Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A poslední věc, u které se pozastavím, je téma digitalizace. Mám s tím nějakou zkušenost a musím říct, že dělat něco v České republice v oblasti digitalizace je pro politika extrémně náročná věc, protože vždycky jsou nějaké porodní problémy. Nikdy neuděláte velký digitalizační projekt bez problémů, bez porodních bolestí, ale z mého pohledu a zkušenosti udělat to tak, že napřed postavím legislativu a proces a řeknu, že někdy v roce 2031 to budu digitalizovat, je krok, který znamená, že si zadělává to ministerstvo na obrovský problém. Správný postup je ve stejný moment, kdy píšu tu legislativu pro to, abych změnil proces, abych ho zrychlil, tak ve stejný moment u toho píšu tu linku, jak to bude vypadat i v tom digitálním odbavení. Já si umím představit, že by někdo řekl, ta digitalizace třeba bude nabíhat během roku, dvou. Ale vy jste tady vlastně tohle úplně rozpojili. Vy jste si řekli, napíšeme stůj co stůj nějaké procesní zrychlení a digitalizaci uděláme někdy v budoucnu. To se nebude potkávat s tím, aby to dobře a efektivně fungovalo, aby to bylo proklientské jak pro ty investory, tak pro ty lidi, kteří to budou na těch stavebních úřadech dělat. Fakt si myslím, že to je škoda zase to takhle dělat a nemít čas ty věci propojit a dotáhnout do toho, aby to správně na sebe nasedalo a aby to potom správně dávalo to, co všichni chceme – zjednodušení, zrychlení, zlevnění toho celého procesu.

Musím říct, že my za náš klub jsme ty pozměňováky pojali v několika rovinách. Snažíme se v některých pozměňovacích návrzích opravit ty nejpalčivější, do očí bijící opravdu mizerně nastavené věci, které znamenají ohrožení jak práv občanů, tak jistoty investorů a zároveň i jako ponechání do určité míry rozumného postavení těch obcí a měst. Není možné tady přijít a říct, vyboucháme to, územní plán se stává cárem papíru, prostě bude to tady za zády občanů, rada se dohodne za zavřenými dveřmi neveřejně. To je podle mě blbě. Tak to napravujeme.

Máme v našem klubu starostky, které roky dělají starostky na obcích, na obcích s rozšířenou působností, které opravdu tomu rozumí. Monika Brzesková, Marie Kršková. Máme tady lidi, kteří byli na ministerstvech – Petr Hladík, Marek Výborný. Ví, jak se složitě vybojovávala závazná stanoviska, JES jak se tady řešilo před dvěma roky, aby to začalo fungovat. Jejich pozměňovací návrhy jsou relevantní.

Pak jsou tady pozměňovací návrhy, které jsme předkládali proto, abychom udělali i nějaké pozitivní kroky pro zlevnění bytové výstavby nebo výstavby obecně v České republice, abychom zlepšili i to, co vlastně mně přijde, že teď se trošku dalo malinko stranou. Tak já krátce okomentuju pozměňovací návrhy, které jsem tam například nahrál já. Byly tady krátce zmíněny kolegou Bobem Niemiecem.

Dneska DPH na rekonstrukce, stavební práce navrhuji, abychom ho snížili do pětiprocentní sazby. Já chápu, že někomu to může přijít jako málo, ale 7 procent v okamžiku, kdy stavíte a rekonstruujete a platíte fakturu za střechu milion korun, za rekonstrukci milion a půl, to jsou potom desetitisíce v rozpočtu těch rodin. Ano, někdo namítne, že to nepovede přímo k tomu, že se to propíše do toho, že to se zlevní, ale minimálně to zpomalí to tempo nárůstu nákladů. 70 000 korun prostě pro rodinu už není málo, například z těch milionových nákladů na rekonstrukci nebo třeba nějakou investici do té nemovitosti, kterou někdo dělá.

Pak tady navrhuju úpravu pro balkonové fotovoltaiky. Někomu to může přijít zase jako relativně malé téma. Když se podíváte do Německa, do některých zemí v EU, balkonová fotovoltaika s jasně stanovenými základními podmínkami, omezeným výkonem, u které ten člověk nemusí řešit žádné složité povolovací procesy, tak v Německu opravdu frčí a mají to tam statisíce domácností. Pojďme to umožnit, aby to domácnosti v České republice mohly jednoduše instalovat taky. Já jsem nevymýšlel kolo. Já jsem se podíval, jak to vypadá v Rakousku, v Německu, v Belgii, ve Francii a vlastně tyto věci jsem zakomponoval do pozměňovacího návrhu, který tam navrhuji. Balkonová fotovoltaika prostě dává smysl. Pojďme to odšpuntovat. Umí na to zareagovat i ta obchodní nabídka, kdy vlastně se umí potom prodávat jako opravdu sety, které jsou bezpečné, certifikované, splňují bezpečnostní standardy. Pojďme to těm domácnostem umožnit. Ano, nejsou to desetitisíce, které ta domácnost ušetří, ale při dobré instalaci je možné klidně se bavit o jednotkách tisíc korun, které ta domácnost ušetří, a má to návratnost.

