aby ten vyšší rodičák byl už od 1. 10. Bylo by to fajn, byl by to jako hezký, vstřícný krok k té části rodičů, kteří prostě budou mít narozené miminko ještě v tom třetím kvartále a kterých by se toto také mohlo dotknout.

Pak je tady jedno opatření, které taky nic nestojí, ale dává větší podporu našim rodinám, rodičům. A to je krok, který by navazoval na to, co už platí teď a bude aplikováno od 1. 9. tohoto roku. A to je povinnost obcí a měst zajistit místo ve školkách a dětských skupinách pro děti od tří let věku. Doteď ta povinnost byla v zákoně sice školském, ale neměla žádnou vymahatelnost. Teď je tam poprvé vloženo to, že když se to místo nezajistí, tak ta obec je povinna těm rodičům to kompenzovat. A já jsem navrhoval za lidovce logicky druhý krok. Posuňme tu hranici z tří let na dva a půl roku a dejme to od 1. 9. 2027. Myslím si, že by to bylo zase velmi vstřícné, podpora toho, aby rodiče mohli případně na ten zkrácený úvazek se postupně vracet do práce.

Kolegyně, kolegové, prosím, zvažte to ještě. To nemá žádný přímý dopad na státní rozpočet, ano, může to mít dopady na některé rozpočty obcí a měst. Na druhou stranu je tady pokles demografický a v tomhle ohledu si myslím, že by se to rozumně potkávalo, aby se to opatření prostě do praxe aplikovalo poměrně, řekněme, bez nějakých jako významných vedlejších nákladů. Chápu, kdybych to řekl před čtyřmi pěti roky, tak byste mě tady mohli argumentačně utlouct s tím, že to můžou být náklady v řádu miliard korun. Teď v té situaci fakt nejsme.

No, a pak my tady navrhujeme taky jeden krok, když tady se tak často hovoří o tom, jak mít spravedlivá valorizační schémata, jak je chceme upravovat třeba pro skupinu seniorů, nebo tato vládní koalice. Já jsem vzal úplně stejný valorizační princip, úplně stejný, a navrhl jsem, bychom takto jednou provždy vyřešili ty nedůstojné debaty o tom, jestli jednou (?) po dvou, po třech, po čtyřech, pěti letech zvýšíme tady rodičák a jestli vytváříme děti dvou kategorií podle kalendáře, podle sekundy narození, jestli se narodí ještě 31. prosince 23:59, nebo už 1. ledna 001. Tady by byl mechanismus, tak jak je to u peněžité pomoci v mateřství, který by se automaticky valorizoval na základě inflačního růstu spotřebního koše domácností, a bylo by to téma jednou provždy vyřešeno. Jo, takže je to technicky možné, funguje to, funguje to v jiné části podpory rodičů. A prosím, kdybyste tady toto zvážili.

Pokud jde o tu druhou část, kterou tady řešíme trošku nad rámec tohoto tisku a řekněme si, je to takový trošku jako přílepek, ale vzhledem k tomu, že je tady shoda napříč politickým spektrem, tak si myslím, že tady to bereme všichni jako krok, který je nutný v dané situaci. A já za ním stojím v tom slova smyslu, že když jsme řešili v loňském roce přípravu celé superdávky, tak jsme poctivě říkali, neumíme všechny situace a všechny věci namodelovat a dopočítat do přesných dopadů na všechny domácnosti, které tu superdávku budou přijímat. Proto jsem rád, že pan ministr se svým týmem, když má dneska ta data, tak se snaží v maximální možné míře je doanalyzovat a nastavit ten systém ještě v lepším parametrickém podání.

Já za sebe říkám, s těmi kroky, které tam jsou, v zásadě nemám problém, úprava těch normativů. Děkuju za ten pozměňovák, který vzešel z té debaty. Zase, ve čtvrtek byla debata, na základě té debaty nakonec pan ministr ještě připravil jednu variantu, nevím, jestli projde. Možná, si myslím, že asi jo. Projde, pan ministr říká, že projde že k tomu dá kladné stanovisko. Je to určitě zase jako dobrá věc, kdy na základě faktů se nakonec přistoupí k té úpravě na základě podkladů. Já jsem tam měl ještě zhruba tři podtémata drobná, ale pan ministr přislíbil, že bude ještě druhé doladění do superdávky někdy v průběhu příštího roku, nebo přelomu tohoto a příštího roku legislativně, na základě potom zase těch dat, která vzejdou z toho, jak po 1. 10. se bude ten systém zase chovat s těmi novými parametry. To je zase jako dobrý krok. A já tam řeknu za sebe, já bych chtěl, abychom více akcentovali podporu těch příjemců přes pracovní bonus, abychom tam vyřešili tu problematiku především příjemců, kteří jsou v insolvenci. Já vím, že některá část poslanců mluví o exekucích, OK, já proti tomu nic nemám, ale mě nejvíc zajímají lidi, kteří jsou v insolvenci, protože to už jsou ti, kteří jako směřují k tomu, že ten problém opravdu dokáží dlouhodobě vyřešit, směřují do toho, aby zvládli oddlužení a vrátit se plně do běžného života i z hlediska těchto situací. Takže kdyby na to dokázal ten pracovní bonus reagovat a vyladit tam ty některé body zlomu, které tam ještě drobně zůstávaly, a pak se podívat na situaci rodin, které jsou OSVČ, protože tam pracujeme s paušálem, který, uznávám, pro některé regiony nemusí být úplně fér, protože prostě je rozdíl v tom, jestli OSVČ je v Praze, anebo opravdu v nějakém okrajovém podhorském regionu, tak na rovinu říkám, tam ta fikce, kterou jsme nastavili (?) v loňském roce, není úplně ideální. Dneska už máme data a budeme je mít, která budeme třeba schopni v příštím roce zapojit do toho, aby to bylo co nejvíce objektivní, kolik si opravdu ten živnostník v tom daném oboru, v tom daném regionu může vydělávat.

Takže toto když se podaří vyladit, tak za mě to, co jsme si řekli před těmi dvěma a půl roky, mít systém, který motivuje, motivuje k legální práci, k tomu, aby rodiče řádně vychovávali své děti a aby tam nebyly zbytečné demotivující oblasti, kdy prostě pro100 korun legálně vyššího výdělku přijdete o 1 000 korun sociální podpory, tak ty věci se podle mě podaří naplnit. A věřím tomu, že si to také během letošního roku sedne tak, aby postupně celý ten proces byl jednodušší nejenom pro toho žadatele přes klientskou zónu Jenda, ale i pro samotný Úřad práce.

A to chci závěrem říci, že chci poděkovat všem lidem na MPSV, na úřadech práce, kteří za tím stojí, protože dělat takovou změnu po 30 letech fakt není legrace. Já si troufnu říct, že to je jedna z největších změn vůbec jako v historii administrativy tohoto státu. A ten systém se nepoložil, ten systém neznamená, že mám tady týdny a týdny nevyřešené žádosti, že se mně zásadně ztrácejí data, jako třeba se stalo v oblasti stavebního řízení, ale prostě funguje, byť má samozřejmě porodní bolesti, to vůbec jako nezakrývám. Ale chci za to poděkovat.

Takže ještě jednou všem kolegyním, kolegům děkuju za spolupráci na tomto návrhu, která podle mě byla napříč stranami, které tady jsou, ve Sněmovně i v Senátu, bych řekl, velmi korektní, byť jsme se neshodli ve sta procentech, ale takhle kdybychom to uměli v jiných oblastech, u jiných ministerstev, bylo by to docela fajn. Díky moc.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, a nyní vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová, prosím. Žádnou další přihlášku nemám.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, i já se přidám k těm, také chci poděkovat, že se tady podařilo tu debatu na tuhle krátkou dobu otevřít. Já chci jenom stručně okomentovat ještě tři naše pozměňovací návrhy a současně závěrem poprosit o nějaký výhled do budoucna pro rodiče malých dětí v České republice.