Ale pak jsem se podíval na téma, které si myslím, že prostě dobrý hospodář a dobrý ministr nebo ministryně na MMR by prostě využil. My víme, že než začneme stavět masivně rychleji nové byty, tak to bude klidně trvat rok a půl, dva, možná tři, než se to dostane na trh, než se to někde projeví, ale máme desetitisíce prázdných nemovitostí. Prázdných, že tam fakt není ani krátkodobý pronájem. Pojďme udělat dvě úpravy, které by tomu pomohly. První úprava je, pojďme majitelům těch bytů dát přes daňovou podporu impuls proto, aby takovýto byt uvedli na trh a uvedli ho pro dlouhodobý pronájem.

Zase, já jsem se podíval do většiny zemí EU, jak tohle tam mají řešeno, a ty země, které dělají chytrou bytovou politiku, podporují ty vlastníky, aby pro ně bylo smysluplné ten byt na trh dát přes tu daňovou podporu, v kombinaci s dlouhodobým nájemným, to je důležité poznamenat, a toto by dávalo smysl zkusit udělat. Ti, kteří mají dneska investiční byty, mají je prázdné, pořád se jim to vyplatí, tak by část těchto lidí na to mohla slyšet a reagovat pozitivně. Nemusíme čekat, že postavíme, můžeme jenom říct, pojďme tímhle parametrem jim dát ten impuls. A nebudeme sypat miliardy korun do dotační podpory, kterou MMR dělá, a já s tím souhlasím, OK, ale toto je něco, co jsme schopni v řádu třeba roku, roku a půl těm lidem doručit.

A ruku v ruce s tím navrhuju druhou věc, která, uznávám, že není politicky úplně jednoduchá. Já tam navrhuju možnost po debatách se starosty, aby tak, jak dneska mohou v případě daně z nemovitosti města pracovat se zvýšeným koeficientem, tak tam navrhuju možnost, aby ten koeficient byl ještě větší pro ty byty nebo nemovitosti, které nejsou dlouhodobě obsazeny. Prosím pěkně vládní koalici, podívejte se na to, klidně to zkopírujte, přepište to nějak jinak, pokud řeknete, že vám ten můj pozměňovací návrh nesedí, ale kombinace těchhle dvou nástrojů, dám tam daňovou pobídku pro toho, kdo ten byt dá na dlouhodobý pronájem, a umožním obcím a městům dát až desetinásobek koeficientu daně z nemovitosti na neobsazený byt, by už mohlo dávat logiku pro to, aby se na tom trhu začalo něco dít. Neříkáme, že to musí ta obec udělat. Necháváme to na ní. Já jsem tam definoval podmínky, jak by se to prokazovalo. Podíval jsem se, jak je to dneska i u poplatku za odpad, tak se prosím pěkně, teď se obracím na paní poslankyni Ožanovou, prostřednictvím pana předsedajícího, zkuste se na tyhle dva pozměňováky podívat. Ano, můžete mi říct, je to blbost. Ale kdybyste uznala, že to nějaké ratio má, fakt to klidně přepište, máte ještě čas než třeba uzavřeme to druhé čtení, ale kombinace těchhle dvou motivací by mohla fakt doručit nějaký objem bytů na trh pro dlouhodobý pronájem. A já to tam počítám nejenom na byty, já tam pracuju i s nemovitostmi typu opravdu jako dům, rodinný dům na vesnici.

A pak si dovolím poslední část svého projevu věnovat jedné oblasti, která teď poslední týden silně zarezonovala. Premiér Andrej Babiš reagoval na guvernéra České národní banky Aleše Michla. Aleš Michl v nějakém rozhovoru řekl, že klidně zdrtí českou ekonomiku tím, že budou vysoké úrokové sazby České národní banky. Andrej Babiš k tomu reagoval videem, když řekl, to, že jsou vysoké úroky z hypoték, za to může Michl a ČNB. Tak já k tomu chci říct fakt pár věcí. Za prvé, byl jsem rád, že dlouhé roky tady byla docela dobrá kultura v tom, že guvernér České národní banky a členové bankovní rady příliš nekomentovali fiskální politiku vlády. Respektovali rozdělení rolí a nezávislost svého úřadu a byla docela dobrá doba, kdy premiéři a ministři financí veřejně nekomentovali politiku České národní banky. Tak to ve vyspělých společnostech chodí zhruba od nějakých sedmdesátých, osmdesátých let, se prostě jasně nastavilo, že Česká národní banka nebo obecně národní banky drží svoji specifickou nezávislou roli a vlády mají svoje nástroje, kterými mají reagovat. ***