Oč jde? Samozřejmě že jsme rádi jako pirátský poslanecký klub, že se bude zvyšovat ten rodičovský příspěvek, dlouhodobě to je téma, které připomínáme. Upozorňujeme na to, že se rodičům malých dětí podpora neustále, co se té skutečné hodnoty, co si za ty peníze mohou koupit, snižuje. Ale jako vládní hnutí ANO máte tu sílu, jste největší vládní strana a máte opravdu veliké zastoupení zde ve Sněmovně, máte tu sílu vyřešit tu situaci jednou provždy. My jsme v té minulé vládě se čtyřmi poslanci tu sílu neměli.

A proto já tady opakovaně nabízím jako řešení různé varianty toho, jak pravidelně navyšovat ten rodičovský příspěvek, jak to vyřešit tak, aby z toho nebyly předvolební dárečky, jak rodičovský příspěvek navázat na růst cen tak, jako jsou navázané důchody – zčásti na růst cen, zčásti na růst mezd. Je to něco, co má obrovskou podporu veřejnosti. Lidé to považují za zcela logické, že když podporujeme lidi, kteří už vzhledem ke svému věku nemohou pracovat, takže budeme obdobným způsobem podporovat i lidi, kteří kvůli péči o nejmenší děti nemohou pracovat.

A ten apel je jednoduchý. Nevznikaly by pak nespravedlnosti. Ta obrovská nespravedlnost, která vznikne teď 1. ledna 2027, jde čistě za hnutím ANO. Je to nespravedlnost, která udělá rozdíl 50 000 korun pro rodiny dětí narozených 31. prosince, ty budou v minusu, a pro rodiny dětí narozených 1. ledna, ty budou v plusu. A tenhle rozdíl nemá žádný jiný důvod, než že se pravidelně o rozumné peníze – v praxi by to vzhledem k té inflaci, jaká je, vycházelo třeba na 12 000 korun, ta celková suma v tom rámci roku – pravidelně nenavyšuje, nevalorizuje rodičovský příspěvek.

Zaznívají tady různé nepravdivé argumenty ohledně toho, proč by bylo složité ho navyšovat. Tak já jenom navážu na mého předřečníka Mariana Jurečku, který řekl, že by to samozřejmě šlo, bylo by to proveditelné. Bylo by to proveditelné samozřejmě několika způsoby. My ho navrhujeme jako Piráti dnes v tom jednom pozměňovacím návrhu, zavedení pravidelné valorizace stejným vzorečkem, stejnými opatřeními, jako to je u důchodů.

A ten, kdo má otázku, co s tím, když si můžou rodiče čerpat ten příspěvek flexibilně? Odpověď je naprosto jednoduchá. Ta suma je daná rokem narození dítěte. A to datum narození je fakt jedno. To se nemění, to se neposouvá. Takže dítě narozené mezi lety 2026 a lety 2027 teď bude dělit rozdíl 50 000 korun v sumě rodičovského příspěvku, co ta rodina obdrží. Připadá vám to spravedlivé? Nám určitě ne. A je to jen a pouze nevůle politických stran prostě pravidelně navyšovat tu sumu každý rok o inflaci. Na to tedy míří pirátský pozměňovací návrh, míří na to i jiné pozměňovací návrhy.

A protože já to tady opakovaně vysvětluji, tak ještě upozorním, ačkoliv si myslíme, že to řešení navázat valorizaci na stejný systém, jako to je u důchodů, je nejrozumnější, a je to pozměňovací návrh I1, tak jsme předložili druhou možnost, ať si může ta vládní koalice vybrat, je to I2, navýšení a zavedení valorizace rodičovského příspěvku navázáním na minimální mzdu.

No a protože není fér, jak obrovský rozdíl se objeví u té celkové sumy pro ty děti, které dělí třeba jenom jeden jediný den v narození, ale bude je dělit letopočet – konec prosince a začátek ledna 2027, tak proto navrhujeme ještě pozměňovací návrh I3, kde je prostě úprava přechodného ustanovení. Chceme, ať se to navrhované zvýšení promítne také do nevyčerpané části dávky u rodin, které už ten rodičovský příspěvek čerpají v tom roce letošním a v roce předchozím. Tohle jsou věci, které se tady debatují opakovaně.

Já bych ovšem na závěr svého příspěvku chtěla za Piráty zdůraznit ještě jednu věc. My chceme pomáhat opravdu tam, kde to lidi pálí nejvíc. A dostáváme v poslední době řadu podnětů od žen, mladých žen, které mají starost o to, jestli budou mít nárok na druhou mateřskou s druhým dítětem. Oč jde? Ty, kterým skončí smlouva na dobu určitou mezi dvěma dětmi, totiž přijdou o peněžitou pomoc v mateřství. Jsou to ženy, které pracovaly, které chtěly zaopatřit svoje děti a současně které prostě vědí, že je taky vymezený nějaký biologický čas a člověk nemůže děti odkládat příliš dlouho. A teď přemýšlejí, co s tím.

Takže my vám tady ve formě pozměňovacího návrhu I4, bude to poslední návrh, pokud bude schválena procedura, tak jak je navržená, dáváme možnost, aby se ženám, kterým mezi dvěma dětmi skončí smlouva na dobu určitou, zachoval nárok na mateřskou, na peněžitou pomoc v mateřství, a to i při tom dalším druhém dítěti. Ten trik je, pokud na tuto podporu, na mateřskou, měla žena nárok už u toho dítěte předchozího, potom o něj pečovala a do čtyř let věku by se jí narodilo další, tak prostě za nás je řešení, aby měly mladé rodiny tento výhled, tuto perspektivu, že nejsou závislé na loterii, kdo vyhraje a bude mít smlouvu na dobu neurčitou a kdo prohraje a bude mít jenom smlouvu na dobu určitou, a potom o tu mateřskou přijde. Tak to je věc, která si myslíme, že by fakt pomohla, zflexibilnila by přístup pro mladé a rodiny, nezatížila by zaměstnavatele a ano, drobně by zatížila stát v současnosti, ale pomohla by v budoucnu.

Protože jestli tato vláda říká, že největší výzvou je ta obrovská a prudká demografická změna, tak tohle je naprosto konkrétní věc, která garantuju, že by pomohla. Proč? Protože tam, kde lidé nejvíc váhají, to je prostě rozhodování mezi prvním a druhým a potom druhým a třetím dítětem. A právě tahle věc, tohle napravení nespravedlnosti, když někdo má smlouvu jenom na dobu určitou a někdo jiný na dobu neurčitou, a pak má nárok na ty opakované mateřské, tak tahle věc by určitě pomohla. Těch podnětů dostáváme jako Piráti celou řadu. A velmi vás prosím, abyste tohle zvážili. Rádi podrobně odůvodníme, pokud by k tomuhle byly otázky. A samozřejmě je to věc, která znamená celospolečenské uznání významu rodičovství a významu toho, že prostě, když jsou ženy ve věku, kdy mají děti, tak ano, děje se diskriminace. Děje se to, že dostávají více těch časově omezených smluv, je to škoda, znevýhodňuje je to, a tímto by to stát mohl poměrně jednoduše napravit. Proto tedy ten náš návrh. Děkuji za jeho zvážení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy... Takže nyní tedy už se rozhlédnu, nikdo další se nehlásí, rozpravou končím. Znovu se tedy zeptám na zájem o závěrečná slova? Není, je zájem. Tak pan ministr Juchelka. Prosím, máte slovo.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Ještě jednou moc děkuji. Já budu jako velmi stručný, ale budu reagovat na některé věci. Drtivá většina věcí, které tady padly, se bude řešit samozřejmě v rámci superdávky takzvané II do budoucna tak, jak naznačil pan poslanec Marian Jurečka.

Ale pojďme konkrétně. Co se týká flexibility, tak rozhodně samozřejmě tam ano, ale ne v tuto chvíli, protože ta flexibilita by měla nějakým způsobem korespondovat právě například s dostupností těch předškolních zařízení, což jsou – a teď jednáme i s panem ministrem školství – nejen samozřejmě dětské skupiny, ale taktéž mateřinky.

Co se týká obecně rodičáku. Já jsem asi před šesti lety byl strůjcem toho, že rodičovský příspěvek už není vlastně jakoby dávka, která je dána pro rodiče za jejich ušlý zisk, pokud se starají o své dítě, ale je to dávka, která je koncipovaná na dítě. To znamená, že každé dítě vyčerpá těch 350, do budoucna 400 000 korun. A přes to vlak nejede. I když se mu narodí potom jako schodeček druhé, třetí, čtvrté dítě, tak vždycky za to dítě dostane přesně tu částku toho rodičáku. To byl pozměňovací návrh tady před x lety, který jsme tady s kolegy v hnutí ANO prosadili, a tím pádem jsme zabezpečili to, že například ty rodiny nepřijdou, když se jim narodí ve věku jednoletého dítěte další miminko do rodiny, o nějakou část toho rodičáku, ale vždycky jim to bude doplaceno. Tím pádem jsme velmi, velmi finančně pomohli vícečetným rodinám, což se také stalo samozřejmě před několika týdny, když jsme tady prosazovali takzvaný předrodičák.

To znamená, koncept toho, co tady navrhuje Pirátská strana z hlediska peněžité pomoci v mateřství, jak to mají navrženo, tak toto je taktéž samozřejmě vyřešeno tím, že dva měsíce v rámci takzvaného předrodičáku... Ano, ukrajuje se to z rodičovského příspěvku, ale pomoc v mateřství před porodem je dána.

Co se týká studentů, tak jsem odpovídal rozsáhle v interpelaci paní kolegyně Ančincové na její písemnou interpelaci, právě jakým způsobem se přemýšlí z hlediska super dávky. To jsme ponechali po minulé vládě se studenty. Protože například minulý týden mi došel email od jednoho studenta, který pobíral – a bydlel sám – 22 000 korun jako příspěvek na bydlení v rámci svého studia, protože bydlel v jiném městě, než bydleli jeho rodiče. Tady toto samozřejmě už upravené je. To znamená, že u studentů, kteří skutečně na Úřadu práce požádají a mají opravdu problémy s financováním svého studia, respektive jejich rodiče, kteří mají vyživovací povinnost, tak tam mu samozřejmě stát pomůže, ale nemůže to být jednoduše normou pro každého studenta, aby dostal příspěvek na bydlení v rámci svého studia.

Co se týká dalších věcí, například u valorizací, tam jsme se už o tom bavili. Není to tak jednoduché, jak to je navrhováno v pozměňovacích návrzích. Co se týká pracovního bonusu, tady dávám zapravdu panu kolegovi Jurečkovi. Ano, budeme tahat samozřejmě v rámci motivace tak, jak to bylo nastaveno v minulém volebním období, tu aktivitu přes pracovní bonus. Už jsme o tom samozřejmě přemýšleli a navrhujeme různá řešení, úplně stejně jako u insolvencí. Takže tam se nad tím taktéž zamýšlíme.

Ale je to jasné, nechceme samozřejmě, aby daňoví poplatníci platili dlužníkům přes super dávku jejich dluhy. To určitě ne, ale musíme to samozřejmě nějakým způsobem vybalancovat právě proto, aby bylo motivující přes pracovní bonus i pro ty, kteří jsou v insolvenci, potažmo v exekucích, tak aby se jim vyplatilo pracovat. To rozhodně ano.

To je zhruba asi tak všechno, na co jsem chtěl zareagovat. My samozřejmě v těch věcech pokračovat budeme. Velmi děkuji za spolupráci a takhle si to budu představovat skoro u každého významnějšího tisku, který z MPSV půjde. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přikročíme k hlasování. Prosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé návrhy a před hlasováním nám sdělila stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedo. Výbor pro sociální politiku vydal usnesení garančního výboru, které bylo 2. července doručeno poslancům jako sněmovní tisk 198/3. Já vám ho přečtu. Součástí tohoto usnesení je i hlasovací procedura.

„40. usnesení výboru pro sociální politiku ze dne 2. července k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 117, o státní sociální podpoře, sněmovní tisk 198... (Silný hluk v sále.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: ... Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení. Za prvé,... (Stále silný hluk v sále. Poslanci hlasitě diskutují.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ještě jednou prosím o klid.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: ... doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku 198/2, v následujícím pořadí:

Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán. Za prvé, návrhy legislativně technických úprav podle § 95 přednesené ve třetím čtení, které nebyly předneseny. Za druhé, A1. V případě schválení A1 je nehlasovatelné C. Za třetí, C. Za čtvrté, A2. V případě schválení je nehlasovatelné E a I1. Za páté, E. V případě schválení je nehlasovatelné I1. Za šesté, I1. V případě schválení je nehlasovatelné I2. Za sedmé, I2. V případě schválení je nehlasovatelné H2. Za osmé, H2. Za deváté, A3. Za desáté, A4. Další A5. V případě schválení je nehlasovatelné F1 a F2. Dále F1. V případě schválení je nehlasovatelné F2. Jako třinácté hlasování F2. Dále A6. Dále B1. Dále B2. V případě schválení je nehlasovatelné F4. Sedmnácté hlasování F4. Osmnácté D1. V případě schválení je nehlasovatelné J3. Za devatenácté I3. Dále D2, F3, G, H1, I4. Na závěr budeme hlasovat o návrhu jako celku.“

Já vám u každého pozměňovacího návrhu řeknu jeho navrhovatele a stručně odůvodním, o čem budeme hlasovat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní bychom tedy hlasovali o návrhu procedury, kterou nám tedy představila paní zpravodajka.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 262, přihlášeno 152 poslanců, pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Protože nebyly podány návrhy legislativně technických úprav ve třetím čtení, budeme nyní hlasovat o pozměňovacím návrhu A1 pod sněmovním dokumentem 1363 paní poslankyně Pivoňka Vaňkové. Návrh ruší limit docházky dítěte do dětské skupiny, mateřské školy nebo obdobného zařízení u dětí mladších dvou let. Stanoven na 120 hodin měsíčně. Stanovisko výboru: Bez stanoviska.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr Juchelka: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 263, přihlášeno 153 poslanců, pro 64, proti 70. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem C, podán pod číslem 1330, pana kolegy Činčily. Návrh ruší limit 120 hodin měsíčně u docházky dítěte mladšího dvou let do dětské skupiny, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti. Stanovisko výboru: Nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr Juchelka: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 264, přihlášeno 156 poslanců, pro 66, proti 72. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat A2 pod číslem 1465 paní kolegyně Pivoňky Vaňkové. Návrh doplňuje do zákona o státní sociální podpoře mechanismus valorizace rodičovského příspěvku. Stanovisko výboru: Nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr Juchelka: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 265, přihlášeno 156 poslanců, pro 47, proti 76. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem E, pod číslem 1327, paní poslankyně Krškové. Návrh zavádí automatický valorizační mechanismus. Stanovisko výboru: Nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr Juchelka: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 266, přihlášeno 157 poslanců, pro 50, proti 78. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat I1 pod číslem 1384 paní poslankyně Richterové, zvýšení rodičovského příspěvku na 420 000, v případě vícerčat se zachovává současná konstrukce nároku jako dvojnásobku základní částky. Stanovisko výboru nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 267 přihlášeno 157 poslanců, pro 48, proti 76. Návrh byl zamítnut.

 

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Další hlasujeme I2 pod číslem 1385 paní poslankyně Richterové. Návrh nahrazuje pevnou nominální částku rodičovského příspěvku navázanou na minimální mzdu. Stanovisko výboru nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 268 přihlášeno 159 poslanců, pro 47, proti 93. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Další budeme hlasovat H2 pod číslem 1329 pana poslance Hladíka, který navrhuje zvýšení flexibility čerpání rodičovského příspěvku. Stanovisko výboru nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 269 přihlášeno 159 poslanců, pro 71, proti 77. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Další A3 pod číslem 1483 kolegyně Pivoňka Vaňkové. Návrh upravuje podmínku pracovní aktivity pro vznik nároku na bonus na dítě. Cílem je, aby se tato podmínka posuzovala pouze u rodičů nezaopatřeného dítěte, nikoliv u všech dospělých členů domácnosti. Stanovisko výboru nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 270 přihlášeno 159 poslanců, pro 71, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Další hlasujeme A4 pod číslem 14 84 kolegyně Pivoňka Vaňkové. Návrh upravuje způsob započítávání příjmů u osob samostatně výdělečně činných pro účely dávky státní sociální pomoci. Cílem je, aby započítávaný příjem lépe odpovídal skutečným disponabilním příjmům OSVČ, zejména u nízkopříjmových osob, na které má dávková podpora cílit. Stanovisko výboru nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 271 přihlášeno 159 poslanců, pro 71, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Další budeme hlasovat A5 pod číslem 1485 paní poslankyně Pivoňka Vaňkové. Návrh upravuje způsob stanovení rozhodného příjmu u osob v oddlužení tak, aby výpočet dávky státní sociální pomoci lépe odpovídal příjmu, který má domácnost skutečně k dispozici. Stanovisko výboru nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 272 přihlášeno 159 poslanců, pro 51, proti 78. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat F1 paní poslankyně Ančincové pod číslem 1480. Účelem navržené změny je odstranit problém při posuzování rozhodného příjmu domácnosti, jejímž členem je osoba v oddlužení. Stanovisko výboru nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 273 přihlášeno 160 poslanců, pro 50, proti 75. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat F2 pod číslem 1494 paní poslankyně Ančincové, kde se navrhuje, aby se u člena domácnosti, kterému insolvenční soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty od příjmu odečítala měsíční splátka určená podle § 398 odst. 3. Výbor dal nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 274 přihlášeno 161 poslanců, pro 49, proti 75. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat A6 pod číslem 1486 kolegyně Pivoňka Vaňkové. Návrh upravuje výši bonusu na dítě tak, aby u domácností s rozhodným příjmem nižším než trojnásobek částky životního minima domácnosti činila částka na nezaopatřené dítě jednotně 1 000 korun měsíčně. Stanovisko výboru nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 275 přihlášeno 161 poslanců, pro 68, proti 79. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Prosím nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B1 pod číslem 1487 pana ministra, poslance Juchelky. Je to návrh k superdávce. Navrhovaná právní úprava představuje soubor dílčích změn v oblasti dávky státní sociální pomoci a souvisejících institutů, jejichž společným cílem je zvýšit přesnost, spravedlnost a sociální citlivost systému, zejména ve vztahu k reálným životním podmínkám domácnosti. Stanovisko výboru souhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 276 přihlášeno 161 poslanců, pro 152, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat B2 pana ministra, poslance Juchelky pod číslem 1507. Je to opět návrh k superdávce. Navrhovaná úprava reaguje na aplikační problémy při stanovení normativního nájemného. Cílem navrhované právní úpravy je zajistit vnitřní konzistenci systému normativních nájemných a odstranit uvedené disproporce tak, aby nedocházelo ke znevýhodnění početnějších domácností. Stanovisko výboru souhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 277 přihlášeno 162 poslanců, pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Protože jsme schválili B2, je nehlasovatelné F4. Přejdeme tedy k D1 pana kolegy Vojáčka pod číslem 1328. Návrh rozlišuje zvýšenou celkovou částku rodičovského příspěvku také na rodiny, jejichž nejmladší dítě, dvojčata nebo vícerčata se narodily nebo byly převzaty do trvalé péče nahrazující péči rodičů ode dne 1. října 2026. Stanovisko výboru nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 278 přihlášeno 162 poslanců, pro 64, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat I3 pod číslem 1386 paní poslankyně Richterové, kde navrhuje, kde se mění přechodné ustanovení tak, aby se zvýšení promítlo také do nevyčerpané části dávky u rodin, které rodičovský příspěvek již čerpají, pokud jde o nejmladší dítě v rodině narozené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů v letech 2025 a 2026. Stanovisko výboru nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 279 přihlášeno 162 poslanců, pro 35, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat D2 pana poslance Vojáčka pod číslem 1332. Návrh rozšiřuje již zavedený princip povinnosti obce zajistit podmínky pro výchovnou péči o dítě nebo poskytnout rodiči finanční náhradu nákladů na zajištěnou péči. Nově se tento princip rozšiřuje na děti od dosažení 2 let a 6 měsíců věku. Stanovisko výboru – nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: Nesouhlas)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 280, přihlášeno 162 poslanců, pro 45, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Dále budeme hlasovat F3 paní poslankyně Ančincové pod číslem 1496. Cílem návrhu je výslovně stanovit, že zletilé nezaopatřené dítě nemusí být posuzováno v domácnosti rodičů také tehdy, pokud tvoří samostatně hospodařící domácnost mimo domácnost rodičů. Stanovisko výboru – nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 281, přihlášeno 162 poslanců, pro 57, proti 78. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Další hlasujeme pozměňovací návrh pod písmenem G paní poslankyně Martínkové Španihelové pod číslem 1500, kde se navrhuje výslovně stanovit, že úřad práce není při posuzování vlastnictví osobního automobilu vázán pouze údajem uvedeným v registru silničních vozidel nebo v obdobné evidenci. Stanovisko výboru – nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak máme k hlasování ještě. Prosím, pan poslanec Flek.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, ale u tohoto hlasování jsem hlasoval pro, na sjetině mám zdržel jsem se. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Pan poslanec Janulík.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Také jen pro stenozáznam. U hlasování číslo 275 mám zdržel se, hlasoval jsem proti. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuju. Tak prosím stanovisko ministra? (Ministr: Nesouhlas. A stanovisko výboru?)

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Já jsem řekla – nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tam už bylo řečeno.

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 282, přihlášeno 162 poslanců, pro 17, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat H1 pana poslance Hladíka pod číslem 1331. Tento návrh rozšiřuje časové období, ve kterém lze nastoupit na otcovskou podle § 38 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, ze současných 6 týdnů na období 1 roku ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Stanovisko výboru – nesouhlasné. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak stanovisko ministra – ano, nesouhlas.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 283, přihlášeno 162 poslanců, pro 69, proti 77. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Nyní budeme hlasovat I4 paní poslankyně Richterové pod číslem 1490. Tento návrh doplňuje do vládního návrhu zákona samostatnou novelu zákona číslo 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a cílem je řešit situace, kdy ženě po narození prvního dítěte vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, avšak v době následné péče o dítě jí skončil pracovní poměr na dobu určitou. Stanovisko výboru – nesouhlasné.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministr: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 284, přihlášeno 162 poslanců, pro 70, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Jestli to tady vidím dobře, tak máme hlasováno o všech pozměňovacích návrzích.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Ano, máme, pane předsedo.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní zpravodajko, děkuju. Takže o všech návrzích bylo hlasováno, přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení:

„Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 198, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 285, přihlášeno 162 poslanců, pro 158, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

A tímto tedy projednávání zákona končí.

Přečtu omluvy. Omlouvá se Králíček Robert celý jednací den – rodinné důvody, Němečková Crkvenjaš Zdenka celý jednací den – osobní důvody, Ratiborský Michal celý jednací den – pracovní důvody, Sedmihradská Lucie celý jednací den – osobní důvody, Slovák Štěpán od 9.45 do 11.15 – pracovní důvody, Šebelová Michaela od 10.15 do 14 hodin – pracovní důvody, Teleky Róbert od 9 hodin do 10 hodin – pracovní důvody, Volpe Samuel do 10 hodin – pracovní důvody, Wenzl Lubomír bere zpět svou omluvu od 10 hodin z rodinných důvodů, Wenzl Lubomír od 10.30 – rodinné důvody, nicméně vzal tu svoji omluvu zpět. Zajíčková Renáta do 9.45 – pracovní důvody, Červený Igor od 9.50 do 10.50 – pracovní důvody.

 

Nyní tedy zde máme

Aktualizováno 15. 7. 2026 v 17:51.